CS199581B2 - Tubular carrier for winding of textil yarn - Google Patents

Description

(54) Trubkový nosič pro navíjení textilní příze

Vynález se týká trubkového nosiče ' pro navíjení textilní příze, 'zejména pro navíjecí stroj, obsahující řídicí ' válec, který je v tečném styku s návinem a js · opatřen alespoň jedním rozbíháním kroužkem, jehož průměr je větší než průměr tělesa, řídicího válce a ' který ' je určen k · unášení nosiče třením· na začátku navíjení.

Zejména se vynález ' týká· trubky pro navíjení ' termoplastické textilní příze, · ' částečně protažené nebo dloužené, velkou rychlostí.

Pod „přízí nebo vláknem částečně protaženým“ se rozumí .vlákno, jehož ' molekulární orientace není úplná a _ které si zachovává zbytkovou velikost průtahu, a průtah nebo dloužení se pak dokončí ' při pozdějším plynulém nebo· přetržitém· zpracovávání.

Je· již známo podrobovat polyesterové vlákno· částečnému . plynulému . dloužení při zvlákňování. Vlákno se pak navíjí v polo- . protaženém stavu se zbytkovou . velikostí protažení, · která · může být řádově 1,4 až 2. Protažení na normální míru (v podstatě 4) se provede například v průběhu tvarovacího děje. ’

Vyskytují se však problémy při navíjení poloprotaižené ' příze ' s tečným unášením návinu řídicím· válcem, a to zejména na začátku navíjení. Řídicí válec, jehož úlohou je kontrolovat rychlost· navíjení a přitom · dodávat celou silovou · dvojici' potřebnou pro unášení · nálviniu, · nebo · její Část je' opatřen dvěma zesíleními, tvořícími rozhohací· . kroužky a vykazujícími oproti ostatní části' řídicího válce · přírůstek · průměru řádově ' 0,1 až 1 mim·. Tyto· kroužky - ' jsou uloženy . ·' na ' řídicím válci ' 'v · místech odpovídajících koncovým pásmům nosné ' trubky pro přízi, '' a to mimo pásmo navíjení.

Jedním z účelů rozbíhajících kroužků . je, aby udělily 'navíjecí . trubce větší · rychlost, aby · se při ' spuštění příze navinula spíše ' na trubku ' než na řídicí válec. Trubka je podpírána různými ' ústrojími, jako)· třmenem · opatřeným kloboučky, které jej drží na · jeho koncích, · · nebo vřetenem, které ' jí prochází po celé její délce a uvádí · ji v otáčení.· Tohoto posledníhoi řešení · lze užít v' případě''· ' navíjení velkou rychlostí, ' která' může · dosáhnout ' 6000 až · 7000' ' metrů zá minutu · i' ' více.

Příze se rozvádí po délce . trubky vratně pohánějícím zařízením. Přes všechna opatření, která se provádějí . -přj konstrukci vratných ústrojí, ' není . rozdělení ' příze přesně pravidelné po celé délce trubky. Nastává hromadění 'materiálu· v ' pásmu úvrati. · V ' těchto dvou pásmech totiž' není rychlost příze konstantní, nýbrž klesá, pak dosáhne nulové hodnoty a zase po obrácení' smyslu navíjení vzrůstá až na nominální hodnotu.

Hromadění materiálu v místech úvratí se projevuje vytvářením ztluštěnin čili „nabíhacích růžků“ Jedním z úkolů řídicího válce je stlačovali správně tyto růžky, aby površka návinu byla v podstatě přímočará. Na začátku navíjení je trubka ve styku s rozbíhacími kroužky a. návin se nedotýká řídicího- válce. Avšak návin se zesiluje a vytváří na obou koncích zdvihu nabíhací růžky, které v příslušném okamžiku přijdou do styku s řídicím válcem. Bylo zjištěno, že styk konců návinu s řídicím válcem může vyvolat účinky nepříznivé pro poloprotaženou přízi. Tyto účinky záležejí v tomto:

1. Příze na vrcholu růžků má větší rychlost oproti řídicímu válci. Tento přebytek rychlosti, který je funkcí rozměrů řídicího válce a navíjecí trubky, může být řádu 1,5 proč., například pro navíjecí rychlost 3000 m/min to tvoří přibližně 45 m/mm, což není zanedbatelné. Když růžky přijdou do styku s řídicím válcem, je zde pro-kluzování 45 metrů za minutu, což se projevuje na různých úsecích poloprotažené příze.

2. Kromě toho se jako navíjecích -trubek často užívá letpenkových trubek a často- se stává, že geometrické vlastnosti těchto lepenkových trubek nejsou přesné. Trubka může mít různé vady, jako nesprávně zaoblená místia, která při otáčení vyvolávají vibbrace, a tedy nárazy návinu na řídicí válec.

Jestliže se takové trubky užívá, pak v případě styku s řídicím válcem je poloiprotažená příze v úrovni nabíhacích růžků vystavena shora uvedeným účinkům 1 a 2. V těchto místech na ni působí značná namáhání, která se projevují na úvratích vznikeim úseků příze q délce přibližně 1 cm, které se nadměrně protáhnou nárazem. Po navinutí se tedy obdrží příze, která má části s různou molekulární orientací, jež při konečném dloužení, například současně s tvarováním, vedou к méně protaženým pásmům.

Tato méně protažená pásma se projevují závadami v titru a zejména vadami zbarvení, se kterými se setkáváme při výrobě způsobem zcela nahodilým podle jakosti použité navíjecí trubky. Tyto vady jsou běžně označovány jako „vada dna cívky“.

Bylo zjištěno, že je-li trubka uložena na vřeitenu, které jí prochází po celé její délce, opaikuje se zdůraznění vady s periodičností odpovídající dopředným a zpětným zdvihům vratně pohyblivého vodiče, a že zesílená vada odpovídá úvratí ležící za vřetenem, kde zadní částí u vřetena je ta část, která je umístěna na straně jeho upevinění na rájmu cívečnice. Jelikož přední část vřetena je oddálena od tohoto míisita upevnění, má větší Ohebnost, která mu umožňuje absorbovat napětí. Jelikož zadní část vřetena imá větší nepoddaj-nost, absorbuje tato napětí příze, což vede к její deformaci.

Aby se rozřešil problém vady dna cívky, bylo- zkoušeno zmenšit na začátku navíjení přítlačnou sílu trubky na řídicí válec. Obvyklá síla 40 až 50 N byla snížena na 10 až 20 N v první fázi navíjení. I když takový postup způsobuje zmenšení této vady,’ nevede к jejímu úplnému potlačení.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje trubkový nosič pro navíjení textilní příze, podle vynálezu, zejména pro navíjecí stroj, který obsahuje řídicí válec v tečném styku s návlneim, Opatřeným alespoň jedním rozbíhacíím kr-oužkeim, jehož průměr je větší než průměr tělesa řídicího válce, a který uvedený trubkový nosič unáší třením na začátku navíjení. Podstata vynálezu záleží v tom, že na vnějším povrchu trubkového nosiče jsou dvě prstencové drážky, které jsou umístěny v pásmech odpovídajících místům úvratě a jejichž hloubka je alespoň rovna vyvýšení roizbíhacích kroužků.

Šířka -drážek je účelně v rozmezí mezi 5 až 15 mm a jejich hloubka je mezi 0*4 až 0,8 mm.

Podle dalšího provedení vynálezu je každá drážka tvořena žlábkem s plochým dnem.

Podle jiného provedení vynálezu je každá drážka tvořetna drážkou se zakřiveným konkávním dnem.

Účelně je propojení dna drážek nebo žlábků s vnějším povrchem trubky provedeno zešikmením v tupém úhlu nebo zaoblením.

Vynálezem se potlačuje tzv. závada dna cívky a v důsledku toho se odstraňuje odpad příze, který je výsledkem této vady u dosavadních zařízení.

Přednost vynálezu záleží v tom, že na začátku navíjení se v místech úvratě vytvoří v úrovni drážek zesílení návinu čili růžky, takže již nevyčnívají ven vůči střední části návinu. Sitylk imezi návinem a řídicím válcem nastane tedy v podstatě po- celé délce návinu. Dotykový náraz se rozloží po celé délce návinu a nepůsobí jen na jeho konce. Nenastává již deformace poloprotažené příze v pásmech úvrati. Struktura příze je homogenní po· celé její¹ délce a následující dloužení již nevytvoří poddloužená pásmia.

Na přiložených výkresech jsou znázorněny příklady provedení trubkového nosiče pro navíjení textilní příze podle vynálezu, kde znázorňují obr. 1 a 2 navíjení příze na klasickou navíjecí trubku, ohr. 3 navíjecí trubku podle vynálezu, obr. 4 pirvní fázi navíjecího postupu a navíjecí trubkou poidle vynálezu, obr. 5 průběh navíjecího postupu s navíjecí trubkou podle vynálezu, obr. 6 a 7 diagramy znázorňující pravidelnost titru přízí získaných navíjeními jednak na obvyklý trubkový noísič, jednak na trubkový nosič podle vynálezu.

Na obr. 1 jsou schematicky znázorněna hlavní ústrojí navíjecího stupně, totiž řídicí válec 1, navíjecí trubka 2, která je v tečnám styku s řídicím válcem 1, a vratně pohyblivý rozváděči vodič 13 pro- přízi. Na začátku navíjení se styk mezi navíjecí trubkou 2 a řídicím válcem 1 uskuteční v úrovni rozbíhacích kroužků 4 a 5. Vyvýšení rozbíhacích kroužků 4 a 5 bylo silně přehnáno pro· přehlednost vyobrazení.

Tento styk trvá až do okamžiku, kdy návin 3 dosáhne průměru, který mu umožní aby sám vešel do, styku se střední částí 10 řídícího válce 1. Tento styk mezi návinem 3 a řídicím válcem 1 /trvá až do konce navíjecího' stupně. Návin 3 vchází do styku s řídicím, válcem 1 v úrovni nabíháních růžků 6 a 7, které jsou umístěny na 'místech úvratě a vyvolávají nepříznivé účinky a závady shora uvedené.

Na obr. 2 je znázorněno vřeteno 11, na kterém je nasazena navíjecí trubka 2. Vřeteno 11 je upevněno na rámu 12. Bylo zjištěno-, že závady na přízi jsou výraznější na částech odpovídajících zadnímu místu AR úvratě, (kde ohobnoot je menší než ohebnoist v předním místě А V úvratě.

Obr. 3 znázorňuje lepenkovou navíjecí trubku 20 podle vynálezu, opatřenou dvěma drážkami 8 v místech, úvratě. Tyto drážky 8 jsou tvořeny dvěma žlábky, jejichž dno má zakřivený profil a jež jsou provedeny na navíjecí trubce 29 vroubkováním při její výrobě. Pro navíjecí trubku 20 o obvyklém vnějším průměru 75 nim, která je poháněna· řídicím válcem 1 o průměru 160 mm., θ'patřeným rozbíhacími kroužky 4, 5 o průměru 160,8 mm, bude hloubka p drážek 8s výhodou v rozmezí 0.4 až 0,8 mim a šířka 1 těchto drážek bude v rozmezí 5 až 15 mm. Obvykle postačí šířka mezi 5 až 10 mm.

Obr. 4 je částečný pohled nía navíjecí trubku 20 podle vynálezu, opatřenou drážkou 8 s plochým dnem, které je к vnějšímu poivrichu. navíjecí trubky 20 přepojeno jednak úkosem 14, jednak zaoblením 15.

Obr. 5 znázorňuje navíjecí trubku 20 podle obr. 3 při jejím použití к navíjení. Návin 3 dosáhl průměru, který mu umožňuje vstoupit do styku se střední částí 19 řídicího' válce 1. Styk rozbíhacích kroužků/ 4 a 5 s· navíjecí trubkou 20 bude přerušen. Zesílení návinu 3 čili nabfhací růžky 6 a 7 jsou vytvořeny v drážkách 8. Je vidět, že jsou pod střední částí návinu 3. Návin 3 vchází do styku s řídicím válcem 1 na největší části návinu 3, a nikoliv již pouze na habíhacích růžkách 7 a 8. Nedochází již tedy ke zhoršení příze.

Byly provedeny srovnávací pokusy.mezi obvyklými trubkovými nosiči příze a mezi trubkovými nosiči příze a mezi trubkovými nosiči podle vynálezu, jak jsou znázorněny na obr. 3 až 5. Výsledky těchto pokusů jsou uvedeny v příkladech.

Příklad 1

V tomto příkladu bylo navinutí provede1,6

160 mm 160,8 mm mm

N no za použití obvyklého trubkového· nosiče.

Na> cívečnici znázorněné v obr. 1 byla niavíjenía polyesterová poloprotažená příze 167 dtex/30 složek, na obvyklou lepenkovou trubku. Pracovní podmínky byly následující:

— rychlost navíjení 3600 m/min zbytková hodnota protažení — průměr řídicího válce — průměr rozbíhacích kroužků — vnější průměr navíjecí trubky — síla přítlaku navíjecí trubky na řídicí válec

Na regularimetru USTER byla kontrolována pravidelnost úseku příze, tzv. úseku dna příze, který byl vzat z prvních vrstev, které byly navinuty, když navíjecí trubka byla ve styku s řídicím válcem přes jeho rozbíhací kroužky. Získaný diagram je znázorněn na obr. 6.

Na -diagramu je patrno, že příze má velmi značné periodické vady. Rychlost postupu příze v regularimeitru je 100 m/min, rychlost odvíjení papíru je 0,10 m/min, -takže 1 cm na diagramu představuje 10 m příze; použitá stupnice citlivosti je 12,5 %, kde maximum stupnice odpovídá rozdílu 12,5 % oproti střednímu titru. Na diagramu se napočítá přibližně 30' vad na 100 cm, tzn., že příze má na 100 m 30 vad. Střední periodičnost těchto vad je tedy přibližně 3,03 nv. Je vidět, že jde o části, jejichž titr je alespoň o 12,5 % pod středním litrem; lže dosáhnout rozdílu přibližně 15 %, tj. hranice stupnice je překročena. Části o menším titru odpovídají předlouženým úsekům, které jsou umístěny v místech úvratě a vyvolány shora uvedenými jevy prodlužování a nárazů.

Příklad 2

U tohoto příkladu bylo použito trubkového! nosiče podle vynálezu.

Na navíjecí trubce použité ipři pokusu 1 byly provedeny dvě drážky o šířce 10 mm a hloubce 0,6 nim, v místech úvratě, jak jsou znázorněny na obr. 3 až 5. Takto upravená navíjecí trubka byla uvedena do stejné navíjecí polohy jako v příkladu 1, byla· navíjena stejná příze v identických pracovních podmínkách.

Rovněž stejným způsobem byla na regularimeitru USTER kontrolována část příze ze dna cívky. Byl získán diagram podle obr. 7 a je vidět, že závady úplně zmizely.

Příklad 3 . ’ —--Na^naví jecích trubkách podle vynálezu bylo provedeno celkem 30 návinů. Na regularimetru byla kontrolována příze ze dna navíjecí cívky u všech 30 návinů. Nebyla zjištěna žádná závada, zatímco při použití obvyklých navíjecích cívek se u sedmi návinů z osmi vyskytují závady dna cívky.

Příklad 4

Příze procházející z uvedených 30 návinů byla pak pletena. Na úpletu nebyla zjištěna žádná . závada vybarvení,' zatímco příze navíjená na obvyklých trubkových nosičích má vady charakterizované místy nadměrného vybarvení.

Navíjecí trubka může být válcová nebo kuželovitá. Je z materiálů, jichž se obvykle používá pro zhotovení navíjecích trubek. Obvykle jde o materiály poměrně měkké a deformovatelné, jako jsou lepenky nebo určité plastické ' hmoty. Jak bylo· již shora uvedeno, stává se často, že takové navíjecí trubky z měkkých materiálů nemají dokonalé geometrické vlastnosti, což vyvolává nepříznivé účinky a shora uvedené závady. V tomto· případě je . působení drážek 8 rozhodující pro potlačení . těchto . závad a vy nález má největší účinek ve spojení s takovými . materiály.

Avšak navíjecí trubka může být také ·z ' tuhého materiálu, . například kovu · nebo kovové slitiny. · ' Takové navíjecí trubky · .mají oproti lepenkovým navíjecím trubkám lepší geometrické vlastnosti a .nebezpečí vzniku závad uvedených shora je zmenšeno¹. Avšak přesto· je výhodné opatřit i takovéto navíjecí trubky drážkami podle vynálezu.

Tyto drážky se s výhodou na · trubkovém· nosiči vytvoří při jeho výrobě. V případě lepenkové navíjecí trubky lze je vytvořit vytlačováním za pomoci vroubkovacího· kolečka. V případě kovové navíjecí trubky lze · použít stejné techniky vytlačování nebo· vytvořit · · drážku ubráním materiálu. Tloušťka navíjecí trubky musí být dostatečná, aby tyto drážky nepříznivě neovlivnily její mechanickou odolnost.

I když je vynález zvlášť určen pro navíjení poloprotažených přízí, lze jej velmi dobře použít pro navíjení přízí jakéhokoliv typu, jakéhokoliv charakteru a jakéhokoliv titru.

Claims (5)

1. PREDMET vynalezu

   1. Trubkový nosič pro navíjení textilní příze, zejména pro· navíjecí stroj, obsahující řídicí válec, který je v tečném styku s návinem a je opatřen alespoň jedním rozbíhacím kroužkem, jehož průměr je větší než průměr tělesa řídicího · válce a který je určen k unášení· nosiče· třením na začátku navíjení, vyznačující se tím·, že na, jeho vnějším povrchu jsou dvě prstencové drážky (8), které jsou umístěny v pásmech odpovídajících místům · úvratě a jejich hloubka je alespoň rovna vyvýšení rozbíhacích kroužkůj(4, 5).
2. 2. Trubkový nosič podle bodu 1, vyznačující se tím, že šířka· drážek (8) je v roz mezí mezi · 5 až . 15 mm a jejich hloubka · je meizi 0,4 až 0,8 mm.
3. 3. Trubkový nosič podle kteréhokoliv z bodů 1 nebo · 2, vyznačující se tím, že každá drážka· . (8) je · tvořena žlábkem s plochým dnem·.
4. 4. Trubkový nosič podle kteréhokoliv z bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, · že každá drážka (8) je tvořena drážkou se zakřiveným konkávním. dnem.
5. 5. Trubkový · nosič podle kteréhokoliv z bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že propojení dna drážek (8) nebo· · žlábků s vnějším povrchem .trubky je provedeno · zešikmením v tupém. úhlu nebo· zaoblením.