CS198624B1 - Způsob zpracování černouhelného dehtu - Google Patents

Description

Vynález řeší způsob zpracování černouhelného dehtu na smolný koks se zachováním všech dehtových frakcí.

Vysokotepelný černouhelný dehet se dosud zpracovává tak, že se destilaSně rozdělí na· frakce soustřeáujíeí složky dehtu, o něž je technický zájem, a čemouhelnou smolu jako nedestilovatelný podíl. Stupeň zkoncentrování žádaných složek do deštilačních frakcí odpovídá jejich obsahu v dehtu a je tím vyšší, čím vyšší je obsah té které složky v dehtu. Destilační frakce se zpracovávají samostatně na žádané složky v technickém stupni čistoty, jako například naftalen, antracen, fenol, izomemí kresOly a pyridinové zásady, nebo na technické' oleje pro další použití, například prací olej, impregnační olej, olej k výrobě sazí.

Z čemouhelné smoly a vysokovroucích dehtových olejů se vyrábí tak zvané preparované dehty, nebo se jí používá jako pojivá při výrobě některých druhů umělého uhlíku a k výrobě smolného koksu. Smolný koks lze ze smoly vyrobit přímo postupem pozdrženého koksování nebo vysokotepelnou karbonizací s mezistupněm tak zvané tvrdé smoly. Nevýhodou dosavadního způsobu zpracování dehtu. Je okolnost, že s výjimkou naftalenu je obsah žádoucích složek v něm poměrně nízký až zcela nízký, a proto Je také destilační dělení a zkoncentrování poměrně obtížné a málo účinné. Nepříjemným úsekem zpracování černouhelného dehtu je výroba čemouhelné smoly, a to hlavně z objemového, manipulačního i odbytového hlediska. Navíc smolný koks vyráběný z této smoly obsahuje určité množství něgrafitovatelného podílu, což do jisté míry

198 624

'.'v'.'. , · ! ΐ - ' ² ' ' omezuje jeho okruh použitelnosti. To proto, že při každém stupni zpracování dehtu s použitím vysokých teplot potřebných k přípravě smoly nebo tvrdé smoly se zvyšuje obsah podílů, z nichž při karbonizací vznikne negrafitovatělný koke.

Problematiku zpracování čemouhelného dehtu se snížením nebo úplným odstraněním potíží vyskytujících se při současném zpracování je možno řešit využitím postupu podle tohoto vynálezu. Podstatou vynálezu je, že sé surový dehet odvodní a podrobí se jako celek nebe zbavený níževroucích frakcí pozdrženému koksování při teplotách 480 až 580 ®c, s výhodou pří teplotách 500 až 520 °C, a při tlaku do 1 MPa, s výhodou do 0,5 MPa, čímž se získá přímo smolný koks a kapalný podíl, který v sobě zahrnuje destilovatelné dehtové složky, ovšem ve vyšší koncentraci než v původním dehtu, zatímco prakticky vůbec neobsahuje smolu. Kapalný podíl lze deatilačně zpracovat na žádané frakce, přičemž vymizí problém výroby a zpracování smoly.'

Využitím postupu podle vynálezu je umožněno zpracovávat dehet prakticky na stejné výrobky mimo smoly, ovšem za výhodnějších podmínek. V prvé řadě je to zkonoentrování destilovatelných složek oproti dehtu, což umožní lepší destilační dělení, tedy odběr frakcí s vyšším obsahem žádoucích složek. Kapalný podíl z pozdrženého koksování neobsahuje látky nerozpustné v benzenu, a proto lze jeho zbytek po oddestilování žádoucích frakcí použít jako suroviny k výrobě sazí s tím, že přizpůsobením teploty konoe destilace lze jeho vlastnosti měnit podle potřeby výroby sazí. Destilaci kapalného podílu lze vést také tak, aby se získal podíl nad 380 až 400 ®C s výhodnými plastifikačními vlastnostmi pro výrobu antikorozních a izolačních nátěrových hmot spolu s uuělými pryskyřicemi. Zbytek lze také vrátit zpět do dehtu pro pozdržené koksování, čímž se zvýší výtěžek koksu. Se stejným účinkem lze k dehtu přidat 1 černouhelnou smolu, pokud se získá z jiných zdrojů. Smolný koks získaný postupem podle předmětu vynálezu má'obsah hegrafitovátelnéhO podílu do 12 % hmotnostníoh, zatímco smolný kokavyráběný z černouhelné smoly vysokotepelnou karbonizací nad 27 % hmotnostních a koks vyráběný z černouhelné smoly pozdrženým koksováním asi 14 % hmotnostních. Tím, že použitím vynálezu odpadne výroba smoly, odpadnou také potíže a Jejím zpracováním a odbytem, což bývá často limitující pro provoz destilace dehtu.

Praktické provedení způsobu pozdrženého koksování Čemouhelného dehtu podle vynálezu plyne z následujících příkladů.

Příklad 1

X ; . · ' •Odvodněný Sernouhelný dehet byl pozdržené koksován, v poloprovozním zařízení při teplotě 520 °C a tlaku do 0,5 MPa. Získalo se přitom 31,2 % hmotnostních smolného koksu, 66,5 % hmotnostních kapalného podílu a 2,1 % hmotnostních plynů. Kapalný podíl obsahoval jako hlavní složku naftalen /18,2 % hmotnostních/ a při destilaci na destilační koloně o účinnosti 12 teoretických pater se získala naftalenová frakce s teplotou tuhnutí 73,75 °C a s obsahem naftalenu 87,2 % hmotnostních.' Destilace kapalného, podílu před rektlfikaeí byla ukončena p^i 360 °C. V jednom přípádě byla ukončena při teplotě 280 °c, čímž se získalo 60 % hmotnostních podílu s obsahem látek nerozpustných v benzenu pod 0,1 % hmotnostních , a s korelačním indexem BMČI 140, což je surovina plně vyhovující pro výrobu sazí.

Příklad 2

Karbonizace byla provedena jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že do jímací části kondenzátu byl zařazen deflegmátor, který vracel nejvýše vroucí podíly kondenzátu zpět do karbonizačníha procesu. Získalo se 36,1 % hmotnostních smolného koksu, 59,4 % hmotnostních kapalného podílu.« 4,0 % hmotnostních plynů. Obsah naftalenu v kapalném podílu činil 19,9 % hmotnostních, destilací získaná naftalenová frakce měla teplotu tuhnutí 73,4 °c a obsah naftalenu v ní činil 87,4 % hmotnostních.

Příklad 3

Karbonizace byla provedena jako v příkladu;. 1 s tím rozdílem, že do dehtu bylo přidáno 23 % hmotnostních zbytku z destilace kapalného podílu nad 360 °c. Získalo se 39,6 % hmotnostních smolného koksu, 55,9 % hmotnostních kapalného kondenzátu a 4,6 % hmotnostních plynů.

Claims (5)

1. Způsob zpracování černouhelného dehtu na smolný koks, vyznačený tím, že se odvodněný Černouhelný dehet jako celek nebo zbavený níževroucích frakcí podrobí pozdrženému koksování při teplotě 480 až 580 ®C, s výhodou při teplotě 500 až 520 ^eC, a při tlaku od

0,1 do 0,5 MPa, kapalný podíl tvořený směsí dehtových olejů se oddělí od smolného koksu a rozdestilujé se na jednotlivé dehtové frakce.

2. Způsob zpracováni černouhelného dehtu podle bodu 1, vyznačený tím, že k odvodněnému černouhelnéáu dehtu se přidá černouhelná smola v množství do 30 % hmotnostních.

3. Způsob zpracování černouhelného dehtu podle bodu 1, vyznačený tím, že destilace kapalného podílu se přeruší při libovolné teplotě bodu varu nad 260 ®C.

4. Způsob zpracování černouhelného dehtu podle bodu 1, vyznačený tím, že je odebírán destilační zbytek kapalného podílu s bodem varu nad 380 až 400 °C.

5. Způsob zpracování černouhelného dehtu podle bodu 1, vyznačený tím, že destilační zbytek kapalného podílu s bodem varu nad 360 °C se vrátí do dehtu pro pozdržené koksování.