CS197232B2 - Insecticide means notably against the plant louses and method of making the active substance - Google Patents

Description

Vynález se týká nového insekticidního prostředku, zejména proti mšicím, který obsahuje jako účinnou látku substituované amidy a alkylestery kyseliny 2-(karbamoyl ]oxyimino-3--minomáselné obecného vzorce I

O R2

II I

R—Ν N—O—C—N—R3

II II

ACHz—C—C—C—Q

II o

ve kterém (I),

A značí atom vodíku nebo methyl,

R značí alkyl s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenyl se 3 až 4 atomy uhlíku, cykloalkyl s 5 až 7 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný methoxyskuplnou nebo 1 až 2 methylovými skupinami, cykloalkyl se 6 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkolxyalkyl s celkovým počtem 3 až 6 atomů uhlíku, benzyl, fenethyl, skupinu (CH3)2N—, (CH3)C2H5N—, (CaH5)2N—, l-(4-methylpiperazinyl), N-morfolino—,

CH3NHC—C; . . (CH3)2NC—O—, . nebo skupinu

O . . 0 · vzorce

ve kterém

Ri značí atom vodíku, methyl, methoxyskupinu, dimethylaminoskupinu, methylthioskupinu nebo atom fluoru,

Rz značí atom vodíku, methyl nebo ethyl,

Rs značí methyl, ethyl nebo allyl,

Q značí skupinu —OR4 nebo —NR5R6, ve kterých

R4 je alkyl s 1 až 2 atomy uhlíku,

Rs je methoxyskupina, alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku nebo allyl,

Rs je atom vodíku, methyl nebo ethyl, a

Rs a Re mohou společně představovat skupinu vzorce —(CH2)2O(CH2)2—, — (CH2)ž—N—(CH2)2— nebo —(CH2)n—,

CH3 kde n je číslo 4 až 6, a tvořit s atomem dusíku, na který jsou vázány, kruh, s tou výhradou, že

1) celkový počet atomů uhlíku ve skupinách

Q, R2 a R3 není větší než 8,

2) v případě, že R značí skupinu

CH3NHC—O—, představuje Ra atom vodili 0 ku a R3 methyl, a

3) v případě, že R značí skupinu (CH3jzNC—O—, představují R2 a R3 metl thyly, a způsobu výroby výše uvedených esterů a amidů obecného vzorce I.

Každá sloučenina obecného vzorce I může teoreticky existovat ve čtyřech geometrických isomerech.

Z ekonomického hlediska jsou výhodné ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém A značí atom vodíku,

R značí cykloalkyl s 5 až 7 atomy uhlíku, methylcyklohexyl, allyl, methoxyskupinu, skupinu (CH3)2N—, N-morfolinoskupinu, skupinu CH3NHC—O— nebo (CH3)2NC—O—,

O O

R2 značí atom vodíku, methyl nebo ethyl, R3 značí methyl, a

Q značí skupinu vzorce —NR3R6, ve kterém Rs značí methyl nebo ethyl a R6 značí atom vodíku, methyl nebo ethyl.

Z hlediska vyšší účinnosti proti mšicím jsou výhodnější ty sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

A značí atom vodíku

R značí methoxyskupinu nebo dimethylaminoskupinu,

R2 značí atom vodíku, methyl nebo ethyl,

R3 značí methyl, a

Q značí skupinu vzorce —NR3R6, ve kte rém Rs představuje methyl nebo ethyl a Re představuje atom vodíku, methyl nebo ethyl.

Vzhledem k nejvyšší účinnosti proti mšicím jsou obzvláště výhodné následující sloučeniny obecného vzorce I:

N,N-dimethyl-2,3-bis [ (dimethylkarbamoyl ) oxyimino ] butyramid,

N,N-dimethyl-2- [ (methylkarbamoyl) oxyimino ] -3- (2-methylcyklohéxyllmino) butyramid,

N,N-dimethyl-2- ((dimethylkarbamoyl) oxyimino ] -3-dirnethylhydrazonobutyramid,

N,N-dimethyl-2- [ (methylkarbamoyl j oxyimino ] -3- (N-morf olino) iminobutyramid,

N,N-dimethyl-2- [ (dimethylkarbamoyl ] oxyimino ] -3- (N-morf olino) iminobutyramid,

N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (methylkarbamoyl ] oxyimino ] -butyramid,

N,N-dimethyl-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino ]-3-methoxyiminobutyr amid.

Buchanan . (US patent číslo 3 530 220 z

22. září 1970) popsal skupinu alkyl-l-karbamoyl-N- (subst. karbamoyloxy)thiof ormimidátů, do které patří například methylll-(dimethylkarbamoyl ) -N- (methylkarbamoyloxy) thiof ormimldát (oxamyl) vzorce

СНз	O 0	H
\	II II	Z
N	-c—C = N—O—C—	-N
Z	I :	\
CH3	SCH3	CH3

Uvedených sloučenin . lze použít jako nematocidů, akaricidů a insekticidů.

Fuchs a Loux (US patent číslo 3 694 431 z 26. září 1972) popsali způsob výroby sloučenin uvedených ve shora zmíněném US patentu 3 530 220, který spočívá v nitrosaci acetoacetamidu za vzniku 2-hydroxyiminoacetamidu, například

О СНз

II II /

CH3—C—CH2— C—Ν + HONO \

CH3

О О СНз

II II /

CH3—c--C—C—N

II \

NOH СНз

Získaný hydroxyiminoderivát se pak chloruje, nechá reagovat s merkaptanem a karbamoyluje. 2<^5^dir^:^^^ii^ii^(^í^<cetamidy jsou rovněž výchozími sloučeninami při výrobě substituovaných 2-hydroxyimino-3-iminobutyramidů podle tohoto vynálezu.

Buchanan (US patent číslo 3 557 190 z 19.

ledna 1971) popsal způsob výroby sloučenin uvedených v US patentu 3 530 220, který spočívá v ’ reakci 2-hydroxyiminoesterů se dvěma moly aminu v přítomnosti vody nebo alkoholu za vzniku příslušného amidu, · například

NOH

II

CH3SC—COC2H5 4- HN(CH3)2o

NOH

II

CH3S—C—CN(CH3)2 o

Amid poskytne sledem dalších reakcí žádané sloučeniny. Tohoto způsobu amidace se rovněž používá к převedení 3-imino-2-hydroxyiminoacetoacetátů a -propionylacetátů podle vynálezu na příslušné 2-hydroxyimino-3-iminobutyramidy a 2-hydroxyimino-3-iminovaleramidy.

Beilstein (Organische Chemie, svazek III, čtvrté vydání, str. 745) uvádí ethylester kyseliny a, β-dioximinomáselné (A), amid kyseliny a, ^-dioximinomáselné (B), fenylhydrazon ethyl-a-oximino-acetoacetátu (C), ethyl-a-acetoximino-acetoacetát (D) a fenylhydrazon ethyl-ai-acetoximino-acetoacetátu (E), které lze znázornit následujícími vzorci:

HO—N N—OH

II II

СНз—С—С—С—OC2H5 o

(A)

HO—N N—OH

СНз·—С—С—C—NH2 ϋ

O

CeHsHN—N N—OH

II II

СНз—С—С—С—OC2H5

II o

o

II

O N—О—С—СНз

СНз—С—С—С—ОС2Н5

II о

о

CeHsNH—N N—О—С—СНз

II II

СНз—С—С—С—ОС2Н5 о

(D) (Е) (В) (С)

Ve zmíněných Beilsteinových odkazech není žádná zmínka o použití sloučenin (A) až (EJ.

Butyramidy a butyráty obecného vzorce I lze podle vynálezu připravovat následujícími postupy:

(V níže uvedených obecných vzorcích značí R7 hydroxylovou skupinu, alkyl s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenyl se 3 až 4 atomy uhlíku, cykloalkyl s 5 až 7 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný methoxyskuplnou nebo 1 až 2 methylovými skupinami, cykloalkylalkyl se 6 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxyalkyl s celkovým počtem 3 až 6 atomů uhlíku, benzyl, fenethyl, skupinu (СНз)гМ-, (CH3JC2H5N-, (C2H5J2N-, l-(4-methylpiperazinyl)-, Ν-morfolino-, CH3NH—C—O—,

II o

(CH3)2N—C—O—, nebo

II o

skupinu vzorce

ve kterém Ri značí atom vodíku, methyl, methoxyskupinu, dimethylaminoskupinu, methylthioskupinu nebo atom fluoru]

Stupeň la

Amin obecného vzorce R7NH2 se uvede do reakce s 2-hydroxyiminoacetoacetamidem nebo s 2-hydroxyiminoacetoacetátem obecného vzorce III

O N—OH

ACH2—С—С—C—Q

II o

(Ш), ve kterém A a Q mají stejný význam jak byl definován u obecného vzorce I s tou výhradou, že v případe, když Q značí —NR5R6, je A atom vodíku, přičemž vznikne substituovaný 2-hydroxyimino-3-iminobutyramid nebo 2-hydroxyimino-3-iminobutyrát obecného vzorce II

R7—N N—OH

II II

ACH2--С—С—C—Q II o (ii), ve kterém A, Q a R7 mají shora definovaný význam.

Stupeň lb

Alternativní způsob synthesy 2-hydroxyimino-3-iminobutyramidů obecného vzorce II (ve kterém A značí atom vodíku a Q skupinu -NR5R6) a výhodný způsob pro synthesu 2-hydroxyimino-3-iminovaleramidů obecného vzorce II (ve kterém A značí methyl a Q skupinu -NR5R6) spočívá v amidaci esterů získaných postupem la způsobem podle Buchanana, popsaným ve shora zmíněném US patentu číslo 3 557 190.

Stupeň 2

Karbamoylace sloučeniny obecného vzorce II reakcí s jedním molem karbamoylačního činidla, přičemž se jako karbamoylačního činidla použije

a] isokyanátu obecného vzorce R3-NCO, nebo

b) směsi báze a dialkylkarbamoylchloridu obecného vzorce

O

II

Cl—C—NR2R3 ve kterém R2 značí methyl nebo ethyl, s podmínkou, že v případě, když R7 představuje hydroxylovou skupinu, značí R3 ve vzorci R3NCO methyl, a skupiny R2 a R3 ve vzorci

O

II

Cl—C—NR2R3 značí methyly, a použije se dvou molů karbamoylačního činidla.

Uvedené postupy lze znázornit následujícími reakčníml schématy:

Stupeň la

O N—OH

II II

ACH2—С—С—C—Q + R7NH2----II o

R7—N N—OH

II II

----АСНг— С—C—C—Q + H2O

II o

Stupeň lb

R7—N N—OH

II II

АСНг—С—C—C—OR4 + HNR5R6----II o

R7—N N—OH

II II

---->· АСНг—С—С—C—NR5R6 + R4OH

II o

Stupeň 2 (v případě, že R není —OH)

a)

R7—N N—OH

АСНг— С—С—C—Q + R3NCO----O

O

R7—N N—O—C—NHR3

II II

----► АСНг—С—С—C—Q

II o

b)

R7—N N—OH

II II

АСНг—С—С—C—Q

II o

1] báze —

2) R2R3NCCI

II o

O R2

R7—N N—O—C—N—R3

II II

----- АСНг— с—C—C— Q

II o

Stupeň 2 (v případě, že R7 je —OH) a)

HO—Ν N—OH

II II

ACH2— C—C—C—Q + 2 CH3NCC--II o

o o

II II —► CHsNH—C—O—Ν N—O—C—NHOH3

II II

AOH2—C—C—G—Q

b)

HO — N N—OH ' II || 1)2 mol base O

ACH2—O—C—c—q + II

II 2) 2 mol (CH3)2NC—OL Z O o

II (CH3)2N—C—O—N

II

ACH2—C—C—C— Q o

II

N—O—C—N(CH3)2

II

Výchozí 2-hydroxyiminoacetoacetamidy 0becného vzorce III (ve kterém A značí atom vodíku a Q skupinu —NRsRe) lze připravit způsobem popsaným Fuchsem a Louxem v US patentu číslo 3 694 431 z 26. září 1972. Uvedený způsob spočívá v reakci dlketenu s aminem vzorce NHR5R6, přičemž vznikne substituovaný acetoacetamid, který se poté nitrosuje kyselinou dusitou, získanou například působením kyseliny chlorovodíkové na dusitan sodný.

Výchozí alkyl-2-hydroxyiminoacetoacetáty a alkyl-2-hydroxyiminopropionylacetáty obecného vzorce III (ve kterém Q značí skupinu —OR4) lze vyrobit způsobem popsaným Rodinovem a kol. [Ž. . obšč. chim. SSSR, 18, 917 (1948)], při kterém se vodný roztok dusitanu sodného pomalu přidá při nízké teplotě k roztoku acetoacetátu nebo propionylacetátu v kyselině octové. Modifikace tohoto postupu jsou popsány v DE patentu č. 1 137 434 a v BE patentu č. 610 194.

Ve výše uvedeném reakčním stupni lze použít aminu buď přímo ve formě volné base anebo ho lze použít ve formě soli, ze které se volná base, potřebná pro reakci, uvolní působením uhličitanu alkalického kovu nebo působením terciárního aminu, například pyridinu. Jako příklad typických aminů, kterých lze použít pro tento reakční stupeň, lze uvést methylamin, ethylamin, sekundární butylamin, oktylamin, methoxyamin-hydrochlorid, ethoxyamin-hydrochlorid, hydroxylaminhydrochlorid (speciální případ), kdy se získaného reakčního produktu, derivátu

2,3-dioximu, používá k výrobě sloučenin, ve kterých R představuje skupinu [OHз)2NCO—

O nebo

CH3NHCO—), II O p-anisidin, anilin, N-aminomorfolin a 1,1-dimethylhydrazin. Použije-li se jako aminu anilinu nebo vysokovroucího aminu, je často nutné urychlit reakci odstraňováním vznikající vody. Podrobnosti těchto obměn jsou uvedeny v příkladech provedení. Reakční stupeň · 1 se obvykle provádí za následujících podmínek: reakční doba 1 až 72 hodin, výhodně 2 až 18 hodin; teplota 5 až 140 °C, výhodně 20 až 85 °C; tlak 0,05 až 1 MPa, výhodně 0,1 MPa; reakční prostředí — inertní organické rozpouštědlo, jako ethanol, methanol, benzen nebo toluen, nebo voda (v některých případech, když je meziprodukt rozpustný ve vodě).

V reakčním stupni lb se potřebné výchozí 2-hydroxyiminoacetamidy a 2-hydroxyiminopropionylvaleramidy obecného vzorce II (ve kterém A značí vodík nebo methyl a Q značí skupinu —NRsR6) vyrobí amidací příslušných acetoacetátů a propionylacetátů 0becného vzorce III (= —OR4), získaných v reakčním stupni la, a to v podstatě způsobem popsaným Buchananem v US patentu 3 557 190 z .19. ledna 1971. Při uvedeném způsobu se uvede do reakce substituovaný ester kyseliny 2-hydroxyiminooctové s aminem v přítomnosti vody a/nebo nižšího alkoholu (s 1 až 3 atomy uhlíku). Je nutné použít dvou molů primárního nebo sekundárního aminu, neboť jeden mol aminu tvoří sůl s hydroxyiminovou funkcí a teprve druhý se zúčastní přímo reakce. Část zmíněných aminů, která se váže ve formě soli, lze nahradit, aniž by se změnil výsledek reakce, terciárním ami197232 nem, například triethylaminem. V některých případech lze jako rozpouštědla použít přebytku aminu. Reakci lze urychlit katalytickým množstvím methylátu sodného.

Produkty lze z reakční směsi isolovat běžným způsobem, bud odfiltrováním nebo odpařením rozpouštědla. Před karbamoylací těchto produktů (reakční stupeň 2) je třeba je isolovat anebo alespoň odstranit nadbytek aminu.

Při postupu podle reakčního stupně 2a se reakce často katalysuje terciárním aminem, jako například triethylaminem, pyridinem nebo triethylendiaminem, a/nebo orgánocínovým katalysátorem, například dilaurátem dibutylcínu. Poměr reakčních složek bývá obvykle stechiometrický, někdy je však výhodné použít malého nadbytku isokyanátu. Reakce se obvykle provádí za následujících reakčních podmínek: reakční doba 1/2 až 72 hodin, výhodně 1 až 4 hodiny; teplota 5 až 140 °C, výhodně 20 až 110 °C; tlak 0,05 až 1 MPa, výhodně 0,1 MPa; reakční prostředí — inertní organické rozpouštědlo jako aceton, acetonitril, methylethylketon, dimethylformamid nebo methylenchlorid. Po skončení reakce se odpaří rozpouštědlo, čímž se získá produkt, jehož kvalita je často dostačující pro jeho aplikaci. Je-li produkt pevný, lze ho čistit krystalisací z vhodného rozpouštědla. Mnohé odparky jsou však olejovité a krystalisují velmi pomalu, zvláště v radě esterů, takže se pro jejich čištění musí použít jiných běžných postupů.

Při postupu podle reakčních stupňů 2b se nejprve připraví sodná sůl výchozí látky postupným přidáváním methylátu sodného nebo disperse hydridu sodného v minerálním oleji к roztoku meziproduktu v inertním organickém rozpouštědle, jako v tetrahydrofuranu, dioxanu, benzenu nebo toluenu. Teplota se udržuje v rozmezí od asi 5 do 60 °C, výhodně v rozmezí 15 až 35 °C, a to v případě použití hydridu tak dlouho, až se přestane vyvíjet vodík. Při užití jiných solí, například trimethylamoniové nebo triethylamoniové soli lze získat rovněž dobré výsledky. Reakci karbamoylchloridu s výše uvedenou solí lze obvykle provádět za následujících reakčních podmínek: reakční doba 1/2 až 72 hodin, výhodně 1 až 4 hodiny; teplota 5 až 140 °C, výhodně 20 až 65 °C; tlak 0,05 až 1 MPa, výhodně 0,1 MPa. Z reakční směsi lze obvykle isolovat produkt v dostatečné čistotě, který lze přímo použít proti mšicím; je-li však třeba, lze surový produkt čistit obvyklými čistícími postupy.

Postup synthesy butyramidů a butyrátů obecného vzorce I podle vynálezu je blíže objasněn v následujících příkladech provedení, ve kterých jsou díly a procenta udány, pokud není uvedeno jinak, hmotnostně.

Příklady provedení

Příklad 1

Ke směsi 336 dílů N,N-dimethyl-2-hydroxyimino-acetoacetamidu (sloučenina obecného vzorce IIIJ, 1500 dílů ethanolu a 203 dílů methoxyamin-hydrochloridu se za míchání, během půl hodiny a za zevního chlazení reakční směsi na 10 °C, přikape 210 dílů pyridinu. Směs se nechá pomalu ohřát na 25 stupňů Celsia, ponechá se stát při této teplotě 18 hodin a pak se za míchání zahřívá půl hodiny к varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku 2,0 kPa z lázně 40 °C teplé а к odparku se přidá asi 2000 dílů ledové vody, přičemž odparek ztuhne. Pevná látka se odfiltruje, promyje dvakrát ledovou vodou a vysuší. Získá se 340 dílů N,N-dimethyl-2-hydroxyimino-3-methoxyiminobutyramidu (sloučenina obecného vzorce II) o teplotě tání 144 až 147 °C, který se dá použít jako meziprodukt pro další reakční stupeň bez dalšího čištění. Po překrystalisování z ethylacetátu stoupne jeho t. t. na 146 až 148 °C.

Stejným způsobem, ale za užití příslušných molárních množství sloučenin obecného vzorce III uvedených v tabulce 1 a příslušných aminů (buď ve formě volných basí nebo uvolněných ze solí pyridinem nebo uhličitanem sodným) lze vyrobit v tabulce uvedené sloučeniny obecného vzorce И. К dosažení lepších výtěžků je účelné použít mírného přebytku aminu (1 až 2 moly aminu na jeden mol sloučeniny obecného vzorce III). Zevní zahřívání reakční směsi není většinou potřebné, neboť reakce je exothermická.

CN д

'СО

ΙΌ

CD 00	CD	CO CO	00 o	О
00	CD	XT	N«	Os	cd 1д 1 1 1	CM		см
1	rH 1 1 1	r4 1 1	r4 1	Г-Н N11	т—1 1	т-Ч 1 1
1
		ΙΌ			со
o	CD	cd	CD	CD	Λ	ΙΌ	со	00
00	CO	CO	CD	CO	co	CM	CO	г-1
	r4	т-Ч	т-Ч		гЧ	т-Ч	гЧ

Tabulka 'ž/' bCD CD

Pí

O N >

cd .E ’S φ >CJ o ω

CD CD Pí O N >

cd .s Έ ф >CJ

O r—< ω to

Д

CN

N >

Φ N tó tN и ι ι 11 ι ι

Hr-t CN tO tO ψ tO bO tO •НдЖЖ’ЙЖССХ ωωοοωοωω o ω Z

CN

Д ω

CN tO tO ψ

К Д Д ΐ ω o ω ω goo Η о о ?ΖΖ t-T-í to to o ω ω o o z to я

CN O

O O o o Z Z to to к Д ω о

О ω Z η-)

Д o о ω Z to ж ω

CN ON CN CN CN CN ω Д

CN

Д

Z o

ГО к ω

CN

К Z to

Д o

а 1	ф ω Pí О
к	и = О	N >
о	I	cd tí • f—<
z	1 =о 1
о	1	с ф >CJ
	д
	о	о
	<	00

а <

ГГГ^ГГТ-“rj JJ

CN to ® «4

O /—' IQ Ю b- 05 05 . . _ΙΛ

Д Д Д Д X *ί£ щ CN CN to Hp 77 г л г Λ r *\ ГУ Г У Г У 5?

to to to

LQ

К

CN ω ю

Д сэ

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání

A Q Amin R7, R ze vz. I Isokyanát Rž R3 (°C)

tO Д	1 to д	ю д сЧ	to д	Ю д	д ČM	to д
ω	о	О	ω	о	о	о

о ω д	О о Д	О ω Д	О ω	О о д	о о д	о о д ю	о о д
to д	to д	to д	д сч	to д	to X	д ОМ	to д
ω	о	о	и	о	о	ω	ω

, |			r-Ч	X
о	0	О	ω		д
Д	д	Д	X		о
еч	См	ем	еч		X
д	д	д	X	см	о	см
д	д	д	д	X	см	X
о	о	о	о	д	to	д Ci
to	ю	to	to	to	X
X	д	X	X	X	0	X
ω	ω	ω	CJ	ω		ω

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání

A Q Amin R7, R ze vz. I Isokyanát R2 R3 (°C)

О	03	1Г>
00	см		'ф
т—1 1	гН 1 1	^4 N О	гН 1 1
оо	00	оо
СМ	см		00
т-Н	т—1		тН

X 11 iii

ГН tO tO tO tOto « x а: x жx ω ω и ω oω

О	О Q	о	о	О
О		о	и	ω
z	Ю	Z	Z	Z
ю X	X cs	to X	to X	to X
о	о	ω	О	ω

ID

Ю cm σι со ю rH rH

I I

O 00

ID

O O U O O ж xxxxx

о	0	0	o	Rooo £ουυ ftzzz rpi to to to iH >ř ^r hh es hIs Uh
ω	o	ω	0
Z to X	z to X	Z to X	Z to X
0	0	ω	ω	0 0 ω o

ЕЯ £ 5 □ □ ООО-

O E

X

II

CŠ E ω

es <N еч еч cses to to to to toto

E E E E ЯX o ω o ω ωω z z Z Z ZZ

N(CH3)2 C2H5CHNH2 C2H5CH— CH3NCO H СНз— 139 —141

I—I HH ψ ЬЧ НИ bpi

Р-ч hh Р-ч Ии ь*-< нч Ph

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání

A Q Amin R7, R -ze vz. I Isokyanát Rž R3 (°C) от rH ОТ ”ф от о ОТ

CM

I I I I N to to to to to to X X X X X X и o υ υ и o

000000 o o ω о о о z Z Z Z Z Z to to to to to to o o ω ω o ω

СО с© ММ тМ М’ НМ о о о о о о еч

К «Ζ К 43 ² Г1 43¾ нЦ НМ Г Ί нЦ N^U ж ас 43 ² о § г- о *—'

NN N

XXX ΖΖΖ $м нмσ>

X X X ®Х£ to СО СО Η гНН о о о о оо

N N ем N Μ M to to to to to to Z ZZ Z Z Z OOOO O Ξ zzzzzz to

ΙΪΟΪΙΪ со от ш

I to

X о о z to z ω

O o z to X о

O u Z to z о

Ί о ю X о

to z u	z'' ω	10 z сч
z	z	o
z	z	0

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání

A Q Amin R7, R ze vz. I Isokyanát R2 R R3 ’ (°C] ю

CD !>

X	K	z	z
0	8	8	ω
1 0=8	1 O =g	1 0=8	1 o=S
z	K	Z	z
z	z	z	z
to	t8	to	to
£	I	z	z
8	0	0	8

>> й

4-» tí

4~< a

0 Λ	φ	O	. 3	0 ’	Φ	0 ·
o 'o	73	0	0 75	0 Ό	75	o 70
z S	>	z	g ·>	z s	>	Z s
to M	*>	to	« >	to	>	to >-f
z CM		z	CM Д5	z CM		z CM
o —	CD	0	' CD	0 --	φ	o —

4tí φ > •rH >

Φ

8	8	8	8
Z	z	Z	Z
z	z	z	z
0	0	0	0
Ol	O)	Ol	Ol
z	z	z	z
z	z	z	z
O) to z	to	Ю z	Ol ho z 8 z z 8 z
8	z	Ol	z
’—'	8	8
z	0	0	1

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání

A Q Amin R7 Isokyanát R2 Rs [°C]

O и

7 2 3'2

Příklad 2

Směs 142 dílů N,N-dimethyl-2-hydroxyiminoacetoacetamidu (sloučenina obecného vzorce III), 1200 dílů toluenu, 123 dílů p-anisidinu a 1 dílu kyseliny p-toluensulfonové se zahřívá přes noc k varu v baňce opatřené odlučovačem vody dle Dean-Starka a vodním chladičem. Po oddestilování 18 dílů vody se reakční směs ochladí, vyloučená pevná látka se odfiltruje a promyje butylchloridem. Získá se produkt o teplotě tání 201,5 až 203 °C, který po překrystalisování z acetonitrilu poskytne 150 dílů N,N-dime14 thyl-2-hydroxyimino-3- (4-methoxyf enyliminojbutyramidu (sloučenina obecného vzorce II) ve formě žlutých krystalků o t. t. 204 až 205,5 °C.

Podobným způsobem jako v příkladu 2, ale za užití sloučeniny obecného vzorce III a příslušného aminu v prakticky stechiometrických poměrech lze připravit následující sloučeniny obecného vzorce II, uvedené v tabulce 2, V některých případech, na rozdíl od výše uvedeného příkladu, není nutné katalysovat průběh reakce kyselinou p-toluensulfonovou. V jiných případech se může jako vhodného rozpouštědla použít benzenu.

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučeniny vzorce I Teplota tání

A Q Amin Rz, R ze vz. I Isokyanát R2 R3 (°C)

in		Ю
			o
ΙΩ		CM	00
rd f		rd I	г-1 1
1 in		1 г—1	1 1Л
in		CM	<N
		1—1	rd
to	to	to	to
X	X	X	X
CD	o	cd	0
X		X	X

	CM co 1—1 1 in θ' co rd	co rd 1 CM co rd
X CM 0	to X 0	to X и	to X и
X	X	X	X

o	0	O	0	o 0 ►“Z	o	0	0
cd	0	0	0	CD	0	CD
z	Z	2	z	to	Z	z	Z
to X	to X	to X	to X	X CM	to X	to X	to X
cd	cd	0	cd	cd	0	CD	CD

CM	ем	CM	CM
to	to	to	to
X	X	X	X
CD	CD	CD	CD
Z 1	Z 1	Z 1	Z 1
	to
	X
X	CD	X	X

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučeniny vzorce I Teplota tání

A Q Amin R7, R ze vz. I Isokyanát R2 Rs (°C)

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučeniny vzorce I Teplota tání

A Q Amin Rz, R ze vz. I Isokyanát R2 Rs (°C)

CM

CM

CM

tO	to к	to X	to X	to X	to Д
о	ω	0	ω	o	O

O	0	0 0 Hz	о	о
O	o	ω	о
Z	z	Ю	z	z
to Д	to ж	к еч	£	to X
0	o	О	ω	ω

ω

Sloučenina vzorce III Sloučenina vzorce II Sloučeniny vzorce I Teplota tání

A Q Amin Rz, R ze vz. I Isokyanát R2 R3 (°C)

Příklad 3

Směs 7,6 dílů ethylesteru kyseliny 2-hydroxylmino-3-methoxyiminovalerové se 7 díly 40% vodného roztoku methylaminu se míchá při 25 °C tak dlouho, až se stane homogenní (asi 5 minut). Reakční směs se nechá stát 18 hodin a pak se rozpouštědlo odpaří k suchu za sníženého tlaku (2,0 kPa) z vodní lázně 50 °C teplé. Po překrystalizování odparku z acetonitrilu se získá 4,3 dílů N18

-methylamidu kyseliny 2-hydroxyimino-3-methoxyiminovalerové o 1.1. 168 až 170 °C.

Způsobem podle příkladu 3, ale za užití příslušných stechiometrických množství sloučeniny obecného vzorce II (Q = OR4) a aminu, lze připravit následující sloučeniny obecného vzorce II (Q = NRs-Re) uvedené v tab.

3. Rozpouštědlové systémy, reakční doby a katalyzátory mohou být v jednotlivých případech poněkud obměňovány, stejně jak bylo uvedeno v předchozích příkladech.

to

Pí

Sloučenina vzorce Sloučenina vzorce Sloučenina vzorce I

II (Q = OR4) II (Q^NRsRe)

A R4 R7 Amin Rs R6 Isokyanát Rž R

Χϊϊϊϊ ж

I i '3 i ~

O O CLO Q

to 22 22 22 to	LO E CM	to E
o ω o o ω	O	o
to	to E
X X e E O	E o '	E

II

Příklad 4

Směs 34 dílů N,N-dimethyl-2-hydroxyimino-3-methoxyiminobutyramidu, 350 dílů methylenchloridu, 13 dílů methylisokyanátu a jedna desetina dílu triethylendiamlnu se míchá 3 hodiny při 25 °C a pak se zahřívá 1 hodinu к varu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku (2,0 kPa] z lázně 50 °C teplé a získaný surový produkt se překrystalizuje ze směsi benzenu s acetonitrilem. Získá se 32 dílů N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (methylkarbonyljoximinojbutyramidu o 1.1. 172 až 173 °C.

Způsobem podle příkladu 4, ale za užití příslušných stechiometrických množství sloučeniny obecného vzorce II a isokyanátu lze vyrobit další sloučeniny obecného vzorce I. Rozpouštědlové systémy, reakční doby a katalyzátory mohou být v jednotlivých případec poněkud obměňovány, stejně jak bylo uvedeno v předchozích příkladech (viz tabulky 1, 2 a 3).

Příklad 5

Ke směsi 75 dílů N,N-dimethyl-2-hydroxy imino-3-methoxyiminabutyramidu a 1500 dílů tetrahydrofuranu se za míchání, během 15 minut, po částech přidá 19 dílů 50% disperze hydridu sodného v minerálním oleji, přičemž se teplota udržuje v rozmezí od 20 do 30 °C. Asi uo půl hodině, když se přestane vyvíjet vodík, se rychle přidá 55 dílů diethylkarbamoylchloridu. Teplota vystoupí na 33 stupňů Celsia a suspenze soli oximu zřídne. Reakční směs se zahřívá za míchání 3 hodiny к varu pod zpětným chladičem, pak se anorganické podíly odfiltrují a z filtrátu se odpaří rozpouštědlo za sníženého tlaku. Odparek se za účelem odstranění minerálního oleje rozmíchá dvakrát s hexanem, roztok se oddekantuje a získaný pevný produkt se vysuší. Získá se 90 dílů N,N-dimethyl-2-[ (diethylkar bamoyl) oxyimino ] -3-methoxyiminobutyramidu o 1.1. 59 až 61 °C.

Způsobem podle příkladu 5, ale za užití níže uvedených sloučenin obecného vzorce II a karbamoylchloridů lze připravit příslušné sloučeniny obecného vzorce I, uvedené v následující tabulce 4.

/ xti аз 4*1 rM rQ

Cti Η ri a ^иЧ tí x 'CO 0) m TJ ® -S o r-4 cx

CD o^U oo

I

CD

LO

Кч g >

ta +ť o

CUco ω o> Η Ή

04 co

X fX σι oo

I os

I o

CM rH .1 cm CM rH ω

ω o

N >

ctí tí •a □ >U ri o cn кА ем ‘С о Ξ Cj о

S се 40 хн ctí * o

to

X и

I to

X o

I to . X o o

to

X o

I

X ем О

I кА x

o

I to

X o

0=8 % s

CM O

O==⁸ o==g.

to

X o

o=^Q £ o o o=^{Q z} to

E

O o=;

I—< Q	r—1 o Q	r—< o Q
C3	O=Q	O=Q
z;	z	z
Z~4	63	63
X	to	to
o	X	E
	o	O

Φ ω Сч о N >

Ctí tí tí ω ю ri о ω

СЧ to X C3

Z

U ň í

to

X сз

CM to X C3 z

to - X сз X z

CM to X C3 z ю X оч сз о tO

X сз x

Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání;

Q R7, R ze vzorce I Karbamoylchlorid Ra R3 (°C); index lomu

Λί N O qO ^O co U

		~ ι-ч
		1Л
			«β
CD		rH	« β			£
O			д ti	icT		Д
гЧ		rH	•Й C-i		rH
1 O	•г—» Д)	1 00 co	11—J 44 Z““\ <O —V ►· a —φ £ S aZ	1 CM	£ a ca
т-Ч	о	rH	44 m	’—-	rH	44

—ca τ ϋ r g ·» — ₄ 44 φ o o'

O o ® so sm ω ιό'· ιό

tO sc o	to K o	to £ o	to sc o	to sc u	to sc o	X CN o	to sc o
1 to	1 to	1 to	1 to	1 to	1. to	1 Λ3	1 to
sc	sc	sc	K	sc	sc	Λ <N	sc
o	o	ω	ω	o	o	O	o

0 u	o ==O	0=0	o==O	r—< 0=0	0=0	0=0	o=g
z		z	z	z	s	4ч ΟΙ	z
£	bO SC	rt z	ro Z	to sc	to Z	ю E <N	bó SC
o	o	O	O	o	o	O	o

CN	CN	CN	CN	CN
to	to	to	to	to	10 z	Ю z
X	Z	Z	Z	Z	to
и	0	o	и	o	CN	CN	Z
					ω	u	D
z	Z	Z	z	Z	o	0	O

N(CH3)2 СНз— (CH3)2NCC1 СНз— СНз— 130—133 to

X

Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání;

Q R7, R ze vzorce I Karbamoylchlorid R2 Rs (°C); index lomu

Ю s	to X ·	to я	to я
0	0	ω	o
1 in Д CM	1 £ co	1 to z	1 to X
ω	0	ω	O

1 to к o	ČM E O Я O II	CM E 0 ж ω II
1	1 Ю		I
to к	'S		to я
O	ω		о
	3		о
	o=o		0=0
	Z		z
	z	\ CM Д	Z/ X	\ CM к
o=§	ČM ω	ω E	0	о к
z		ω		О
CM		II		II
£		ем X		см Е
ω		ω		о

1 о	о	о ь-	0 ю	to Нг1
to к	to д	к to	к см	Z 0
о	о	0	О	'—’

Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání;

Q Rz, R ze vzorce I Karbamoylchlorid R2 R3 (°C); index lomu

CM	CM	CM
	xr
00	co	00
xr		xr		LO
rH	rH	Т-Г	CM	00
			CO	O
II	II	II	rH 1	rH 1
a	a	<N	1 0	1 CM
Q	Q	Q	00	0
a	Й	tí	rH	rH

Ж	X	X	X	X	X	X	ro X
ω	ω	0	ω	0	ω	o	0
1 tn	1 tn	1 tn	( tn	1 tn	J,	1 tn	1 tb
X	X	X	X	X	X	X	X
0	o	o	o	ω	0	0	O

tn X	eo	eo
0	tn X	tn X
Q X	o	ω
z	X	Z

CO <N CO

tn	tn	tn
X	X	X
o	ω	0
Z	Z	z

XXX

Sloučenina vzorce II Sloučenina vzorce I Teplota tání;

Q R? Karbamoylchlorid R2 R R3 (°C); index lomu o OJ rH

0	>> 4—	O	4-»
0=0	c	O = CJ	C
z CM	o g	z CM	t 0) я
to	to
X	8 >	X	8 >
——	сч A	o	OJ X
'—,	Φ	'—‘	— φ

Prostředky pro hubení mšic, obsahující jako účinnou látku sloučeniny obecného vzorce I lze vyrobit obvyklými, o sobě známými způsoby. Jako vhodných forem zmíněných prostředků lze použít poprašků, granulí, pelet, roztoků, suspensí, emulsí, smáčivých poprašků, emulgovatelných koncentrátů a podobných. Mnohé z nich lze aplikovat přímo. Postřiky lze připravit rozptýlením sloučenin podle vynálezu ve vhodném prostředí a používá se jich ‘k postřiku v množství od několika litrů na hektar až po desítky hektolitrů na hektar. Vysokoprocentní koncentráty jsou určeny jako polotovary pro výrobu dalších aplikačních forem. ProstředPřípravek účinná látka ky proti mšicím obsahují v podstatě asi 1 až 99 % hmotnostních aktivní látky, popřípadě aktivních látek, a alespoň jednu z následujících pomocných látek: a) přibližně 0,1 až 20 % povrchově aktivní látky (látek) a b) asi 5 až 99 % . pevného nebo tekutého ředidla (ředidel). Výraz „obsahují v podstatě” znamená, že zmíněné prostředky proti mšicím mohou vedle výše uvedených specifických složek obsahovat další látky, za předpokladu, že tyto neruší . účinek proti mšicím. Specificky mohou prostředky proti mšicím obsahovat zmíněné složky v následujících přibližných množstvích:

Hmotnostní procenta ředidlo (a) povrchově aktivní látka

smáčivé poprašky	20—90	0-74	1-10
olejové suspense,
emulse, roztoky
(včetně emulgovatel-
ných koncentrátů)	5—50 .	40—95	0—15
vodné suspense	10—50	40—84	1—20
poprašky	1—25	70—99	0—5
granule a pelety	1—95	5—99	0—15
vysokoprocentní
koncentráty	90—99	0—10	0—2

V prostředcích proti mšicím mohou být samozřejmě přítomny aktivní látky v nižším nebo vyšším množství, v závislosti na předpokládaném použití a na fysikálních vlastnostech užité sloučeniny. Někdy je žádoucí vyšší poměr povrchově aktivní látky k účinné látce; toho lze docílit ‘ buď přimíšením povrchově aktivní látky přímo do přípravku, nebo jejím přidáním do cisterny těsně před postřikem.

Typická pevná ředidla, vhodná pro výše uvedené prostředky proti mšicím jsou popsána v příručce Watkinse a spol. „Handbook of Insecticide Dust Diluents and Carriers”, 2. vydání, Dorland Books, Caldwell, N. J. Pevná ředidla s vyšší nasáklivostí jsou vhodnější pro smáčivé poprašky, a hutnější ředidla jsou vhodnější pro poprašky.

Typická tekutá ředidla a rozpouštědla jsou popsána v příručce: Marsden, „Solvents Guide”, 2. vydání, . Interscience, New York, 1950. Rozpustnost účinné látky pod 0,1 % je vhodná pro . suspensní koncentráty; koncentrované roztoky se nemají při teplotě 0 °C rozdělovat na jednotlivé fáze. V příručce „McCutcheon’ s Detergents and Emulisifiers Annual”, Allured Publ. Corp., Ridgewood, New Jersey, a v encyklopedii: Sisely a Wood, „Encyclopedia of Surface Active Agents”, Chemical Publ. Co., Inc., New York, 1964 jsou uvedena vhodná povrchově aktivní činidla a jejich doporučené použití. Všechny přípravky mohou dále obsahovat minoritní množství dalších přísad, jako látek snižující pěnivost, spékání, korosi, mikrobiální růst a podobné. Je výhodné, jsou

-li jednotlivé složky prostředků proti mšicím schváleny pro předpokládané použití americkým úřadem pro ochranu životního prostředí . (U. S. Environmental Protection Agency).

Způsoby výroby uvedených prostředků proti mšicím jsou o sobě dobře známé. Roztoky se připraví pouhým smícháním složek. Jemně práškovité pevné přípravky se vyrobí obvykle smícháním a roztíráním, popřípadě rozmělňováním složek, například v kladivovém mlýnu nebo mikronizéru. Suspense se připraví mletím složek za vlhka (viz například Littler, US patent č. 3 060 084). Granule a pelety lze vyrobit buď postříkáním předem vyrobeného granulovaného nosiče roztokem účinné látky, nebo známými aglomeračními pracovními postupy (viz J. E. Browning: „Agglomeration”,· časopis Chemical Engineering, ze 4. prosince 1967, str. 147 a další, a příručku „Perry’ s Chemical Engineer’ s Handbook”, 4. vydání, McGraw-Hill, N. Y„ 1963, str. 8 až 59).

Další informace, týkající se způsobu výroby aplikačních forem viz například:

J. B. Buchanan, US patent číslo 3 576 834 ž 27. dubna 1971, sloupec 5, řádek 36, až sloupec 7, řádek 70, a příklady 1 až 4, 17, 106, 123 až 140.

R. R. Schaffer, US patent číslo 3 560 616 z 2. února 1971, sloupec 3, řádek 48, až sloupec 7, řádek 26, a příklady 3 až 9, 11 až 18.

E. Somers, „Formulation”, kapitola 6. v monografii Torgeson: „Fungicides”, svazek I, Academie Press, New York, 1967.

Výroba a složení typických prostředků proti mšicím, obsahujících sloučeniny obecného vzorce I, jsou uvedeny v následujících příkladech.

Příklad 6

Smáčivý poprašek Procenta

Sloučenina obecného vzorce I, ve kterém A = H, Q = N(CH3)2, R = ОСНз, R? = H a R3 = СНз	40
sodná sůl dioktylesteru kyseliny sulfojantarové	1,5
sodná sůl ligninsulfonátu	3
methylcelulosa o nízké viskositě	1,5
attapulgit	54
Jednotlivé složky se důkladně promísí a směs se mikronisuje na tryskovém mlýnu na průměrnou velikost částic pod 15 ^m. Rozemletý produkt se zhomogenisuje, prošije sítem normy U.S.S. číslo 50 (otvory o průměru 0,3 mm) a balí. Všechny sloučeniny obecného vzorce I lze zpracovat stejným způsobem.
Příklad 7
Vodorozpustný přípravek	Procenta
sloučenina obecného vzorce I, ve kterém A = H, Q = N(CH3)2, R = ОСНз, R2 a R3 = СНз	95
sodná sůl dioktylesteru kyseliny sulfojantarové	0,5
sodná sůl ligninsulfonátu	1,0
synthetický jemný silikagel	3,5

Jednotlivé složky se smísí a rozemelou na kladivovém mlýnu tak, aby jen několik málo procent částeček mělo průměr vyšší než 250 nm (síto U.S.S. normy číslo 60). Když se uvedený hrubozrnný prášek přidá za míchání do vody, utvoří nejprve dispersi a pak se účinná látka rozpustí, takže během aplikace přípravku není třeba dalšího míchání.

Příklad 8

Kapalný koncentrát	Procenta
sloučenina obecného vzorce I, ve kterém A = H, Q = N(CH3)2, R = ОСНз, R2 = СНз a Rj = СНз	31
směs methanolu s vodou v hmotnostním poměru 24 : 76	68,5
85% kyselina fosforečná	0,5
Sloučenina obecného vzorce I a kyselina fosforečná se přidají do směsi rozpouštědel a směs se míchá, až se vše rozpustí. Je-li třeba, roztok se zfiltruje.
Příklad 9
Granule	Procenta

sloučenina obecného vzorce I, ve kterém A = H,

Q = N(CH3)2, R = N(CH3)2,

R2 = H a R3 = СНз	5
granulovaná infusoriová hlinka (značky Celatom MP 78)	95
Příslušné množství sloučeniny obecného vzorce I se rozpustí v dostatečném množství methanolu, roztok se přidá ke granulované infusoriové hlince a směs se míchá, až se granule stejnoměrně zvlhčí; poté se methanol odstraní odpařením.
Příklad 10
Poprašek	Procenta
sloučenina obecného vzorce I, ve kterém A = H, Q = N(CH3)2, R = N(CH3)2, R2- = СНз a Rj = СНз	10
attapulgit	10
talek	80

Účinná látka se smísí s attapulgitem a směs se rozemele v kladivovém mlýnu tak, aby v podstatě všechny částečky měly průměr pod 200 (Um. Rozemletý koncentrát se potom smísí s práškovitým talkem a směs se zhomogenisuje.

Sloučenin obecného vzorce I lze použít к hubení mšic, které škodí na rostlinách.

Při aplikaci těchto sloučenin na mšice na místo zamořené mšicemi se zmínění škůdci zahubí nebo zapudí z rostlin. Výhodných sloučenin podle vynálezu lze použít obzvláště к preventivní ochraně rostlin před mšicemi. Sloučeniny obecného vzorce I účinkují vysoce systemicky a jsou mízním oběhem dopravovány do horních částí rostliny jak při aplikaci do půdy, tak při aplikaci na list. Mají řádově velmi nízkou fytotoxicitu, což dává záruku dostatečné reservy bezpečnosti jak při aplikaci na list, tak při aplikaci do půdy. V biosféře se rozkládají v přiměřeném časovém období, a proto neztrácejí účinnost bezprostředně po aplikaci. Náklady na hubení mšic nejsou proto příliš vysoké. Výhodné sloučeniny obecného vzorce I jsou rozpustné ve vodě a lze jich lacino použít к postřikům ve formě vodných roztoků. Když se připraví roztok к postřiku, není ho třeba míchat, aby se udržela stejnoměrná koncentrace. Po aplikaci postřiku mšice spadnou s rostliny a zanechají čistou listovou tkáň. To je velmi důležité u zelené listové zeleniny, kde se listy konzumují jako pokrm. Některé insekticidy usmrcují tak rychle, že mšice nemají čas vytáhnout sosák z listové tkáně a tak zůstanou přichyceny na listu. Tyto mrtvé mšice se nesnadno smývají a odstraňují s listů, a snižují kvalitu a použitelnost produktu jako potraviny.

Při aplikaci sloučenin obecného vzorce I postřikem na list pronikají látky rychle do listů rostliny a jsou rozváděny uvnitř tkáně rostliny. Když jednou proniknou do rostliny, nemohou být smyty deštěm. Aby byl postřik účinný, nemusí být stejnoměrně nanesený na povrch listů, ani není nutné, aby přišel do styku se mšicemi jako takový. Aplikují-li se sloučeniny obecného vzorce I do půdy, jsou absorbovány kořeny rostlin a rozvedeny cévním systémem vzhůru к listovým tkáním, na kterých žijí mšice. Půda má funkci zásobníku zmíněných sloučenin, a rostliny je mohou čerpat během delšího časového období. Množství látky aplikované do půdy lze vypočítat tak, aby zásobilo rostlinu dostatečným množstvím materiálu přes chladné období růstové sezóny, během kterého působí mšice největší škody. Je-li sezóna mšic delší nebo když se jejich sezóna prodlužuje překrývacími se druhy, je nutné aplikovat větší množství účinné látky. Aplikace sloučenin podle vynálezu do půdy snižuje na minimum škody způsobené přirozeně se vyskytujícími parazity a škůdci a je vhodná ke komplexnímu hubení škůdců. Pojem „aplikace na rostliny” zahrnuje aplikaci látek na listy rostlin a aplikaci do půdy.

Množství sloučenin obecného vzorce I, které je potřebné к zahubení mšic, je závislé na mnoha faktorech, jako na intenzitě zamoření, na ročním období, na druhu mšic, na druhu rostliny, na způsobu aplikace, na četnosti a množství dešťových srážek, na teplotě a na dalších činitelých. Postřik na list v koncentraci 1 ppm (asi 1 mg na litr), anebo dávka 200 g účinné látky na hektar, aplikovaná do půdy, může zahubit mšice při mírném zamoření, za podmínek příznivých pro použitou látku. Většího množství, přibližně až do koncentrace 10 000 ppm při postřiku na list anebo do 25 kg látky na hektar, je třeba za podmínek nepříznivých pro použitou látku. Prakticky lze použít koncentrace 20 až 1000 ppm při postřiku na list, a dávky 0,5 až 12,5 kg/ha při aplikaci do půdy. Nejvýhodnější je koncentrace 40 až 250 ppm při postřiku na list a dávka 1,5 až 2,5 kg/ha při aplikaci do půdy.

V dalším jsou uvedeny některé druhy mšic, které lze hubit sloučeninami obecného vzorce I, aniž by tím byla použitelnost a rozsah vynálezu omezována: černá mšice maková (Aphis fabae); zelená mšice broskvoňová (Myzus persicae); mšice jabloňová (Aphis pomi); kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae); zelená ploštice (Toxoptera graminum); mšice kukuřičných kořenů (Anuraphis maidiradicis); mšice zelná (Brevicoryne brassicae); a zelená mšice citrusová (Aphis spiraecola).

Sloučeniny obecného vzorce I se dají mísit s dalšími chemickými prostředky používaných v zemědělství к aplikaci na list nebo do půdy. Takové směsi umožňují hubit širší okruh škůdců, šetří náklady spojené s několikanásobnou aplikací a mohou mít nečekaně příznivé účinky. Tak například aplikuje-li se do půdy směs sloučeniny obecného vzorce I s nízkými dávkami oxamylu, dosáhne se účinnějšího vyhubení mšic a současně se zahubí hlístice, mušky a další hmyz vyskytující se na počátku růstové sezóny. Kombinace sloučenin obecného vzorce I s benomylem, při aplikaci na list, účinně ničí plísně, jako strupovitost jablek a padlí, a současně hubí mšice. Mnohé další směsi dávají podobné příznivé výsledky.

Účinek sloučenin obecného vzorce I na mšice je demonstrován v následujících biologických testech.

Test 1

Účinek látek na černou mšici makovou při postřiku na list

Testovací jednotka, používaná к demonstrování účinnosti látek proti mšicím při postřiku na list, se skládá ze dvou uříznutých listů řeřichy, vložených do úzkohrdlé baňky o obsahu asi 60 ml. V baňce byla voda potřebná pro rostlinnou tkáň a kolem řapíků listů v hrdle baňky byla omotána vata, aby se postřik nedostal do styku s vodou. Listy byly zamořeny přibližně 80 mšicemi v různých stadiích růstu. Uvedené testovací jednotky byy postříkány vodnými roztoky sloučenin obecného vzorce I v různých koncentracích; roztoky obsahovaly jako povrchově aktivní činidlo sodnou sůl laurylsulfátu v množství 1: 3000 dílů. Za jeden den postřiku bylo zjištěno procentické množství zahubených mšic; výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Sloučenina

Koncentrace postřiku % zahubených mšic (%)

N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino ] butyramid

N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (methylkarbamoyl) oxyimino ] butyramid

0,002	100
0,001	98
0,0005	100
0,00025	100
0,0001	98
0,001	100
0,0005	100
0,00025	97
0,0001	76
0,005	100
0,002	98
0,001	95
0,0005	88
0,001	100
0,0005	99
0,00025	96
0,0001	54
0,01	100
0,005	96
0,002	64
0,005	100
0,001	100
0,0005	100
0,00025	99
0,0001	92
_	0

N,N-dimethy 1-2- [ ethy lkarbamoyl) oxyimino ] -3-methoxyiminobutyramid

N,N-dimethyl-2- [ (methylkarbamoyl) oxyimino]-3-dimethylhydrazonobutyramid

N,N-dimethyl-3- (4-methoxyf eny llmino) -2- [ (methylkarbamoyl) oxyimino ] butyr amid

N,N-dimethyl-3-dimethylhydrazono-2- [ (dimethy lkarbamoyl) oxyimino ] butyramid

Žádná

Sloučeniny vyráběné způsobem podle vynálezu jsou při normálně používaných zemědělských dávkách selektivními prostředky proti mšicím. Nepůsobí na hmyz, který opyluje rostliny, například na včelu obecnou, nebo na hmyz, který ničí mšice, například brouci, jako je slunéčko sedmitečné. Tento druh selektivity je zvlášť důležitý při systematickém hubení mšic, kdy je žádoucí nebo nutný účinek toliko proti malému počtu hubených druhů.

CHjON O

II

СНз-С—C—C-N(CH5)2

II

NOCN(CH3)2

II o

Sloučenina A

V následující tabulce je srovnán účinek N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dlmethylkarbamoyl) oxyimino ] butyramidu (sloučenina A), vyráběného způsobem podle vynálezu, se známou sloučeninou obchodní značky Vydáte @ jež je složením methyl-2-(dimethylamino) -N-[[ (methylamlno) karbonyl ] oxy]-2-oxo-ethanimldothioát. Uvedené sloučeniny mají tyto vzorce:

O

II

CH3S—С—C—N(CH3)2

II

N0CNHCH3

II o

Vydáte г

Účinek na černou mšici makovou při postřiku na list

Koncentrace postřiku [°/o] Procento zahubených mšic

Sloučenina A Vydáte

	0,002	100	98
	0,001	98	80
	0,0005	95	41
	0,00025	100	netestováno
	0,0001	96	netestováno
Test 2		testu	1, ale za užití vodných roztoků těsto-

váných látek v níže uvedených koncentra-

Systemický účinek látek obecného vzorce I	cích	místo čisté vody, do	které byly pono-
na černou mšici makovou	řeny	řapíky uříznutých	řeřichových listů.
	Účinek byl zjišťován po	uplynutí jednoho
Systemický účinek sloučenin obecného dne;	výsledky jsou uvedeny v následující
vzorce I na mšici makovou byl demonstro	tabulce.
ván na stejném testovacím zařízení jako i	7
Sloučenina	Koncentrace roztoku (%) % zahubených mšic
N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2-	0,01	99
-[ (dimethylkarbamoyl)oxyimino]-butyramid 0,005	98
	0,002	0
N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2-	0,005	100
- [ {methylkarbamoyl)oxyimino ] butyramid	0,002	99
	0,0005	99
	0,00025	99
	0,0001	79
N,N-dimethy 1-2- [ (ethylkarbamoyl) -	0,1	99
oxyimino ] -3-methoxyiminobutyramid	0,005	99
	0,001	94
	'0,0005	80
N,N-dimethyl-2- [ (methylkarbamoyl) -	0,001	100
oxyimino ] -3-dimethylhydrazonobutyramid	0,0005	99
	0,00025	96
	0,0001	54
N,N-dimethyl-3- (4-methoxyf eny limino) -	0,01	100
-2- [ (methylkarbamoyl) oxyimino ] butyramid	0,005	96
	0,002	64
N,N-dimethyl-3-dimethylhydrazono-2-	0,005	100
- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino ] butyramid	0,001	100
	0,0005	97
	0,00025	99
	0,0001	95

Žádná

Test 3

Pronikání N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl)oxyimino] butyramidu listovou tkání

V 10 ml acetonu bylo rozpuštěno 20 mg N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl Joxyimiho] butyramidu, к roztoku byl přidán 1 ml 1% suspenze preparátu methocel a směs zředěna 50 ml vody, ob sahující 6 kapek/500ml sodné soli laurylsulfátu jako povrchově aktivní látky; získaný zásobní roztok byl poté ředěn výše uvedenou směsí vody s povrchově aktivním činidlem. Tři kapky testovaných disperzí o koncentracích uvedených níže byly naneseny na vrchní část řeřichových listů. Mšice byly ponechány nedotčené testovaným roztokem na spodní části listu. Za jeden den po aplikaci bylo zjištěno procento uhynulých mšic; nalezená data jsou uvedena níže.

M Sloučenina	38 Koncentrace roztoku (%) % zahubených mšic
N,N-diimethyl-3-metihoxyimino-2-	0,04	100
-[ (dimethylkarbamoyl joxyimino]-	0,02	98
butyramid	0,01	98
Žádná	__	0

Výsledky dokazují účinné pronikání sloučenin obecného vzorce I povrchem listu a jejich rozšiřování se uvnitř listu, které je postačující к zahubení mšic, živících se na spodní straně listu.

Test 4

Účinek N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino ] butyramidu na mšici jabloňovou

Malé jabloňové větvičky, zamořené přibližně 300 jedinci mšice jabloňové, byly umístěny v malých vázách s vodou a postříkány vodnými roztoky N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl )oxyimino] butyramidu o různých koncentracích. Kontrolní větvička byla postříkána samotnou vodou. Po uplynutí jednoho dne byly účinky postřiku na mšice; výsledky jsou uvedeny níže.

Sloučenina Koncentrace postřiku (%)% zahubených mšic

N,N-dlmethyl-3-methoxyimino-2-[ (dimethyl- 0,001 karbamoyl) oxyimino] butyramid 0,0005 0,0001	100 79 42
Žádná —	8

Test 5

N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino] butyr amidu na černou mšici makovou při aplikaci do půdy

Semena řeřichy byla zasazena do květináčů o průměru 7,5 cm, obsahujících půdu, která byla ošetřena N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl ]oxyimino ]butyramidem v dávce 1 kg/ha. Po deseti dnech byly mladé rostliny uměle zamořeny černou mšicí makovou. Za týden po zamoření bylo zjištěno procento uhynulých mšic na testovaných rostlinách. Do půdy, ošetřené stejným způsobem jak uvedeno výše, byla zasazena semena řeřichy za měsíc po původním ošetření. Po deseti dnech byly rostliny zamořeny mšicemi jako výše a za týden poté byl zjištěn účinek látky na mšice. Výsledky jsou uvedeny níže.

Sloučenina

Množství % zahubených mšic aplikované za 17 dnů za 48 dnů do půdy po ošetření po ošetření (kg/ha)

N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2-[ (dimethyl- 1 karbamoyljoxyiminojbutyramid 5

100

100

100

100 bez ošetření půdy

Výsledky uvedeného testu ukazují na výbornou schopnost přemísťování sloučenin obecného vzorce I do horních částí rostlin a na jejich dobré residuální vlastnosti.

Test 6

Účinek N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino j butyramidu na tři druhy mšic při jeho aplikaci do půdy

Řeřicha, zelí a čínské zelí, o výčce rostlin asi 8 až 10 cm, byly zamořeny černou mšicí makovou, mšicí zelnou a zelenou mšicí broskvoňovou. Za týden po zamoření byla půda ošetřena roztokem N,N-dimethyl-3-methdxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino]butyramidu v dávce 1 kg/ha a 5 kg/ha. Po uplynutí 7 dnů byly všechny ošetřené rostliny úplně prosté mšic, zatímco všechny kontrolní rostliny byly silně poškozené stále vzrůstající činností mšic.

Test 7

Účinek N,N-dimethyl-3-methoxyimlno-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino] butyramidu na černou mšici makovou po aplikaci na semena

Deset gramů semen řeřichy bylo mořeno v· roztoku 0,05 g N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino ] butyramldu v 5 ml vody. Dalších 10 g semen bylo mořeno toutéž sloučeninou v jedné pětině uvedené dávky. Ošetřené semeno bylo ponecháno uschnout a pak zaseto. Za dva týdny po zasetí byly vyrostlé rostlinky zamořeny černými mšicemi makovými. Po uplynutí dalších dvou týdnů byl zjištěn účinek na mšice a rostliny byly opět zamořeny mšicemi. Za dva týdny poté byl znovu zjištěn účinek; výsledky jsou uvedeny níže.

Použitá sloučenina	Množství aplikované látky (vztaženo na hmotnost semene	Časový sled testu (dny)	% zahubených mšic .
N,N-dimethyl-3-methoxy-	0,5 %	0 zasetí
imino-2-[ (dimethylkarba-		13 zamoření
moyl) oxyimino Jbutyramid		28 vyhodnocení 28 zamoření	100 %
		41 vyhodnocení	100 %
	0,1 %	0 zasetí

zamoření vyhodnocení 100 % zamoření vyhodnocení 30 %

Test 8

Účinek N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino ] butyramidu na slunéčko sedmitečné

Skupina 25 · slunéček sedmitečných byla v klícce postříkána 0,1% vodným roztokem N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ dimethylkarbamoyl) oxyimino] butyramidu. Za 48 hodin po postřiku byl vyhodnocen účinek a bylo zjištěno, že po uvedené dávce nebylo usmrceno žádné slunéčko.

V paralelním testu byly rostlinky řeřichy, vypěstované v půdě ošetřené N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2-[ (dimethylkarbamoyl )oxyimino ]butyramidem v dávce 10 kg/ha, pokryty klecí, do které bylo umístěno 50 slunéček sedmitečných. Nebylo zjištěno uhynutí žádného slunéčka v důsledku jejich styku s ošetřenými rostlinami.

T e s t 9

Hubení zelených mšic jabloňových postřikem N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyimino] butyramidu v ovocném sadu ve státě Delaware

Polozakrslé jabloně druhu Red Delicious, pěstované v ovocném sadu v Ne-warku, stát Delaware, zamořené zelenou mšicí jabloňovou v množství asi 500 mšic/vrcholovou větev, byly postříkány roztoky N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxyiminojbutyramidu o koncentracích 40 160 a 320 ppm. Každé ošetření bylo provedeno trojmo a výsledky byly vyhodnoceny za čtyři dni po postřiku. Data ze dvou podobných testů, provedených v období asi 6 týdnů za sebou, jsou uvedena níže.

Sloučenina .................... Koncentrace % uhynulých mšic postřiku · dřívější test pozdější test (ppm)

N,N-dimethyl-3-methoxyimino-	40	70	80
-2- [ (dimethylkarbamoyl ] oxyimino ] -	160	87	89
butyramid	320	97	98
neošetřené kontroly	0	0	0

Test 10

Hubení zelených citrusových mšic postřikem N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ {dimethylkarbamoy 1) oxyimino ] butyramidu v citrusovém háji na Floridě

Pro tento test byl vybírán háj pomerančovníků druhu Valencia, umístěný v Bradentonu, stát Florida. Stromy byly ve stadiu rychlého růstu a byly silně zamořeny zelenou mšicí citrusovou. Roztoky N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (dimethylkarbamoyl) oxiPoužitá . sloučenina Koncentrace postřiku % zamořených listů (ppm)

N,N-dimethyl-3-methoxy-	40	42
imino-2-[ (dimethylkar-	160	10
bamoyl ) oxyimino ] butyramid	320	7	1
Neosetřené kontroly	0	97

Test 11

Účinek sloučenin obecného vzorce I na mšice při postřiku 1% roztokem

Pro testování byly vybírány lístky řeřichy, zamořené černou mšicí makovou ve všech stadiích růstu. Lístky byly jednotlivě nabodnuty v poloze naruby na otočný stůl, který imino] butyramidu o koncentracích 40, 160 a 320 ppm byly aplikovány jednotryskovým sadařským postřikovačem. Každé ošetření bylo čtyřikrát opakováno a výsledek byl zjišťován po uplynutí třech dnů. Výsledky jsou vyjádřeny pro každé opakování na základě vyhodnocení 25 náhodně vybraných listů na zamoření mšicemi. Součet výsledků hodnocení všech čtyř . opakování . každého testu ( = = . 100 vyhodnocených listů] vyjadřuje tudíž procento zamoření, které je uvedeno v následující tabulce.

se otáčel pod postřikovači tryskou. Na lístky byly ve formě postřiku aplikovány 1% roztoky jednotlivých testovaných látek v acetonu. Po ošetření byly lístky · řeřichy uloženy asi na 20 hodin s řapíky ponořenými do vody. Po uvedené době byl zjištěn účinek testovaných látek na mšice; výsledky, vyjádřené jako % zahubených mšic, jsou uvedený v následující tabulce.

Účinek (%) o oo o oo rH r-íW

O	O	O
o	O	O
rH	rH	tH

O LO O LO O

O CD o CD O rH rH —I

cm	CM
to	to
E	E
O	CJ

Z Z

io CO Ε E ČM CM CD CD 1 1	CM to E CJ
o o	Z

	to	to	to	to	to	to	to	to	to to	to
to Pí	E	Ε	E	E	E	E	E	E	Ε E	E
O	CD'	o	o	CD	CJ	CD	CD	CD CD	CD

Ε Ε E g E

Ε Ε EE g

СНз СНз —N(CH3}2 100

<C

E . Ε Ε Ε Ε

Ε Ε E g Ε E

Účinek (%) řo

Pí o in o o o cd o o rH r-t tH cs tň К u z

O	O	O O O Q	O	O	in	O
O	o	o o o 5	o	O	CD	O
rH	Η	H rl rl H	rt	rH		rH

CO

tO ΙΌ χ χ o ω ω о rs

co

Ol

43 43 43 43 43 X X X X X X о и u O O O z z z z z z

I I I I I I

CM CO

CM rs X o z

co CM

X Xg x X

XXXXXX XX x

Účinek (%)

Účinek (%)

о о	О	О	О	О	ООО
о о	о	о	о	О	ООО
т—1 г-1	гН	г-1	гН	гН	гЧ гН гЧ

см см	см	см	см
tO to	to	to	to
X X	X	X	X
ОС	о	о	о
Й2	z	z	2

о о о о о о гН гЧ гЧ

см	см ем см	to	CM	CM
to X	to to to XXX	X	o	to	to
о	ООО	o	o	X	X
2 1	2 Z Z 1 1 1		o z	O Z

to to XX	to X	to X	to X	to X	to to to XXX	to X
o o	o	o	o	o	ООО	o

ш

X ем о

XX о о д д

I I

М—> Í—ч 2^ СМ СМ ЯХХ О Q о

Ю ДО ЬО □ □□ « £ £ нм нм нм нм Нм мн нм мн мн нЦ

X XXX

о ю

X о

< X čine

о	о	о	о	1Л	о
о	о	о	о	СТ)	о
гЧ	т-Ч	гЧ	гЧ		гН

за

Claims (9)

předmEt vynalezu

1) celkový počet atomů uhlíku v Q, R2 a R3 není větší než 8,

1) celkový počet atomů uhlíku ve skupinách Q, R2 a Rs není větší než 8,

1. Insekticidní prostředek, zejména proti mšicím, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jedno inertní ředidlo a jedno povrchově aktivní činidlo, a účinné množství sloučeniny obecného vzorce 1

O Rž

II I

R—N N—O—C—N—R3

II II

ACH2—С—С—C—Q

II o

(I).

ve kterém

A značí atom vodíku nebo methyl,

R značí alkyl s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenyl se 3 až 4 atomy uhlíku, cykloalkyl s

2) je-li R skupinou CH3NHCO—, pak R2

II o

značí atom vodíku a R3 značí CH3 a

O

2. Insekticidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jedno inertní rozpouštědlo a jedno povrchově aktivní činidlo, a účinné množství sloučeniny obecného vzorce 1, ve kterém

A značí atom vodíku,

R značí cykloalkyl s 5 až 7 atomy uhlíku, methylcyklohexyl, allyl, methoxyskupinu, skupinu (CHs)2N—, N-morf olinoskupinu, skupinu CH3NHC—O— nebo (CH3)2NC—O—,

II II ^{0 0}

R2 značí atom vodíku, methyl nebo ethyl, R3 značí methyl, a

Q značí skupinu vzorce —NR5R6, ve kterém Rs značí methyl nebo ethyl a R6 značí atom vodíku, methyl nebo ethyl.

2) v případě, že R značí skupinu CH3NHC—O—, představuje R2 atom vodíku

II o a R3 methyl, a

3) značí-li R skupinu (CH3)2NCO—, R2 a R3 znamenají methyly.

3. Insekticidní prostředek podle bodů 1 a 2 vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jedno inertní ředidlo a jedno povrchově aktivní činidlo a účinné množství N,N-dimethy 1-2-[ (dimethylkarbamoyl)oxyimino J-3-

- (N-morfolino) -iminobutyramldu.

3) v případě, že R značí skupinu (CH3)2NC—O—, představují R2 a R3 methyly.

II o

4 až 6, s tou výhradou, že

4. Insekticidní prostředek podle bodu 1 vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jedno inertní ředidlo a jedno povrchově aktivní činidlo a účinné množství sloučeniny 0becného vzorce Ia

O R2

II I

R—N N—O—C—N—R3

СНз—С—С—C—Q

II o

(Ia), v němž R znamená alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, skupinu vzorce (СНз)2Ы—, СНз—NHC—O—, (CHsJžNCO— nebo

II II o o v níž Ri je atom vodíku, methyl, methoxyskupina nebo skupina (CH3)žN— či CH3S—,

R2 znamená atom vodíku, methyl nebo ethyl,

R3 znamená atom vodíku, alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku nebo allyl,

Q znamená skupinu OR4 nebo NR5R6, v nichž R4 je alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, Rs je methoxyskupina, alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku nebo allyl, R6 je atom vodíku, methyl nebo ethyl, a Rs a Re mohou společně tvořit skupinu vzorce —(СНг)2О(СН2)2—, — (CH2)2N(CH2)2— nebo — (CH2)n, kde n je

CHs

.5. Insekticidní prostředek podle bodů 1 a 4 vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu obecného vzorce Ia, v němž R znamená methoxyskupinu nebo skupinu (CH3)2N—, R2 znamená atom vodíku, methyl nebo ethyl, R3 znamená methyl a Q znamená skupinu NR5R6, v níž Rs je methyl nebo ethyl a R6 je atom vodíku, methyl nebo ethyl.

5 až 7 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný methoxyskupinou nebo 1 až 2 methylovými skupinami, cykloalkylalkyl se 6 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxyalkyl s celkovým počtem 3 až

6. Insekticidní prostředek podle bodů 1, 4 a 5 vyznačující se tím, že obsahuje N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ (methylkarbamoy 1) oxyimino ] butyramid.

6 atomů uhlíku, benzyl, fenethyl, skupinu (CH3)2N—, (CH3JC2H5N—, (CžHsJžN—, l-(4-methylpiperazinyl), N-morf olino—, CH3NHC—O—, nebo skupinu obecného vzor-

II o

ce ve kterém Ri značí atom vodíku, methyl, methoxyskupinu, dimethylaminoskupinu, methylthioskupinu nebo atom fluoru,

Rž značí atom vodíku, methyl nebo ethyl,

R3 značí methyl, ethyl nebo allyl,

Q značí skupinu —OR4 nebo —NR5R6, ve kterých R4 je alkyl s 1 až 2 atomy uhlíku, Rs je methoxyskupina, alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku nebo allyl, Re je atom vodíku, methyl nebo ethyl, a Rs a R6 mohou společně představovat skupinu vzorce — (CHž)2O(CH2)2—, — (CH2) 2—N—(CHžJž—nebo— (СНг)_п—,

СНз kde n je číslo 4 až 6, a tvořit s atomem dusíku, na který jsou vázány, kruh, s tou výhradou že

7. Insekticidní prostředek podle bodů 1 a 4 až 6 vyznačující se tím, že obsahuje N,N-dimethyl-3-methoxyimino-2- [ [ dimethylkarbamoyy) oxyimino ] butyramid.

8. Způsob výroby účinné látky pro insekticidní prostředek, zejména proti mšicím, podle bodů 1 až 7, shora uvedeného vzorce I, vyznačující se tím, že amin obecného vzorce R7NH2, ve kterém R7 značí hydroxylovou skupinu, alkyl s 1 až 18 atomy uhlíku, alkenyl se 3 až 4 atomy uhlíku, cykloalkyl s 5 až 7 atomy uhlíku, popřípadě substituovaný methoxyskupinou nebo 1 až 2 methylovými skupinami, cykloalkylalkyl se 6 až 8 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxyalkyl s celkovým počtem 3 až 6 atomů uhlíku, benzyl, fenethyl, skupinu (CH3)2N—, (CH3JC2H5N—, (C2Hs)2N—, l-(4-methylpiperazinyl )—, N-morfolino—, CH3NHC—O—, (CH5)2N—C—O—, nebo sku- li II o O pinu vzorce ve kterém Rt značí atom vodíku, methyl, methoxyskupinu, dimethylaminoskupinu, methylthioskupinu nebo atom fluoru, se uvede do reakce se sloučeninou obecného vzorce III

O N—OH

ACH2—C—C—C—Q

II o

(ΠΙ), ve kterém A -.a Q mají stejný význam, jak byl definován v bodu 1, s tou výhradou, že když Q značí skupinu —NR5R6, je A atom vodíku, vzniklá sloučenina obecného vzorce II

R7—N N—OH

ACH2—C—C—C—Q

II o

(ii), se karbamoyluje reakcí s ekvimolárním množstvím isokyanátu obecného vzorce R3NCO, nebo směsi báze a dialkylkarbamoylchloridu obecného vzorce

O

CI—CNR2R3 přičemž R3 ve vzorcích R3NCO a CICNR2R3 II o představuje methyl, ethyl nebo allyl a R2 ve vzorci Cl—CNR2R3 představuje methyl

II o nebo ethyl, s tou výhradou, že v případě, když R7 představuje hydroxylovou skupinu, značí R3 ve vzorci R5NCO methyl a skupiny R2 a R3 ve vzorci Cl—CNR2R3 značí methyly

II o a použije se dvou molů karbamoylačního činidla.

9. Způsob výroby sloučeniny obecného vzorce Ia podle bodu 4, v němž R, R2, Rs a Q mají shora uvedený význam, vyznačující se tím, že se amin obecného vzorce R7NH2, v němž R7 značí hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, skupinu (CH3)2N— nebo skupinu v níž Ri má význam uvedený v bodě 4, uvede v reakci se sloučeninou obecného vzorce

O N—OH

II II

CH3—c—c—c—Q

II · o

v němž Q má význam uvedený v bodě 4, vzniklá sloučenina - obecného vzorce

R7—N N—OH

II II

CH3—c—C—C—Q

II o se karbamoyluje reakcí s jedním molem karbamoylačního činidla vybíraného ze skupí197232 ny zahrnující (a) isokyanát R3NCO, (b) bázi a dialkylkarbamoylchlorid CICNR2R3 a (c)

O kyanát alkalického kovu a kyselinu, přičemž R3 značí alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku nebo allyl a R2 značí methyl nebo ethyl, s tou výh radou, že je-li R7 hydroxyskupina, značí R3 v R3NCO methyl a R2 a R3 v CICNR2R3 znall

O čí methyly, a v reakci se uvedou dva moly karbamoylačního činidla.