CS195288B2

CS195288B2 - Způsob přípravy cefalosporinových sloučenin

Info

Publication number: CS195288B2
Application number: CS777942A
Authority: CS
Inventors: Douglas O Spry
Original assignee: Lilly Co Eli
Priority date: 1974-04-19
Filing date: 1977-11-30
Publication date: 1980-01-31
Also published as: CS195287B2; CS195289B2

Description

Vynález se týká způsobu přípravy esterů cefalosporinových sloučenin obsahujících karbóxylovou skupinu v poloze 3 dihydrothíazinového kruhu cefemového cyklického systému: ·

Vynález se týká způsobu přípravy sloučenin obecného vzorce I,

R je atom vodíku nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo benzhydryl a Ri je atom vodíku nebo acylskupina vzorce

O

ti) kde Z je skupina vzorce

kde R‘je arylalkyl vzorce

R“(Y)_m—-CHž— kďe R“ je fenyl nebo substituovaný fenyl, kde substituenty jsou 1 až 3 atomy halogenu, hydroxyl, nitroskupina nebo alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku,

Y Je O nebo S a m je 0 nebo l, nebo R‘ značí substituovaný arylalkyl vzorce

H í

R“‘—ΟΙ

E kde R‘“ je R“, jak je definováno výše, 2-thíenyl nebo· 3-thienyl, E je hydroxyl nebo hydroxyl chráněný alkanoylem s 1 až 4 ato195288 kde X je alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, methoxybenzyl, nitrobenzyl, benzyl nebo difenylmethyl, .

my uhlíku, karboxyl nebo karboxyl chráněný alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskupina nebo amlnoskupina chráněná alkoxykarbonylem s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylu, nebo

R* značí heteroarylmethyl vzorce R““CH2— kde R““ je 2-thienyl, 3-thienyl, 2-furyl nebo 3-furyl,a je-li R atom vodíku, farmaceuticky vhodných netoxických solí kyselin, který se vyznačuje tím, že se sloučenina obecného vzorce II,

kde Rio je Ri, jak je definováno výše,

Rti je skupina chránící karboxylovou skupinu a

Z‘ je skupina vzorce........

COOH nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce, .

X—T kde X má význam uvedený výše u vzorce I a T je diazoskupina, a popřípadě se reakcí odpovídajících 2-cefemových derivátů s perkarboxylovou kyselinou získají 3-cefemové deriváty a vzniklý sulf oxid se redukuje halogenidem fosforitým a popřípadě se 7-acylškupina štěpí reakcí s chloridem fosforečným a alkoholem a popřípadě se re-, acyluje v poloze 7 reakcí s halogenidem nebo aktivním esterem kyseliny R‘—CO2H, kde R‘ má výše uvedený význam, popřípadě se deesterifikuje ester 3-karboxylové kyseliny a/ /nebo ester 4-karboxylové kyseliny v kyselém prostředí a produkt se isoluje popřípadě ve formě soli 4-karboxylové kyseliny, benzhydrylesteru nebo alkylesteru s 1 až 6 atomy uhlíku 4-karboxylové kyseliny.

Je známa celá řada antibiotik cefalosporlnové řady. Tato veškerá antibiotika vykazují stejnou základní cyklickou strukturu, obsahující čtyřčlenný /hlaktamový kruh, připojený k šestičlennému dihydrothiázlnovému kruhu, a jedno od druhého se liší strukturou s biologickými účinky. Strukturně se známá cefalosporinová antibiotika odlišují navzájem v typu 7-acylamidosubstituentu a «

také v typu substituentu v poloze 3 dihydrothiazinového kruhu, Desacetoxycefalospóranová kyselina, například cefalexin, má 3-methylsubstituent. Rada známých cefalosporinů má substituovanou methylskuplnu v poloze 3. Desacetylcefalosporiny mají 3-hydroxymethylsubštitUent. 3-Alkylthiomethyl a

3-heteroarylthiométhylcefalosporiny jsou rovněž popsány.

Nedávno byly určité 3-methoxymethylcefalosporiny popsány v U. S. patentu číslo 3 665 003 a 3-brommethylcefalosporiny byly popsány v U. Š. patentech čís. 3 647 788, 3 668 203 a 3 637 678.

Kromě 3-methyl- nebo 3-substituovaný methyleefalosporinů byly také uvedeny 3-formylisubstituóvané cefalosporiny. V U. S. patentu 3 351596 z 7. XI. 1967 uvádí Chamberlin způsob zahrnující reakci 3-hydroxymethyl-7-acylamino-3-cefem-4-karboxylové kyseliny s diazoisloučenlnou za vzniku esteru

3-formylcefalosporinu, načež se nechá reagovat ester s oxidačním činidlem vybraným ze skupiny zahrnující kysličník manganičltý a kysličník chromový. Obdobná reakce je popsána v belgickém patentu č. 768 653. Odpovídající 3-formylcefalosporinsulfoxidy jsou popsány v U. S. patentu č. 3 674 784.

Jiná skupina , cefalosporinů,. odlišující, se v typu substituentu v poloze 3, je popsána v holandské publikované přihlášce číslo 72 06,931, kdo jsou popsány určité 3-nesubstituované cefalosporiny, jakož i způsob jejich přípravy dekarboxylací odpovídajících

3-formylsloučenin.

Výrazy použité v předcházející definici sloučenin mají následující význam:

Výraz „alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku“ zahrnuje methyl, ethyl, n-propyl, n-butyl, ísobutyl, pentyl, n-hexyl, cyklohexyl a podobné alifatické, uhlovodíkové, řetězce.

Do definice skupiny X jsou zahrnuty skupiny, jako. methyl, ethyl, n-propyl, Isopropyl, n-butýl, p-methoxybenzyl, běnzyl, p-nitrobenzyl, difenylmethyl apod.

Jestliže ve výše uvedené definici R“ je substituovaný fenyl, může být R“ mono- nebo disubstltuovaný haloigenfenyl, jako je 4.-chlorfenyl, 2,6-dlchlorfenyl, 2,5-dlchlorfenyl, 3,4-dlChlorfenyl, 3-chlorfenyl, 3-bromfenyl, 4-bromfenýl, 3,4-dibromfenyl, 3-chlor-4-fluorfenyl, 2-fluorfenyl apod., mono- nebo dihydroxyfenylskupina, jako je 4-hydroxyfenyl, 3-hydroxyfenyl, 2,4’dihydroxyfenyl apod., mononitrofenylskupina, jako je 3- nebo 4-nitrofenyl, mono- nebo disubstltuovaný alkylíenylskupína, jako 4-methylfenyl, 2,4-dimethylfenyl, 2-methylfenyl, 4-isopropylfenyl, 4-ethylfenyl, 3-n-propylfenyl apod. Také je R“ disubstltuovaný fenyl, kde substiituenty mohou být různé, například 3-methyl-4-hydroxyfenyl, 3-chlor-4-hydroxyfenyl, 2-methoxy-4-bromfenyl, 4-ethyl-2-hydroxyfenyl, 3-hydroxy-4-nitrofényl, 2-hydroxy-4-chlorfenyl a disubstltuovaný fenyl s různými substituenty.

Výraz „chráněná karboxyskupina“ se tý195288 ' 5 ká karboxyskupiny chráněné jednou z běžně používaných esterových chránících skupin pro karboxylové skupiny, které blokují nebo chrání karboxylovou skupinu během průběhu reakce na ostatních funkčních místech sloučenin. Takové chráněné karboxylové skupiny se používají pro snadné štěpení hydrolysou nebo hydrogenolysou na odpovídající karboxylovou kyselinu. Příklady chráničích skupin pro karboxylové kyseliny jsou terc.butyl, benzyl, p-methoxybenzyl, alkanoylmethyl s 2 až 6 atomy uhlíku v alkanoylu, (3-jodethyl, . p-nitrobenzyl, - .difenylmethyl (benzhydryl), fenacyl, p-halogenfenacyl, 2,2,2-trichlorethyl a podobné skupiny tvořící esterovou část molekuly. Typ těchto· skupin tvořících ester není rozhodující, pokud vzniklý ester je stabilní za reakčních podmínek popsaných dále. Výhodnou skupinou chránící karboxylovou skupinu je benzhydryl, p-hiťrobenzyl, terc.butyl, ^.^-trichlorethyl, p-methoxybenzyl a /3-jodethyl, nejvýhodnější je benzhydryl, p-methoxybenzyl a terc.butyl· '

V předcházejících definicích nejsou chránící skupiny pro karboxyskupinu vyčerpávajícím způsobem definovány. Funkcí těchto skupin je chránit reaktivní funkční skupiny během přípravy požadovaných produktů a pak odštěpit , bez porušení zbylé molekuly. Mnoho těchto, chráničích skupin je dobře známo z literatury a použití jiných skupin, jako jsou skupiny popsané v J. F. W. McOmie, „Protective Groups in Organic Chemistry“, Plenům Press, 1973, je rovněž vhodné.

/ G

Příklady acylskupin R“—G— jsou benzoyl,

4-chlorbenzoyl, 4-methylbenzoyl, 3,4-dichlorbenzoyl, 3-brombenzoyl, 3-aminobenzoyl, 4-nitrobenzoyl apod.

O.....

- <.? ^? 1 £ ·Příklady acylskupin R‘—C—, kde R‘ je skupina vzorce R“—(Yj_m—CH2— a m je O, jsou fenylacety.l, 4-Chlorfenylacetyl, 3-hydroxyfenylacetyl, 4-hyďřoxy-3-methylfen.ylacetyl, 4-bromfenylaoéťyl, 4-nitrofenylacetyl, apod. a jestliže m -je 1 a Y atom kyslíku, jsou acylskupiny fenoxyacetyl, 3-hydroxyfeno«yacetyl, 4-chlorfeňO’xyacetyl, 3,4-dichlorfenoxyacetyl, 2-chlorfenoxyacetyl, 3,4-dimethylfenoxyacetyl, 4-i^lšopropylfenoxyacetyl, 3-nitrofenoxyacetyl a podobně substituované fenoxyacetylskupiny, a jestliže m je 1 a Y je S, jsou příklady fenylthioacetylskupin fenylthloacetyl, 2,5-dichlorfenylthioacetyl, 3-chlor-4-fluor-fehylthioacetyl, 3-bromfenylthioacetyl a podobné acylskupiny.

Příklady acylskupin, kde R* Je substituovaný arylalkyl vzorce

H

R“‘—C— jsou hydroxysubstituované arylálkylskupiny, jako je 2-hydroxy-2-fenylacetylskupina vzorce

nebo· 2-formyloxy-2-fenylacetylskupina vzorce

OCHO a podobné skupiny, kde fenylový kruh je substituován, jako je například 2-hydroixy-2-(3_:chlpr-4-hy,droxyfenyl)acetyl, 2-formyloxy-2- (4-hydroxyfenyl)-acetyl, 2-hydroxy-2- (3rbromf enyl j acetyl, 2-f ormyloxy-2- (3,5-ďichlor-4-hydroxyfenyl} acetyl, 2-hydroxy-2- (3-ehlorfenyljacetyl apod: Příklady acylskupin, kde R‘ je karboxylem nebo alkoxykarbonylem substituovaná arylalkylskupina, je 2-fenyl-2-karboxyacetyl, 2-fenyl-2-terc.butoxykarbonylacetyl, 2-(4-elilorf.ehyl) -2.-benzyloxykarbonylacetyl, 2-(3-nitrofenylj-2-karboxyacetyl apod.

Jestliže R‘ je aminoskupinou substituovaná arylalkylskupina nebo její derivát, acylskupiny pak jsou 2-amino-2-fenylacetyl, 2-fenyl-2-ter c.butoxykarbonylamino) aceityl, 2- (4-hydroxyfenylJ-2-aminoacetyl a podobné acylskupiny. ....

O ···;'.·

Příklady acylskupin R‘—C—, kde R‘ je heteroarylmethylskupina vzorce R“‘—CH2—, jsou 2-thienylacetyl, 3-thienylacetyl, 2-furylacetyl.

Příklady diesterů 7-acylaminocefem-3',4-dikarboxylové kyseliny, které jsou dostupné podle vynálezu, jsou: .

benzhydryl-7- (2-thiazolylacetamido )-3-(2-bromethoxykarbonyl J -2-cefem-4-karboxylát,

4‘-niitrobenzyl-7-fenoxyacetamido-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát-1-oxid, ; , terc.butyl-7-acetamido-3-ethoxykarbonyl -3-cefem-4-karboxylát, benzhydry 1-7-f enylacetamido-3- (2-brom:propoxykarbonylJ-3-cefem-4-karboxyiát,

4‘-nitrobenzyl-7-(3-thienylacetamido)-3 8

8 7

- (3-br ompropoxykarbonyl}-2-cefem-4-karboxylát,

4‘-methoxybenzyl-7- (2-thienylacetamido) -3- (2-br omethoxykarbonyl) -3-cefem-4-karboxylát, /3,/3,/í-trichlorethyl 7- (4-chlorfenoxyacetamldo )-3-( 3-brom-2-butoxykarbonyl) -2-cefem-4-karboxylát,

2‘-jodethyl-7- (3-f urylacetamldo) -3-methoxykarbonyI-3-cefem-4-karboxyIát a ter c.butyl-7- (2-thienylačetamido) -3- (2-bromethoxykarbonyl]-2-cefein-4-karboxylát.

Sloučeniny vzorce I še mohou připravit esterifikací odpovídajících 3-karboxylových kyselin diazosloučeninami, jako je difenyldiazomeithan nebo p-nitrofenyldiazomethan. Například cefemové deriváty s 3-methoxykarbojiylovou skupinou se připraví esterifikací esteru 7-acylamino-3-karboxy-3-(nebo

2- )cefem-4-karboxylové kyseliny, například diazomethanem. Jiné estery C-3 karboxylové kyseliny, například trichlorethylester, p-methoxybenzylester nebo benzylešter, se mohou připravit běžnými esterifikačními technikami a postupy běžně známými v chemii cefalosporinů, jakož i v oblastech obecné organické chemie.

7-Methoxysloučeniny se připravují z 7-metho-xy výchozích sloučenin, například z odpovídajících esterů 7-methoxy-3-kárboxy-3-cefera-4-karboxýlové kyseliny, ’

Odstraněním· esterové chránicf skupiny se získají nové antlbiotlcké sloučeniny, které se mohou použít proti infekcím, způsobeným gram-positívními a gram-negativními mikroorganismy.

Diester cefem-3,4-dikarbóxyl0vé kyseliny se může převést přímo ha biologicky aktivní sloučeniny: a) převedením na 3-cefemdérivát (jestliže diester je původriě 2-cefemj; bj odštěpením esterové skupiny chránící C-4-karboxylovou skupinu.

Přesmyk 2-cefemderivátů na odpovídající

3- cefemsloučenlny se provádí oxidoredukČním postupem, dobře známým v chemii cefalosporinu. Obecně se tento postup provádí nejprve oxidací 2-cetemsloučeniny, například m-chlorperbenzoovou kyselinou, za vzniku odpovídajícího derivátu 3-cefem-l- oxidu, který se pak redukuje troj vaznou sloučeninou fosforu, jako je bromid fosforitý nebo chlorid fosfority, s výhodou použitím dimethylformamidu jako rozpouštědla.

Je třeba zdůraznit, že tento přesmyk se může provádět v kterémkoli z několika stupňů postupu pro přípravu aktivních sloučenin. S výhodou se konverse 2-cefemovýeh sloučenin na 3-ceřemové sloučeniny může provádět v tom stupni, kde 2-cefemsloučenina nemá volnou karboxylovou skupinu nebo aminoskupinu. Tak při aplikaci na přípravu

8 zejména aktivních sloučenin se konverse běžně provádí u 2-cefemových meziproduktů s acylaminoskuplnou fs každým v acylu, popřípadě přítomnou karboxyskupinou nebo aminosktiplnou chráněnou] v poloze C-7 s esterem chráněnou karboxylovou skupinou v poloze 4 a esterem v poloze C-3.1 když pořadí přesmyku v reakčních sledech není idžhodující, pak, pokud to podmínky dovolují, je experimentálně nejvýhodnější provádět přesmyk, až C-3 substítuent odpovídá konečnému produktu.

štěpení esterové části molekuly na C-4 na volnou 4-karboxylovoú skupinu se provádí běžným způsobem, přičemž použití specifických metod závisí na přítomnosti určité esterové chránící skupiny. Například benzhydryl, terc.butyl a p-methoxybenzyl skupiny se snadno odštěpí reakcí s kyselinou, jako je trifluoroctová kyselina, Obvykle v přítomnosti stabilizátoru katbohiových iontů, jako je anisol. Deesterifikace ^,/?„d-trIchIorethyl a 2-jodethylestérů se provádí reakcí se zinkem a kyselinou, jako je kyselina mravenčí, octová iiebo chlorovodíková. Štěpení ^-nítrobenzylesterové chránící skupiny se obvykle provádí hydrogenací esteru v přítomnosti paládia, rhodia apod., v suspensl nebo na nosiči, jako je síran barnatý, uhlí, kysličník hlinitý apod. Jě třeba uvést, že tyto metody se rovněž mohou použít pro odštěpení chránících skupin, které mohou být přítomné v libovolném místě cefemové sloučeniny.

Odštěpení esterové chránící skupiny kar-. boxylové skupiny v poloze 4 u 3-cefemdiesteru definovaného výše vedé k tvorbě 7-acyIamino-3-alkoxykarbonyl· (nebo halogenalkoxykarbony1 j -3-cef em-4-karboxylových kyselin, které jsou výhodnými antibakterlálními sloučeninami podle vynálezu.

Příklady těchto sloučenin jsou:

7- (2-thienylacetamido j -3-méthoxykarbonyl-3-cefeni-4-karboxyiavá kyselina,

7-íenylacetamido-3- {2-brometho>xykarbonyl]-3-cefem-4-karboxyÍová kyselina,

7-fenoxyacetamido-3- (2-jodethoxykarbonylj-3-cef em-4-karboxylová kyselina,

7- (2,5-dichIorfenylthioacetamido-3-( 2-brompropoxykarbonyl j -3-cef em-4-karboxylová kyselina,

7-chloracetamido-3-ethoxykarbonyl-3-eefem-4-karboxylová kyselina,

7-benzamido-3!-bromethoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- (3-thienylacetamido )-3-( 2-jodpropoxykarbonyl) -3-cef em-4-karboxylová kyselina a (2-ithiazolylacetamido) -3-ethoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina.

⁹ . Příprava výchozích materiálů, esteru 7-ácylamino-3-karboxy-3-čefem-4-karbOxýlové kyseliny, se může shrnout následujícím způsobem:

1. příprava esteru 7-acylamino-3-formyícefemr4-karboxylo.vé kyseliny,

2. příprava acetalderivátu (cyklického nebo acyklického) 3-formylové funkční skupiny,

3. kanverse acetalu na odpovídající diester cefem-3,43dikarboxylové kyseliny reakcí acetalu s N-bromsukcinimidem v přítomnosti iniciátoru volného radikálu v inertním organickém rozpouštědle, popřípadě od 20 do 100 °C, a

4. deesterifikace esterové funkční skupiny

3-karboxylové kyseliny za vzniku odpovídajícího) esteru cefem-3-karboxy-4-karboxylové kyseliny.

Postup pro přípravu 3-karboxycefemových výchozích materiálů se může provádět použitím materiálů s postranním řetězcem výhodným pro· preparativní postup (vzhledem k dostupnosti nebo stabilitě k reakčním podmínkám) a pak se tento postranní řetězec může nahradit za jiné 7-acylaminové postranní řetězce, výhodné pro maximum biologické aktivity, použitím běžného štěpení a reacylačních postupů. Meziproduktem v těchto transacylacích jsou odpovídající 7-aminocefemové deriváty.

Volné kyseliny tvoří solí karboxylových skupin s kteroukoli anorganickou a organickou bází. Farmaceuticky vhodné soli se tvoří reakcí volných kyselin s bázemi, jako je hydroxid sodný, uhličitan sodný, hydroxid draselný, 2-ethylhexanoát draselný, uhličitan vápenatý, ethylamin, 2-hydroxyethylamin apod. Výhodnými solemi jsou soli s alkalickými kovy. Výhodná báze pro tvorbu draselné soli je 2-ethylhexanoát draselný. Soli se mohou převést ⁱna volné kyseliny okyselením. Volné kyseliny a jejich soli se považují za ekvivalentní.

Cefemová antibiotika jsou relativně netoxické sloučeniny, které jsou použitelné pro boj s infekcemi u teplokrevných živočichů, jestliže jsou aplikovány parenterálně ve farmaceuticky účinné netoxické dávce. 3'-(Substituované ) karbonyl-3-cef emové sloučeniny se mohou upravit na kapalné farmaceutické formy, například ve vodě, isotonickém solném roztoku apod., a aplikují se intramuskulárně injekčně nebo intřavenosním způsobem v dávce 125 mg až 16 g za den v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta, onemocnění a ostatních faktorech týkajících se pacienta. Infekce sé může kontrolovat opakovaným podáváním malých dávek, v jiných případech je možno aplikovat větší netolickou dávku. Antibiotické sloučeniny se mohou aplikovat jako volné kyseliny nebo ve formě netoxických solí, jako je sodná nebo draselná sůl.

Velmi výhodnou skupinou aktivních sloučenin jsou sloučeniny vzorce

COOH

O

II kde Ri je acylsíkupina vzorce R —-C—· a Rí je atom vodíku, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku.

Zejména výhodná skupina antibiotik je reprezentována výše uvedeným vzorcem, kde R3 je alkyl s 1 áž 6 atomy uhlíku a R‘ je skupina

H •Ί

Rio—C'—

E kde Rio je feinyl nebo 4-hydroxyfenyl a E je hydroxyl, formyloxyskupina nebo karboxyl. Příklady těchto výhodných sloučenin jsou:

7-(D-mandelaimidoJ-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7-(2-fenyl-2-karboxyacetamido J-3-ethoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- [ D-2- (4-h'ydroxyfenyl) -2-formyloxyacetamido ] -3-n-propoxykarbonyl-3-cef em-4-karboxylová kyselina,

7- [ D-2- (4-hydroxyfenyl) -2-hýdroxyacetamido]-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- (2-f enyl-2-karboxyacetamido) -3-cyklohexyloxyikarbomyl-3-cefein-4-karboxylóvá kyselina,

7- [ D-(2-f enyl-2-f ormyloxyacetamido) ] -3-isopropoxykarbonýl-3-cefem-4-karboxylová kyselina,

7- (2-f enyl-2-karboxyacetamido) -3-methoxykarbonyl-3^l-cefem-4-karboxylová kyselina.

A n t i m ik r o b i á 1 n í testy'

Sloučeniny vzorce I byly testovány na účinek proti některým mikroorganismům, aby se stanovil antimikrohiální účinek. Jako testy byly použity testy proti organismu identifikovanému jako X-12, což je gram-positivní organismus Bacillus subtilis a Serratia

193288 marcescens, kmen nazývaný X-99, což je gram-negativnf organismus.

Testy proti X-12 byly provedeny jako citlivostní diskové testy, kde se sloučenina rozpustí, obvykle v koncentraci 1 mg/ml, a nanese se na 6,35 mm kotouček filtračního papíru. Po vysušení disku se test provede tak, že se kotouček přiloží na kulturu testovaného organismu na desce. Výsledky testů jsou uvedeny jako průměr zón, ve kterých je růst organismu inhibován.

Testy proti X-99 byly provedeny tak, že testovaný organismus se nechá růst v živných roztocích obsahujících nízké koncentrace sloučeniny. Výsledky jsou uvedeny jako nejnižší koncentrace, které inhibují růst organismu.

Výsledky testů typických sloučenin obecného vzorce I jisou následující:

X-12 X-99

7- (2-thieny lacetamido) -3-cef em-3,4-di-
karboxylové kyselina	34 mm
7- (2-thieny lacetamido )-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina	41 mm
methy lester 7-(2-thien.ylacetamido)-3-karboxy-3-cefem-4Hkarboxylové kyseliny	21 při 10 mg/ml
sodná sůl 7-(2-thienylacetamido )-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-fearboxylové kyseliny		>200 jUg/ml
sodná sůl 7-(2-f enyl-2-f ormýloxyacetamido )-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny		16,5
disodná sůl 7-(2-fenyl-2-karboxyacetamido)-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylové kyseliny	33 mm	1
7- [ D- (2-fenyl-2-formyloxyacetamido) }-3-methoxykarbonyl-3'-cefem-4-karbaxylová · kyselina	40
7- (2-f eny 1-2-f or my loxy acetamido )-3-(4-nitr obenžy loxykar bonyl) -3-cef em-4-karboxylová kyselina	42	7
7- (2-feny 1-2-f ormýloxyacetamido) -3-cefem-3,4-dikarboxylová kyselina		130
7- (2,5-dichlorfenyltbioacetamiido)-3-methoxyikarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina	41	22
benzhydrylester 7- (D- (2-f enyl-2-formyloxyacetamido) ] -3-karboxy-3-cefem-4-karboxylové kyseliny	21 při 5 mg/ml
7- (2-fenyl-2-karboxyacetamido )-3-cefem-3,4-dikarboxylová kyselina	20
7- (2-thieiiylacetamido)-3- (2-bromethoxykarbonyl) -3-cef em-4-karboxylová kyselina	31
7-( D- (2-f enyl-2-f ormýloxyacetamido) ] -3- (2-bromethoxykarbonyl) -3«cefem-4-karboxylová kyselina	39	3,5
7- (2-f enyl-2-karboxyacetamido) -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina		80

X-12 X-99

7- [ D- (2-f enyl-2-aminoacetamido), j-3-methoixykarbonyI-3-cefem-4-karboxyIová kyselina sodná sůl 7-(2-fenyl-2-formyloxyacetamldo),-3- (4-nltrobenzyIoxykarbanyl )-3. -cefem-4-karboxylové kyseliny

7- (2-thienylacetamldo )-3-( N,N-dim©thylkarboxamido)-3-cefein-4-íkarboxylová kyselina jug/ml mm

Vynález Je blíže objasněn v následujících příkladech.

Příprava!

Benzhydryl- 7- (2-thienylacetamtdo)-3-formyl-2-cefem~4-karboxylát

K stíspensi 7-(2-thienylacetamido )-3-hyd.roxymethyl-2-cefem-4-karboxylové kyseliny (23,6 g, 67 mmol) v 500 ml ethylacetátu se přikape roztok difenyldiazomethanu (19,4 g, 0,1 mol) v 50 ml ethylacetátu. Reakční směs se zahřívá 15 minut k varu, ochladí se na teplotu místnosti a odpaří se ve vakuu k suchu. Odparek se promyje 1 litrem směsi ethylenetheru a petroletheru 1:1 a získá se růžová ,pevná látka: benzhydry 1-7- (2-thíenylacetamído)-3-hydroxymethyl-2-oefem-4-karboxylát (33 g, výtěžek 94,2 %).

K míchanému roztoku benzhydrylesteru v 1 litru acetonu se přikape 33,6 ml (76 mmol,

1,2 ekv.) kyseliny chromové. Reakční směs se míchá pří teplotě místnosti 8 minut. Pak se přidá isopropylalkohol (35 ml) a směs se míchá dalších 5 minut. Reakční směs se odpaří ve vakuu na malý objem a extrahuje se ethylacetátem (2 X 400 ml). Organické extrakty se spojí a postupně promyjí vodou (4X), roztokem hydrogemuhllčitanu sodného, vodou, 1N kyselinou chlorovodíkovou a roztokem chloridu sodného a pak se vysuší (NazSOá). Odpařením ve vakuu k suchu se získá 31,3 g (95,4 %) surového benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3-f ortny 1-2-cefem-4-karboxylátu, který se čistí bud¹ krystalisací z toluenu (43% výtěžek), nebo chromatografií na silikagelu (50 g) použitím gradientu benzen-ethylacetát (22 g, 62% výtěžek). Produkt se překrystaluje ze směsi methylenchloridu a hexanu a získají se bílé jehličky, (b. t. 149 — 150°C): IC (CHCb) 1785 (/Malktam C = 0), 1680 (amid C = 0) a 2830 cm^-1 (formy 1 C ='O), NMR (CDCls)

3,80 (s, 2, postranní řetězec CH2), 5,12 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H), 5,40 (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H), 5,51 (8, 1, Ú4-H) a 9,20 ppm (s, 1, CHO).

Analýza pro C27H2ZN2O5S2:

vypočteno C 62,53, H 4,28, N 5,40;

nalezeno: C 62,33, H 4,19, N 5,17.

Příprava 2

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3- (1,3-dioxolan-2-yl)-2-cefem-4-karhoxylát

Benzhydryl-7- (2-thieny lacetamido-3-f ormyl-2-cefem-4-karboxylát (21,5 g, 41,5 mmol) se smísí s 11,6 ml ethylenglykolu (0,2 mol) a monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny (0,197 g, 1,04 mmol) v 500 ml benzenu. Směs se zahřívá 10 hodin k varu použitím Dean-Starkova nástavce (1,5 ml vody se Jímá), ochladí se a odpaří ve vakuu k suchu. Produkt se vytřepe do ethylacetátu a postupně se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2X), vodou (2X) a roztokem chloridu sodného a pak se vysuší síranem sodným. Odpařením ve vakuu k suchu se získá produkt, který se ehromatograřuje na 40 g silfkagelu použitím gradientu benzenu a ethylacetátu. Krystalisací vyčištěného produktu z methylenchloridu a hexanu se získá benzhydryl-7-(2-thienylacetamido)-3- (l,3-dioxolan-2-yl) -2-cefem-4-karboxylát ve formě bezbarvých jehliček (15,07 g, 64,2 proč.), b. t. 142 — 143°C, IČ (CHCb) 1780 cm-i (0-laktam C = 0), NMR (CDCls) 3,3 až 3,9 (m, 4, — CH2—CH2—), 3,83 (s, 2, postranní řetězec CHz), 5,10 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H), 5,17 £s, 1, acetal CH), 5,21 (s, 1, Ci-H) a 5,45 ppm (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H). Analýza pro C29H26O6S2:

vypočteno C 61,69, H 4,66, N 4,98;

nalezeno, C 61,69, H 4,43, N 5,10.

Příprava 3

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido )-3- (2-bromethoxykarbonyl)-2-cefem-4-karboxylát

BenzhydEyl-7-(2-thienylacetamido)-3-(l,3-díoxolan-2-yl)-2-cefem-4-kar boxy lát (15,07 g, 25,8 mmol) se smísí s N-hromsukcinimidem (5,25 g, 29,5 nrmol) a azobisisobutyronitrilem (36,5 mg, 0,25 mmol, 0,01 ekv.) v 1200 ml benzenu. Směs se 20 minut zahřívá k mírnému varu, ochladí se a odpařením ve vakuu k suchu se získá temně zbarvený produkt. Chromatografií na 30 g silikagelu gradientem toluenu a ethylacetátu se získá 7,61 g (44,4 °/o) benzhydryl-7-(2139288

-thienylacetamido )-3-( 2-bromethoxykarbonyl)-2-cefem-4-karboxylátu, b. t. 129 — 130° Celsia, IČ (CHCb) 1785 cm! (/J-laktam C = = 0), NMR (CDCb) 3,25 (t, 2, J = 6,0 Hz, CHzBr), 3,83 (s, 2, postranní řetězec CHz),

4,30 (t, 2, J = 6,0 Hz, O—CH2—), 4,95 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H), 5,45 (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H),. 5,50 (s, 1, C4-H) a 7,80 ppm (s, 1, C2-H).

Analýza pro C29H25BrN2OeS2:

vypočteno: C 54,29, H 3,93, N¹ 4,37;

nalezeno: C 54,22, H 3,90, N 4,27.

Příprava 4

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3¼ (2- Jodethoxykarbonyl) -2-cefem-4-karboxylát

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3- (2-br ómethoxykarbonyl) -2-cef em-4-karboxylát (7,61 g, 12 mmol) se smísí s jodidem sodným (6,75 g, 45 mekv.) v 100 ml acetonu. Reakční směs se odplyní a pak se za míchání zahřívá 16 hodin na 35 °C. Reakční směs se pak přefiltruje a odpaří k suchu. Odparek se rozpustí v ethylacetátu, promyje vodou (3X), roztokem chloridu sodného a vysuší se NazSCb. Odpařením ve vakuu k suchu se získá 7,78 g (95,5 %) benzhydryl-7- (2-thienylacetamido)-3- (2-jodethoxy^lkarbonyl)-2-cefem-4-karboxylátu: IČ (CHCb) 1785 cm'-¹ (/í-laktam C = 0), NMR (CDCb) 2,96 (t, 2, J = 7,0 Hz, CHzI), 3,80 (s, 2, postranní řetězec CHz), 4,24 (t, 2, J = = 7,0 Hz, —OCHa—), 4,95 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ca-H), 5,24 (q, 1, J = 4,0 Hz, C7-H, zbytek signálu překryt Cá-H), 5,50 (s, 1, CíH), a

7,80 ppm (s, 1, Ca-H).

P ř í p r a v a 5

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido)-3-karboxy-2-cefem-4-karboxylát

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3-(2- jodethoxykarbonyl) -2-cefem-4-karboxylát (2,79 g, 4,05 mmol) se rozpustí ve směsi 8 ml ledoivé kyseliny octové a 48 ml dimethýlformamidu při 0°C a pák se nechá reagovat s 2,79 g zinkového prachu (10,5 ekv.)

1,5 hodiny. Reakční směs se zředí ethylacetátem a přefiltruje se přes celit. Filtrát se postupně promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného (3X), vodou, IN kyselinou chlorovodíkovou, roztokem chloridu sodného a pak se vysuší bezvodým síranem sodným. Odpařením ve vakuu k suchu se získá 1,92 (89 %) benzhýdryl 7-(2-thíenylacetamido)-3-karboxy-2-cefem-4-karboxylátu NMR (CDCb) 3,84 (s, postranní řetězec CHz),

4,99 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H), 5,45 (m, C4-H a C7-H) a 7,80 ppm (s, Cz-H).

IB

Přikladl

Benzhýdryl-7- (2-thienylacetamido) -3-me thoxykarbonyl·2-cefem-4-karboxylát

Roztok diazomethanu (0,69 g, 16,2 mmol) v ethylacetátu se přikape k míchanému chlazenému (asi 5 °C) roztoku benzhydryl-7-(2-thienylacetamido )-3-karboxy-2-cefem-4-karboxylátu (5,80 g, 10,8 mmol) v 250 ml ethylacetátu. Po 30 minutách sé přebytek diazomethanu rozloží kyselinou octovou. Reakční směs se promyje roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a roztokem chloridu sodného, načež se vysuší bezvodým¹NazSOí. Odpařením ethylacetátového roztoku ve vakuu se získá 5,72 g (96,3 %) benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3-methQxykarbonyl-2-cef em-4-karboxylátu (chromatograf ie na tenké vrstvě jedná skvrna): NMR (CDCbJ a 3,67 (s, CO2CH3), 3,84 (s, postranní řetězec CH2), 5,00 (d, J. = 4,0 Hz, Ce-H), 5,00 (m, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H) a ,7,66 ppm (s, C2-H). .

P ř í k 1 a d 2 t

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxyIát

Roztok m-chlorperbenzoové kyseliny (2,34 gramu, 11,5 mmol) v 40 ml chloroformu se přikape běhemi 15 minut k ochlazenému (ledová lázeň 10 minut), míchanému roztoku benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3-methoxykarbonyl-2-cefem-4-karboxylátu (5,72 g, 10,25 mmol) v 250 ml chloroformu. Po dvou hodinách se reakční směs promyje roztokem hydrogemuhličitanu sodného (3X ), roztokem chloridu sodného, vysuší se síranem sodným a odpařením ve vakuu k suchu se získá odpovídající 3-cefemsulfoxid (chromatografie na tenké vrstvě — jedna skvrna). Produkt se rozpustí v 100 ml diraethylformamidu (ochlazený v lázni s ledem) a pak se přidá 1,37 ml chloridu fosforitého (15,7 mmol, 1,5 ekv.). Směs se odstraní z ledové lázně a pak se nechá 45 minut reagovat při teplotě místnosti. K reakční směsi se přidá ethylacetát a vzniklý roztok se postupně promyje roztokem hydrogenuhllčitanu sodného (3X ), vodou (2X ) a roztokem chloridu sodného. Po vysušení bezvodým síranem sodným se roztok odpaří ve vakuu k suchu. Surový produkt se chromatografuje na 10 g silikagelu použitím gradientu toluenu a ethylacetátu. Získá se tak 3,82 g (66,8 proč.) benzhydryl-7- (2-thienylacetamldo) -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylátu jako žlutá pevná látka b. t. 201 °C, rodei, (methylemchlorid-hexan), UV max (EtOH) 283 nm (ε 13,6 X 10³), inflex 243 nm, IČ (CHCb) 1798 cm-ι [/í-laktam C = 0), NMR (DMSOd-6) 3,30 (s, 3, CO2CH3), 3,74, 3,80 (m, 4, postranní řetězec CH2, Ú2-H), 5;25 (d, 1, J = 5,0 Hz, Cs-H), 5,90 (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, Cz-H) a 7,0, 7,4 ppm (im, 13, benzhydrylester, thlenyl).

P ř í k 1 a d 3

7- (2-thlenylacetamido )-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-k'arboxylová kyselina

7- (2-thienylacetamido)-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina

K ochlazené (5°C) suspensi. benžhydryl-7- (2-thienylaceťamido]-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylátu (0,316 g, 0,579 mmol) v 5 ml anlsolu se přidá 5,0 ml studené trlfluoroctové kyseliny. Pevný podíl, se ihned rozpustí a vzniklý bezbarvý roztok se za chlazení míchá 10 minut, načež se přidá 50 ml n-heptanu. Vzniklý roztok se zahustí ve vakuu na malý objem a vysráží sé bílá pevná látka. Tento pevný podíl se odfiltruje a pak rozpustí v acetonu. Acetonový roztok se odpaří ve vakuu k suchu. Odparek se rozpustí v ethylacetátu a vzniklý roztok se třikrát extrahuje studeným roztokem hydřogenuhliěitanu sodného. Vodné extrakty se spojí, převrství ethylacetátem a okýselí IN kyselinou chlorovodíkovou. Organická fáze se oddělí, promyje roztokem chloridu sodného a vysuší bezvodým síranem'sodným. Odpařením ve vakuu k suchu se získá 0,214 gramu (97 %] 7-(2-thienylacetamido )-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-kaTboxylové kyseliny.

P ř í k 1 a d 4

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3- (4-nitr obenzyloxykarbonyl)-2-cef em-4-karboxylát

K míchanému roztoku benzhydryl-7-(2-thienylacetamido)-3-karboxy-2-cef em-4-karboxylátu (1,604 g, 3 mniol) v 175 ml ethylacetátu se přikape 65 ml roztoku 4-nitrofenyldiazoměthanu (0,013 g/ml, 5,18 mmol). Reakční směs se míchá při teplotě místnosti 48 hodin a pak se odpaří ve vakuu k suchu. Produkt se chromatografuje na slllkagelu použitím gradientu toluenu a ethylacetátu. Získá se 1,66 g (83 %j behzhydryl-7- (2-thienylacetamido )-3-( 4-nitr obenzyloxykarbonyl)-2-cef em-4-karboxylátu ve formě žluté pěny, iC (CHCh) 1788 cm^-1 (/?-laktam C = 0), NMR (CDCI3) 3,82 (s, 2, postranní řetězec CHz), 4,95 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H), 5,12 (S, 2, nitrobenzyl CH2), .5,45 (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H), 5,50 (s, 1, Cá-H),

7,80 (s, 1, Cz-H), a 6,9, 7,3 ppm (ArH). Příklad 5

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido )-3-(4-nitrobenzyloxykarbonyl) -3-cef em-4-karboxylát

Postupem popsaným v příkladu 2 s tou výjimkou, že· se použije jako výchozí materiál benzhydryl-7- (2-thienylacetamido J -3-(4-nitr obenzyloxykarbonyl) -2-cef em-4-karhoxylát místo odpovídající methoxykarbonýlšlóučeniny. Produkt 3-cefemsloučenina se isoluje ve 48% výtěžku a krystalisací ze směsi methylenchloridu, acetonu a hexanu se získají světle žluté jehličky (b. t. 165 až 1JB6°C): IČ (CHCls) 1801 cm'¹ (^-laktam C = 0], NMR (CDCI3) 3,42, 3,85 (ABq, 2, J = 18,0 Hz, C2-H), 3,80 (s, 2, postranní řetězec CH2), 4,54, 4,94 (ABq, 2, J = 12,0 Hz, nitrobenzyl CHz), 4,95 (d, 1, J = 5,0 Hz, Ce-H), 5,85 (q, 1, J = 5,0 a 9,0 Hz, C7-H) a 7,0, 7,2 ppm (ArH).

Analýza pro C34H27N3O8S2:

vypočteno: C 60,98, H 4,06, N 6,27;

nalezeno: C 61,20, H 4,24, N 6,33.

Příklade

Benzhydryl-7 - (2-thienylacetamido) -3-benzhydryloxykarbonyl-2-cefem4-karboxylát

Zinkový prach (1,50 g) se přidá k ochlazenému míchanému roztoku benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3- (2-jodethoxykarbonyl)-2-cefem-4-karboxylátu (1,60 g, 2,33 mmol) vé směsi 5 ml ledové kyseliny octové a 30 ml dimethylformamidu. Směs se za míchání nechá vychladnout 1,5 hodiny, načež se reakční směs zředí ethylacetátem a přefiltruje přes celit. Filtrát se pak promyje postupně roztokem hydrogenuhličitanu sodného (3X), IN kyselinou chlorovodíkovou a roztokem chloridu sodného, načež se vysuší bezvodým síranem sodným a získá se odpovídající 3-karboxy výchozí materiál. Přidá se přebytek difenyldiazomethanu a směs se mírně' míchá 10 minut. Odpařením k suchu se získá odparek, který se chromatografuje na koloně silikagelu použitím gradientu benzenu a ethylacetátu. Získá se 1,289 g (79 %) benzhydryl-7-(2-thienýlacetamido) -3-behzhy dry loxykarbonyl-2-cefem-.4-karboxylátu: IČ (CHCls) 1785 cm^-1 (/?-lakíaitt C = 0), NMR (CDCk 3,90 (s, 2, postranní řetězec CH2), 4,94 (d, J = 4,0 Hz,

1, Cs-H), 5,41 (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz), 5,59 (s, 1, Cá-H) a 7,80 ppm (s, 1, C2-H). Příklad 7

Benzhydryl-7- (2-thienylacetamido) -3-benzhydryloxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát

Provede se stejný oxidačně redukční postup popsaný v příkladu 2. Chromatografií surového produktu na silikagelu gradientem benzen-ethylacetát se získá 15,2 % výchozího 2-cefemu a 61,6 % 3-cefemdibenzhydrylesteru IČ (CHCI3) 1799 cmi (^:/?-laktam C = 0), NMR (CDCI3) 3,33, 3,84 (ABq,

2, J = 18,0 Hz, Cz-H), 3,78, (s, 2, postranní

198288 řetězec CH2), 4,90 (,d, 1,)=== 4,0 Hz, Ce-H) a 5,85 ppm (q, 1, J = 4,0 a 9,0 Hz, C7-H). Příklad 8

Methyl-7- (2-thlenylacetamldo)-3-benzhydryloxykarbonyl-2-cefem-4-karboxylát

Zinkový prach (1,573 g, 24 mmol) še přidá k ochlazenému (asi 5°C), míchanému roztoku methyl 7-(2-thlenylácetamido )-3-( 2-jodethoxykarbonyl) -2-cef em-4-karboxylátu (1,573 g, 2,93 mmol) ve směsi 5 ml ledové kyseliny octové a 30 ml dimethylfonmamidii. Reakční směs se míchá za chlazení

1,5 hodiny, načež se přidá, ethylacetát. Vzniklá směs se filtruje přes celit. Filtrát se postupně promyje roztokem hydrogenuhličltanu sodného (3X ), 1N kyselinou chlorovodíkovou a roztokem chloridu sodného, načež se vysuší síranem sodným. Odpařením reakční směsi k suchu se získá 1,305 g produktu, který se rozpustí v ethylacetátu a nechá se reagovat s nadbytkem difenyldlazomethanu. Směs se zahřívá 10 minut k varu a pak se ochladí na teplotu mťstnosti. Odpařením reakční směsi k suchu se získá produkt, který se chromatografuje na.silikagelu použitím gradientu benzenu a ethylacetátu. Získá se 0,842 g (52,5 %] methyl 7-(2-thienylacetamido)-3-benzhydryloxykarbonyl-2-cefem-4-karboxylátu. NMR 3,58 (s, 3, CO2CH3), 3,78 (s, 2, postranní řetězec CHz), 5,08 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H), 5,42 (s, 1, .C4-H), 5,57 (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H) a 7,75 ppm (s, 1, C2-H).

Příklad 9

Methyl-7- (2-thienylacetamldo)-3-benzhydryloxykarbonyl-3-cefem-4-karboxyIát

Provede sé Stejný oxidačně redukční postup, jaký je popsán v příkladu 2. Jako výchozí materiál se použije odpovídající 2-cefem. Produkt (62 °/o) se krystaluje ze směsi methylenchloridu a hexanu a získají se bílé jehličky (h. t. 163 — 164°CJ: IČ (CHClsJ 1798 cm¹ (/?-laktam C = 0), NMR (CĎCI3) 3,45, 3,87 (ABq, 2, J = 18,0 Hz, C2-H], 3,53 (s, 3, COzCHs), 3,85 (s, 2, postranní řetězec CHa), 5,00 (d, 1, I = 4,0 Hz, Ce-H) a 5,85 ppm (q, 1, J = 4,0 a 8,0 Hz, C7-H).

Analýza pro C28H24N2O6S2:

vypočteno: C 61,30, H 4,41, N 5,11;

nalezeno: C 61,07, H 4,33, N 4,86.

Příklad 10

Benzhydryl-7-amino-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát

Provede se stejný postup pro štěpení postranního řetězce, jaký je popsán v příkladu 7. Jako výchozí materiál se použije odpovídající 2-thlenylacetamidosloučenina. Produikt, dlester cefemové sloučeniny, se isoluje v 93% výtěžku (jedna skvrna p;ři chromatografii na tenké vrstvě). IČ (GHCb) 1795 cm¹ (,/3-lak tam C == 0), NMR (CDCI3)

1,84 (široký singlet, 2, NH2, vyměnitelné s D2O), 3,27 (s, 3, CO2CH3), 3,41, 4,90 (ABq,

2, J == 18,0 Hz, C2-HJ, 4,70 (d, 1, J = 5,0 Hz, Ce-H), 4,92 (d, 1, J = 5,0 Hz, C7-H), 7,11 (s, 1, benzhydryl CH), a 7,4 ppm (s, 10, benzhydryl ArH).

Příklad 11

Benzhydryl-7- [ D- (2-f enyl-2-f ormyloxyacetamido) ]-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát

Provede se stejný acylační postup, jaký je popsán v příkladu 8, pouze benzhydryl-7-amino-3-methoxykarbonyl-3-cefeím-4-karboxylát se použije jako výchozí materiál. Chromatografií se získá 0,211 g (61,2 %) produktu, který krystaluje ze směsi methylenchloridu a hexanu jako bílé jehličky (b. t. 207 — 208 °CJ: IČ (CHCI3) 1800 cmi [β-laktam C = OJ, NMR (aceton de) 3,34 (s,

3, CO2CH3), 3,7 (m, C2-H), 5,15 (d, 1, J = 5,0 Hz, Ce-H), 5,95 (q, J = 5,0 a 9,0 Hz, C7-H),

6,30 (s, 1, postranní řetězec CH), 7,10 (s, 1, benzhydryl CH), 7,5 (m, 10, benzhydryl ArB),. 8,34 (s, 1, CHO), a 8,43 ppm (d, 1, J '== 9,0 Hz, NH).

Analýza pro CstHáSNaOeS:

vypočteno· C 63,47, H 4,47, N 4,78;

nalézeno: C 63,40, H 4,73, N 4,53'.

Příklad 12

7-(0-( 2-fenyl-2-formyIoxyacetamido) j-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina . Provede se stejný postup jako v příkladu

4, 'kde benzhydrylester se deesteřifikuje reakcí s trifluoroctovou kyselinou v anisolu. Produkt se krystaluje ze směsi aceton, methylenchlorid a hexan a získají se bílé krystaly (b. t. 177 — 178 °C).

Analýza pro CieHi6N20eS:

vypočteno C 51,43, H 3,84, N 6,66;

nalezeno: , C 51,70, H 4,06, N 6,77.

Příklad 13

Benzhydryl-7- [ (2,5-dlchlorf anylthio) acetamidoj-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát

K ochlazenému (5 °C), míchanému roztoku benzhydryl-7-amino-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylátu (0,268 g, 0,632 mmol) v 30 ml tetrahydrofuranu se přidá 0,239 g (28,4 mmol) hydrogenuhličitanu sodného a 0,390 g (1,52 mmol) chloridu .kyseliny 2,5-dichlorfenylthiooctové. Směs se za chlazení míchá jednu hodinu. Přidá se ethylacetát a vzniklý roztok se prámy je vadou a roztokem chloridu sodného a vysuší se bezvodým síranem sodným. Chromatografií na silikagelu použitím gradientu toluenu a ethylacetátu se získá 0,288 g (71 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bílé pevné látky, která krystalisací ze směsi methylenchloridu a hexanu dává 173 mg bezbarvých krystalů (b. t. 179 — 180 °C), IC (CHClí) 1805 cm¹, NMR (CDCls, aceton d-6) 3,30 (s, 3, CO2CH3), 3,50, 3,85 (ABq, 2, J = 16 Hz, Cz-H),

O f

s

3,93 (s, 2, S—CHz—C), 5,15 (d, 1, J = 4,0 Hz, Ce-H) a 5,85 ppm (q, 1, J — 4,0 a 8,0 Hz, C7-H).

Analýza pro C30H24N2O6S2CI2:

vypočteno C 55,99, H 3,76, . N 4,35;

nalezeno: C 56,02, H 3,79, N 4,17.

Odpovídající kyselina 7-[ (2,5-dicblorfenylthio) acetamido ]-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina se připraví štěpením benzhydrylesteru trifluoroctovou kyselinou a anlsolem, postupem popsaným v příkladu 4. Produkt vykazuje antimikrobiální aktivitu.

Příklad 14

BenzhydryI-7- (2-f eftyl-2-terc.butoxykarbonylacetamido)-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát

Postupem podle příkladu 8 se provede ácylace benzhydryl 7-amino-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxyláít se acyluje dl-2- -(terč.butoxykarbonyl)-2-f enylacetylchloridem jako acylačním činidlem. Chromatografií reakčního produktu se získá diéster uvedený v nadpise (63,6 %], který se krystaluje ze směsi: methylenchlorid hexan, a získá se bílá pevná látka (b. t. 184 — 185° Celsia): IC (CHCls) 1801 em¹ (0-laktam C = 0), NMR (CDCI3) 1,47 (s, 9, terc.butyl),

3,27 (s, 3, CO2CH3), 3,40, 3,80 (ABq, 2, J = == 18,0 Hz, C2-H), 4,45, 4,50 (2-s, 1, postranní řetězec CH), 4,93, 4,96 (2-d, 1, J — 4,0 Hz, Ce-H), 5,87 (q, 1, J = 5,0 a 9,0 Hz, C7-H),

7,10 (s, 1, OHz), 7,4 (Ar), a 7,29, 8,15 ppm (2-d, 1, J = 9,0 Hz, NH).

Analýza pro C35H34N2O8S:

vypočteno C 65,41, H 5,33, N 4,36;

nalezeno C 65,26, H 5,55, . N 4,19.

Příklad 15

Disodná sůl 7- (2-f enyl-2-kar boxyacetamido) -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxy- ; lové kyseliny

Benzhydryl-7-(2-f enyl-2-terc.butoxykarbonylacetamido) -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát (0,257 g, 0,399 mmol) se rozpustí v 40 ml 97 — 100% kyseliny mravenčí a nechá se reagovat jednu hodinu při teplotě místnosti. Reakčni směs se odpaří k suchu a získá se odparek, který se rozpustí v ethylacetátu a extrahuje se roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vodné extrakty se spojí, převrství studeným ethylacetáťem a okyselí 1N kyselinou chlorovodíkovou. Organická fáze se oddělí, promyje roztokem chloridu sodného a vysuší bezvodým síranem, sodným. Odpařením k suchu se získá 0,209 g kyseliny, která se rozpustí v 40 ml ethanolu a nechá se reagovat s 2 ekvivalenty 2-ethylhexano'átu sodného. Roztok se. odpaří ve vakuu, až se vyloučí sraženina. Roztok se umístí do lednice přes noc, načež filtrací se získá 27 mg disodné soli; NMR (aceton-de) 3,75 (m, 5, CQ2CH5, Cz-H),

4,85 (2-s, 1, postranní řetězec CH), 5,17, 5,28 (2-d, 1, J = 5,0 Hz, Ce-H) a 5,92 ppm (q,-1, J — 5,0 Hz a 9,0 Hz, C7-H).

Poznámka: zdvojení některých pásů je způsobeno dl-směsí.

Příklad 16

BenzhydryI-7-D- [ (2-fenyl-2-terc.butoxykarbonylamino) acetamido ] -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát

K ochlazenému (—20 °C), míchanému roztoku N-terc.butoxykarbonylfenylglycinu (0,222 g, 0,882 mmol) v 30 ml tetrahydrofuranu se v argonové atmosféře přidá N-methylmorfolin (0,089 g, 0,882 mmol), načež se přidá methyl chlorformiát (0,097 g, 1,03 mmol). Směs se nechá reagovat 10 minut při —20 °C, načež se směs ochladí na —30° Celsia a přikape se roztok benzhydryl-7-amino-3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylátu (0,312 g, 0,735 mmol) v 8 ml tetrahydrofuranu. Směs se nechá reagovat 30 minut při —25 °C až —5°Č. Pak se přidá studený ethylacetát, směs se promyje studeným 1N roztokem kyseliny chlorovodíkové, studeným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, roztokem chloridu sodného a vysuší se bezvodým síranem sodným. Odpařením a chromatografií na silikagelu použitím gradientu toluenu a ethylacetátu se získá 0,305 g (63 %) sloučeniny uvedené v nadpisu: IC (CHCls) 1800 cm¹ (/í-laktam C = 0), NMR (CDCls)

1,42 (s, 9, terc.butyl), 3,25 (s, 3, CO2CH3), 3,26, 3,75 (ABq, 2, J = 18,0 Hz, Cz-H), 4,85 (d, 1, J = 5,0 Hz), 5,32 (d, 1, J = 6,0 Hz, postranní řetězec CH a Ce-H), a 5,82 ppm (m, 2, C7-HaNH).

Jestliže se aminoester nechá reagovat s N-terc.butoxykarbonylfenylglycinem v přítomnosti kondensačního činidla (EEDQJ isoluje se výše uvedený produkt v 421% výtěžku. ..······

Přiklad 17

7-P- (2-f enyl-2-aminoacetamldo) -3-methoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylová kyselina

Benzhydryl-7-D-[ (2-fenyl-2-terc.butoxykarbony lamino) acetamido ]-3-meithoxykarbonyl-3-cefem-4-karboxylát (0,168 g, 0,256 mmol) se rozpustí v 95 ml 97 — 100% kyseliny mravenčí a směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Odpařením ve vakuu k suchu se získá produkt, který je nerozpustný v CDG13 a acétonu-ďe. Látka se rozpustí v 3 ml studené kyseliny trifluoroctové. Směs se míchá 10 minut v lázni s ledem, zředí se n-heptanem a odpaří k suchu. Produkt se rozpustí v acetonitrilu (9 ml), přidá se 1 ml vody a pH se upraví na 4,5 zředěným roztokem hydroxidu . sodného. Žádná sraženina se nevyloučí. Mrazovou sublimací se získá krystalický. produkt, který po přidání 2 kapek vody, 5 kapek acetonitrilu, 4 kapek vody a 4 ml acetonitrilu vykrystaiuje.

Příklad 18

BenzhydryI-7-amino-3- (4-nitrobenzyloxykarbonyl )-3-cef em-4-karboxylát

Použitím odpovídající 7-thienylacetamldosloučenlny jako výchozího materiálu se amidióký postranní řetězec štěpí postupem podle příkladu 7. Aminoester získaný jako produkt se isoluje v 89% výtěžku: IC (CHCls) 1799 cm^-1 (/J-laktam C 0), NMR (CDCb)

2,80 (široký singlet, NH2), 3,74 (Střed ABq pro C2-H), a 4,85 ppm (m, 4, Cs-H, C7-H a ester CH2).

Příklad 19

Benzhydryl-7- [ D- (2-fenyl-2-f ormyloxyacetamldo ) J -3- (4-nitrobenzyloxykarbonyl)-3-cef em-4-karboxylát

K ochlazenému (5°C), míchanému roztoku benzhydryl-7-amino-3-(4-nitrobenzyloxykarbonyl)-3-cefem-4-karboxylátu (0,305 g,

0,559 mmol): v 25 ml tetrahydrof uranu se přidá hydřogenuhllČitan sodný (0,052 g, 0,514 mmol), načež se přidá D-2-fenyl-2-formyoxyacetylchlorid (0,122 g, 0,615 mmol). Směs se nechá reagovat za chlazení 30 minut. Přidá se ethylacetát, směs se pak promyje studenou vodou a roztokem chloridu, sodného a vysuší se bezvodým sířanem sodným, Odpařením k suchu a chromatografií produktu na silikagelu gradientem toluenu a ethylacetátu se získá 0,183 g (46,4 %) acylováného benzhydrylesteru: IC (CHCls) 1802 cm¹ (/2-laktam C = 0), NMR (CDCb)

3,37, 3,88 (ABq, 2, J = 18,0 Hz, C2-H), 4,67,

4,85 (ABq, 2, J = 14,0 Hz, p-nitrobehzyl CHz), 4,88 (d, 1, I = 5,0 Hz, Ce-H), 5,75 (q, 1, J = 5,0 a 9,0 Hz, C7-H), 6,18 (s, 1, postranní řetězec CH) a 8,05 ppm (s, 1, CHO). Příklad 20 ’

7- [ D- (2-f enyl-2-f ormyloxyacetamldo) ] -3- (4-nitrobenzyloxykarbonyl) -3-cef ěm-4-karboxylová kyselina

Postupem popsaným v příkladu 4, kde sé benzhydryl skupina odstraní reakcí s trifluoroctovou kyselinou se získá odpovídající kyselina. Produkt krystaluje ze směsí aceton/hexan a získá, se 0,081 g (65 %) Žlutohnědých kpystalů (b. t. 154 — 155 ⁰C). Analýza přo C24H19N3O10S:

vypočteno: C 53,24, H 3,54, N 7,76;

naleženo: C 53,28, H 3,68, N 7,47.

Příklad 21

Benzhydryl-7- [ D- (2-fenyl-2-formyloxyacetámido) j-3-karboxy-3-cefem-4-karboxylát

Benzhydryl-7- [ D- (2-f eny 1-2-f ormyloxyacetamldo) ]-3-(4-nitrobenzyl0xykarbónyl)-3-cef em-4-karboxy lát (0,224 g, 0,3 mmol) se rozpustí v 5 ml methylenchloridu a 40 ml miettíanolu. Přidá se přeredukovaný 5% Pd/C katalysátoí (0,224 g) a hydrogenace se provádí při teplotě místnosti (tlak vodíku 0,35 MPa) po dobu dvou hodin. Filtrací reakční směsi a odpařením filtrátu k suchu sé získá sloučenina uvedená v nadpisu (190 mg). Produkt vykazuje antlmlkrobiální aktivitu na gnam-positivní a gram-negativní mikroorganismy.

Claims

1. Způsob přípravy cefalosporinových sloučenin obecného vzorce I, kde Z je skupina vzorce kde X je alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, methoxybenzyl, nitrobenzyl, benzyl nebo difenylmethyl, kde R je atom vodíku, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, nebo benzhydryl a kde Ri je atom vodíku nebo acylskuplna vzorce plna nebo aminoskupina chráněná alkoxykarbonylem s 1 až 6 atomy uhlíku v alkoxylu, nebo R‘ značí heteroarylmethyl vzorce R““CH2— kde R““ je 2-thienyl, 3-thienyl, 2-furyl nebo 3-furyl, a je-li R atom vodíku, farmaceuticky vhodných netoxických solí kyselin, vyznačený tím, že se sloučenina obecného vzorce II,

R&NH /Sk

COORn (II) kde Rio je Ri, jak je definováno výše,

Rn je skupina chránící karboxylovou skupinu a

Z* je skupina vzorce

COOH kde R‘ Jé arylalkyl vzorce R“(Y)_m~ CHz— kde R“ je fenyl nebo substituovaný fenyl, kde substltuenty jsou 1 až 3 atomy halogenu, hydroxyl, nitroskupina nebo alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku,

Y je O nebo S a m je 0 nebo· 1, nebo R‘ značí substituovaný arylalkyl vzorce

H

E kde R“‘ je R“, jak je definováno výše, 2-thlenyl nebo 3-thienyl, E je hydroxyl nebo hydroxyl chráněný alkanoylem s 1 až 4 atomy uhlíku, karboxyl nebo karboxyl chráněný alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoskunechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce

X—T kde X má význam uvedený výše u vzorce I a T je diazoskupína, a popřípadě se reakcí odpovídajících 2-cefemových derivátů s perkarboxylovou kyselinou získají 3-cefemové deriváty a vzniklý sulfoxid se redukuje halogenidem fosforitým a popřípadě se 7-acylskupina štěpí reakcí s chloridem fosforečným a alkoholem a popřípadě se reacyluje v poloze 7 reakcí s halogenidem nebo aktivním esterem kyseliny R‘—CO2H, kde R‘ má výše uvedený význam, popřípadě se deesterlflkuje ester 3-karboxylové kyseliny a/ /nebo ester 4-karboxylové kyseliny v kyselém prostředí a produkt Se isoluje, popřípadě ve formě soli 4-karboxylOvé kyseliny, benzhydrylesteru nebo alkylesteru s 1 až 6 atomy uhlíku 4-karboxylové kyseliny.