CS18192A3 - Interconnecting valve and a fluid-pressure safety and power liquidsystem for the use thereof - Google Patents

Description

'η

cn

Ci ϊ<

η ϊ C.K ί Připojovací ventil a hydraulický bezpečnostní a silovýkapalinový systém pro jeho použití

Vynález řeší připojovací ventil podle předvýznakovéčásti patentového nároku 1 a hydraulický bezpečnostní asilový kapalinový systém podle předvýznakové části paten-tového nároku 5·

Je známý připojpvací ventil s nejméně jedním sedlemventilu, který je ovladatelný prostřednictvím ústrojí spístem a válcem· Uspořádání s pístem a válcem má poháněčiobjem, který je na jedné straně omezen pístem· Na píst pů-sobí tlak, který se vytváří v poháněcím objemu, přičemžna píst působí rovněž síly, které působí proti tomuto na-růstajícímu tlaku· Tyto síly mohou být vytvořeny buď jako .hydraulicky vznikající tlakové síly nebo také napříkladjako síly vytvářené pružinami· Takový připojovací ventilmůže být uváděn v činnost při kontrole funkce a může býtpřezkušován z hlediska svého Chodu, přičemž každá takováčinnost však má nežádoucí přímé účinky na proud tlakovéhoprostředí, který je kontrolován ventilem· Jako tlakovéprostředí se často používá olej. Dále jsou známé hydraulické bezpečnostní a silové kapalinové systémy v oblasti přívodu páry turbiny, které prostřednictvím potrubních systémů působí na ventily, pří- padně jejich pphony, například na pohony rychlých uzávěrů - 2 - a seřizovačích pohonů, a které ovlivňují přívod páry. U takových systémů se používají připojovací ventily, kte-ré při normálním provozu uvolňují přívod tlakového pro-středí, často oleje, do potrubního systému.

Takové hydraulické bezpečnostní a silové kapalinovésystémy jsou zpravidla v provozu delší dobu, takže pří-slušné připojovací ventily nejsou přístupný pro provedeníkontroly jejich funkce. Proto se musejí v určitých časo-vých intervalech celá taková zařízení pro kontrolní účelyodpojit, což nepříznivě ovlivňuje jejich použitelnost. £2£stata_vynálezu

Vynález si klade za úkol odstranit uvedené nedostat-ky. Vynález, tak jak je vyznačen v nezávislých patento-vých nárocích, řeší úkol vytvořit připojovací ventil, kte-rý je možné z hlediska jeho funkce přezkoušet při nor-málním provozu, aniž by tím provoz byl nepříznivě ovliv-ňován, a hydraulický bezpečnostní a silový kapalinovýsystém, ve kterém je možné tento připojovací ventil podlevynálezu s výhodou nasadit. Výhody, které se vynálezem dosahují, spočívají v pod-statě v tom, že se podstatně zvýší provozní spolehlivostcelého zařízení. Dále je výhodná i ta skutečnost, že jemožné kontrolovat funkčnost nejdůležitějších elementů sy-stému, aniž by bylo třeba přerušovat normální provoz celé-ho zařízení, a to bez nepříznivého ovlivňování tohoto nor-málního provozu celého zařízení, což podstatně zvýší vy-užitelnost celého zařízení. Dále se prokázalo jako velmi výhodné, že uspořádání 3 podle vynálezu umožňuje vytvořit srovnatelně jednoduchýdvoupotrubní systém, u kterého se impulsy bezpečnostníhosystému přenášejí potrubním systémem pro silové olejovénapájení k nastavovacím pohonům ventilů. Proto není po-třebný samostatný potrubní systém pro bezpečnostní systém,což pochopitelně přináší značné ekonomické výhody. Navícse podstatně sníží počet trubek a míst jejich sešroubo-vání, což přináší tu výhodu, že se podstatně sníží možnostnetěsností a tím i nebezpečí požáru.

Další výhodná vytvoření vynálezu tvoří předměty zá-vislých patentových nároků. Přehle se ch

Vynález, jeho další vytvoření a dosažitelné výhodyjsou v dalším podrobněji uvedeny ve spojení s výkresovoučástí, která představuje jen některá možná provedení.

Na obr. 1 až na obr. 4 je schematicky znázorněn prv-ní příklad provedení vynálezu y různých provozních sta-vech.

Na obr. 5 až obr. 8 je znázorněn druhý příklad pro-vedení vynálezu, a to rovněž schematicky a v různých pro-vozních stavech.

Na obr. 9 je schematicky znázorněn třetí příkladprovedení vynálezu.

Na všech obrázcích jsou stejně působící elementy ozna-čeny shodnými vztahovými znaky. - 4 Příklady ί_

Na obr. 1 je schematicky znázorněn připojovací ven-til JL v hydraulickém bezpečnostním a silovém olejovémsystému pro přívod páry do neznázorněné turbiny. Ve zná-zorněné poloze nepůsobí v poháněcím objemu 2 tlak a píst3 je ve své spodní koncové poloze. Píst 3 je prostřed-nictvím vřetena 4 ventilu spojen s těsnicím místem J5. Tě-snicí místo 5 je zpravidla vytvořeno jako část šoupátko-vého ventilu, jehož těsnicí hrana v této spodní koncovépoloze zcela uzavírá potrubí <3. Je samozřejmé, že těsnicímísto 5 může být také vytvořeno jako sedlo ventilu. 0 dru-hou stranu pístu 3 se opírá pružina 2» která jej zatlaču-je do spodní koncové polohy. Píst 3 je prostřednictvímtyče £ spojen se schematicky znázorněným ukazatelem 9 po-lohy, který může ukazovat a elektricky nahlásit tři polo-hy a, b, c ukazatele 9 polohy. Indikační poloha a ukazate-le 9 polohy odpovídá spodní koncové poloze pístu 2, tedyuzavřené poloze připojovacího ventilu 1, Ukazatel 9 polohyje s výhodou vytvořen jako bezdotykový koncový spínač. V tomto systému se jako tlaková kapalina používá na-příklad olej. Olej se shromažďuje v odtoku známého uspo-řádání a odtud se přivádí prostřednictvím tlakem regulo-vaných čerpadel 10 vždy přes jeden zpětný ventil 11 dopotrubí 12 pod tlakem. Na potrubí 12 působí také tlakovýzásobník 13. Jsou samozřejmě možné i jiné elementy pro vy-tváření tlaku a pro udržování tlaku. Přetlak a tlakovéšpičky, které vznikají v potrubí 12, se přivádějí, případ-ně odvádějí přes přetlakový ventil 14 a prostřednictvímpotrubí 15 do odtoku, jak je to znázorněno šipkou. Po-trubí 12 vyústuje do potrubí 16, ze kterého odbočuje po- 5 trubí 6. Dále odbočuje z potrubí lo potrubí 17, které jeopatřeno clonou 18 a které vyústuje vespod do pohánčcíhoobjemu 2, Potrubí 17 je prostřednictvím potrubního úseku20, který je opatřen zpětným ventilem 19, spojeno s po-trubím 8, Zpětný ventil 19 umožňuje proudění oleje z po-trubí 17 do potrubí Potrubí 6 dále vede k většímu poč-tu hydraulicky ovládaných ventilů, které regulují přívodpáry do turbiny. Na výkrese je znázorněn jen jediný ven-til 25, který je prostřednictvím průchozího potrubí 26ovládán olejem z potrubí 6, Šipkou opatřené potrubí 27vyznačuje zpětný tok oleje z ventilu 25 do odtoku, Z potrubí 16 odbočuje další potrubí 28, které je přesclonu 29 spojeno s poháněcím objemem 2, Potrubí 28 vy-ústuje do poháněciho objemu 2 přesazené v axiálním směrunad potrubím 17, Ve znázorněné poloze připojovacího ven-tilu jL je vyústění potrubí 28 uzavřeno prostřednictvímpístu 3.

Pro řízení pohybů připojovacího ventilu 1. je upra-ven první tříkanálový hydraulický 2 ze 3 obvod 30, Druhýtříkanálový hydraulický 2 ze 3 obvod 31 kontroluje tlakv potrubí 6 a je ve funkčním spojení prostřednictvím po-trubí 32 s potrubím 6, První 2 ze 3 obvod 30 má pro každýkanál jeden ventil 33, 34, 35, a druhý 2 ze 3 obvod 31 márovněž pro každý kanál jeden ventil 36, 37, 38. Tyto ven-tily jsou pro každý kanál navzájem spojeny do jedné hy-draulicky ovladatelné jednotky, a to ventil 33 s ventilem36, ventil 34 s ventilem 37 a ventil 35 s ventilem 38.Hydraulické ovládání se uskutečňuje z potrubí 16 prostřed-nictvím vždy jednoho průchozího potrubí 39, 40, 41 prokaždý kanál, přičemž každé z průchozích potrubí 39, 40, 41 6 je opatřeno vždy jednou clonou 42» 43, 44. Řízení hydrau-lického ovládání se uskutečňuje vždy prostřednictvím jed-noho magneticky ovládaného ventilu 45» 46» 47 pro každýkanál. Na obr. 1 jsou magneticky ovládané ventily 45» 46»47 znázorněny v nevybuzeném stavu» takže jsou symbolickyvyznačenými pružinami zatlačovány do znázorněné polohya tím jsou průchozí potrubí 39» 40, 41 za clonami 42» 43,44 prostřednictvím potrubí 48 tlakově odlehčena do odtoku49. Ventily obou 2 ze 3 obvodů 30 a 31 jsou rovněž pro-střednictvím symbolicky znázorněných pružin 50, 51 a 52zatlačeny do znázorněné polohy.

Ventil 33 má čtyři přípojky 53, 54» 55» 56, ventil 34má čtyři přípojky 57, 58, 59, 60 a ventil 35 má čtyři pří-pojky 61, 62» 63, 64« Poloha přípojek je znázorněna naobr. 1. Přípojky 54, 58 a 62 jsou spojeny vždy prostřed-nictvím jednoho průchozího potrubí 70» 71, 72 s potrubím73, které odbočuje z potrubí 17 « Potrubí 74 odbočuje z po-trubí 28. Z potrubí 74 odbočuje průchozí potrubí 75, vekterém je uspořádán zpětný ventil 76, který umožňuje prou-dění oleje do průchozího potrubí 75. Průchozí potrubí 75vyústuje do spojovacího potrubí 77 mezi přípojkou 64 ven-tilu 35 a mezi přípojkou 53 ventilu 33« Z potrubí 74 od-bočuje druhé průchozí potrubí 78, ve kterém je uspořádánzpětný ventil 79, který umožňuje proudění oleje do prů -chozího potrubí 78» Průchozí potrubí 78 vyústuje do spo-jovacího potrubí 80 mezi přípojkou 61 ventilu 35 a mezipřípojkou 60 ventilu 34. Z potrubí 74 odbočuje"třetí prů-chozí potrubí 81, ve kterém je uspořádán zpětný ventil82, který umožňuje proudění oleje do průchozího potrubí81. Průchozí potrubí 81 vyústuje do spojovacího potru-bí 83 mezi přípojkou 57 ventilu 34 a mezi přípojkou 56 7 ventilu 33,. Frípojka 55 ventilu 33» přípojka 59 ventilu34 a přípojka 63 ventilu 35 je spojena vždy přímo s od-tokem 49»

Ventil 36 má čtyři přípojky 85, 86» 87, 88, ventil37 má čtyři přípojky 89, 90, 91, 92 a ventil 38 má čty-ři přípojky 93, 94, 95, 96« Polohy těhto přípojek jsoupatrny z obr· 1. Přípojky 86» 90 a 94 jsou spojeny pro-střednictvím vždy jednoho průchozího potrubí 97, 98, 99a 94 s potrubím 32 a jeho prostřednictvím s potrubím 6.Přípojka 85 ventilu 36 je spojena prostřednictvím spojo-vacího potrubí 100 s přípojkou 96 ventilu 38. Přípojka88 ventilu 36 je spojena prostřednictvím spojovacího po-trubí 101 s přípojkou 89 ventilu 37. Přípojka 92 venti-lu 37 je spojena prostřednictvím spojovacího potrubí 102s přípojkou 93 ventilu 38. Přípojka 8® ventilu 36, pří-pojka 91 ventilu 37 a přípojka 95 ventilu 38 je spojenavždy přímo s odtokem 49»

Spojovací potrubí 77, 80 a 83 mohou být opatřenavždy jedním kontrolním tlakovým spínačem 103» 104, 105,který měří okamžitý tlak v těchto spojovacích potrubích77, 80 a 83» Každý z těchto kontrolních tlakových spína-či 103» 104, 105 může mít například piezoelektrický mě-řicí člen, který pracuje bez mechanických kontaktů aproto prakticky nevyžaduje žádnou údržbu. Každý z těchtokontrolních tlakových spínačů 103, 104, 105 vydá při po-klesu pod nastavenou minimální hodnotu tlaku elektrickýsignál, který je přiveden do nadřazeného řídicího ústro-jí, kde je tento signál dále zpracován»

Na obr, 1 je první tříkanálový hydraulický 2 ze 3 obvod 30 a druhý tříkanálový hydraulický 2 ze 3 obvod 31 8 znázorněn v neovládaném stavu, tedy bez působení tlakuoleje, takže ventily 33 až 38 jsou pružinami 50, 51. 52zatlačeny do znázorněné spodní polohy. U ventilu 33 jsoupotom propojeny přípojky 53 a 54, takže olej může pro-tékat v obou směrech, přičemž přípojky 55 a 56 jsou spo-jeny tak, že přípojkou 55 může vytékat olej. Zbývajícíventily 24 až 38 jsou zapojeny odpovídájícně.

Ve druhé zapojovací poloze ventilů 33, 34 a 35jsou odpovídající, po dvojicích navzájem protilehle upra-vené přípojky navzájem odděleny a tak nemůže v této po-loze příslušným ventilem protékat žádný olej. Ventily 36,37 a 38 uzavírají ve své druhé zapojovací poloze taképrůtok oleje. Spodní přípojky jsou navzájem odděleny sed-lem ventilu, které blokuje výtok oleje z odpovídajícíhoventilu ve směru do odtoku 49. Toto uspořádání je velmivýhodné z hlediska provozní spolehlivosti.

Další, poněkud zjednodušené uspořádání vynálezu jepatrné z obr. 5. Ve srovnání s uspořádáním podle obr. 1se liší toto uspořádání tím, že má jen jeden 2 ze 3 ob-vod 30 a tím, že připojovací ventil má kromě těsnicíhomísta j5 další těsnicí místo 106. Toto těsnicí místo 106uvolňuje ve znázorněné poloze připojovacího ventilu 1potrubí 107, které odbočuje z potrubí 6, což umožňuje,aby olej proudil z potrubí 6 do odtoku 49. Mezi potrubí-mi 17 a 28 vyústuje do poháněcího objemu 2 přesazené vaxiálním směru další potrubí 108. Toto potrubí 108 vy-ústuje přes zpětný ventil 19 do potrubí 6, přičemž zpět-ný ventil 19 umožňuje výtok proudu oleje z poháněcíhoobjemu 2, jakmile píst 3 uvolní průřez potrubí 108.

Na obr. 9 je znázorněno další uspořádání vynálezu, - 9 - které je ve srovnání s uspořádáním podle obr, 5 ještě dá-le zjednodušeno* Ve srovnání s uspořádáním podle obr* 5se toto uspořádání liší tím, že 2 ze 3 obvod je ovládánelektromagneticky. Každý z ventilů 33, 34 a 35 je opatřensamostatným vybavovacím magnetem, jak je to na obrázkuznázorněno. Nadřazené ovládací ústrojí může tyto vybavo-vací magnety elektricky vybuzovat, Vybavovací magnetyovládají ventily 33 , 34 a 35, které jsou vytvořeny jakošoupátkové ventily, proti síle pružin 50, 51 a 52.

Vysvětlení funkce bude provedeno nejprve ve spojenís obr, 1. Zařízení je uvedeno zcela mimo činnost. Tlakoleje z průchozích potrubí 39, 40 a 41 je prostřednictvímmagneticky ovládaných ventilů 45, 46, 47 a prostřednictvímpotrubí 48 odveden do odtoku 49, takže ventily obou 2 ze 3obvodů 30, 31 jsou prostřednictvím pružin 50, 51, 52 za-tlačeny do znázorněné polohy. Poháněči objem 2 je pro-střednictvím potrubí 17 a 73, průchozího potrubí 70, ven-tilu 33 do spojovacího potrubí 77 a ventilu 35 do odtoku49 tlakově odlehčen, přičemž paralelně k uvedené drázese uskutečňuje prostřednictvím průchozích potrubí 71«případně 70 a prostřednictvím spojovacích potrubí 83, pří-padně 80 také tlakové odlehčení v odtoku 49. Těsnicímísto 5 je uzavřeno, takže není možné plnit žádná většímnožství oleje pod tlakem. Menší množství oleje by mohlabýt plněna jen přes clony 18 a 29, která by však byla od-váděna prostřednictvím potrubí 73, případně 74 do odtoku49. Z potrubí 74 vedou průchozí potrubí 75, 78 a 81 dospojovacích potrubí 77, 80 a 83 a odtud dále do odtoku49.

Navíc je poháněči objem 2 tlakové odlehčován pro- 10 strednictvím potrubí 17, potrubního úseku 20, potrubí 6.a potrubí 32. Potrubí 6 je prostřednictvím potrubí 32zcela zbaveno tlaku, takže ventil 25 a další připojenéventily jsou v klidové poloze, to znamená, že přívod pá-ry do turbiny je odstaven. Z potrubí 32 přechází tlakovéodlehčení třemi paralelními cestami do odtoku 49, to jeza prvé prostřednictvím průchozího potrubí 97, ventilu36, spojovacího potrubí 100 a ventilu 38, za druhé pro-střednictvím průchozího potrubí 98, ventilu 37 spojovací-ho potrubí 101 a ventilu 36 a za třetí prostřednictvímprůchozího potrubí 99, ventilu 38 spojovacího potrubí 102a ventilu 37.

I

Na obr* 2 je znázorněno uspořádání podle obr* 1 vplném provozu* V dalším je popsán přechod z jednoho pro-vozního stavu do druhého provozního stavu* Nejprve se vy-budí magneticky ovládané ventily 45, 46, 47, takže zaujmoupolohu znázorněnou na obr* 2. Potrubí 16 není již nynítlakově odlehčeno prostřednictvím poměrně velkého průře-zu, takže se v něm může vytvořit tlak oleje, vytvářenýčerpadly JO* Tlak oleje působí prostřednictvím průchozíchpotrubí 39, 40, 41 na 2 ze 3 obvody 30, 31 a přemístí je-jich ventily 33 až 38 do polohy znázorněné na obr. 2,takže ani prostřednictvím těchto ventilů již nemůže od-tékat žádný olej do odtoku 49. Potrubím 17 přitéká olej,jehož množství je omezeno clonou 18* Připojovací ventil 1_zůstává nejprve v té poloze, která je znázorněna na obr. 1,protože nemůže dojít k žádnému nárůstu tlaku v poháněcímobjemu 2 dříve, pokud není potrubí 6 a jím napájený po-trubní systém naplněn* Potrubním úsekem 20 proudí olejnejprve do potrubí 6 a naplňuje toto potrubí 6 a s ním 11 spojený potrubní systém* Průběh plnicího procesu je určo-ván, jak již bylo uvedeno, clonou 18. Vzduch, který jev potrubí 6, je ze systému vytlačován odvětráními a ne-těsnostmi, které vždy v systému jsou. Jakmile je systéma přirozeně také prostřednictvím potrubí 73 a 74 potrubív oblasti obou 2 ze 3 obvodů 30, 31 naplněn, narůstátlak oleje zejména také v poháněcím objemu 2. Jakmilese překročí stanovená hodnota, například 5 barů, otevřese připojovací ventil .1, těsnicí místo ,5 uvolní plný prů-řez potrubí 6 a plnění oleje se uskutečňuje až na plnýprovozní tlak potrubím 6, Přepojení plnění prostřednictvímpotrubí 17 na potrubí 6 se uskutečňuje bez patrných tla-kových rázů, což velmi výhodně zvyšuje celkovou životnostuspořádání.

Nyní je píst 3 připojovacího ventilu 1. zatlačensměrem vzhůru proti síle pružiny 7, takže uvolní potru-bí 28, prostřednictvím kterého se paralelně k potrubí 17plní přídavně olej pod tlakem do poháněcího objemu 2 takdlouho, až je dosažena koncová poloha znázorněná na obr, 2*V tom okamžiku ukazuje ukazatel 9 polohy polohu c. Tatopoloha je zaujata při normálním provozním stavu hydrau-lického bezpečnostního a silového kapalinového systému.

Normální provozní stav trvá zpravidla velmi dlouho 'a proto je z hlediska důležitosti připojovacího ventilu JLpro celý systém žádoucí zkoušet jeho funkčnost. Nezjiš-těný výpadek tohoto připojovacího ventilu 1. by totižmohl v celém zařízení způsobit těžké následné škody, po-kud by v případě poruchy nebyla zajištěna jeho bezporu-chová činnost. Zkouška funkčnosti se provádí, jak je toznázorněno například na obr. 3, odstavením magneticky 12 ovládaného ventilu 46. Toto odstavení má za následek,že kanál obou 2 ze 3 obvodů 30, 31 s ventily 34 a 37 jižnení prostřednictvím potrubí 40 tlakově ovládán, takževentily 34 a 37 jsou prostřednictvím síly pružiny 51 za-tlačeny do znázorněné polohy. Působení na ventil 37 ne-má žádný účinek na tlak v potrubí 6, protože oba sousedí-cí ventily 36 a 38. stejně jako před tím, zabraňují po-klesu tlaku v potrubí 6. Prostřednictvím ventilu 34 jena rozdíl od toho veden olej z poháněcího objemu 2 dbodtoku 49, a to prostřednictvím potrubí 28, 74, 78 dospojovacího potrubí 80 a odtud do přípojky 60 a prostřed-nictvím ventilu 34 k přípojce 59, která je přímo spojenas odtokem 49. Toto odvádění oleje se uskutečňuje tak dlou-ho, pokud píst 3 úplně neuzavře vyústění potrubí 28 dopoháněcího objemu <3. Ukazatel 9 polohy potom ukazuje po-lohu, b. Pohyb v uzavíracím směru, který vykonal píst 3,.ještě nemá žádný vliv na ventilový průřez, uvolněný těs-nicím místem 5, takže v průběhu této zkoušky funkčnostipístu 3 není doplňování tlaku potrubím 6 škrceno. Zaří-zení jako celek tedy nezjistí nic o této zkoušce. Poopětovném vybuzení magneticky ovládaného ventilu 46 seopět uzavře tlakové odlehčení potrubí 40, přičemž tlak,který se zde vytvoří znovu uzavře ventily 34 a 37. Po-trubím 17 a později také potrubím 28 proudící olej podtlakem zatlačí potom píst 3 opět do koncové polohy £. Údaj o poloze b, který poskytne ukazatel 9. polohy,je registrován a vyhodnocen nadřazeným řídicím ústrojím.Tím je potvrzena funkční schopnost připojovacího ventilu 1. a současně také funkční schopnost středního kanálu obou2 ze 3 obvodů 30, 31. Zpravidla se zkouše jí za sebou po- 13 - stupně všechny tři kanály, čímž se zajistí vysoká spolehli vost a funkceschopnost celého zařízení. Pokud by měl být jeden z kanálů z 2 ze 3 obvodů 30. 31 narušen, může údaj o poloze b, který nutně následuje, být považován za varov- ný signál pro nadřazené vodicí ústrojí. Při odpojení v případě poruchy musí být s vysokoubezpečností přerušeno plnění olejem potrubím 6>. V takovémpřípadě je třeba spolehlivě přerušit přívod páry do tur-biny, to znamená, že ventily, které jsou ovládány pro-střednictvím potrubí 6, musejí být uzavřeny. Takový uza-vírací proces se zajistí uzavřením potrubí 6 prostřednict-vím připojovacího ventilu JL a tlak v potrubí 6 je odlehčendo odtoku 49 výlučně prostřednictvím odpovídajícího, na-příklad u provedení podle obr, 1 zapojeného druhého 2 ze 3obvodu 31, takže tímto tlakem nejprve v otevřené polozedržené ventily jsou uvedeny v činnost a mohou se uzavřít·Může však postačovat také, jak je to znázorněno na obr. 4,když se pro zajištění požadovaného uzavíracího procesuuzavřou pouze dva kanály 2 ze 3 obvodů 30 a 31. Potrubí6 a jím zásobovaný potrubní systém jsou tlakově odlehče-ny prostřednictvím ventilů 36 a 37. Potrubími 28 a 74 jenejprve, a to paralelně k tlakovému odlehčení, které seuskutečňuje potrubím 17, tlakově odlehčen poháněči objem2 prostřednictvím ventilů 33 a 34, a to tak dlouho, ažpíst 3 uzavře potrubí 28. Uzavírací pohyb připojovacíhoventilu 1 se tím výhodně urychlí a časový interval celéhouzavíracího procesu se zkrátí.

Hydraulický 2 ze 3 obvod 30 na obr, 5 pracuje stej-ně jako odpovídající obvod na obr. 1 a proto není třebajej v dalším blíže popisovat. Na obr. 5 je znázorněno za- 14 řízení v neovládaném stavu* Pokud má být zařízení vysunu-to směrem vzhůru, přitéká potrubím 17 při omezení clonou18 olej pod tlakem, přičemž jsou magneticky ovládané ven-tily 45, 46 a 47 vybuzehy, jak je to znázorněno na obr. 6,a to s odpovídajícími účinky pro 2 ze 3 obvod 30. Olej přitéká do poháněcího objemu 2 připojovacího ventilu _1 a vy-tváří tam tlak, který nejprve nemůže unikat. Jakmile jetlak tak velký, že překoná sílu pružiny T_, pohybuje sepřipojovací ventil 1. směrem vzhůru, avšak jen tak dlouho,pokud píst 3 neuvolní potrubí 108* V této poloze uzavřelotěsnicí místo 106 již potrubí 107 proti odtoku 49.«- Uvolně-ným potrubím 108 protéká nyní olej z poháněcího objemu !2dále prostřednictvím zpětného ventilu 19 do potrubí 6. anaplňuje jej stejně tak jako k němu připojený potrubnísystém. Teprve tehdy, když je tento systém naplněn a kdyžtlak dosáhne hodnoty například 5 barů, začne se píst 3pohybovat dále směrem vzhůru a těsnicí místo 5 zcela uvol-ní plný průřez potrubí 6 pro doplňování oleje pod tlakem.Píst 3 se pohybuje dále směrem vzhůru a uvolní potom prů-řez potrubí 28, a to ještě před tím, než se dostane dokoncové polohy £, jak je to znázorněno na obr. 6. V prů-běhu tohoto procesu zůstává těsnicí místo 106 stále uzav-řeno.

Také u tohoto provedení vynálezu je možné, jak jeto znázorněno na obr. 7, provést funkční zkoušku připo-jovacího ventilu 1^, pokud se odpojí magneticky ovládanýventil 46 nebo jeden z obou dalších magneticky ovládanýchventilů 45 a 47. Celý proces byl již popsán v souvislostis obr. 3 a nebude zde proto ještě jednou vysvětlován.

Pro úplnost je na obr. 8 znázorněno požadované normální - 15 odpojení i u tohoto uspořádání vynálezu, avšak ani tonení třeba v dalším podrobněji vysvětlovat, protože jev principu podobné s obr. 4. Připojovací ventil _1 je zdevytvořen tak, že vždy jedno z obou těsnicích míst 5., 106je otevřené, zatímco opačné je uzavřené. Zejména uvolňu-je těsnicí místo 106 potrubí 107 jen tehdy, pokud je těs-nicí místo 5 uzavřeno. Celkové tlakové odlehčení potrubí<3 včetně připojeného potrubního systému se zde uskuteč-ňuje prostřednictvím potrubí 107 do odtoku 49, a to tehdy,když dojde k přerušení ovládání systému.

Ten 2 ze 3 obvod 30, který je znázorněn na obr. 9,pracuje stejně jako odpovídající obvod podle obr. 1, jenhydraulické ovládání ventilů 33, 34 a 35 je nahraženoelektromagnetickým ovládáním. Na obr. 9 je znázorněnocelé zařízení v klidové poloze, obdobně jako na obr. 5.Ostatní provozní stavy, obdobně jako přechody mezi těmi-to jednotlivými provozními stavy,lze seznat z obr. 5 ažobr. 8 a z popisu, který je přiřazen k těmto obrázkům,takže další vysvětlení není třeba provádět.

Ventily 33, 34 a 35 jsou vytvořeny jako šoupátkovéventily, i když je známé, že šoupátkové ventily, pokudnejsou delší dobu uvedeny v činnost mají sklon ke zpevně-ní uložení. Protože však, jak již bylo uvedeno, zařízenípodle vynálezu umožňuje kontroly funkce, aniž by přitombyl ovlivňován tlak v potrubí 6 a tím i provoz příslušnéturbiny, je zde možné použít šoupátkové ventily. Funkčníkontroly ventilů 3.3, 34 a 35 se potom prostě provádějítak často, aby nemohlo dojít ke zpevnění jejich uložení.Pokud by navzdory tomu ke zpevnění jejich uložení došlo,zjistí se to rychle a dostatečně včas, takže je možné 16 provést potřebná opatření pro jeho odstranění.

Uvedené kontroly funkce lze provádět současně v rám-ci kontroly průchodnosti a funkce připojovacího ventilu1_. Stejně tak je možné vykonávat přídavnou kontřolu,která umožňuje zjištovat poruchy již v jejich začátku. Při těchto kontrolách se měří řídicí technikou celého za-řízení doba, která uplyne mezi vydáním pokynu pro elek-tromagnetické uvedení do činnosti jednoho z ventilů 33, 34 nebo 35 až do okamžiku, kdy je uveden v činnost kon-trolní tlakový spínač 103, 104, 105, který je přiřazen kpříslušnému ventilu 33, 34, 35. X tomu navíc lze určitještě dobu, která byla potřebná k tomu, aby připojovacíventil 1. dosáhl polohy b. Toto časové měření, případnětato časová měření se potom srovnávají s daty, která jsoujako požadovaná uložena v nadřazené řídicí technice celé-ho zařízení, takže lze kdykoliv při zjištěné odchylce odstanovených údajů učinit potřebné závěry, v čem spočívájejich příčina. Tímto řešením bývají zpravidla rozpozná-ny již malé odchylky od požadovaného stavu, takže je mož-né provést potřebná Spatření pro jejich odstranění jiždříve, než může dojít ke vzniku vážné poruchy. Tyto kon-troly daných funkcí se uskutečňují periodicky a bývajízpravidla prováděny a vyhodnocovány řídicí technikou ce-lého zařízení zcela automaticky. Je samozřejmé, že mimo-to je v případě potřeby možnost manuelního zasáhnutí aže lze tyto funkční kontroly provádět zcela nezávislena nadřazené řídicí technice celého zařízení. Přitomje třeba uvést, že plně automatizovaný a manuálně vy-volávaný průběh funkční kontroly jsou proti sobě na -vzájem zablokovány, aby bylo zajištěno, že se vždy zís- 17 kají definované provozní stavy. Navíc je automatickáfunkční kontrola zablokována také tehdy, pokud je v zařízení již porucha, kterou se do doby provádění automatické funkční kontroly nepodařilo odstranit.

Claims (12)

1. ΠΠ ΐ f < -7 i Ϊ 18 r

   PATENTOVÉ N A R ϋ X Y

   datelným prostřednictvím ústrojí s pístem a válcem, kterémá tlakovým prostředím ovladatelný a na jedné straně pís-tem omezený válcový poháněči objem s prostředky, kterépůsobí na píst silou v opačném směru proti tlaku vytvá-řejícími se v pohánécím objemu, vyznačujícíse tím, že poháněči objem (2) je ovladatelnýtlakovým prostředím prostřednictvím nejméně dvou v oso-vém směru přesazených potrubí (17, 28), přičemž na za-čátku působení tlaku v poháněcím objemu (2) umožňujevnikání tlakového prostředí nejprve jen první potrubí(17) z nejméně dvou potrubí (17, 28),
2. 2. Připojovací ventil podle nároku 1 s jedním těsnicím mís-tem, vyznačující se tím, že při dal-ším působení tlaku v poháněcím objemu (2) je teprve po-tom, co těsnicí místo (5) uvolnilo plný přítokový prů-řez připojovacího ventilu (1), uvolněn průřez druhéhopotrubí (28) těsnicí hranou pístu (3), a druhým potrubím(28) vystupující tlakové prostředí vybaví dílčí zdvihpístu (3) v uzavíracím směru, a tento dílčí zdvih je sta-noven těsnicí hranou pístu (3) při uzavírání druhého po-trubí (28)·
3. 3. Připojovací ventil podle nároku 1 se dvěma těsnicími mís-ty, vyznačující se tím, že dalšímpůsobením tlaku v poháněcím objemu (2) nejprve prvnítěsnicí místo (106) uzavře potrubí (107) do odtoku (49)pro tlakové prostředí, potom, co druhé těsnicí místo (5)uvolnilo plný přítokový průřez připojovacího ventilu (1), 19 je uvolněn průřez druhého potrubí (28) těsnicí hranoupístu (3), a druhým potrubím (28) vystupující tlakovéprostředí vybaví dílčí zdvih pístu (3) v uzavíracím smě-ru druhého sedla (5) ventilu, a tento dílčí zdvih je přiuzavíráni druhého potrubí (28) stanoven těsnicí hranoupístu (3).
4. 4. Připojovací ventil podle nároku 3, vyznačujícíse tím, že mezi oběma v osovém směru přesazenými Φ v potrubími (17, 28) vyustuje do poháněcího objemu (2)třetí potrubí (108), a toto třetí potrubí (108) umožňu-je výtok tlakového prostředí potom, co těsnicí hrana pís-tu (3) uvolnila průřez třetího potrubí (108).
5. 5. Hydraulický bdzpeČnostní a silový kapalinový systém propřívod páry do turbiny s nejméně jedním ventilem, s po-trubním systémem pro hydraulické ovládání nejméně jed-noho ventilu, s připojovacím ventilem, prostřednictvímkterého se v normálním provozu napájí potrubní systémtlakovým prostředím, vyznačující se tímže připojovací ventil (1) je vytvořen podle jednoho znároků 1 až 4.
6. 6. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle nároku 5, vyznačující se tím, že pro ovládání prvního potrubí (17) a druhého potrubí(28) je upraven první vícekanálový hydraulický 2 ze 3obvod (30).
7. 7. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle nároku 6, vyznačující se tím, že ovládání hydraulického 2 ze 3 obvodu (30) je vytvoře- 20 no hydraulické prostřednictvím vždy jednoho magnetickyovládaného ventilu (45, 4b, 47) pro každý kanál.
8. 8. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle nároku 6, vyznačující se tím, že ovládání hydraulického 2 ze 3 obvodu (30) je vytvo-řeno elektromagnetické prostřednictvím elektromagnetupro každý kanál.
9. 9. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle nároku 6, vyznačující se tím, ž e pro kontrolu tlaku v potrubním systému je přídav-ně vytvořen druhý vícekanálový hydraulický 2 ze 3 ob-vod (31).
10. 10. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle nároku 9, vyznačující se tím, že první 2 ze 3 obvod (30) a druhý 2 ze 3 obvod (31)jsou pro každý kanál navzájem mechanicky propojeny aže ovládání je vytvořeno hydraulické prostřednictvímvždy jednoho magneticky ovládaného ventilu (45, 46, 47)pro každý kanál.
11. 11. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle jednoho z nároků 9 nebo 10, vyznačujícíse tím, že v prvním hydraulickém 2 ze 3 obvodu(30) je ve spojovacích potrubích (77, 80, 83) upravenvždy jeden kontrolní tlakový spínač (103, 104, 105) prokontrolu ventilů (33, 34, 35) tohoto obvodu,
12. 12. Hydraulický bezpečnostní a silový kapalinový systém po-dle jednoho z nároků 5 až 11, vyznačující 21 se tím, že okamžitá poloha připojovacího venti- lu (1) je kontrolovatelná čidlem