CS112391A2 - Continuously cast pre-casting and process for said pre-casting continuous casting - Google Patents

Description

NÁZEV VYNÁLEZU t f

Mo

I O <*> -v C·· / , £· 5* / p> Λ7 ' js. / <ζ£>

Plynule odlitý předlitek a způsob p^íyn^-f^o5 litf*předlitkjů i Co ář *< o_b_t_ó_§_I__-I_Ě_2_d_^_í_κ_ϊ '

Vynález se týká tvářených konstrukčních členů, zejména plynuleodlitých předlitků, znichž se postupně tvarují konstrukční"-nos-niky. 2d£RAKTRisTiKA_oosAyADNfHo_sTAyy

TECHNIKY

Tvarované konstrukční členy tvořené z kovu, zvláště z uhlíkových,nebo nízko legovaných ocelí se užívají v nejrůznějších oborechpoužití. Tvarované konstrukční členy různých druhů jsou známi voboru spracování kovů a zahrnují nosníky. Běžné nosníky mají stoj-nu s protilehlými přírubami vybíhajícími z obou konců stojiny vesměru v podstatě k ní kolmé. Nosníky jsou obvykle tvářeny z oce-lových předlitků, např. ingotů, které jsou pak postupně za hor-ka zpracovány metodami na žádaný konstrukční nosník o konečnýchrozměrech a tvarů. Obměnou, nosníky mohou býti vytvářeny v plynu-lém licím pochodu,kterým se vytváří bučí sochory pro následujícípostupné zpracování za horka nosníku, nebo se vytváří předlitkytvarovaného průřezu jejichž příčný průřez se přibližně blíží ko-nečnému tvaru nosníku, kteréžto předlitky jsou pak podrobeny řa-dě horkých a pak studených válcovacích pochodů k docílení koneč-ných rozměrů a tvaru vyrobeného nosníku. Plynulé lití má výhodu,že tímto pochodem lze vyrobit řadu předlitků nosníku z jedné, nebovíce horkých dávek oceli v postupném plynulém pochodu. To umožníúspory energie a také zlěpší objem výroby. V ocelářském průmys-lu, výraz " předlitek nosníku" značí odlitek o tak vytvořenémpříčném průřezu, v podstatě polotovar o tvářeném příčném průřezublížícím se tvaru nosníku, který jeli podroben dalším válcova-cím pochodům ze zmáněného polotovaru získaného předlitím na ko-nečný výrobek o žádáných konečných rozměrech a specjfjckém ko-nečném tvarur Předlitky nosníku se užívají jako výchozí materiálk výrobě různých koncových tvářených členů, včetně nosníků tvaruH, nosníku I ( obvykle označované jako I nosníky) nosníky o ši-rokých přírubách, nosníky profilu podle britských norem, nosníkyprofilu podle japonských průmyslových norem,a kolejnicové profily, 2 včetně železničních a kolejnic jeřábových mostů a kolejnicportálových jeřábů, □ak známo z ocelářského průmyslu při horkých válcovacích opera-cích se předlitek přibližného tvaru koncového výrobku válcujeza snižování jeho rozměrů až ke konečným rozměrům a tvaru žáda-ného výrobku, při současné změně v počáteční metalurgie a krys-talové struktury oceli až k poslednímu žádanému stavu. Používáse dále přídavných pochodů pro rovnání a docílení konečných roz-měrů a tvaru a řezání výrobku na žádanou délku.

Forma pro plynulé lití popisovaného předlitku nosníku má typickystřední licí průtok připojený k dvojici rovnoběžných stěn navr-žených pro vytvoření stojiny předlitku nosníku. Po stranách střed-ního licího průtoku jsou upraveny druhé licí vtokyz nichž každýsměřuje od středního licího průtoku. Tyto druhé licí vtoky jsounavrženy pro vytvoření vnitřních částí přírub nebo předlitků pří-rub nebo předlitku nosníku. Každý z druhých licích toků se spoju-je v podstatě pravoúhlým licím průtokem určeným k vytvoření vněj-ších částí přírub, nebo předlitků přírub předlitku nosníku.

Prvotní pokusy s litím předlitků nosníků s tavrovaným průřezem,se nejprve objevily ve správách z roku 1961 (N.N. Guglin, A.K.

Provorny, G.F. Zasetskey, a B.B. Gulyaev, Stal (1961), (ocel)),zahrnovaly v laboratorním měřítku jednoduchý úhlový nosník svíra-jící 125 °, z dvěma rameny nestejné tlouštky (30 a 40 mm).Odlitekzaujímal prostor přibližně 127 cm . Tyto pokusy v laboratornímměřítku původně nenaznačovaly životaschopnost tohoto záměru proužití v plynulých licích pochodech.

Určité jiné laboratorní práce tedy později prováděné firmouBritish Iron and Steel Research Association ("BISRA") v jejíchlaboratořích Sheffield Laboratories ( H.S. Marr, B. Witt, B.W.H.Marsden, a R.I. Marshall,Journal of the Iron and Steel Institute,prosinec 1966), směřovaly k výrobě předlitků o tvářeném průřezu,včetně předlitků nosníků. Patentový spis GB 1 049 698 (1965) po-pisuje souměrné a nešouměrné tvary zahrnující přibližné tvary,které by bylo lze obecně popsat jako kolejnice, nosníky s oblýmpříčným průřezem a nosníky o průřezu I. Nosníky tvaru I dosahovalyplochy příčného průřezu 670 cm , o rozměrech 464 x 254 x 76 mm( délka stojný x výška příruby x tlouštka příruby). - 3 -

Další výzkumná činnost prováděné firmou BISRA společně s AlgomaSteel Corporation, Ltd. (Sault - Sainte - Marie, Ontário, Canada),byla zaměřena ke studiu možnosti odlévání předlitků nosníků zaúčelem následujícího válcování do tvaru universálních širokopří-rubových nosníků tvaru X, za použití technik popsaných v patento-vém spisu G.B. 1 049 698. V Algoma byla instalována v roce 1968běžná dvoupramenná licí jednotka pro plynulé lití zmíněných předlit-ků nosníků. Průřezy těchto předlitků nosníků prováděné ne tomtozařízení dosahovaly průřezu 845 - 1435 cm o rozměrech nejrůz-nějších kombinací , zehrnujících 451 x 305 x 102 x,. 559 x 267 x 102,. 775 x 356 x 102,. 673 x 260 x 102,. a 1164 x 356 x 102, znichž většina měla přibližný průřez nosníku tvaru I. V období následujícím roku 1968 byla postavena ředa zařízení proplynulé lití předlitků nosníků tvarovaného příčného průřezu vy-rábějících alespoň jeden ze tří ozančených druhů příčných prů-řezů. Tato zařízení obsahovala řadu japonských instalací zahr-nuj ích zařízení firmy Kawasaki Steel Corporation, čtařpramennýodlévací stroj předlitků nosníků zařízený v Mizushima, Okayawa,

Oapan ( příčný průřez předlitků nosníku dosahoval v průměru 1155 cm2 o rozměrech 460 x 400 x 120 a 560 x 287 x 120 ).,Tokyo Steel

Manufacturing Co. Ltdzs., jednopramenný stroj v Kohchi Works, 2

Shikoku, Oapan ( průřez předlitků nosníku dosahoval 820 cm orozměrech 445 x 280 x 110 ) .,jednopramenný stroj v Himeji Works of Yamato Kogyo KK, Himeji, Oapan ( přůřez předlitků nosníkudosahoval 1100 cm , o rozměrech 460 x 370 x 140 ).,čtařpramenný stroj na odlévání předlitků nosníků Nippon Kohan KKzs Fukuyama, o □ apan ( průřez předlitků nosníků dosahoval 1145 - 1165 cm o rozměrech 480 x 400 x 120 ), a řada dalších evropských a ruskýchinstalací včetmě instalací Mannesmann AG, Huttenwerke, Huckingen-Duisburg, SRN ( průřez předlitků nosníků dosahoval 460 cm orozměrech 350 x 210 x 80)Research Development Works, Tula, SSSR jehož práce popsané v O.V. Martynov, A.I. Mazun, I.B.

Frolova, S.M. Gorlov a L.S. Nechaev, v Steel in the USSR, ( Ocel v SSSR), 11 $ 1975) ( průřez předlitků nosníků dosahoval 550 cm2, o rozměrech 245 x 310 x 130, o délce stojiny kratší než je výška pří ruby).,Ukrainian Metals Research institute, SSSR, popsaný autory V.T. Sladkoshteev, M.S. Gordienko, N.F. Gritsuk, R.V. Potanin a L.D. Kutsenko, Stal, (Ocel) 7 (1976) (průřez 4 o předlitků nosníků dosahoval 520 cm*" o rozměrech 415 x 284 x 50)

British Steel Corporation, Generel Steels Division, Stoke-on-2

Trent, L).K. ( průřezy předlitých nosníků dosahovaly 790 cm ,o rozměrech 286 x 355 x 178, o délce stojiny kratší než jevýška příruby).

Další komentáře a rozbory týkající se tvarovaných příčnýchprůřezů odlitků a zařízení k plynulému lití predlitků o tva-rovaném průřezu , mezi četnými jinými tvary příčných průřezůpředlitků nosníků se objevily, v různých článcích a zprávách,zahrnujících G.S. Lucenti, Iron and Steel Enginner (zelezářa ocelář ) ( Duly 1969)., Y. Yagi, H. Fastert a H. Tokunaga, 1975 AISE Annual Convention ( Cleveland, Ohio$.m K. Ushijima,Transactions ISIO, 15 (1975)., T.Saité, M. Kodama, and K. Ko-moda, Iron and Steel International,48(0ctober 1975).,and W.

Puppe and H. Schenck, Stáhl und Eisen 95, 25 (December 4,1975). E.P. patentová přihláška Hartmann O 297 258 ( převedena naSMS Schloemann- Siemag AG), znázorňuje formu pro plynulé lití• předlitých profilů pro válcování nosníků" 5 plynulé litípředlitků $, která se používá v kombinaci s ponořenou licítrubkou v části stojný formy. Forma je nezávisle seřiditelnápokud jde o výšku stojný, tlouštku stojiny a tlouštku příruby,a dovoleje změnu všech tří rozměrů k výrobě předlitků nosníkůtvořeného stojinou a dvěma přírubami. Hartmannova forma jevytvořena rovněž tak, aby obsáhla v oblasti stojiny rozšířenýobloukový vtok kovu, za účelem umožnění pohotového zavedenítaveniny ponornou licí trubkou ponořenou pod líc lázně a típídosažení dobrého rozdělení litého kovu ke konečným prostorůmpředlitků. Hartmannem není vysvětlena a znázorněna jakákolivpříbuznost či vstah mezi tlouštkou stájiny a šířkou částípředlité příruby,při použití této formy, ani není zmíněnnebo vysvětlen vztah maximální tlouštky stojiny a ý nebo pří-ruby, nebo předlitků příruby ve skutečně nekonečném počtu vý-robků k jejichž výrobě tuto formu použít. D.E. - A.C. 2 218 408, označené Hartmann popisuje formu v níž je roztavena ocel dodávána do části stojiny formy z mezilehlé- ho zásobníku ponořenou licí ponornou trubkou.Tato forma je seřiditelná pokud jde o tlouštku příruby, ale nedovoluje ani výšku stojiny, nebo její tlouštku. 5

Jiná zvláštní provedení formy byla navržena bylo-li zapotřebíovládat napětí a praskání, které se vyskytuje u známých předlit-ků nosníků. Masui a kol. US Patent č 4 565 236, vydán 21.01.86popisuje odstranění prasklin vytvořených v sochorových částechpředlitků nosníků, mezi stojinou a výchozí částí přírub, užitímdutiny formy opatřené kuželových přechodem u stojinové části,

V c JNIGI li 4- τ :ak i / R z a k ř i v e n ý c h sochoro- vých částí dutiny formy ve směru lití. Změna zakřivení je dánav souladu s možností volného smrštování tuhnoucího povrchu před-litku nosníku (Abstract). Masui a kol. prohlašují jejich vynálezjako zvláštně významný pro lití předlitých nosníků velkých rozmě-rů nebo mající výšku· stojiný přesahující 775 mm (s.l0,ll,ř. 53-65. Obr. 8, H = výška stojiny) a je-li vyžadován mechanismusk výrobě předlitků nosníků o vnitřní výšce stojiny (Obr. 9, W =vnitřní výška stojiny) vyšší než 500 mm. V patentové literatuře-Masui a kol. se nevyskytuje pokus k odstranění těchto problémůřízením maximální tlouštky různých částí předlitků nosníků, nebovztahu zmíněných částí.

Plynulé lití předlitků nosníků o tvarovaném průřezu má obchodnívýhodu že dovoluje výrobu řady předlitků nosníků při jednom neboněkolika ohřevech oceli dodávané do zařízení, a sice tak dlouhopokud běží výroba vybraná výrobcem, aniž by bylo nutno nejprveodlévat sochory či cágle, podrobit je novému ohřevu a pak jepodrobit zpracování vyžadovaného způsobem výroby. Tím se docílíúspor z toho důvodu že se vyrábí předlitý výrobek, který je svýmtvarem bližší konečnému výrobku a jeho žádanému tvaru, než by by-lo možno docílit odlitím ingotů nebo sochorů.

Je rovněž známo vyrábět předlité nosníky plynulým litím roztavené-ho kovu do formy pro plynulé lití, které by bylo lze označit jakopřípadnou obměnu předlitků tvaru za škrceného skla přesýpacíchhodin. Zvláštní případ známého postupu pro výrobu takových nosní-ků plynulým litím je popsán v Lorento, US Patentu č. 4 805 685,vydán 21.02.89. Předlité nosníky ve tvaru zaškrceného skla pře-sýpacích hodin byly vyráběny v běžných obchodních zařízeních,o tlouštce stojiny alespoň 102 mm, a o výchozí, části přírub, ne-bo příruby samé o značně větších rozměrech a tlouštce. Všechny shora uvedené běžné výrobní.způsoby a jimi získané před- litky nosníků mají nevýhodu, že rozšířené koncové části stojiny nosníku, t. j. výchozí části přírub vyžadují vzhledem k jejich 6 zvětšenému průřezu stojiny predlitku nosníku, současně s ohledemna jejich tlouštku extenzivní válcování za horka k docílení ko-nečného tvaru a struktury nosníku. To vše značně přispívá k slo-žitosti a celkovým nákladům výroby předlitých nosníků, zejménapokud jde o náklady na energii. Navíc vysoké náklady náročnéhoválcování za horka ve stolicích je nutné aby došlo k redukcizvětšených koncových částí predlitku nosníků a rovněž k válcováníza studená v příslušných!zařízeních k provádění koncových operací(rovnání a řezání na délku),což vše vyžaduje obrovský investičníkapitál. Různé plynule odlité tvarované předlitky nosníků v oboruznámé, musí být tedy podrobeny podstatným tvářením za horka ne-jenom k docílení žádaných tvarů nosníků, ale také proto, aby sedocílilo potřebných metalurgických struktur a vlastností ( včet-ně krystalizace) kovu vyžadovaných v konečném výrobku.

Podle laboratorní práce BISRA bylo například zjištěno, že jezapotřebí redukce alespoň. 6:1 pro převedení předlitého tvářené-ho předlitku nosníku,aby bylo lze obdržet konečný výrobek o po-žadovaných rozměrech a ^třebných metalurqických vlastnostech(H.S. Marr a kol., supra) . Pro sériovou výrobu dokončených nos-níků tvaru I še ukázalo, že potřeba skutečné redukce je dalekovyšší a dosahuje mezí mezi 8:1 až 10,5:1

Rozměr válcovaného nosníku Průřez Redukce inch - mm cm2 průřezu 14 X 6 3/4 356 X 171 64,5 10.4:1 16 X 7 406 X 17B 76.1 8.8:1 16 X '7 406 X 178 68.4 9.8:1 18 X 7 - 1/2 457 X 191 85 : 1 7.9:1 H = výška dokončeného nosníku (výška stojiny zvětšená o tlouštkukaždé příruby) B = šířka dokončené příruby

Algoma Steel Corporation installation vytvořila zařízení vyžadu- jící obdobný počet nutných dalších zpracování za horka s redukcí dosahující mezí kolem 6:1 až 17,5:1

Predlitek nosníkurozměr Rozměr válcovaného nosníku Průřez Redukce průřezu i nch mm cm2 H x B H x B 12x10 305x254 100.6 8.4:1 12x10 305x254 110.3 7.7:1 12x8 305x203 76 .1 11.1:1 12x8 305x203 85.1 9.9:1 12x8 305x203 94.8 8.9:1 (17 3/4" 12x6 1/2 305x165 51.0 16.6:1 X 12x6 1/2 305x165 58.7 14.4:1 12" x 4" 12x6 1/2 305x165 68.4 12.4:1 845 cm2) 14x8 356x203 81.3 10.4:1 14x8 356x203 90.9 9.3:1 14x8 356x203 100.6 8.4:1 14x6 3/4 356x171 56.8 14.9:1 14x6 3/4 356x171 64.5 13.1:1 14x6 3/4 356x171 72 . 2 11.7:1 18x7. 1/2 457x191 76.1 11.5:1 18x7 1/2 457x191 85 .1 10.3:1 18x7 1/2 457x191 94.8 9.2:1 18x7 J/2 457x191 104.5 8.4:1 (22" x 18x7 1/2 457x191 114.2 7.6:1 10 1/2" 16x7 406x178 60.6 14.4:1 x 4" 16x7 406x178 68.4 12.8:1 873 cm2) 16x7 406x178 76 . 1 11.5:1 16x7 406x178 85.1 10.3:1 16x7 406x178 94.8 9.2:1 16x5 1/2 406x140 49.7 17.6:1 16x5 1/2 406x140 58.7 14.9:1 24x9 610x229 129.0 11.1:1 24x9 610x229 -.144.5 9.9:1 (30 1/2" 24x9 610x229 159.3 9.0:1 x 14" 24x9 610x229 178.0 8.1:1 x 4" 24x 12 610x305 189.6 7.6:1 1434 cm2) 24x12 610x305 209.0 6,9:1 24x12 610x305 227.7 6.3:1

Podobně zařízení kawasaki Mizushima vyžadovalo redukce zpraco-váním za horka 9,5:1 až 18:1 k docílení konečného .výrobku nosní-ku tvaru I o požadovaných rozměrech a potřebné metalurgii.

Rozměr válcovaného nosníkuHxB (mm)

Průřez cm2

Redukce průřezu 300x300 250x250 119.892 . 2 9.6:1 12.5:1 350x250 350x200 101.5 11.4:1 400x200 300x200 350x175 84 . 172.463.1 13.7:1 16.0:1 18.3:1

Zatímco známé způsoby plynulého tvarovaného lití uvádějí množstvírozměrů předlitků nosníků, chybí jakékoliv poučení nebo vysvětle-ní v oboru týkající se záměrného nebo uskutečněnéhb mezivztahumezi kterýmikoliv parametry předlitého nosníku. Zvláště chybíjakékoliv poučení nebo vysvětlení o omezení průměrné tlouštkystojiny nosníku vůči průměrné tlouštce výchozí části přírubynosníku, nebo o jakémkoli omezení nebo vzájemných vztazích mezitlouštkou výchozí čisti příruby a průměrnou tlouštkou stojinynebo o jakékoli kombinaci omezení průměrné tlouštky stojinynosníku a průměrné tlouštky výchozí části příruby nosníku nebodále o vztazích mezi průměrnou' tlouštkou výchozí části přírubya průměrnou tlouštkou stojiny. Předlitky nosníků odlité plynule způsoby podle stavu techniky mě-li všechny stojinu o tlouštce alespoň 102 mm, bez ohledu zdanosník byl tvaru kolejnice v průřezu, nebo seškrceního průřezutvaru skla přesýpacích hodin nebo nosník tvaru I. Tyto předlit-ky měly velmi tlusté výchozí části přírub. Hmotnost.z nich vy-cházejích nosníku byla do jisté míry důvodem podstatných ná-kladných redukcí za horka a obměn tvaru než si nárokoval stavtechniky. Byla také předvedena metalurgie predlitků, která bylanepřijatelná za dalšího zpracování za horka, která ve většiněpřípadů byla uskutečnitelná dříve než bylo lze získat požadova-ný konečný rozměr žádaného konstrukčního členu. Zachování žá- 7 daných metalurgických vlastností pomocí dalších průchodů hor-kými válcovacími stolicemi k dokončení vyráběného členu ukázalove většině případů značné potíže.

Stávající plynule odlité předlitky nosníků a technika lití před-litků nosníků byly rovněž omezeny známými postupy nutnými kuskutečnění licích operací.

Používání ponořených licích trysek bylo považováno stavem techni-ky jako nutné v případech kdy byly vyžadovány rychlosti obchodní-ho plynulého 'lití a komerční kvalita předlitků nosníků: o tenkémodlitku bram. Různé ponořené trysky různých konstrukcí např.znázorněné v EP připlášce vynálezu č. 0 336 158 byly popsány jakoužitečné v těchto licích postupech. V důsledku vzájemného vztahuprostoru ve:formě pro plynulé lití a vysokou rychlostí litípotřebnou a žádanou' v obchodních operacích, vznikly potíže přidocilování řízené míry tuhnutí, jestliže byly produkovány tenképrůřezy při:odléváóí tenkých bram. To často mělo v důsledku po-délné praskliny při lití ocelí určitého druhu, které daly vznikkvalitativním a celistvostním problémů mi. K odstranění těchtoproblémů bylo nutné navrhnout užívání specielně.sestavených li-;cích prášků. Je o tom zmínka H. J. Ehrenberg a kol., Řízenítenkých bram v závodu Mannesman AG pro výrobu trub, MPT Interna-tional,!^, 3/89, s. 52.

Známé techniky pak vyžadovaly užití jak ponorných trysek pro li-tí do části formy a nebo licího prášku, zvláště v těch případechv nichž byl vyžadován tenký průměr. Ačkoliv to nebylo zamýšlenov oboru,.jakýkoli v pokus užití;konceptu lití tenkých bram vespojení s litím předlitků nosníků by nutně zahrnovalo použitíponorných licích trysek a licího prášku.

Každý ze známých způsobů plynulého lití předlitků nosníků podlestavu techniky, a potřebná technika pro jejich výrobu trpělymnožstvím vážných nevýhod a problémů. II·. všech přadlitků nosníkůplynule odlitých způsoby·podle stavu techniky přesáhla tlouštkastojiny 77 mm,obýykle přesáhla 102 mm. "Uši" (nebo výchozíchčástí přírubjtěpto předlitků byly hmotné v poměru k tlouštcestojiny. Během chlazení a tuhnutí kovu během plynulého litítěchto předlitků nosníků způsobem známým ze stavu techniky vzniklteplotní pokles v tekutém kovu·. Tento '.pokles případně poklesyvyvolaly vytvoření sloupové struktury.Předl itky nosníků jsou čas-to výsledně vyznačeny mikrostrukturou s chudými ploškami v celém 10 průřezu s výsledkem snížení metalurgických vlastností zvláštětažnosti a pevnosti.

Rovněž počet zpracování za horka při použití běžných válcovacíchtechnik užívajích známé válcovací stolice, je velmi podstatnýa dosahuje více než 15 průchodů až do nutných 32 průchodů. Ka-pitálové výdaje na požadované válcovací zařízení jsou velmipodstatné, a čas potřebný a vynaložená energie na vysoký početprůchodůjím není. Docílení a zachování žádaných metalurgickýchvlastností v režimu válcování je velmi složité. Nežádoucí a ne-kontrolovatelné prodloužení nebo jeho nedosažení části stojiny :předlitku je často zjištěno a je obtížné jej přesně předvídatnebo řídit. Dále odtrhávání výchozí části příruby nbsníku jestálým a podstatným problémem tak jako vybočení části stojiny.Omezení a technika licích míst jsou .různé:volné lití musí býtprováděno do pásma formy odpovídající přibližně středu jednéz částí hmotných "uší'.' známé struktury předlitku.

Nebyl učiněn žádný pokrok ve vysvětlení jakýchkoli vztahů mezitlouštkou stojiny nebo příruby v odlitém předlitku.nosníku ausnadnění dosažení žádaných metalurgických vlastností předlitkunosníku nebo výrobku, ani nebylo dáno žádné vysvětlení týkajícíse vztahu tlouštky stojiny k tlouštce výchozí části přírubypředlitku nosníku jakýmkoli způsobem, s řízením maximálnítlouštky stojiny nebo příruby nebo bez něj.

Jevila se tedy potřeba způsobu plynulého lití předlitků nosníkůpro jejich výrobu, která by se: 1. přiblížila konečnému tvaru nosníku nebo jiným žádaným struk-turním požadavkům, 2. snížila počet horkých válcovacích průchodů nebo kroků, kteréby bylo nutno podniknout k docílení žádaného konečného rozměrukterý.naopak by snížil kapitálové výdaje vyžadované k výrobětakových předlitků a který by znatelně snížil mimořádné ener-getické náklady jimiž byly vyznačeny výrobní způsoby známéhostavu techniky, 3. tvořily žádané metalurgické vlastnosti při minimálním počtumožných válcovacích kroků a zachovaly tyto vlastnosti i bě-hem dalších minimálních přídavných válcovacích kroků, potřeb-ných k docílení žádaných konečných rozměrů, přičemž počet vy-žadovaných kroků k docílení požadovaných metalurgických vlast-ností by měl být menši než počet kroků vyžadovaných známými 11 způsoby lití předlitků nosníků, 4. nevžadoval užití ponorné licí techniky a rovněž nevyžadovalpotřebu licích prášků, řídil vztah mezi tlouštkou stojiny a tlouštkou výchozí částipříruby pro uskutečnění jak požadovaného zpracování tak sníže-ní trhání přírub a nežádoucích prodloužení a/nebo vybočení stojin s výsledným zkroucením předlitků, tuhnutí ve formě s příslušnými metalurgickými vlastnostmi.Žádný dosažitelný plynule odlitý předlitek nosníku nebo způsobjeho výroby, za předpokladu kombinace výhod, minimálního počtuprůchodů válcovacími stolicemi k docílení jak koncového tvarua žádané metalurgie, s nežádoucím prodloužením stojiny nebo jejívybočení nebo trháním přírub, možnost užití technik otevřenéholití a odstranění povinného použití technik ponorného lití aneboa/ použití licích prášků i v případech kdy byly vyžadovány ten-ké průřezy stojin a zlepšení metalurgických význaků vnesenýchdo konečného výrobku a jejich uchování řízením během počtu hor-kých válcovacích průchodů potřebných k dosažení konečných roz-měrů a tvaru výrobku.

Je tedy prvním úkolem předloženého vynálezu dosažení plynulelitých předlitků nosníku, který lze dále válcovat k vytvořenínosníku při sníženém počtu horkých válcovacích operací, vyžadu-jící menší a méně nákladné válcovací zařízení ve vztahu k obvyklépraxi, které by vytvořilo úspory výrobního času a vynaloženéenergie při výrobě takového konečného předmětwu

Jiným úkolem vynálezu je vytvořit plynule litý předlitek nos-níku přičemž složení a mikrostruktura je kontrolována pro do-sažení nosníku o konečných rozměrech a potřebných žádaných me-talurgických vlastnostech při jeho výrobě z předlitků, ve srov-nání s nosníky jako výsledkem běžných procesů.

Podle vynálezu se vytváří plynule odlitý předlitek nosníku ostojině a několika protilehlých výchozích částí přírub vybíhají-cích z protilehlých konců části stojiny. Stojina má průměrnoutlouštku nepřesahující 77 mm a každá z výchozích částí přírubymá průměrnou tlouštku nepřasahující 77 mm. Další obměna vyná-lezu vytváří předlitek jehož maximální rozměry stojiny a příru-by a poměr· střední tlouštky výchozí části příruby k střednítlouštce stojiny leží v mezích .5:1 až 2:1. To dovoluje výhod-né snížení poměru redukcí požadovaných k docílení žádadných me- 12 chanických vlastností obvykle až:na 3:1 při vytvoření žádaných >a potřebných metalurgických vlastností. Výběrem a udržováními,tlouštky stojiny, tlouštky výchozí části příruby,?a výhodněpoměru tlouštky výchozí části příruby k tlouštce stojiny se do-cílí výhodná mikrcstruktura jak předlitku nosníku tak konečnéhodokončeného nosníku. Mikrostruktura předlitku a metalurgickévlastnosti jsou dostatečně blízko k výchozí části pro docíleníkonečného tvaru, jemuž je dána přednost při minimálním počtuhorkých zpracovacích pochodů. Konečná mikrosturktura jíž lzedocílit z předlitku nosníků podle vynálezu ve stejném počtu hor-kých válcovacích průchodů, které se vyžadují k docílení rozměrůkonečného výrobku. Není nebezpečí změny metalurgických vlastnostípotřebou několika přídavných horkých válcovacích průchodů za úče-lem dokončení rozměrů výrobků , což představuje znatelné zlep-šení předloženého vynálezu vůči známému stavu techniky. Stojinaa výchozí části přírub mohou každá mít tlouštku v mezích 25 až38 až 77 mm. Každá výchozí část příruby předlitků nosníků můžemít v podstatě stejnou tlouštku. Tlouštka stojiny může být vět-ší než tlouštka každé z výchozích častí příruby nebo obrněnoukaždá z výchozích částí příruby může mít tlouštku než je tlouštkastojiny.

Dvě výchozí části přírub mohou vybíhat z každého konce stojinypředlitku nosníku přičemž příruby mají v podstatě rovnoběžnéstrany. Strany stojiny mohou být rovněž rovnoběžné. Dvě částipřírub na každém konci stojiny mohou být odděleny úhlem ^sevře-ným mezi jejich příslušnými osami a ležícím v mezích 30° až180°. Výraz "oredlitek nosníku" jak je užit v popisu vynálezu je míněnjako plynulý kovový tvar odlitý, tvořený stojinou a výchozí částípřírub které při dalších zpracovacích krocích vytvoří konečnýI nosník o žádaných rozměrech a tvaru. Výraz "nosník blížící se čistému tvaru" tak jak je ho užitov popisu vynálezu je míněn vyjádřit plynulý kovový tvar, odlitýtvořený stojinou a výchozí částí přírub, které lze přeměnitv konečně utvářený, i rozměrově, nosník , podrobením předlitkunutným horkým zpracováním nevyžadujícím více než 15 horkýchválcovacích průchodů celkem. Zvláště je tento výraz míněn abyvyjádřil takový plynule odlitý tvar přičemž (1) stojina a příru-by, každá mají tlouštku v mezích 25 až 37 až 77 mm, (2) každá 13 příruba předlítku nosníku má v podstatě stejnou tlouštku (3) zkaždého konce stojiny vybíhají dvě příruby předlítku nosníkuz nichž každá má v podstatě rovnoběžné strany, (4) strany stoji-ny mohou být taky rovnoběžné, a (5) obě příruby na každém koncistojiny jsou odděleny a rozbíhají se v úhlu ležícím v mezích od30° do 160°. Cílem výrazu "plynule odlitý" tak jak užíván v popisu tohotovynálezu je určit strukturu, která je výsledkem chlazení po ply-nulém lití v nepřítomnosti jakýchkoli horkých zpracovatelskýchoperací. 3e to struktura plynule odlitého předlítku nosníkubezprostředně po· chlazení a tuhnutí po plynulé licí operaci Předlitky nosníků podle vynálezu mají žádané metalurgické vlast-nosti pro dohotovený výrobek nosníku v důsledku poměrně rychlé-ho a rovnoměrného tuhnutí ve formě jak stojiny tak všech výcho-zích částí přírub. Řízená maximální tlouštka jak stojiny takvýchozích částí přírub dovoluje poměrně rychlý rovnoměrný přes-tup tepla podle standartu komerčního plynulého lití a jeho rych-losti ve všech částech nosníku v podstatě téže míře jejímž výs-ledkem je rovnoměrné jemné zrno kovu než bylo známé a dosažitelnéu takových předlítku nosníků podle stávajjícího stavu techniky.Rychlé tuhnutí brání nežádoucímu růstu krystalů a celková úpravaa rozměry pomáhají zabránit hrubnutí krystalů během dalšíhovýrobního postupu který brání ztrátě průtažnosti a pevnostivtahu a dovoluje zachování houževnatosti. Žádaná mikrostrukturabyla výsledkem režimu válcování za horka když podle stavu tech-niky byly užívány předlitky nosníků, obvykle docházelo - li kredukci asi 3:1. (Předlitky podle známého stavu techniky vyžado-valy redukci ne menší než 6:1, aby se přiblížily k týmž metalur-gickým vlastnostem).

Podle vynálezu se rovněž docílí že plynule odlitý předliteknosníku sestávající se ze stojiny a řady protilehlých výchozíchčástí přírub vybíhajících z protilehlých konců zmíněné stojinykterážto stojina má tlouštku nepřesahující 77 mm a každá zezmíněných výchozích částí přírub má průměrnou tlouštku nepřesa-hující rovněž 77mm, přičemž předlitek nosníku je plynule litjedním proudem roztaveného kovu volně litým do formy předl i tk? ui 14 nosníku v místě zmíněné formy tvořící stojinu nosníku poblížjednoho ze zmíněných konců stojiny. Poměr průměrné tlouštky vý-chozí části přírub k průměrné tlouštce zmíněné stojiny můželežet v mezích .5:1 až 2:1. Dále podle vynálezu se získává plynule odlitý předlitek nosníkutvořený stojinou a několika výchí izimi částmi přírub 'vybíhající- mi z protilehlých konců stojiny, kterážto stojina má průměrnoutlouštku nepřesahující 77 mm a každá výchozí část přírub má přů-měrnou tlouštku rovněž nepřesahující 77 mm, přičemž předliteknosníku je plynule lit dvěma oddělenými současně litými proudyroztaveného kovu, z nichž každý proud je volně lit do formy před-litku nosníku v místě této formy tvořící stojinu nosníku poblíž ‘příslušného jednoho konce stojiny nosníku. Opět poměr průměrnétlouštky výchozí části příruby k průměrné tlouštce zmíněné stoji-ny může se nalézat mezi .5 až 2:1.

Podle vynálezu lze rovněž získat určité zlepšené způsoby výrobyplynulého lití předlitků nosníků podle vynálezu . Za prvé uzpůsobů plynulého lití předlitků nosníku, nosník sestává zestojiny a několika protilehlých výchozích částí přírub vybíhají-cích z protilehlých konců stojiny, přičemž zlepšení spočívá v li-tí předlitků nosníku jediným proudem roztaveného kovu volně litýmdo formy předlitků nosníku v místě formy tvořící stojinu, poblížjednoho ze zmíněných konců stojiny a stojina má průměrnou tlou-štku nedosahující 77 mm.

Za druhé u způsobu plynulého lití předlitků nosníku je nosníktvořen stojinou a několika výchozími částmi protilehlých přírubvybíhajících z protilehlých konců části stojiny, přičemž zlepšeníje tvořeno litím předlitků nosníku dvěma oddělenými, současnělitými proudy roztaveného kovu, znichž každý proud je volně litdo formy předlitků nosníku v místě které tvoří stojinu nosníku,poblíž příslušných konců zmíněné stojiny, která má průměrnoutlouštku ne vyšší než 77 mm.

Stojina a příruby plynule litého předlitků nosníku podle vynálezu mají krystalickou strukturu jemného feritu a perlitu v podstatě prostou jehlicového feritu a povlaků ohraničujících krystaly fe- ritu. Význak "krystalická struktura jemného feritu a perlitu v podstatě prostá jehlicovitého feritu a povlaků ohraničujících 15 krystaly feritu" definuje podle vynálezu strukturu odlitku vy-značenou krystalickou sturkturou znázorněnou na mikrografu naobr. 2. Tato struktura je vyznačena vnější rychle ochlazenoučástí odlitých sochorů podle stavu techniky v protikladu kvnitrní části, která má krystalickou strukturu znázorněnou naobr. 3 a 4 získanou u známých předlitků nosníků. Tato vyobrazeníznázorňují běžnou mikrostrukturu získanou plynulým litím jenlico-vého feritu o velkých rozměrech krystalů s ohraničením krystalůpro eutektoidního feritu, který se vyskytuje na místě krystalůaustenitu podle stavu techniky. Výraz " v podstatě prostý" je míněn aby vyjádřil, že jehlicovýferit a perlit může být přítomen v plynule litých předlitcíchnosníků podle vynálezu avšak v malých množstvích neovlivňujícíchjeho vlastnosti.

Za použití sochoru jako výchozího tvaru pro válcování nosníku tvaru I až do množství 72 průchodů horkou válcovací stolicí bylonutných k docílení žádané metalurgie konečných rozměrů a uspo-řádání vyráběného konstrukčního členu. Je-li užito zaškrcenéhotvaru plynule litého předlitku nosníku jako výchozího tvaru by-lo nutno k výrobě konečného výrobku použít až 32 průchodů horkouválcovací stolicí. Žádaná metalurgická struktura se obyčejně do-cílí asi po 15 průchodech horkými válcovacími stolicemi, přičemžzbývající průchody jsou nutné pro přivedení nosníku na konečnérozměry a uspořádání. Zaškrcený průřez nosníku zůstává náchylnýmk vytvářaní potíží při prodloužení při válcování, které dlouhobránilo výrobě nosníku touto technikou vedoucí k trhání příruba/ nebo přílišnému prodloužení nebo vybočení stoj ny. Počet prů -chodů vyžadovaných při použití zaškrcených průřezů nosníků, vyža-duje tudíž tytéž kapitálové investice a vysoké energetické nákla-dy, které vyznačovaly předlitky podle stavu techniky a způsobyjejich výroby. Předlitek nosníku dovoluje výrobu žádaného konačného nosníku přiminimálním počtu průchodů, obvykle konečný dohotovený tvar nos-níku lze získat v nikoli více než 15 horkých průchodů, přičemžminimum zpracování potřebného k docílení žádaných metalurgickýchvlastností se docílí při redukci asi 3:1. Podobně uspořádánípředlitků nosníků podle vynálezu, poněvadž je tvarem bližšížádanému konečnému výrobku než podle stavu techniky sniřuje 16 namáhání a napětí v kovu během válcování, které naopak snižujenerovnoměrné prodloužení příruby/stojiný, trhání přírub a vybo-čování stojiny.

Snížení počtu průchodů potřebných k docílení jak žádaného koneč-ného tvaru a metalurgických vlastností snižuje ve značné míře ka-pitálové výdaje potřebné k zavedení způsoby výroby podle vynále-zu, při výrobě výrobků podle vynálezu. Podstatné úspory na ener-gii se rovněž docílí a poněvadž počet průchodů je snížen zkrátíse znatelně celý proces, který naopak zvýší potenciální vstup/průchod předlitků nosníků podle vynálezu dále umožní výrobu ko-nečných výrobků bez zvýšení počtu plynulých licích linek nebo za-řízení .

Vynález užívá optimálně techniky otevřeného lití, nejvýhodnějipři současném použití řepky nebo obdobného olejového maziva jakoochranné vrstvy pro ovládání oxidace, při kterémžto způsobu litílze a byla také uskutečněna,jako volba, technika ponorného litípřípadně s použitím licích prášků avšak výslovné použití těchtotechnik není nutné.

Vynález tak odstraňuje shora zmíněné nedostatky a nevýhody plynu-lého lití předlitků nosníků a způsobů plynulého lití předlitkunosníku .

STRUČNÉ OBJASNĚNÍ VÝKREsS

Vynález bude v dalším popsán na příkladu provedení ve vztahu kpřipojeným výkresům na nichž značí:

Obr.l. schematický pohled na průřez plynule odlitého předlitkunosníku podle vynálezu,

Obr.2. fotografický mikrosnímek krystalické struktury jemnéhoferitu a perlitu v podstatě prostého jehlicového feritu a pov-laků ohraničujících krystaly feritu u plynule odlitého předlit-ku nosníku podle vynálezu,

Obr.3. fotografický mirosnímek běžného plynule odlitého předlit-ku ,

Obr.4. fotografický mikrosnímek běžného plynule odlitého sochoru,

Obr.5. sloupcový diagram srovnávající vrubovou houževnatost zjištěnou na Charpyově kladivu běžného předlitku nosníku s hod- notami docílenými podle vynálezu při různých označených teplo- tách a 17

Obr.6. sloupcový diagram srovnávající tažné vlastnosti běžnéhopředlitku nosníku s vlastnostmi docílenými podle vynálezu.

Na bbr. 1. je znázorněn schematicky plynule odlitý předlitek nos-níku 10 podle vynálezu. Predlitek nosníku 10 má stojinu 12a pro-tilehlé příruby 14, 16, 18 , 20 vybíhajících z protilehlých koncůstojiny 12 . Příruby vybíhající z každého protilehlého konce sto-jiny 12 predlitku nosníku mohou být odděleny v úhlu sevřeném je-jich podélnými osami a ležícím v mezích asi 30° až 180°. Tlouštkastojiny, tlouštka výchozích částí přírub, poměr tlouštky stojinyk tlouštce výchozích částí přírub a úhel rozevřený výchozích čás-tí přírub jsou všechny navrženy k zajištění dostatečně rychléhochlazení během plynulého lití předlitku nosníku za účelem dosa-žení krystalické struktury jemného feritu a perlitu v podstatěprostého jehlicového feritu a povlaků ohraničujících krystaly fe-ritu v celém průřezu přírub. Jinak vnitřní strany a povrchy vý-chozích částí přírub se budou chladit pomaleji než zbytek před-litku nosníku s výsledkem významné přítomností krystalické struk-tury znázorněné na obr. 3. a 4 .

Jak znázorněno na obr. 1. může být tlouštka A stojiny rovna tlou-štce B a C přírub 14, 16 , 18, 20 . V tomto provedení jsou tlouštkyB a C zmíněných přírub v podstatě stejné /přičemž jejich stra-ny B1, B2, Cl, C2 jsou v podstatě rovnoběžné. Při rozměrech a ú-pravě plynule odlitého předlitku nosníku znázorněného na obr. 1 . ,lze docílit dostatečně rychlého a rovnoměrného chlazení roztave-ného kovu při plynulém lití a zajištění tvorby žádané krystalickéstruktury jemného feritu a perlitu v podstatě prostého jehlicové-ho feritu a povlaků ohraničujících krystaly feritu v celém průře-zu předlitku nosníku.

Jak je známo v procesech plynulého lití předlitků nosníků používáse průtokových, vodou chlazených měděných forem pro plynulé litíjejichž vnitřní uspořádání souhlasí s uspořádáním žádaného koneč-ného průřezu předlitku nosníku.V důsledku smrštování odlitého ko-vu během chlazení je běžnou praxí konstrukce formy pro plynulélití opatřené stěnami postupně se sklánějícími ve směru lití provyrovnání odchylek při postupném chlazení odlitého kovu a jehotuhnutí při průchodu formou. Výstupní konec formy souhlasí v.podstatě s žádanými rozměry průřezu a uspořádání konečného před-litku nosníku vystupujícímu z formy. 18

Po konečném ochlazení a ztuhnutí plynule předlitého předlitkůnosníku podle vynálezu znázorněného na obr.l. bude jeho krysta-lická struktura;typicky taková jako na fotomikrosnímku na obr.2.Z fotomikrosnímku na obr.2. je patrno, že mikrostruktura před-litku je tvořena jemným feritem a perlitem a je v podstatě prostá jehlicového feritu a povlaků ohraničujících krystaly feritů.·

PŘÍKLAD PROVEDENÍ VYNÁLEZU

Byl předveden specifický ..'příklad provedení vynálezu a byly jím··dosaženy následující pokusné plynule lité predlitky nosníků pod-le vynálezu z oceli složení uvedeného v tabulce 1. TABULKA 1

Teplota ý C Mn P S Si 6u Ni Cr Mo Sn F_e zkouš:.l .8-4499 : .14 .85.009.031 .24 .27 .11 .13 .033 .011 bilance zkouš.2 8-4731 .16 .79.010.033 .25 .25 .09 .08 .022 .010 bilance

Zkouška 1 o složení uvedeném na Tab.l. sestávala z výroby 56vzorků předlitků nosníků a zkouška 2 sestávala z výroby 72 vzorků předlitků nosníků z nichž všechny měly přibližný tvar znázor-něný na obr.l. Pří zkoušce 1, byla tlouštka plynule lité příru-by předlitků nosníku 64 mm a tlouštka stojiny byla 51 mm. Vzor-ky byly přibližně 95 mm široké. Při zkoušce 2 byla tlouštkaplynule lité příruby předlitků nosníku 89 mm (průměr) a tlouštkastojiny byla 102 mm. Vzorky byly zahřívány v peci vytápěné zem-ním plynem na teplotu přibližně 1 260°C pro horké válcování apro horké dohotovovací válcování dosahovala teplota vzorků1 070°C a více pro vzorky válcované redukčním poměrem 1.7 až 2.5 až k teplotě nižší než 760°C pro vzorky pro válcovánís vyšším redukčním poměrem např. 8.5. Kvalitativní přezkoušenívzroků válcovaných za horka neobjevilo žádné praskání nebo trhá-ní okrajů při dobrém celkovém vzhledu vzorků. Šířka vzorku byla102 mm přibližně po válcování jehož výsledkem byla délka úměrnáredukci tlouštky. Charpyho vrubové.houževnatost (obr.5.) a hod-noty zkoušky tažnosti (obr.6) byly stanoveny ze vzorků zkoušky1 podle norem ASTM - A673 a ASTM - A370, a byly srovnánys vrubovými zkouškami a zkouškami tažnosti běžných výrobků o 19 o složení podle zkoušky 2. Srovnání jsou znázorněna sloupcovýmigrafy na obr. 5. a 6. Jak je patrno z těchto dat vzorky vyrobenépodle vynálezu dosahovaly lepších nebo stejných mechanickýchvlastností ve srovnání s běžným výrobkem. Tyto vlastnosti bylydocíleny s vzorky podle vynálezu při redukčním poměru horkéhoválcování přibližně 2:1 , zatímco vzorky vyrobené podle stavutechniky vyžadovaly redukční poměr 6:1. Jak vysvětleno shora do-cílí se snížením redukčních poměrů potřebných k dosažení požado-vaných mechanických vlastností podle vynálezu ekonomických úsporjak na výrobním způsobu tak na válcovacím zařízení. JUOr. Oíafer ŽTORČŽKatívekái

Claims (1)

1. 2 O Patentové

   Plynule odlitý předlitek nosníku tvořený stájinou a-jiěkq^Lkaprotilehlými výchozími částmi přirub, vybíhá jícTfaj^ opačmýchkonců stojiny, mající průměrnou tlouštku nepresahujffcí^/7 mrr,přičemž každá výchozí část přírub má průměrnou tloušíku nepře-sahující 77 mm. 2 Předlitek nosníku podle nároku 1 vyznačený tím, že poměr prů-měrné tlouštky výchozí části příruby a průměrné tlouštky sto-jiny leží v mezích 0.5:1 až 2:1. 3 Předlitek nosníku podle nároků 1 nebo 2 vyznačený tím, že sto-jina a každá z výchozích částí přírub má průměrnou tlouštkuležící v mezích 38 mm až 77 mm. 4 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z předchozích nároků vy-značený tím, že stojina má průměrnou tlouštku větší než jeprůměrná tlouštka každé z výchozích částí přírub. 5 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z nároků 1 - 3 vyznačenýtím, že stojina má průměrnou tlouštku menší než je průměrnátlouštka každé z výchozích částí přírub. 6 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z nároků 1-3 vyznačenýtím, že stojina a každá z výchozích částí přírub mají v pod-statě stejnou průměrnou tlouštku. 7 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z nároků 1-6 vyznačenýtím, že každá z výchozích částí přírub má v podstatě rovnoběž-né strany. 8 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z nároků 1 - 7 vyznačenýtím, že z každého konce stojiny vybíhají dvě výchozí částípříruby. 9 Předlitek nosníku podle nároku 8 vyznačený tím, že dvě výchozíčásti příruby vybíhající z každého konce stojiny svírají úhelv mezích 30° až 180°. 10 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z nároků 1-9 plynuleodlitý jedním proudem roztaveného kovu přivedeného do formy 21 předlitků nosníku v místě části formy tvořící stojinu nosníkuu jednoho z konců stojiny. 11 Předlitek nosníku podle kteréhokoli z nárolů 1-9 plynuleodlitý dvěma oddělenými proudy současně tekoucího roztavenéhokovu, z nichž každý proud je přiveden do formy predlitku nos-níku v místě části formy toořící stojinu nosníku u příslušnéhoz konců stojiny. 12 Předlitek nosníků podle kteréhokoli z nároků 1-11 vyznačenýtím, že stojina a výchozí část přírub mají krystalovou struktu-ru jemného feritu a perlitu, v podstatě prostou jehlicového fe-ritu a povlaků ohraničujících krystaly feritů. 13 Nosník vytvořený z předlitků nosníků podle kteréhokoli z před-chozích nároků . 14 Způsob plynulého lití predlitku nosníku tvořeného stojinou a protilehlými výchozími částmi přírub vybíhajících z proti-lehlých konců stojiny vyznačených tím, že lití predlitku nos^niku se děje jediným proudem roztaveného kovu volně litého doformy predlitku nosníku v jejím místě tvořícím stojinu pred-litku u jednoho z konců stojiny, přičemž stojina má průměrnoutlouštku nepřesahující 77 mm. 15 Způsob plynulého lití předlitků nosníku tvořeného stojino a protilehlými výchozími částmi přírub vybíhajícími z proti-lehlých konců stojiny vyznačený tím, že lití předlitků seděje dvěma oddělenými současně litými proudy, z nichž každýje lit volně do formy předlitků nosníku u příslušného z kon-ců stojiny nosníku, přičemž stojina má průměrnou tlouštku do7 7 mm. zast. :