CZ73889A3

CZ73889A3 - Micro-emulsion of the type water-in-oil

Info

Publication number: CZ73889A3
Application number: CS89738A
Authority: CZ
Inventors: Alba Chittofrati; Daria Lenti
Original assignee: Ausimont Srl
Priority date: 1987-10-28
Filing date: 1988-10-27
Publication date: 1994-11-16
Also published as: KR890006750A; BR8805584A; FI884908L; IT8722421A0; CA1305388C; DE3886354T2; US5017307A; PT88853B; TR23736A; IL88152A0; EP0315841A2; ATE98660T1; EP0315841A3; DD283405A5; ES2061601T3; JPH01304040A; CN1025342C; AU608657B2; ZA887947B; FI884908A7

Description

Vynález se týká elektricky vodivých mikroemulzí na bázi perfluorpolyetherů.

Fluorované kapaliny ee strukturou perfluorpolyetherů (PFPE) vykazuji výjimečné důležité vlastnosti, jako je

-vysoké chemická a tepelná stálost,

- naprostá nemísitelnést s vodou a uhlovodíky a

- vysoké rozpustnost pro plyny.

Jejich struktura a vlastnosti, jako vysoká repelence vůči vodě a velmi vysoký odpor však neumožňují jejich použití při elektrochemických postupech nebo při separačních postupech, poněvadž nedovolují ani přenos hmoty z roztoků ani přenos elektrického náboje.

Bylo by velmi užitečné, kdyby byly k dispozici systémy na bázi perfluorpolyetherů, které by byly schopny zajistit přenos hmoty a přenos elektricky nabitých částic, jako iontů. Takových systémů by bylo možno použít například jako membrán při elektrochemických postupech nebo při separačních postupech.

Kapalné systémy tvořené mikroemul·♦ zemi typu voda v hydrogenovaném oleji, schopné vést elektrický proud, jsou z vědecké a patentové literatury známy.

Je však též známo, Že tvorba a existenci takových systémů není obvykle možno předvídat.

Nyní se s překvapením zjistilo, že kapalinám se strukturou perřluorpolyetherů je možno udělit elektrickou vodivost a schopnost přenosu hmoty, jmstliže se z nich vyrobí určité mikroemulze vody v perfluorpolyetherových kapalinách.

Pod pojmem mikroemulze se rozumějí směsi, které jsou makroskopicky tvořeny jedinou čirou nebo opalescentní, opticky isotropní fází, sestá vající ze dvou nemísitelných kapalin a alespoň povrcho vě aktivní látky.

Mikroemulze vznikají spontánně a jejich stabilita je thermodynamického typu.

pod pojmem mikroemulze, jak se ho používá v tomto popisu,se rovněž rozumějí systémy, v nichž orientace molekul na fázovém rozhraní vede ke tvorbě opticky anisotropních systémů, které jsou charakteristické tím, že vykazují dvojlom a které se prav děpodobně skládají z orientovaných struktur kapalného krystalického typu (kapalných krystalů).

Mikroemulze, které jsou předmětem tohoto vynálezu jsou směsi, makroskopicky sestávající

- 4 z jedné čiré nebo opalescentní fáze, které zahrnují

a) vodnou kapalinu, popřípadě obsahující jeden nebo více elektrolytů;

b) kapalinu se strukturou perfluorpolyetherů s perfluoralkylovými nebo funkčními koncovými skupinami, která obsahuje karboxylové, alkoholické, aminové skupiny, polyoxyalkylen-OH skupiny, esterové, amidové skupiny, atd., přednostně pak skupiny hydrofilního typu, jako je karboxylové skupina nebo skupina typu polyoxyalkylen-OH, zejména pak karboxylové skupiny;

c) fluorovanou povrchově aktivní látku, která mé přednostně perfluorpolyetherovou strukturu a/nebo - hydrogenovaný alkohol obsahující 1 až 12, s výhodou 1 až 6 atomů uhlíku nebo fluorovaný alkohol (pomocná látka obvykle označovaná jako kosurfaktanť*)·

Mikroemulze podle vynálezu mohou být opticky isotropní nebo mohou vykazovat dvojlom a jsou typu voda v oleji. Jejich charakteristickou vlast ností je elektrická vodivost dosahující přinejmenším hodnoty 10/uS.cm”^ a přednostně alespoň lOOy-uS.cm”^.

Vzhledem k tomu, že mikroemulze podle vynálezu jsou typu voda v oleji musí obsahovat

- 5 perfluorpolyether jako kontinuální (spojitou) fázi.

Z toho důvodu by měla být perfluorpolyetherová fáze přednostně v přebytku (objemově) vůči vodná fázi.

Ani existenci mikroemulzl typu voda v oleji, ani její vodivost nelze předem předvídat. Obvykle je možno mikroemulze podle vynálezu přednostně definovat, jako vodivou ěást jednorázových oblastí přítomnou/ v pravé polovině ternárního diagramu voda/povrchově aktivná látka/perfluorpolyether, znázorněného na obr. 1.

Na pbr. 1 je přímka, pú-*£ící úhel protilehlý straně trojúhelníka voda - perfluorpolyether, charakterizována konstantním poměrem voda/perfluorpolyether, rovným 1.

V zásadě však není možno vyloučit přítomnost jednorázových vodivých oblastí typu voda v oleji, které by měly poměr voda/perfluorpolyether vyšší než 1, což je způsobeno tía, že existenci těchto systémů není možno předvídat.

Skutečnost, Že mikroemulze typu voda v perfluorpolyetheru spadají do rozsahu tohoto vynálezu, může odborník v tomto oboru snadno zjistit jednoduchým změřením elektrické vodivosti, která musí dosahovat shora uvedených hodnot.

- 6 Perfluorpolyethery, vhodné pro tvorbu mikroemulzí podle tohoto tynélezu, jsou

a) perfluorpolyethery se střední molekulovou hmotností v rozmezí od 500 do 10 000 a před nostně od 600 do 6 000, které mají perfluoralkylové kon cové skupiny, a náleží alespoň do jedné z následujících tříd 1 až 6:

1) sloučeniny obecného vzorce

R*0(CF-CF_o0) (CEO) (ČILO) R'

Γ | c η i m d p i cf₃ cp₃ kf-c.

každý ze symbolů

Rf ^{a R}*f ’ jeou ^ste3ⁿé nebo různé, představu· je perfluormethyl-, perfluorethyl- nebo perfluorpropylskupinu, a symboly m, n a p mají takové průměrné hodnoty, aby to vyhovovalo shora uvedeným požadavkům na střední molekulovou hmotnost, se statistickou distribucí perfluoroxyalkylenových jednotek.

- 7 2) Sloučeniny obecného vzorce

B_íOCCT₂CT_í0)_n(CT₂o)_BB*_ř led.

každý ze symbolů ^Rf ^{a R}*f> které jsou stejné nebo různé, představuje perřluormethyl nebo perfluorethylskupinu a symboly man mají takové průměrné hodnoty, aby to vyhovovalo shora uvedeným požadavkům na střední molekulovou hmotnost, se statistickou distribucí perfluoroxyalkylenových jednotek.

3) Sloučeniny obecného vzorce

R_fP(CF₂CF₂0)_n(CF₂0)_ll(^iO)_p(CF-CF₂0)_q-.R*_f cf₃ cf₃ kde každý ze symbolů ^a které jsou stejné nebo různé, představuje perřluormethyl-, perfluorethyl- nebo perfluorpropylskupinu a symboly

- 8 m, n, p a q mají takové průměrné hodnoty, aby to vyhovovalo shora uvedeným požadavkům na střední molekulovou hmotnost, se statistickou distribucí perfluoroxyalkylenových jednotek.

4) Sloučeniny obecného vzorce

R_0(CF-CF_o0) -R\ i * rf n r kde každý ze symbolů

R^ a R*^, které jsou stejné nebo různé, představuje perfluorethyl nebo perfluorpropyl skupinu a symbol n má takovou hodnotu, aby to vyhovovalo shora uvedeným požadavkům na střední molekulovou hmotnost.

5) Sloučeniny obecného vzorce kde

- 9 každý ze symbolů jsou ^Rf ⁸ které stejné nebo různé, představuje perfluormethyl nebo perfluorethylskupinu a symbol n mé takovou hodnotu, aby to vyhovovalo shora uvedeným požadavkům na střední molekulovou hmotnost.

6) Sloučeniny obecného vzorce K_fO(CP₂CP₂CP₂O)_nR'_f

R_f a B _f» kde každý ze symbolů které jsou stejné nebo různé, představuje perfluormethyl.-, perfluorethyl- nebo perfluorpropylskupinu, a symbol n má takovou hodnotu, aby to vyhovovalo shora uvedeným požadavkům na střední molekulovou hmotnost.

b) perfluorethery náležející do shora uvedených tříd, se střední molekulovou hmotnosti v rozmezí od 1500 do 10 000, s výhodou pod 6000, které jsou charakteristické tím, Se obsahují v průměru 0,1 až 2, s výhodou 0,3 ež 1 neperfluoralkylovou funkční kon- 10 covou skupinu, vztaženo na jeden polymerní řetězec;

c) perfluorpolyethery poXpsané v italské patentové přihlášce č. 20 346 A/86, stejného přihlašovatele, jako má tato přihláška, které obsahují podél perfluorpolyetherového řetězce funkční skupiny a které obsahují koncové skupiny perfluoralkylového nebo funkčního typu.

Pod označením neperfluoralkylové koncové funkční skupiny a funkční skupiny v řetězci se rozumějí například karboxylové skupiny, alkoholické skupiny, skupiny typu polyoxyalkylen-OH, aminoskupiny, kvarterní amoniové skupiny, amidoskupiny a esterové skupiny.

Nejvhodnějšími koncovými funkčními skupinami a funkčními skupinami v řetězci jsou funkční skupiny hydrofilního typu a zejména karboxylové skupiy.

Koncové furfení skupiny a funkční skupiny v řetězci shora uvedeného typu mohou být vázány k perfluorpolyetherovému řetězci prostřednictvím spojovací skupiny tvořené dvojmoeným nefluorovaným zbytkem alkylercváhi# asbj arylaaevťho typu obsahující až do 20 atomů uhlíku, přednostně od 1 do 8 atomů uhlíku.

- 11 Do rozsahu pefluorpolyetherů, kterých je možno použít podle předloženého vynálezu, náleží i sloučeniny spadající do rozsahu tříd 1, 2 a 3, které obsahují v řetězci peroxidické můstky a které obsahují kyselé koncové skupiny. Tyto sloučeniny se získávají jako surové produkty fotooxidačního postupu používaného pro výrobu shora uvedených perfluorpolyetherů.

Perfluorpolyethery ze třídy 1) jsou obchodně dostupné pod označením Fomblin nebo Galden ; perfluorpolyethery z třídy 2) jsou dostupné pod obchodním označením Fomblin^ Z, což jsou věechny výrobky firmy Montedison.

Produkty spadající do třídy 4) jsou na trhu dostupné pod obchodním označením Krytox (DuPont). Sloučeniny z třídy 5) jsou popsané v US patentu č.

523 039. Sloučeniny z třídy 6) jsou známé z evropského patentu č. 148 482 (Daikin).

Sloučeniny z třídy 3) se připravují podle US patentu č. 3 665 041.

Jinými vhodnými perfluorpolyethery jsou sloučeniny, které popsali Lagow a dalěí v US patentu č. 4 523 039 nebo* v J. Aa. Chem. Soc. 1985, 107» 1197-1201.

Fluorované povrchově aktivní látky, obsažené v mikroemulzímh podle tohoto vynálezu, mohou být bud iontové nebo neiontové. Uvést je možno zejména tyto látky:

a) soli perfluoralkylkarboxylových kyseliny obsahující 5 až 11 atomů uhlíku,

b) soli perfluoreulfonových kyselin obsahujících 5 až 11 atomů uhlíku,

c) neiontové povrchově aktivní látky uvedené v evropské patentové přihláěce č. 0051526, které sestávají z perfluoralkylového řetězce s koncovou hydrofilní polyoxyalkylenovou skupinou,

d) soli mono- a dikarboxylových kyselin odvozených od perfluorpolyetherů, přednostně se střední molekulovou hmotností ne vyěší než 1000,

e) neiontové povrchově aktivní látky tvořené pefluorpolyethjrovým řetězcem vázaným k póly oxyalkylenovému řetězci a

f) perfluorované kationtové povrcho vě aktivní látky, jako ty, které obsahují 1, 2 nebo 3 perfluorpolyetherové hydrofobní řetězce.

Povrchově aktivním látkám iontového typu se dává přednost.

- 13 Kromě toho můře systém obsahovat jednu nebo více pomocných látek typu kosurfaktantů, které náleží do jedné z následujících tříd:

- hydrogenované alkoholy obsahující 1 až 12 atomů uhlíku,

- alkoholy obsahující perfluorpolyetherový řetězec,

- částečně fluorované alkoholy.

Vodná kapalina může být tvořena vodou nebo vodným roztokem anorganických elektrolytů (solí, kyselin nebo alkálií).

Vodivé systémy se připravují míšením jednotlivých složek. Jejich vznik je možno identifikovat například na základě změny specifické vodivosti (X) systém olej/povrehově aktivní létka/kosurfak tant po změně složení způsobené přídavkem vodného roztoku.

V praxi se postupuje tak, že se vzorek obsahující povrchově aktivní látku (a popřípadě kosurfaktant) v perfluorpolyetheru titruje malými dávkami vodné fáze, přičemž po každém přídavku se měří specifická vodivost.

a

Tímto způsobem se zjistí případná přítomnost rozmezí složení jemuž odpovídají významné

- 14 hodnoty specifické vodivosti.

Když už je jednou složení, odpovídající dostatečně vysoké hodnotě specifické vodivosti, zjištěno, může se vodivé mikroemulze připravit jednoduchým smísením jednotlivých složek v jakémkoliv pořadíi

Vynález je blíže osvětlen v následujících příkladech provedení. Příklady mají výlučně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném směru neomezují.

Příklad 1

3,5 g amonné soli monokarboxylové kyseliny s perfluorpolyetherovou strukturou, která patří do třídy 1, a má střední ekviValentovou hmotnost 694 a širokou distribuci molekulových hmotností, se rozpustí v 8 ml perfluorpolyetheru s perfluoralkylovými koncovými skupinami, který náleží do třídy 1 a mé střední molekulovou hmotnost 800, v přítomnosti 0,3 ml alkoholu s perfluorpolyetherovou strukturou, který patří do třídy 1, má koncovou skupinu -CHgOH a střední ekvivalen·♦ tovou hmotnost 600.

- 15 Výsledná směs je čirá při 20 °C a vykazuje specifickou elektrickou vodivost 7,8^uS.cm’^ (pravděpodobně v důsledku stop vody přítomných v povrchově aktivní látce).

Přidáváním malých dávek 0,1 lí roztoku kyseliny dusičné (objem dávky je 50/Ul) a měřením specifické vodivosti se zjistí průběh znázorněný na obr.

2. Je pozorován rychlý vzrůst specifické vodivosti až do maximální hodnoty 184,1/US.cm^-^ při obsahu vodné fáze 2,2 % hmotnostního. Při zvyšování obsahu vodné fáze specifická vodivost klesá až na hodnotu nižší než l^uS.cm při obsahu vodné fáze 4 % hmotnostní a nad obsahem vodné fáze 4,5 % hmotnostního, není již specifické vodivost vůbec měřitelná. Nicméně byl systém schopen solubllisovat roztoky kyseliny dusičné až do obsahu 10 % hmotnostních při teplotě 20 °C.

Analogické systémy, vyrobené s povrchově aktivní látkou ve formě kyseliny, místo ve formě amonné soli, jsou schopny solubillsovat menší množství vodné fáze. Takto získané mikroemulze nejsou elektricky vodivé.

- 16 Příklad 2

5,5072 g amonné soli monokarboxylo vé kyseliny s perfluorpolyethjrovou strukturou, které patří do třídy 1 a má ekvivalentovou hmotnost 692 a úzkou distribuci molekulových hmotností, se rozpustí v 10,3862 g perfluorpolyetherů, který mé perfluoralkylové koncové skupiny, náleží do třídy 1 a mé střední molekulovou hmotnost 800.

Reprodukuje se postup popsaný v předcházejícím příkladu s tím, že se po každém stupni nechá 4 minuty ustavovat rovnováha. Měří se průběh specifické vodivosti při zvyěovéní obsahu vody při tep lotě 22 °C. Používá se redestilované vody, která má vodivost přibližně l/US.cm“¹. U výsledné mikroemulze typu voda v oleji dochází k rychlému vzrůstu vodivosti až do maximální hodnoty 2,32 mS.cnT¹, v případě obsahu vody 2,77 až 3,07 % hmotnostního. Při zvyěovéní obsahu vody vodivost klesá na hodnoty nižší než 1/US.cm při obsahu vody větším než 11,3 % hmotnostního. Při teplotě 22 °C čiré mikroemulze je však schopna solubilizovat vodu až do obsahu 15 % hmotnostních bez jakékoliv změny makroskopických vlastností systému.

rt

- 17 Příklad 3

6,0309 g amonné soli oonokarboxylové kyseliny s perfluorpolyetherovou strukturou patřící do třídy 1, které mé střední ekvivalentovou hmot- .

nost 694 a Širokou distribuci molekulových hmotností, se rozpustí v 11,2348 g perfluorpolyetheru s perfluoralkylovými koncovými skupinami, který patří do třídy 1 a mé střední molekulovou hmotnost 800. Při 26 °C je systém zakalený, ale přidáním 1,25 ml redestilované vody (obsah vody 6,75 % hmotnostního) se získá Sirá mikreemulze s vodivostí 7,2 mS.cm*·¹'. Když se dále přidává voda, vzorek se zakalí a viskozita vzroste, systém obsahující 3,30 ml vody (obsah vodné féze 16,05 % hmotnostního) je opalescentni gel, jehož specifická vodivost činí 3,06 mS.cm*3*. Tento gel vykazuje mírný dvojlom při pozorování zkříženými polarizátory .

Příklad 4

Tento příklad ilustruje chování mikroemulze, která obsahuje:

- amonnou sůl monokarboxylové kyseliny s perfluoretherovou strukturou patřící do třídy 1, střední ekviva- 18 lentovou hmotností 694 a širokou distribucí molekulových hmotností,

- perfluorpolyethylen patřící do třídy 1, který má střední molekulovou hmotnost 800 a perfluoralkylové koncové skupiny,

- perfluorovaný alkohol vzorce HÍCPglgCHgOH, jako kosurfaktant a

- vodnou kapalinu tvořenou roztokem elektrolytu, kterým je kyselina dusičné nebo dusičnan draselný.

Maximální vodivosti systémů při °C při dvou různých koncentracích jsou pro každý elektrolyt uvedeny v tabulce 1.

XB

Λ4

O z—*

PH CO I O β

O

0)

O.

«0 ► «

σ» «

o

i p

o a q β

β ·Ρ •α «β ο ο ► α

ΧΟ	γΜ	00	Η
cn	νθ	Ο	ΧΟ
Μ	W	Ο»	•ί
ιτχ	ΚΟ	ΧΟ	κο

	Η Ο r*. Λ 00 Ο —'
	Η α
Η
	>φ
α	>	.. *
	ο
Μ	Α	£ -
	2	F β
Η	Η «Μ
9	> ο ο.	Ρ -Ρ 1 3
43 β
SH	1	(4
b	Φ
	ο	«β
	9	Ρ 00
	Š	φ 'x* 3
	φ	ο
	Ο.	Οι

C*	6-	C—	e-
IÍX	ΙΛ	tn	κχ
(0	«0	00	οο
γΗ	Η	Η	Η
ο»	*	·»
(XI	CXI	CM	(XI

σχ	σ»	σχ	σχ
σχ	σχ	σχ	σχ
χο	ΧΟ	χο	χο
¢-	e*	e-	C-
•fc	*		Φ»
σχ	σχ	σχ	σχ

<0	σχ	σχ	σχ
	ιτχ	IÍX	ιτχ
χο	χο	χο	χο
I»	C*	C*	t*
«Β	«	*	«Β
CM	cxi	(XI	ΛΙ
Η	Η	Η	Η

Μ

ΧΒ ϋ

Ό

Ο ►

Μ

Ρ Η α β χί*-* ο

I 9 Ο Η

3 φ

- 20 Když se zvýší koncentrace vodné fáze, klesne vodivost z uvedených hodnot na nulu.

Maximální množství vody solubilizovatelné při 20 °C, které se neprojeví změnou makroskopických vlastností mikroemulze, je uvedena v tabulce 2.

Tabulka 2 emulze maximální množství solubilizovatelné vody (% hmotnostní) a 15,2 b 25,0 c 17,2 d 23,0

Když se místo amonné soli povrchově aktivní látky použije monokarboxylové kyseliny, nezíská se vůbec systém s podstatnou vodivostí.

Příklad 5

Vzorek, obsahující ^,5751 g amonné soli monokarboxylové kyseliny se strukturou perfluorpolyetheru náležící do třídy 1, úzkou distribucí molekulových hmotností a ekviValentovou hmotností 520, 6/4839 g perfluorpolyetheru s perfluoralkylovými koncovými skupinami, jehož struktura patří do třídy 1 o střední molekulové hmotnosti 800, 4,1970 g alkoholu se strukturou perfluorpolyetheru patříSí do třídy 1, koncovou skupinou -CHgOH, o střední molekulové hmotnosti 678 a 1,5 ml redestilované vody (10,2 % hmotnost nich), vykazuje specifickou vodivost 3,34 mS.cm“¹ a má podobu čiré, opticky isotropní fáze.

Když se přidává voda až do 30 % hmotnostních, poklesne vodivost čirého systému na 21,5/US.cm a vzroste jeho viskozita.

Příklad 6

Vzorek, obsahující 8,6186 g amonné soli monokarboxylové kyseliny s perfluorpólyetherovou strukturou patřící do třídy 1, úzkou distribucí moleku lových hmotností a střední ekvivalentovou hmotností

847, 13,2122 g perfluorpolyetheru s perfluoralkylovými koncovými skupinami, jehož struktura spadá do třídy 1, o střední molekulové hmotnosti 1500 a 0,6 ml vody (2,67 % hmotnostních), vykazuje specifickou vodivost 414 /US.cm”\ Systém je čirá, vysoce viskosní kapalina.

Příklad 7

K 16,992 g surového perfluorpolyetheru patřícího do třídy 1, o střední ekvivalentové hmotnosti 7000 a střední viskozimetrické molekulové hmotnosti 4000, obsahujícího peroxidické můstky a kyselinové koncové skupiny, neutralizovaného 0,3 ml rozto ku amoniaku o koncentraci amoniaku 30 % hmotnostních se přidá 3,74 ml terc.butylalkoholu v průběhu několika minut za mírného míchání.

Výsledný produkt je při 20 °C čilý a vykazuje specifickou vodivost asi 16/US.cm“^.

Po malých dávkách (obvykle vždy 100/Ul) se přidává redestilovaná voda. Specifická vor divost stoupne až na maximální hodnotu 1,3 mS.cm'^ při obsahu vody 19 % hmotnostních.

- 23 Když se dále zvyšuje množství vodné fáze, specifická vodivost téměř přímo úměrně klesá se zvyšujícím se obsahem vody až na hodnotu 700/uS.ca¹ při obsahu 25 % hmotnostních vody.

Větší množství vody již není systém schopen solubilizovat.

Příklad 8

K 16,992 g surového perfluorpolyetheru patřícího do třídy 1, o střední ekviValentové hmotnosti 7000 a střední viskozimetrické molekulové hmotnosti 4000, obsahujícího peroxidické můstky a kyselinové koncové skupiny, neutralizovaného 0,3 ml roztoku amoniaku o koncentraci amoniaku 30 % hmotnostních se přidá 3,74 ml terc.butylalkoholu v průběhu několika minut za mírného míchání.

Výsledný produkt je při 20 °C širý a vykazuje specifickou vodivost asi 16/US.cm^-1.

Po malých dávkách (obvykle vždy _2 lOO^ul) se přidává 10 M roztok kyseliny dusiěné. Specifická vodivost vzroste až na maximální hodnotu 1,76 mS.cm’¹ při obsahu vodné fáze přibližně 23 % hmotnostních.

- 24 Když se dále ary Suje obsah vodné fáze, specifická vodivost klesne až na hodnotu 900yUS.cn při obsahu vodné fáze 28,6 %.

Větší množství vodné fáze již systém není schopen solubilizovat.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Mikroemulze typu voda v oleji s elektrickou vodivostí pro přenos iontů alespoň 10/US.cm^-1, vyznačující se tím, že je tvořena kapalnou, čirou nebo opalescentní, makroskopicky jednorázovou látkou, která se získé smísením:

a) vodná kapaliny popřípadě obsahující jeden nebo více elektrolytů,

b) kapalné sloučeniny, s perfluorpolyetherovou strukturou, obsahující perfluoralkylové koncové skupiny, o střední molekulové hmotnosti 500 až 10000 nebo kapalné sloučeniny s perfluorpolyetherovou strukturou o střední molekulové hmotnosti 1500 až 10 000, která obsahuje 0,1 až 4 koncové funkční skupiny, vztaženo na jeden řetězec, zvolené ze souboru zahrnujícího karboxylové skupiny, skupiny polyoxyalkylen-OH, alkoholické skupiny, aminoskupiny, amidoskupiny, hydroxyskupiny, kvarterní amoniová skupiny a esterové skupiny,

c) fluorované povrchově aktivní látky, přednostně iontového typu a/nebo

d) hydrogenovaného alkoholu s 1 až 12 atomy uhlíku,

- 26 nebo popřípadě

e) fluorovaného alkoholu.
2. Mikroemulze podle bodu 1, vyznačující se tím, že perfluorovaná povrchově aktivní látka je zvolena ze souboru zahrnujícího

a) soli perfluoralkylkarboxylových kyselin obsahujících 5 až 11 atomů uhlíku,

b) soli perfluorsulfonových kyselin obsahujících 5 až 11 atomů uhlíku,

c) soli mono- a dikarboxylevých kyselin odvozených od perfluorpolyetherů a

d) kationtové perluorováné povrchově aktivní látky nebo deriváty perfluorpolyetherů obsahující 1,2 nebo 3 hydrofobní řetězce.
3. Mikroemulze podle bodu 1, vyznačující se tím, že fluorovaná povrchově aktivní látka je neiontového typu a sestává z perfluorallglov ého řetězce a polyoxyalkylenové hydrofilní koneové skupiny.
4. Mikroemulze podle bodu 1, vyznačující sepfijr,--^že~.perfluorpolyether vykazuje podél řetězce funkční skumz í o < _c

Lnyv tr

u. / · az

814/Nh / -ς

Zfestupuje:

T 3707

FIGUŘE 1

Jr surfactant and/or co-surfactant

OJ τ

3707

FIGUŘE 2