CZ73596A3 - Process of continuous execution of heterogeneously catalyzed oxidation of organic compound in gaseous phase - Google Patents
Process of continuous execution of heterogeneously catalyzed oxidation of organic compound in gaseous phase Download PDFInfo
- Publication number
- CZ73596A3 CZ73596A3 CZ96735A CZ73596A CZ73596A3 CZ 73596 A3 CZ73596 A3 CZ 73596A3 CZ 96735 A CZ96735 A CZ 96735A CZ 73596 A CZ73596 A CZ 73596A CZ 73596 A3 CZ73596 A3 CZ 73596A3
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- gas
- oxidation
- mixture
- inert diluent
- inert
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C57/00—Unsaturated compounds having carboxyl groups bound to acyclic carbon atoms
- C07C57/02—Unsaturated compounds having carboxyl groups bound to acyclic carbon atoms with only carbon-to-carbon double bonds as unsaturation
- C07C57/03—Monocarboxylic acids
- C07C57/04—Acrylic acid; Methacrylic acid
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
- C07D301/00—Preparation of oxiranes
- C07D301/02—Synthesis of the oxirane ring
- C07D301/03—Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds
- C07D301/04—Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen
- C07D301/08—Synthesis of the oxirane ring by oxidation of unsaturated compounds, or of mixtures of unsaturated and saturated compounds with air or molecular oxygen in the gaseous phase
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C45/00—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds
- C07C45/27—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by oxidation
- C07C45/32—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by oxidation with molecular oxygen
- C07C45/33—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by oxidation with molecular oxygen of CHx-moieties
- C07C45/34—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by oxidation with molecular oxygen of CHx-moieties in unsaturated compounds
- C07C45/35—Preparation of compounds having >C = O groups bound only to carbon or hydrogen atoms; Preparation of chelates of such compounds by oxidation with molecular oxygen of CHx-moieties in unsaturated compounds in propene or isobutene
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C51/00—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
- C07C51/16—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation
- C07C51/21—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen
- C07C51/23—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of oxygen-containing groups to carboxyl groups
- C07C51/235—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of oxygen-containing groups to carboxyl groups of —CHO groups or primary alcohol groups
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C51/00—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
- C07C51/16—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation
- C07C51/21—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen
- C07C51/25—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of unsaturated compounds containing no six-membered aromatic ring
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C51/00—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
- C07C51/16—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation
- C07C51/21—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen
- C07C51/25—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of unsaturated compounds containing no six-membered aromatic ring
- C07C51/252—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of unsaturated compounds containing no six-membered aromatic ring of propene, butenes, acrolein or methacrolein
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C51/00—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
- C07C51/16—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation
- C07C51/21—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen
- C07C51/255—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of compounds containing six-membered aromatic rings without ring-splitting
- C07C51/265—Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of compounds containing six-membered aromatic rings without ring-splitting having alkyl side chains which are oxidised to carboxyl groups
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
- Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
- Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
Description
Oblast techniky
Předložený vynález se týká nového způsobu kontinuálního provádění heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi organické sloučeniny v oxidačním reaktoru, jehož vstupní plynná směs vedle částečně oxidované organické sloučeniny a molekulárního kyslíku jako oxidačního činidla ještě obsahuje nejméně jeden za podmínek heterogenně katalyzované oxidační reakce v plynné fázi v podstatě inertní ředící plyn, přičemž tento v podstatě inertní ředící plyn je alespoň z části tvořen hořlavými plyny.
Dosavadní stav techniky
Úplnou oxidací organické sloučeniny se zde rozumí, že organická sloučenina reaguje za reaktivního působení molekulárního kyslíku tak, Ze v organické sloučenině se veškerý přítomný uhlík přemění na oxidy uhlíku a v organické sloučenině obsažený vodík na oxidy vodíku. Všechny jiné reakce organické sloučeniny za reaktivního působení molekulárního kyslíku jsou zahrnuty pod pojmem parciální oxidace.
Takovými parciálními oxidacemi jsou míněny takové reakce organických sloučenin za reaktivního působení molekulárního kyslíku, při kterých parciálně oxidovaná organická sloučenina po skončené reakci obsahuje nejméně o jeden navázaný atom kyslíku více než před provedením parciální oxidace.
Za v podstatě inertní ředící plyn za podmínek heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi jsou považovány
takové ředící plyny, jejichž složky za podmínek heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi - každá složka uvažována samostatně- zůstávají nejméně z 95 % mol., výhodně až z 98 % mol., nezměněny.
Hořlavými plyny jsou míněny takové sloučeniny, jejichž směsi se vzducem při výchozím tlaku 1 bar a výchozí teplotě 50 až 100 °C vykazují horní a spodní mez výbušnosti (mez zápalnosti), přičemž se stanovení mezí výbušnosti provádí ve standardní aparatuře podle W.Bertholda a spol. v Chem.-Ing.Tech. 56 (1984) č. 2, str.126-127.
Mezemi výbušnosti se přitom rozumějí následující mezní hodnoty podle DIN 51649:
Ve směsi ze vzduchu a hořlavého plynu je rychlost, kterou se za daných podmínek místním zdrojem zápalu (např.žhnoucím platinovým drátem) průběhu vyhoření (zážeh, exploze) závislá na obsahu hořlavého plynu. Jak při snížení tak také při zvýšení obsahu hořlavého plynu se rychlost vyhoření snižuje až se nakonec reakce hoření při spodní a horní hranici již víc nerozšiřuje od zdroje zážehu. Tyto obě mezní hodnoty jsou spodní mez výbušnosti a hodní mez výbušnosti; mezi nimi ležící oblast obsahu hořlavého plynu je oblast výbušnosti (oblast zápalnosti). Plyny, jejichž odpovídající směsi se vzduchem při každém mísícím poměru nejsou schopny žádné spalovací reakce od zdroje zážehu, jsou nehořlavé inertní ředící plyny.
Příklady hořlavých inertních plynů jsou H2, NH3, methan, ethan, propan, butan (n- a/nebo iso-), pentan (η-, iso a/nebo neo-), propin, CO, acetylen, ethylen, diethylether, kyanovodík a sirovodík. Další příklady ukazuje tabulka na str. 1285 Rómpp Chemie Lexikon, Cm-G, Thieme Verlag, Stuttgart, 8.vydání (1990). Příklady nehořlavých plynů jsou CO2, H2O, N2 a všechny vzácné plyny.
Do jaké míry se hořlavý plyn chová v určité heterogenně katalyzované parciální oxidaci v plynné fázi a tak může přicházet v úvahu jeho použití jako hořlavé složky v podstatě inertních ředících plynů, může odborník stanovit pomocí několika předběžných pokusů.
Obecně je známo, že parciální oxidací různých organických sloučenin molekulárním kyslíkem je možno vyrobit mnoho základních chemikálií. Jako příklad je možno uvést reakci propylenu na akrolein a/nebo kyselinu akrylovou (srov. např. DE-A 2351151), reakci terč.butanolu, iso-butenu, iso-butanu, iso-butyraldehydu nebo methyletheru terč.butanolu na methakrolein a/nebo kyselinu methakrylovou (srov. např. DE-A 256238, EP-B 58927, DE-A 4132263, DE-A 4132684 a DE-A 4022212), reakci akroleinu na akrylovou kyselinu, reakce methakroleinu na kyselinu methakrylovou (srov. např. DE-A 2562238), reakci o-xylenu nebo naftalenu na anhydrid kyseliny ftalové (srov.např. EP-A 522871) jakož i reakci butadienu na anhydrid kyseliny maleinové (srov.např. DE-A 2106796 a DE-A 1624921), reakci indanú na např. antrachinon (srov.např. DE-A 2025430), reakci ethylenu na ethylenoxid (srov. např. DE-AS 1254137, DE-A 2159346, EP-A 372972, WO-89/0710, DE-A 4311608 a Beyer, Lehrbuch der organischen Chemie, 17.vydání (1973),
Hirzel Verlag Stuttgart, str.261), reakci butadienu na vinyloxiran (srov. např. US-A 5312931), reakci propylenu a/nebo akroleinu na akrylonitril (srov. např. DE-A 2351151), reakci iso-butenu a/nebo methakroleinu na methakrylni tri 1, oxidační dehydrogenaci uhlovodíků (srov. např. DE-A 2351151) atd.
Z uvedených spisu je dále obecně známo, že se parciální oxidace organických sloučenin může provádět za použití molekulárního kyslíku jako oxidačního činidla zvláště selektivním způsobem v plynné fázi na katalyzátorech ve stavu pevných agregátů. Zvláště často se u zde používaných katalyzátorů se jedná obvykle o oxidové hmoty nebo vzácné kovy (např. Ag). Katalyticky aktivní oxidové hmoty mohou vedle kyslíku obsahovat pouze jeden prvek nebo více než jeden prvek (multiprvkové oxidové hmoty). Zvláště často se používají jako katalyticky aktivní oxidové hmoty hmoty, které obsahují více než jeden kovový, zejména přechodový kovový, prvek. V takovém případě se hovoří o multikovových oxidových hmotách. Obvykle nejsou multiprvkové oxidové hmoty žádné jednoduché fyzikální směsi oxidů elementárních složek,ale jsou to heterogenní směsi komplexních polysloučenin těchto prvků.
Většinou se provádí heterogenně katalyzovaná parciální oxidace při zvýšené teplotě (obvykle několik set °C, typicky 100 až 600 °C).Protože heterogenně katalyzovaná parciální oxidace v plynné fázi probíhá silně exothermně, provádí se obvykle v rektorech s fluidním ložem nebo v reaktorech s pevným ložem s mnoha kontaktními trubkami, v nichž je prostorem, obklopujícím kontaktní trubky vedeno teplo vyměňující činidlo. Pracovní tlak (absolutní tlak) při heterogenně katalyzované parciální oxidaci v plynné fázi může být jak pod i atm, 1 atm nebo nad 1 atm.Obvykle činí 1 až 10 atm. Cílová reakce probíhá během doby prodlení reakční směsi v katalyzátorové náplni, kterou je vedena.
Na základě obvykle výrazně exotermniho charakteru většinou heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi organických sloučenin molekulárním kyslíkem se reakční složky za podmínek katalyzované parciální oxidace v plynné fázi ředí
v podstatě inertním plynem.
Naproti tomu v rámci heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi organické sloučeniny molekulárním kyslékem je třeba klást zvláštní důraz na vysoký časově-prostorový výtěžek požadované cílové sloučeniny;tj. je zájem o to, aby objemový podíl reakčních partnerů ve výchozí směsi, kterou je plněn oxidační reaktor, byl zvolen co nejvyšší
Zvláštní význam má přitom objemový podíl jako oxidačního čindla používaného molekulárního kyslíku ve vstupní směsi, jak bude dále vysvětleno.
Jednak je zřejmé ze stechiometrie parciální oxidace na požadovanou cílovou sloučeninu, jako oxidační činidlo používaný molekulární kyslík se zavádí v alespoň stechiometrických nebo více než stechiometrických množstvích (např. na základě re-oxidace jako katalyzátoru použité oxidační hmoty jakož i úbytku vylučování uhlovodíků).
Na druhé straně musí objemový podíl jako oxidačního činidla použitého molekulárního kyslíku v zaváděné směsi z bezpečnostních důvodů překračovat tak zvanou mezní koncentrací kyslíku.
Mezní koncentrací kyslíku se rozumí takový procentuální objemový podíl molekulárního kyslíku v zaváděné plynné směsi, při jehož překročení nezávisle na množství objemového podílu ostatních složek zaváděné plynné směsi, totiž částečně oxidované organické sloučeniny jakož i inertního ředícího plynu, místním zdrojem zážehu (jako je například místní přehřátí nebo tvorba jisker v reaktoru) vyhoření organické sloučeniny (exploze) při daném tlaku a teplotě zaváděné plynné směsi samo o sobě již nemůže být umožněno zdrojem zážehu.
Podle výše uvedeného tak představuje koncentrace kyslíku ve vstupní směsi maximální objemový podlí zaváděné směsi k částečně oxidované organické sloučenině a tím ovlivňuje dosažitelný prostorově-časový výtěžek cílového produktu (viz také EP-A 257565, str.5,ř. 36/37).
Samozřejmě bude hraniční koncentrace kyslíku zaváděné směsi ovlivňována typem složek zaváděné směsi, jelikož volba inertních ředících plynů (jejich složení) pro heterogenně katalyzovanou částečnou oxidaci v plynné fázi organické sloučeniny je zvláště významná.
Klasické způsoby heterogenně katalyzované oxidace organické sloučeniny v plynné fázi doporučují obvykle vodní páru a/nebo dusík jako inertní ředící plyn pro vyloučení explozivní oblasti (viz např.DE-A 3006894, str.6,ř.21, DE-A 2056614, str.2, poslední dva řádky, US-A 4147885, sl.l.ř. 20 až 35, DE-A 2547536, nárok 1, DE-A 2436818, str.2 odstavec 3, DE-A 2202734, str.4,ř.18 až 22 a DE-AS 2009172, sl.4,ř.4O až 45, kde DE-A 2056614 uvádí zvláštní vhodnost zpětného zavádění vodní páry jako inertního ředícího plynu (str.4, odst.2,ř.
4), a naopak DE-AS 2251364 uvádí vzhledem k četnému použití dusíku jako inertního ředícího plynu hledisko nákladů (vzduch jako zdroj oxidačního činidla)).
DE-A 1924431 se týká rovněž způsobu katalytické parciální oxidace v plynné fázi organické sloučeniny molekulárním kyslíkem. Jako vhodný inertní ředící plyn uvádí DE-A 1962431 nehořlavé plyny dusík, vodní páru, oxid uhličitý nebo hořlavé nasycené uhlovodíky. Příklad provedení, ve kterém se použije nasycený uhlovodík jako inertní složka ředícího plynu, DE-A 1962431 neobsahuje. Otázka dalšího zhodnocení složek inertního ředicího plynu není v DE-A 1962431 nastolena.
DE-A 2251364 doporučuje pro způsob heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi organické sloučeniny jako nehořlavý plyn vodní páru jako inertní ředící plyn, ke které mohou být přidány dusík nebo nasycené uhlovodíky jako methan, propan nebo butan. DE-A 1468429 doporučuje pro způsob heterogenně katalyzované reakce organické sloučeniny v plynné fázi jako inertní ředící plyn oxid uhličitý, dusík, nasycené uhlovodíky nebo vodní páru, přičemž je výhodná vodní pára.
Ani DE-A 1962431 ani DE-A1468429 nezahrnují žádný příklad provedení, ve kterém by byl nasycený uhlovodík jako ředící plyn přítomen jako hořlavá složka ředícího plynu. Otázka dalšího zpracování inertní ředící plynné složky přítomné v plynné směsi produktů není ani v jednom ze zveřejněných spisů zmiňována.
DE-A 3006894 se týká rovněž problematiky jak při způsobu heterogenně katalyzované parciální oxidace organické sloučeniny molekulárním kyslíkem v plynné fázi jednak vyloučit náhlé proběhnutí celé reakce a jednak jak dosáhnout vysoké produktivity (str.2,řádky 11 až 19). Jako řešení se doporučuje zavádět vstupní směs při nižší reaktivitě katalyzátoru a potom podél reakční koordináty postupně zvyšovat katalyzátorovou aktivitu. Jako inertní ředící plyn uváddí DE-A 3006894 nehořlavé plyny dusík, oxid uhličitý a/nebo vodní páru.
DT-AS 1793302 popisuje způsob heterogenně katalyzované parciální oxidace organické sloučeniny, při kterém se jako inertní ředící plyn po oddělení cílového produktu použije v reakci získaný oxid uhličitý a vodní pára, tj. v podstatě nehořlavý plyn.
DE-A 2056614 rovněž zmiňuje problematiku vyloučení explozivního spalného procesu při heterogenně katalyzované parciální oxidaci organické sloučeniny v plynné fázi (např. str.3, odst.2, poslední 2 řádky). Pro potlačení nevýhodných vedlejších účinku výhodného ředícího plynu - vodní páry, doporučuje DE-A 2056614 zpětně zavádět reakční odplyny uvolněné z kondenzačních plynů za částečného nebo úplného nahrazení vodní páry jako inertního ředícího plynu do oxidačního reaktoru a současně zaváděnou plynnou směs zavádět při nižší katalyzátorové aktivitě a potom postupně podle reakční koordináty zvyšovat katalyzátorovou aktivitu. Protože oxidační činidlo molekulární kyslík je zaváděno jako složka vzduchu, jsou účinnými inertními ředícími plyny při provedení způsobu podle DE-A 2056614 v podstatě nehořlavé plyny dusík a oxid uhličitý. Způsob provedení podle DE-A 2436818 odpovídá v podstatě pokud jde o použité inertní ředící plyny těm, co jsou uvedeny v DE-A 2056614. Stejné se týká US-A 4147885.
DE-A 2729841 se týká způsobu heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi organické sloučeniny, otevírající na základě použití speciálního oxidačního katalyzátoru možnost použít místo vodní páry jako inertní ředící činidlo v podstatě nehořlavou úlynnou směs CO, CO2, dusíku a argonu, která se ze směsi produkovaných plynů heterogenně katalyzované parciální oxidace oddělí a zpětně se zavádí do vstupní plynné směsi.
EP-B 253409 (srov. zejména str.5, první tři řádky) a EP-A 257565 doporučují vzhledem ke snížení rizika exploze při heterogenně katalyzované parciální oxidaci v plynné fázi organické sloučeniny použití takových inertních ředících plynů, které vykazují zvýšenou molární tepelnou kapacitu Cp. Jako výhodné přitom např. uvádějí na str.4,ř.47 ff EP-B 253409 jakož i na str.26 ff'EP-A 257565 smési nehořlavých plynů jako dusíku, CO2.H2O a hořlavých plynů jako methanu, ethanu, propanu. Vedle uvedených plynů mohou být přítomny ještě helium, argon, další nasycené plynné uhlovodíky, NzO a oxid uhelnatý. Za pro účinnost inertních ředících .^lynů podstatnou se považuje pouze jejich průměrná molární tepelná kapacita. Inertní ředicí plyn zaváděné plynné směsi se ve všech případech skládá z více než 55 % obj. z N2. Dále doporučují EP-B 253409 a EP-A 257565 zavádět alespoň částečně zpět inertní ředící plyny obsažené v plynné směsi produktů do vstupní směsi. EP-A 361372 uvádí v podstatě totéž jako EP-B 253409 a EP-A 257565.
GB patent č. 1450986 doporučuje, zejména na základě jeho zvýšené schopnosti přijímat teplo, použití oxidu uhličitého jako inertního ředícího plynu pro potlačení nebezpečí výbuchu.
EP-A 293224 popisuje způsob heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi organické sloučeniny, při kterém se doporučuje pro zajištění bezpečného provedení způsobu použití plynné směsi, obsahující oxid uhličitý, vodní páru a 1 až 5 C-atomú obsahujících nasycených uhlovodíků , jako inertního plynu (str.3,ř. 9 a 20 EP-A 293224). Jako podstatnou pro účinnost v EP-A 293224 doporučované inertní plynné směsi považuje EP-A 293224 přítomnost oxidů uhlíku ve zvýšených koncentracích (str.3,ř. 57) jakož i zvýšenou molární tepelnou kapacitu inertní plynné směsi (strana 3,ř.47). Jako další zvláštní výhodu doporučovaného způsobu provedení uvádí EP-A 293224 skutečnost, že používaná inertní plynná směs může být převážně složena ze směsi produktů parciální oxidace. Ve všech příkladech provedeni obsahuje ve vstupní plynné směsi použitá inertní plynná směs vodní páru a CO2 v celkovém množství nejméně 15 % obj. vztaženo na inertní plynnou směs.
EP-A 117146 popisuje způsob heterogenně katalyzované parciální oxidace propylenu na kyselinu akrylovou v plynné fázi, při kterém se heterogenně katalyzovanou dehydrogenací propanu vyrábí propylen. Zvláštní výhodu spatřuje EP-A 117146 v tom, že se směs produktů z dehydrogenace propanu bez mezistupně zpracováni zavádí do oxidačního stupně a že se může obsažená inertní složka potom zpět zavádět do stupně dehydrogenace propanu. V odpovídajícím způsobu zahrnuje zaváděná směs ve všech příkladech provedení inertní ředící plyn, který z více než 15 % je tvořen vodní parou. EP-A 372972 se týká odpovídajícího způsobu výroby akryloni trilu, ethylenoxidu a propylenoxidu.
US-A 5312931 se týká způsobu heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi butadienu na 3,4-epoxy-l-buten. Jako inertní ředící plyn se použije butan. Podklad proto tvoří zvláštní vhodnost kapalné směsi butan/butadien pro absorpční oddělení 3,4-epoxy-l-butenu z reakční směsi parciální oxidace v plynné fázi.
DE-AS 1254137 se týká způsobu heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi ethylenu na ethylenoxid. Jako inertní ředící plyn se používá methan.
Nevýhodné podle poznatků stavu techniky je, že jako inertní ředící plyny jsou sice také doporučovány mezi jinými ty, které obsahují hořlavé složky nebo jsou z nich výlučně složeny, dosud však nebylo zjištěno, že pro výši mezní koncentrace kyslíku ve vstupní plynné směsi, obsahující molekulární kyslík, inertní ředící plyn a parciálně oxidovanou plynnou organickou substanci je méně relevantní molární tepelná kapacita Cp než hořlavost inertního ředícího plynu. Posledně uvedená situace je výsledkem intenzivní výzkumné práce a zpětně je možno se domnívat,bez nároku na platnost, že se při explozivním hoření obvykle jedná o radikálovou řetězovou reakci. Zřejmě je umožněna nyní parciální oxidace organické sloučeniny v okolí z hořlavých inertních složek inertní ředící plynné směsi proto zvýšené mezní koncentrace kyslíku, protože hořlavé inertní složky ředícího plynu, na rozdíl od nehořlavých inertních složek ředícího plynu jsou zvláštním způsobem schopné přerušení radikálové řetězové reakce (snad následkem vlastní tvorby radikálů). Tj. čím je vyšší podíl hořlavých složek v inertním ředícím plynu tím bezpečněji je možno provádět heterogenně katalyzovanou parciální oxidaci v plynné fázi organické sloučeniny molekulárním kyslíkem také při zvýšených podílech reaktantů.
Další nevýhodou způsobů podle stavu techniky je, že ty, jejichž inertní ředící plyn obsahuje hořlavé složky, doporučují zpětné zavádění v plynné směsi produktu obsažených inertních ředících plynů do plnění reaktoru. Toto je nevýhodné z toho důvodu, že protože se během heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi produkují také nehořlavé plyny jako H2O a CO2 jako vedlejší produkty nebo představují doprovod molekulárního kyslíku jako oxidačního činidla ve způsobu (např. N2 při použití vzduchu jako zdroje oxidačního činidla). Jestliže se společně zavádějí zpět, dochází v nepřetržitém provozu ke snížení hořlavého podílu ve vstupní směsi obsažených inertních ředících plynů. Pokud by neměly být společně zaváděny zpět, je nutné použití oddělení v plynné směsi produktů obsažených nehořlavých inertních ředících plynů od tam obsažených hořlavých inertních ředících plynů nebo např. použití čistého 02-zdroje. Nadto není okružní vedeni inertních ředících plynů v zásadě jak z hlediska investic tak také z hlediska provozních nákladů zanedbatelné. Na druhé straně tvoří hořlavé složky ředícího plynu na rozdíl od nehořlavých složek ředícího plynu jako je CO2 , H2O nebo N2 cenné látky, jejichž pouze jediná potřeba při jednoduchém průchodu oxidačním reaktorem v podstatě vylučuje hospodárné A provedení heterogenně katalyzované parciální oxidace organické sloučeniny v plynné fázi.
úlohou předloženého vynálezu bylo nalézt zlepšený způsob kontinuálně prováděné heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi organické sloučeniny v oxidačním reaktoru, jehož vstupní plynná směs obsahuje vedle parciálně oxidované organické sloučeniny a molekulárního kyslíku jako oxidačního činidla ještě alespoň jeden za podmínek heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi v podstatě inertní ředící plyn, přičemž se v podstatě inertní obsažený ředící plyn alespoň částečně skládá z hořlavých plynů, který nevykazuje nevýhody způsobů podle stavu techniky.
Podstata vynálezu
Proto byl nalezen způsob kontinuálně prováděné heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi organické sloučeniny v oxidačním, reaktoru, jehož vstupní směs vedle organické sloučeniny a molekulárního kyslíku jako oxidačního činidla, obsahuje ještě alespoň jeden za podmínek heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi v podstatě inertní ředící plyn, přičemž tento v podstatě inertně se chovající ředící plyn je alespoň částečně tvořen hořlavými plyny, vyznačující se tím,že se po průchodu oxidačním reaktorem v plynném proudu produktu obsažené hořlavé složky inertního ředícího plynu nezavádějí zpět do heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi, ale vedou se k dalšímu použití v rámci jiné chemické reakce.
Jako jednoduchý příklad dalšího použití hořlavých složek inertního plynu přichází v úvahu jejich další zavedení do tepelné elektrárny, kde mohou známým způsobem být spáleny pro získání energie. Jsou-li hořlavými složkami inertního ředícího plynu uhlovodíky,.mohou tyto být dále použity známým způsobem pro výrobu syntézního plynu (viř např. DE-A 4422815). Jiná kaskáda dalšího použití nabízí katalytickou oxidaci v plynné fázi propylenu na akrolein a/nebo kyselinu akrylovou za přítomnosti propanu a methanu jako směsi inertních ředících plynů. V závěru oxidace v plynné fázi propylenu se může k této první reakci inertní směs propan/methan zavádět do dalšího katalytického stupně oxidace v plynné fázi, ve kterém se propan za doprovodu methanu jako inertního ředícího plynu částečně oxidovat na akrolein a/nebo kyselinu akrylovou, Potom může být methan např. zaváděn do spalování v tepelné elektrárně pro výrobu energie (selektivně působící katalyzátory jsou obecně známé, viz např. EP-A 608838, EP-A 609112 a EP-A 257565 popř.EP-B 253409).
Výhoda předloženého vynálezu spočívá mimo jiné v tom, že se přídavek hořlavé složky ředícího plynu při jedněch nákladech na použití zhodnotí dvakrát:
a) pro ředění vstupní plynné směsi parciální oxidace organické sloučeniny v plynné fázi,
b) např. jako palivo v tepelné elektrárně nebo jako výchozí látka pro získání syntézního plynu.
Vzhledem k běžným nákladům na paliva v tepelné ' 14 elektrárně, nebo na uhlovodíky jako výchozí sloučeniny pro získání syntézního plynu,je použití podle vynálezu hořlavých složek inertních ředících plynů nákladově neutrální. Zvláště výhodný je způsob vynálezu pro takové heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi, jejichž v podstatě inertní ředící plyn vstupní plynné směsi v kontinuálním provozu je z více než 85 % obj., výhodně nejméně 90 % obj., lépe alespoň z 95 % obj., ještě lépe z 97 % obj., výhodně nejméně 98 % obj., výhodně nejméně 99 % obj. a nejlépe ze 100 % obj., tvořen výlučně hořlavými složkami inertního ředicího plynu. Výhodně neobsahuje inertní směs ředících plynů vstupní plynné směsi v rámci způsobu podle vynálezu žádnou vodní páru.
Dále je způsob podle vynálezu zejména vhodný pro takové heterogenně katalyzované parciální oxidace organické sloučeniny v plynné fázi, jejichž vstupní plynná směs je složena jen z molekulárního kyslíku, částečně oxidované organické sloučeniny a inertního ředícího plynu. Na rozdíl od toho obsahuje vstupní směs při výrobě nitrilu obvykle jako další reaktant amoniak.
Samozřejmě výhodně způsob podle vynálezu zahrnuje hořlavé složky ředícího plynu, které obsahují víceatomové (>2 atomy), protože tyto jsou schopny tvorby více rekombinace schopných, radikálových fragmetú.· Dále je výhodné, když teplota varu inertní složky ředícího plynu při normálním tlaku (1 bar) leží výrazné pod teplotou místnosti (25 °C). Tj. zvláště výhodnými inertními složkami ředícího plynu jsou methan, ethan, propan, butan (n- a/nebo iso-) a jejich směsi. Výhodně sestává inertní ředící plyn vstupní plynné směsi při způsobu podle vynálezu z více než 85 % obj, výhodně alespoň 90 % obj., lépe alespoň 95 % obj., ještě lépe alespoň 97 % obj., výhodně alespoň 98 % obj., výhodně alespoň 99 % obj. a nejlépe 100 % obj. alespoň jednoho z uvedených nasycených uhlovodíků. Zvláště výhodné je použití methanu a/nebo propanu jako složek inertního ředícího plynu. V úvahu samozřejmě přicházejí ale také aromatické uhlovodíky jako hořlavé inertní ředící plyny.
Pro následující heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi jsou zejména vhodné v rámci způsobu podle vynálezu jako hlavní složka inertního ředícího plynu:
| parciálně | oxidovaná | cílová | výhodná složka |
| organická | sloučenina | sloučenina | ředícího plynu |
| propylen | akrolein | propan | |
| propylen | akrolein | methan | |
| propylen | akrylová kyselina | propan | |
| propylen | akrylová kyselina | methan | |
| akrolein | akrylová kyselina | propan | |
| akrolein | akrylová kyselina | methan | |
| ethylen | ethylenoxid | ethan nebo methan | |
| butadien | vinyloxiran | butan nebo methan | |
| i so-buten | methakrolein | iso-butan nebo methan | |
| iso-buten | kyselina methakrylová | iso-butan nebo methan | |
| methakrolein | kyselina . methakrylová | iso-butan nebo methan |
Výhodně tvoří zaváděné uhlovodíky více než 85 % obj., výhodně alespoň 90 % obj., lépe alespoň 95 % obj., ještě lépe 97 % obj., výhodně alespoň 98 % obj. výhodně alespoň 99 % obj. a nejlépe 100 % obj. inertního ředícího plynu vstupní plynné směsi předložené heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi s molekulárním kyslíkem. Uvedené uhlovodíky jsou jako inertní ředící plyny pro příslušnou heterogenně katalyzovanou parciálno oxidaci v plynné fázi vhodné mezi jiným také proto, že se chovají bud zcela inertně nebo při neúplném inertním chování alespoň částečně reagují v požadovaném časovém bodě.
Neodmyslitelné v rámci způsobu podle vynálezu je oddělení cílového produktu z plynné směsi opouštějící oxidační reaktor. Ve vhodných případech může přitom zbývající plynná směs zbytkového produktu být bezprostředně zaváděna ke svému dalšímu použití (např. do tepelné elektrárny). Častěji zejména tam, kde se způsob podle vynálezu z důvodů selektivity provádí při malých nasazeních - se však před tím nezreagovaný výchozí a/nebo meziprodukt popřípadě oddělí a obvykle zpětně vede do oxidačního reaktoru. Podle potřeby se mohou nehořlavé složky inertních ředících plynů (také takové, které se v průběhu reakce teprve vytvářejí jako vedlejší produkty) jako N2, CO2 nebo H2O před dalším použitím (např. dalším zavedením do tepelné elektrárny) popřípadě oddělit a např. vypustit do atmosféry, takže pro další použití (např. v tepelné elektrárně) se výlučně vede plynná směs složená v podstatě výlučně z hořlavých složek. Některé vedlejší produkty mohou být podle potřeby před dalším použitím (např. zavedením do tepelné elektrárny) také odděleny, jako méně výhodně spalitelné inertní plyny jako CO,které mohou být popřípadě přítomny v plynné směsi produktu jako reakční vedlejší produkty. Pokud jde o výrobu syntézního plynu (označení pro plynnou směs tvořenou hlavně CO a H2),slouží také jako výchozí produkt pro syntézní proces a poměr množství jednotlivých složek může být upraveno podle odpovídajícího účelu, ke kterému jsou používány. Pro jako výchozí produkty sloužící zejména uhlovodíky, které mohou reagovat s vodní parou a vzduchem nebo s CO2 při zvýšených teplotách (viz.např. EP-A 533231) platí totéž odpovídajícím způsobem.
Používané způsoby oddělování jako frakční kondenzace nebo absorpční, extrakční způsoby jsou odborníkům známé a nepotřebují žádné bližší vysvětlení. Zpracování a oddělení požadovaného cílového produktu se rovněž provádí o sobě známým způsobem.
Jako zdroj pro molekulární kyslík potřebný v rámci předloženého vynálezu jako oxidační činidlo je vzduch vhodný jen v omezené míře, protože molekulární kyslík ve vzduchu představuje jen doprovod N2.T0 znamená, že se výhodně kyslík potřebný pro způsob podle vynálezu odebírá ze zdroje v podstatě čistého kyslíku.
Zcela zvláštním způsobem je způsob podle vynálezu vhodný pro katalytickou oxidační výrobu akroleinu, kyseliny akrylové nebo jejich směsí z propylenu, v reaktoru s pevným ložem a svazkem trubek naplněným katalyzátory na bázi multikovových oxidů Je tomu tak proto, že je methan (v této reakci je ve zvláštním rozsahu inertní) jako ředící inertní plyn pro uvedenou reakci současně zvláštním způsobem vhodný pro zabránění místnímu přehřátí (hot spots) podél reakční trubky. Jak je obecně odborníkům známo, probíhá katalytická oxidace propylenu na akrylovou kyselinu v plynné fázi molekulárním kyslíkem v zásadě ve dvou podél reakční koordináty probíhajících stupních, z nichž první vede k akroleinu a druhý od akroleinu ke kyselině akrylové. Na základě této inherence vhodnost způsobu podle vynálezu pro katalytickou oxidační výrobu kyseliny akrylové z propylenu automaticky také platí jeho vhodnost pro katalytickou oxidační výrobu v plynné fázi akroleinu z propylenu, protože výroba kyseliny akrylové může být přerušena na stupni akroleinu. Dále otevírá průběh reakce ve dvou po sobě jdoucích stupních možnost provádět katalytickou oxidační výrobu kyseliny akrylové z propylenu ve dvou za sebou uspořádaných oxidačních stupních, přičemž v každém z obou oxidačních stupňů může být použitý oxidační katalyzátor optimálním způsobem přizpůsoben.
V prvním oxidačním stupni (propylen -> akrolein) se obvykle * používá katalyzátor na bázi kombinaci prvků Mo-Bi-Fe multikovových oxidů, zatímco ve druhém stupni oxidace (akrolein -> kyselina akrylová) se výhodně užívají normální katalyzátoru na bázi kombinaci prvků Mo-V obsahujících multikovových oxidů. Odpovídající katalyzátory na bázi multikovových oxidů pro oba oxidační stupně byly mnohokrát popány a odborníkovi jsou dobře známé. Například EP-A 253409 i
odkazuje na str.5 na odpovídající US patenty. Vhodné katalyzátory také uvádí DE-A 4431957 a DE-A 4431949, zejména ve formě hmot multikovových oxidů obecného vzorce I. Obvykle se produkt z prvního stupně oxidace bez mezizpracování zavádí do druhého stupně oxidace. Nejednodušší formu provedení obou stupňů oxidace tvoří tak reaktor se svazkem trubek, v jejichž !
vnitřku se katalyzátorová náplň podél jednotlivých kontaktních trubek odpovídajícím způsobem mění po skončení prvního reakčnlho stupně.
Oba oxidační stupně však mohou být uspořádány také ve formě oxidačního reaktoru sestávajícího ze dvou za sebou ' uspořádaných oxidačních reaktorů. V tomto případě mohou také ostatní reakční podmínky, např. reakční teplota, být v každém z oxidačních stupňů odpovídajícím jednoduchým způsobem optimalizovány. Výhodně se v takovém případě pro druhý oxidační stupeň nutný molekulární kyslík zavádí teprve do druhého oxidačního reaktoru. V zásadě je ale také heterogenně katalyzovaná parciální oxidace v plynné fázi propylenu na kyselinu akrylovou realizovatelná jednostupňově. V tomto případě probíhají oba reakční stupně v oxidačním reaktoru, který je naplněn katalyzátorem a katalyzuje reakci obou reakčních stupňů. Samozřejmě se může také katalyzátorová nápň ve stupni oxidace kontinuálně nebo přerušovaně měnit podél reakční koordináty. Pro heterogenně katalyzovanou oxidaci v plynné fázi propylenu na akrolein se ve vstupní plynné směsi výhodně volí vstup propy1en/molekulární kyslík tak, že objemově je složen z 1 (propylen):1 až 3 (molekulární kyslík), výhodně 1 (propylen):1,5 až 2 (molekulární kyslík). Uvedený vstup propylen/molekulární kyslík se také výhodně volí pro dvoustupňovou oxidaci propylenu na akrylovou kyselinu (např. v oxidačním reaktoru sestávajícím ze dvou za sebou uspořádaných oxidačních reaktorů). Obvykle se přitom první stupeň (první oxidační reaktor) opouštějící plynná směs produtů bez mez i zpracování zavádí do druhého oxidačního reaktoru. Výhodně se zavádí do druhého oxidačního stupně (druhého oxidačního reaktoru) přídavně molekulární kyslík jako oxidační činidlo. Množství přídavně zaváděného molekulárního kyslíku se výhodně volí tak, že také vstupní plynná směs druhého oxidačního stupně (druhého oxidačního reaktoru) obsahuje alespoň stechiometrické až asi dvojnásobek stechiometrického množství O2. Přitom se pro první oxidační stupeň kyslík výhodně rovněž odebírá z v podstatě čistého zdroje kyslíku. Podle potřeby se může z plynné směsi produktů, opuštějící první reakční stupeň (první oxidační reaktor) v prvním stupni oxidace jako vedlejší produkt vytvořená vodní pára a CO2 oddělit před tím, než se zavádějí do druhého stupně oxidace (do druhého oxidačního reaktoru).
Rozdíl mezi způsobem podle vynálezu a způsoby podle stavu techniky souhrnně spočívá zejména v tom, že při použití způsob podle vynálezu umožňuje hospodárný typ a způsob zvýšení podílu hořlavých složek v inertním ředícím plynu vstupní plynné směsi kontinuálně prováděné heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi organických sloučenin molekulárním kyslíkem. Tento zvýšený podíl hořlavých složek v inertním ředícím plynu vstupní plynné směsi je také předpokladem pro bezpečné provedeni heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi organické sloučeniny, zejména u vstupní plynné směsi se zvýšenými objemovými podíly reaktantů.
Posledně uvedené tvoří podklad pro zvýšené časově-prostorové výtěžky. Toto bude dále prokázáno několika příklady provedení. Při použití methanua/nebo propanu jako inertního ředícího plynu vstupní plynné směsi pro výrobu akroleinu a/nebo kyseliny akrylové je zpracovatelná se zvýšenou bezpečností plynná vstupní směs, jejíž obsah vstupního propylenu činí >
% obj. až do 40 nebo 45 % obj., vztaženo na zaváděnou plynnou směs. Příznivé vstupní plynné směsi jsou také ty, které v kontinuálním provozu zahrnují až 30 % obj. propylenu, až 40 % obj. kyslíku a až 65 % obj. inertního ředícího plynu podle vynálezu.
Pro výrobu methakroleinu a/nebo kyseliny methakrylové platí odpovídající skutečnosti. Zvláště vhodný je také způsob podle vynálezu pro katalytický způsob oxidace v plynné fázi pro výrobu anhydridu kyseliny ftalové, zejména z o-xylenu.
Příklady provedeni vynálezu
Příklady (vliv hořlavosti inertních ředících plynných složek na mezní koncentraci kyslíku)
Stanovení mezní koncentrace kyslíku plynných vstupních směsí při výchozí teplotě 250 °C a výchozím tlaku 1 bar, tvořených propylenem (vzhledem k oxidované organické sloučenině), molekulárním kyslíkem (oxidační činidlo) a ředícím plynem inertním při parciální heterogenně katalyzované oxidaci v plynné fázi propylenu na akrylovou kyselinu.
Obecné provedení pokusu:
Pokusy se provádějí v uzavřené kulovité 51-vysokotlakové nádobě z nerezové oceli. Výroba plynné směsi v od počátku evakuované vysokotlakové nádobě se provádí metodou parciálního tlaku. Po době míšení 10 minut pomocí magnetického míchadla se plynná směs zapálí pomocí protaveného platinového drátu. Tímto popřípadě vyvolané samovolné rozšíření reakční fronty (exploze) se deteguje mžikovým zvýšením vnitřního tlaku v nádobě (měřeno piezoelektrickým snímačem tlaku) a zvýšením teploty v nádobě.
Výsledky (základem pro specifická molární tepla Cp byly údaje z Ihsan Barin, Thermochemical Data of Pure Substances. díl I a díl II, VCH Verlagsgese1lschaft, Weinheim, druhé vydání, 1993, přičemž u plynných směsí byly uvažovány ideální poměry plynů):
a) Výlučné použití methanu jako inertního hořlavého ředícího plynu. Tj. inertní ředící plyn je tvořen výlučně hořlavými složkami. Specifické teplo Cp methanu činí za daných podmínek 47,5 J/mol.K. Stanovená mezní koncentrace kyslíku činí 32 % obj.
To znamená, ve směsi propylenu, molekulárního O2 a methanu jako inertního plynu, která se nachází při 250 °C a 1 bar, se nemohlo již lokální zažehnutí (exploze) rozšířit nezávisle na speciálním složení směsi samovolně, jestliže objemový podíl O2 v celé směsi činil < 32 % obj. Tj. při 1 bar a 250 °C směsi ze 31 % obj. O2, 20 % obj. propylenu a 49 % obj. methanu se nemohlo lokální zažehnutí již samovolně rozšířit.
b) Použití směsi 3,2 (propan): 96,8 (CO2) (poměr objemových podílů) z propanu a oxidu uhličitého jako inerního ředícího plynu. Tj. inertní ředící plyn sestává téměř výlučně z nehořlavého ředícího plynu. Složení inertní plynné směsi se volí tak, že za daných podmínek vykazuje rovněž Cp 47,5 J/mol.k. Stanovená mezní koncentrace kyslíku činí toliko 15 % obj.
Tj. ve směsi za odpovídajících podmínek jako pod a) ze 31 % obj. 0, 20 % obj.propylenu a 49 % obj. inertního ředícího plynu se samovolně rozšiřuje lokální zažehnutí.
c) Použití 48,3 (propan): 51,7 (methan) směsi (poměr objemových podílů) směsi z propanu a methanu jako inertního ředícího plynu. Tj. inertní ředící plyn obsahuje výlučně hořlavé složky. Složení inertní plynné směsi se volí tak, že za daných podmínek činí Cp 80,8 J/mol.K. Stanovená mezní koncentrace kyslíku činí za daných podmínek 37 % obj.
d) Použití směsi 50 (propan) : 50 (CO2) (poměr objemových podílů) z propanu a oxidu uhličitého jako inerního ředícího plynu. Tj. inertní ředící plyn sestává téměř výlučně z nehořlavé složky. Složení inertní plynné směsi se voli tak, že za daných podmínek vykazuje Cp 80,8
J/mol.K.
Stanovená mezní koncentrace kyslíku činí toliko 34 % obj. Tj. přes významně vyšší Cp hodnotu inertního ředicího plynu ve srovnání s a) leží mezní koncentrace kyslíku jen ve srovnatelném objemovém podílu jako pod a).
Claims (5)
1. Způsob kontinuálně prováděné heterogenně katalyzované * oxidace v plynné fází organické sloučeniny v oxidačním reaktoru, jehož vstupní plynná směs vedle parciálně oxidované organické sloučeniny a molekulárního kyslíku ještě obsahuje alespoň jeden za podmínek heterogenně katalyzované oxidace v plynné fázi v podstatě inertně se chovající ředící plyn, přičemž se v podstatě inertně se chovající ředící plyn sestává částečně z hořlavých plynů vyznačující se tím,že se po průchodu oxidačním reaktorem v plynné směsi produktů, opouštějící oxidační reaktor obsažené hořlavé složky inertních ředících plynů nezávádějí zpět do heterogenně katalyzované parciální oxidace v plynné fázi, ale vedou se k dalšímu použití v rámci jiné chemické reakce.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m,že se hořlavé složky inertního ředícího plynu,obsaženém v plynném proudu produktů, opouštějícím oxidační reaktor, zavádějí dále do tepelné elektrárny a tam se spalují pro získání energje.
3, Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m,že se u hořlavých složek inertního ředícího plynu,obsaženého v plynném proudu produktů, opouštějícím oxidační reaktor, jedná o uhlovodíky, které se dále zavádějí pro výrobu syntézního plynu.
4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se t í m,že se u hořlavých složek inertního ředícího
I plynu,obsaženého v plynném proudu produktů, opouštějícím oxidační reaktor, jedná o uhlovodíky, které se dále zavádějí k výrobě acetylenu.
5. Způsob podle nároků 1 až 4,vyznačující se t í m,že vstupní směs oxidačního reaktoru sestává z propylenu, molekulárního kyslíku a ředícího plynu tvořeného z více než
85 % obj. alespoň jedním z nasycených uhlovodíků methanu,
Λ ethanu, propanu a butanu.
Applications Claiming Priority (2)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| DE1995108531 DE19508531A1 (de) | 1995-03-10 | 1995-03-10 | Verfahren der kontinuierlich betriebenen heterogen katalysierten Gasphasen-Partialoxidation einer organischen Verbindung |
| DE1995125505 DE19525505A1 (de) | 1995-07-13 | 1995-07-13 | Verfahren der kontinuierlich betriebenen heterogen katalysierten Gasphasen Partialoxidation einer organischen Verbindung |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ73596A3 true CZ73596A3 (en) | 1996-10-16 |
Family
ID=26013220
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ96735A CZ73596A3 (en) | 1995-03-10 | 1996-03-08 | Process of continuous execution of heterogeneously catalyzed oxidation of organic compound in gaseous phase |
Country Status (12)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US6090977A (cs) |
| EP (1) | EP0731080B1 (cs) |
| JP (1) | JPH08245443A (cs) |
| KR (1) | KR960034156A (cs) |
| CN (1) | CN1139657A (cs) |
| CA (1) | CA2171416A1 (cs) |
| CZ (1) | CZ73596A3 (cs) |
| DE (1) | DE59600215D1 (cs) |
| DK (1) | DK0731080T3 (cs) |
| ES (1) | ES2116795T3 (cs) |
| SG (1) | SG55115A1 (cs) |
| TW (1) | TW319756B (cs) |
Families Citing this family (15)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| DE19902562A1 (de) | 1999-01-22 | 2000-07-27 | Basf Ag | Verfahren zur Herstellung von Acrolein durch heterogen katalysierte Gasphasen-Partialoxidation von Propen |
| DE10131297A1 (de) * | 2001-06-29 | 2003-01-09 | Basf Ag | Verfahren zur Herstellung von partiellen Oxidationsprodukten und/oder partiellen Ammoxidationsprodukten wenigstens eines olefinischen Kohlenwasserstoffs |
| US7061957B2 (en) * | 2002-06-04 | 2006-06-13 | Agilent Technologies, Inc. | External cavity laser having a set atmosphere |
| DE10232482A1 (de) | 2002-07-17 | 2004-01-29 | Basf Ag | Verfahren zum sicheren Betreiben einer kontinuierlichen heterogen katalysierten Gasphasen-Partialoxidation wenigstens einer organischen Verbindung |
| US7115776B2 (en) | 2002-07-18 | 2006-10-03 | Basf Aktiengesellschaft | Heterogeneously catalyzed gas-phase partial oxidation of at least one organic compound |
| US7183451B2 (en) * | 2003-09-23 | 2007-02-27 | Synfuels International, Inc. | Process for the conversion of natural gas to hydrocarbon liquids |
| US7208647B2 (en) * | 2003-09-23 | 2007-04-24 | Synfuels International, Inc. | Process for the conversion of natural gas to reactive gaseous products comprising ethylene |
| US8013197B2 (en) * | 2005-02-18 | 2011-09-06 | Synfuels International, Inc. | Absorption and conversion of acetylenic compounds |
| US7365217B2 (en) * | 2006-01-25 | 2008-04-29 | Lyondell Chemical Technology, L.P. | Oxidation process |
| CN102878435B (zh) * | 2011-08-15 | 2015-01-21 | 摩尔动力(北京)技术股份有限公司 | 蒸汽掺混防爆系统 |
| CN102818119A (zh) * | 2011-08-15 | 2012-12-12 | 摩尔动力(北京)技术股份有限公司 | 可燃气体射流防爆阻燃装置 |
| WO2016151074A1 (de) * | 2015-03-26 | 2016-09-29 | Basf Se | Verfahren zur herstellung von 1,3-butadien aus n-butenen durch oxidative dehydrierung |
| EP3770145A1 (en) | 2019-07-24 | 2021-01-27 | Basf Se | A process for the continuous production of either acrolein or acrylic acid as the target product from propene |
| CN113912569B (zh) * | 2020-07-10 | 2024-04-26 | 中国石油化工股份有限公司 | 可降低稀释气用量的丙烯直接环氧化的方法 |
| CN112305022B (zh) * | 2020-11-29 | 2023-02-21 | 上海化工院检测有限公司 | 一种双作用气缸驱动的变压气体爆炸性测试装置 |
Family Cites Families (13)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US2767233A (en) * | 1952-01-07 | 1956-10-16 | Chemical Construction Corp | Thermal transformation of hydrocarbons |
| US3692823A (en) * | 1970-02-16 | 1972-09-19 | Celanese Corp | Method for preventing explosions |
| US3920579A (en) * | 1974-04-24 | 1975-11-18 | Texaco Inc | Synthesis gas production by partial oxidation |
| DE2425939C2 (de) * | 1974-05-30 | 1982-11-18 | Metallgesellschaft Ag, 6000 Frankfurt | Verfahren zum Betreiben eines Kraftwerkes |
| DE2436818C3 (de) * | 1974-07-31 | 1985-05-09 | Basf Ag, 6700 Ludwigshafen | Verfahren zur Herstellung von Acrylsäure durch Oxidation von Propylen mit Sauerstoff enthaltenden Gasen in zwei getrennten Oxidationsstufen |
| GB2075124A (en) * | 1980-05-05 | 1981-11-11 | Gen Electric | Integrated gasification-methanol synthesis-combined cycle plant |
| CA1198599A (en) * | 1981-04-27 | 1985-12-31 | Robert D. Denton | Method and apparatus for using residue gas in gas turbines |
| EP0117146B1 (en) * | 1983-02-22 | 1986-12-30 | The Halcon Sd Group, Inc. | Conversion of propane to acrylic acid |
| FI86435C (fi) * | 1983-05-31 | 1992-08-25 | Siemens Ag | Medellastkraftverk med en integrerad kolfoergasningsanlaeggning. |
| DE3320227A1 (de) * | 1983-06-03 | 1984-12-06 | Kraftwerk Union AG, 4330 Mülheim | Kraftwerk mit einer integrierten kohlevergasungsanlage |
| US4855492A (en) * | 1988-05-27 | 1989-08-08 | Amoco Corporation | Process for production of aromatic polycarboxylic acids |
| DE4026733A1 (de) * | 1990-08-24 | 1992-02-27 | Huels Chemische Werke Ag | Verfahren zur reinigung eines oxidationsabgases |
| ES2135120T3 (es) * | 1995-03-10 | 1999-10-16 | Basf Ag | Procedimiento de oxidacion en fase gaseosa de propileno a acroleina, acido acrilico, o su mezcla, realizada continuamente, catalizada por via heterogenea. |
-
1996
- 1996-03-01 DK DK96103128T patent/DK0731080T3/da active
- 1996-03-01 EP EP96103128A patent/EP0731080B1/de not_active Expired - Lifetime
- 1996-03-01 ES ES96103128T patent/ES2116795T3/es not_active Expired - Lifetime
- 1996-03-01 DE DE59600215T patent/DE59600215D1/de not_active Expired - Lifetime
- 1996-03-05 US US08/610,888 patent/US6090977A/en not_active Expired - Fee Related
- 1996-03-06 TW TW085102735A patent/TW319756B/zh active
- 1996-03-08 CA CA002171416A patent/CA2171416A1/en not_active Abandoned
- 1996-03-08 KR KR1019960006028A patent/KR960034156A/ko not_active Application Discontinuation
- 1996-03-08 CZ CZ96735A patent/CZ73596A3/cs unknown
- 1996-03-08 JP JP8052053A patent/JPH08245443A/ja not_active Withdrawn
- 1996-03-09 CN CN96105780A patent/CN1139657A/zh active Pending
- 1996-03-09 SG SG1996006552A patent/SG55115A1/en unknown
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| DE59600215D1 (de) | 1998-07-02 |
| TW319756B (cs) | 1997-11-11 |
| EP0731080A1 (de) | 1996-09-11 |
| SG55115A1 (en) | 1998-12-21 |
| ES2116795T3 (es) | 1998-07-16 |
| EP0731080B1 (de) | 1998-05-27 |
| CA2171416A1 (en) | 1996-09-11 |
| US6090977A (en) | 2000-07-18 |
| KR960034156A (ko) | 1996-10-22 |
| DK0731080T3 (da) | 1998-10-12 |
| CN1139657A (zh) | 1997-01-08 |
| JPH08245443A (ja) | 1996-09-24 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ73396A3 (en) | Process for preparing acrolein, acrylic acid or mixtures thereof from propane | |
| CZ73596A3 (en) | Process of continuous execution of heterogeneously catalyzed oxidation of organic compound in gaseous phase | |
| CZ73496A3 (en) | Process of continuously carried out heterogeneous catalyzed oxidation in gaseous phase of propylene to acrolein, acrylic acid or mixtures thereof | |
| RU2029762C1 (ru) | Способ получения замещенных углеводородов | |
| CS271344B2 (en) | Method of acrylic acid production by means of propylene's two-stage catalytic oxidation | |
| US7456313B2 (en) | Liquid-phase (AMM)oxidation process | |
| RU2003100831A (ru) | Способ получения акролеина или акриловой кислоты или их смесей из пропана | |
| US6040460A (en) | High productivity process to produce maleic anhydride from n-butane | |
| JPS6351353A (ja) | アクロレインへのプロピレン酸化反応およびアクリル酸へのアクロレイン酸化反応に対する無水稀釈剤法 | |
| CN113165999A (zh) | 烷烃氧化脱氢和/或烯烃氧化 | |
| KR100798183B1 (ko) | 탄화수소의 카복실산 및 탈수소 산물로의 기체상 촉매 산화 방법 | |
| NO161136B (no) | Laasedor. | |
| US6028221A (en) | Catalyst systems for the one step gas phase production of acetic acid from ethylene and methods of making and using the same | |
| US1654821A (en) | Process for the chlorination of saturated hydrocarbons | |
| EP0013100B1 (en) | Recovery of bromine from the effluent gases of a bromine catalysed oxidation process | |
| JP4225983B2 (ja) | 低級アルカンの変換のための改良された接触（アンモ）酸化法 | |
| PL123569B1 (en) | Method of manufacture of nitroparaffins | |
| Drif et al. | Catalytic oxidative dehydrogenation of malic acid to oxaloacetic acid | |
| JP4791203B2 (ja) | 酸化物触媒の製造方法 | |
| JPH0648963A (ja) | 調節された酸化反応の改良法 | |
| JPH05155874A (ja) | ２段階ブタン無水マレイン酸工程 | |
| US5117011A (en) | Non-catalytic oxidation of propylene to propylene oxide | |
| RU2049086C1 (ru) | Способ получения метанола | |
| Soliman et al. | Acetic Acid Production by Partial Oxidation of Ethane: Recent Developments and Economics | |
| Cavani et al. | Multi-Step and Single-Step Gas-Phase Selective Oxidation of Isobutane to Methacrylic Acid as an Alternative Process to the Acetone Cyanohydrin Route |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic |