CZ67897A3 - Process and apparatus for producing prefabricated parts - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro výrobu stavebních dílců

Oblast techniky

Vynález’šě týká’způsobu á zařízení přó výrobu stavebních.....

dílců z jednotlivých desek, zejména z desek vyrobených zejméi na ze dřeva.

r Těmito stavebními dílci mohou být zejména stěnové _J a/nebo stropní dílce, které jsou předvyrobené a na staveništi jsou již jen osazovány, aby se mohly stavební konstrukce, zejména lehké konstrukce budov, levněji a rychleji stavět. Tyto stavební dílce mají také uplatnění u stavebních konstrukcí stavěných technikou tak zvaného ztraceného bednění, u kterých deskové dílce zůstávají součástí stavební konstrukce. U těchto dílců se požaduje co největší variabilita sestavování a tyto dílce musí splňovat stále se zvyšující technické požadavky, přičemž dílce musí také umožnit stavby s vysokou estetickou úrovní.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit způsob a zařízení k provádění tohoto způsobu, kterými by bylo možno splnit tyto dosud nesplnitelné požadavky. Zejména má být zajištěna možnost rozsáhlé automatizace výroby stavebních dílců při současné co největší variabilitě.

Podstata vynálezu <r Tento úkol je vyřešen způsobem podle vynálezu, jehož podstata je obsažena v patentovém nároku 1, a zařízením podle vynálezu, jehož podstata je obsažena na obr. 14. Výhodná provedení způsobu a zařízení podle vynálezu jsou obsažena v nárocích 2 až 13, popřípadě v nárocích 15 až 40. Pojmy používané v nárocích jsou přizpůsobeny termínům obsaženým v popisu příkladných provedení.

Podle vynálezu je pro výrobu stavebních dílců, zejména • · • · · · · ·

- 2 stěnových nebo stropních panelů, z jednotlivých desek navržen způsob, při kterém se vytvoří nejméně jedna předem určená řezná plocha na nejméně jedné předem vyrobené jednotlivé desce pomocí néjméně jednoho pilového á/nebo frézovacího ústrojí, pohybujícího se podle řídicích impulzů počítače podél * systému souřadnic obsahujícího _a x: první směr rovnoběžný s jednou povrchovou plochou jednotp livé desky, y: druhý směr rovnoběžný s povrchovou plochou jednotlivé desky a kolmý na první směr, z: třetí směr, kolmý na povrchovou plochu jednotlivých desek, a řízeného podle následujících parametrů:

A: (x,y)-souřadnice výchozího bodu řezné linie mezi řeznou plochou a povrchovou plochou desky,

E: (x,y)-souřadnice koncového bodu řezné linie mezi řeznou plochou a povrchovou plochou desky,

N: (x,y,z)-souřadnice normály k řezné ploše.

Způsobem podle vynálezu je možno vytvořit na jednotlivé desce nejméně jednu předem určenou řeznou plochu s libovolnou velikostí a orientací. Řeznou plochou je v tomto případě nazývána plocha vytvořená pracovním nástrojem jako je pilový nástroj a/nebo frézovací nástroj. Tyto řezné plochy mohou být jak rovinné, tak také zakřivené. Odstup mezi výchozím bodem » řezu A a jeho koncovým bodem E je nazýván řeznou délkou, která je určena například délkou jedné hrany vyříznutého otvoru pro okno nebo podobnou část. Způsobem podle vynálezu je možné připravit individuálně vytvořené jednotlivé desky, přičemž jejich výroba podle programu umožňuje sériovou výrobu desek v přesném a opakovatelném provedení.

Způsobem podle vynálezu se mohou vytvářet libovolné řezné plochy a v důsledku toho libovolně nařezané desky, opatřené zejména libovolnými výřezy. Tyto výřezy jsou určeny například pro okna a/nebo dveře, přičemž při výskytu dveřního • · • · · · · · • ·

- 3 • ···· · · · ··· · ··· · otvoru na spodním okraji desky se může nechat kolem otvoru úzká okrajová část, která se potom může ve stavěné konstrukci využít pro uložení podlahy. Kromě toho se takto mohou vytvářet otvory pro technická'vybavení budov,například pro -větrá— ní, vzduchotechniku, potrubí, rozvaděče a podobně. Tento příkladný uvedený přehled možných výřezů v jednotlivých deskách samozřejmě není úplný.

Při provádění způsobu podle vynálezu může být hloubka řezu, která se dosáhne při úplném ponoření pracovního nástroje do materiálu desky, pevně předem nastavena, takže pracovní nástroj vniká do materiálu po dráze, která je upravena podle tloušťky zpracovávaných desek. Ta může být volena tak, že vytvářená řezná plocha dosahuje i při maximálním možném naklonění řezné plochy od povrchové plochy jednotlivé desky celou její tloušťkou až na rubovou plochu desky. Je výhodné, jestliže při způsobu podle vynálezu se pohyb nejméně jednoho pilového a/nebo frézovacího ústrojí se řídí přídavně podle dalšího parametru

T: hodnota hloubkového řezového vektoru probíhajícího v řezné ploše kolmo na řeznou linii mezi body A-E.

Tím je možno přizpůsobit hloubku ’ řezu sklonu řezné plochy a tak dosáhnout toho, pracovní nástroj prakticky nepronikne do oblasti nacházející se za rubovou stranou jednotlivé desky.

V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu se na rubové strany jednotlivých desek upevní díly distančních spojek rozmístěné podle předem určeného plánu. Tím je možno na jednotlivé desky například upevnit výztužné rohože nebo ztužující příhradové nosníky nebo je možno při vhodném provedení dílů distančních spojek vytvořit z jednotlivých desek bednění s určenou šířkou, zejména tak zvané ztracené bednění. Je také možné nejprve upevňovat díly distančních spojek na rubovou stranu jednotlivých desek a teprve potom vytvářet • ·

řezné plochy. Výhodnější je však takový postup, při kterém se nejprve vytvoří řezné plochy a teprve potom se provádí upevňování dílů distančních spojek.

Při provádění způsobu podle vynálezu se řízení celého

Při tomto výhodném probýt například vytvořen jednotlivé desky. Tento procesu zajišťuje zejména počítačem, vedení způsobu podle vynálezu může a využíván počítačový program pro program obsahuje zejména ve vztahu k jednotlivým deskám přesné polohy řezných ploch, zejména pro vytvářené výřezy, a také přesné polohy jednotlivých dílů distančních spojek, které mají být umístěny například podle statických požadavků v přesně vymezených místech desek. V programu pro příslušné počítačové řízení průběhu způsobu podle vynálezu mohou být zahrnuta také další hlediska, například vytvoření jednotlivých desek, ale také vlastnosti materiálů použitých pro vytvoření jednotlivých desek, popřípadě do programu mohou být ukládány a z něj získávány údaje, které mohou být využity v následujících operacích způsobu podle vynálezu nebo při opětovném provádění způsobu podle vynálezu pro optimalizaci hotoveného stavebního dílce.

Orientace jednotlivých desek může být v podstatě libovolná, to znamená desky mohou být uloženy ve stavbě jak vodorovně, tak také svisle. Za výhodné se pokládá uspořádání jednotlivých desek ve skloněné poloze ke svislici. Úhel sklonu mezi svislici a rovinou proloženou osami x-y je 1° až 25°, zejména mezi 5° a 15°, především je roven 10°. Tímto nakloněním je možno stabilizovat polohu jednotlivých desek pouze vlastní tíhou bez dalších přidržovacích pomůcek. Je ovšem možno použít také přídavných přidržovacích prostředků, například svěrek. Při umístění jednotlivých desek do nakloněné nebo svislé polohy je možno tyto desky na jejich spodních okrajích uložit také na úložných prvcích, například na úložných válečcích.

• · · · • ·

Je možné, že při vytváření řezné plochy pronikne pracovní nástroj do styčné oblasti, ve které může přijít do kontaktu s podpěrnými prvky nebo jinými součástmi zařízení. Aby se tomu zamezilo, je’ při provádění ' další 'výhodné'konkretizace vynálezu možné, aby se při vytváření řezných ploch se sledoval výskyt těchto styčných ploch, například oblastí úložných prvků pro jednotlivé desky, a pokud by řezné plochy procházely styčnými oblastmi, mohly by se jednotlivé desky posunout vůči styčným plochám zejména rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y a současně se uskutečnil odpovídající posuv vztahových bodů souřadnicového systému pro nastavené parametry. Vytváření řezných ploch pak může probíhat mimo oblasti, které nejsou součástmi jednotlivých desek. Je také možné vytvořit pomocí konstrukčních prvků například dorazy pro pilové a frézovací zařízení nesoucí pracovní nástroje a tím zamezit pronikání pracovních nástrojů do jiných než prořezávaných částí.

Jak již bylo řečeno, může být základní výhodou způsobu podle vynálezu, jsou-li jednotlivé desky prořezávány hlouběji než je tloušéka těchto desek. Při tomto postupu se totiž může předem nastavit určitá hloubka řezu, která je dostačující pro všechny prováděné řezy při řezání jednotlivých desek tohoto druhu. Podle tohoto řešení se nemusí měnit hloubka řezu při zpracování určitého typu jednotlivých desek. Zejména je u tohoto způsobu výhodné, jestliže je pod zpracovávanou jednotlivou deskou umístěna nejméně jedna, zejména výměnná úložná deska, vyrobená zejména z dřevěného materiálu. V takových případech je možno volit hloubku řezu tak, aby zpracovávaná jednotlivá deska byla dostatečně proříznuta. Těmito opatřeními se kromě toho zamezí tomu, že se pod zpracovávanou jednotlivou deskou bude vyskytovat rušivá oblast, tvořená například úložnými prvky, kterým se potom musí další postup vyhýbat. Při těchto provedeních jsou totiž úložné prvky v kontaktu s podpěrami, popřípadě s podpěrnými deskami • · · • · « ·

- 6 a nikoliv se zpracovávanou jednotlivou deskou.

Při provádění způsobu podle vynálezu se mohou jednotlivé desky samostatněa/nebo ve spojení s úložnou deskou'uložit na úložném rámu a zajistit ve své poloze po- mocí svěrných prvků, například svorek, přičemž na obou plochách úložných desek jsou zejména na obou stranách vytvořeny dorazy pro jednotlivé desky. Svorky použité pro zajištění polohy desek však mohou tvořit ve smyslu uvedeném v předchozí části rušivé oblasti při řezání nebo při upevňování dílů distančních spojek. Tuto skutečnost je možno vzít v úvahu tím, že pomocí ovládání se jednotlivé desky společně nebo nezávisle na podpěrné desce po předchozím alespoň částečném uvolnění upevňovacích svorek posunou a potom se po dokončeném posuvu opět upevní na nosný rám. Také v tomto případě se potřebné posouvání desek ovládá na základě odpovídajícího posunutí souřadnicových vztažných bodů pro ovládací parametry.

Řeznými plochami se oddělí deskový výřez, který již dále není používán pro další výrobu stěnového panelu, od dále využívané jednotlivé desky. Výřez může být tvořen okrajovou oblastí nebo také vnitřní oblastí, ve které se dále vytvářejí okna nebo dveře. Při provádění způsobu podle vynálezu je možný takový postup, že se dále nepoužívaný výřez desky, popřípadě jeho podklad polohově zajistí a že se dále využívaná část jednotlivé desky oddálí od výřezu ve směru kolmém na rovinu proloženou osami x-y a odvede se stranou, načež se samostatně odstraní také výřez. Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se nejprve odvádějí dále používané jednotlivé desky a potom jednotlivé výřezy. Deskový výřez může být při vhodném sklonu jednotlivé desky uložen a polohově zajištěn na podkladu ve stabilní poloze pouze účinkem vlastní tíhy a tření. Toto zajištění je realizováno zejména při provádění způsobu v rámci vynálezu, při kterém se opracování jednotlivých desek provádí v jejich vodorovné poloze. Tento postup

spočívá v tom, že jednotlivé desky se alespoň v průběhu řezání nebo odvádění stranou udržují v podstatě ve vodorovné poloze. Je také možné upevnit výřez na podkladu uvolnitelnými spoji, zejména pomocí nejméně jednoho 'šroubu.' Tím je možno zajistit zejména při skloněné poloze jednotlivé desky jednoduše možnost oddělení výřezu od dále používané desky. Deskový výřez je potom možno později opět od podkladu oddělit.

Zejména v případech, ve kterých probíhá vytváření řezných ploch v jiné než vodorovné poloze jednotlivé desky, může být výhodné, jestliže se řezné plochy nevytvoří v celé tloušťce desek, takže pro stabilizaci jednotlivých desek zůstává mezi vyříznutou částí a dále používanou jednotlivou deskou spojovací můstková oblast, která se odstraní později. Tím je možno vytvářet v rohových oblastech okenních a dveřních otvorů malé přemosťovací stojiny, které se mohou v dalším výrobním stádiu automaticky nebo ručně odstranit.

Při upevňování dílů distančních spojek na jednotlivé desky je výhodné, jestliže je rozmístění těchto spojek navrženo pro jednotlivé desky na základě očekávaného rozložení vnějšího zatížení plochy desky.

V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu se provádí nejméně jeden z následujících kroků:

- upevnění vzájemně komplementárních dílů distančních spojek v odpovídajících polohách na k sobě přivrácených plochách jednotlivých desek pro výrobu dvoustěnných stavebních dílců;

- sestavení k sobě přiřazených jednotlivých desek, opatřených díly distančních spojek, přičemž vzájemně odpovídající díly distančních spojek se pro vytvoření distanční spojky vzájemně spojí, přičemž zejména vzájemně si odpovídající komplementární díly distančních spojek do sebe zasahují.

Způsob využívající obě tyto výrobní operace je zejména vhodný pro výrobu dvoustěnných stěnových dílců, které mohou sloužit například jako ztracené bednění.

Distanční spojky mohou být upevňovány různými způsoby a prostředky, například přišroubováním, pomocí převlečných matic a podobně. Ve zvláště výhodném provedení zasahují při spojování vzájemně komplementární části spojek do sebe a jsou upevněny například zaklapnutím do sebe.

Pro vytváření distanční spojky nohou být spojované díly distančních spojek vytvořeny jako jednodílné. Výhodnější však je, jestliže je nejméně jeden z komplementárních dílů distančních spojek sestaven z několika, zejména dvou vzájemně spojených prvků distančních spojek, vytvořených zasunutím jednoho prvku distanční spojky do odpovídajícího komplementárního prvku distanční spojky. Jeden z prvků distančních spojek může být upevněn na jednotlivou desku a druhý prvek může mít různé dimenze podle požadovaného odstupu a/nebo předpokládaného zatížení. Upevňovaný prvek této spojky může mít stále stejné provedení, což je velmi výhodné zejména z výrobně technického a montážně technického hlediska. Takové výhodné distanční spojky jsou popsány například v EP-A-0 537 727, k jehož obsahu bylo při zpracování popisu přihlédnuto.

Při tomto postupu se může nejprve jeden z prvků distančních spojek upevnit na jednu z jednotlivých desek a potom se s tímto prvkem spojí další spojovatelný prvek distanční spojky do dílu distanční spojky. Při výhodném provedení způsobu podle vynálezu se spojování prvků distančních spojek do jednoho dílu distanční spojky provádí před upevněním dílu distanční spojky na jednotlivou desku. Díly distančních spojek a/nebo prvky distančních spojek mohou být pevně upevněny na upevňovací plochu jednotlivé desky zejména přišroubováním.

- 9 V ještě jiném výhodném provedení způsobu podle vynálezu se jednotlivé desky opatřené, díly distančních spojek, pohybují při sestavování vůči sobě, dokud se všechny komplementární díly distančních spojek nepřemístí proti sobě do upevňovací polohy, zejména do zasouvací polohy, aniž by byly zasunuty do sebe, načež se distanční spojky spojí zejména po skupinách současným zaklapnutím obou jejich dílů do sebe. Přitom je možné, že všechny díly distančních spojek stavebního dílu se mohou zasunout v podstatě stejnou silou a také v podstatě současně. To vyžaduje pouze velkoplošné lisovací zařízení pro působení silami v celé ploše, což je ovšem spojeno se značnými náklady.

Proto je výhodnější, jestliže jsou díly distančních spojek zasouvány do sebe vždy po skupinách a v podstatě stejnou silou, přičemž zejména prostorově spolu související skupina zahrnuje část nebo zlomek celkového počtu dílů distančních spojek. V důsledku podstatně menších sil, potřebných pro zasouvání dílů spojek do sebe, je možno způsob podle vynálezu realizovat s příslušně menšími zařízeními pro působení tlačnými silami na jednotlivé desky. Jednotlivé desky, upravené pro zasunutí svých částí do sebe a odpovídající přítlačná zařízení, se přitom pohybují vůči sobě v podstatě rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y, zejména vodorovně. Relativní pohyby mohou být uskutečňovány výhodně pohybem jednotlivé desky vůči nepohyblivému přítlačnému zařízení, které probíhá jen mezi jednotlivými lisovacími operacemi.

V další konkretizaci způsobu podle vynálezu se při sestavování zvednou jednotlivé desky synchronizovaným vztyčovacím pohybem z polohy skloněné ke svislici do svislé polohy a jednotlivé desky se přivedou do spojovací polohy proti sobě. V této svislé poloze jsou jednotlivé desky umístěny ve spojovací poloze proti sobě, přičemž díly distančních spojek, upevněné na jednotlivých deskách, jsou umístěny proti sobě, ·· · • · ·· • · ·· ·· ··

- 10 avšak ještě nejsou spolu spojeny. V důsledku toho se musí odpovídající díly distančních spojek po tomto vyrovnání do poloh proti sobě ještě zasunout do sebe, aby vytvořily dvoudeskový stěnový dílec'/ který.....by mohl-být- částí napří-klad ztraceného bednění.

Popsaný vztyčovací pohyb se přitom může provádět pomocí elektricky ovládaného vřetena. Výhodněji se však vztyčovací pohyb jednotlivých desek ovládá kombinovaným účinkem měchových válců, umístěných po obou stranách jednotlivých desek, s mechanickým vedením pomocí kulis, jejichž společným účinkem dochází k synchronizovanému vztyčení obou jednotlivých desek. Synchronizované vztyčení je výhodné zejména tehdy, když se použijí díly distančních spojek popsané v EP-A-0 537 727 nebo podobné prvky. Synchronizovaným pohybem se totiž dosáhne toho, že díly distančních spojek, sestávající vždy ze stěnového talíře a trubkového spojovacího prvku, jsou spolehlivě zavedeny do otvoru příslušného stěnového talíře, upevněného na rubové straně protilehlé stěnové desky.

V dalším výhodném provedení způsobu podle vynálezu jednotlivé desky se zejména před svým vztyčením do svislé polohy přivedou nejprve při sestavování do konečného stavebního dílce ve skloněné poloze do vzájemného odstupu určeného díly distančních spojek. Toto přestavování obou jednotlivých desek ve skloněné poloze do určeného vzájemného odstupu se provádí zejména pomocí vřetenového přestavovacího ústrojí s hnacím elektromotorem, které je samozřejmě rovněž spojeno s řídicí jednotkou celého systému.

Konečně je třeba připomenout takovou situaci, že na zejména dvoustěnné stavební nenosné boční díly, které kolmo na rovinu desek. Pro dílce je nutno upevnit zejména probíhají šikmo, ale především tento účel se na jednotlivých deskách vytvoří v místech upravených pro připojení bočního • · • · · · · · dílu vybrání vyříznuté s pokosen, popřípadě drážka vyříznutá na pokosu. Do tohoto výřezu, popřípadě drážky se potom osadí nenosný boční díl, který nedosedá na tupo na dvojitou stěnu. Tím se odstraní neestetické nerovnosti- a. kromě-toho -.vzniká., možnost, že po vyplnění spár silikonem odpadá potřeba vytvářet jinak nutná skosení, takže je možno dosáhnout výrazných úspor.

Výroba stavebních dílců způsobem podle vynálezu může být plně automatizovaná, přičemž výrobní zařízení obsahuje skupinu stanic, ve kterých se provádějí jednotlivé dílčí operace. Mezi stanicemi se mohou jednotlivé desky nebo částečně zpracované konstrukce dopravovat pomocí dopravních prostředků, například dopravních vozíků nebo vozíků s výměnnými podvozky. Jednotlivé desky mohou být s výhodou opatřeny značkami, které jsou strojně čitelné, takže jednotlivé desky mohou být snadno identifikovány.

Podstata vynálezu u zařízení k provádění popsaného způsobu výroby stavebních dílců z jednotlivých desek spočívá v tom, že zařízení obsahuje nejméně jedno řezací zařízení pro vytváření nejméně jedné řezné plochy na nejméně jedné předem vyrobené jednotlivé desce řezáním¹a/nebo frézováním, nejméně jedno pilové řezací zařízení s nejméně jedním pilovým nástrojem a/nebo nejméně jedno frézovací zařízení s nejméně jedním frézovacím nástrojem, přičemž pilový nástroj a frézovací nástroj jsou pohyblivé na základě povelů počítače podle parametrů A, E, N, definovaných v předchozí části popisu.

Pilové řezací zařízení je vytvořeno pro vytváření rovinných řezných ploch a frézovací zařízení je upraveno jak pro vytváření jak rovinných řezných ploch, tak také vytváření zaoblení podle zadání určeného uvedenými parametry. Frézovací zařízení je výhodně řízeno při svém pohybu zejména při vytváření rohů počítačem; tím je odstraněna nutnost vytváření rohů pomocí pilového kotouče, při kterém se musí jednotlivé řezné • · ····

plochy vzájemně křížit. Pilový nástroj a/nebo frézovací nástroj je pohyblivý podle povelů dodávaných počítačem a přídavně podle parametru T.

Na řezacím zařízení se výhodně nacházejí dorazové prvky pro přesné nastavené polohy zpracovávaných jednotlivých desek. Zejména je na jedné desce upraven vždy na obou jejích svislých stranách nejméně jeden doraz, který je popřípadě společný také pro podkladní desku. Tímto definováním polohy jednotlivých desek je umožněno řízené opracování desek pomocí definovaných parametrů.

Ve výhodném provedení vynálezu je pilové zařízení a/nebo frézovací zařízení posuvné rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y na posuvných nosnících posuvného rámu. V zařízení je možno použít oddělených posuvných rámů pro pilové řezací zařízení a pro frézovací zařízení, přičemž výhodněji jsou tato pilová zařízení umístěna na společném posuvném nosníku. První z těchto provedení umožňuje volný pohyb pilového řezacího ústrojí nezávisle na frézovacím ústrojí ve směru rovnoběžném s rovinou proloženou osami x-y.

I „

Pro vytváření skloněných řezných ploch, svírajících ostrý úhel k rovině jednotlivé desky, je v dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu pilový nástroj výkyvný v řezné rovině, šikmé k rovině proložené osami x-y, a/nebo je otočný kolem osy otáčení kolmé na rovinu proloženou osami x-y a/nebo je výkyvný kolem kyvné osy pilového nástroje, probíhající příčně, zejména kolmo na osu otáčení pilového nástroje. Frézovací nástroj má svou osu otáčení kolmou na rovinu proloženou osami x-y a také nastavitelnou šikmo k této rovině. Dále je frézovací nástroj veden ve frézovacím zařízení výkyvné kolem frézovací výkyvné osy, probíhající příčně, zejména kolmo k ose otáčení frézovacího nástroje. Pilový nástroj s řeznou rovinou a frézovací nástroj se svou osou ·· ···· ·· · ·· »· • · · · · · · ·· · ··· ···· ·· · • ···· · · · ··· · ··· · • · · · · · · ···· * ·· ·· ·· ·

- 13 otáčení rovnoběžnou s hloubkovým vektorem řezu je veden při svém pohybu přímočaře a rovnoběžně s vektorem hloubky řezu, aby se umožnilo proniknutí pracovního nástroje do jednotlivé desky. ’ ............. Jak pilový nástroj, tak také frézovací nástroj mohou plnit své funkce a pohybovat se v popsaných orientacích, popsané v předchozích odstavcích, jak samostatně nebo v kombinaci. Výhodné jsou zejména takové pilové řezací a/nebo frézovací zařízení podle vynálezu, u kterých jak řezací nástroj, tak také frézovací nástroj plní všechny funkce, to znamená mohou vykonávat všechny pohyby potřebné pro celé nařezání jednotlivých desek.

Při dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu jsou frézovací nástroj a pilový nástroj vůči sobě uspořádány tak, že osa otáčení frézovacího nástroje, zejména rovnoběžně přesazená o poloměr frézovacího nástroje, je uložena v řezné rovině. Tím je možno pohybem frézovacího nástroje, probíhajícím rovnoběžně s řeznou rovinou, přemísťovat frézovací nástroj k místu, které již bylo zpracováno řezacím nástrojem a naopak. Frézovací nástroj a pilový řezací nástroj být také uspořádány zejména společně výkyvné kolem společné kyvné osy, kolmé k řezné rovině a také kolmé k ose otáčení frézovacího nástroje, přičemž koncová část frézovacího nástroje, odvrácená od výkyvné osy a také vnější strana pilového řezacího nástroje, odvrácená od výkyvné osy, mají v podstatě stejný radiální odstup od výkyvné osy a osa otáčení frézovacího nástroje probíhá zejména kolmo k výkyvné ose. Tímto konstrukčním řešením je možno provádět výměnu nástrojů natáčením kolem výkyvné osy tak, že se frézovací nástroj vykývne přesně do pracovního místa pilového řezacího nástroje a naopak. Oba pracovní nástroje mohou být také uspořádány tak, že výkyvné osy pilového řezacího nástroje a frézovacího nástroje probíhají kolineárně.

• · • ·

V průběhu přiřezávání může být jednotlivá deska držena v rozřezávacím ústrojí v požadované poloze. Při tomto uchycení je možno jednotlivé desky podepřít například bodově zejména na žebrech á'výstupcích.Podlé výhodného provedení zařízení podle vynálezu, zaměřeného zejména na uložení jednotlivých desek, je k řezacímu zařízení přiřazena nejméně jedna, zejména výměnná a velkoplošná podpěra, zejména kotevní deska ze dřeva, na kterou je svou rubovou stranou plošně uložena jednotlivá deska. Jednotlivé desky mohou být na velkoplošné podpěře pevně přidržovány například svorkami. Velkoplošná podpěra má kromě jiného tu výhodu, že opracovávané jednotlivé desky jsou podepřeny celoplošně, takže řezy a frézované plochy mohou být vytvářeny do hloubky dosahující až k podpěře, přičemž při vedení řezu, procházejícího sice celou tloušťkou jednotlivé desky, ale nezasahujícího do velkoplošné podpěry, jsou řezné plochy otevřeny v podstatě pouze na stranu, na které je umístěn pracovní nástroj. K pracovnímu nástroji je také přiřazeno odsávací ústrojí, kterým mohou být snadno odsávány a odstraňovány odpadové částice vznikající při opracování, to znamená prach, piliny a třísky. Podpěra tvořená deskou podléhající opotřebení v průběhu výroby, může podepírat jednotlivou desku také pri další dopravě jednotlivé desky, ve které již byly provedeny potřebné řezy. V tomto místě je možno připomenout význaky způsobu podle vynálezu, uvedené v předchozích odstavcích popisu, řešících odstranění rušivých oblastí, které je možno využít pro řízení způsobu, popřípadě zařízení pro výrobu deskových dílců.

V jiném výhodném provedení zařízení podle vynálezu obsahuje řezací zařízení prostředky pro přemísťování jednotlivých desek vůči řezacímu zařízení rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y, zejména ve vodorovném směru, přičemž jednotlivé desky jsou pohyblivé podle povelů, vysílaných zejména počítačem. Přemisťovacím prostředkem může být například dopravní pás pohyblivý ve vodorovném směru nebo řada dopravních váleč• ·

ků, na kterých jsou uloženy jednotlivé desky. V některých případech mohou být přidržovací prostředky pro jednotlivé desky ovládány tak, že uvolňují desky pro relativní pohyby 'a potom je ihned opět zachycuj í v nehybné poloze .· Pro- umožně- ní relativního pohybu, přesně vymezeného ve svém rozsahu, může být přiřezávací ústrojí opatřeno prvním dorazem a nejméně jedním druhým dorazem pro jednotlivé desky, umístěným rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y, zejména ležícím v této rovině a nejvýhodněji vodorovným, který je umístěn přesazené vůči prvnímu dorazu. Pohybem jednotlivé desky mezi těmito dorazy a odpovídajícím řízením pohybu a činnosti pracovních nástrojů je možno se oblastem. Řezací zařízení se nezávisle na následně používaných ústrojích zařízení podle vynálezu.

vyhnout při řezání rušivým mohou s výhodou používat

Zařízení je v dalším výhodném provedení podle vynálezu opatřeno nejméně jedním osazovacím ústrojím pro upevnění skupiny dílů distančních spojek na upevňovací ploše nejméně jedné jednotlivé desky. Osazovací zařízení obsahuje nejméně jednu hlavu robotu, volně pohyblivou podle povelů počítače rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y a upravenou pro upevňování dílů distančních spojek na jednotlivé desky. Při upevňování se vytvářejí silové spoje, přičemž pro takové upevňování je hlava robotu opatřena nejméně jedním šroubovacím ústrojím. K sobě přistavené desky přitom mohou být zpracovávány v osazovacím zařízení současně vždy jednou hlavou robotu nebo postupně pouze jednou hlavou robotu. Pracovní postup tohoto osazovaciho zařízení, zejména přívod dílů distančních spojek je blíže objasněn v popisu příkladného provedení zařízení podle vynálezu, doplněného příslušnými výkresy.

Zařízení je v dalším výhodném provedení vynálezu opatřeno spojovacím ústrojím pro vzájemné spojení jednotlivých • · • · • · · · · · desek, opatřených díly distančních spojek. Spojovací ústrojí je v tomto výhodném provedení opatřeno nejméně jednou dvojicí přítlačných rámů, pohyblivých vůči sobě a upravených pro opřeni jednotlivě deský š upevněnými díly distančních spojek, přičemž k nejméně jednomu z přítlačných rámů je přiřazeno » přítlačné ústrojí pro zatlačování dílů distančních spojek, upevněných na proti sobě uložených jednotlivých deskách, do * sebe. Přítlačné ústrojí je ovládáno elektromotoricky, hydraulicky nebo zejména pneumaticky. Pneumatické ovládací ústrojí je zejména výhodné v těch případech, kdy jsou výrobní haly, ve kterých je zařízení podle vynálezu umístěno, již vybaveny rozvodem tlakového vzduchu. Pro uvedený účel jsou nejvýhodnějšími pneumatickými prvky měchové válce pracující se stlačeným vzduchem.

Přítlačné ústrojí se může vytvořit tak, že vyvozuje tlak působící v podstatě současné v celé ploše jednotlivé desky. V alternativním provedení může být přítlačné ústrojí upraveno pro vyvozování v podstatě rovnoměrného tlaku v přítlačné oblasti, přičemž přítlačnou oblastí je část nebo zlomek celkové plochy jednotlivé desky a zařízení jev tomto případě opatřeno posuvným ústrojím pro zajištění posuvných pohybů mezi přítlačným ústrojím a jednotlivou deskou. V tomto případě se jednotlivé desky při spojování pohybují a pohyb těchto » jednotlivých desek se uskutečňuje mezi jednotlivými přítlačnými operacemi. V souvislosti s použitím přítlačného ústrojí • působícího jen v omezené přítlačné oblasti může být výhodné, jestliže jsou díly přítlačných spojek opatřeny zasouvacími nebo zaklapávacími prvky vytvořenými tak, že zasouvací dráha potřebná pro vzájemné zasunutí protilehlých dílů spojek do sebe je tak krátká, že ohyb jednotlivé desky mezi oblastmi s již zasunutými díly přítlačných spojek a sousedními oblastmi, které se již vzájemně dotýkají, ale jejichž díly spojek ještě nejsou do sebe zasunuty, leží v podstatě v oblasti pružnosti jednotlivé desky. Přitom je možno přizpůsobit boční • ·

- 17 odstupy mezi sousedními díly přítlačných spojek a dráhou zasouvacího pohybu při jejich spojování tak, že při větších odstupech spojek může být použito dílů distančních spojek, které mají delší dráhu vzájemného zasouvání.

Pro dosažení dalšího výhodného provozu zařízení podle vynálezu mohou být podle dalšího výhodného provedení vynálezu k přítlačnému rámu přiřazena nejméně dvě přítlačná ústrojí, ovládaná samostatně nebo nebo ve vzájemné kombinaci. V dalším výhodném provedení obsahuje každé přítlačné ústrojí jednu přítlačnou desku, zatíženou pneumaticky vyvozovaným tlakem. Pneumatické zatížení tlakem může být přitom vyvozováno nejméně jedním vzduchovým měchovým válcem. U tohoto výhodného provedení zařízení podle vynálezu je dosaženo toho, že při stlačování jednotlivých desek k sobě nemusí být ve všech případech všechna přítlačná ústrojí využívána pro stlačování nebo sestavování jednotlivých desek k sobě. Podle potřeby mohou být uváděna do činnosti vždy jen ta přítlačná ústrojí, popřípadě je možno působit tlakem jen na ty tlačné desky, jejichž ovládání nebo zatěžování tlakem je nezbytné. Jestliže se například vloží do spojovacího ústrojí s většími rozměry jednotlivá deska s libovolnými výřezy, pak se využijí jen některé části spojovacího ústrojí, na kterých je uložena deska nebo dvojice vzájemně spojovaných desek. Stejně tak mohou mít určité desky, popřípadě dvojice desek některé oblasti, které nejsou zatěžovány tlakem a na kterých nejsou například upevněny žádné díly přítlačných spojek nebo na které je působení tlaku z různých důvodů, například proto, že v těchto oblastech budou umístěny například okenní nebo jiné stavební prvky, nežádoucí.

V dalším výhodném provedení je zařízení podle vynálezu opatřeno zajištovacím ústrojím, zejména zajištovací tyčí nebo čepem pro vzájemné zajištění přítlačných rámů. Tímto způsobem jsou drženy přítlačné rámy a tím také jednotlivé desky, které • · ···· · · · ··· · ··· · mají být vzájemně spojeny, v definované vzájemné poloze.

V zařízení podle vynálezu může být dále za řezacím zařízením’ umístěno néjméhě první měziskladovací ústrojí.......prouložení nejméně jedné nařezané jednotlivé desky. Za osazovacím ústrojím může být umístěno nejméně jedno druhé meziskladovací ústrojí s několika, zejména s mnoha skladovacími místy pro uložení jednotlivých desek osazených díly distančních spojek. Druhé měziskladovací ústrojí může mít výhodně úložnou kapacitu, která je přizpůsobena osazovací kapacitě osazovacího ústrojí tak, že pro každou jednotlivou desku, opatřenou celou sadou dílů distančních spojek, je k dispozici jedno úložné místo. Tím je možno investičně a pracovně náročné osazovací ústrojí udržovat v provozu prakticky bez delších technologických přestávek. Druhému meziskladovacímu ústrojí mohou být přiřazeny také prostředky pro ukládání výztuží, zejména výztužných rohoží nebo příhradových nosníků, při jejichž rozmístění je přihlédnuto k polohám dílů distančních spojek, popřípadě prvků technického vybavení budov, jako jsou trubky pro uložení vedení, rozvodná potrubí, popřípadě další stavební konstrukční prvky, například okenní a/nebo dveřní prvky. Za sestavovací stanicí je v dalším výhodném provedení vynálezu umístěno úložné ústrojí pro ukládání dohotovených stavebních dílců.

Jednotlivá ústrojí zařízení podle vynálezu mohou být uspořádána za sebou ve výrobní lince, která je zejména přímá. Pro lepší využití prostoru je možno pro změnu směru dopravy jednotlivé desky zajistit natáčení jednotlivé desky kolem svislé osy pomocí natáčecího ústrojí, vytvořeného ve formě točny, na které je uloženo ústrojí nesoucí jednotlivou desku. Při tomto uspořádání je možno vytvořit výrobní linku tvaru U nebo meandrovitého tvaru.

Kromě popsaného způsobu výroby stavebních dílců a září19 • ···· · · · ··· · ··· zení k provádění tohoto způsobu se vynález týká také výrobních operací nebo výrobních kroků a také konstrukčních úprav zařízení, která vyplývají z následujícího popisu příkladných provedeni nebo která 'jsou'vytvořená jinou kombinací jednotlivých znaků. Zejména se vynález týká řezacího a/nebo frézovacího ústrojí, osazovacího ústrojí, mezilehlého skladovacího ústrojí a sestavovacího ústrojí. Tato ústrojí jsou definována znaky obsaženými v příslušných částech popisu a týkajícími se těchto ústrojí.

Popsané znaky a také další znaky vynálezu vyplývají z následujícího popisu výhodného provedení vynálezu ve spojení se závislými patentovými nároky a také vyplývajícími z výkresů. Jednotlivé znaky způsobu a zařízení je možno posuzovat jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 schematický boční pohled na výrobní linku pro výrobu dvoustěnných stavebních dílců, sestávající ze šesti za sebou uspořádaných stanic, >

obr. 2 boční pohled na příkladné provedení řezacího zařízení (stanice I z obr. 1), obr. 3 příklad uspořádání osazovacího zařízení (stanice III na obr. 1) v bočním pohledu (dole) a v půdorysném pohledu (nahoře), obr. 4 příklad uspořádání druhého meziskladovacího zařízení (stanice IV na obr. 1) v bočním pohledu (dole) a v půdorysném pohledu (nahoře) a obr. 5 čelní pohled na sesazovací zařízení (stanice V na obr.1).

Příklady provedení vynálezu

Výrobní linka sestává v příkladu na obr. 1 z pěti sta20 nic. Řezací zařízení (stanice I) je podrobněji popsána pomocí obr. 2. V řezacím zařízení se jednotlivé desky, například desky z materiálu vyrobeného ze dřeva, přiřezávají na požadovaný ” rozměř podlé' ' zadání'? ' že jména podle programu.....určeného počítačem. Jednotlivé desky jsou výhodně opatřeny strojně čitelnými značkami se specifikacemi pro další opracovávání. Jednotlivé desky se mohou řezat v podstatě v libovolném sledu, ale je výhodné, jestliže se k sobě přiřazené jednotlivé desky zpracovávají bezprostředně po sobě. Takto přiřížnuté jednotlivé desky se potom skladují v prvním meziskladovacím zařízení (stanice II) , které může být vytvořeno ve formě dopravního vozíku nebo vozu, upraveného pro dopravu deskových přířezů ze stanice I do stanice III. Toto zařízení je opatřeno pro každou jednotlivou desku samostatně ovládaným a elektromotory poháněným dopravním pásem pro přemísťování jednotlivých desek ve směru x. Jednotlivé desky jsou uloženy v nakloněné poloze, jak je to patrno z obr. 1, avšak mohou také stát svisle. První meziskladovací zařízení může být uloženo na otočné plošině, aby bylo možno měnit směr dopravy uvnitř výrobní linky a umožnilo se tak lepší využití prostoru uvnitř výrobní haly. V sestavovací stanici (stanice III), která je blíže popsána s pomocí příkladu na obr. 3/ jsou postaveny dvě samostatné desky proti sobě na dvou vozících, na kterých se opatřují vždy pomocí jedné hlavy robotu distančníkovými prvky. Jednotlivé desky opatřené těmito distančníkovými spojovacími prvky se potom přepraví na druhé meziskladovací zařízení (stanice IV na obr. 1), které je podrobněji popsáno při objasňování obr. 4. V sestavovacím zařízení (ve stanici V), blíže objasněném při popisu příkladu z obr. 5, umístěném v závěrečné části výrobní linky, se jednotlivé desky opatřené vzájemně se doplňujícími distančními prvky pohybují směrem k sobě, až se všechny komplementární distanční prvky dostanou do zaklapávacích poloh proti sobě, ale ještě do sebe nezasahují. Tyto distanční a spojovací prvky se potom po skupinách přivádějí do vzájemného záběru a tvoří po

···· · ·· · · · ·

- 21 zaskočení distančních prvků dohotovený stavební dílec. Ten se potom zachytí upínacím zařízením (stanice VI), které je umístěno za sestavovacím zařízením. Zejména zařízení ze stanic II. IV. V, VI mohou být pojízdná na kolejích probíhajících vodorovně a příčně, zejména kolmo na průběh výrobní linky.

Boční pohled na obr. 2 znázorňuje řezací zařízení JL s nosným rámem 2, který je na své přední straně opatřen nosníky 3_, skloněnými přibližně v úhlu 10° k svislici. Na těchto nosnících 3. je upevněna šikmo uložená kotevní deska 4., tvořená deskou vyrobenou ze dřeva a představující velkoplošnou opěru pro jednotlivé desky 5, které jsou zejména rovněž vyrobeny z materiálu na bázi dřeva a jsou uloženy posuvně na kladkách nebo válečcích uspořádaných v patní oblasti nosného rámu 2 a vsunuty do tohoto nosného rámu 2. Jednotlivé desky 5 jsou na svých podpěrách pevně upnuty. Skloněná úložná plocha je definována osami x-y, z nichž osa x je vodorovná a tedy kolmá na rovinu výkresu a osa y je kolmá na osu x a rovnoběžné se směrem 6.

Na nosném rámu 2 je uložen posuvný rám 7, vedený posuvně ve směru osy x po přímém vodítku 8, probíhajícím také ve směru osy x, který je opatřen nejméně jednou vodicí kolejnicí 9 probíhající ve směru osy y a na které je veden posuvný nosič pohyblivý ve směru 6 a nesoucí kombinované pilové a frézovací zařízení 10.

Na nosném rámu 2 jsou v patní oblasti jednotlivých desek 5 uloženy blíže nezobrazené válečky, na kterých jsou posuvně ve směru osy x uloženy jednotlivé desky 5 společně s kotevní deskou 4.. To umožňuje kromě jiného již popsané relativní posouvání jednotlivých desek 5 a řezacího zařízení 1 vůči sobě při vyloučení rušivých oblastí vznikajících při vytváření řezných ploch.

Pilové a frézovací zařízení IQ obsahuje kotoučovou pilu a frézu, které jsou posuvné společně s posuvným nosníkem v rovině určené osami x, y a jejichž pohyb je ovládán počítačem. Jak pilový nástroj ve formě kotoučové.....pily,' ták'také' frézovací nástroj mají další stupně volnosti, které umožňují kotoučové pile vytvářet v libovolném směru a sklonu řezy na pokos, přičemž frézovací nástroj může vytvářet v libovolném místě jednotlivé desky 5 zaoblení nebo jiné tvarové řezy nebo rohy. Přídavné stupně volnosti pilového nástroje a frézovacího nástroje jsou umožněny již popsaným natáčením nebo vykyvováním pracovních nástrojů. Řízení hloubky řezu pomocí parametru T umožňuje, že při vytváření řezné plochy nevniká příslušný pracovní nástroj do kotevní desky 4 nebo do něj vniká jen nepatrně. Možné změny orientace pilového a/nebo frézovacího nástroje jsou znázorněny šipkami v první stanici I na obr. 1. Zařízení je také opatřeno neznázoméným odsávacím zařízením pro odstraňování zbytků vznikajících při opracování u pracovních nástrojů. Úložné nebo kotevní desky 4 se mohou v případě potřeby čas od času vyměnit za nové.

Obr. 3 znázorňuje osazovací zařízení 20 (stanice III na obr. 1) v bočním pohledu ve spodní části obrázku a v půdorysném pohledu v jeho horní části. Osazovací zařízení 20 obsahuje dva proti sobě umístěné nosné rámy 21, 22, z nichž každý je v principu vytvořen stejně jako nosný rám 2 řezacího zařízení χ. Pomocí přímých vodítek 23 , 24., probíhajících ve směru osy x, a vodicích kolejnic 25, 26 směrovaných ve směru osy y jsou hlavy 27, 28 robotu vedeny volně pohyblivě v rovině proložené osami x-y, takže pomocí řídicího ústrojí je možno hlavy 27, 28 robotu přemístit do libovolné polohy. Hlavy 27, 28 robotu slouží k opatřování jednotlivých desek 29, 30, uložených na příslušných nosných rámech 21, 22, díly distančních spojek, které jsou rozmístěny podle předem určeného plánu, vypracovaného zejména počítačem. Tyto díly distančních spojek se upevňují pomocí šroubovacích zařízení, uchycených

- 23 na hlavách 27, 28 robotu. Protože pohyb a činnost hlav 27, 28 robotu je volně programovatelná, mohou být díly distančních spojek upevňovány v různém rozmístění, které může tvořit pravidelný’’ obra zéč......Uspořádaní a ’ hustota ’ upevněných dílů distančních spojek mohou být upraveny podle očekávaného zatížení jednotlivých desek, popřípadě dvojitých stěnových dílců.

Hlavy 27 . 28 robotu jsou vytvořeny zejména shodně. V další části popisu bude konkrétně popsána jen jedna strana osazovacího zařízení 20. Hlava 27, 28 robotu je výhodně opatřena nejméně jedním šroubovákem, kterým mohou být díly distančních spojek přišroubovány na jednotlivou desku 29. Obvykle se jeden díl distanční spojky upevňuje na jednotlivou desku 29 pomocí několika šroubů. Pokud hlava robotu nese jen jeden šroub, mohou se další šrouby zašroubovat později. Výhodně je však hlava robotu opatřena několika šrouby, zejména přesně tolika šrouby, kolik je jich třeba k přišroubování jednoho dílu distanční spojky, například šesti. Tímto způsobem je možno výrazně zvýšit pracovní rychlost osazovacího zařízení 20. Levému nosnému rámu 21 je přiřazen zásobník 21 pro ukládání a vydávání dílů distančních spojek, posuvný s hlavou 27 robotu ve směru osy x, a přívodní ústrojí 32, spolupracující se zásobníkem 31 a s hlavou 27 robotu a určené pro polohově správné přivádění dílů distančních spojek na upevňovací místa na upevňovací ploše jednotlivé desky 29. Zásobník 31 je ve znázorněném příkladném provedení umístěn nad jednotlivou deskou 29.· Přívodní ústrojí 32 využívá pro přívod dopravovaných jednotek gravitačních sil, přičemž distanční spojka sklouzává šikmo dolů k hlavě robotu, kde je zachycována a přišroubována k jednotlivé desce 29. Při nakloněné poloze jednotlivé desky 29 tak není pro přívod dílů distančních spojek nutný žádný zvláštní pohon.

Hlava 27, 28 robotu může být také opatřena spojovacím ···· prostředkem pro vytváření dílu distanční spojky z několika spojovacích distančníkových prvků, zejména ústrojím pro zasunutí druhého prvku distanční spojky do prvního prvku distanční spojky, který je jíž upevněn ná jednotlivé desce' 29. Tak je možno vytvořit díl distanční spojky upevněný na jednotlivé desce 29.

Osazovacímu zařízení 20 je dále přiřazen plnicí zásobník 33, který se doplňuje větším počtem v podstatě libovolně orientovaných dílů distančních spojek, které mohou být neuspořádaně nasypány do plnicího zásobníku 22· Pomocí natřásacího zařízení se nepravidelné orientované díly distančních spojek přivedou do uspořádaného vyrovnání a nejméně jedním dopravním ústrojím 34 se takto uspořádané díly distančních spojek přivádějí do zásobníku 31. Šrouby pro upevňování dílů distančních spojek mohou být přiváděny přívodním ústrojím 35 šroubů k hlavě robotu. Přívodní ústrojí 35 šroubů pracuje pneumaticky, přičemž jednotlivé šrouby jsou přiváděny k hlavě robotu proudem vzduchu. Jsou-li díly distančních spojek vícedílné, zejména dvoudílné, sestavují se již v oblasti plnicího zásobník 33 a na jednotlivé desky 29 se přivádějí již v sestaveném stavu.

Obr. 5 znázorňuje sestavovací zařízení 50 (stanice V na obr. 1) ve stavu, ve kterém jsou vzájemně komplementární díly 42, 43 distančních spojek, našroubované na jednotlivé desky 51, 52. do sebe zaklapnuty. Jednotlivé desky 51, 52 se nejprve uloží ve skloněných polohách podle obr. 4, jak již bylo popsáno v předchozí části, a v odstupu od sebe, určeném příslušnými díly 42, 43 distančních spojek, přičemž toto nastavení vzájemných poloh se provádí zejména vřetenovým přestavovacím ústrojím s hnacím elektromotorem. Potom se jednotlivé desky 51, 52 synchronizovaným vztyčovacím pohybem převedou do v podstatě svislé polohy. Tento vztyčovací pohyb se uskutečňuje kombinovaným působením oboustranně uspořádá·· · ·· *· ·· ···· » · · ··«· ·· · ··· ···· · · · • ···· 9 9 · ··· · ··· · • · · · · 9 9 ···· · ·· ·· ·· · '

- 25 ných měchových válců s mechanickým kulisovým vedením. Jednotlivé desky 51, 52 se přitom pohybují vůči sobě tak, až jsou všechny komplementární díly 42 . 43 distančních spojek umístěny proti sobě do zaklapávacích poloh, aniž by však již tyto díly do sebe zasahovaly. Potom se zajištovacím ústrojím 53. spolu sepnou horní hrany přítlačných rámů 54, 55 v nastavených vzájemných polohách. Každý z přítlačných rámů 54, 55, který je upraven pro přijetí vždy jedné jednotlivé desky 51. 52, opatřené díly 4 2. 43 distančních spojek, je uložen na lisovacím stojanu 56, 57. Pomocí oboustranně uspořádaných vzpřimovacích ústrojí 58, 59, obsahujících zejména měchové válce, mohou být obě jednotlivé desky 51, 52 zejména v kombinaci s kulisovým vedením, které není na obr. 5 znázorněno, přivedeny nůžkovitým pohybem do svislých zasouvacích poloh. Přítlačné rámy 54., 55, zobrazené na obr. 5, mohou být ve směru osy y a kolmém na rovinu výkresu podstatně užší než jednotlivé desky 51. 52., takže tlak působí na jejich povrch jen v úzkém svislém přítlačném pásmu. Při lisovací operaci se potom do sebe zasune jen prostorově související a přítlačnému pásmu odpovídající skupina dílů 42, 43 distančních spojek. Po zasouvací operaci se přítlačné rámy 54, 55 odsunou, jednotlivé desky 51., 52 se posunou o odpovídající délku ve směru osy y, takže v přítlačné oblasti se objeví dosud do sebe nezasunuté díly 42 distančních spojek, a potom se opět působí tlakem. Posouvací ústrojí, potřebné pro posouvání jednotlivých desek 51, .52, je tvořeno dopravním pásem umístěným v patní oblasti jednotlivých desek 51, 52, který je řízen počítačem a posouvá jednotlivé desky 51, 52 po odpovídajících drahách ve směru osy.

Vlastní přítlačné ústrojí nebo přítlačná ústrojí nejsou na obr. 5 zobrazena a jsou s výhodu přiřazena k přítlačným rámům 54, 55, přičemž je výhodné, když je pouze jeden z obou přítlačných rámů 54, 55 opatřen nejméně jedním přítlačným ústrojím. V důsledku toho se také jen jedna z jednotlivých

- 26 desek 51. 52 přitlačuje k druhé jednotlivé desce 52, 51 nebo její části a tím se odpovídající díly 42. 43 distančních spojek zasouvají do sebe. Jak již bylo uvedeno, v přítlačných rámech 54 . 55 může být upraven větší počet tlačných”·desek a na tyto jednotlivé desky nebo na jejich vzájemnou kombinaci může působit tlak. Na každou tlačnou desku může být tlačná síla vyvozována pneumaticky, zejména nejméně jedním měchovým vzduchovým válcem. Jestliže je například na přítlačném rámu, působícím jako lis uspořádáno dvanáct tlačných desek, mohou být z těchto dvanácti desek ovládány buď všechny nebo jen ty, které jsou pro působení příslušné dvojice tlačných desek nutné nebo výhodné. Toto ovládání může být pochopitelně řízeno centrální řídicí jednotkou, popřípadě podle povelů počítače, přičemž se snímají například rozměry slisovaných dvojic desek a popřípadě také oblasti, které by výhodně neměly být zatěžovány tlakem, například oblasti s osazenými okny. Místo měchových pneumatických válců na tlakový vzduch mohou být pro působení tlakem použity tlakové polštáře.

Claims (43)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby stavebních' dílců z jednotlivých desek, zejména z materiálů vyrobených ze dřeva, vyznačuj i * c i se t í m , že sena nejméně jedné předem vyrobené jednotlivé desce vytvoří nejméně jedna řezná plocha podle předem <- ⁴ připraveného zadání pomocí nejméně jednoho pilového a/nebo frézovacího zařízení, pohybujícího se podle řídicích povelů počítače podél systému souřadnic obsahujícího x: první směr rovnoběžný s jednou povrchovou plochou jednotlivé desky, y: druhý směr rovnoběžný s povrchovou plochou jednotlivé desky a kolmý na první směr, z: třetí směr, kolmý na povrchovou plochu jednotlivých desek, a řízeného podle následujících parametrů:

   A: (x,y)-souřadnice výchozího bodu řezné linie mezi řeznou plochou a povrchovou plochou desky,

   E: (x,y)-souřadnice koncového bodu řezné linie mezi řeznou plochou a povrchovou plochou desky,

   N: (x,y,z)-souřadnice normály k řezové ploše.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pohyb nejméně jednoho pilového a/nebo frézovacího * ústrojí se řídí také podle dalšího parametru

   T: hodnota hloubkového řezového vektoru probíhajícího v řezné ploše kolmo na řeznou linii A-E.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící setím, žena jednotlivé desky se v místech, určených předem projektem, upevní díly distančních spojek.
4. 4. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se t í m , že projekt plošného rozloženi míst upevnění se připraví počítačem.

   • · t • ·

   - 28
5. 5. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se t í m , že jednotlivé desky se uloží ve skloněné poloze ke svislici, přičemž úhel sklonu mezi svislici a rovinou proloženou osami x-y je 1° až 25°, zejména mezi 5° a 15°, především je roven 10°.
6. 6. Způsob podle nároků 1 až 5, vyznačující se t í m , že při vytváření řezných ploch se sleduje výskyt rušivých oblastí, například oblastí úložných prvků pro jednotlivé desky, a pokud by řezné plochy procházely rušivými oblastmi, jednotlivé desky se posunou vůči rušivým oblastem zejména rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y a současně se uskuteční odpovídající posuv vztahových bodů souřadnicového systému pro nastavené parametry.
7. 7. Způsob podle nároků 1 až 6, vyznačující se t í m , že se provádí nejméně jeden z následujících kroků: upevnění vzájemně komplementárních dílů distančních spojek v odpovídajících polohách na k sobě přivrácených plochách jednotlivých desek pro výrobu dvoustěnných stavebních dílců; sestavení k sobě přiřazených jednotlivých desek, opatřených díly distančních spojek, přičemž vzájemně odpovídající díly distančních spojek se pro vytvoření distanční spojky vzájemně spojí a zejména vzájemně si odpovídající komplementární díly distančních spojek do sebe zasahují.
8. 8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se t í m , že nejméně jeden z komplementárních dílů distančních spojek je sestaven z několika, zejména dvou vzájemně spojených prvků distančních spojek, vytvořených zasunutím jednoho prvku distanční spojky do odpovídajícího komplementárního prvku distanční spojky.
9. 9. Způsob podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že jednotlivé desky opatřené díly distančních • · »

   - 29 spojek se při sestavování pohybují vůči sobě, dokud se všechny komplementární díly distančních spojek nepřemístí proti sobě do upevňovací polohy, zejména do zasouvací polohy, aniž by byly zasunuty do sebe, načež se distanční spojky spojí zejména po skupinách současně zaklapnutím obou dílů do sebe.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že díly distančních spojek se po skupinách zasunou do sebe zejména působením stejných sil, přičemž současně se do sebe zasouvá prostorově související skupina tvořící jednu část všech dílů distančních spojek upevněných na vzájemně spojovaných jednotlivých deskách a vzájemně spojované jednotlivé desky a odpovídající přítlačná ústrojí se pohybují v podstatě vzájemně rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y.
11. 11. Způsob podle nároků 7 až 10, vyznačující se t í m , že při sestavování se jednotlivé desky zvednou synchronizovaným vztyčovacím pohybem z polohy skloněné ke svislici do svislé polohy a jednotlivé desky se přivedou do spojovací polohy proti sobě.
12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že vztyčovací pohyb jednotlivých desek se ovládá kombinovaným účinkem měchových válců, umístěných po obou stranách jednotlivých desek, s mechanickým vedením pomocí kulis.
13. 13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že jednotlivé desky se zejména před svým vztyčením do svislé polohy přivedou při sestavování do konečného stavebního dílce ve skloněné poloze do odstupu určeného díly distančních spojek pomocí vřetenového přestavovacího ústrojí s hnacím elektromotorem.

    ·· ··♦ * ·
14. 14. Zařízení pro výrobu stavebních dílců z jednotlivých desek, vyrobených zejména z materiálů připravených ze dřeva, k provádění způsobu podle nároků 1 až 13, vyznačuj ίο i s’ e ť“í ' m / ze' obsahujě“hejméně jedno řezáči'zařízení (1) pro vytváření nejméně jedné řezné plochy na nejméně jedné předem vyrobené jednotlivé desce řezáním a/nebo frézováním, nejméně jedno pilové zařízení (10) s nejméně jedním pilovým nástrojem a/nebo nejméně jedno frézovací zařízení (10) s nejméně jedním frézovacím nástrojem, přičemž pilový nástroj a frézovací nástroj jsou pohyblivé podle povelů počítače podél parametrů A, Ε, N z nároku 1.
15. 15. Zařízení podle nároku 14,vyznačuj ící se tím , že pilový nástroj a/nebo frézovací nástroj je pohyblivý podle povelů dodávaných počítačem a přídavně podle parametru T z nároku 2.

    15. Zařízení podle nároku 14 nebo 15, vyznačuj ίο í se tím, že pilové zařízení (10) a/nebo frézovací zařízení (10) je posuvné rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y na posuvných nosnících posuvného rámu (7), přičemž tato obě tato zařízení (10) jsou výhodně umístěna na společném posuvném nosníku.
16. 17. Zařízení podle nároků 14 až 16, vyznačující se tím, že pilový nástroj je výkyvný v řezné rovině, šikmé k rovině proložené osami x-y, a/nebo je otočný kolem osy otáčení kolmé na rovinu proloženou osami x-y a/nebo je výkyvný kolem výkyvné osy pilového nástroje, probíhající příčně, zejména kolmo na osu otáčení pilového nástroje.
17. 18. Zařízení podle nároků 14 až 17, vyznačující se tím, že pilový nástroj s řeznou rovinou rovnoběžnou s hloubkovým řezovým vektorem je veden lineárně pohyb• · • · • ···· · · · ··· · ··· · • · · · · · · • · · · · ·· ·· ·· ·

    - 31 livě ve směru vnikání pilového nástroje do materiálu.
18. 19. Zařízení podle nároků 14 až 18, vyznačující se tím, že frézovací nástroj má svou osu otáčení kolmou na rovinu proloženou osami x-y a také nastavitelnou šikmo k této rovině a/nebo je veden ve frézovacím zařízení výkyvné kolem frézovací výkyvné osy, probíhající příčně, zejména kolmo k ose otáčení frézovacího nástroje.
19. 20. Zařízení podle nároků 14 až 19, vyznačuj í cí se tím,že frézovací nástroj se svou osou otáčení rovnoběžnou s hloubkovým vektorem řezu je veden přímočaře pohyblivě rovnoběžně s vektorem hloubky řezu.
20. 21. Zařízení podle nároků 14 až 20, vyznačující se tím, že frézovací nástroj a pilový nástroj jsou vůči sobě uspořádány tak, že osa otáčení frézovacího nástroje, zejména rovnoběžně přesazená o poloměr frézovacího nástroje, je uložena v řezné rovině.
21. 22. Zařízení podle nároku 21,vyznačující se tím, že frézovací nástroj a pilový nástroj jsou společně výkyvné kolem společné výkyvné osy, probíhající kolmo k řezné rovině a kolmo na osu otáčení frézovacího nástroje a koncová část frézovacího nástroje, odvrácená od výkyvné osy, a vnější strana pilového nástroje, odvrácená od výkyvné osy, mají v podstatě stejný radiální odstup od výkyvné osy, přičemž osa otáčení frézovacího nástroje probíhá zejména radiálně k výkyvné ose.
22. 23. Zařízeni podle nároků 14 až 22, vyznačující se tím, že k řezacímu zařízení (1) je přiřazena nejméně jedna, zejména výměnná a velkoplošná podpěra (4), zejména kotevní deska ze dřeva, na kterou je svou rubovou stranou plošně uložena jednotlivá deska (5).
23. 24. Zařízení podle nároků 14 až 23, vyznačující se tím, že řezací zařízení (1) obsahuje prostředky (8, 9) pro přemísťování jednotlivých desek vůči řezacímu zařízení (1) rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y, zejména ve vodorovném směru, přičemž jednotlivé desky jsou pohyblivé podle povelů, vysílaných zejména počítačem.
24. 25. Zařízení podle nároků 14 až 24, vyznačující se t í m , že je opatřeno nejméně jedním osazovacím zařízením (20) pro upevnění skupiny dílů distančních spojek na upevňovací ploše nejméně jedné jednotlivé desky.
25. 26. Zařízení podle nároku 25,vyznačuj ící se tím, že osazovací zařízení (20) obsahuje nejméně jednu hlavu (27, 28) robotu, volně pohyblivou podle povelů počítače rovnoběžně s rovinou proloženou osami x-y a upravenou pro upevňování dílů distančních spojek na jednotlivé desky.
26. 27. Zařízení podle nároku 25 nebo 26, vyznačuj ící se tím, že osazovací zařízení (20) je opatřeno zásobníkem (31), posuvným společně s hlavou (27) robotu pro ukládání a vydávání dílů distančních spojek, a přívodním ústrojím (32) spolupracujícím se zásobníkem (31) a s hlavou (27) robotu pro přívod dílů distančních spojek k místu upevňování.
27. 28. Zařízení podle nároku 27,vyznačující se tím, že zásobník (31) je umístěn nad hlavou (27) robotu, zejména nad jednotlivou deskou (29) a zařízení je opatřeno gravitačním přívodním ústrojím (32).
28. 29. Zařízení podle nároků 25 až 28, vyznačující se tím, že k osazovacímu zařízení (20) je přiřazen nejméně jeden plnicí zásobník (33) pro přívod libovolně orientovaných dílů distančních spojek, nejméně jedno zejména

    - 33 srovnávací zařízení obsahující natřásací ústrojí pro vyrovnávání dílů distančních spojek do stejné orientace a nejméně jedno dopravní ústrojí (34) pro přívod dílů distančních spojek ďo zásobníku (31). ^-
29. 30. Zařízení podle nároků 25 až 29, vyznačující se tím, že za osazovacím zařízením (20) je umístěno druhé meziskladovací zařízení (40) s úložnými místy, zejména se skupinou úložných míst pro uložení jednotlivých desek, opatřených díly (42, 43) distančních spojek.
30. 31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že druhé meziskladovací zařízení (40) má úložnou kapacitu přizpůsobenou osazovací kapacitě osazovacího zařízení (20) a obsahuje nejméně jedno úložné místo pro každou osazenou jednotlivou desku.
31. 32. Zařízení podle nároku 30 nebo 31, vyznačuj ící se tím, že druhému meziskladovacímu zařízení (40) je přiřazeno montážní ústrojí pro osazování výztuží, zejména výztužných rohoží nebo příhradových nosníků na díly distančních spojek, popřípadě prostředků pro instalaci prvků technického vybavení budov, zejména kanalizačních, vodovodních a jiných potrubí a také dalších stavebních prvků, zejména okenních a/nebo dveřních prvků.
32. 33. Zařízení podle nároků 14 až 32, vyznačující se tím, že obsahuje nejméně jedno sestavovací zařízení (50) pro sestavování k sobě přiřazených jednotlivých desek (51, 52), opatřených díly (42, 43) distančních spojek.
33. 34. Zařízení podle nároku 33,vyznačuj ící se tím , že sestavovací zařízení (50) obsahuje nejméně jednu dvojici vůči sobě pohyblivých přítlačných rámů (54, 55) s uloženou vždy jednou jednotlivou deskou (51, 52) opatřenou ·· ····

    - 34 díly (42, 43) distančních spojek, přičemž k nejméně jednomu přítlačnému rámu (54, 55) je přiřazeno přítlačné ústrojí pro zasouvání proti sobě umístěných dílů (42, 43) distančních spojek do sebe.
34. 35. Zařízení podle nároku 34,vyznačující se tím, že přítlačné ústrojí je tvořeno pneumaticky působícím přítlačným ústrojím.
35. 36. Zařízení podle nároku 30 nebo 35, vyznačuj ící se tím, že přítlačné ústrojí je upraveno pro vyvození v podstatě rovnoměrně působícího tlaku v tlačné oblasti, přičemž tlačná oblast odpovídá části celkové plochy jednotlivé desky a zařízení obsahuje posuvné ústrojí pro zajišťování relativních posuvů mezi přítlačným ústrojím a jednotlivými deskami.
36. 37. Zařízení podle nároků 34 až 36, vyznačující se tím, že k přítlačnému rámu jsou přiřazena nejméně dvě přítlačná ústrojí, ovládaná samostatně nebo nebo ve vzájemné kombinaci.
37. 38. Zařízení podle nároku 37,vyznačující se tím, že každé přítlačné ústrojí obsahuje jednu přítlačnou desku, zatíženou tlakem pomocí nejméně jednoho vzduchového měchového válce.
38. 39. Zařízení podle nároků 34 až 38, vyznačující se tím, že obsahuje zajištovací ústrojí (53), zejména zajištovací tyč nebo čep pro vzájemné zajištění přítlačných rámů.
39. 40. Zařízení podle nároků 14 až 39, vyznačuj ícísetím, že obsahuje natáčecí ústrojí pro změnu směru dopravy jednotlivých desek v zařízení po natočení jednotlivé ·· ···

    - 35 desky kolem svislé osy, vytvořené zejména ve formě otočné podlahy, na které je uloženo zařízení nesoucí jednotlivé desky.
40. 41. Pilové a/nebo frézovací zařízení, vyznačuj ící se tím, že má nejméně jeden význak z nároků 14 až

    24.
41. 42. Osazovací zařízení, vyznačující se tím, že má nejméně jeden význak z nároků 25 až 30.
42. 43. Meziskladovací zařízení, vyznačující se tím, že má nejméně jeden význak z nároků 31 nebo 32.
43. 44. Sestavovací zařízení, vyznačující se tím, že má nejméně jeden význak z nároků 33 nebo 39.