CZ395498A3

CZ395498A3 - Tkaninové změkčovací prostředky

Info

Publication number: CZ395498A3
Application number: CZ983954A
Authority: CZ
Inventors: Martine Beckers; Axel Masschelein
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1996-06-03
Filing date: 1997-06-02
Publication date: 1999-06-16
Also published as: EP0811680A1; JPH11511802A; CA2257199A1; CA2257199C; WO1997046652A1; ZA974849B; JP3270058B2; AU3290697A; BR9709421A; CN1227595A

Description

Tkaninové změkčovací prostředky

Oblast techniky

Předložený vynález se vztahuje ke stabilizovaným kapalným tkaninovým změkčovacím prostředkům, které snižují množství barviv uvolňovaných z barevných tkanin při takových mokrých procesech, jako jsou ty, které nastávají při praní prádla.

Dosavadní stav techniky

Sestavovateli pracích prostředků je znám problém v oboru s domácím nakládáním s barevnými tkaninami. Přesněji problém sestavování pracích prostředků, které snižují množství barviv uvolňovaných z barevných tkanin při mokrém procesu, kterýje zvláštní výzvou sestavovateli. Tento problém je nyní dokonce akutnější, a to se spotřebitelskými trendy posunu k barevnějším tkaninám.

V oboru byla navržena mnohá řešení pro vyřešení tohoto problému, jako působení na tkaninu sběračem barviva během způsobu praní, jak je popsáno v EP 0,341,205, EP 0,033,815 a polyvinylovou sloučeninou, jak je popsáno ve WO 94/11482 nebo během proplachovacího cyklu, jak je popsáno v EP 0,462,806.

Avšak přes pokroky v oboru existuje stále potřeba prostředku, který účinně snižuje množství barviv uvolňovaných z barevných tkanin při mokrých procesech.

Navíc problémem spojeným s těmito řešeními v předchozích pracích v oboru je, že jsouli barvivová fixační činidla užita ve způsobu praní, mohou být tato kontaktně zničena nebo poškozena při skladování a/nebo během způsobu praní, zatímco jsou-li použita v proplachovacím cyklu, použití barvivového fixačního činidla v kombinaci s tkaninovým změkčovadlém způsobuje fázovou nestabilitu výrobku. Odtud přihlašovatel zaznamenal, že použití barvivového fixačního činidla v celkových hladinách tak nízkých, jako 0,5 hmotn. % ve tkaninovém změkčovacím prostředku má zhoršující vliv na skladovací stabilitu výsledných prostředků. Tato nestabilita byla pozorována obzvláště při celkové hladině barvivového fixačního činidla alespoň 3 hmotn. %. Výsledkem tohoto problému fázové nestability výrobku bylo vizuální snížení estetického dojmu prostředku, např. homogenity prostředků.

• · · · · ·· ···· ·· ··

Přihlašovatel nyní nalezl, že použití směsi alespoň dvou kationtových barvivových fixačních činidel v kapalném tkaninovém změkčovacím prostředku, který obsahuje jednu nebo více tkaninových změkčovacích látek, vyhovuje této potřebě.

Přihlašovatel výhodně nalezl, že na rozdíl od použití jednoho barvivového fixačního činidla, použití takové směsi, která, je-li včleněna do tkaninového změkčovacího prostředku, také dovoluje snadné sestavení výrobku, stejně jako výrobu výrobku s dobrou skladovací stabilitou. Tyto přínosy jsou výhodněji vidět tam, kde uvedená kationtová barvivová fixační činidla mají různou rozpustnost, např. směs, která obsahuje alespoň jedno ve vodě rozpustné kationtové barvivové fixační činidlo a alespoň jedno ve vodě nerozpustné kationtové barvivové fixační činidlo.

Proto je výhodou vynálezu, že poskytuje tkaninový změkčovací prostředek, který zajišťuje efektivní snížení množství barviv uvolňovaných z barevných tkanin při mokrých procesech v domácnosti.

Další výhodou vynálezu je, že poskytuje tkaninové změkčovací prostředky s efektivními vlastnostmi skladovací stability.

Další výhodou vynálezu je, že poskytuje tkaninové změkčovací prostředky s účinnými změkčovacími vlastnostmi.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se vztahuje ke kapalnému tkaninovému změkčovacímu prostředku, který obsahuje jednu nebo více tkaninových změkčovacích látek a směs alespoň dvou kationtových barvivových fixačních činidel. Ve zvýhodněné konkrétní formě vynálezu mají kationtová barvivová fixační činidla různou rozpustnost, to je směs obsahuje alespoň jedno ve vodě rozpustné kationtové barvivové fixační činidlo a alespoň jedno ve vodě nerozpustné kationtové barvivové fixační činidlo.

Jiným rysem předloženého vynálezu je, že je poskytnut způsob nakládání s tkaninami. Způsob zahrnuje během proplachovacího cyklu spotřebitelova způsobu praního uvedení tkanin do kontaktu s vodným prostředím, které obsahuje alespoň 50 ppm kapalného tkaninového změkčovacího prostředku vynálezu.

Kationtové barvivové fixační činidlo

Základním rysem vynálezu je směs alespoň dvou kationtových barvivových fixačních činidel. Pro zvýšení skladovací stability a snadnost sestavení prostředku jsou s výhodou barvivová fixační činidla strukturně odlišná, výhodněji strukturně tak odlišná, aby měla různou rozpustnost a ještě výhodněji, aby alespoň jedno z barvivových fixačních činidel bylo ve vodě rozpustné a alespoň jedno ve vodě nerozpustné. Ve vodě rozpustným kationtovým barvivovým fixačním činidlem je myšleno, že prostředek, který obsahuje 10 hmotn. % kationtového barvivového fixačního činidla ve vodě, je průhledný při teplotě místnosti (15 až 25 °C). Průhlednou je myšlena iátka, která dovoluje průchod paprsků viditelného spektra. Podobně ve vodě nerozpustným kationtovým barvivovým fixačním činidlem je myšleno, že prostředek, který obsahuje 10 hmotn. % kationtového barvivového fixačního činidla ve vodě, není průhledný, je například zakalený nebo neprůhledný při teplotě místnosti (15 až 25 °C).

Kationtová barvivová fixační činidla nebo ustalovadla (fixativy) jsou dobře známé, obchodně dostupné látky, které jsou navrženy pro zlepšení vzhledu zbarvených tkanin minimalizováním ztráty barviva z tkanin v důsledku praní. Výrazem kationtový jsou myšleny složky na bázi různých kvartemizováných nebo jinak pozitivně nabitých organických dusíkatých sloučenin.

Pro použití zde vhodná kationtová barvivová fixační činidla jsou popsána v práci Aftertreatments for improving the fastness of dyes on textile fibres, autor Christopher C. Cook (REV. PROG. COLORATION, Svazek 12, 1982). Zvýhodněná barvivová fixační činidla vhodná pro použití v předloženém vynálezu jsou amonné sloučeniny, jako jsou kondenzáty mastných kyselin a diaminů, například hydrochlorid, octan, methylsulfat a benzylhydrochlorid od oleyldiethylaminoethylamidu, oleylmethyldiethylendiaminmethylsulfat, monostearylethylendiaminotrimethylamoniummethylsulfat a oxidované produkty terciárních aminů, deriváty polymemích alkyldiaminů, kondenzáty polyamin-kyanurchlorid a dichlorhydriny aminosubstituovaného glycerolu.

Ve zvýhodněné konkrétní formě vynálezu je pro lepší skladovací stabilitu výhodné, aby směs barvivových fixačních činidel obsahovala ve vodě rozpustná a ve vodě nerozpustná barvivová fixační činidla. Avšak nevázajíc se na teorii, předpokládá se, že rozpustnost ve vodě výše zmíněných látek je ovlivněna různými faktory, například molekulovou hmotností, počtem kladných nábojů a/nebo protianiontem. Podle toho může podle výše zmíněných podmínek být určení vlastnosti rozpustnosti nebo nerozpustnosti ve vodě snadno uděláno zkušenou osobou pro každou složku uvažovanou pro použití ve směsi.

• 4 ) · » 4

4 4

4 4 ·· ····

Další ve vodě rozpustné kationtové barvivové fixativy a ve vodě nerozpustné kationtové barvivové fixativy jsou k dispozici pod různými obchodními jmény od několika dodavatelů. Reprezentativní příklady ve vodě rozpustných kationtových barvivových fixativů zahrnují: CROSCOLOR PMF (červenec 1981, číslo kódu 7894) a CROSCOLOR NOFF (leden 1988, číslo kódu 8544) od firmy Crosfield, SANDOFIX TPS, který je také k dispozici od firmy Sandoz a který je zvýhodněným polykationtovým fixativem pro použití zde, SANDOFIX SWE (kationtová pryskyřičná sloučenina), Tinofix® ECO, který je k dispozici od firmy Ciba-Geigy a RE WIN DWR od firmy CHT-Beitlich GMBH.

Reprezentativní příklady ve vodě nerozpustných kationtových barvivových fixativů zahrnují: INDOSOL E-50 (27. února 1984, odkazové číslo 6008.35.84, založeno na polyethylenaminu) od firmy Sandoz, REWIN SRF a REWIN SRF-0 od firmy CHT-Beitlich GMBH.

Celkové množství kationtových barvivových fixačních činidel pro použití v prostředku vynálezu je typicky alespoň 0,1 hmotn. % z prostředku. Prostředky podle vynálezu mohou výhodně obsahovat vysokou hladinu kationtových barvivových fixačních činidel, až 10 hmotn. % bez toho, že by se zhoršila stabilita prostředků. Z ekonomických důvodů je však výhodné mít nižší hladinu 0,5 až 8 hmotn. % kationtových barvivových fixačních činidel, výhodněji 1 až 5 hmotn. % , nejvýhodněji 3 až 5 hmotn. % z prostředku. Výhodou těchto nižších hladin je, že cena sestavy je snížena, aniž se zhorší stabilita prostředku nebo účinnost fixace barviva prostředku.

Pro optimální přínost fixace barviva je výhodné, aby směs kationtových barvivových fixačních činidel byla směsí ve vodě rozpustného barvivového fixačního činidla a ve vodě nerozpustného barvivového fixačního činidla ve váhovém poměru rozpustného barvivového fixačního činidla ku nerozpustnému barvivovému fixačnímu činidlu 0,01:1 až 2:1, s výhodou 0,1:1 až 1:1, výhodněji 0,3:1 až 0,8:1.

Tkaninová změkčovadla

Další základní složkou vynálezu je tkaninové změkčovadlo. Tkaninové změkčovací látky pro užití zde lze vybrat ze skupiny sestávající z kationtové, neionogenní, amfoterní nebo aniontové tkaninové změkčovací látky, s výhodou kationtových tkaninových změkčovacích látek.

• · · ·· ·· ·· ·· • · ···· · · · • · · · · · · • ·· · · · ··· • · · · · ···· ·· ···· ··

Typické hladiny uvedených tkaninových změkčovacích složek v kapalných změkčovacích prostředcích jsou 1 až 80 hmotn. % z prostředků. V závislosti na provedení prostředku, které může být zředěné se zvýhodněnou hladinou tkaninových změkčovacích složek 1 až 5 hmotn. % nebo koncentrované se zvýhodněnou hladinou tkaninových změkčovacích složek 5 až 80 hmotn. %, výhodněji 10 až 50 hmotn. %, nejvýhodněji 15 až 35 hmotn. %.

Typické kationtové tkaninové změkčovací složky s alespoň dvěma dlouhými řetězci zahrnují ve vodě nerozpustné kvartérné amoniové tkaninové změkčovací aktivní složky, přičemž nejběžněji používaný je amoniumchlorid se dvěma dlouhými alkylovými řetězci.

Mezi těmito látkami zahrnují zvýhodněná kationtová změkčovadla následující látky:

1) diKdimethylamoniumchlorid (DTDMAC),

2) dihydrogenovaný Kdimethylamoniumchlorid,

3) dihydrogenovaný Kdimethylamoniummethylsulfat,

4) distearyldimethylamoniumchlorid,

5) dioleyldimethylamoniumchlorid,

6) dipalmitylhydroxyethylmethylamoniumchlorid,

7) stearylbenzyldimethylamoniumchlorid,

8) Ktrimethylamoniumchlorid,

9) hydrogenovaný Ktrimethylamoniumchlorid,

10) Ci₂až C14 alkylhydroxyethyldímethylamoniumchlorid,

11) C12 až Cis alkyldihydroxyethylmethylamoniumchlorid,

12) diKimidazoliniummethylsulfat,

13) 1 -(2-Lamidoethyl)-2-Limidazoliniummethylsulfat, kde K znamená uhlovodíkový zbytek pocházející z loje a L znamená převážně nasycený uhlovodíkový zbytek pocházející z loje.

Avšak v nedávných letech se objevila potřeba látek, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a rychle biologicky odbouratelné kvartérní amoniové sloučeniny byly prezentovány jako alternativy k tradičně používaným amoniumchloridům se dvěma dlouhými řetězci. Tyto kvartérní amoniové sloučeniny obsahují alkylové (alkenylové) skupiny s dlouhým řetězcem, přerušované funkčními skupinami jako jsou karboxyskupiny. Uvedené látky a tkaninové změkčovací prostředky, které je obsahují, jsou popsány v mnoha publikacích jako v EPA 040 562 a EPA 239 910.

Kvartémí amoniové sloučeniny a aminové prekursory mají níže uvedené vzorce (I) nebo (II):

fl fl •fl fl··· • fl flfl » flfl · » flfl · • flfl flflfl • · flfl ··

R3 R2

R3 R3 [ ⁺N—(CH2)n— Q-T¹ ] X' nebo [ ⁺N-(CH2)_n-CH-CH₂ ] X'

R¹ R3 Ψ, (I) (II) T1 T2 kde Q se vybere ze skupiny sestávající z -O-C(O)-, -C(O)-O-, -O-C(O)-O-, -NR⁴-C(O)-, -C(O)-NR⁴- skupin,

R^! je (CH₂)_n-Q-T² nebo T³,

R² je (CH₂)_m-Q-T⁴ nebo T⁵ nebo R³,

R³ je Ci až C₄ alkylová nebo Ci až C₄ hydroxyalkylová skupina nebo H,

R⁴ je H nebo C_t až C₄ alkylová nebo Ci až C₄ hydroxyalkylová skupina,

Τ’, Τ², Τ³, Τ⁴, T⁵ jsou nezávisle Cu až C₂₂ alkylová nebo alkenylová skupina, n a m jsou celá čísla 1 až 4, a X’je se změkčovadlem kompatibilní anion.

Příklady se změkčovadlem kompatibilních aniontů, které nejsou omezující, zahrnují chlorid nebo methylsulfat.

Alkylový nebo alkenylový řetězec Τ¹, Τ², Τ³, Τ⁴, T⁵ musí obsahovat alespoň 11 uhlíkových atomů, s výhodou alespoň 16 uhlíkových atomů. Řetězec může být nerozvětvený nebo rozvětvený.

Lůj je vhodný a levný zdroj alkylových a alkenylových látek s dlouhým řetězcem. Zvláště zvýhodněné jsou sloučeniny, kde Τ¹, Τ², Τ³, Τ⁴, T⁵ reprezentuje směs látek s dlouhým řetězcem, které jsou typické pro lůj.

Specifické příklady kvartémích amoniových sloučenin vhodných pro použití ve vodných tkaninových změkčovacích prostředcích zde zahrnují:

1) N,N-di(Loxyethyl)-N,N-dimethylamoniumchlorid,

2) N,N-di(Loxyethyl)-N-methyl, N-(2-hydroxyethyl)amoniumchlorid,

3) N,N-di(2-Loxy-2-oxoethyl)- N,N-dimethylamoniumchlorid,

4) N,N-di(2-Loxyethylkarbonyloxyethyl)-N,N-dimethylamoniumchlorid,

5) N-(2-Loxy-2-ethyl)-N-(2-Loxy-2-oxoethyl)-N,N-dimethylamoniumchlorid,

6) N,N,N-tri(Loxyethyl)-N-methylamoniumchlorid,

7) N-(2-Loxy-2-oxoethyI)-N-L-N,N-dimethylamoniumchlorid,

8) N-methyl-N-(3-Kamidopropyl),N-(2-Moxyethyl)amoniumchlorid, to· • « « · ··· • · ·· ·· • to

• · to ·· • to • · • · · ··· ··· • · ·· ·*

9) l,2-diLoxy-3-trimethylamoniopropanchlorid a směsi kterýchkoliv výše uvedených látek, kde K je uhlovodíkový zbytek z loje, L je převážně nasycený uhlovodíkový zbytek z loje a M je acylový zbytek kyseliny z loje.

Z těchto sloučenin jsou sloučeniny 1 až 8 příklady sloučenin se vzorcem (I), sloučenina 9 je sloučenina se vzorcem (II).

Zvláště zvýhodněný je N,N-di(Loxyethyl)-N,N-dimethylamoniumchlorid, kde řetězce z loje jsou alespoň částečně nenasycené.

Úroveň nenasycenosti lojového řetězce lze změřit jodovým číslem (IV) odpovídající mastné kyseliny, které by v tomto případě mělo s výhodou být v rozmezí 5 až 100, přičemž se odliší dvě kategorie sloučenin, které mají jodové číslo menší než 25 nebo nad 25.

Skutečně pro sloučeniny se vzorcem (I), vyrobené z mastných kyselin loje, které mají jodové číslo 5 až 25, s výhodou 15 až 20, bylo nalezeno, že váhový poměr cis/trans isomerů větší než 30/70, s výhodou větší než 50/50 a ještě výhodněji větší než 70/30, poskytuje optimální zkoncentrovatelnost.

Pro sloučeniny se vzorcem (I), vyrobené z mastných kyselin loje, které mají jodové číslo nad 25, bylo zjištěno, že poměr cis ku trans isomerům je méně kritický, pokud nejsou třeba velmi vysoké koncentrace.

Další příklady vhodných kvartérních amoniových solí se vzorci (I) a (II) se získají například:

- náhradou zbytku z loje ve výše uvedených sloučeninách například uhlovodíkovými zbytky z kokosového a palmového oleje, laurylovým, oleylovým, ricinoleylovým, stearylovým, palmitylovým zbytkem nebo podobně, přičemž uvedené mastné acylové řetězce jsou buď plně nasycené nebo s výhodou alespoň částečně nenasycené,

- náhradou methylové skupiny ve výše uvedených sloučeninách ethylovou skupinou, ethoxyskupinou, propylovou skupinou, propoxyskupinou, isopropylovou, butylovou, isobutylovou nebo t-butylovou skupinou,

- náhradou chloridu ve výše uvedených sloučeninách bromidem, methylsulfatem, formiatem, sulfátem, nitrátem a podobně.

Ve skutečnosti je anion přítomen pouze jako protiion kladně nabitých kvartérních amoniových sloučenin. Povaha protiiontu není vůbec kritická pro provozování předloženého vynálezu. Uplatnění tohoto vynálezu není limitováno žádným konkrétním aniontem.

• ·

Výrazem jejich aminové prekursory jsou myšleny sekundární nebo terciární aminy, které odpovídají výše uvedeným kvartérním amoniovým sloučeninám, přičemž uvedené aminy jsou v předložených prostředcích vzhledem k hodnotám pH značně protonizované.

Pro předcházející biologicky odbouratelná tkaninová změkčovací činidla je pH prostředků základním parametrem předloženého vynálezu. pH skutečně ovlivňuje stabilitu kvartérních amoniových sloučenin nebo aminových prekursorových sloučenin, zvláště za podmínek prodlouženého skladování.

Tak, jak je pH definováno v předloženém kontextu, je toto měřeno v nezředěných prostředcích při 20 °C. Pro optimální hydrolytickou stabilitu těchto prostředků musí být čisté pH, měřené za výše uvedených podmínek, v rozmezí 2,0 až 4,5. Kde jsou kapalné tkaninové změkčovací prostředky vynálezu ve zředěné formě, je pH nezředěného prostředku s výhodou v rozmezí 2,0 až 3,0. pl 1 těchto prostředků lze zde regulovat přidáním Bróndstedovy kyseliny.

Příklady vhodných kyselin zahrnují anorganické minerální kyseliny, karboxylové kyseliny, zvláště nízkomolekulární (C i až C5) karboxylové kyseliny a alkansulfonové kyseliny. Vhodné anorganické kyseliny zahrnují HCl, H2SO4, HNO3 a H3PO4. Vhodné organické kyseliny zahrnují mravenčí, octovou, citrónovou, methansulfonovou a ethansulfonovou kyselinu. Zvýhodněné kyselím jsou citrónová kyselina, kyselina chlorovodíková, kyselina fosforečná, mravenčí kyselina. 1 icthansulfonová kyselina a benzoová kyselina.

Jako doplněk nebo alternativa k biologicky odbouratelnému tkaninovému změkčovadlu lze použít další tkaninové změkčovací látky. Tyto látky lze vybrat ze skupiny sestávající z kationtových tkaninových změkčovacích látek jako je amoniumchlorid se dvěma dlouhými alkylovými řetězci, neionogenních, amfoterních nebo aniontových tkaninových změkčovacích látek. Popis takových látek lze najít v US pat. 4,327,133, US 4,421,792, US 4,426,299, US 4,460,485, US 3,64-1,203 a US 4,661,269.

Tyto neionogenní tkaninové změkčovací látky mají typicky hydrofilně-lipofilní rovnováhu 2 až 9. typičtěji 3 až 7. Tyto neionogenní tkaninové změkčovací látky mají tendenci být snadno dispergovány buď samy o sobě nebo když jsou zkombinovány s jinými látkami, jako jsou kationogenní povrchově aktivní látky s jedním dlouhým řetězcem, které jsou detailně popsány dále. Dispergovatelnost může být zlepšena použitím většího množství kationogenní povrchově aktivní látky s jedním dlouhým alkylovým řetězcem, směsí s jinými látkami, jak je stanoveno dále, použitím teplejší vody a/nebo větším mícháním. Obecně by vybrané látky měly • · • · • ··· ··♦·· • · · · · ♦ · ··· ··· • · ♦ · · · ·

Q ··· ···· ·· ···· ·· ·· být relativně krystalické, měly by mít vyšší teplotu tání (například vyšší než 40 °C) a měly by být ve vodě relativně nerozpustné.

Zvýhodněnými neionogenními změkčovadly jsou částečné estery mastných kyselin s polyoly nebo jejich anhydridy, kde alkohol nebo anhydrid obsahuje 2 až 18 uhlíkových atomů, s výhodou 2 až 8 uhlíkových atomů a každý zbytek mastné kyseliny obsahuje 12 až 30 uhlíkových atomů, s výhodou 16 až 20 uhlíkových atomů. Tato změkčovadla typicky obsahují 1 až 3. s výhodou 2 zbytky mastné kyseliny na molekulu.

Polyolovou částí esteru může být ethylenglykol, glycerol, poly(např. di-, tri-, tetra-. penta- a/nebo hexa)glycerol, xylitol, sacharóza, erythritol, pentaerythritol, sorbitol nebo sorbitan. Sorbitanové estery a polyglycerolmonoester stearové kyseliny jsou zvláště zvýhodněné.

Část esteru z mastné kyseliny se normálně odvodí od mastných kyselin, které mají 12 až 30 uhlíkových atomů, s výhodou 16 až 20 uhlíkových atomů, přičemž typickými příklady uvedených mastných kyselin jsou laurová kyselina, myristová kyselina, palmitová kyselina, stearová kyselina a behenová kyselina.

Vysoce zvýhodněnými volitelnými neionogenními změkčovacími činidly pro použití v předloženém vynálezu jsou sorbitanové estery, což jsou esterifikované dehydratační produkty sorbitolu a dále estery glycerolu.

Vhodnou látkou je komerční sorbitan-monoester stearové kyseliny. Směsi sorbitanstearatu a sorbitan-palmitatu s hmotnostními poměry stearatu ku palmitatu 10:1 až 1:10a 1,5sorbitanestery jsou také výhodné.

Zde zvýhodněné jsou estery glycerolu a polyglycerolu, zvláště glycerol-, diglycerol-. triglycerol- a polyglycerolmonoestery a/nebo diestery, s výhodou monoestery (např. polyglycerolmonostearat s obchodním jménem Radiasurf 7248).

Výhodné glycerol- a polyglycerolestery zahrnují monoestery stearové, olejové, palmitové, laurové, isostearové, myristové a/nebo behenové kyseliny a diestery stearové, olejové, palmitové, laurové, isostearové, behenové a/nebo myristové kyseliny. Rozumí se, že typický monoester obsahuje trochu di- a triesteru atd.

Glycerolestery také obsahují polyglycerolové estery, např. diglycerolové až oktaglycerolové estery. Polyglycerolové polyoly se tvoří kondenzací glycerinu nebo epichlorhydrinu za spojení glycerolových skupin etherovými vazbami. Zvýhodněné jsou monoa/nebo diestery polyglycerolových polyolů, přičemž mastné acylové skupiny jsou typicky ty, které jsou popsané výše pro sorbitanestery a glycerolestery.

• · a a

Mezi výše popsanými tkaninovými změkčovacími látkami jsou pro účel vynálezu zvýhodněná tkaninová změkčovadla kationtová, biologicky odbouratelná tkaninová změkčovadla.

Kapalný nosič

Prostředky vynálezu také obsahují kapalný nosič. Vhodné kapalné nosiče se vyberou z vody, organických rozpouštědel a jejich směsí. Kapalný nosič použitý v instantních prostředcích je s výhodou alespoň zpočátku voda, vzhledem k její levné relativní dostupnosti, bezpečnosti a slučitelnosti s životním prostředím. Hladina vody v kapalných nosičích je s výhodou alespoň 50 hmotn. %, nejvýhodněji alespoň 60 hmotn. % z nosiče. Směsi vody a nízkomolekulárního (např. <200) organického rozpouštědla, např. nižšího alkoholu jako je ethanol, propanol, isopropanol nebo butanol jsou výhodné jako nosná kapalina. Nízkomolekulární alkoholy zahrnují jednosytné alkoholy, dioly (glykol atd.), trioly (glycerol atd.) a vyšší vícesytné alkoholy (polyoly).

Volitelné složky

Volitelně lze také použít pomocné koncentrační prostředky povrchově aktivní látky. Pomocné koncentrační prostředky povrchově aktivní látky se typicky vyberou ze skupiny sestávající z kationogenních povrchově aktivních látek s jedním dlouhým alkylovým řetězcem, neionogenních povrchově aktivních látek, aminoxidů, mastných kyselin a jejich směsí, typicky použitých na hladině 0 až 15 % z prostředku.

Kationogenní povrchově aktivní látky s jedním dlouhým alkylovým řetězcem

Tyto kationogenní povrchově aktivní látky s jedním dlouhým alkylovým řetězcem užitečné v předloženém vynálezu jsou s výhodou kvartérní amoniové soli obecného vzorce: [R²N⁺R³] X', kde skupina R² je C|₍₎ až CH? uhlovodíková skupina, s výhodou Ci? až C'ix alkylová skupina odpovídajícího esterového zbytku s vloženou krátkou alkylenovou (Ci až C₄) skupinou mezi esterovou vazbou a dusíkem a mající podobnou uhlovodíkovou skupinu, např. cholinester mastné kyseliny, s výhodou C12 až C₎₄ (kokosový) cholinester a/nebo cholinester s C|6 až Cig zbytkem z loje v množství 0,1 až 20 hmotn. % ze změkčovadla. Každá R je Ci až C₄ alkylová nebo substituovaná (např. hydroxyskupinou) alkylová skupina nebo vodík, s výhodou methylová skupina a protiion X’je se změkčovadlem kompatibilní anion, například chlorid, bromid, methylsulfat apod. Lze použít i další kationtové látky s kruhovými strukturami jako je • ·

A · • ·

alkylimidazolin, imidazolinium, pyridin a pyridiniové soli s jedním Cn dz. C30 alkylovým řetězcem. Ke stabilizaci např. imidazolinových kruhových struktur je vyžadováno velmi nízké plk

Některé alkylimidazoliniové soli a jejich imidazolinové prekursory výhodné v předloženém vynálezu mají obecný vzorec;

CH₂-CH₂ lil N— C₂H₄—γ2—r7 χ·

V \ „

C R6 kde Y² je skupina -C(O)-O-, -O-(O)C-, -C(O)-N(R⁵)- nebo -N(R⁵)-C(O)-, ve které R⁵ je vodík nebo Ci až C'₄ alkylový zbytek, R⁶ je Ci až C₄ alkylový zbytek nebo vodík (pro prekursory imidazolinů), R a R jsou každý nezávisle vybraný substituent ze skupiny sestávající z R a IC skupin, jak jsou definovány zde výše pro kationogenní povrchově aktivní látky s jedním 2 dlouhým řetězcem, kde pouze jedna skupina je R .

Některé alkylpyridíniové soli zde výhodné v předloženém vynálezu mají obecný vzorec:

[r2-N*~\] Χ’ ~y kde R a X’jsou definovány výše. Typickou látkou tohoto typu je cetylpyridiniumchlorid.

Neionogenní povrchově aktivní látky (alkoxysubstituované látky)

Vhodné neionogenní povrchově aktivní látky pro použití zde zahrnují adiční produkty ethylenoxidu a výhodně propylenoxidu s mastnými alkoholy, mastnými kyselinami, mastnými aminy atd.

Vhodnými sloučeninami jsou ve vodě značně rozpustné povrchově aktivní látky obecného vzorce:

R² - Y - (C2H.1OT - C₂H₄OH kde R² se vybere ze skupiny sestávající z primárních, sekundárních a rozvětvených alkylových skupin a/nebo uhlovodíkových skupin z acylových zbytků, primárních, sekundárních a rozvětvených alkenylových uhlovodíkových skupin a primárních, sekundárních a rozvětvených alkyl- a alkenylsubstituovaných uhlovodíkových skupin z fenolických zbytků, přičemž uvedené uhlovodíkové skupiny mají uhlovodíkový řetězec o délce 8 až 20 uhlíkových atomů, s výhodou 10 až 18 uhlíkových atomů.

Y je typicky skupina -0-, -C(O)O-, -C(O)N(R)- nebo -C(0)N(R)R-, ve kterémžto vzorci R² a R, jsou-li přítomny, mají významy uvedené zde v předchozím textu a/nebo R může být vodík a z je rovno alespoň 8, s výhodou alespoň 10 až 11.

Neionogenní povrchově aktivní látky jsou zde charakterizovány pomocí HLB (hydrolilně-lipoíTlní rovnováhou) rovnou 7 až 20. s výhodou 8 až 15.

Příklady zvláště vhodných neionogenních povrchově aktivních látek zahrnují

- Alkoxysubstituované primární alkoholy s nerozvětveným řetězcem jako je alkohol odvozený z loje s 11 ethoxyskupinami(EO), alkohol odvozený z loje s 18 ethoxyskupinami a alkohol odvozený z loje s 25 ethoxyskupinami,

- Alkoxysubstituované sekundární alkoholy s nerozvětveným řetězcem jako 2-Ci6EO(l 1),

2-C₂oEO(ll)a2-Ci₆EO(14),

- Alkoxysubstituované alkylfenoly jako je p-tridecylfenol EO(11) a p-pentadecylfenol EO(18), stejně jako

- Olefinické alkoxylaty a alkoxylaty s rozvětveným řetězcem jako jsou primární a sekundární alkoholy s rozvětveným řetězcem, které jsou k dispozici dobře známým oxo-procesem.

Aminoxidy

Vhodné aminoxidy zahrnují ly, které mají jednu alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s 8 až 28 uhlíkovými atomy, s výhodou 8 až 16 uhlíkovými atomy a dvěma alkylovými skupinami vybranými ze skupiny sestávající z alkylových skupin a hydroxyalkylových skupin s 1 až 3 uhlíkovými atomy.

Příklady zahrnují dimethyloktylaminoxid, diethyldecylaminoxid, bis-(2hydroxyethyljdodecylaminoxid, dimethyldodecylaminoxid, dipropyltetradecylaminoxid, methylethylhexadecylaminoxid. dimethyI-2-hydroxyoktadecylaminoxid a dimethylaminoxid s mastným alkylem z kokosového ořechu.

Mastné kyseliny

Vhodné mastné kyseliny zahrnují ty, které obsahují celkem 10 až 25 uhlíkových atomů, s výhodou celkem 12 až 25 uhlíkových atomů, s mastnou skupinou obsahující 10 až 22 uhlíkových atomů, s výhodou 16 až 22 uhlíkových atomů. Kratší skupina obsahuje 1 až 4 • · uhlíkové atomy, s výhodou 1 až 2 uhlíkové atomy. Úroveň nenasycenosti řetězce z loje může být změřena jodovým číslem (IV) odpovídající mastné kyseliny, které by v uvedeném případě mělo s výhodou být v rozmezí 5 až 100, výhodněji v rozmezí 0 až 25.

Konkrétní příklady sloučenin mastných kyselin vhodných pro použití ve vodných tkaninových změkčovacích prostředcích zde zahrnují sloučeniny vybrané z laurové kyseliny, myristové kyseliny, palmitové kyseliny, stearové kyseliny, arachidové kyseliny, behenové kyseliny, olejové kyseliny, mastné kyseliny z kokosového ořechu, mastné kyseliny z loje, částečně hydrogenované mastné kyseliny z loje a jejich směsí. Nejvíce zvýhodněnou sloučeninou mastné kyseliny je mastná kyselina z loje s jodovým číslem (IV) 18.

Pomocné elektrolytové koncentrační prostředky

Prostředek podle vynálezu může také výhodně obsahovat jeden nebo více elektrolytů. Bylo zjištěno, že kde se přidaly pomocné elektrolytové koncentrační prostředky ke zředěným změkčovacím prostředkům obsahujícím zahušťovadla, ale žádnou maskovací složku, zvětšil se problém fázové a viskozitní nestability při skladování. Prostředky podle vynálezu překvapivě dovolují použití pomocných elektrolytových koncentračních prostředků a ještě vykazují vynikající fázovou a viskozitní stabilitu při skladování

Pomocné elektrolytové koncentrační prostředky , např. anorganická činidla kontrolující viskozitu, která mohou také působit jako povrchově aktivní pomocné koncentrační prostředky nebo zvyšovat efekt pov rchově aktivních koncentračních pomocných prostředků, zahrnují ve vodě rozpustné, ionizovatelné soli. Tato anorganická, viskozitu kontrolující činidla, mohou být také výhodně začleněna do prostředků předloženého vynálezu. Začlenění těchto složek do prostředku musí probíhat velmi pomalou rychlostí. Lze využít širokou paletu ionizovatelných solí. Příklady vhodných solí jsou halogenidy kovů IA a IIA skupiny z periodické tabulky prvků, například chlorid draselný, chlorid vápenatý, chlorid hořečnatý, chlorid sodný, bromid draselný a chlorid lithný. Ionizovatelné soli jsou zvlášť výhodné během způsobu míchání složek při výrobě prostředků a později k získání žádané viskozity. Množství použitých ionizovatelných solí závisí na množství aktivních součástí použitých v prostředcích a může být upraveno podle přání sestavovatele. Typické hladiny solí použitých ke kontrole viskozity prostředku jsou 20 až 20 000 ppm, s výhodou 20 až 11 000 ppm z hmotnosti prostředku.

Navíc nebo místo ve vodě rozpustných ionizovatelných solí popsaných výše mohou být pro kontrolu viskozity do prostředku včleněny alkylenové polyamoniové soli. Navíc tato činidla • ·

mohou působit při promývání a na tkaninách jako sběrače, tvoříc iontové páry s anionogenními detergenty přenášenými z hlavního praní, a mohou zlepšit výslednou měkkost. Tato činidla ve srovnání s anorganickými elektrolyty mohou stabilizovat viskozitu v širokém rozmezí teplot, zvláště při nízkých teplotách.

Konkrétní příklady alkylenových polyamoniových solí zahrnují L-lysinmonohydrochlorid a 1,5-diamonium-2-methylpentandihydrochlorid.

Ještě dalšími výhodnými složkami jsou stabilizátory, jako jsou dobře známé antioxidanty a redukční činidla, špínu uvolňující polymery, zahušťovadla, emulgátory, baktericidy, zabarvovadla, parfémy, konzervační látky, optické zjasňovací prostředky, antiionizační Činidla, protipěnivá činidla a enzymy.

Forma prostředku

Tkaninový změkčovací prostředek může mít různé fyzikální formy včetně kapalných, jako jsou vodné nebo nevodné prostředky.

Tyto prostředky mohou být použity použity jako přídavný výrobek do proplachování nebo jako postřik nebo pěnivý výrobek. Předložený prostředek je s výhodou ve formě přidávané při promývání.

Prostředky vynálezu mohou být přidány přímo do promývání jak pro získání přiměřené koncentrace použití, např. alespoň 50 ppm, tak ještě výhodněji 100 až 10 000 ppm z kapalných proplachových dodatkových tkaninových změkčovacích prostředků předloženého vynálezu.

V souladu s tím je poskytnut i způsob působení na tkaniny, který v promývacím cyklu zahrnuje uvedení do kontaktu uvedených tkanin s vodným prostředím obsahujícím alespoň 50 ppm, s výhodou 100 až 10 000 ppm kapalného tkaninového změkčovacího prostředku vynálezu.

Způsob

Tkaninový změkčovací prostředek může být pohodlně udělán zkušenou osobou podle dobře známých způsobů. Příkladný popis je uveden v EP-A-0,668,902.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je popsán následujícími příklady, které nejsou limitující a ve kterých jsou všechna procenta na bázi hmotnosti, pokud není uvedeno jinak.

• · · • · · · fcfc » · · · »·· · · ···*

Identifikační zkratky složek v příkladech mají následující významy:

DEQA:

Mastná kyselina: Elektrolyt:

PEG:

di-(Moxyethyl)dimethylamoniumchlorid, kde M je acylový zbytek kyseliny z loje stearová kyselina s jodovým číslem (IV) rovným 18 chlorid vápenatý polyethylenglykol s molekulovou hmotností 4000 kationtová polyethylenová emulze dostupná od firmy HOECHST Aktiengesellschaft

Příklad

Následující tkaninový změkčovací prostředek byl připraven podle předloženého vynálezu

Složka A

DEQA 19,0

Kyselina chlorovodíková 0,02

Špínu uvolňující polymer 0,02

PEG 0,6

Parfém 1.0

Elektrolyt 600 ppm

Barvivo 50 ppm

Tinofix® ECO 1,0

Rewin®SRF-0 2,0

Voda a minoritní složky do 100 % bilance

Příklad 2

Následující tkaninové změkčovací prostředky jsou sestaveny podle vynálezu

Složka	D
DEQA	2,6
Mastná kyselina	0,3
Kyselina chlorovodíková	0,02

E F G

2,9 18,0 19,0

1,0

0,02

	1 6	• · · • · · · • · • · · • ·	• · · · · • · · · · • · · · • · 9 · * • · ·
Špínu uvolňující polymer	-	-	0,02	0,02
PEG	-	-	0,6	0,6
Parfém	1	0,5	1	0,5
Elektrolyt	-	-	600 ppm	600 ppm
Barvivo	10 ppm	10 ppm	50 ppm	50 ppm
Velustrol® PKS	-	-	-	2,6
Tinofix® ECO	0,3	0,3	1,0	0,3
Rewin® SRF-0	0,6	0,6	2,0	0,6

Voda a minoritní složky do 100 % bilance

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Kapalný tkaninový změkčovací prostředek, vyznačující se t í m, že obsahuje jednu nebo více tkaninových změkčovacích látek a směs alespoň dvou kationtových barvivových fixačních činidel.
2. Kapalný tkaninový změkčovací prostředek podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t i m, že uvedená směs obsahuje alespoň jedno ve vodě rozpustné a jedno ve vodě nerozpustné barvivové fixační činidlo.
3. Kapalný tkaninový změkčovací prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 nebo 2, vyznačující se t í m, že uvedená směs barvivových fixačních činidel je přítomna v celkovém množství 0,1 až 10 hmotn. %, s výhodou 0,5 až 8 hmotn. %, ještě výhodněji 1 až 5 hmotn. % z prostředku.
4. Kapalný tkaninový změkčovací prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se t í m, že poměr ve vodě rozpustného barvivového fixačního činidla ku ve vodě nerozpustnému barvivovému fixačnímu činidlu je 0,01:1 až 2:1, s výhodou 0,1:1 až 1:1, ještě výhodněji 0,3:1 až 0,8:1.
5. Kapalný tkaninový změkčovací prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se t í m, že uvedené tkaninové změkčovadlo je kationtové tkaninové zmčkčovadlo.
6. Kapalný tkaninový změkčovací prostředek podle nároku 5, v y z n a č u j í c í se t í m, že uvedené kationtové tkaninové změkčovadlo se vybere z kvartérních amoniových sloučenin a aminových prekursorů, které mají níže uvedené vzorce (1) nebo (II):

• · · • · · · g3 r₂ [ ⁺N-(CH₂)_nR1 (O

R3

Q—Τ¹ ] X' nebo [ ⁺N-(CH₂)rt-CH-CH₂ ] X’ i Q (II) T1 T2 kde Q se vybere ze skupin -O-C(O)-, -C(O)-O-, -O-C(O)-O-, -NR⁴-C(O)-, -C(O)-NR⁴-, R¹ je (CH₂)_n-Q-T² nebo Τ’.

R² je (CH₂)nrQ-T⁴ nebo T nebo R³,

R^J je C| až C₄ alkylová nebo C] až C₄ hydroxyalkylová skupina nebo H,

R⁴ je H nebo Ci až C₄ alkylová nebo C) až C₄ hydroxyalkylová skupina,

Τ¹, Τ², Τ³, Τ⁴, T⁵ jsou nezávisle Cn až C₂₂ alkylová nebo alkenylová skupina, n a m jsou celá čísla 1 až 4, a X’je se změkčovadlem kompatibilní anion.
7. Způsob nakládání s tkaninami, vyznačující se t í m, že zahrnuje během promývacího cyklu uvedení do kontaktu uvedených tkanin s vodným prostředím obsahujícím alespoň 50 ppm kapalného tkaninového změkčovacího prostředku definovaného v kterémkoliv z nároků 1 až 6.