CZ36398A3

CZ36398A3 - Dinaftazepiniové soli k použití jako enantioselektivní epoxidační katalyzátory, způsob jejich přípravy a způsob enantioselektivní epoxidace prochirálního olefinu

Info

Publication number: CZ36398A3
Application number: CZ98363A
Authority: CZ
Inventors: Varinder Kumar Aggarwal
Original assignee: The University Of Sheffield
Priority date: 1995-08-09
Filing date: 1996-08-07
Publication date: 1998-09-16
Also published as: EP0843664A1; PL324854A1; HUP9802369A2; IL123136A0; IL123136A; CN1198157A; KR19990036258A; WO1997006147A1; TR199800190T1; HUP9802369A3; GB9516309D0; TW330932B; NO980526L; PL186106B1; NZ316483A; JPH11510802A; AU6872396A; NO310867B1; NO980526D0; CA2228902A1

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká nových sloučenin a použití takových sloučenin jako katalyzátorů v reakcích s přenosem kyslíku.

Dosavadní stav techniky

Katalytická asymetrická epoxidace· alkenů používající chirální katalyzátory, zejména salenové komplexy manganu od Jacobsena a kol. (mezinárodní patentová přihláška, WO 91/14694), je nyní velmi dobře zavedenou metodou v asymetrických syntézách. Důležitost těchto katalytických systémů pramení zejména z všestrannosti použití samotných asymetrických epoxidačních reakcí . Tato mnohostrannost je způsobena množstvím a růzností nukleofilů, které se mohou použít k otevření epoxidového substrátu poskytnutím průvodního proměnného rozmezí enantiomerně obohacených produktů, které jsou stále více požadovány pro použití při výrobě biologicky důležitých sloučenin, jako jsou pesticidy, herbicidy a farmaceutika.

Spolu s katalyzátory na bázi organo-přechodových kovů, jako jsou Jacobsenovy katalyzátory, jsou také známé čistě organické asymetrické katalyzátory. Tak Hanquet a kol. (Tetrahedron Letters, sv. 34, č. 45, str. 7271 až 7274) doložili, že oxaziridiniová sůl (lS,2R,3R,4S)-N-methyl-l,2-oxido-3-methyl-4-fenyl-1,2,3,4-tetrahydroisochinolinium-

tetrafluorborát katalýzuje asymetrickou epoxidaci trans-stilbenu a asymetrickou oxidaci methyl-p-tolylsulfidu na odpovídající sulfoxid. Oxaziridiniové soli se připravují in šitu z katalytického množství iminové soli a oxonu (Hanquet a kol., C. R. Acad. Sci., Paříž, 313, Sil, 625-628 (1991)).

Na rozdíl od salenových komplexů manganu a jiných katalyzátorů na bázi organo-přechodových kovů, nepůsobí oxaziridiniové katalyzátory prostřednictvím radikálových meziproduktů. Proto se mohou použít pro široké rozmezí alkenových látek, neboů není žádný požadavek na irstabilizující skupiny v alkenu (ke stabilizaci vznikajících radikálů). Oxidační reakce oxaziridiniových katalyzátorů jsou také stereospecifické v tom smyslu, že cis-alkeny poskytují cis-epoxidy a trans-alkeny poskytují trans-epoxidy. Do dnešního dne však navzdory těmto výhodám nezajištovaly oxaziridiniové katalyzátory oxidační systémy pro použití v průmyslovém měřítku.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že nová řada oxaziridiových solí se ukazuje být velmi slibnou pro katalytické asymetrické epoxidace alkenů. Použitá katalytická reakce je jednoduchá a přímočará a umožňuje použití snadno dostupných a levných reakčních látek, stejně jako rozpouštědel bezpečných pro životní prostředí.

Prvním předmětem vynálezu je proto sloučenina obecného vzorce Ia nebo obecného vzorce Ib • · • ·

ve kterém

A a B každý nezávisle na sobě znamená vodík nebo jeden, dva nebo tři naftylidenové substituenty, přičemž substituenty jsou vybrány z alkylu, C_1-6 alkoxyskupiny, arylu, aryloxyskupiny, silylu a silyloxyskupiny;

R¹ znamená fenyl, alkyl, fenyl-C-^.galkyl nebo část vzorce a)

kde R² znamená C₁_₆alkyl, fenyl nebo benzyl,

R³ znamená vodík nebo OR⁴, kde R⁴ je C-j__₆ alkyl nebo C-j^.galkylsilyl, n je nula nebo celé číslo 1 nebo 2; a

X je protiion.

Vhodně A znamená vodík.

• · • ·· • · ·· •· • · · · ·· • *

• · · ·

Vhodně B znamená vodík.

Příklady R¹, pokud znamená C-^galkyl, jsou methylové a ethylové skupiny.

Příkladem je benzyl.

Vhodně R² znamená C^.galkyl.

_w o

Vhodné R znamena C-^.galkyl.

Přednostně R¹ znamená C-|__galkyl.

Významy protiionu x“ zahrnují BF₄“, Cl“, Br, I“, C10₄“ a PF₆“.

Přednostně protiion X“ znamená BF₄“.

Vhodnou arylovou skupinou je fenylskupina.

Alkylskupiny, jak se zde používají, ať. jsou přítomné samotné nebo jako část jiných skupin, jako alkoxy- nebo aralkylových skupin, jsou alkylové skupiny, které mají přímý nebo rozvětvený uhlíkový řetězec, obsahující 1 až 6 atomů uhlíku, jako je methylová, ethylová, n-propylová, isopropylová, n-butylová, isobutylová nebo terc.butylová skupina.

Sloučeniny obecných vzorců Ia a Ib mohou být připraveny reakcí, když je to vhodné, sloučeniny vzorce Ila nebo lib * ·

(Ha)

ve kterém

A a B mají význam jako je definován ve vztahu k vzorci I, s alkylačním činidlem obecného vzorce III

R¹- L¹ (III) ve kterém

R¹ má význam jako je definován ve vztahu k vzorci I a

L¹ je odstupující skupina nebo atom;

a potom vysolením vyrobené sloučeniny se zdrojem protiionu X“.

L¹ obvykle znamená halogen, jako je bromid nebo jodid, tosyl nebo mesyl.

Reakce mezi sloučeninami obecného vzorce II a III se může provádět s rozpouštědlem nebo bez jeho přítomnosti, přičemž pokud se použije rozpouštědlo, je vhodné rozpouštědlo organické, obvykle inertní organické rozpouštědlo, jako je methylenchlorid, při nízké až zvýšené teplotě, jako je teplota v rozmezí od 0 do 100 °C, běžně při teplotě místnosti. Výhodně se reakce provádí za bezvodých podmínek; přičemž účelně se reakce provádí v inertní atmosféře, například pod dusíkem.

Vysolovací reakce se zdrojem protiionu X“ se může provádět jakýmkoliv běžným postupem, ale obvykle se provádí v rozpouštědle použitém při reakci, při teplotě místnosti.

Zdrojem protiionu X~ může být jakýkoliv běžný zdroj, jako je příslušná kovová sůl a zejména stříbrná sůl, běžně je však alkylační činidlo obecného III také zdrojem protiionu X~; například když se připravují sloučeniny vzorce Ia nebo Ib, kde R¹ je C^galkyl a X“ je BF4”, je sloučeninou obecného vzorce II sloučenina (R^la)3OBF₄, kde R^la je C^^alkyl, zejména methyl.

Sloučeniny obecného vzorce Ha a lib mohou být připraveny oxidací chirálniho aminu obecného vzorce IV

(IV) ve kterém

A a B mají význam jak je definován ve vztahu k vzorcei I, výhodně s použitím manganistanu draselného jako oxidantu při způsobu, který popsal Fleischhacker a kol., Monatsh • · ·· ·

Chem., 1989, 120 765.

Chirální sloučeniny obecného vzorce IV mohou být připraveny z racemické sloučeniny obecného vzorce IV s použitím běžných metod štěpení na enantiomery, například postupem, který popsal Hawkins a Fu v Journal of Organic Chemistry, 51, 2820-2822 (1986).

Sloučeniny obecného vzorce III jsou známými sloučeninami, nebo mohou být připraveny použitím postupů, které jsou analogické s postupy přípravy známých sloučenin, například postupy popsanými W. S. Johnsonem a kol., v Journal of Američan Chemical Society, 85, 1409 (1963).

Sloučeniny obecného vzorce IV jsou známými sloučeninami nebo jsou připraveny postupy, které jsou analogické s postupy používanými při přípravě známých sloučenin, například postupy popsanými Hawkinsem a Fu.

Sloučeniny obecného vzorce Ia a Ib, kde R¹ znamená část výše uvedeného vzorce (a), mohou být připraveny, pokud je je vhodné, cyklizací sloučeniny vzorce Va nebo Vb

ve kterém

A, B, R², R³ (Va) (Vb) a n mají význam jak je definován ve vztahu

·· ·· • · · · • · · ·

k vzorci I a

L² znamená odstupující skupinu;

a potom vysolením vyrobené sloučeniny zdrojem protiionu X“.

Cyklizační reakce sloučenin obecného vzorce Va a Vb se může provádět ve vhodném organickém rozpouštědle, obvykle v aprotickém rozpouštědle, jako je aceton, při teplotě místnosti nebo zvýšené teplotě, běžně při teplotě refluxu rozpouštědla.

Vysolovací reakce se zdrojem protiionu X se může provádět použitím jakýchkoliv běžných postupů, ale obvykle se provádí v rozpouštědle použitém v cyklizační reakci, při teplotě místnosti. Zdrojem protiionu X” může být jakýkoliv běžný zdroj, jako je příslušná kovová sůl, například pokud X“ je BF₄”, vhodným zdrojem je tetrafluorborát alkalického kovu, jako tetrafluorboritan sodný nebo tetrafluoroboritan stříbrný.

Sloučeniny obecného vzorce Va a Vb mohou být připraveny reakcí, když jsou vhodné, sloučeniny obecného vzorce Via nebo VIb

ve kterém

A, B, a L² mají význam jak je definován ve vztahu k vzorci

Va, se sloučeninou obecného vzorce VII

H₂N-(CH₂)_n-CH

CH₂-R³ (VII) ve kterém

R², R³ a n mají význam jako je definován ve vztahu k vzorci

I.

Reakce mezi sloučeninou obecného vzorce Via nebo VIb a sloučeninou obecného vzorce VII se může provádět s použitím jakéhokoli vhodného organického rozpouštědla, obvykle aprotického rozpouštědla jako tetrahydrofuranu, běžně při nízké nebo středně zvýšené teplotě, jako je teplota v rozmezí od -78 do 50 °C.

• ·

- 10 Sloučeniny obecného vzorce VII jsou známé sloučeniny nebo mohou být připraveny použitím postupů, které jsou analogické s postupy použitými při přípravě známých sloučenin, například postupů popsaných Evansem a kol., Organic Synthesis, 68, 77 (1989).

Sloučeniny obecného vzorce Via a VIb mohou být připraveny postupy ilustrovanými dále:

(Va) nebo (Vb) v kterýchžto vzorcích

A a B mají význam jak je definován ve vztahu k vzorci

I, přičemž rekační podmínky a reakční látky použité ve stupních až 4 byly nalezeny v následujících odkazech:

stupně 1 a 2: N. Naigrot, J. P. Mazaleyrat, Synthesis, 1985, str. 317, stupeň 3: Η. B. Hass a M. L. Bender, Org. Syn. Coll., 4.,

932 (1963), • ·

- 11 stupeň 4:

B. Bezas a L. Zervas, JACS, 83 , 719 (1961).

Jak je uvedeno výše, sloučeniny obecného vzorce I jsou vhodnými katalyzátory v asymetrické epoxidaci alkenů. Proto další znak tohoto vynálezu poskytuje způsob enantioselektivní epoxidace prochirálního olefinu, jako je 1-fenylcyklohexen, 1-methylcyklohexen, trans-stilben a methylstilben, přičemž tento způsob zahrnuje reakci prochirálního olefinu s nukleofilním oxidačním činidlem za přítomnosti katalyzátoru, který je charakterizován tím, že katalyzátorem je sloučenina obecného vzorce Ia nebo lb

A		A
ΑΑΑ 11		iA 1
1	\	1 1
I	1 }^N“^R’	a^a> i	^^N~^R
I		1 l 1
	X	B	X'
	(Ia)		db)

ve kterém

A a B každý nezávisle znamená vodík nebo jeden, dva nebo tři naftylidenové substituenty, přičemž substituenty jsou vybrány z C₁_₆alkylu, C-L.galkoxyskupiny, arylu, aryloxyskupiny, silylu a silyloxyskupiny;

R¹ znamená fenyl, C_1-6 alkyl, fenyl-C-^galkyl nebo část vzorce a)

- 12 ’ /^R2 “(CH₂)_nCH_xch₂r³ve kterém

O

R znamena Cj.galkyl, fenyl nebo benzyl,

R³ znamená vodík nebo OR⁴, kde R⁴ je C-j__₆alkyl nebo C₁_₆alkylsilyl a n je nula nebo celé číslo 1 nebo 2; a

X je protiion.

Vhodné nukleofilní oxidační činidlo je poskytnuto směsí oxonu (KHSO₅) a hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO₃).

Epoxidační reakce se může provádět při použití jakéhokoliv vhodného postupu, kdy se prochirální olefin, nukleofilní oxidační činidlo, a sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib ponechají reagovat, čímž se získá požadovaný epoxid.

Reakce se provádí v organickém rozpouštědle, jako je acetonitril, dimethylsulfoxid, dimethylformamid nebo pyridin, nebo ve směsi organického rozpouštědla a vody, jakou tvoří vodný acetonitril.

Vodný acetonitril je zejméně vhodným reakčním rozpouštědlem, když je nukleofilním oxidačním činidlem oxon/NaHC0₃.

• · ·4 · ♦· · • · · · · ♦ · • · · · ·♦·· • ··· · · ·· « • · · ♦· · «···©· ·· ··

Reakce se provádí při nízké až středně zvýšené teplotě, jako je teplota v rozmezí od -20 do 50 °C, výhodně při teplotě místnosti.

Reakce se vhodně provádí při neutrální nebo alkalické hodnotě pH, jako je rozmezí pH od 7 do 14, výhodně se provádí v rozmezí pH od 8 do 10.

Molární poměr sloučeniny obecného vzorce Ia nebo Ib k prochirálnímu olefinu je vhodně v rozmezí od 1 do 20 % mol., výhodně v rozmezí od 5 do 10 % mol.

Příklady provedení

Dále popsaná příprava a příklady ilustrují předložený vynález.

Iminové soli jako katalyzátory

Obecný postup přípravy

Do roztoku požadovaného iminu v CH₂C1₂ se přidá odpovídající alkylační činidlo. Reakce se ponechá probíhat při teplotě místnosti do ukončení. Potom se odpaří rozpouštědlo a odparek se vysráží v etheru za vzniku požadované soli.

Příklad 1: (S)-( + )-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,l-c:l',2 ’-e]-N-methylazepintetrafluoroborát

Do roztoku (S)-iminu z přípravy 1 (400 mg, 1,36 mmol) v suchém CH₂C1₂ (10 ml) se přidá, pod N₂, Me₃OBF₄ (222 mg, 1,5 mmol) v jedné dávce. Reakce se nechá probíhat při • «

- 14 teplotě místnosti pod N₂ po 24 hodiny. Rozpouštědlo se odpaří a odparek se vysráží v etheru za vzniku požadované soli (518 mg, 96 %).

[a]_D ²⁰ +1070 (c 1,1 v CH₂C1₂);

δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 4,05 (3H, S, CH₃), 4,6 (IH, d, J = 12,5 Hz, ArCH H), 4,95 (IH, d, J = 12,5 Hz, ArCHH ), 7,0-8,25 (12H, m, Ar-H) a 9,2 (IH, s, CH=N);

S_c(62 MHz; CDC1₃) 48,76, 58,8, 125,29, 126,14, 126,78,

126,9, 127,12, 127,21, 127,5, 128,68, 129,54, 129,67, 130,12, 130,89, 131,41, 131,78, 131,93, 133,87, 135,29, 141,12 a 168,36;

rn/z (FAB) 308 (M⁺-87, 100%) (nalezeno 308,1448, C₂₃H₁₈N vyžaduje 308,1439).

Příklad 2: (S)-(+)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,l-c:l',2'-e]-N-methylazepinj odid

Roztok (S)-iminu z přípravy 1 (50 mg, 0,17 mmol) v jodmethanu (2 ml) se míchá při teplotě místnosti, a velmi brzy se v reakční směsi vytvoří žlutá pevná látka. Podle chromatografie na tenké vrstvě reakce po 24 h vykazuje ponechané pouze malé množství výchozího materiálu. Zbývající imin a přebytek jodmethanu se odstraní triturací s etherem. Po usušení pod vysokým vakuem se získá požadovaná sloučenina jako žlutá pevná látka (72 mg, 97 %).

δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 4,25 (3H, S, CH₃), 4,70 (IH, d, J = 13,1 Hz, ArCH H), 4,85 (lH,d, J = 13,1 Hz, ArCHH ), 7,00-8,50 (12 H, m, Ar-H) a 10,50 (1H, s, CH=N).

Příklad 3: (S)-(+)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,l-c:l',2'-ej-N-methylazepinperchlorát ··· · ·

- 15 Roztok AgC10₄ (34,3 mg, 0,17 mmol) v acetonu (1 ml) se přidá do roztoku (S)-iminové soli z příkladu 2 (72 mg, 0,16 mmol) v CH₂C1₂ (1 ml). Vytvořená pevná látka se odfiltruje a filtrát se odpaří za vzniku požadované iminové soli, která se vysráží z etheru. Po sušení za vysokého vakua se získá požadovaná sloučenina jako žlutá pevná látka (60 mg, 90 %).

[a]_D ²⁰ +769 (c 1,09 v acetonu);

(250 MHz; CDC1₃) 4,15 (3H, S, CH₃), 4,70 (1H, d, J = 13 HZ, ArCH H), 4,80 (lH,d, J = 13 Hz, ArCHH ), 7,0-8,2 (12H, m, Ar-H) a 9,35 (1H, s, CH=N);

8_c(ioo MHz; dg-aceton) 49,44, 59,19, 126,59, 126,64, 127,62, 127,85, 127,93, 128,03, 128,46, 129,58, 129,60, 130,01, 130,24, 130,26, 130,91, 131,76, 132,18, 132,40, 132,82, 134,83, 136,92, 141,86 a 169,98.

Příklad 4: (R)-(-)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,l-c:l',2'-eJ-N-methylazepinhexafluorfosfát

Roztok AgPF₆ (40,7 mg, 0,16 mmol) v acetonu (1 ml) se přidá do roztoku (R)-iminové soli z příkladu 2 (70 mg, 0,16 mmol) v CH₂C1₂ (2 ml). Vytvořená pevná látka se odfiltruje a filtrát se odpaří za vzniku požadované iminové soli, která se vysráží z etheru. Po sušení za vysokého vakua se získá požadovaná sloučenina jako žlutá pevná látka (65 mg, 92 %).

[a]_D ²⁰ - 778 (c 1,25 v acetonu);

δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 4,09 (3H, S, CH₃), 4,64 (1H, d, J = 13 Hz, ArCH H), 4,89 (1H, d, J = 13 Hz, ArCHH ), 7,00-8,25 (12H, m, Ar-H) a 9,12 (1H, s, CH=N);

8_C (100 MHz; CD₂C1₂) 49,22, 59,60, 125,17, 125,95, 126,67, 127,42, 127,52, 127,82, 128,18, 129,02, 129,07, 129,96, • · • · • · · • · · ··· ·

130,24, 130,97, 131,42, 131,94, 132,37, 132,44, 134,37, 135,02, 135,92, 142,19 a 168,56.

Příklad 5:

(S)-( +)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,1-c:1',2' -e]-N-ethylazepinjodid

Roztok (S)-imínu z přípravy 1 (50 mg, 0,17 mmol) v jodethanu (2 ml) se míchá při teplotě místnosti, a velmi brzy se v reakční směsi vytvoří žlutá pevná látka. Podle chromatografie na tenké vrstvě reakce po 24 h vykazuje ponechané pouze malé množství výchozího materiálu. Zbývající imin a přebytek jodmethanu se odstraní triturací s etherem. Po usušení pod vysokým vakuem se získá požadovaná sloučenina jako žlutá pevná látka (60 mg, 98 %), t.t. >200 °C (rozklad).

[a]_D ²⁰ + 878 (c 0,41 v CH₂C1₂);

δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 1,51 (3H, t, J = 7 Hz, CH₃), 4,45-4,75 (2H, m, CH₂CH₃), 4,6 (1H, d, J = 12,5 Hz, ArCH H), 4,95 (1H, d, J = 12,5 Hz, ArCHH ), 7,00-8,60 (12 H, m, Ar-H) a 10,60 (1H, s, N =CH);

5_C (100 MHz; CD₂C1₂) 14,30, 57,75, 57,86, 125,21, 127,09, 127,42, 127,62, 127,68, 127,89, 128,93, 129,04, 129,75, 129,84, 130,62, 131,72, 131,93, 132,04, 132,45, 134,23, 135,41, 135,80, 141,95 a 168,23;

m/z (FAB) 323 (M⁺ -128), 322 (M⁺ -129, 100%) a 308 (M⁺

-141);

HRMS: m/z vypočteno 322,1604, C₂₄H₂₀N (M⁺ -127) nalezeno 322,1596.

Příklad 6: (R)-(-)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,1-c:1',2'-e]-N-ethylazepintetrafluoroborát

Roztok AgBF₄ (40 mg, 0,2 mmol) v acetonu (1 ml) se

- 17 přidá do roztoku (R)-iminové soli z příkladu 5 (76 mg, 0,17 mmol) v CH₂C12 (2 ml). Vytvořená pevná látka (Agl) se odstraní filtrací. Výsledná pěna, získaná odpařením filtrátu, se trituruje s etherem za vzniku požadovaného produktu jako žluté látky charakteru gumy (59 mg; 84 %).

[a)_D ²⁰ - 832 (c 0,87 v acetonu);

S_H (250 MHz; CD₂C1₂) 1,50 (3H, t, J = 6,5 Hz, CH₃), 4,25 (2H, q, J = 6,5 Hz, CH₂CH₃), 4,53 (IH, d, J = 13 Hz,

ArCH H), 4,94 (IH, d, J = 13 Hz, ArCHH ), 6,9-8,15 (12 H, m,

Ar-H) a	9,13	(1	H, S	, N=CH);
6_C (100	MHz;	CD	2^C12	) 13,87, 57,49, 58,38, 125,46, 126,33,
126,88,	127,	02,	127	,10, 127,15, 127,86, 128,86, 128,97,
129,67,	129 ,	97,	130	,64, 131,60, 131,87, 132,01, 132,40,
134,25,	135,	82,	141	,86 a 167,90.
Příklad	7		(S)-	(+)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,l-c:l’,2’-e]

-N-bezylazepinbromid

Roztok (S)-iminu z přípravy 1 (50 mg, 0,17 mmol) v benzylbromidu (2 ml) se ponechá za míchání při teplotě místnosti po 2 dny. Podle chromatografie na tenké vrstvě reakce vykazuje ponechané pouze malé množství výchozího materiálu. Přebytek benzylbromidu se odstraní pod vakuem a odparek se trituruje s etherem pro odstranění nezreagovaného výchozího materiálu a stopových množství benzylbromidu. Po usušení pod vysokým vakuem se získá požadovaná sloučenina jako žlutá pevná látka (75 mg, 95 %), t.t. = 150 až 152 °C (rozklad).

[a]_D ²⁰ +450 (c 1,48 v CH₂C1₂);

δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 4,45 (IH, d, J = 13,4 Hz, ArCH H), 4,90 (IH, d, J = 13,4 Hz, ArCHH ), 5,80 (IH, d, J, = 13,0 Hz,

- 18 PhCH Η), 5,94 (IH, d, J = 13,0 Hz, PhCH H), 6,75-8,6 (17H, m, Ar-H) a 11,22 (IH, s, N=CH);

5_C (100 MHz; CDC1₃) 56,55, 65,28, 124,68, 126,86, 126,94,

127,19, 127,44, 128,47, 128,65, 128,74, 128,97, 129,35,

129,49, 129,87, 130,19, 130,90, 131,03, 131,45, 131,60, 133,44, 135,34, 141,42 a 169,45;

m/z (FAB) 385 (M⁺ -79), 384 (M⁺ -80, 100%);

HRMS: m/z vypočteno 384,1745, C₂₉H₂₂N (M⁺ -80) nalezeno 384,1752.

Příklad 8: (R)-(-)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,l-c:l',2'-e]-N-benzylazepintetrafluorborát

Do roztoku (R)-bromidové soli z příkladu 7 (připraven z 50 mg, to jest 0,17 mmol (R)-iminu z přípravy 1) v CH₂C1₂(2 ml) se přidá AgBF₄ (40 mg, 0,2 mmol). Vytvořená pevná látka (AgBr) se oddělí a filtrát se odpaří. Výsledná pěna se trituruje s etherem za vzniku požadovaného produktu jako žluté látky charakteru gumy (48 mg, 60 %).

[a]_D ²⁰ - 637 (c 0,6 v acetonu);

δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 4,55 (IH, d, J = 12,5 Hz, ArCH H), 4,95 (IH, d, J = 12,5 HZ, ArCHH ) , 5,48 (1 H, d, J = 14 Hz, PhCH H), 5,58 (IH, d, J = 13 Hz, PhCHH ), 6,65-8,16 (17H, m, Ar-H) a 9,55 (IH, S, N=CH);

5_C (100 MHz; CDC1₃) 56,64, 66,12, 124,71, 126,60, 126,63, 126,92, 127,14, 127,51, 128,50, 128,66, 129,43, 129,47, 129,70, 130,01, 130,18, 130,29, 130,64, 130,95, 131,05, 131,45, 131,60, 133,46, 135,41, 135,44, 141,56 a 168,17.

Použiti iminových solí jako katalyzátorů při katalytické epoxidaci

- 19 Obecný postup

Do roztoku alkenu (0,5 mmol) ve směsi acetonitrilu (4,5 ml) a vody (1 až 2 kapky) se přidá nejprve jemně rozmělněný NaHCO₃ (2 mmol) a oxon (0,5 mmol) a potom katalyzátor (0,05 mmol nebo 0,025 mmol). Získaná žlutá suspenze se ponechá reagovat při teplotě místnosti za dobrého míchání. Reakce se sleduje při použití chromatografie na tenké vrstvě (TLC). Obvykle se ke konci reakce mění barva směsi z jasně žluté na téměř bezbarvou. Do reakční směsi se přidá voda, následuje extrakce methylendichloridem. Organické extrakty se spojí a suší se bezvodým síranem sodným. Odpařením v rotační odparce se získá materiál, který se purifikuje (kolonová chromatografie) za vzniku požadovaného epoxidu.

Příklad 1: Příprava fenylcyklohexenoxidu

Do roztoku fenylcyklohexenu (79 mg, 0,5 mmol) ve směsi acetonitrilu (4,5 ml) a vody (2 kapky) se přidá nejprve jemně rozmělněný NaHCO₃ (168 mg, 2 mmol) a oxon (307 mg, 0,5 mmol) a potom katalyzátor (0,05 mmol). Získaná žlutá suspenze se ponechá reagovat při teplotě místnosti za dobrého míchání, potom se použije chromatografie na tenké vrstvě, která indikuje ukončení reakce za 2 h. Do reakční směsi se přidá voda (3 ml) a následuje extrakce methylendichloridem. Organické extrakty se spojí a suší se bezvodým síranem sodným. Odpařením v rotační odparce se získá materiál, který se purifikuje na koloně při použití směsi 2% ethylacetátu a benzínu jako elučního činidla, za vzniku požadované sloučeniny jako bezbarvého oleje (72 mg, 83% výtěžek, 70% enantiomerní čistota).

• · ·

- 20 Epoxidace fenylcyklohexenu na fenylcyklohexenoxid se potom provede s použitím jiných katalyzátorů podle vynálezu. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

--------------------------_r Příklad \| 1 č. 1 I	R¹	X	Výtěžek I %	Snantiomern: čistota %
1 i 1	Me	bf₄	83	70
3 1	Me	cio₄	54	74
4 1	Me	pf₆	48	61
5 I	Et	I	55	78
6 I	Et	bf₄	78	76
7 I	Bn	Br	71	74
8 I L	Bn	bf₄	78	73

Příprava 1: R(-) a S(+)-5,5-Dihydro-2H-dinaft[2,1-c:

1',2'-ejazepin

Do roztoku (R)~ nebo (S)-aminu (295 mg, 1 mmol) (Journal of Organic Chemistry, 51, 2820-2822 (1986)) v tetrahydrofuranu (5 ml) se přidá KMnO₄ (648 mg, 4 mmol). Reakce se nechá probíhat při teplotě místnosti po dobu 5 h, potom se pevná látka odstraní filtrací. Po odpaření filtrátu následuje purifikace na koloně za použití směsi ethylacetátu a benzínu (v poměru 1:1) jako elučního činidla. Dostane se požadovaná sloučenina jako sirup (234 mg, 80 %).

(S)-isomer, [a]_D ²⁰ + 1363,7, (c 1,19 v CHjC^);

- 21 (R)-isomer, [a]_D ²⁰ - 1363,7, (c 1,19 v CH₂C1₂).

Oba isomery: δ_Η (250 MHz; CDC1₃) 3,95 (1H, dd, J = 2,2 Hz a 11 Hz,ArCH Η), 4,96 (1H, d, J = 11 Hz, ArCHH ), 7,0-8,1 (12H, m, Ar-H) a 8,6 (1H, d, J = 2,2 Hz, CH=N);

S_c (62 MHz; CDC1₃) 55,90, 124,36, 125,27, 125,87, 126,05, 126,42, 126,69, 127,16, 127,49, 128,07, 128,25, 128,44, 129,18, 130,49, 131,70, 132,08, 132,34, 132,99, 135,04, 136,99, 140,96 a 162,47;

m/z (FAB) 294 (M⁺ +1, 100%), 154 (M⁺ -139), a 136 (M⁺ -157)

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib (Ib) ve kterém

A a B každý nezávisle na sobě znamená vodík nebo jeden, dva nebo tři naftylidenové substituenty, přičemž substituenty jsou vybrány z C-^galkylu, C-]__galkoxyskupiny, arylu, aryloxyskupiny, silylu a silyloxyskupiny;

R¹ znamená fenyl, C-j__g alkyl, fenyl-C-^galkyl nebo část vzorce a) kde R² znamená C-^.galkyl, fenyl nebo benzyl,

R³ znamená vodík nebo OR⁴, kde R⁴ je C-^galkyl nebo C^.galkylsilyl a perchlorátu;

(R) -(-)-5,5-dihydro-2H-dinaft[2,1-c:1’,2'-e]-N-methylazepinhexafluorfosfátu;

(S) -(+)-5,5-dihydro-2H-dinaft[2,1-c:1',2·-e]-N-ethylazepinjodidu;

(R) ~(-)-5,5-dihydro-2H-dinaft[2,1-c:1' , 2'-e]-N-ethylazepintetrafluorborátu;

(S) -(+)-5,5-dihydro-2H-dinaft[2,1-c:1' , 2'-e]-N-benzylazepinbromidu; a (R) -(-)-5,5-díhydro-2H-dinaft[2,1-c:1',2'-e]-N-benzylazepintetrafluorborátu.

9. Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce Ia a Ib, vyznačující se tím,že zahrnuje reakci, když je vhodná, sloučeniny obecného vzorce Ha nebo lib (Ila) ve kterém

A a B mají význam jak je definován ve vztahu k vzorci I, s alkylačním činidlem obecného vzorce III (III) ve kterém

R¹ má význam jak je definován ve vztahu k vzorci I a

L¹ je odstupující skupina nebo atom;

a potom vysolování vyrobené sloučeniny se zdrojem protiionu X.

10. Způsob enantioselektivní epoxidace prochirálního olefinů, který zahrnuje reakci prochirálního olefinů s nukleofilním oxidačním činidlem za přítomnosti katalyzátoru, vyznačující se tím,že katalyzátorem je sloučenina obecného vzorce Ia nebo Ib

A A 11 1 1 — /N-t— R¹ aN —R I Γί^- // — fj 1 X' B X' (Ia) (Ib) ve kterém

A a B každý nezávisle na sobě znamená vodík nebo jeden, dva nebo tři naftylidenové substituenty, přičemž substituenty jsou vybrány z C^galkylu, C₁_₆alkoxyskupiny, • ·

arylu, aryloxyskupiny, silylu a silyloxyskupiny; R¹ znamená fenyl, C₁_₆ alkyl, fenyl-C₁_₆alkyl nebo část vzorce a) b » . ,R² — (CH₂)_nCH_xch₂r³

ve kterém

R² znamená C-^-galkyl, fenyl nebo benzyl, R³ znamená vodík nebo OR⁴, kde R⁴ je C-],_₆alkyl nebo C₁_₆alkylsilyl a n je nula nebo celé číslo 1 nebo 2 a X je protiion.