CZ352099A3 - Způsob výroby dicykloalifatických aminů - Google Patents

Abstract

Řešení se týká nízkotlakového způsobu hydrogenace aromatických aminů za vzniku odpovídajících symetrických dicykloalifatických aminů v přítomnosti rhodiových katalyzátorů případně modifikovaných, iridiem, rutheniem, osmiem, paladiema/nebo platinou nebo směsí těchto kovů, na nosičích, modifikovaných oxidy kovů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenianebo směsí těchto oxidů.

Description

Způsob výroby dicykloalifatických aminů

Oblast techniky

Předložený vynález se týká nízkotlakého způsobu hydrogenace aromatických aminů za vzniku odpovídajících symetrických dicykloalifatických aminů v přítomnosti rhodiových katalyzátorů, popřípadě modifikovaných vzácným kovem řady iridium, ruthenium, osmium, palladium nebo platina nebo směsí těchto kovů, na nosičích modifikovaných solemi, popřípadě oxidy kovů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu nebo rhenia nebo směsí těchto solí, popřípadě oxidů.

Dosavadní stav techniky

Katalytická hydrogenace anilinů na odpovídající symetrické dicykloalifatické aminy na katalyzátorech na basi vzácných kovů je známá. Dokumentů, popisujících hydrogenaci anilinů na kontaktních katalyzátorech na basi vzácných kovů při nízkém tlaku, existuje pouze málo.

EP-A 0 324 983 a EP-A 0 324 984 popisují způsoby s basicky modifikovanými katalyzátory, které obsahují jak ruthenium, tak také palladium. Zatímco se v EP-A 0 324 983 pracuje za značného tlaku a docilují se pouze nepatrné obsahy dicyklohexylaminu, popisuje EP-A 0 324 984 nízkotlaký způsob s vysokými výtěžky dicyklohexylaminu. Katalyzátory jsou však s asi 0,1 až 0,2 kg eduktu na jeden litr katalyzátoru pouze málo zatížitelné.

FR 1 530 477 popisuje nízkotlaký způsob, při němž ani• · 4

44 44 •44 4 4 44

4 4 4 4 4 · · 4 444

4 4 · ·

444 44 44 ·· lin reaguje na paladiových katalyzátorech na nosiči při teplotách mezi 175 °C a 190 °C v proudu vodíku s vysokým množstvím amoniaku. Produkt obsahuje velká množství dicyklohexylaminu.

EP-A 0 560 127 popisuje nízkotlaký způsob, při němž anilin reaguje na basicky modifikovaných ruthenium-palladiových katalyzátorech na nosiči. Katalyzátory lze však jen velmi málo zatěžovat.

V EP-A 0 208 933 jsou popsané rutheniové katalyzátory na nosičích, modifikovaných solemi chrómu a manganu. Katalyzátory byly vyvinuty pro dehydrogenaci předstupňů pro syntesu o-fenylfenolu při vysokých teplotách.

EP-A 0 535 482 popisuje rovněž teplotně resistentní rhodiové katalyzátory na nosičích, modifikovaných solemi chrómu a manganu, pro výrobu o-fenylfenolu, přičemž kontakty obsahují dodatečně k rhodiu další vzácné kovy.

Rhodiové katalyzátory se mohou použít v termostatisovaných stacionárních násypech katalyzátoru za nízkých tlaků a teplot v rozmezí 300 °C až 400 °C pro dehydrogenaci .

US 5 360 934 zveřejňuje způsob hvdrogenace aromatických aminů na rhodiovém katalyzátoru, naneseném na nosiči z kapa, théta nebo delta oxidu hlinitého. US 4 960 941 zveřejňuje rovněž způsob hydrogenace aromatických aminů na rhodiovém katalyzátoru. V tomto případě je rhodiový katalyzátor nanesen na nosiči z oxidu titaničitého. V obou případech se provádí hydrogenace v kapalné fázi za tlaku.

• · • · · •···· · ·· ·· ·· • * · · * · • · · · · · • · · ······ ♦ * * » • ·· ·· ··

Nejsou známé přihlášky, popisující nízkotlakou hydrogenaci anilinů s katalyzátory, které jako komponentu vzácného kovu obsahují rhodium, ačkoliv je v literatuře popsáno, že by rhodiové katalyzátory měly být vhodné pro nízkotlakou hydrogenaci anilinu (P.N. Rylander, Catalytic Hydrogenation over Platinum Metals, Academie Press 1967, stránky 331 - 363; P.N. Rylander, Hydrogenation Methods, Academie Press 1985, stránky 123 - 133).

Předsudek proti vývoji rhodiového katalyzátoru k výrobě dicyklohexylaminů za nízkého tlaku vznikl před lety zveřejněnou prací k hydrogenaci anilinu v plynné fázi se rhodiem na gama-oxidu hlinitém : při 0,101 MPa a teplotě 200 °C bylo sice dosaženo se stoupajícím obsahem rhodia v katalyzátoru stoupající konverze, avšak selektivita pro cyklohexylamin nezávislá na konverzi s asi 20 % byla velmi nízká. Selektivita vůči dicyklohexylaminů dokonce klesala se stoupajícím obsahem rhodia a tím stoupající přeměnou ze 40 % na 20 % , takže se z větší části získají nežádoucí produkty (V. Vishwanathan, S. Narayanan, J. Chem. Soc.,

Chem. Commun., 1990 , stránky 79-80).

Práce dokládají, že rhodiové katalyzátory jsou pro technické hydrogenace anilinu na cyklohexylaminy při nízkých tlacích v plynné fázi nevhodné.

Předložený vynález si klade za úkol, nalézt selektivní a vysoce zatížitelný nízkotlaký způsob k hydrogenaci aromatických aminů, výhodně anilinů, na dicykloalifatické aminy, výhodně dicyklohexylaminy.

• ···· · ··· « ·

Podstata vynálezu

Překvapivě bylo zjištěno, že kontaktní katalyzátory, které obsahují rhodium na specielně ošetřených nosičích, jsou potentní katalyzátory pro realizaci způsobu nízkotlaké hydrogenace aromatických aminů na dicykloalifatické aminy.

Předmětem předloženého vynálezu je způsob hydrogenace aromatických aminů na symetrické dicykloalifatické aminy za tlaků mezi 0,05 MPa a 5,0 MPa na katalyzátorech na basi vzácných kovů na nosičích ošetřených bázemi, jehož podstata spočívá v tom, že nosič je napojen solemi chrómu, molybdenu, wolframu, manganu nebo rhenia nebo směsemi těchto solí, a že takto získaný nosič se aktivuje rhodiem jako vzácným kovem a případně iridiem, rutheniem, osmiem, palladiem a/nebo platinou jako dodatečnou složkou vzácného kovu a že se base zcela nebo částečně neutralisuje konečným dodatečným sycením rozpustnou kyselinou.

Vhodnými výchozími sloučeninami ke způsobu podle předloženého vynálezu jsou aromatické aminy, které se příkladně popisují v DE 2 502 894 a US 3 636 108. Výhodný je anilin, alkylaniliny s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a popřípadě aniliny alkylované na jádře s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, diaminobenzeny, aminonaftaleny, diaminonaftaleny a diaminodifenylalkany s alkylem s 1 až 3 uhlíkovými atomy.

Příkladně lze uvést anilin, N-methylanilin, N-cyklohexylanilin, N-cyklohexylidenanilin, o-, m-, p-toluidin,

2,4-, 2,6-, 2,3-diaminotoluen, difenylamin, 1- a 2-aminonaftalen, 1,4-, 1,5-, 2,5-, 2,6-, 2,7-diaminonaftalen a isomerní diaminofenylmethany.

• 4 4 4 44 44 44

444 4444 4444

4444 444 4444 • 44444 4 4444 4·· 444

444 444 4 4

4 44444 44 44

Přednostně lze uvést například anilin,, N-cyklohexylanilin, N-cyklohexylidenanilin, o-, m-, p-toluidin, 2,4-, 2,6-, 2,3-diaminotoluen a difenylamin.

Obzvláště výhodně lze uvést například anilin a 2,4a 2,6-diaminotoluen.

Zcela obzvláště výhodně se způsob podle vynálezu použije k hydrogenaci anilinu.

Aniliny se mohou přivádět na katalyzátor popřípadě s recyklovaným monocyklickým aminem v plynné formě. Pro výhradní výrobu dicyklohexylaminů se monocyklický amin výhodně recykluje.

Nosičové katalyzátory na basi vzácných kovů pro způsob podle předloženého vynálezu sestávají z nosného materiálu, který je ošetřen solemi kovů chrom, molybden, wolfram, mangan nebo rhenium nebo směsemi těchto solí. Dále obsahují nosičové katalyzátory na basi vzácných kovů rhodium jako vzácný kov a případně navíc jako komponentu vzácných kovů kov z řady iridium, ruthenium, osmium, palladium a/nebo platina.

Vhodnými nosnými materiály pro nosičové katalyzátory na basi vzácných kovů jsou jílové zeminy, oxid hlinitý v různých modifikacích (alfa, kapa, ný, gama), dále jinak obvyklé nosné materiály pro vzácné kovy jako je oxid titaničitý, křemelina, silikagel, uhličitan barnatý, uhličitan vápenatý, oxid zinečnatý, oxid hořečnatý, pemza, oxid zirkoničitý, aktivní uhlí a přirozeně oxidy případně hydráty oxidů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia. Výhodnými nosnými materiály jsou oxid titaničitý, uhličitan • · ·· ·· • · · · · · · ··· ··· ···· *···· * · · · · ··· ··· • * · · · · · • · · · · · ·· ·· barnatý, oxid horečnatý, gama-oxid hlinitý nebo oxidy, případně hydráty oxidů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia, obzvláště výhodně gajTza-oxid hlinitý nebo oxidy, případně hydráty oxidů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia a zcela obzvláště výhodně .gama-oxid hlinitý.

Nosný materiál se může použít jako prášek nebo v kusové formě jako kuličky nebo v extrudované podobě jako kroužky, kolečka a podobně, dále jsou použitelná tvarová tělesa jako příkladně voštinová tělesa nebo struktury s křížovými kanálky.

S výhodou se použije nosný materiál s velkým povrchem o

BET. Povrch BET by měl být vyšší než 50 m /g, s výhodou mezi 100 a 500 m²/g, obzvláště výhodně mezi 200 a 400 m²/g.

Pokud obsahuje nosný materiál oxidy nebo hydráty oxidů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia nebo směsi těchto oxidů nebo hydrátů oxidů, může se případně upustit od dále popsaných modifikací nosných materiálů před nanášením složek vzácných kovů.

Pokud se použije nosný materiál neobsahující chrom, molybden, wolfram, mangan nebo rhenium, je třeba jej nejprve ošetřit jednou nebo několika těmito komponentami. To se může příkladně provádět napojením nabo nastříkáním nosného materiálu vhodnými solemi těchto prvků. Vysušením a potom temperováním při teplotách asi 200 až 450 °C se nanesené soli převedou na sloučeniny ulpívající na nosném materiálu. Nanášení sloučenin chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia se však také může provádět společným vysrážením směsí oxid-hydroxid na nosném materiálu napojeném hydro- 7 ·· ·· 00 • · · 0 · 0 · · 0 0 · • · · « 0 0 0 0 0 · 0 • 0 0000 * · · · 0 0·· ··· • * 0 · · · ·· • 0 0 · » 0 0 0 · · 00 xidy alkalických kovů, kovů alkalických zemin nebo hydroxidem amonným a případně následným vymytím rozpustných podílů vodou.

Obzvláště výhodné je rovnoměrné srážení pomalým uvolňováním báze hydrolyzou méně bázického předstupně_f obzvláště výhodné jsou k tomu močoviny a urethany, zcela obzvláště výhodná je močovina.

Takto upravený nosný materiál se vysuší a potom se zahřívá mezi 10 minutami a 10 hodinami na teplotu 200 až 450 °C, s výhodou na 250 až 430 °C, přičemž se teplota v tomto rozmezí může zvyšovat postupně.

Vhodnými solemi chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia jsou příkladně octany, dusičnany, halogenidy nebo sírany. Rovněž vhodné jsou ve vodě rozpustné oxidy vyšších oxidačních stupňů oxidů chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia.

S výhodou se použijí nosné materiály, které jsou předem ošetřeny solemi, popřípadě oxidy chrómu a manganu.

Po případně provedeném vymytí rozpustných sloučenin a sušení a temperování nosného materiálu, modifikovaného chromém, molybdenem, wolframem, manganem a/nebo rheniem, je nosný materiál připraven k přijetí ostatních účinných látek.

Ostatní účinné látky jsou rhodium a případně vzácný kov vybraný z řady zahrnující iridium, ruthenium, osmium, palladium a/nebo platinu, hydroxidy alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a případně sírany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin. Vzácné kovy se nanášejí ve formě « ·

999 9 · » ·* 99 99 • 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9 99 9 9 9 999

9 9 9 9

9<9 99 ·9 99 roztoků jejich solí, příkladně ve vodě. Jako soli jsou příkladně vhodné halogenidy, s výhodou chloridy, octany, dusičnany a acetylacetonáty. Jako hydroxidy alkalických kovů jsou například vhodné hydroxid sodný nebo draselný, jako hydroxid kovů alkalických zemin příkladně hydroxid hořečnatý.

Jako síranovou komponentu lze například uvést síran draselný. Sloučeniny se mohou nanášet jednotlivě nebo společně napojením nebo postřikem. Mezi jednotlivými fázemi napojení se provádí sušení.

Nanášení hydroxidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin se může provádět před nebo po zpracování nosiče komponentami vzácných kovů.

S výhodou se nanáší nejprve rhodium a případně vzácné kovy k modifikaci, následují hydroxidy alkalických kovů a případně sírany alkalických kovů a případně další napojení bází .

Po každém napojení vzácným kovem se popřípadě redukuje vodíkem nebo jiným redukčním prostředkem. V každém případě se redukuje na konci posledního sušení příkladně vodíkem při teplotách mezi 80 a 350 °C.

Po redukci nanesených vzácných kovů se zcela nebo částečně neutralisuje base, nacházející se na nosičovém katalyzátoru na basí vzácných kovů, sycením rozpustnými kyselinami, které mají ve vodě při teplotě 25 °C hodnotu pK_a nižší než 5 .

Jako rozpustné kyseliny jsou vhodné halogenovodíkové • · · · · · · ® • · · · · · · ···· • · · · fr · · · · · · • · ···· · · · · · ··· ··· • » · · · · · · α · · »···· ·· ·« kyseliny, jako je například kyselina chlorovodíková, organické kyseliny, jako je kyselina octová, kyselina mravenčí nebo kyselina šfavelová, nebo anorganické kyseliny, jako je například kyselina sírová nebo kyselina fosforečná.

Pro tento účel se na nosičový katalyzátor na basi vzácných kovů nanese 0,1 až 10 % hmotnostních, výhodně 0,2 až 5 % hmotnostních kyseliny a katalyzátor se potom usuší.

Hotový nosičový katalyzátor na basi vzácných kovů obsahuje mezi 0,1 a 10 % hmotnostních, s výhodou mezi 0,3 a 3 % hmotnostních vzácného kovu ze skupiny zahrnující rhenium, iridium, ruthenium, osmium, palladium a/nebo platinu, přičemž 100 až 30 %, s výhodou z 100 % až 70 % z toho je rhodium. Dále obsahuje katalyzátor mezi 0,05 a 5 % hmotnostními chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia, s výhodou ohromu a manganu, dále mezi 0,05 a 15 % hmotnostními iontů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, 0,1 až 10 % hmotnostních aniontů kyselých sloučenin, které mají ve vodě při teplotě 25 °C hodnotu pK_a nižší než 5 a případně 0,05 a 3 % hmotnostních síry ve formě sloučenin, jako jsou například sírany alkalických kovů a kovů alkalických zemin, výhodně síranu draselného.

S výhodou se při způsobu podle vynálezu použije vhodný kusovitý nosičový katalyzátor na basi vzácných kovů ve formě pevného násypu. V násypech se může udržovat adiabatický režim nebo stálá teplota s použitím teplonosičů protékajících nebo obtékajících trubkové svazky. Výhodná je rovněž kombinace násypů se stálou teplotou a adiabatických násypů, nebo řada adiabatických reaktorů se vřazenými chladiči. Uspořádání vhodných reaktorů pro takové násypy podle stavu techniky je odborníkům známé.

Reakce se může provádět formou, kdy se například anilin a vodík, případně spolu s recyklovanými sloučeninami, jako je příkladně vodík, amoniak a cyklohexylamin spolu zahřívají, ohřátá směs se vede přes kontaktní katalyzátor, část kondenzovatelných sloučenin se ochlazením srazí a spolu s případně existující kapalnou fází oddělí, ze zbývajícího proudu plynu se část oddělí k odloučení inertních sloučenin a zbytek se po kompresi opět uvádí do reakce. Do reaktoru se přivádí plynná směs eduktů.

Způsob podle vynálezu se provádí při teplotách mezi 50 a 250 °C, s výhodou mezi 100 a 200 °C, obzvláště výhodně mezi 140 a 180 °C.

Reakce se provádí v rozmezí tlaků mezi 0,05 a 5,0 MPa, s výhodou mezi 0,07 a 1,5 MPa, obzvláště výhodně mezi 0,09 a 0,8 MPa.

Reagující aromatický amin může reagovat s vodíkem příkladně v molárním poměru mezi 1 : 500 a 1 : 5, s výhodou mezi 1 : 200 a 1 : 10, obzvláště výhodně mezi 1 : 150 a 1 : 40.

Spolu s aromatickými aminy a vodíkem se mohou přes kontaktní katalyzátor vést malá množství amoniaku. Amoniak výrazně snižuje rychlost reakce a jen relativně nepatrně zlepšuje selektivitu na dicyklohexylamin.

Zatížení kontaktního katalyzátoru při způsobu podle předloženého vynálezu může ležet mezi 0,1 a 5 kg, s výhodou mezi 1 a 2 kg aromatického aminu na litr katalyzátoru za • · • · 9 9 · · 9

9 9 9 9 9 · • 99999· 9 9 ·

9 · · · ·

9« 9 99··· hodinu .

Selektivita na dicykloalifatické aminy při způsobu podle předloženého vynálezu je výrazně nad 95 % .

Způsob podle vynálezu umožňuje přeměňovat aromatické aminy v nenákladných nízkotlakých aparátech s vysokou selektivitou na dicykloalifatické aminy.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 (preparace katalyzátoru)

1 gama-oxidu hlinitého firmy Rhone-Poulenc (SPH-501, o kuličky, 0 4-6 mm, povrch BET asi 350 m /g) se napojí 320 ml roztoku 30,1 g MnS0₄ x H₂0, 22,3 g (NH₄)₂Cr₂0₇ a 164 g močoviny. Nasycený nosič se pohybuje 1 hodinu při teplotě 90 °C v atmosféře nasycené vodními parami. Potom se provede dvojí promytí vždy 160 ml vody k odstranění rozpustných sloučenin. Takto získaný nosič se vysuší a následně se temperuje po dobu 30 minut při teplotě 300 °C v otáčejícím se bubnu.

Napojením se nanese 20,3 g RhCl^ ve 360 g vody a polotovar katalyzátoru se následně vysuší při teplotě 110 °C.

Potom se nanese 320 ml roztoku 24 g hydroxidu sodného a 24 g síranu draselného ve vodě.

Kontaktní katalyzátor se vysuší a 3,5 hodiny se aktivuje v proudu vodíku při teplotě 160 °C.

·· ··

Hotový kontaktní katalyzátor obsahuje 8 g Rh, 9,2 g Cr, 9,8 g Mn, 24 g NaOH a 24 g K^SO^ na litr.

Kontaktní katalyzátor se potom nasytí roztokem 58 g kyseliny fosforečné ve 220 g vody a suší se po dobu 3 hodin při teplotě 120 °C v proudu dusíku.

Příklad 2

Z tabulky 1 vyplývá, že katalyzátor z příkladu 1 hydrogenuje při velmi vysokém zatížení asi 1,6 kg/1 x h po dlouhé časové období s vysokou konversí a vysokou selektivitou anilín na dicyklohexylamin.

Pokus se provádí v olejem termostatované kovové trubce s průměrem válcovitého násypu katalyzátoru asi 14 mm . Směs vodíku a anilinu se přivádí v plynné formě.

Tabulka 1

Hydrogenace anilinu, teplota oleje 164 °C, tlak 0,404 MPa proud vodíku, katalyzátor : 50 ml kontaktního katalyzátoru z příkladu 1.

H2/anilin	Zatí- žení	ANI	CHA	DCA	Ben- zen	LS	UK	Život nost
mol/mol	kg/lxh	%	%	%	%	%	%	h
40	1,64	0	39,2	58,1	2,7	0	0	20
40	1,64	0	36,1	61,4	2,5	0	0	145
40	1,64	0	38,1	59,9	2,0	0	0	310
40	1,64	0	37,7	60,4	1,9	0	0	480

• 9

9 9 9 9

9 9

9

Katalyzátor je pro technickou produkci dicyklohexylaminu obzvláště vhodný, protože je možné jej odhořením a redukcí vodíkem regenerovat.

V tabulce 1 značí ANI = anilin; CHA - cyklohexylamin; DCA = dicyklohexylamin; UK = neznámé složky; LS = nízkovroucí podíly (sloučeniny, které mají nižší teplotu varu než benzen).

- 14 9 9 · • · · • 9 9· • · 9 9 · · 9

9 9 ♦ 9 9

7>(/ ZtyD-f?

9« 99 • · 9 9 9 9 • 9 9 9 ·· • 99 ··· 9·· • 9 9 9

999 99 99

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob hydrogenace aromatických aminů na dicykloalifatické aminy za tlaků mezi 0,05 MPa a 5,0 MPa na nosičových katalyzátorech na basi vzácných kovů, ošetřených bázemi, vyznačující se tím, že nosič katalyzátoru na basi vzácných kovů je napojen solemi nebo oxidy kovů řady chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia nebo směsemi těchto solí nebo oxidů, a že takto získaný nosič se aktivuje rhodiem jako komponentou vzácného kovu a popřípadě dodatečně vzácným kovem ze skupiny zahrnující iridium, ruthenium, osmium, palladium a/nebo platinu a že se base zcela nebo částečně neutralisuje závěrečným dodatečným sycením rozpustnou kyselinou.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že použitý nosičový katalyzátor na basi vzácných kovů obsahuje 0,1 až 10 % hmotnostních vzácných kovů ze skupiny zahrnující rhodium, iridium, ruthenium, osmium, palladium a/nebo platinu, která obsahuje 100 až 30 % hmotnostních rhodia.
3. 3. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že nosičový katalyzátor na basi vzácných kovů obsahuje dodatečně

   0,05 až 5 % hmotnostních chrómu, molybdenu, wolframu, manganu a/nebo rhenia,

   0,05 a 15 % hmotnostních iontů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin,

   0,1 až 10 % hmotnostních aniontů kyselých sloučenin, které
4. 4 · · • · • 4 4 4

   4 «4« • 44444 ♦ ♦ 4 4 · * 4 4 4 » 4 4 I

   444 444 jsou rozpuštěné ve vodě mají při teplotě 25 °C hodnotu pK_a nižší než 5 a případně

   0,05 a 3 % hmotnostní síry ve formě sloučenin.

   4. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že zatížení.kontaktního katalyzátoru je v rozmezí 0,1 až 5 kg aromatického aminu na jeden litr katalyzátoru na basi vzácných kovů za hodinu.
5. 5. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že se do reaktoru přivádí plynná směs eduktů.