CZ344095A3 - Knitting machine for producing tights and the like articles - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká stroje pro výrobu

Dosavadní stav techniky

Při výrobě punčochových kalhot je obvyklým postupem samo-, statné vyrobit dvě stejné nohavicové části, které se následně rozříznou a sešijí pro vytvoření konečných punčochových kalhot. Tento proces vyžaduje čas a výsledkem jsou punčochové kalhoty se švem, probíhajícím přes tělovou část hotového výrobku. Byly učiněny pokusy vyřešit tento problém prostřednictvím strojů, způsobilých vyrábět hotový výrobek, t.j., s vyloučením následného sešívání dvou nohavicových částí.

Vynález se vztahuje na zdokonalení stroje popsaného v italské patentové přihlášce FI 91 A 26 z 31:1.1991 a odpovídajících zahraničních patentových přihlášek, včetně evropské patentové přihlášky č.92830027.6 z 24,1.1992 (zveřejněné pod č.0552588), patentového spisu USA č.5 226 297 podaného

28.1.1992, kanadské patentové přihlášky č.2 060 343-7, podané 30.1.1992, čínské patentové přihlášky č.92100666.7 podané

30.1.1992, japonské patentové přihlášky č.9 .457/92 podané 22.01.1992 a patentové přihlášky SSSR č.5010968, podané 30.1.1992 a dalších.

Pletací stroj popsaný v těchto patentových spisech, pro výrobu punč’ďchových“k-aihe-t-a—podobných_výrobků, obsahuje střední pohyblivý prvek způsobilý otáčení okolo jeho střední osy, dva otáčivé epicykloidně pohyblivé prvky (pohybující se s epicykloidním pohybem), uložené souměrně na uvedeném středním pohyblivém prvku, s hřídeli uloženými mimo uvedenou střední osu, přičemž na každém z uvedených epicykloidně poϊ >•4)

«·

-2hyblivých prvků je uložena přímočará dvojitá jehelní lůžková deska s jehlami sbíhajícími se směrem k pracovní oblasti, přičemž podél každé jehelní lůžkové desky jsou uspořádány vodicí prostředky pro řetězové úseky, obsahující pohyblivé články s textilními pracovními prvky, zahrnujícími zámky, volicí členy a vodítka nití, způsobilé vzájemného spolupůsobení s jehlami a spodními pomocnými jehlami nebo stopry odpovídající dvojité jehelní lůžkové desky, prostředky pro vyvolávání otáčení uvedených epicykloidné pohyblivých prvků pro pletení každé ze dvou nohavic na odpovídající dvojité jehelní lůžkové desce, zatímco střední pohyblivý prvek se nepohybuje, zakřivené vodicí prostředky pro prstencové doplňování přímočarých vodicích prostředků pro uvedené pohyblivé články okolo přímočarých dvojitých jehelních lůžkových desek každého epicykloidné pohyblivého prvku, prostředky pro působení otáčení uvedeného středního pohyblivého prvku pro pletení tělové části s otáčením celého středního pohyblivého prvku, přičemž obě přímočaré dvojité jehelní lůžkové desky jsou vzájemně vyřízeny v jedné řadě, a prostředky pro přidržování řetězových úseků s pohyblivými články v poloze, která je v podstatě fixní vzhledem k otáčivým epicykloidné pohyblivým prvkům a vzhledem k otáčivému střednímu pohyblivému prvku.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol zjednodušit uvedený stroj , učinit ho výkonnějším jako textilní stroj, a zdokonalit ho, jak bude zřejmé z následujícího textu, zejména vyřazením mezilehlého segmentu dvojitých jehelních lůžkových desek.

Stroj podle vynálezu, výše uveďeněhO-typurr-se—vy-zna— čuje tím, že uvedené dva epicykloidné pohyblivé prvky jsou neseny nosiči, které jsou podélně kluzné na uvedeném středním pohyblivém prvku, obsahujícím plošinu, pro vzájemné dosedání k sobě a vyřízení dvojitých lůžkových desek do řady pro vytvoření prodloužené dvojité lůžkové desky pro pletení ΐ

-3tělové části, přičemž uvedená přímočará vodítka pro pohyblivé články, nesená uvedenými kluznými členy na epicykloidné pohyblivých (pohybujících se s epicykloidnim pohybem) prv_f cích, jsou navržena tak, že si odpovídají a vytvářejí vedeni , pro řetězové úseky podél uvedené prodloužené dvojité lůžkové j desky, přičemž zařízeni obsahuje volicí prostředky pro vyřazování z činnosti, z každé z obou dvojitých jehelních lůžkových desek epicykloidné pohyblivých prvků, během tvorby nohavic, určitých jehel na koncích určených pro vzájemné sesazení- ve spojení dvojitých lůžkových desek, přičemž uvedené· jehly jsou uváděny v činnost v dobé spojení a vytvoření prodloužené dvojité jehelní lůžkové desky, takže začnou práci se spojenými úplety a pokračují v ní a vytvářejí tělovou část se všemi jehlami, a přičemž uvedené zakřivené vodicí prostředky na uvedených koncích obou uvedených dvojitých jehelních lůžkových desek, určených pro vzájemné sesazení s dosednutím na sebe, mohou být odejmuty a vyřazeny v době spojení uvedených dvou dvojitých jehelních lůžkových desek.

Dvojité jehelní lůžkové desky mohou být s výhodou uloženy kluzné na vodicích prostředcích kolmo na ně. Tímto způsobem se může dosáhnout omezeného dočasného oddělování jehelních lůžkových desek od sebe, zejména na konci výroby podél dvojitého lemu v pásu, pro usnadnění snímání hotového úpletu, když je uvolněn z jehel. V tomto případě jsou uvedené zakřivené vodicí prostředky ohebné, pro sledování jehel’ nich lůžkových desek během ^—jej ich dočasného^-óďďéTovánT. ‘ V této verzi je výhodné vytvořit řetězové úseky obsahující články, které jsou vzájemné kloubově spojené ve velmi dlouhých svislých osách bez vůle a které jsou v důsledku, toho — -s vřsTe-tuhé“a“uvedené^či-ánky-tvo ř ír- vozí-ky-s—ko±ečky-s- v“vo-dorovnými osami.a drážkami, vzájemně spolupůsobící s uvedenými přímočarými vodícími prostředky a s·. uvedenými vodícími prostředky.

Další znaky jsou zřejmé z obsahu závislých patenro-

-4vých nároků.

Vynález umožňuje zjednodušit výše uvedený uvedený _x stroj, zvýšit jeho výkonnost a celkové ho zdokonalit, zejmé| na vyřazením mezilehlého segmentu dvojitých jehelních lůžko.j vých desek. Stroj umožňuje vyrábět také jednotlivé úplety ve formé ponožek nebo punčoch (přídavné k výrobě punčochových kalhot). Zjednodušený stroj totiž skutečně umožňuje vyrábět pouze tyto úpletové výrobky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l, 2 a 3 schémata různých fází výroby úpletu ve formě punčochových kalhot, obr.4,5 a 6 velmi schématické perspektivní pohledy na výše uvedené fáze a části stroje v uvedených fázích výroby úpletu ve formě punčochových kalhot, obr.7 a 8, 9 a 10 a 11 velmi schematické půdorysné pohledy na hlavní části stroje v různých fázích pracovního cyklu, obr.12, 12A, 13 a 14 schematické řezy, kde řez řez 12 je úplnější a řezy 12A, 13 a 14 jsou v jiném měřítku a částečné, ukazující dvě uspořádání pracovních oblastí s jehelními lůžkovými deskami a jehlami pro tvorbu švů, uspořádání pro tvorbu hadicového úpletu a uspořádání pro uvolnění hotového úpletu, obr.15 a 16 funkční schémata pro identifikaci jednotlivých úseků jehelních lůžkových desek s jehlami v činnosti při různých fázích cyklu pro tvorbu úpletu, obr.17 a 18 schematické perspektivní pohledy na součástky stroje ve dvou fázích výroby pro tvorbu nohavic a tělové části, obr.19, 19A a 19B svislý řez v rovině kolmé k rovině šoufiiernbsti^-dvojTťyčfi jehelní ch“ružKovyČh desek a“dvě^-časteóná zvětšení z obr.19, obr.20, 20A a 20B svislý řez rovinou souměrnosti dvojitých jehelních lůžkových desek, uspořádaných v jedné řadě, ale oddělených od sebe pro tvorbu nohavic, a dvé částečná zvětšení z obr.20, obr.21, 21A a¹' 21B řezy podobné oor.20, 20A a 208, ale s jehelními lůžkovými des-

-5kami sesazenými k sobě v uspořádání pro vytváření tělové části, obr.22, 23 a 24 další částečné zvětšení z obr.19, jako zvětšený řez přibližně rovinou XXII-XII v obr.20a a podobně zvětšené fezy přibližně rovinou XXIII-XXIII a XXIV-XXIV na obr.20A, obr.25 a 26 další částečná zvětšení z obr.20 a 21, obr.27 lokální svislý řez přibližně rovinou XXVII-XXVII z obr.21B, obr.28 schematický svislý řez součástkami určenými pro oddělování jehelních lůžkových desek a jejich uvádění zpět k sobě, obr.29 a 30 vodorovné řezy mezilehlou úrovní dvěma jehelními lůžkovými deskami pro tvorbu nohavice a prodloužené jehelní lůžkové desky, obr.31, 32 a 33A, 33B ukazují půdorysné řezy úrovní vstupních součástek pneumatického napínacího systému v uspořádáních dvojitých jehelních lůžkových desek, v nichž se k sobé přibližují pro vytváření dvojitých jehelních lůžkových desek pro práci na tělové části, a dvě částečná zvětšení na obr.31 a 32, obr.3'4 zvětšený vodorovný řez přibližně rovinou XXXIII-XXXIII z óbr.!9B, obr.35, 36 a 37 ukazují částečný vodorovný řez přibližně rovinou XXXV-XXXV z obr.19, přičemž obr.35 znázorňuje uspořádání pro práci na nohavicích, obr.36 uspořádání pro práci na tělové části a obr.37 zvětšený detail z obr.36, obr.38 svislý řez samostatnými některými součástkami z obr.35 a 36, obr.39, 39A a 40 částečný svislý řez hlavními hnacími součástkami, zvětšený detail z obr.39 a řez rovinou XL-XL na obr.39A, obr.41 svislý řez podrobnos-t-í—s-l-ožek—pro—od-n-i-má-n-í—za-k-ř-i-veného—úseku—veden-x—řetězu— obr.42, 43 , 43A a 43B vodorovný řez v různých úrovních řetězového úseku s pohyblivými články a odpovídajícími vodícími prostředky v uspořádání pro pletení nohavice, a ve zmenšeném měřítku dvěma spojenými řetězovými úseky a odpovídájícími vodítky v uspořádání pro pletení tělové části, se dvěma zvětšenými částmi obr.43, a obr.44 až 49 různé geometrické pohledy a řezy částmi řetězového úseku s pohyblivými články pro pletací součástky, a se vzájemným pracovním záběrem s hnacím kruhovým ozubením.

-6Příklady provedení vynálezu

Obr.l až 16 znázorňují velmi schematickým způsobem pracovní princip stroje podle vynálezu pro výrobu úpletu M znázorněného na obr.3, přičemž sled výrobních pochodů je znázorněn na obr.l až 3. Uvedený úplet M má nohavice MG, tělovou část MG, dvojitý lem BB, obvykle elastický, v úrovni pásu, uzavírací švy P pro uzavření hadicového úpletu na špičkách, které jsou vytvářeny s určitým tvarováním· získaným postupným zaváděním jehel po tvorbě počáteční švové linie B. s navzájem se protínajícími jehlami, a švovou linii c podobnou liniím P, která je vytvořena v rozkroku nebo oblasti spojení dvou nohavic MG pro Zahájeni pletení tělové části MB. výše uvedené švové linie P špiček a švová linie C probíhají napříč vůči dokončenému úpletu, jak je již uvedeno ve výše uvedených patentových spisech známého stavu techniky.

Pro tvorbu dvou nohavic MG slouží dvě dvojice jehelních lůžkových desek 1, 2 a 3, 4 s jehlami nakloněnými směrem nahoru k sobe, jak je znázorněno na obr.12 a 14. Tímto způsobem může být švová linie jako linie P, C tvořena interakcí jehel dvou jehelních lůžkových desek pro záběr současně do jedné nitě. V tvorbě hadicového úpletu se po té pokračuje jehlami jedné jehelní lůžkové desky, které pracují nezávisle na jehlách druhé jehelní lůžkové desky, a s nitěmi -F-—do-n-i-ehž—zab-í-raj-í—kdyko-l-i— jehlypouze^-jedřré^—lěHělňTTuž^ kové desky, jak je znázorněno na obr.13. Tato textilní metoda je dobře známá, ale bude podrobněji popsána s odvoláním na obr.12 až 14.

Pro práci na nohavicích MG úpletů se nepoužijí všechny jehly jehelních lůžkových desek 1,2 a 2, 4, ale pouze jehly v oblasti G (viz zejména obr. 15 a 16), které tvoří většinou jehel přítomných v každé dvojici jehelních lůžkových desek, s výjimkou krátké koncové skupiny jehel Cl (obr.15) pro účely uvedené níže. Pro práci na jednotlivých

-7nohavicích MG se každá dvojice jehelních lůžkových desek 1, 2 a 3, 4 nechá otáčet okolo odpovídající osy X-X a Y-Y, přičemž tyto jsou relativně od sebe vzdálené. Jehelní lůžkové desky každé dvojice tvoří součást epicykloidně pohyblivého prvku, který obsahuje schematicky vyznačený nosič 6 pro jehelní lůžkové desky 1 a 2 a nosič 8 pro jehelní lůžkové desky 2, 4. Oba epicykloidně pohyblivé prvky s nosiči 6/8 se otáčejí spolu s dvojicemi jehelních lůžkových desek i, 2 a 3, 4 pro tvorbu odpovídající nohavice MG.

Pro pletení slouží podobně jako v dřívějších patentech řetězové úseky, vyznačené schematicky jako řetězové úseky 12., 14, které jsou každý veden podél prstencové dráhy se sekcemi lineárních vodítek 16-18 odpovídajícími, jednotlivým jehelním lůžkům, přičemž každý úsek řetězu se pohybuje podél jeho prstencové dráhy v útvaru, který je udržován nepohyblivý na průměru během otáčení odpovídajících jehelních lůžkových desek okolo odpovídajících os X-X a Y-Y. Tímto způsobem se tvoří hadicový úplet pomocí textilních pracovních součástek nesených odpovídajícími jednotlivými řetězy 12, 14.

Na obrázcích jsou patrné vždy dva zakřivené úseky 16A, 16B a 18A, 18B vodítek pro řetězy 12 a 14, které spojují přímočaré sekce 16 a 18 těchto odpovídajících vodicích drah, uspořádaných vzájemně rovnoběžně a poněkud vně vzhledem k odpovídající jehelní lůžkové desce 1, 2 a 3, 4. Dva zakřivené úseky 16A a 18A mohou být vyřazeny z činnosti, například a zejména směrem dolů, pro účely uvedené níže. Po té, co bylo ukončeno pletení obou nohavic MG na obou jehelních lůžcích otáčením (okolo samostatných os X-X a Y-Y) dvojic jehelních lůžkových desek 1, 2 a 3, 4. a odpovídajících epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8, se odpovídající zakřivené úseky 16A a 18A vodicích drah pro řetězy 12 a 14 vyřadí a dvojice jehelních lůžkových desek 1, 2 a 3., 4 jsou vzájemně vyřízeny do přímky a po té se spojí a navzájem k sobě do-3sednou, jak je zřejmé ze srovnání obr.4 a 5, 8 a 9 a 15 a 16.

Toto spojení a dosednutí dvojic jehelních lůžkových desek 1, 2 a 3., 4 je dosaženo klouzáním epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8 na střední pohyblivý prvek 20., obsahující plošinu vyznačenou na obr.7 až 11. Ke spojení a vzájemnému sesazení jehelních, lůžkových desek dochází s orientací jehelních lůžkových desek tak, že obě dosud nečinné skupiny jehel Cl jednotlivých jehelních lůžkových desek jsou spojeny. Spojením a sesazením dvojic jehelních lůžkových desek i, 2 a 3, 4 pohybem epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8 na odpovídajících vodítcích plošiny 20 tvoří odpovídající prodloužené dvojité jehelní lůžko 1, 2 a 2, 4., přičemž vodítka 16 a 18 jsou sesazena k sobě a spolu s úseky 16B a 18B tvoří dráhu okolo tohoto prodlouženého dvojité jehelní lůžkové desky pro řetězové úseky 12 a 14. Řetězové úseky 12 a 14 jsou sesazeny k sobě tak, že v zásadě tvoří souvislý řetěz probíhající okolo prodlouženého přímočarého dvojité jehelní lůžkové desky 1, 2; 2, 4, přičemž zakřivené části 16A a 18A vedení řetězů jsou vyřazeny. Dvě skupiny jehel Cl tvoří skupinu C2 jehel vyznačenou na obr.16.

V těchto podmínkách vytvoření prodlouženého přímočarého dvojité jehelní lůžkové desky 1, 3; 2, £ začne tvorba

------t é-1 o vé-čás-t-i- -MB--s—otáčením— -středního- pohyblrivého^-'prvku—20 a uvedeného prodloužené přímočaré jehelní lůžkové desky okolo střední osy Z-Z, zatímco obě řetězové části 12, 14 jsou poháněny opačně, takže zůstávají v podstatě nepohyblivé. Tímto způsobem se tvoří švová linie C jehlami_skupin.\c_C2.,. ležícími vedle dvou koncových skupin Cl, Cl dvojitých jehelních lůžkových desek 1,2. a 3, 4, přičemž uvedené koncové skupiny Cl, Cl jehel se dostávají k sobě spojením dvojic jehelních lůžkových desek 1,2 a 3, 4 pro vytvoření skupiny C2. Jehly obou spojených skupin jsou od počátku poháněny, jak je znázorněno na obr.12 a 12A, takže zvedají nit nebo

-9-i nitě, přiváděné k nim pro vytváření švové linie C mezi oběma nohavicemi, zatímco jehly úseků G, které vytvořily obě nohavice MG, pokračují v jejich nezávislé práci pro tvorbu úpletu podél každého ze dvou jehelních lůžkových desek.

Jakmile je švová linie C mezi nohavicemi v rozkroku úpletu M dokončena jedním nebo více řádky oček, jehly a textilní pracovní součástky pokryjí celé celo B (obr.16) pro vytváření hadicového úpletu o velikosti větší, než je velikost nohavic, jinými slovy pro vytváření tělové části MB.

V praxi odpovídá prstencový rozsah (dvakrát B) úpletu v tě$ lové části MB součtu čtyř oblastí G a čtyř oblastí Cl jehel čtyř jehelních lůžkových desek 1, 2a 3, 4. Pó dokončení tvorby tělové části MB se také vytvoří zakončení BB běžným způsobem v podobě dvojitého pružného lemu nebo obdobné úpravy, načež se pletený výrobek uvolní.

Pro sejmutí dokončeného úpletu, zejména v přítomnosti koncové dvojité obruby BB tělové části MB úpletu M, a také v určitých případech pro jiné účely během tvorby úpletu, může být potřebné oddělit od sebe protilehlé a spojené jehelní lůžkové desky 1, 3 a 2, 4. Toto vzájemné oddělování je znázorněno na obr.11 a 14 pro porovnání s odpovídajícími předchozími obrázky. Pro tento účel jsou protilehlé jehelní lůžkové desky vedeny podél odpovídajících vodicích prvků jehelních lůžkových desek l, 2 a 3, 4, a to způsobem, který bude dále popsán. Zejména jsou zakřivené úseky Í6A, 16B a ISA, 18B vodítek pro řetězové úseky 12 a 14 jsou vytvořeny jako poddajné pro sledování roztažení (které je velmi omezené) mezi oběma protilehlými jehelními lůžkovými deskami. Tato ohebnost zakřivených úseků 16A, 16B a ISA, 18B je doprovázena podstatnou tuhostí svislé roviny řetězových úseků 12, 14, a to kupříkladu způsobem, který bude znázorněn níže. Tímto způsobem je umožňován relativní pohyb mezi jehelní lůžkovými deskami 1, 2 a 3, 4, která se otáčejí okolo osy Z-Z a vzhledem k řetězovým úsekům 12.a 14, které jsou udržo-10vány ve v podstatě nepohyblivé poloze.

PO výše uvedeném shrnutí koncepce, na níž je stroj založen, bude nyní popsána možná verze takového stroje s odvoláním na obr.17 až 48.

Na obrázcích je obecné vyznačen rám 51, na němž jsou osazena velkoprůmérová ložiska 53 a 55, normálně válečkového typu. Ložisko 53 nese plošinu 57, takže se tato může otáčet okolo střední osy (odpovídající ose Z-Z z předchozích schémat), přičemž tato plošina je hlavní složkou středního pohyblivého prvku, otáčejícího se okolo osy Z-Z. Tato plošina 57 (odpovídající plošině 20 z předchozích schémat), zabírá prostřednictvím štěrbinových otvorů 57A a přímočarých vodítek 57B (normálně ve formě kuličkových ložisek) kluzně podél průměru procházejícího střední osou Z-Z, do dvou nosičů 59 pro výše uvedené epicykloidně pohyblivé prvky 6 a 3. Tyto nosiče 59 jsou kluzné tak, že se mohou pohybovat k sobé a od sebe na plošině 57. Uvedené nosiče 59, tvořící část epicykloidné pohyblivých členů 6 a 8, se pohybují k sobě a od sebe, jak je znázorněno dvojitou šipkou f59.

Každý nosič 59 má na sobě osazen prostřednictvím ložisek 61 trubicovitý sloupek 63., tvořící celek s ozubeným kolem 65 na jeho.spodní části. Když jsou oba epicykloidně pohyblivé členy 6 a ff od sebe odděleny, obé ozubená kola 65 odpovídajících trubicových sloupků 63 jsou současné v záběru s dolním vnitřním ozubením hnacího ozubeného prstence 67. Tento hnací ozubený prstenec 67 má vhéjší ozubení 67A, které je v záběru s ozubeným kolem. 69 hlavního hnacího motoru 71 -(-obrv2O“-a“39j“Kažciý“tru&íčovy sloupek 6~3 nese na své horní části jednu z dvojic jehelních lůžkových desek 1, 2 a 3, 4 výše uvedených schémat.

Na každém trubicovém sloupku 63 je osazeno volně otáčivé ozubené kolo 73, které je v záběru s horním vnitřním

-11ozubením hnacího prstence 67. Každé z volně otáčivých ozubených kol 73 je v záběru s odpovídajícím ozubeným kolem 75 neseným hřídelem 77, uloženým na odpovídajícím nosiči 59 rovnoběžně s trubicovým sloupkem 63 a' nezávisle na něm. Na horním konci hřídel 77 nese (obr.20, 21, 37) ozubené kolo 79, které je v záběru s volně otáčivým kolem 81. Na trubicovém sloupku 63 je prostřednictvím ložisek uloženo volně otáčivé pouzdro 83, opatřené ozubením 83A, které je v záběru s .ozubením volné otáčivého kola 81. Pouzdro 83 má ozubení 85 (tvořené sadou válečků zapuštěných do prstencové štěrbiny v pouzdře) a evolventní ozubení 87 pro účely uvedené níže. Převod 73, 75, 77, 79, 81, 83A je vytvořen tak, že se pouzdro. 83_ otáčí v opačném směru vzhledem ke trubicovému sloupku, pro pohánění řetězového úseku 63 (jako je úsek 12., 14.) tak, aby ho udržoval ve v podstatě nepohyblivé poloze, zatímco se trubicový sloupek 63 otáčí a působí, že dvojité jehelní lůžkové desky odpovídajícího epicykloidně pohyblivého prvku se otáčejí, když se tvoří nohavice.

Pro tvorbu nohavic je plošina 57 zajištěna vhodným prostředkem a motor 72 s ozubeným kolem 69, který působí na vnější ozubení 67A ozubeného věnce 67./ vyvolává takové otáčení, že obé ozubená kola 65 působí otáčení obou trubicových sloupků 63 v jednom směru, zatímco odpovídající pouzdra 83. se otáčejí v opačném směru.

Na svém rozšířeném horním konci 64A je trubicový sloupek 63 každého z epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8 v záběru s profilovaným nosným členem 91 jehelní lůžkové desky, který se potom otáčí společně s trubicovým, sloupkem 63 během tvorby nohavic MG. Každý z těchto profilovaných nosných členů 91 má široké, v podstatě klínovité střední vybrání 91A, a je v tuhém záběru se čtyřmi válcovými vodítky 63 (obr.21A, 23), vybíhajícími vodorovně a na opačných stranách ze střední části profilovaného členu 91, pro kluzné podporováni (na opačných stranách profilovaného členu

-1261) podpůrných tělese 95, která jsou také profilovaná, pro jehelní lůžkové desky a pro přímočará kluzná vodítka obou řetězových úseků. Zejména tato podpůrná tělesa 95 jsou v záběru na jejich horních koncích se dvěma jehelními lůžkovými deskami 97 nakloněnými směrem k sobě a vzhůru, pro jehelní lůžka a další pracovní textilní prvky běžného provedení.

Každé z podpůrných těles 95 tvoří dvě opačně orientovaná vodítka 99, vodorovná a rovnoběžná s jehelními lůžkovými deskami 97, která odpovídají vodítkům 16 a 18 výše uvedených schémat. Tato přímočará vodítka sestávají z přímočarých výběžků 99, obrácených do.navzájem opačných směrů, jinými slovy jeden nahoru a jeden dolů, na každé straně, a v důsledku toho podporující každý podpůrná tělesa 95. Tyto výběžky jsou ve formě břitů, jinými slovy, prismat, a jsou použity pro vedení kol 101 na řetězových úsecích 102, ekvivalentním úsekům 12 a 14. Konkrétně je každý posouvací 'článek 103 řetězových částí 102 (viz též obr.42 až 49) opatřen dvěma koly 101 s drážkovanými obrubami, které jsou v záběru s vodícími výběžky 99. Každý řetězový článek 103 je uspořádán svisle pro nesení kol 101- s vodorovnými osami se vzájem-r nými odstupy a působících na dvou opačných výběžcích 99 a pro vytvoření spojek 1Q5A a 105B (horních a dolních) se svislými osami a se vzájemnými odstupy, pro spojení s přilehlými články 103.

λ i

Články 103 mají, na vnější straně vzhledem k osám svislých spojek 105A, 105B,a vzhledem k vodicím rovinám vymezovaným výběžky 99 a koly 101, ložiskové bloky 103A, které mohou vejít ve styk s odpovídajícími ložiskovými bloky přilehlých článků podél přímočarých úseků dráhy řetězových úseků, jak je definována výběžky 99 přímočarých vodítek rovnoběžně s jehelními lůžky. Tyto ložiskové bloky 103A mají seřizovači šrouby. Pomocí těchto uspořádání může být vyloučena veškerá vůle jak ve vodorovném směru, tak i ve svislém směru řetězových úseků, při uspořádání článků se spojkami 105A,

-13105B vzájemně oddělovanými a se seříditelnými ložiskovými bloky 103A mezi spojkami.

V poloze mezi koly 101 má každý řetězový článek 103 váleček 107 se svislou osou, která je uložena tak, že vyčnívá směrem dolů vedle stěny 109 tvořené samotným článkem. Mezi uvedenou stěnou 109 a. uvedeným válečkem 107 je vytvořena omezená mezera. Tato mezera leží v podstatě v geometrické rovině vymezované prizmatickými výběžky 99. V záběru se dvěma podpůrnými tělesy 95, která jsou pohyblivá vůči sobě navzájem podél vodítek 93 v rovině, v níž leží výběžky 99, jsou konce zakřiveného pásku 111, který probíhá mezi oběma podpůrnými tělesy 95, pro doplnění vodítka pro řetězový úsek

102 mezi uvedenými výběžky 99, . které spolupůsobí s koly 101 Tento zakřivený pásek 111 je deformovatelný pro zajištění spojení v jakémkoli uspořádání spojení nebo odnímání, stále s relativním omezením, mezi profilovanými tělesy 95 a v důsledku toho mezi jehelními lůžkovými deskami 97. Pásek 111 slouží pouze pro vedení článků .103 řetězových úseků 102 v radiálním směru, jinými slovy vodorovně, při obklopení mezi válečky 107 a stěnami 109 článků 103, které jsou umístěny podél spojení tvořeného zakřiveným páskem lil, zatímco tuhost řetězu ve svislém směru je zajištěna strukturou článků

103 řetězu, jak je popsána výše.

__________S.p.oj.ení_-vy-tVořené-páskem-l-l-L·-j.e--to-,—k-fee-ré—i-e-umís-těnovně jehelních lůžkových desek, prodloužených spojením dvojic jehelních lůžkových desek 97, které odpovídají jehelním lůžkovým deskám 1, 2 a 3, 4 ve výše popsaných schématech. Každé zakřivené vodítko 111 v podstatě odpovídá vodítku 16B a 18B v uvedených schématech. Ve znázorněné sestavě zabírají konce dalšího poddajného pásku 113 (odpovídající zakřiveným vodítkům 16A a 18A ve výše popsaném schématu) se dvěma díly 115, které jsou kloubově připojeny (viz zejména obr.25, 26, 41) pomocí souosých kolíků 117 se dvěma profilovanými tělesy 95, která tvoří vodítka 99 pro odpovídající články 103 řetě-14zového úseku 102.

Oba díly 115 jsou ovládány současně způsobem popsaným níže, pro pohybování odpovídajícího pásku 113, jak je vyznačeno šipkou f113, ze zdvižené polohy, v podstatě souměrné vůči poloze pevného pásku 111, do vyřazené a spuštěné polohy, jak je vyznačeno šipkou f113, okolo kolíků 117. Toho se dosahuje prostřednictvím spojkových prostředků 119, ovládaných způsobem popsaným níže. Tímto způsobem může být zakřivený spojovací pásek vyřazen z činnosti spuštěním, jak je uvedeno výše pří popisu základních schémat v prvních obrázcích, vzhledem k zakřiveným úsekům 16A a 18A, když jsou jehelní lůžkové desky 97 vyřízeny proti sobě a vzájemně sesazeny pro vytvoření prodloužených jehelních lůžkových desek pro práci na tělové části.

Pod dolním kloubem 105B má každý z článků 103 řetězových úseků 102 vodorovně pohyblivý pružný zub, způsobilý spolupůsobení s ozubením 87.. Konkrétněji má každý článek 103 v sobě vytvořeno prizmatické sedlo, v němž je kluzně uložen zub 123. Uvedený zub.123 má na vnější straně kladku 125 a na vnitřní straně klínovitou část 123A, způsobilou vniknout mezi profilované zuby 87 ozubení 87 vytvořeného na pouzdře 83. Zub 123 je posouván směrem ven pružinou, hákovitě uchycenou na kolíku 129. který je v záběru s článkem 103 a prochází pouzdrem pri zub 123 ve štěrbině 131 vytvořené v uvedeném zubu 123. Kolo každého zubu 123 může vzájemné spolupůsobit se stěnou 91C tvořenou rámečkem 91E vcelku s profilovaným členem 91. Tento rámeček 91E vybíhá z opačných stran členu 91 pro vytváření uvedených dvou stěn 91C,. které působí na kola 125 pružných zubů 123 pro jejich tlačení a polohové ustavování přesně v záběru s ozubením 87, vzhledem ke kterému zůstávajístěny 91C v pevné poloze bez ohledu na pohyby, jimž může být řetězová část 102 tvořená články 103 vystavena v důsledku pohybů podpůrných těles 95 a tedy i výběžků 99 a řetězů 102 podél vodorovných vodítek

-1593. Bez ohledu na více nebo méně blízkou relativní polohu podpůrných těles 95 a tedy i řetězů 102 tvořených články 103 jsou zuby 123 vždy v záběru s ozubením 87 řetězu a bez vůle.

Jak bylo popsáno výše, vyvolává převod mezi ozubeným prstencem 67 a ozubeným kolem 65 otáčení trubicovitého sloupku 63 a v důsledku toho se celá sestava nesená profilovaným členem 9.1, také tvořící stěny 91C, otáčí v jednom směru,· zatímco převod 73, 75/ 79/ 81, 83A působí, že-pouzdro· a v důsledku toho ozubení 87 se otáčí v opačném směru. Zatímco epicykloidné se pohybující prvek, jehož část tvoří profilovaný člen 91, se otáčí okolo osy Y-X nebo Y-Y, ozubení 87 řetězu se otáčí v opačném směru tak, že v důsledku zá/·>

béru zubů 123 s ozubením 87 běží řetězový úsek 102 (tvořený články 103) v opačném směru na vodítcích tvořených přímočarými výběžky 99 a zakřivenými pásky 111, 113, takže zůstává ve v podstatě pevné poloze v prostoru, zatímco se stále přizpůsobuje relativnímu tvaru vodítek, s nimiž je řetězový úsek v kluzném záběru.

Jehelní lůžkové desky 97 jsou osazeny na profilovaném členu 91, jak bylo uvedeno výše, prostřednictvím odpovídajících podpůrných téles 95 a proto se obě jehelní lůžkové desky 97 (které odpovídají dvojicím jehelních lůžkových desek íi 2 a 3, 4 v základních schématech) se také otáčejí s trubicovým sloupkem 63,. Řetězový úsek tvořený články 103 nese pracovní textilní součástky určené pro interakci s jehelními platinami a podjehelními členy nebo stopry a dalšími prvky kombinovanými s jehelními lůžkovými deskami 97. Na výkresech -je-j-a-ko—pří-kiad—obecně—znázorněno—eiektromagnetické-voii-cíústrojí 133 pro řízení podjehelních členů a sestavu 135 zámku a sledovacího členu zámků pro působení na kolénka jehel, s uspořádáním, které je samo o sobě známo. Relativní pohyb mezi jehelními lůžkovými deskami a řetězovým úsekem působí relativní posun pracovních textilních prvků 133 a 135 vzhle-16dem k jehelním lůžkovým deskám a jehlám s nimi spojeným. Tímto způsobem jsou dosaženy potřebné podmínky pro ovládání jehel a jejich volbě potřebné pro částečný a zvýšený zdvih jehel pro dosažení tvorby úpletu.

Další prvky připojené k článkům řetězového úseku pro dosažení přívodu nití a další operace, jsou vyznačeny na obr.12 až 14 a budou popsány níže.

Během tvorby nohavic MG, jak je uvedeno výše, ' jsou oba nosiče 59 s prvky k nim připojenými, zejména dvojice jehelních lůžkových desek 97 (odpovídající jehelním lůžkovým· deskám 1, 2 a 3, 4) jsou oddělovány od sebe podél vodítek 57A plošiny 57, která zůstává nepohyblivá. V odděleném uspořádání obou nosičů 59 dochází k záběru do ozubených kol 65 a 73 a k jejich otáčení hnacím prstencem 67.

Během tvorby nohavic MG musí být nohavice udržovány pod napětím a pro tento účel je uvnitř každého sloupku 63 uložena sací trubice 141, která se otáčí s trubicovým sloupek 63 a která se muže vzhledem k němu posouvat v axiálním směru způsobem popsaným níže. Tato sací trubice 141 má na svém vrchu spojovací profil 141A pro sací štěrbinu 141B, procházející pod dvěma jehelními lůžkovými deskami 97 a mezi nimi pro ukládání úpletu během tvorby odpovídající nohavice MG a pro jeho udržování pod napětím mechanickými prostředky známého ^typu, nebo s výhodou prostřednictvím sacího proudu vzduchu. Sací proud je vytvářen ze sběrače 143 hadicí 145, která je zakřivena pro připojeni dutiny 59A odpovídajícího nosiče 59 az této dutiny uvnitř sací trubice 141 štěrbinami 6~4~E~ v-trubicovém sl~oupKu~6'3 álTňrížkovými štěrbinami 141H~ v sací trubici 141. Vytvářený úplet je tak pneumaticky udržován pod napětím a přidržován proti mřížkovým štěrbinám 141H během jeho tvorby.

Sací trubice 141 je otevřena na dolním konci a je%

-17opatřena osazeným spojovacím pouzdrem 141L a dolním uzávěrem 147 s plochými úseky nebo ekvivalentními prostředky. Oba uzávěry musí zůstat během tvorby úpletu uzavřené, když má být sběračem 143 a hadicí 145 vyvíjeno sání pro pneumatické zajištění napětí, zatímco jeden ze dvou uzávěrů 147 musí být otevřen pro sání, dopravu a odvádění odpovídající sací trubicí 141, po přerušení sání ze sběrače 143 a hadic 145. Pneumatický síla pro odebírání je vyvíjena spojkou 149 pro pneumatický dopravník, který je je umístěn v poloze, kterou každý každý nosič 59 pro otáčení epicykloidně pohyblivé prvky musí zaujmout během tvorby tělové části, pro vzájemné přiblížení os X-X a Y-Y dvou epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8 a pro tvorbu tělové části. Každá spojka 149 může být zdvíhána ovladači 150 a je připojena k hadici 151 pro odebírání úpletu účinkem pneumatické síly ve správný okamžik prostředky, které nejsou znázorněny a které jsou aktivovány vé správné době pro nuceni pohybu dokončeného úpletu sací trubicí 141, spojkami 141L, 149 a hadicí 151. Foukání může být zajištěno z protilehlé spojky 149 pro usnadnění pneumatické dopravy dokončeného úpletu.

Jak bylo uvedeno výše, musí být po vytvoření nohavic MG a pro vytvořeni švové linie C a následně tělové části mg, oba nosiče 59 epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8 uvedeny směrem k sobě s jejich osami X-X a Y-Y směrem ke střední ose Z-Z stroje, okolo které se může otáčet 57 plošina způsobem, uvedeným níže. Pohyby dvou nosičů 59 ve směru dvojitých šipek £59 jsou vyvíjeny níže popsaným způsobem. Když jsou epicykloidně pohyblivé prvky 6 a 8 spojeny, je zapotřebí sejmout zakřivené úseky 113, které jsou umístěny proti sobě při vzájemně vyřízeném uspořádání jehelních lůžkových desek 97 tak, že tyto jehelní lůžkové desky mohou být spojeny. Dále je třeba spustit sací štěrbiny 141B a sací trubice 141 z důvodů uvedených výše a přesně vystředit horní části epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8a zejména prvků odpovídájích profilovaných nosných členů 91, které tvoří odpovídající rá-18mečky 91C, 91E.

Tyto rámečky 91E (viz zejména obr.30) mají v důsledku toho na vnitřní straně 91E1. v uspořádání se vzájemným vyřízením jehelních lůžkových desek pro sesazení, soustavu kolíků 91K a odpovídajících zasouvacích pouzder pro zajištění vzájemného středění, když jsou obě strany 91E1 rámečků 91E profilovaných členů 91 spojeny, takže se zajistí vzájemné vyřízení a stabilita spojeni mezi horními částmi 6 a 8, které musí přestat se nezávisle otáčet, aby se tak zajistilo vzájemné vyrovnání jehelních lůžkových desek do zákrytu a vytvoření prodloužených jehelních lůžkových desek, které se pak otáčejí s plošinou 57 pro vytváření tělové části MB.

Pro tvorbu tělové části musí být úplet, který je širší než obě nohavice MG. také udržován pod napětím. Je proto Zapotřebí zajistit pneumatické napínání, které je v podstatě rovnoměrné po celém, rozsahu jehelních lůžkových desek vzniklých sesazením jehelních lůžkových desek 97. Pro tento účel jsou sací trubice 141 a odpovídající profily 141A a štěrbiny 141B spuštěny, což je umožňováno přítomností dutin 91A tvořených profilovanými členy 91. Spuštěná sestava sacích systémů 141, 141A a 141B je znázorněna na obr.21, 21A a 26.Kromě tohoto spuštění musí být odstraněny vnitřní stěny sacích štěrbin 141B a v důsledku toho stěny 141C, které př_i.cház.e_j.í._do—styk-u-s—př-i-b-l-i-žování-m—noslčů~59~.~~ Týto stěny 141C jsou proto nastaveny ve formě chlopní, které se mohou otáčet (viz také obr.31, 32, 33A, 33B) okolo svislých os 141E působením přídavných dílů 141F, které tlačí na ramena

141G protilehlé chlopně 141C, když__jsou obě štěrbiny_L41-Bspojeny. Při tomto odejmutí chlopňových stěn se stane sací štěrbina, vytvořená oběma dohromady spojenými sacími štěrbinami 141B souvislou a hlubokou v celém podélném rozsahu dvojité prodloužené jehelní lůžkové desky vytvořené spojení dvou dvojic jehelních lůžkových desek 97, které vytvářely nohavice.

-19Každá ze dvou sacích trubic 141. které mohou klouzat svisle v odpovídajícím sloupku 63 nese (viz zejména obr.25, w

41, 42) ozubenou tyč 171 rovnoběžnou s odpovídající trubicí 141, která je v záběru s ozubeným kolem 173 neseným hřídelem 175A. Tento hřídel je kluzně připojen k souosému hřídeli 175B. přičemž oba hřídele jsou neseny dvěma podpůrnými tělesy 95. Tyto dva hřídele tvoří celek s klikovými kotouči 176, na jejichž excentrických kolících 177 jsou kloubově -s uloženy spojky 119. Při tomto uspořádání ozubené tyče 171, ‘ ozubeného kola 173 hřídelů 175 a spojek 119 vyvolává spouš- _f tění odpovídající sací trubice 141 vracení členů 115 okolo osy vymezované kolíky 117, a v důsledku toho ve správné době spouštění á odsouvání, odpovídajícího poddajného pásku 113,. který je umístěn na. koncích jehelních lůžkových desek 97, které jsou sesazeny k sobě, když jsou.oba nosiče 59 spojeny.

Tyto odsouvací pohyby zakřivených úseků 113 se provádějí současně se spouštěním .sacích· štěrbin 141A,- 141B a sacích trubic. 141, takže během tvorby tělové části může-být prováděno pneumatické napínání úpletu. : Spouštění trubic141, k němuž dochází (způsobem popsaným níže) současně se spojováním obou epicykloidně pohyblivých prvků 6. a 8. a v důsledku toho jejich dvou nosičů 59, uvádí spojovací pouzdra 141E do vyřízené polohy a proti spojkám 149, které jsou umístěny pod trubicemi 141. pro vytvoření pneumatického spojení mezi trubicemi 141 a odebíracími kanály 151. Po dokončení úpletu a jeho uvolnění bude jedna z těchto trubic aktivována pro pneumatické sání a odebírání předmětu se současným otevíráním odpovídajícího sektorového uzávěru 147..

Nyní bude popsán způsob, který se nosiče 59 epic.ykloidně pohyblivých členů 6 a Í3 posouvají na plošině pro jejich uvedení k sobě a jejich odsouvání od sebe, pro sesazení nebo oddělování dvojic jehelních lůžkových desek 1,2a 3, 4 ze schémat uvedených a popsaných v úvodu. Jak je patrné zejména

-20z obr.19, 19B, 19A a 33, pohání motor 201, sepnutý ve správném okamžiku, kuželovým ozubeným kolem 203 a axiální ozubenou nebo třecí spojkou 205 (řízenou ovladačem 206 neseným pevnou konstrukcí 1), svislý hřídel 207, probíhající vedle střední osy Z-Z stroje. Hřídel 207 vede do dvou převodových skříní 209211 konstruovaných s dvojicemi šnekových ozubených kol 213, 215 s kolmými osami. Každá převodová skříň 209 a 211 vyvolává otáčení odpovídajícího vodorovného hřídele 217 a 219. .. . * ...

Oba hřídele 217 a 219 vybíhají z odpovídajících opačných stran převodových skříní 209. 211 se dvěma úseky ve formě závitované tyče s opačným chodem. Ke každé ze dvou opačně závitovaných tyčí je připojeno odpovídající závitované, pouzdro, a to pouzdro 221 pro hřídel 217 a pouzdro -223 pro hřídel 219. Pouzdra 223 tvoří přímo celek s nosiči- 59 tak, že jimi pohybují podél vodítek ,57B plošiny 57. Závitovaná pouzdra . 221. připojená k dolnímu hřídeli 217 (viz obr.33), nesou kolíky 227 s válečky 228. pomocí nichž jsou uvedená pouzdra 221 v záběru s bloky 231, které kloužou mezi dvěma deskami 233, které jsou opatřeny štěrbinovými vačkami 241, v nichž kloužou kladky 228. Pouzdra 221 (obr.33 a 27) jsou tak připojena ke dvěma blokům 231, které mohou klouzat mezi dvěma deskami 233. Desky 233 vybíhají ze středního pouzdra 235. Toto střední pouzdro 235 je osazeno na ložišcich .2 3 7 „_tak.,_že..-se_^-může-o-táčet-oko-l-o-s-íoupk-u—2-3-9-ř—nesenéhostředově rámem 51.

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno výše, může dolní hřídel 217 tvořící dvě opačně závitované tyče, pohybovat bloky 231 mezi dvěma deskami 233 pro jejich uvádění k sobě a ód sebe současně se spojováním a oddělováním obou nosičů 59, kterými procházejí vodítka 57B kuličkových drah pouzder 223. Obě desky 233 -jsou opatřeny vačkami, procházející štěrbinami 241, které jsou navrženy tak, aby vyvolávaly zdvíhání a spouštění sacích trubic 141 a prvků k nim připojeným

-21a zejména sacím štěrbinám 141B. To zajišťuje příčný pohon bloků 231 hnaných hřídelem 217 současně s pohybem nosičů 59 hřídelem 219. Konkrétně to znamená, že když se oba epicykloidně pohyblivé členy 6 a 8 přibližují ke střední ose Z-Z stroje pro sesazení jehelních lůžkových desek, působí vačky 241 prostřednictvím kladek 228 s nimi spolupůsobících, spouštění sacích trubic 141 a prvků k nim připojených a v důsledku toho sacích štěrbin 141B a ozubených tyčí 171. čímž se zajišťují pochody popsané výše. Opačný pochod odsouvání obou epicykloidné pohyblivých prvků vyvolává opačný pohyb ústí 141B a ozubených tyčí 171 a v důsledku toho vracení zakřivených vodítek 113 do zdvižené vodorovné polohy pro aktivování chodu řetězových úseků pro tvorbu nohavic.

Plošina 57 musí být držena během tvorby nohavic proti otáčení na jejím ložisku 53., ale pro tvorbu. tělové., části MB musí být otáčivě poháněna. Pro zajištění plosiny 57; k rámu 51 a jejímu uvolnění od- rámu pro umožnění jejího .otáčení slouží ovladač 251. (obr.39, 39A, 40) se dvěma kluzátky. 251 kluzně uloženými v pouzdrech 254 na rámu 51. Na plošině 57 jsou kluzné dva* odpovídající. kolíky. 255 ,. které, tvoří . část pohyblivého prvku 257 kluzného na plošině 57 a tlačeného směrem k ovladači 251 pružinou 258 tak, že koncové ozubení na přídavném členu 257B je v záběru s vnitřním horním ozubením ozubeného prstence 67.

Když je ovladač 251 aktivován, tlačí obě kluzátka 253 do pouzder kolíků 255, čímž dojde k zajištění plošiny 57, zatímco kolíky 255 a pohyblivý prvek 257 jsou tlačeny kluzátky proti působení pružiny 258, čímž dojde k uvolnění ozubeného přídavného členu 257B z vnitřního horního ozubení ozubeného prstence 62· Plošina 57 je tak zajištěna a ozubený prstenec 67 se může otáčet. Když přestane působení ovladače .251, jsou kluzátka 253 vytažena z pouzder kolíků 255 a pohyblivý prvek 257, tlačený pružinou,258, vyvolá.záběr ozubeného přídavného členu 257B s ozubeným prstencem 67, jehož

-22otáčení způsobí, že se plošina 57 bude otáčet.

Plošina 57 může proto začít své otáčení ve správném okamžiku, když byly jehelní lůžkové desky 97 spojeny a sesazeny k sobě se vzájemným přiblížením obou epicykloidně poΓ* hyblivých prvku 6 a 8 k ose Z-Z, včetně nosičů 59 a k nim připojených prvků.. Současně s tím epicykloidně pohyblivé členy a s nimi trubicové sloupky 63 přerušují otáčení, zatímco pouzdra 83 zůstávají . volná vzhledem k oddělování ozu- bených kol 65 a 73 od hnacího prstence 67.

Otáčení plošiny 57 působí otáčení prodloužených dvojitých jehelních lůžkových desek, tvořených sesazením jehelních lůžkových desek 97 k sobě, jinými slovy jehelních lůžkových desek 1,2 a 2/1 ² výše uvedených základních schemát. '

Když jsou jehelní lůžkové desky sesazeny u sebe, jsou také * přímá vodítka 99 podpůrných těles 95 pro jehelní lůžkové desky 97 sesazena u sebe: a oba řetězové úseky 102 tvořené články 103 a označené jako úseky 12 a 14 v základních schematech jsou taktéž sesazeny u sebe. Je vytvořeno prodloužení ’ kluzných vodítek článků 103 řetězu 102 z přímých okrajů 99 ^^ÍJ a poddajných zakřivených úseků 111, které zůstávají vně na sebe dosedlých dvojic přímých okrajů. Toto prodloužení je vetší, nebo odpovídá součtu řetězových úseků 102, takže v praxi se vytvoří souvislý řetěz podél dráhy, která nyní __.______obklopuje prodlouženou^d-vo j-i-tou—-l-ů-žkovou-des-k-u— -vytvořenou--------- ~ ^_ *

výše uvedeným způsobem.

V tomto uspořádání je také zapotřebí ještě přidržovat souvislý řetěz, který nese pletací prvky, zatímco střední_ pohyblivý prvek, s plošinou 57 a dvěma šroubovicově pohyblivými prvky blokovanou proti otáčení, se otá.čí okolo střední osy Z-Z, čímž dochází k otáčeni prodloužených jehelních lůžkových desek. Pro zajištění toho', aby byl řetěz držen proti otáčení, a aby v důsledku toho jehelní lůžkové desky klouzaly vzhledem k pletacím prvků nesených řetězy, jsou řetězy ve

-23vzájemně přiblíženém uspořádání obou epicykloidně pohyblivých prvků drženy způsobem popsaným níže, zejména s odvoláním na obr.35 až 38.

V úrovni ozubení 85 tvořeného kladkami zasunutými v prstencové drážce pouzdra 83., je umístěna dvojice desek 301, které tvoří dva protilehlé vnitřní ozubené segmenty 303 se středem na ose Z-Z. Tyto dva ozubené segmenty 303 jsou umístěny se vzájemným odstupem tak, aby umožnily pohyb nosičů 59 pro jejich uvádění k sobě z oddělené polohy, v .níž se tvoří nohavice, do přiblížené polohy pro vytvoření prodloužené dvojité jehelní lůžkové desky a tedy i tvorbu tělové části s otáčením plošiny 57. Na jedné z uvedených desek 301 jsou kloubové připojena v bodech 305 dvé ramena 307, kterými je možno pohybovat pomocí odpovídajících ovladačů 309. Každé z ramen nese další segment 311 vnitřního ozubení. Těmito dvěma segmenty 311 se pohybuje z odsunuté.polohy do polohy kombinování s ozubenými vnitřními segmenty.303 pro vytvoření souvislého vnitřního kruhového, ozubení 303, 311, 303, 311 po té, co byly dva epicykloidně se pohybující prvky 6 a 8 a tedy i dva nosiče 59. přiblíženy a sesazeny k sobě a spolu spojeny. Když je toto vnitřní kruhové ozubení .303, 311 vytvořeno, může spolupůsobit s kladkovým ozubením 85 obou pouzder 83.

Když se plošina 57 začne otáčet, pohybuji.se pouzdra 83 ve směru otáčení plošiny 57 a valí se tak s jejich kladkovým ozubením 85 uvnitř vnitřního kruhového ozubení 303, 311, čímž dochází k otáčení pouzder 83 v opačném směru vzhledem k plošině. Vnější ozubení 87 pouzder 83 se proto také otáčí ve směru opačném vůči plošině. Počet zubů ve vnitřním ozubení 303, 311. 303, 311 je rovné počtu článků řetězu tvořeného součtem dvou .řetězových úseků 102 vyznačených jako řetězové úseky 12 a 14 ve schématech uvedených v úvodu, a tedy i počtu článků 103 řetězu vytvořeného po spojení dvou epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8. Z toho

-24vyplývá, že při každém otočení plošiny 57 a tedy i prodloužených dvojitých jehelních lůžkových desek tvořených jehelními lůžkovými deskami 97 vyvolává ozubení 87, že souvislý řetéz, tvořený dvěma řetězovými úseky 102, klouže v opačném směru, takže jehelní lůžkové desky se otáčejí a souvislá řetěz tvořený dvěma řetězovými úseky je držen proti otáčení. Jehelní' lůžkové desky tak kloužou před pletacími prvky nesenými články 103 řetězu, čímž je umožňováno pletení tělové .části MB a následné koncové elastické obruby BB,' dále následné uvolnění dokončeného úpletu a jeho sání skrz jednu ze sacích trubic 141, jejíž uzávěr 147 byl otevřen pro aktivování sání pro pneumatické odebírání dokončeného úpletu, který je tažen z druhé sací trubice 141, odříznuté od napínacího sání.

''V

Je zřejmé, že pro navracení zařízení do předchozích stavů se použijí pohyby, které jsou opačné vůči těm, které byly popsány pro sled pracovních operací na úpletu. To tedy platí pro oddělování epicykloidně pohyblivých prvků 6 a 8 od 1 sebe a tedy nosičů 59 s prvky k nim připojenými, pro zajištění plošiny 57, pro opětovný zdvih sacích trubic 141 a tedy i sacích štěrbin 141B, opětovné uzavírání chlopní 151C (jejichž otevření, jinými slovy odejmutí, dovolilo pneumatické napínání tělové části MB podél spojených štěrbin 14IB), pro opětovné otevřené segmentů 111 ve správném okamžiku a pro opětovnou—a-kti-vaci—otáčení—s~loupků-~6'3 a TrrTé pdčhodýú

S odvoláním na úvodní základní schémata bylo již uvedeno, že v určitých fázích práce stroje a zejména na konci tvorby koncového lemu BB a -pro_vy.ha.zo.vání—výrobku—a—tedykoncového lemu mezi dvěma jehelními lůžkovými deskami, udržovanými co nejtěsněji u sebe při pletení hadicového úpletu, je doporučitelné oddělování, jinak řečeno rozšiřování, protilehlých jehelních lůžkových desek dvojic jehelních lůžkových desek. Nyní bude popsán způsob, kterým se těmito jehelními lůžkovými deskami pohybuje pomocí klouzání podpůrných

-25téles 95 a tedy i jehelních lůžkových desek 97 podél vodorovných příčných vodítek 93 nesených profilovaným podpůrným členem 91 vcelku s trubicovým sloupkem 63 , 63A každého epicykloidně pohyblivého prvku 6 a 8.

Uvnitř každého z trubicových sloupků 63 je mezi sloupkem a sací trubicí 141 umístěna další pracovní trubice 401, která je kluzná axiálně, avšak nezávisle na sací trubici 141 uvnitř trubicového sloupku 62· Tato pracovní trubice 401 je také opatřena štěrbinami vedle mřížkových štěrbin 141C sací trubice 141 pro zajištění .sání dutinou 59A nosiče 59 pro pneumatické napínání úpletu během pletení.. Každá z těchto pracovních trubic 401 je zakončena pod prstencem 403 opatřeným ložisky uvnitř bloku 405, které se pohybují napříč podél trubicových vodítek 407 nesených rámem 409. Bloky 405 a. v důsledku toho prstence 403 .mohou, proto sledovat pohyby přibližování a oddalování dvou epicykloidně pohyblivých prvků 6. a 8, zatímco mohou být současně pohybovány nahoru a dolů níže popsaným pracovním systémem, který působí na rám 409. Tento rám 409 má střední jádro 411, s nímž je v záběru na válečkových ložiscích: 412 horní ..konec válcového, běžce 413. který může klouzat uvnitř středního sloupku 239 vystupujícího vzhůru ze základu rámu 1.

Uvedený válcový běžec 413 má na svém dně závitované pouzdro 415, s nímž je v záběru svislý závitovaný hřídel 417, otáčený kuželovým ozubeným kolem 419 poháněným ve správné době ovladačem. Běžec 413 a v důsledku toho závitované pouzdro 415 může klouzat, ale nemůže se otáčet vzhledem ke sloupku 239 a proto otáčení závitovaného hřídele 417 vyvolává zdvih a spouštění válcového běžce 413 a s ním i rámu 409 a bloků 405 a v důsledku toho prstenců 403 a pracovní trubice 401, které se pohybují vzhůru a dolů při řízení ovladačem působícím na ozubené kolo 419.

Všechny tyto součástky jsou navrženy, jak bylo uvede-ť 26.no,. pro .vyvolávání .vzájemného oddělování·,a přibližování, dvou -.4_O^jeheJních^lůžko.vých. desek ^. nesených epicykloiidněcpohyblivými * & prvky,-¹6^a^také^prodlouženýTni c j ehelními vjůžkovýmií deskami ‘jtvořenýmříjVzáŤemným ^ošedánímrdvouů jehelních^ lůžkóvýčh^rděsek - il··;⁹ i C° značených ví ako i de sk v v Γ ;· ř 2.yx a 3.7ý4Yvé'«.výše |»vedénýchi<zá-á.s^scheniatech:..·»{Rámňp409£se může·,.spól-upísůprvkyústním _tγ;spojenými— oteáčety^okorl o jváicpyi.téhp; .běžce 413^νzhledem{kýpří£$?,t - iý³^íř⁵^⁵}

Nyní (bud^ouy popsanyypletacíyprvky^nesené/póhybíivými h články. 10-3*;. řetězových· úseků š lO'2^fvaUna vr ženévpro yzájěmňéčšpo** ·*^Γ rí^-1·t|—T* ——» ' 'Γ 1 '”· *^sw-J •JWWt*¹*'^ W '·· ,., ^_'lt, T-X J·. 'íř k Λ * -M»· ·»'·'·,» ^ ·»···' ' · * ' ř. 4> I '

Y4_irlupůsoben-!t_l;S’^ú^hlamÍ7..;nesěh^ií' jehelnímiíf jlůzkpýýmiideskámí.

Nejprve^,je^nutno-poznamenat_ř%že.,pletací prvkyíjsou vtpodsta,tě _α·známého, typu. a _e.-pracují ^způsobem,,známým pro.odborníky jj οφγ₅ otjoj-.uýží tTy to ;ip létací? ;pr vky.., mohou-, > být ; ro z siřený pro,, do s a ž en í , 4· K * ' ^V μ/ ·% ?·+ μ i Wj-- *· 1 i .4 ’ f .. < . >w _v pi ' v*,· “ '

..q^pbzvláštn-í.vpráce /i^^jako -j.extyj>'rbá^yzorkui^tó^vž*Qřqvání>ýúpÍétu ^•noháyic.-ft jakbžči · úpletu?? tělOvé's;čásťi‘ř>fkteřéíi.j'ě''Átvorehó^ríjako fiííT roynoměrnýxúplé.týz.íj,ímžz. neprocha-ζίτ. švý.kmeziňšpojěnými^Úpléto. divými-» (dílyy vj akoy j e^tomu-;'^wbéžnýchýpuiičochdvýchykaihotňíÍTéxjn-tiÍD'XúPřyky.ÍÍV,.stroje,; ^eislčžkáchjptjehLélníčhf.tlůžkoý.ýGhi/ďes'ek, <t >=j akoýj -so.um ^ehlyíya^pod jeEeIhí>pft,'člériyr'.neb0)iplá.tÍ.hy ,trá^T (yěÁělbz1 f,;¹ Jt ' JU jr k- j· ' * »· I· . i>«ííw »' V » ·. ř '' >· _v j* .

λ trkách nesených; pohyblivými;: články.<řetěžO.vehopúsékwn moliputf být ln.!takoyé,,^£jíže^úpleh^jnůžej.:l)ýt_jy<ahatymickyíjtvěroyán ^‘například »nítX.orbQU>/del;š-íchtíOěekKVt zadnKčástikúpleťuÁa '.ťoT-vhódhbů/žmě-A -ja-· -«'ů- . '·ι» «-TU··/ «w- -tn. * * ‘.ý... I -i* V Í ’ ta-r- ·ι<-‘«ί I*' · ť * · *· ^4 _[W. · ---¼. % . - 1 ta u._r „· ,-r . . · w- - *

--^nouvpoTóhy /kvet správné* době Λ některýchťstahovácí tíhuzájtiků·ýie/ » ™ '·* * -Ji- V* ' V -w v¥ *» Έ . '» t -M. « i F < w — ij. «Λ» Sr · I *

-»řrhe-l ,'r .linvmi^sůcv-VAzámkůxtvbří-č-i-ch^očkaA^přoNžvětsěrií-^žáďŤiTch'

·.* .. , * , i .. - 3 ·; W > Í«J -A -Ir VMJi ·. ' J U .. twta 'al wvi-^ >«. ..r i. . - · ·. -»· » .rozměru. v^,hýždbvé_/čásJ:ji_rpošen_iého.,.úpletu_{7/f í} ,·. _λ re útyř .J-shol, ín-sto ..a _t,^nou, -» čhwyi. ί.·«Μ?^ν·γ« i?pú;rovnéý^/tyýírbnývýztužného.klínku šv;aýnebo;_:yyttužených pátyí použítímt^pčirážěhí? T-vodÍÍtek^nítě.

£řV>j inýmiys;lovyoýodů\těkj ovládan.ých^:ltá.k>orže^'cýkTi'Cky i, vstupuj <jo oo polQhy^ř^ybd.uj^.hl-té^áťtutoj;polohuj^©pouště.jiýXVě spojení! se -•*ifvhodnými^,ic.proš.trfedky.>rstřrhán''ík.sriití4^ ha> začátku’ 'áTťftaJkohci

..** >/'Ψ.ιΐ·! . |»ÍA φ λ- . - J'* * *™ V^,—’+ >* ·* y Λ ic.tyorbýi řádků oček ,šx dvojíš hltí.. ‘Principy^ všěehVtěčhtó ’šýs'té&3 uíůt j sou> dobře:, z námět _;a % mohbuePýťi.j ědnedušéft pr ižpůšobéhýJ/pří-8S-τ'29χ j._fíimů?e_tjbý._jV podroben obměnámípókud^j de μθ_vj eho (-tvary^a^uspořádá^byjse^ opustí la/.j eho ^základní^mýšlenkarí*Přítomnost ^^jyztahoy.ýohiLznaček.ÍVynárQcÍGhÁfslopží^pQUze^kepzvýšenít jejich »srozumitelnosti -x <'s» ohledem una. pop i a ^výkresy a neome.zu j e ^frozs'ah vynálezu, ivyjádřenýlvinárocích/.^hování > p-fl·· , ’5ά£ίΓΧί í-t--ódlovúUi^ éí$éJ^ciáš, ¹ ^Steídí·# Vá^.řs^-.·'

-iffefíitef ^Ι’Λ’ίίί^έ’⁰.^!^ Y^ottííW^Ýr.^řá^· áftÍŽTich^wi.«,4 1£ť3t ^ůg *‘ W^voílíJá ^iáSačrfeŽhl'³ ·®ν* γ^&^όίίrfolW&říáíf^; ^fá^ň^ljÉy^rtá^YřAéiVoqbo -Abl_vřč ^Π?^ν’.’όζίο«4^ι rStia '^cRťtVÍ ^ící/cfq “· V Κ'?^Τ^ϊ^τχίΤ·7ΐΐϊίίέ’^·'·?'£&2 1/ίί^'£Γφ··^ζ ňfi «íjSivfó^^c * γ-xedX) gig eóibov Jta i/obbXx' fejíjsg £gg γ!Η-»'£ iirdl fíbývová inatoqcrag. Hóvl as .Smio vJOg i<wtefc γίονί'β ^dí/ib uca ** ‘©dasě ^ě^cíxáj?! ^r' IWSflbg^rítέίΜΦ· ÓV K^!§ * Yodtefrt^⁰'* ^’^JyfÍ£iS''Hbá'-^:j?V£ ^ářó9^rS‘^S;ís^6SÝvtt^iii^r. .>rU” u^řád uí znir.áho j ;,^o hrU-n r «> tSŘffJřibíi^ÓaId#¹ ί ης&υ tí, jv lUilt ’Ο¹, «: ná^orř Va v fl..j ·*·.; .li /«lasé.isřtfip nu ''bt^tíííeiin^^^í.iiáái' ^γ-^Οί· '·**♦

MfefdP^šSShí s^tf ď ^νϊ£!^^ν.ίι^! rnf5*ř.'iĚ^?i“ťíd^íí·* zbývej; J · > -i&g$_&3£\^vohsi5x^γΊ05.ΗϊΜ'$ι h;ny ' po ‘5 íipotStůny »&’ο!μλ'> vt th.M/u.čc ?..„au pt* pi ;bi>

·-£-$$*Bfl?'^á¹ ' ^dioV^^ču^í^sěHš^í-lbíbóu jetejRt gg Aí/afeň.· nialqv^BfíSyS^^b^ri^^^fifí^ií¹ .^^'WeSb/fivo^Sá^i-F'¹ .a^'íftát^l'Ý'rrs’b^/· ^uiWzíFν4ο¥&^ΜΐΜ&⁵ Sv!?·· í&bK^c^af··· oa Wl ^rt^ck-U^FíjíféfťSftií^S^Sií¹'⁰^^^⁰^·^ HbvlP36&d$$,’édfiSlh· H.P^ódJiV^irld''£ří wovb InévosSTYV jí eieWrisv tHovd únítirwfi -úqs mývojísS , iíi”onnib s (uodíov uonlf e od.jn) Xsrfst áydb es oomilás 'ěnSfeoŤS^Hóín’‘-ΙΑ ^S^^Ý.ifíéFIín^ťq ^;<-eí yr-iedSfe^

-Sj&f‘WíuábŮ'ťgg^ťbt^dS³, Vt^ejí^ l%bvá·^; ihiij^íKi* -^; -o/ťbá^^oz^/ťfí^oíSbbb^šSHs^.^^&sir ďb&F s * A Ý^tsb ’-’*v6i( ♦ gg ^crLrsďó /vW ' s> prou _ ,·.«i ěřiS.ťá* ^útóKiáí' bnGPIoírf'

r.¹ 7 jurX ·Μτ·-ονό íiu-ifu. tUio :-'ň.‘.i· r=u ·:. u u asi/ó$ Wtufrlbx£$A$š9:^ bá X^řrtířšs^fift lisv^^fcd’»^ tb '·’ reíIrfWóJš ~bsΓ;Γζί«

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY !

   __-JL

   1. Pletací stroj pro výrobu punčochových kalhot a podobných výrobků, obsahující střední pohyblivý prvek způsobilý otáčení okolo jeho střední osy, dva otáčivé epicykloidně pohyblivé prvky, uložené souměrně na uvedeném středním pohyblivém prvku,, s. hřídeli uloženými mimo· uvedenou střední osu, přičemž na každém z uvedených epicykloidně pohyblivých prvků je uložena přímočará dvojitá jehelní lůžková deska s jehlami sbíhajícími se smérem k pracovní oblasti, přičemž podél každé jehelní lůžkové desky jsou uspořádány vodicí prostředky pro řetězové úseky, obsahující pohyblivé články s textilními pracovními prvky, zahrnujícími zámky, volicí členy a vodítka nití, způsobilé vzájemného spolupůsobení s jehlami a spodními pomocnými jehlami nebo stopry odpovídající dvojité jehelní lůžkové desky, prostředky pro vyvolávání otáčení uvedených epicykloidně pohyblivých prvků pro pletení každé ze dvou nohavic na odpovídající dvojité jehelní > lůžkové desce, zatímco střední pohyblivý prvek se nepohybuje, zakřivené vodicí prostředky pro prstencové doplňování přímočarých vodicích prostředků pro uvedené pohyblivé články okolo přímočarých dvojitých jehelních lůžkových desek každého epicykloidně pohyblivého prvku, prostředky pro působení

   -----o.táčen-í-—uvedeného-s-třed-n-í-ho- - -pohybi“±vého'prvku—prcr'plstěni'' tělové části s otáčením celého středního pohyblivého prvku, přičemž obě přímočaré dvojité jehelní lůžkové desky jsou vzájemné vyřízeny v jedné řadě, a prostředky pro přidržování , řetězových úseků s pohyblivými články v poloze ..„která^iev podstatě fixní vzhledem k otáčivým epicykloidně pohyblivým prvkům a vzhledem k otáčivému střednímu pohyblivému prvku, vyznačený tím, že uvedené dva epicykloidně pohyblivé prvky (6, 8) jsou neseny nosiči (59), které jsou podélně kluzné na uvedeném středním pohyblivém prvku, obsahujícím plosinu (57), pro vzájemné dosedání k sobě a vyřízení dvojitých lůž-31kových desek (1,2; 3,4; 97) do řady pro vytvoření prodloužené dvojité lůžkové desky pro pletení tělové části, přičemž uvedená přímočará vodítka (16, 18; 99) pro pohyblivé články (103), nesená uvedenými kluznými členy na epicykloidné pohyblivých prvcích (6, 8), jsou navržena tak, že si odpovídají a vytvářejí vedení pro řetězové úseky (12, 14; 102) podél uvedené prodloužené dvojité lůžkové desky, přičemž zařízení obsahuje volicí prostředky pro vyřazování z činnosti, z každé z obou dvojitých jehelních lůžkových desek (1, 2; 3, 4; 97) epicykloidné pohyblivých prvků, během tvorby nohavic, určitých jehel (Cl) na koncích určených pro vzájemné sesazení ve spojení dvojitých lůžkových desek (1, 2; 3, 4), přičemž uvedené jehly jsou uváděny v činnost v době spojení a vytvoření prodloužené dvojité jehelní.lůžkové desky, takže začnou práci se spojenými úplety (C) a pokračují v ní a vytvářejí tělovou část (MB)' se všemi jehlami, a přičemž uvede-, né zakřivené vodicí prostředky (16A, 18A; 113) na uvedených koncích obou uvedenýcn dvojitých jehelních lůžkových desek (1, 2; 3, .4; 97), určených, pro vzájemné sesazení s dosednutím na sebe, mohou být odejmuty a vyřazeny v době spojení uvedených dvou dvojitých jehelních lůžkových desek.
2. 2. Pletací stroj pro výrobu punčochových kalhot, punčoch, ponožek apod., obsahující nejméně jednu přímočarou dvojitou jehelní lůžkovou desku s jehlami sbíhajícími se směrem k pracovní oblasti, pro práci na hadicových úpletech, zejména úpletech s uzavřeným koncem, a obsahující okolo uvedené dvojité jehelní lůžkové desky prstencový vodicí prostředek pro řetězové úseky, obsahující pohyblivé články s textilními pracovními prvky, zahrnujícími zámky, volicí členy a vodítka nití, způsobilé vzájemného spolupůsobení s jehlami a spodními pomocnými jehlami nebo stopry přímočaré dvojité jehelní lůžkové desky, vyznačený tím, že dvě jehelní lůžkové desky (95, .97} jsou uloženy posuvně na vodicích prostředcích (93) kolmo vůči nim pro umožňování omezeného dočasného oddělení jehelních lůžkových desek, zejména na

   -32konci výroby tělové části podél dvojité obruby (BB) pásu.
3. 3. Stroj podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že obsahuje ohebné zakřivené vodicí prostředky (16A, 18A; 16B; 111, 113) pro sledování jehelních lůžkových desek během jejich dočasného oddělení.
4. 4. Stroj podle nároku 3 vyznačený tím, že řetězové úseky (12, 14; 102), .nesoucí textilní pracovní prvkyspolupůsobící s jehelními lůžkovými deskami, obsahuje články (103), které jsou velmi dlouhé svisle a jsou vzájemně spolu kloubově spojeny svislými osami bez vůle a jsou proto ve' svislém směru tuhé, a přičemž uvedené články tvoří vozíky (103) s koly (101) s. vodorovnými osami a drážkami, vzájemně'’· spolupůsobící s uvedenými přímočarými vodícími prostředky (99) a s uvedenými ohebnými zakřivenými vodícími prostředky¹ (111, 113).
5. 5. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4 vyznačený tím, že obsahuje na článcích (103) řetězových úseků vnější seříditelné výběžky (103A), které spolupůsobí pro ‘ vyztužení řetězu v přímočarých úsecích.
6. 6. Stroj podle nejméně nároku 1 vyznačený tím, že obsahuje v kombinaci ovladač (201) s převodem (203, 205, 207, __209.,.^21.1.)_pro_v-y-vo-l-á-vá-n-í-y—na—dvou^svřsle^dďěrenýčK úrovnich, souměrného pohybu uvedených kluzných nosičů (59), nesoucích uvedené dva epicykloidně pohyblivé prvky (6, 8), zejména s opačně závitovanými tyčovými prostředky (217, 219).___, , _____:
7. 7. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 a 6 vyznačený tím, že obsahuje, na uvedených epicykloidně pohyblivých prvcích (6, 8), trubice (141) pro pneumatické sání vyráběného úpletu, přičemž tyto trubice jsou svisle pohyblivé a mají sací profily a štěrbiny (141B) na jejich horních částech,

   -33. které jsou připojeny a vzájemně vyřízeny do řady se spojením uvedených kluzných nosičů (59) epicykloidné pohyblivých prvků (6, 8); a prostředky pro vyvolávání spouštění uvedených sacích trubic (141) se spojením uvedených nosičů (59).
8. 8. Stroj podle nároku 7 vyznačený tím, že v uvedené pracovní prostředky obsahují souměrné vačkové profily (241), způsobilé vyvolávání spouštění uvedených sacích trubic (141) se spojením uvedených nosičů (59) nesoucích epicykloidně pohyblivé prvky.

   t
9. 9. Stroj podle nároku 7 nebo 8 vyznačený tím, že každá z uvedených sacích trubic (141) je spojena s převodem (171, 173,. 119), způsobilým, vyvolat . otáčení nosičů (115), nesoucích odpovídající pohyblivá zakřivená vodítka (113), okolo vodorovné osy (117).
10. 10. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 a-ž -9 vyznačený tím, že obsahuje, v kombinaci, na každém epicykloidně pohyblivém prvku (6, 8) pouzdro (83) s ozubením (87) pro pohon odpovídajícího řetězového úseku (102), otáčivé ve směru opačném vůči směru otáčení epicykloidné ‘pohyblivého prvku, přičemž toto ozubení (87) je v záběru s řetězovým úsekem pro jeho pohon ve směru opačném vůči směru otáčení epicykloidně pohyblivého prvku a jehelních lůžkových desek, přičemž na uvedeném řetězovém úseku jsou uspořádány zuby (123A), pružné vyčnívající směrem k uvedenému ozubení, a stěny (91C) v pevné poloze na uvedeném pohyblivém prvku, pro zabírání bez vůle s uvedenými zuby (123A) na uvedeném pohyblivém prvku, v jakémkoli uspořádání vzájemného oddělení dvou jehelních lůžkových desek (97).
11. 11. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10 vyznačený tím, že obsahuje ozubení (85) vcelku s uvedeným pouzdrem (83), a na pevném rámu vnitřní kruhové ozubení se segmenty (303, 311), které mohou být kombinovány po spojení . _z34uvedených dvou epicykloidné pohyblivých prvků (6, 8), přičemž uvedené ozubení (85) obíhá podél uvedeného vnitřního kruhového ozubení se segmenty (303, 311) s otáčením středního pohyblivého prvku s plošinou (57), pro pohánění řetězových úseků v opačném směru vůči směru otáčení středního pohyblivého prvku (57) a tak pro jejich držení ve v podstatě fixním uspořádání.

    *
12. 12,., stroj .. podle nejméně nároku 2 vyznačený tím,' že obsahuje pracovní systém (417, 413, 409, 403) s tlačnými prvky (401) na uvedených dvou epicykloidné pohyblivých prvcích, přičemž každý z tlačných prvků (401) působí na kloubové rovnoběžníkové systémy (425, 427) pro současný a souměrný pohyb jehelních lůžkových desek.
13. 13. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12 vyznačený tím, že obsahuje, na každém z obou epicykloidné pohyblivých prvků, trubicový sloupek (63) a pracovní trubici (401) pro oddělování jehelních lůžkových desek, a sací trubici (141), kde uvedené trubice jsou souosé a otáčivé s trubicovým sloupkem (63) a může jimi být pohybováno svisle nezávisle na sobě.
14. 14. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13 vyznačený tím, že obsahuje jediný motor (71),, pohánějící prstenec—(-6-7-)_s—vn-i-třn-í-m—ozubením^-pro^—střídavě^-otáčení epicykloidně pohyblivých prvků (6, 8) a středního pohyblivého prvku s plošinou (57).

    _
15. 15. Stroj_podle nároku 7 vyznačený—tím-.—že—uvedené dvě sací štěrbiny (141B) mají na koncích spojených, když je dosaženo uspořádání pro pletení tělové části, postranní chlopňovou stěnu (141C), která je vyřazena se spojením obou jehelních lůžkových desek.
16. 16. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15 vyť *

    I *?' •r) μ

    i

    -35značený tím, že obsahuje na každém z epicykloidně pohyblivých prvků (6, 8) souosé trubicové prvky (63, 401, 85) pro provádění požadovaných operací a pro ovládání sacích kanálů.