CZ341596A3

CZ341596A3 - Bezpečná holící břitová jednotka

Info

Publication number: CZ341596A3
Application number: CZ963415A
Authority: CZ
Inventors: Bernard Gilder; John Charles Terry
Original assignee: The Gillette Company
Priority date: 1995-03-23
Filing date: 1996-03-21
Publication date: 1998-04-15
Also published as: EP0760734A1; DE69611406T3; ES2153100T5; BR9605889A; AU5366396A; CA2190269C; TR199600887T1; EP0760734B2; GB9505917D0; AU708312B2; PT760734E; NZ305619A; CA2190269A1; HU218468B; DE69611406T2; JP2007083084A; ATE198438T1; HK1009413A1; MY118327A; EP0760734B1

Description

bezpečných holících strojků^ opatřených hlavou holícího strojku s několika břity, uspořádanými paralelně pro následný dotek s povrchem pokožky při holení. Vynález je využitelný u bezpečných holících strojků, jejichž hlavy jsou pevně spojeny s rukojetí holícího strojku a u bezpečných holících strojků, jejichž hlavy jsou snadno připojitelné a odpojitelné k rukojeti holícího strojku, v případě když jsou břity ztupeny a v dalším případě může vynález zahrnovat hlavu holícího strojku, která je pevně spojena s rukojetí holícího strojku nebo je spojena pohyblivě, to jest otočně vzhledem k osám rovnoběžným k hranám břitů, s odpovídající přítlačnou silou na rukojeť, přenášenou na břitovou jednotku během holení.

Dosavadní stav techniky

Uvedený vynález se zvláště odvolává na břitovou jednotku bezpečného holícího strojku obsahující tři břity, a odpovídajícím umístěním hran břitů. Naše původní patentová přihláška č. PCT/US94/10717 uvádí, že s takovýmito břitovými jednotkami zdokonalujícími celkové provedení holení může být holení zdokonaleno pokud jsou hrany břitů umístěny do přesných geometrických tvarů, zejména pokud je první břit, jehož hrana, nejbližší ke krytu má vyložení menší než nula a třetí břit, opatřený hranou nejbližší k víku má vyložení větší než nula. V nejvýhodnějším geometrickém uspořádání je první nebo primární břit opatřen negativním vyložením s absolutní hodnotou v rozmezí od 0 do 0,2 mm, zejména rovným okolo -0,04 mm pro rozteč primárního břitu okolo 0,7 mm, třetí břit má vyložení s pozitivní hodnotou ne větší než asi +0,3 mm ( s výhodou menší než +0,2 mm), například okolo +0,06 mm nebo +0,09 mm, a druhý břit má vyložení okolo nuly, rozteče druhého a třetího břitu jsou do 1,0 do 2.0 mm, s výhodou okolo 1,5 mm. Pro objasnění uspořádání břitové geometrie, popsané a chráněné v patentových nárocích výše uvedených předchozích přihlášek, jsou zde uváděna jako „cílová geometrie pro břity. Pro další informace a detaily geometrického uspořádání břitů, mohou sloužit předchozí přihlášky jako možnost objasnění některých nejasností.

Vyložení břitů je definováno kolmou vzdáleností nebo výškou hrany břitu, měřenou s ohledem na tangenciální rovinu v místě doteku povrchu pokožky s břitovou jednotkou, dále v místě před a v místě za hranou břitu. Takto může být dosažena kladná hodnota pokud je hrana břitu nad touto rovinou, to jest, je uzavřen povrch holené pokožky v kolmé rovině, nebo záporná hodnota, pokud je hrana břitu pod touto kolmou rovinou, to jest dále mimo kůži než je kolmá rovina. Rozteč břitu je v rozsahu od hrany břitu k prvku dotýkajícího se kůže těsně před hranou jako míra podél tangenciální roviny procházející mezi prvkem a hranou břitu.

Tříbřité uspořádání, popsané výše, je využitelné v břitové jednotce ve které jsou břity pohyblivě spojeny vzhledem ke krytu a víku. Je rovněž využitelné v počáteční nebo cílové geometrii v případě břitové jednotky ve které jsou břity uloženy pružně a jsou schopné se prohýbat podle síly vyvozované během holení.

Podstata vynálezu

Uvedený vynález uvádí, že může být výhodný pro některé části břitové jednotky, pohybující se vzhledem k ostatním částem, a že toto může být zřejmé bez ztráty výhod výše uvedené geometrie břítu. Takto podle výhodného provedení uvedeného vynálezu je provedena bezpečná břitová jednotka, obsahující kryt, víko a první, druhý a třetí břit s rovnoběžným uspořádáním břitů, umístěných v prostoru mezi krytem a víkem. V alespoň jednom prvku vybraném z břitů, krytu a víka jsou je tento pohyblivý z polohy před holením do potřebné polohy vyložení břitové jednotky a pro získání potřebného uspořádání břitů, kde vyložení prvního břitu není větší než nula a vyložení třetího břitu není menší než nula. Alespoň jeden první a třetí břit je opatřen různým vyložením když je nejméně jeden pohyblivý prvek v neholící klidové poloze.

Alespoň jeden prvek může být lehce nakloněn tak, že lehce pruží v počáteční neholící poloze ve které není využito cílové uspořádání, ale když je břitová jednotka přiložena ke kůži během holení, alespoň jeden prvek se může přemístit do polohy ve které je dosaženo cílového uspořádání břitů.

Alespoň jeden prvek může obsahovat kryt a/nebo víko a/nebo jeden nebo více břitů.

V souladu s další podstatou se uvedený vynález týká provedení bezpečné holící břitové jednotky obsahující kryt, víko a několik břitů s rovnoběžným uspořádáním hran, umístěných následně mezi krytem a víkem. Alespoň jeden kryt a víko jsou pohyblivé proti pružné síle z neholící polohy do předem stanovené pracovní polohy ve které je dosaženo potřebné geometrie břitu. V neholící poloze jsou hrany břitů v krytu a víku umístěny pod tangenciální rovinou k povrchu kůže.

Přehled obrázků na výkresech

Plné pochopení vynálezu bude blíže zřejmé prostřednictvím konkrétních podrobných příkladů provedení, znázorněných na výkresech, kde:

obr. 1 znázorňuje výhodné uspořádání během holení a odpovídající obr. 2 z dříve podané přihlášky č. PCT/US94/10717;

obr. 2 znázorňuje příčný řez prvním provedením uvedeného vynálezu v klidové poloze;

obr. 3 znázorňuje holící jednotku z obr. 2 se součástmi umístěnými v jiné poloze;

obr. 4 a obr. 5 znázorňují druhé provedení holící jednotky v polohách odpovídajících polohám z obr. 2 a obr. 3;

obr. 6 a obr. 7 znázorňují třetí provedení holící jednotky v polohách odpovídajících polohám z obr. 2 a obr. 3;

obr. 8 až obr. 10 znázorňují různý sklon hlavy holícího strojku vzhledem k holené pokožce;

obr. 11 znázorňuje příčný řez dalším provedením ukazujícím použití ramen konzolky pro předepjaté upnutí břitů.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje schematicky bezpečný holicí strojek opatřený rámem 1_, tvořeným krytem 2 a víkem 2 ^a pohyblivým lubrikačním proužkem £. V rámu 1^ jsou umístěny primární břity 11, sekundární břity 12 a terciární břity 13. Břity 11, 12, 13 jsou opatřeny hranami, ležícími v rovině P. Geometrie břitové jednotky je následující:

a) Rozteč Si primárního břitu 11 je od 0,5 do 1,5 mm a je s výhodou 0,7 mm;

b) Rozteč S₂ sekundárního břitu 12 a rozteč S₃terciárního břitu 13 je v rozsahu od 1,0 do 2,0 mm a je s výhodou 1,5 mm;

c) Vzdálenost S₄ od hrany terciárního břitu 13 k víku 3 je okolo 1,8 mm;

d) Vyložení primárního břitu 11 je -0,04 mm;

e) Vyložení sekundárního břitu 12 je ne menší než vyložení primárního břitu 11 ne větší než vyložení terciárního břitu 13 a jak je znázorněno je rovno nule;

f) Vyložení terciárního břitu 13 je okolo +0,09 mm.

Kromě toho co bude dále uvedeno, jsou tělesná vytvoření uvedeného vynálezu popsána dále utvořena tak, že jde v podstatě o stejnou břitovou geometrii, přičemž takovouto geometrii lze získat v případě, že břitová jednotka není zrovna používána.

V břitové jednotce, znázorněné na obr. 2 a obr. 3, je k rámu _1 připevněn kryt 2 tak, že je umožněn jeho vertikální posuv mezi horní a dolní pozicí, které jsou definovány dorazovými plochami na rámu 1^. Kryt 2^ je lehce přitlačován do horní koncové pozice pružinou 20. Víko 3 je obdobně posuvně připevněno k rámu 1 a je umožněn jeho vertikální posuvný pohyb nahoru a dolů mezi koncovými pozicemi, které jsou definovány dorazy. Pružina 21 lehce přitlačuje víko 3 do jeho horní pozice. V horní koncové pozici krytu dosedá nahoru orientovaná patka 30 na dorazový povrch 31, definovaný přírubou 32 spojenou s rámem 3^, jak je znázorněno na obr. 2. Obdobně, v horní koncové pozici víka 3, dosedá nahoru orientovaná patka 34 víka na dorazový povrch 35, definovaný přírubou 36, spojenou s rámem JL. V dolních koncových pozicích krytu a víka, dosedají tyto v uvedeném pořadí na dorazové povrchy 37 a 38, které jsou definovány dolní stěnou rámu, jak je znázorněno na obr. 3. Tři břity 11, 12, 13 mohou být pevně namontovány v rámu ly nebo mohou být předepnuty odpovídajícími pružinami proti dorazovému povrchu 18, který je definován dovnitř otočenými přírubami na koncových stěnách rámu ý. V klidovém stavu neužívání je břitová geometrie posazena mimo cílovou geometrii pro břity. Negativní vyložení primárního břitu má absolutní hodnotu podstatně větší než 0,2 mm a terciární břit má negativní vyložení. Při užívání jsou kryt a víko stlačeny proti pružinám 20, 21, které na ně v uvedeném pořadí působí a zaujímají jejich dolní koncové pozice, jak je znázorněno na obr. 3. Je tak obdržena modifikovaná geometrie, odpovídající geometrii znázorněné na obr. 1. Z této cílové geometrie mohou být břity vychýleny směrem dolů proti jejich individuálním pružinám 19, ale ztráta zvýšeného holícího výkonu díky cílové geometrii není nutná. Mimoto není podstatné, aby při kontaktu s pokožkou při užívání břitové jednotky, zůstaly kryt 2 a víko 3 v jejich dolních koncových pozicích. Může jim být umožněno pohybovat se pod vlivem jejich příslušných pružin 20 a pružin, 21.

V návrhu řešení na obr. 4 a obr. 5 jsou víko 2 ^a kryt 2 pevně spojeny s rámem, jako na obr. 1, ale břity jsou v tomto případě pohyblivé a ovlivněné příslušnými pružinami 24. Pružiny by mohly břity lehce tlačit směrem nahoru proti dorazovému povrchu (jak bylo zmíněno v souvislosti s obr. 2 a obr. 3), ale, jak je znázorněno, pružiny jsou nestlačeny pokud není břitová jednotka užívána, takže břity jsou bez předpětí. V tomto stavu břitové jednotky není dosažena cílová geometrie pro břity. Primární břit má pozitivní vyložení a vyložení terciárního břitu je větší než upřednostňované maximum +0,2 mm. Nicméně, při používání jsou břity stlačeny proti síle pružin, takže je dosažena modifikovaná geometrie, jak je zobrazeno na obr. 5, a tím je docílena geometrie znázorněná na obr. 1. Je-li to požadováno, břity mohou být vybaveny dorazy pro předurčení pozic, do kterých je potřeba břity vychýlit pro dosažení cílové geometrie. Případně mohou být zvoleny konstanty pružin tak, aby vychýlení břitů z jejich pozic nebylo vzhledem k cílové geometrii nadměrné.

Navržené řešení na obr. 6 a obr. 7 má rovněž pevný kryt 2 a víko .3. Tři břity 11, 12, 13 jsou namontovány na výkyvné části 26 uložené v rámu 1^ jakoby prostřednictvím kluzného ložiska tak, že je umožněn společný otočný pohyb břitů okolo osy otáčení A umístěné nad hranami břitů. Listová pružina 28, nesená rámem, působí na výkyvnou část a lehce ji tlačí do neholicí pozice, znázorněné na obr. 6, při které jsou břity mimo cílovou geometrii břitů. Primární břit má pozitivní vyložení a terciární břit má negativní vyložení. Při užívání způsobí vzniklé síly pootočení výkyvné části 26 proti působení pružiny 28 a zaujmutí polohy, která je znázorněna na obr. 7.

Tato pozice může být předurčena takovým dorazem upevněným na rámu, jako jsou dorazy 40 nebo 41, schematicky naznačené na obrázcích. V takovém stavu břitové hlavice je docílena geometrie, jaká byla specifikována výše v souvislosti s obr. 1 a tím je tedy dosažena cílová geometrie pro břity. Jak je zobrazeno, břity jsou namontovány na výkyvné části pevně, ale mohly by být namontovány na výkyvné části také pomocí pružin, takže během holení by mohlo dojít k vychýlení břitů z cílové geometrie, jak bylo zmíněno výše v souvislosti s obr. 2 a obr. 3.

Přesto, že všechna návrhovaná řešení zpočátku nesplňují geometrické parametry pro dosažení nej lepšího holícího výkonu, všechny návrhy jsou přizpůsobeny tak, že geometrické parametry budou dosaženy při užívání. Je třeba zdůraznit, že zatímco některé návrhy řešení jsou popisovány, v rámci patentových nároků jsou chráněna i jiná možná řešení. Na příklad, pouze jeden prvek, kryt nebo víko, by mohl být pohyblivý, nebo by mohly být pohyblivé břity a kryt a/nebo víko, nebo by mohly být pohyblivé pouze dva z břitů. Možné jsou i jiné kombinace pohyblivých elementů. Elementy by kromě toho mohly být přizpůsobeny pro pohyb jiným způsobem, jako například kryt navržený tak, aby se mohl ohýbat nebo vyklánět a/nebo pohybovat a tím měnit rozteč primárního břitu a rovněž modifikovat vyložení břitu.

Charakteristickým znakem pohyblivého a odpruženého krytu a/nebo víka, jak je tomu v případě obr. 2 a obr. 3 je, že pokud není břitová jednotka používána, jsou všechny hrany břitů rozmístěny pod rovinou tečnou k pokožce dotýkající se povrchů krytu a víka. Nicméně, kryt a/nebo víko mohou být snadno posunuty do zatažené pozice definované dorazem, takže je dosažena žádaná břitová geometrie.

Je zřejmé, že zdokonalené holící výsledky jsou docíleny, když je na pouzdrech se třemi pružně namontovanými bříty během holení „progresivní rozložení síly, to znamená síla na terciárním břitu je větší než síla na primárním břitu a síla na sekundárním břitu je střední velikosti vzhledem k primárnímu a terciárnímu břitu, nebo je stejná jako síla na buď terciárním nebo primárním břitu. Rozložení síly na břitech může být ovlivněno účinkem předepnutí orientace pouzdra, geometrií břitů a uspořádáním pružin břitů, o čemž je provedena podrobná diskuse níže.

Účinek předepnutí orientace pouzdra souvisí s tím, jak úhlová orientace pouzdra vzhledem k pokožce ovlivňuje síly na jednotlivých břitech. Obr. 8 až obr. 10 ilustrují tři orientace pouzdra, neutrální orientace, orientace s těžkým víkem a orientace s těžkým krytem. Na těchto obrázcích je schematicky znázorněno pouzdro 130 zahrnující kryt 132, víko 134 a břity 136, 138, 140 a je naznačena jeho orientace vztažená k povrchu pokožky 142 před vychýlením povrchu pokožky. V průběhu vlastního holení by byly obecně pouzdra zatlačeny proti povrchu pokožky a způsobily by její vychýlení, takže celá horní část pouzdra bude v kontaktu s pokožkou. Pokud jsou předpokládána vyložení ve stavu neužívání při holení, a předpětí pružin a jejich konstanty jsou stejné, pro všechny břity, pak bude orientace pouzdra řídit rozložení síly na břitech v průběhu holení.

Na obr. 8 je orientace pouzdra 130 neutrální. Je-li v tomto případě pouzdro 130 uživatelem zatlačeno proti povrchu pokožky 142 pro přivedení všech břitů do holícího kontaktu, síly jsou na tři břity aplikovány jednotně. Pro vytvoření progresivního rozložení síly může být modifikována břitová geometrie a/nebo může být modifikováno uspořádáni pružin břitů, o čemž je provedena podrobná diskuse dále.

Na obr. 9 má pouzdro 130 orientaci s těžkým víkem. V tomto případě dojde ke kontaktu víka 132 s povrchem pokožky nejprve. Při zatlačení zbytku horní části pouzdra 130 proti pokožce je více síly aplikováno na břity v blízkosti víka. Síla na terciárním břitu je tudíž větší než síla na sekundárním břitu, která je větší než síla na primárním břitu, což je progresivní rozložení síly.

Na obr. 10 má pouzdro 130 orientaci s těžkým krytem. V tomto případě dojde ke kontaktu krytu 134 s povrchem pokožky nejprve. Při zatlačení zbytku horní části pouzdra proti pokožce je více síly aplikováno na břity v blízkosti krytu. Síla na primárním břitu je tudíž větší než síla na sekundárním břitu, která je větší než síla na terciárním břitu. Stav s těžkým víkem takto podporuje opak „progresivního rozložení síly. Pro vytvoření progresivního rozložení síly může být modifikována břitová geometrie a/nebo modifikováno uspořádání pružin břitů, aby působily proti rozložení síly, které by bylo jinak způsobeno stavem s těžkým víkem. Podrobná diskuse je provedena dále.

Pro pouzdra, které nejsou otočně spojeny s držadlem, je orientace pouzdra vzhledem k pokožce, a tím i účinek předepnutí orientace pouzdra, obecně dána orientací pouzdra vzhledem k držadlu. Pro pouzdra připevněná k držadlu otočně, budou v klidové poloze pouzdra umístění osy otáčení a vratná síla pružiny ovlivňovat účinek předepnutí orientace pouzdra. Na příklad, pokud bude klidová orientace pouzdra jako je znázorněno na obr. 9, víko se dostane do kontaktu s pokožkou nejprve; nicméně, pokud bude osa otáčení ležet v oblasti krytu a vratná síla pružiny bude malá, potom se při holení z pouzdra stane pouzdro s těžkým krytem.

Jak bylo zmíněno výše, rozložení síly na břitech může být rovněž ovlivněno břitovou geometrií a uspořádáním pružin břitů. Břitová geometrie souvisí s vyložením v klidové poloze. Uspořádání pružin břitů souvisí s konstantami pružin a jejich předpětím.

Obr. 11 ilustruje jeden způsob realizace pružného namontování břitů a způsob možného seřízení klidového vyložení břitu. (Mohou být také použity jiné přístupy k montáži pružin). Podle obr. 11 konzolové plastové rameno 144 vychází z boční stěny tělesa 146 a zajišťuje pružné podepření pro horní ohebnou část 148 na jednom konci břitu. Řezné hraně 150 břitu je zamezeno v dalším pohybu směrem nahoru kovovou pojistkou 152, která je připojena k tělesu. Podobné rameno vychází z druhé strany pouzdra a zajišťuje pružné podepření pro druhý konec břitu pod stejnou kovovou pojistkou. Pár ramen 144 odpovídá pružinám 19, 24 znázorněným na obr. 2 až obr. 5. Nahoru směřující síla F, kterou rameno 144, působící jako konzolový nosník, vyvozuje na části břitu 148 je lineární funkcí jejího posunutí y z nepředepnuté pozice směrem dolů: F = k .y, kde k je konstanta pružiny závislá na délce ramene L, momentu setrvačnosti ramene I a modulu pružnosti E (k = L³ / 3EI) . Je-li rameno 144 vychýleno pojistkou 152 o vzdálenost y_p při výrobě (to znamená rameno 144 je předepnuto silou F_p o velikosti k .y_p) potom je ve vztahu y rovno y_p + y_d, kde y_d odpovídá pohybu z klidové pozice směrem dolů, znázorněné na obr. 11.

Síly na břitech mohou být řízeny celou řadou způsobů pro vytvoření progresivního rozložení síly při holení. Na příklad, rameno 144 může mít jinou konstantu pružnosti po změně délky ramene 144 nebo momentu setrvačnosti (na příklad silnějším průřezem ramene 144 ). Na rameni 144 získáme při nezměněné délce a průřezu rovněž jinou předepínací sílu F_p posunutím pozice, ve které je rameno 144 připevněno k boční stěně tělesa 146 směrem nahoru (pro zvýšení předepínací síly) nebo směrem dolů (pro snížení předepínací síly). Pozice nebo tvar pojistky 152 by mohly být také změněny za účelem nastavení předepínací síly F_p ramen; například pojistka 152 by mohla být namontována tak, že část, která je v kontaktu s jedním břitem je nižší nebo vyšší než část, která je v kontaktu s jiným břitem.

Jeden způsob dosažení progresivního rozložení síly v průběhu holení je zajištění počátečního progresivního vyložení a stejné předepínací síly a konstanty pružiny pro všechny břity. Jiný způsob dosažení progresivního rozložení síly v průběhu holení je zajištění stejného počátečního vyložení (například všechna nulová) a progresivního předepnutí. Progresivního předepnutí může být dosaženo tím, že konstanta pružiny pro terciární břit bude větší než konstanta pružiny pro sekundární břit, a konstanta pružiny pro primární břit bude menší než konstanta pružiny pro sekundární břit. Progresivního předepnutí může být také dosaženo použitím stejných ramen (to znamená stejné konstanty pružin) pro všechny břity s tím, že druhé rameno bude namontováno výše než primární břit a třetí rameno namontováno výše než sekundární břit.

Pružiny, předepnutí a počáteční vyložení mohou být použity v kombinaci s účinkem předepnutí orientace pouzdra, aby bylo vytvořeno progresivní vyložení a/nebo progresivní rozložení síly. Na příklad, má-li pouzdro orientaci s těžkým krytem (na příklad orientace s těžkým víkem, ale s osou otáčení v blízkosti krytu a slabou vratnou pružinou, jak bylo zmíněno výše) progresivní břitová geometrie při užívání může být ovlivněna výššími předepnutími, konstantami pružin a klidovými vyloženími na terciárním a sekundárním břitech spíše než na primárním břitu. Jiné kombinace, které mohou být použity pro podpoření progresivního rozložení síly v průběhu holení zahrnují vyšší předepnutí, konstantu pružiny nebo klidové vyložení na třetím břitu spíše než na prvním břitu nebo kombinace těchto parametrů s výššími hodnotami na třetím břitu ve srovnání s prvním břítem. Hodnoty parametrů na druhém břitu by měly přednostně být střední nebo stejné jako na třetím břitu, aby bylo podpořeno progresivní rozložení síly.

Předepnutí pružin jsou obvykle v rozmezí přibližně 25g nebo méně. Síla na jednotlivých břitech by byla předpokládána v rozmezí přibližně od 0 do 40 g, s tím, že na prvním břitu mezi 0 a 20 gms, a na třetím břitu mezi více než 0 a méně než 40 gms. Síly na jednotlivých břitech by byly obvykle větší než 5 gm. Klidová vyložení a vyložení v průběhu holení jsou obvykle v rozmezích uvedených výše.

Claims

1. Bezpečná holící břitová jednotka^ obsahující kryt (2), víko (3) a první, druhé a třetí břity (11,12,13) s rovnoběžnými hranami umístěnými v prostoru mezi krytem a víkem, vyznačující se tím, že alespoň jeden prvek_;vybraný mezi třemi břity (11,12,13), krytem (2) a víkem (3) je pohyblivý z neholící klidové polohy do upravené břitové geometrie ý<vyložení prvního břitu (11) není větší než nula a vyložení třetího břitu (13) není menší než nula

2. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jeden prvek (kryt, víko, břity) je pohyblivý z neholící polohy do předem stanovené polohy dané dorazovými prvky nebo přítlačným zařízením.

3. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující setím, že alespoň jeden pohyblivý prvek je tvořen krytem (2).

4. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující setím, že alespoň jeden pohyblivý prvek je tvořen víkem (3).

5. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň jeden pohyblivý prvek je tvořen břitem nebo břity (11,12,13).

6. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 5, vyznačující se tím, že břity jsou pohyblivé ·· ·· ·· • · · · · · · • · ·· · · • · · · · · · • · · · · * ·· ·· • · · · • · · · ·· · · · • · - · ·» ·· nezávisle na sobě.

7. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 5, vyznačující se tím, že bříty jsou pohyblivé současně.

8. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 7, vyznačující se tím, že břity jsou neseny pomocí několika součástí (26) pro otáčivý pohyb.

9. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 8, vyznačující se tím, že natáčivá součást (26) je otočná okolo osy (A), umístěné nad hranami břitů.

10. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že v upravené břitové geometrii je vyložení prvního břitu (11) negativní s hodnotou vyložení v rozsahu od 0,0 do 0,2 mm, například 0,04 mm.

11. Bezpečná'holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že v uvedené břitové geometrii má vyložení třetího břitu (13) kladnou hodnotu ne větší než +0,3 mm.

12. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že v uvedené upravené břitové geometrii má druhý brit (12) vyložení ne menší než je vyložení prvního břitu (11) a ne větší než je vyložení třetího břitu (13).

13.

Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 12, ·· ·· • · · * • · ·· ·· · · · vyznačující se tím, že v uvedené upravené břitové geometrii je vyložení druhého břitu (12) v podstatě rovno nule.

14. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, ’ že v uvedené upravené břitové geometrii má vyložení třetího břitu (13) pozitivní hodnotu v podstatě velikost rovnou negativní hodnotě vyložení prvního břitu (11).

15. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že rozteč upravené břitové geometrie mezi hranou prvního břitu (11) a krytem (2) je v rozsahu od 0,5 mm do 1,5 mm.

16. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že rozteč v uvedené břitové geometrii je mezi hranou třetího břitu (13) a hranou druhého břitu (12) a rozteč mezi hranou druhého břitu (12) a hranou prvního břitu (11) v rozsahu od 1,0 do 2,0 mm, například 1,5 mm.

17. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že v uvedené upravené břitové geometrii je rozteč mezi hranou prvního břitu (11) a krytem (2) v podstatě menší než rozteč mezi hranami prvního břitu (11) a druhého břitu (12) a rozteč mezi hranami druhého břitu (12) a třetího břitu (13).

18. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že v uvedené upravené břitové geometrii je rozteč mezi hranou prvního břitu (11) a krytem (2) v podstatě rovna 0,7 mm.

•β ·· ·» • « · · · · · • · ·· · · • · · · · · · • · · · · · ·· ·· 10 · ·· ·· • · · · • · ·· • · · · · • · ·

4 · * ·

19. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že v neholící poloze jsou hrany břitů umístěny pod tangenciální rovinou k povrchu kůže u krytu a víka (obr. 2).

20. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z výše uvedených nároků, vyznačující se tím, že břity (11, 12, 13) jsou nezávisle připojené pro pružný pohyb vzhledem k pouzdru jednotky.

21. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 20, v y značující se tím, že třetí břit (13) , nebo druhý břit (12) a třetí břit (13) mají větší tuhost pružiny než uvedený první břit (11).

22. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 20, v y značující se tím, že třetí břit (13), nebo druhý břit (12) a třetí břit (13) mají větší předpětí než uvedený první břit (11).

23. Bezpečná holící břitová jednotka podle kteréhokoli z nároků 20 až 22, vyznačující se tím, že v holící poloze je síla na prvním břitu (11) menší nebo rovna síle na druhém břitu (12) a síla na druhém břitu (12) je menší nebo rovna síle na třetím břitu (13).

24. Bezpečná holící břitová jednotka podle nároku 23, vyznačující se tím, že síla na prvním břitu (11) je mezi nulou a 20 gms a síla na třetím břitu (13) je větší než nula a menší než 40 gm.

25. Bezpečná holící břitová jednotka podle jednoho z