Bezpečná holicí břitová jednotka

Oblast techniky

Vynález se týká bezpečných holicích strojků a zejména se týká bezpečných holicích strojků opatřených hlavou holicího strojku s několika břity, uspořádanými paralelně pro následný dotek s povrchem pokožky při holení. Vynález je využitelný u bezpečných holicích strojků, jejichž hlavy jsou pevně spojeny s rukojetí holicího strojku a u bezpečných holicích strojků, jejichž hlavy jsou snadno připojitelné a odpojitelné k rukojeti holicího strojku, v případě, když jsou břity ztupeny a v dalším případě může vynález zahrnovat hlavu holicího strojku, která je pevně spojena s rukojetí holicího strojku, která je pevně spojena s rukojetí holicího strojku neboje spojena pohyblivě, tj. otočně vzhledem kosám rovnoběžným khranám břitů, sodpovídající přítlačnou silou na rukojeť, přenášenou na břitovou jednotku během holení.

Dosavadní stav techniky

Uvedený vynález se zvláště odvolává na břitovou jednotku bezpečného holicího strojku, obsahující tři břity s odpovídajícím umístěním hran břitů. Původní patentová přihláška č. PCT/US 94/10717 uvádí, že s takovýmito břitovými jednotkami zdokonalujícími celkové holení může být holení zdokonaleno, pokud jsou hrany břitů umístěny do přesných geometrických tvarů, zejména pokud první břit, jehož hrana je nejbližší ke krytu, má vyložení menší než nula a třetí břit, opatřený hranou nejbližší k víku, má vyložení větší než nula. V nej výhodnějším geometrickém uspořádání je první nebo primární břit opatřen negativním vyložením s absolutní hodnotou v rozmezí od 0 do 0,2 mm, zejména rovným okolo -0,04 mm pro rozteč primárního břitu okolo 0,7 mm, třetí břit má vyložení s pozitivní hodnotou ne větší než asi +0,3 mm (s výhodou menší než 0,2 mm) například okolo +0,06 mm nebo +0,09 mm, a druhý břit má vyložení okolo nuly, rozteče druhého a třetího břitu jsou od 1,0 do 2,0 mm, s výhodou okolo 1,5 mm. Pro objasnění břitové geometrie, popsané a chráněné v patentových nárocích výše uvedených předchozích přihlášek, je zde uváděna „cílová geometrie pro břity“. Pro další informace a detaily geometrického uspořádání břitů mohou sloužit předchozí přihlášky jako možnost objasnění některých nejasností.

Vyložení břitů je definováno kolmou vzdáleností nebo výškou hrany břitu, měřenou s ohledem na tangenciální rovinu v místě doteku povrchu pokožky s břitovou jednotkou, dále v místě před a v místě za hranou břitu. Takto může být dosažena kladná hodnota, pokud je hrana břitu nad touto rovinou, to jest, je uzavřen povrch holené pokožky v kolmé rovině, nebo záporná hodnota, pokud je hrana břitu pod touto kolmou rovinou, to jest dále mimo kůže než je kolmá rovina. Rozteč břitu je v rozsahu od hrany břitu k prvku dotýkajícímu se kůže těsně před hranou jako míra podél tangenciální roviny procházející mezi prvkem a hranou břitu.

Tříbřité uspořádání, popsané výše, je využitelné v břitové jednotce, ve které jsou břity pohyblivě spojeny vzhledem ke krytu a víku. Je rovněž využitelné v počáteční nebo cílové geometrii v případě břitové jednotky, ve které jsou břity uloženy pružně a jsou schopné se prohýbat podle síly vyvozované během holení.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je výhodné, že některé části břitové jednotky se pohybují vzhledem k ostatním částem, a že toto může být zřejmé bez ztráty výhod výše uvedené geometrie břitu. Podle výhodného provedení vynálezu obsahuje bezpečná břitová jednotka kryt, víko a první, druhý a třetí břit s rovnoběžným uspořádáním břitů, umístěných v prostoru mezi krytem a víkem. Alespoň jeden prvek vybraný z břitů, krytu a víka je pohyblivý z polohy před holením do potřeb

-1 CZ 290222 B6 né polohy vyložení břitové jednotky a pro získání potřebného uspořádání břitů, kde vyložení prvního břitu není větší než nula a vyložení třetího břitu není menší než nula. Alespoň jeden z prvního a třetího břitu je opatřen různým vyložením, když je nejméně jeden pohyblivý prvek v neholící klidové poloze.

Předem stanovená a upravená břitová geometrie je daná přestavením alespoň jednoho prvku vybraného mezi třemi břity, krytem a víkem do polohy ohraničené dorazovým povrchem nebo tlakovým zatížením, přičemž přestavitelným prvkem je kryt, nebo víko, nebo jeden nebo více břitů, které jsou uspořádány přestavitelně nezávisle na sobě navzájem. Břity mohou být uspořádány přestavitelně společně a upraveny na natáčivé součásti, která je otočně uložena okolo podélné osy otáčení, umístěné nad řeznými hranami břitů.

Vyložení řezné hrany prvního břitu je negativní a jeho velikost je v rozsahu od 0,0 do -0,2 mm, s výhodou -0,04 mm, vyložení řezné hrany třetího břitu má kladnou hodnotu ne větší než +0,3 mm, přičemž druhý břit má vyložení řezné hrany ne menší, než je vyložení řezné hrany prvního břitu a ne větší než je vyložení řezné hrany třetího břitu, přičemž vyložení řezné hrany druhého břitu je s výhodou rovno nule.

Absolutní hodnota vyložení řezné hrany třetího břitu odpovídá velikosti absolutní hodnoty vyložení řezné hrany prvního břitu (11), přičemž rozteč mezi řeznou hranou prvního břitu a kiytem je v rozsahu od 0,5 mm do 1,5 mm, s výhodou rovna 0,7 mm, rozteč mezi řeznou hranou třetího břitu a řeznou hranou druhého břitu a rozteč mezi řeznou hranou druhého břitu a řeznou hranou prvního břitu je v rozsahu od 1,0 do 2,0 mm, zejména 1,5 mm, přičemž rozteč mezi řeznou hranou prvního břitu a krytem je menší než rozteč mezi řeznými hranami prvního břitu a druhého břitu a menší než rozteč mezi řeznými hranami druhého břitu a třetího břitu.

V neholící klidové poloze jsou řezné hrany břitů umístěny pod tangenciální rovinou mezi krytem a víkem vzhledem k povrchu kůže, přičemž břity jsou nezávisle pružně připojeny k rámu pomocí pružin tak, že třetí břit nebo druhý břit a třetí břit mají tuhost svých připojovacích pružin větší, než je tuhost připojovacích pružin prvního břitu, přičemž třetí břit nebo druhý břit a třetí břit mají předpětí svých připojovacích pružin větší, než je předpětí připojovacích pružin prvního břitu.

Přehled obrázků na výkresech

Plné pochopení vynálezu bude blíže zřejmé prostřednictvím konkrétních podrobných příkladů provedení, znázorněných na výkresech, kde:

obr. 1 znázorňuje výhodné uspořádání holicí břitové jednotky během holení a odpovídající obr. 2 z dříve podané přihlášky č. PCT7US94/10717;

obr. 2 znázorňuje příčný řez prvním provedením uvedeného vynálezu v klidové poloze;

obr. 3 znázorňuje břitovou holicí jednotku z obr. 2 se součástmi umístěnými v jiné poloze;

obr. 4 a obr. 5 znázorňují druhé provedení holicí břitové jednotky v polohách odpovídající polohám z obr. 2 a obr. 3;obr. 6 a obr. 7 znázorňují třetí provedení holicí břitové jednotky v polohách odpovídající polohám z obr. 2 a obr. 3;

obr. 8 až obr. 10 znázorňují různý sklon hlavy holicího strojku vzhledem k holené pokožce;

obr. 11 znázorňuje příčný řez dalším provedením ukazujícím použití ramen konzolky pro předepjaté upnutí břitů.

-2CZ 290222 B6

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje schematicky bezpečnou holicí břitovou jednotku opatřenou rámem 1, tvořeným krytem 2 a víkem 3 a pohyblivým lubrikačním proužkem 4. V rámu 1 je umístěn primární břit 11, sekundární břit 12 a terciární břit 13. Břity 11, 12, 13 jsou opatřeny hranami, ležícími v rovině P. Geometrie břitové jednotky je následující:

a) Rozteč primárního břitu 11 je od 0,5 do 1,5 mm a je s výhodou 0,7 mm.

b) Rozteč S₇ sekundárního břitu 12 a rozteč S3 terciárního břitu 13 je v rozsahu od 1,0 do 2,0 mm a je s výhodou 1,5 mm.

c) Vzdálenost S_á od hrany terciárního břitu 13 k víku 3 je okolo 1,8 mm.

d) Vyložení primárního břitu 11 je -0,04 mm.

e) Vyložení sekundárního břitu 12 je ne menší, než vyložení primárního břitu 11 a ne větší, než vyložení terciárního břitu 13, a jak je znázorněno, je rovno nule.

f) Vyložení terciárního břitu 13 je okolo + 0,09 mm.

Kromě toho co bude dále uvedeno, jsou tělesná vytvoření uvedeného vynálezu popsána dále tak, že jde v podstatě o stejnou břitovou geometrii, přičemž takovouto geometrii lze získat v případě, že břitová jednotka není zrovna používána.

V břitové jednotce, znázorněné na obr. 2 a obr. 3, je krámu 1 připevněn kryt 2 tak, že je umožněn jeho vertikální posuv mezi horní a dolní pozicí, které jsou definovány dorazovými plochami na rámu L Kryt 2 je lehce přitlačován do horní koncové pozice pružinou 20. Víko 3 je obdobně posuvně připevněno k rámu 1 a je umožněn jeho vertikální posuvný pohyb nahoru a dolů mezi koncovými pozicemi, které jsou definovány dorazy. Pružina 21 lehce přitlačuje víko 3 do je ho horní pozice. V horní koncové pozici krytu 2 dosedá nahoru orientovaná patka 30 na dorazový povrch 31, definovaný přírubou 32 spojenou s rámem 1, jak je znázorněno na obr. 2. Obdobně, v horní koncové pozici víka 3, dosedá nahoru orientovaná patka 34 víka 3 na dorazový povrch 35, definovaný přírubou 36, spojenou s rámem k V dolních koncových pozicích krytu 2 a víka 3 dosedají tyto v uvedeném pořadí na dorazové povrchy 37 a 38, které jsou definovány dolní stěnou rámu 1, jak je znázorněno na obr. 3. Tři břity 11, 12, 13 mohou být pevně namontovány v rámu 1, nebo mohou být předepnuty odpovídajícími pružinami 19, 24 proti dorazovému povrchu 18, který je definován dovnitř otočenými přírubami na koncových stěnách rámu 1.

V klidovém stavu je břitová geometrie posazena mimo cílovou geometrii pro břity 11, 12, 13. Negativní vyložení primárního břitu 11 má absolutní hodnotu podstatně větší než 0,2 mm a terciární břit 13 má negativní vyložení. Při užívání jsou kryt 2 a víko 3 stlačeny proti pružinám 20, 21, které na ně v uvedeném pořadí působí a zaujímají jejich dolní koncové pozice, jak je znázorněno na obr. 3. Je tak obdržena modifikovaná geometrie, odpovídající geometrii znázorněné na obr. 1. Z této cílové geometrie mohou být břity 11, 12, 13 vychýleny směrem dolů proti jejich individuálním pružinám 19, ale ztráta zvýšeného holicího výkonu díky cílové geometrii není nutná. Mimoto není podstatné, aby při kontaktu s pokožkou při užívání břitové jednotky zůstaly kryt 2 a víko 3 v jejích dolních koncových pozicích. Může jim být umožněno pohybovat se pod vlivem jejich příslušných pružin 20 a pružin 21.

V návrhu řešení na obr. 4 a obr. 5 jsou víko 3 a kryt 2 pevně spojeny s rámem L, jako na obr. 1, ale břity 11, 12, 13 jsou v tomto případě pohyblivé a ovlivněné příslušnými pružinami 24. Pružiny 24 by mohly břity 11, 12, 13 lehce tlačit směrem nahoru proti dorazovému povrchu 18 (jak bylo zmíněno v souvislostí s obr. 2 a obr. 3), ale, jak je znázorněno, pružiny 24 jsou nestlačeny pokud není břitová jednotka užívána, takže břity 11, 12, 13 jsou bez předpětí. V tomto stavu

-3CZ 290222 B6 břitové jednotky není dosažena cílová geometrie pro břity 11, 12, 13. Primární břit 11 má pozitivní vyložení, a vyložení terciárního břitu 13 je větší, než upřednostňované maximum +0,2 mm. Nicméně, při používání jsou břity 11, 12, 13 stlačeny proti síle pružin 24, takže je dosažena modifikovaná geometrie, jak je zobrazeno na obr. 5, a tím je docílena geometrie znázorněná na 5 obr. 1. Je-li to požadováno, břity 11, 12, 13 mohou být vybaveny dorazy pro předurčení pozic, do kterých je potřeba břity 11, 12, 13 vychýlit pro dosažení cílové geometrie. Případně mohou být zvoleny konstanty pružin 24 tak. aby vychýlení břitů 11, 12. 13 z jejich pozic nebylo vzhledem k cílové geometrii nadměrné.

Navržené řešení na obr. 6 a obr. 7 má rovněž pevný kryt 2 a víko 3. Tři břity 11. 12, 13 jsou namontovány na výkyvné části 26 uložené v rámu 1 jako by prostřednictvím kluzného ložiska tak, že je umožněn společný otočný pohyb břitů 11, 12, 13 okolo osy otáčení A umístěné nad hranami břitů 11. 12, 13. Listová pružina 28, nesená rámem 1, působí na výkyvnou část 26 a lehce ji tlačí do neholící pozice, znázorněné na obr. 6, při které jsou břity 11, 12, 13 mimo cílovou geometrii břitů. Primární břit 11 má pozitivní vyložení a terciární břit 13 má negativní vyložení. Při užívání způsobí vzniklé síly pootočení výkyvné části 26 proti působení pružiny 28 a zaujmutí polohy, která je znázorněna na obr. 7. Tato pozice může být předurčena takovým dorazem upevněným na rámu, jako jsou dorazy 40 nebo 41, schematicky naznačené na obrázcích. V takovém stavu břitové hlavice je docílena geometrie, jaká byla specifikována výše v souvislosti s obr. 1 a tím je tedy dosažena cílová geometrie pro břity 11, 12, 13. Jak je zobrazeno, břity 11, 12, 13 jsou namontovány na výkyvné části 26 pevně, ale mohly by být namontovány na výkyvné části 26 také pomocí pružin, takže během holení by mohlo dojít k vychýlení břitů 11, 12, 13 z cílové geometrie, jak bylo zmíněno výše v souvislosti s obr. 2 a obr. 3.

Přesto, že všechna navrhovaná řešení zpočátku nesplňují geometrické parametry pro dosažení nejlepšího holicího výkonu, všechny návrhy jsou přizpůsobeny tak, že geometrické parametry budou dosaženy při užívání. Je třeba zdůraznit, že zatímco některé návrhy řešení jsou popisovány, v rámci patentových nároků jsou chráněna i jiná možná řešení. Například, pouze jeden prvek, kryt 2 nebo víko 3, by mohl být pohyblivý, nebo by mohly být pohyblivé břity 11, 12,13 a kryt 2 a/nebo víko 3, nebo by mohly být pohyblivé pouze dva z břitů 11, 12.13. Možné jsou i jiné kombinace pohyblivých elementů. Elementy by kromě toho mohly být přizpůsobeny pro pohyb jiným způsobem, jako například kryt 2 navržený tak, aby se mohl ohýbat nebo vyklánět a/nebo pohybovat a tím měnit rozteč primárního břitu 11 a rovněž modifikovat jeho vyložení.

Charakteristickým znakem pohyblivého a odpruženého krytu 2 a/nebo víka 3, jak je tomu v případě obr. 2 a obr. 3, je, že pokud není břitová jednotka používána, jsou všechny hrany břitů

11. 12, 13 rozmístěny pod rovinou tečnou k pokožce dotýkající se povrchů krytu 2 a víka 3. Nicméně, kryt 2 a/nebo víko 3 mohou být snadno posunuty do zatažené pozice definované dorazem, takže je dosažena žádaná břitová geometrie.

Je zřejmé, že zdokonalené holicí výsledky jsou docíleny, když je na pouzdrech se třemi pružně namontovanými břity 11, 12, 13 během holení „progresivní rozložení síly“, to znamená, síla na terciárním břitu 13 je větší než síla na primárním břitu 11 a síla na sekundárním břitu 12 je střední velikosti vzhledem k primárnímu a terciárnímu břitu 11, 13 neboje stejná jako síla na buď 45 terciárním nebo primárním břitu 13, JJ_. Rozložení síly na břitech 11, 12, 13 může být ovlivněno účinkem předepnutí orientace pouzdra, geometrií břitů 11, 12 13 a uspořádáním pružin 19, 24 břitů, 11,12, 13 o čemž je provedena podrobná diskuse níže.

Účinek předepnutí orientace pouzdra souvisí s tím, jak úhlová orientace pouzdra vzhledem 50 k pokožce ovlivňuje síly na jednotlivých břitech 11, 12, 13. Obr. 8 až obr. 10 ilustrují tři orientace pouzdra 130, neutrální orientace, orientace s těžkým víkem 134 a orientace s těžkým krytem 132. Na těchto obrázcích je schematicky znázorněno pouzdro 130 zahrnující kryt 132, víko 134 a břity 136, 138, 140 a ie naznačena jeho orientace vztažená k povrchu pokožky 142. V průběhu vlastního holení by bylo obecně pouzdro 130 zatlačeno proti povrchu pokožky 142 a způsobilo ⁵⁵ by jej > vychýlení, takže celá horní část pouzdra 130 bude v kontaktu s pokožkou 142. Pokud jsou

-4CZ 290222 B6 předpokládána vyložení ve stavu neužívání při holení, a předpětí pružin a jejich konstanty jsou stejné pro všechny břity 136, 138, 140, pak bude orientace pouzdra 130 řídit rozložení síly na břitech 136, 138, 140 v průběhu holení.

Na obr. 8 je orientace pouzdra 130 neutrální. Je-li v tomto případě pouzdro 130 uživatelem zatlačeno proti povrchu pokožky 142 pro přivedení všech břitů 136, 138, 140 do holicího kontaktu, síly jsou na tři břity 136, 138, 140 aplikovány jednotně. Pro vytvoření progresivního rozložení síly může být modifikována břitová geometrie a/nebo může být modifikováno uspořádání pružin břitů, o čemž je provedena podrobná diskuse dále.

Na obr. 9 má pouzdro 130 orientaci s těžkým víkem 134. V tomto případě dojde ke kontaktu víka 132 s povrchem pokožky 142 nejprve. Při zatlačení zbytku horní části pouzdra 130 proti pokožce 142 je více síly aplikováno na břity v blízkosti víka 132. Síla na terciárním břitu 140 je tudíž větší než síla na sekundárním břitu 138, která je větší než síla na primárním břitu 136, což je progresivní rozložení síly.

Na obr. 10 má pouzdro 130 orientaci s těžkým krytem 132. V tomto případě dojde ke kontaktu krytu 132 s povrchem pokožky 142 nejprve. Při zatlačení zbytku horní části pouzdra 130 proti pokožce 142 je více síly aplikováno na břity v blízkosti krytu 132. Síla na primárním břitu 136 je tudíž větší než síla na sekundárním břitu 138, která je větší než síla na terciálním břitu 140. Stav s těžkým krytem 132 takto podporuje opak „progresivního rozložení síly“. Pro vytvoření progresivního rozložení síly může být modifikována břitová geometrie a/nebo modifikováno uspořádání pružin břitů 136, 138, 140, aby působily proti rozložení síly, které by bylo jinak způsobeno stavem s těžkým krytem 132. Podrobná diskuse je provedena dále.

Pro pouzdra 130, která nejsou otočně spojena s držadlem, je orientace pouzdra 130 vzhledem k pokožce 142, a tím i účinek předepnutí orientace pouzdra 130, obecně dána orientací pouzdra 130 vzhledem k držadlu. Pro pouzdra 130 připevněná k držadlu otočně budou v klidové poloze pouzdra 130 umístění osy otáčení a vratná síla pružiny ovlivňovat účinek předepnutí orientace pouzdra 130. Například, pokud bude klidová orientace pouzdra 130 jako je znázorněno na obr. 9, víko 134 se dostane do kontaktu s pokožkou 142 nejprve; nicméně, pokud bude osa otáčení ležet v oblasti krytu 132 a vratná síla pružiny bude malá, potom se při holení z pouzdra 130 stane pouzdro 130 s těžkým krytem 132.

Jak bylo zmíněno výše, rozložení síly na břitech může být rovněž ovlivněno břitovou geometrií a uspořádáním pružin břitů. Břitová geometrie souvisí s vyložením v klidové poloze. Uspořádání pružin břitů souvisí s konstantami pružin a jejich předpětím.

Obr. 11 ilustruje jeden způsob realizace pružného namontování břitů a způsob možného seřízení klidového vyložení břitu. (Mohou být také použity jiné přístupy k montáži pružin). Podle obr. 11 konzolové plastové rameno 144 vychází z boční stěny tělesa 146 a zajišťuje pružné podepření pro horní ohebnou část 148 na jednom konci břitu. Řezné hraně 150 břitu je zamezeno v dalším pohybu směrem nahoru kovovou pojistkou 152, která je připojena k tělesu 146. Podobné rameno 144 vychází z druhé strany pouzdra a zajišťuje pružné podepření pro druhý konec břitu pod stejnou kovovou pojistkou 152. Pár ramen 144 odpovídá pružinám 19, 24 znázorněným na obr. 2 až obr. 5. Nahoru směřující síla F, kterou rameno 144, působící jako konzolový nosník, vyvozuje na části 148 břitu, je lineární funkcí jejího posunutí y z nepředepnuté pozice směrem dolů: F = k.y, kde kje konstanta pružiny závislá na délce L ramene 144, momentu setrvačnosti I a modulu pružnosti E (k = L³ / 3EI). Je-li rameno 144 vychýleno pojistkou 152 o vzdálenost y_p při výrobě (to znamená rameno 144 je předepnuto silou F_p o velikosti k .y_p), potom je ve vztahu y rovno y_p + yj, kde yj odpovídá pohybu z klidové pozice směrem dolů, znázorněné na obr. 11.

Síly na břitech mohou být řízeny celou řadou způsobů pro vytvoření progresivního rozložení síly při holení. Například, rameno 144 může mít jinou konstantu pružnosti po změně délky ramene 144 nebo momentu setrvačnosti (například silnějším průřezem ramene 144). Na rameni 144

-5CZ 290222 B6 získáme při nezměněné dílce a průřezu rovněž jinou předepínací sílu F^p posunutím pozice, ve které je rameno 144 připevněno k boční stěně tělesa 146 směrem nahoru (pro zvýšení předepínací síly) nebo směrem dolů (pro snížení předepínací síly). Pozice nebo tvar pojistky 152 by mohly být také změněny za účelem nastavení předepínací síly F^p ramen 144; například pojistka 152 by 5 mohla být namontována tak, že část, která je v kontaktu s jedním břitem, je nižší nebo vyšší než část, která je v kontaktu s jiným břitem.

Jeden způsob dosažení progresivního rozložení síly v průběhu holení je zajištění počátečního progresivního vyložení a stejné předepínací síly a konstanty pružiny pro všechny břity. Jiný 10 způsob dosažení progresivního rozložení síly v průběhu holení je zajištění stejného počátečního vyložení (například všechna nulová) a progresivního předepnutí. Progresivního předepnutí může být dosaženo tím, že konstanta pružiny pro terciální břit bude větší než konstanta pružiny pro sekundární břit, a konstanta pružiny pro primární břit bude menší než konstanta pružiny pro sekundární břit. Progresivního předepnutí může být také dosaženo použitím stejných ramen 15 (to znamená stejné konstanty pružin) pro všechny břity s tím, že druhé rameno bude namontováno výše než primární břit a třetí rameno namontováno výše než sekundární břit.

Pružiny, předepnutí a počáteční vyložení mohou být použity v kombinaci s účinkem předepnutí orientace pouzdra, aby bylo vytvořeno progresivní vyložení a/nebo progresivní rozložení síly. 20 Například, má-li pouzdro orientaci s těžkým krytem (například orientace s těžkým víkem, ale s osou otáčení v blízkosti krytu a slabou vratnou pružinou, jak bylo zmíněno výše), progresivní břitová geometrie při užívání může být ovlivněna vyššími předepnutími, konstantami pružin a klidovými vyloženími na terciárním a sekundárním břitech spíše než na primárním břitu. Jiné kombinace, které mohou být použity pro podpoření progresivního rozložení síly v průběhu holení 25 zahrnují vyšší předepnutí, konstantu pružiny nebo klidové vyložení na třetím břitu spíše než na prvním břitu nebo kombinace těchto parametrů s vyššími hodnotami na třetím břitu ve srovnání s prvním břitem. Hodnoty parametrů na druhém břitu by měly přednostně být střední nebo stejné jako na třetím břitu, aby bylo podpořeno progresivní rozložení síly.

Předepnutí pružin jsou obvykle v rozmezí přibližně 25 g nebo méně. Síla na jednotlivých břitech by byla předpokládána v rozmezí přibližně od 0 do 40 g, s tím, že na prvním břitu mezi 0 a 20 gms, a na třetím břitu mezi více než 0 a méně než 40 gms. Síly na jednotlivých břitech by byly obvykle větší než 5 gm. Klidová vyložení a vyložení v průběhu holení jsou obvykle v rozmezích uvedených výše.