CZ336795A3

CZ336795A3 - Bisimides and pharmaceutical preparations based thereon

Info

Publication number: CZ336795A3
Application number: CZ953367A
Authority: CZ
Inventors: Arthur David Patten; Gregory James Pacofsky; Steven Paul Seitz; Emeka Amaechi Akamike; Robert Joseph Cherney; Iii Robert Frank Kaltenbach; Michael James Orwat
Original assignee: Du Pont Merck Pharma
Priority date: 1993-06-24
Filing date: 1994-06-15
Publication date: 1996-06-12
Also published as: US5585382A; BR9407265A; PL312272A1; ZA944370B; TW263506B; HU9503759D0; EP0705250A1; CA2165765A1; CN1125943A; IL110033A0; KR960703113A; FI956231L; US5416089A; AU7171294A; JPH08511802A; HRP940367A2; FI956231A7; FI956231A0; HUT75121A; SK163095A3

Description

Řešení se týká bisimidů polycyklických a heterocyklických chromoforů obecného vzorce I, které jsou užitečné jako protinádorové látky a farmaceuticých prostředků na jejich bázi.

é-?1

01-2111-95-Če

Bisimidy a farmaceutické prostředky na jejich bázi~~ -- Oblast techniky

Vynález se týká bisimidů polycyklických a heterocyklických chromoforů, které jsou užitečné jako protinádorové látky a farmaceutických prostředků na jejich bázi.

Dosavadní stav techniky

US patent č. 5 086 059, vydaný 4. února 1992, R.

J. Ardecky, A. D. Patten a J-H Sun, se týká protirakovinných činidel obecného vzorce

US patent č. 4 841 052, vydaný 20. června 1989, Harnish et al., se týká fluorescentních zhášečů obecného vzorce

El-Nagger et al., Chem. týká sloučenin obecného vzorce

Abstr.

1982, 99, 88558r, se

US patent č. 4 874 863, vydaný 17. října 1989, Brana et al., se týká protirakovinných činidel obecného vzorce

Horiguchi et al., Chem. Abstr. 1972, 76, 87174a, týká fluorescentních bělicích činidel obecného vzorce se

Předmětem vynálezu jsou bisimidy tri obecného vzorce I a tetraaminů

kde

R¹, R², R³, R⁹ a R¹⁰ nezávisle při každém svém výskytu · jednotlivě představuje vždy atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu vzorce OR⁴, S(O)gR⁴ nebo N(R⁴)₂, nitroskupinu, kyanoskupinu, atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu, fenylskupinu, trifluormethylskupinu nebo skupinu vzorce NHC(O)R⁴;

R⁴ nezávisle při každém svém výskytu představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo benzyl skupinu;

X¹ a Y¹ jsou spolu spojeny za vzniku benzenového kruhu substituovaného jedním až čtyřmi substituenty R³;

pětičlenného heterocyklu obsahujícího jeden až dva atomy dusíku, iminoskupiny, atomy kyslíku nebo atomy síry, který je substituován jedním až dvěma substituenty R³;

šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden až dva atomy dusíku, který je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce

kde jeden ze symbolů W a Z představuje karbonylovou skupinu a druhý představuje karbonylovou skupinu, iminoskupinu, atom síry nebo atom kyslíku;

X² a Y² které jsou přítomny fakultativně, mohou být spojeny za vzniku benzenového kruhu substituovaného jedním až čtyřmi substituenty R³;

kde jeden ze symbolů W' a Z' představuje karbonylovou skupinu a druhý představuje karbonylovou skupinu, iminoskupinu, atom síry nebo atom kyslíku; nebo

X² a Y² spolu spojeny nejsou a když R² je v poloze 4, potom X² a R² mohou být spojeny za vzniku ethylenového můstku;

Q představuje skupinu obecného vzorce

kde A představuje skupinu vzorce NR⁸ nebo

R⁵, R⁶ a R⁷ nezávisle představuje při každém svém výskytu vždy atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 3 atomy

—..... uhlíku, allylskupinu nebo skupinu'vzorce CH₂G,'kde

G představuje hydroxyskupinu, methoxyskupinu, methylthiomethylskupinu, skupinu vzorce (CH₂)qNH₂nebo fenylskupinu;

R⁸ nezávisle představuje při každém svém výskytu atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo allylskupinu;

m³·, m², m³ a m⁴ nezávisle představuje vždy číslo s hodnotou 0 až 1, přičemž alespoň dva z těchto symbolů představují čísla 1;

n¹, n², n³ a n⁴ nezávisle představuje vždy číslo s hodnotou 0 až 1, přičemž alespoň dva z těchto symbolů představují čísla 1;

p¹, P², P³ a p⁴ nezávisle představuje vždy číslo s hodnotou 0 až 1, přičemž alespoň dva z těchto symbolů představují čísla 1; a q nezávisle při každém svém výskytu představuje číslo s hodnotou 0 až 2;

a jejich farmaceuticky vhodné soli.

Ze sloučenin podle vynálezu se dává přednost sloučeninám obecného vzorce I, kde

R³, R² a R³ nezávisle při každém svém výskytu jednotlivě představuje vždy atom vodíku, methylskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu nebo kyanoskupinu;

R⁹ a R¹⁰ představuje vždy atom vodíku;

X¹ a Y¹ jsou spolu spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce

a Y² které jsou přítomny fakultativně, mohou být spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce /W'II

X² a Y² spolu spojeny nejsou a když R² je v poloze 4, potom X² a R² mohou být spojeny za vzniku ethylenového můstku.

-------2 výše uvedených přednostních sloučenin podle vynálezu se větší přednost dává sloučeninám obecného vzorce I, kde

R¹ a R² nezávisle při každém svém výskytu jednotlivě představuje vždy atom vodíku, aminoskupinu nebo nitroskupinu;

X¹ a Y¹

X² a Y² jsou spolu spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³;

které jsou přítomny fakultativně, mohou být spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo

R⁵ a R⁶ nezávisle představuje při každém svém výskytu vždy atom vodíku, methylskupinu, ethylskupinu nebo methy1thioethylskupinu;

R⁸ nezávisle představuje při každém svém výskytu atom vodíku nebo methylskupinu; a součet hodnot indexů m¹, m², m³, m⁴, n¹, n², n³ a n⁴je 4 až 7.

Z výše uvedených sloučenin podle vynálezu, kterým se dává větší přednost, se největší přednost dává sloučeninám obecného vzorce I, kde

R³ nezávisle představuje vždy atom vodíku nebo methyl skupinu;

R⁷ nezávisle představuje vždy atom vodíku, methylskupinu, ethylskupinu nebo methylthioethylskupinu; a

Q představuje skupinu vzorce

R5 R5 R8 R⁷ R⁷ R⁸ R⁶ R⁶ —CHCH-N-CH-CH-N-CHCH-

Jako konkrétní sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I, kterým se dává přednost, je možno uvést:

dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis[2-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylaminoJethanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis[2-(3-nitro-7-methyl5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]ethanu;

dihydromethansulfonát (S,S)-1,2-bis[2-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)-1-methylethylamino]ethanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis( 2-(3-nitro-7-methyl5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-(R)-1methylethanu;

hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10dikarboximido )propylamino]-l-(3-nitronaf talen-1,8-dikarboximido)butanu;

dihydromethansulfonát (R,R) -l-[2-(5-azafenanthren-1,10dikarboximido) propy lamino] -2-[ 2-(3-nitronaf talen-1 ,8-dikarboximido)propylamino]ethanu;

hydromethansulfonát 4-[3-(8-azafenanthren-1,10-dikarboximido )propylamino)-1-(3-nitronaftalen-1,8-dikarboximido)butanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(3-nitro-7-methyl-5azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-2-[2-(3nitronaftalen-1,8-dikarboximido)propylamino]ethanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(6-azafenanthren-1,10-dikarboximido ) propylamino ] -2- [ 2- (3-nitronaf talen-1,8-dikarboximido)propylamino]ethanu a dihydromethansulfonát (R,R)-l-[3-nitro-6-azafenanthren-1,10 dikarboximido)propylamino]-2-[2-(3-nitronaftalen-1,8-dikarboximido )propylamino]ethanu.

Výše uvedené skupiny sloučenin, kterým se dává přednost, představují přednostní provedení tohoto vynálezu, na něž vsak vynález není omezen.

Předmětem vynálezu jsou také farmaceutické prostředky, jejichž podstata spočívá v tom, že obsahují vhodný farmaceutický nosič a jednu nebo více výše popsaných sloučenin v účinném množství pro léčbu rakoviny.

Výše popsané sloučeniny mohou obsahovat asymetrická centra o Do rozsahu tohoto vynálezu spadají všechny chirální, enantiomerické, diastereomerické a racemické formy těchto sloučenin. Sloučeniny obecného vzorce I se tedy mohou vyskytovat ve formě jednotlivých stereoisomerů, neracemických stereoisomerických směsí, racemických směsí nebo diastereomerických směsí.

Pokud se některá z proměnných vyskytuje v kterékoliv složce obecného vzorce I nebo jiného obecného vzorce více než jednou, její definice je při každém výskytu nezávislá na definici při všech ostatních výskytech. Kombinace substituentů a/nebo proměnných jsou přípustné pouze za předpokladu, že mají za následek vznik stabilních sloučenin.

Pod přívlastkem symetrický, pokud se ho používá ve spojení se sloučeninami obecného vzorce I, se rozumí, že sloučenina obecného vzorce I obsahuje dvojice totožných substituentů: R¹, R²; X¹ a Y¹, X² a Y²? a R⁹, R¹⁰. Za symetrické sloučeniny obecného vzorce I jsou tedy považovány sloučeniny, kde R¹ = R², X³· a Y¹ = X² a Y² a R⁹ = R¹⁹. Pod přívlastkem asymetrický se podobně rozumějí sloučeniny obecného vzorce I, v nichž alespoň jedna z dvojic substituentů R¹, R²; X¹ a Y¹, X² a Y²; a R⁹, R¹⁹ neobsahuje totožné skupiny. Za asymetrickou sloučeninu obecného vzorce I je tedy například možno považovat sloučeninu, kde R^x = R,

X¹ a Y¹ = X² a Y² a R⁹ není totožný s R¹⁹. Podobně lze za asymetrickou sloučeninu obecného vzorce I například možno považovat sloučeninu, kde R^x není totožný s R , X^A a Υ^χneodpovídá X² a Y² a R⁹ = R¹⁹ atd.

Pod označením alkylskupina se rozumí nasycená alifatická uhlovodíková skupina s přímým nebo rozvětveným řetězcem obsahující specifickovaný počet atomů uhlíku.

Pod označením heterocyklus nebo heterocyklický kruh se rozumí stálý pěti- až sedmičlenný monocyklický nebo sedmi- až desetičlenný bicyklický heterocyklický kruhový systém, který je nasycený nebo nenasycený a který se skládá z atomů uhlíku a 1 až 4 heteroatomů nezávisle zvolených ze souboru zahrnujícího atomy dusíku, kyslíku a síry, přičemž heteroatomy dusíku a síry jsou popřípadě oxidovány a atomy dusíku jsou popřípadě kvaternizovány, přičemž tyto skupiny zahrnují také bicyklické skupiny, v nichž je některý z výše uvedených heterocyklických kruhů přikondenzován k benzenovému kruhu. Heterocyklický kruh může být připojen ke své pendantní skupině na kterémkoliv heteroatomů nebo atomu uhlíku, pakliže to má za následek vznik stabilní struktury. Heterocyklické kruhy zde popsané mohou být substituovány na atomu uhlíku nebo atomu dusíku, za předpokladu, že výsledná sloučenina je stabilní. Jako neomezující příklady heterocyklických zbytků je možno uvést akridinyl, azocinyl, benzimidazolyl, benzofuryl, benzothiofenyl, karbazolyl, 4aHkarbazolyl, β-karbolinyl, chromanyl, chromenyl, cinnolinyl, dekahydrochinolyl, 2H,6H-1,5,2-dithiazinyl, furyl, furazanyl, imidazolidinyl, imidazolinyl, imidazolyl, lH-indazolyl, indolenyl, indolinyl, indolizinyl, indolyl, 3H-indolyl, isobenzofuryl, isochromanyl, isoindolinyl, isoindolyl, isochinolyl, isothiazolyl, isoxazolyl, morfolinyl, naftyridinyl, oktahydroisochinolyl, oxazolidinyl, pyrimidinyl, fenanthridinyl, fenanthrolinyl, fenarsazinyl, fenazinyl, fenothiazinyl, fenoxathiinyl, fenoxazinyl, ftalazinyl, piperazinyl, piperidyl, 4-piperidonyl, pteridinyl, purinyl, pyranyl, pyrazinyl, pyrazolidinyl, pyrazolinyl, pyrazolyl, pyridazinyl, pyridyl, pyrimidinyl, pyrrolidinyl, pyrrolinyl, 2-pyrrolidonyl, pyrrolyl, 2H-pyrrolyl, chinazolinyl, ' chinolyl, 4H-chinolizinyl, chinoxalinyl, chinuklidinyl, tetrahydrofuryl, tetrahydroisochinolyl, tetrahydrochinolyl, tetrazolyl, 6H-1,2,5- thiadiazinyl, thianthrenyl, thienyl, thiofenyl, triazinyl a xanthenyl. Také sem spadají sloučeniny s kondenzovanými kruhy a spirosloučeniny, které například obsahují výše uvedené heterocykly.

Pod označením substituovaný se v tomto popisu rozumí, že jeden nebo více atomů vodíku na označeném atomu je nahrazeno některým zbytkem nebo skupinou z uvedeného souboru, za předpokladu, že se nepřekročí normální mocenství označeného atomu a že tato substituce má za následek vznik stabilní sloučeniny.

Pod označením stabilní sloučenina nebo stabilní struktura se zde rozumí, že příslušná sloučenina je dostatečně robustní, aby přežila izolaci z reakční směsi až do dosažení užitečného stupně čistoty a zpracování na účinné terapeutické činidlo.

Pod označením farmaceuticky vhodné soli se rozumějí deriváty výše uvedených sloučenin, které jsou modifikovány vytvořením solí s kyselinami nebo zásadami. Jako neomezující příklady je možno uvést soli bázických zbytků, jako aminových zbytků, s minerálními nebo organickými kyselinami; soli kyselých zbytků, jako zbytků karboxylových kyselin, s alkalickými kovy nebo organickými zásadami. Farmaceuticky vhodné soli sloučenin podle vynálezu je možno připravovat reakcí těchto sloučenin ve formě volných kyselin nebo bází s vhodným množstvím příslušné zásady nebo kyseliny ve vodě nebo v organickém rozpouštědle nebo jejich směsi. Přednost se přitom obvykle dává nevodnemu prostředí, jako je diethylether, ethylacetát, ethanol, isopropylalkohol, tetrahydrof uran, methylenchlorid nebo acetonitril. Seznam vhodných solí je možno nálézt v publikaci Remington's Pharma13 ceutical Sciences, 17. vydání, Mack Publishing Company, Easton, PA, USA 1985, str. 1418. Tato citace je zde uvedena náhradou za přenesení jejího obsahu do popisu tohoto vynálezu.

Pod označením terapeuticky účinné množství se zde rozumí množství léčiva nebo farmaceutického prostředku, které vyvolá biologickou nebo medicinální odpovědi tkáně, systému, živočicha nebo člověka, která je lékařem nebo výzkumníkem hledána.

Pod označením rakovina se rozumějí leukémie a tuhé nádory u člověka, zejména nádory prsu a tračníku.

Syntéza

Sloučeniny podle vynálezu je možno vyrábět způsoby znázorněnými v následujících schématech a uvedenými v následujících příkladech. Při těchto způsobech se používá vhodných výchozích látek, jejichž příklady jsou uvedeny v příkladech provedení tohoto vynálezu. Odborníkům v tomto oboru je zřejmé, že podmínky, za kterých se tyto způsoby provádějí, je možno obměňovat. Sloučeniny podle vynálezu je také možno vyrábět způsoby, které jsou známé v oboru organické syntézy. Všechny citace uvedené dále představují náhradu na přenesení jejich celého obsahu do tohoto popisu.

Symetrické sloučeniny obecného vzorce I je možno vyrábět kondenzací polycylického aromatického anhydridu vzerce 2 s polyaminem vzorce III ve vhodném rozpouštědle, jako je ethanol, propanol, tetrahydrofuran, dioxan nebo dimethylformamid, při teplotě v rozmezí od teploty okolí do teploty varu použitého rozpouštědla. Z reakční směsi se může izolovat volná báze bisimidového derivátu nebo se může reakční směs okyselit vhodnou minerální nebo organickou kyselinou, čímž se bisimidový derivát převede na farmaceuticky vhodnou sůl. Požadované látky se obvykle z reakční směsi oddělují filtrací. Soli je také možno vyrábět okyselením suspenze nebo roztoku izolované volné báze v ethanolu nebo dichlormethanu vhodnou kyselinou a oddělením takto vzniklé pevné látky filtrací. Volná báze vyžaduje v některých případech před převedením na sůl přečištění sloupcovou chromatografií.

Polyaminy jsou dostupné na trhu nebo je možno je vyrobit způsobem popsaným v Bergeron, R. J. Accs. Chem. Res 1986, 19, 105 nebo v PCT patentové přihlášce č. PCT/US92/ 02134 (WO 92/17453).

Schéma 1

Syntéza symetrických sloučenin obecného vzorce I

Asymetrické sloučeniny obecného vzorce I je možno vyrobit reakcí polyaminu vzorce 3 s ekvimolárními množstvími dvou různých anhydridú vzorce 2 a 5 a následující separací statistické směsi produktů sloupcovou chromatografií. Tento postup je znázorněn ve schématu 2.

Schéma 2

Syntéza asymetrických sloučenin obecného vzorce I

H1N-Q-NH2

Asymetrické sloučeniny obecného vzorce I je také možno vyrobit reakcí vhodného monoimidu (připraveného způsobem uvedeným v tomto popisu nebo způsobem uvedeným v patentové přihlášce USA 07/919,227) s jedním ekvivalentem anhydridu. Syntéza asymetrické sloučeniny obecného vzorce I reakcí polycyklického anhydridu vzorce 2 s monoimidem vzorce 8, která vede ke sloučenině vzorce 6, což je asymetrická sloučenina obecného vzorce I, je například znázorněna ve schématu III. Sloučeninu vzorce 6 je samozřejmě také možno získat analogickou reakcí odpovídajícího monoimidu vzorce 2 se sloučeninou vzorce 5.

Schéma 3

Syntéza asymetrických sloučenin obecného vzorce I

Polycyklické anhydridy, kterých se používá při výrobě sloučenin podle vynálezu, je možno samy o sobě vyrábět řadou různých způsobů, z nichž některé jsou ilustrovány dále. Tak například deriváty anhydridů 5- a 8azafenanthrendikarboxylové kyseliny je možno připravovat z 5-aminoacenaftenu vzorce 10, anhydridů 4-aminoftalové kyseliny vzorce 13 a anhydridů 3-aminoftalové kyseliny vzorce 14 způsobem znázorněným ve schématu 4 za použití různých cyklizačních reakcí (Jones, G., Chemistry of Heterocyclic Compounds, sv. 32, 1977, Weissberger, A.; Taylor, E. C. Editors.; Jones, G., Comprehensive Heterocyclic Chemistry, sv. 2, 1984, 395, Katritzky, A. R.; Rees, C. W. Editors).

Deriváty 5-azaacefenanthrenu vzorce 11 je možno oxidovat dvojchromanem sodným na požadované anhydridové deriváty vzorce 12. Anhydridy 5-, 6-, 7- a 8-azafenanthrendikarboxylové kyseliny je možno selektivně nitrovat na 3-nitroderiváty způsobem znázorněným pro 5-azaderiváty. Tyto způsoby jsou znázorněny ve schématu 4.

Schéma 4

Syntéza 5- a

8-azafenanthren-substituovaných anhydridů

Obecnější postup vedoucí k substituovaným fenanthrenům (Floyd, A. J.; Dyke, S. F. ; Ward, S. E., Chem. Rev. 1976 76, 509) a různým heterocyklickým derivátům je znázorněn ve schématu 5. Deriváty dimethylhomoftalátu vzorce 17 (Ungnade,

Η. E.; Nightingale, D. V.; French, Η. E. , J. Org. Chem.

1945, 10, 533; Horeau, A.; Jacques, J., Bull. Soc. Chim.

France 1948, 53) je možno podrobit reakci s aromatickými nebo heteroaromatickými karbonylovými sloučeninami mechanismem Stobbeho kondenzace (El-Rayyes, N. R.; Ali, A. H. A., J. Prakt. Chem. 1975, 317, 1040; J. Het. Chem. 1976, 13, 83), a přitom se získají substituované stilbeny vzorce 18. Zpočátku vzniklé poloestery je možno bud fotolyzovat (Mallory, F. B. ; Mallory, C. W., Organic Reactions 1984, 30, 1; Laarhoven, W. H., Reci. Trav. Chim. Pays-Bas 1983, 102, 185) za přímého vzniku polycyklického aromatického anhydridu vzorce 20, nebo je možno je převést na diestery a podobným způsobem zpracovat na anhydridy. Posledně uvedený způsob umožňuje provést chromatografické přečištění diesterových meziproduktů.

Schéma 5

Fotocyklizační postup vedoucí k polycyklickým anhydridům

O ⁺ Ar^R⁹

1. NaH.THF (2. MeOH, H⁺) .4»

2. Ac_?O

R' = H:

1. hv, fe, EtOH

R'=Me: hv, kEtOH

1. LiOH, vodný THF

2. AcOH, AcgO reflux

Při podobném postupu, který vede k polycyklickým anhydridům, se používá o-bromsubstituovaného aromatického nebo heteroaromatického aldehydu vzorce 21 při Stobbeho kondenzaci s dimethylhomoftalátovými deriváty vzorce 17. Stilbendiestery vzorce 22 vzniklé při tomto postupu je možno převést na polycyklické systémy vzorce 23 za použití kondenzační reakce katalyzované palladiem (Ames, D. E.; Opalko,

A., Tetrahedron 1984, 40, 1919), která je znázorněna ve schématu 6. Tyto diestery lze výše uvedeným způsobem převést na anhydridy vzorce 24. Tento přístup je výhodný, když kondenzační složky obsahují funkční skupiny, které nejsou kompatibilní s fotocyklizační reakcí, jako jsou například nitroskupiny.

Schéma 6

Výroba polycyklických anhydridú cyklizací za přítomnosti palladia

8-Substituované fenanthrenové sloučeniny je také možno vyrobit ze známého ketonu vzorce 25 (Scott, L. T.; Reinhardt, G.; Roelofs, N. H. , J. Org. Chem. 1985, 50, 5886) způsobem popsaným ve schématu 7. Tento keton se může převést na olefinický derivát vzorce 26 bud tak, že se k tomuto ketonu přidá nukleofilní sloučenina a eliminuje se vytvořený alkohol nebo tak, že se keton převede na enolový derivát. Tato látka může být zcela aromatizována působením 2,3-dichlor-5,6-dikyano-l,4-benzochinonu (DDQ) a převedena na anhydrid vzorce 28 oxidací dvojchromanem sodným.

Schéma 7

Syntéza 8-substituovaný fenanthren substituovaných anhydridů

Vedle fotocyklizačního postupu je možno heterocyk™' lické anhydridy kondenzovaným pštičlenným kruhem vyrobit také způsobem znázorněným ve schématu 8. Kondenzované imidazolanhydridy vzorce 30 je možno vyrobit redukcí anhydridůi 3-nitro-4-acylaminonaftalové kyseliny vzorce 29 chloridem cínatým a cyklizací intermediárních aminoamidů (Sachs, F.; Mosebach, G., Chem. Ber. 1911, 44, 2852). Kondenzované thia-* zolové sloučeniny vzorce 32 je možno získat bromací anhydridů 3-acylaminonaftalové kyseliny vzorce 31 a následující reakcí vzniklých 4-bromderivátů s Lawessonovým činidlem (Mylari, B. L. et al., J. Med. Chem. 1991, 34, 108).

Schéma 8

Syntéza heterocyklických anhydridu s pětičlenným kruhem

SnCI 2

HCI

CL· JD

NHCOR³

1. Br₂

2. Lawessonovo činidlo

Pentacyklické anhydridy znázorněné ve schématu 9 j možno získat postupy uvedenými v literatuře (sloučeniny vzorce 33: Kasai, T.; Ando, H.; Tsuruoka, S., Kogyo Kagaku Zasshi 1968, 71, 1871, Chem. Abstr. 1969, 70, 77657x; Akiyoshi, S.; Tsuge, O., Kogyo Kagaku Zasshi 1956, 59, 455, Chem. Abstr. 1958, 52, 3754b; Peters, A. T.; Rowe, F. M. , J Soc. Dyers Colour. 1943, 59, 52; sloučeniny vzorce 34,35:

- Nishi, H.-; Ehashi, S., Kogyo Kagaku Zasshi 1970, 73, 2425, Chem. Abstr. 1971, 75, 5761). Thiaderiváty je možno vyrobit podobnými metodami, jakých se používá při výrobě azasloučenin vzorce 34 a 35.

Schéma 9

Pentacyklické anhydridy

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech provedení. Uvedené příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah vynálezu v žádném ohledu neomezují.

Příklady provedeni vynálezu

V následujících příkladech se NMR spektra měří za použití spektrometru Vari.an VXR-300S při digitálním rozlišení ±0,4 Hz. Infračervená spektra se pořizují na spektro23 metru Perkin-Elmer Model 1600 FT-IR. Hmotnostní spektra s nízkým rozlišením (MS) se zaznamenávají na zařízení Hewlett-Packard 5988A s rozhraním particle beam LC/MS, přičemž měření se provádí hmotnostním spektrometrem Finnegan MAT 8230. Hmotnostní spektra s vysokým rozlišením (HRMS) se měří pomocí hmotnostního spektrometru VG 70-VSE. Teploty tání nejsou korigovány. Procentické výtěžky jsou hmotostní, ekvivalenty se vztahují k polárním poměrům a procentické údaje v rozpouštědlových směsích jsou objemové.

Obecný postup výroby bisimidů a jejich solí

Směs anhydridů (1 ekvivalent) a polyaminu (0,52 ekvivalentu) se 4 až 48 hodin zahřívá v ethanolu (O,1M) ke zpětnému toku. Z horké směsi se odfiltruje pevná látka, která se vysuší. Získá se volná báze. Surová látka se, je-li to žádoucí, přečistí v refluxujícím ethanolu, horká suspenze se přefiltruje a pevná látka se vysuší. V některých případech se volná báze musí přečistit chromatografií na sloupci silikagelu za použití směsí dichlormethanu a methanolu, jako mobilní fáze. Volná báze se suspenduje v ethanolu (O,1M) a k suspenzi se přidá methansulfonová kyselina (1,1 ekvivalentu pro monoaminy, 2,2 ekvivalentu pro diaminy). Získaná směs se 4 až 24 hodin zahřívá ke zpětnému toku. Suspenze se ochladí na teplotu místnosti. Vzniklá pevná látka se shromáždí na fritě, promyje ethanolem a vysuší. Surová pevná látka se přečistí v refluxujícím ethanolu (O,1M). Horká suspenze se přefiltruje, pevná látka se oddělí a vysuší. Získá se sůl bisimidů.

Příklad 1

Hydromethansulfonát 4-(3-(5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino] -1- (5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny (Zinke, A.; Raith, E., Monatsh. Chem. 1919,40, 271) se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (99 %) o teplotě tání 186 až 189’C.

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,18 - 2,33 (m, 4H), 2,55 - 2,66 (m, 2H), 3,53 - 3,65 (m, 4H), 4,55 - 4,71 (m, 4H), 7,38 7,53 (m, 1H), 8,41 - 8,63 (m, 4H) , 9,14 - 9.,28 (m, 2H)., ..9,45 - 9,60 (m, 6H), 9,61 - 9,70 (m, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 608 (M+H⁺, 100).

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (83 %) o teplotě tání 252 až 257’C (za rozkladu) .

¹H NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 1,68 - 1,85 (m, 4H), 2,05 2,14 (m, 2H), 2,31 (s, 3H), 2,98 - 3,15 (m, 4H), 4,13 - 4,25 (m, 4H), 7,90 (dd, 2H, J = 8,0, 4,4 Hz), 8,08 (dd, 2H, J = 7,7, 7,3 Hz), 8,28 - 8,38 (m, 2H), 8,6 (d, 2H, J = 7,3 Hz), 8,84 (d, 2H), J = 7,6 Hz), 9,04 (s, 2H), 9,23 - 9,29 (m,

2H), 9,51 (d, 2H, J = 8,0 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 608 (M+H⁺ volná báze, 100), 594 (8),

551 (6), 508 (5).

Příklad 2

A) Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Anhydrid 5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny (17,0 g, 68,2 mmol) se rozpustí v koncentrované kyselině sírové (70 ml). K teplému roztoku se přidá dusičnan sodný (2,90 g, 34,1 mmol). Získaná směs se zahřeje na 65°C a po 5, 22 a 30 hodinách se k ní přidají tři další alikvoty dusičnanu sodného (2,90 g, 34,1 mmol). Přídavek každého alikvotu způsobí zvýšení teploty asi o 20 °C, přičemž se teplota ustálí opět asi na 65’C. Získaný roztok se zahřívá ještě 14 hodin po posledním přídavku. Čirý oranžový roztok se ochladí na teplotu místnosti a nalije do vody (500 ml) a zbytek z reakční nádoby se vypláchne vodou (5 x 40 ml). Vodná suspenze se nechá ochladit na teplotu místnosti. Suspendovaná pevná látka se shromáždí na fritě, promyje vodou (2 x 50 ml) a vysuší. Získaná krémově zbarvená pevná látka se v kyselině octové (100 ml) s obsahem acetanhydridu (10 ml) hodiny zahřívá ke zpětnému toku a potom se směs ochladí ná teplotu místnosti. Pevná látka se shromáždí na fritě, promyje kyselinou octovou (25 ml) a etherem (2 x 25 ml) a vysuší. Získá se 18,31 g (91 %) nitrosloučeniny ve formě krémově zbarvené pevné látky o teplotě táni 268 až 269’C.

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 8,05 (dd, 1H, J = 8,0, 4,4 Hz),,

8,97 (dd, 1H), J = 8,0, 1,5 Hz), 9,11 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 9,33 - 9,40 (m, 2H), 10,16 (d, 1H, J = 2,2 Hz)

MS (Cl, CH₄) m/e (%) 295 (M+H⁺, 100), 265 (6), 250 (5).

B) Hydromethansulfonát 2-[3-(3-nitro-5-azafenanthren-l, 10dikarboximido)ethylamino]-1-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)ethanu

Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s diethylentriaminem za vzniku volné báze (93 %) o teplotě tání 276°C (za rozkladu).

^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 3,90 - 4,04 (brm, 4H), 4,79 4,93 (brm, 4H), 8,55 (dd, 2H, J = 8,5, 6,8 Hz), 9,36 (s,

2H), 9,50 - 9,63 (m, 4H), 9,54 (s, 2H), 10,35 (s, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 656 (M+H⁺, 100) 626 (12), 611 (4), 380 (6), 337 (10), 319 (2).

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (42 %) o teplotě tání 272 až 275’C (za rozkladu).

^XH NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 2,30 (s, 3H), 3,38 - 3,53 (brm, 4H), 4,39 - 4,48 (brm, 4H), 8,04 (dd, 2H), J = 8,1, 4,4 Hz),

8.62 (brs, 2H), 8,95 (dd, 2H), J = 8,1, 1,5 Hz), 9,10 (d,

2H, J = 2,6 Hz), 9,27 (s, 2H), 9,36 (dd, 2H, J = 4,4, 1,5 Hz), 10,15 (d, 2H, J = 2,6 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 656 (M+H⁺ volná báze, 100) 626 (10),

337 (11), 319 (5), 294 (4).

-..... P ř í k 1 a-d......3 . . -------.........

Hydromethansulfonát 3-[2-(3-nitro-5-azafenanthren-l,10dikarboximido )ethylamino]-1-(3-nitro-5-azafenanthren1,10-dikarboximido)propanu

Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s N-(2-aminoethyl)-l,3-propandiaminem za vzniku volné báze (96 %) o teplotě tání 257°C (za rozkladu).

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,46 - 2,59 (brm, 2H), 3,53 3.63 (brm, 2H), 3,86 - 3,95 (brm, 2H), 4,50 - 4,60(brm, 2H), 4,89 - 4,98 (brm, 2H), 8,54 - 8,65 (m, 2H), 9,33 (brs, 1H), 9,53 - 9,70 (m, 6H), 9,73 (brs, 1H), 10,35 (brs, 1H), 10,45 (brs, 1H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 670 (M+H⁺, 100), 640 (8), 624 (6), 613 (7), 432 (9), 404 (7), 394 (18), 351 (22), 337 (12).

Volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (60 %) o teplotě tání 263 až 265°C (za rozkladu).

^ΧΗ NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 2,03 - 2,15 (brm, 2H), 2,32 (s, 3H), 3,14 - 3,25 (br m, 2H), 3,30 - 3,45 (br m, zastíněn vodou), 4,21 (br t, 2H, J = 6,6 Hz), 4,39 - 4,48 )br m, 2H),

7,98 - 8,06 (m, 2H), 8,58 (br S, 2H), 8,95 (s, 1H), 8,98 (s, 1H), 9,10 (s, 2H), 9,26 (d, 2H, J = 8,1 Hz), 9,30 - 9,38 (m, 2H), 10,12 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 10,15 (d, 1H, J = 1,9 HZ )

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 670 (M+H⁺ volná báze, 100) 615 (6), 375 (5), 351 (7), 327 (7), 294 (6).

- 27 Příklad 4

Hydromethansulfonát 3-[3-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]—1—(3-nitro-5-azafenanthren-1,10dikarboximido)propanu

Anhydrid .3-nitrp.-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylově kyseliny se kondenzuje s 3,3'-iminobispropylaminem za vzniku volné báze (95 %) o teplotě tání 228’C (za rozkladu).

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): 62,48 + 2,61 (br m,

3,60	(br	m, 4H), 4,58	- 4,	70 (br m, 4H),	7,60
8,58	(dd,	, 2H, J = 7,5,	6,8	Hz), 9,56 (d,	2H) ,
9,60	(s,	2H), 9,64 (d,	2H)	, J = 7,5 Hz),	9,71

4H) , (br J = (s,

3,45 S, 1H)_e6,8 Hz), 2H), 10,41 (s, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 684 (M+H⁺, 100) 654 (31), 624 (6), 389 (79), 351 (13), 294 (32), 264 (14), 96 (20).

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (59 %) o teplotě tání 285 až 286°C (za rozkladu).

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHZ): δ 2,03 - 2,15 (br m, 4H), 2,33 (s,3H), 3,05 - 3,19 (br m, 4H), 4,20 (br t, 4H, J = 6,6 Hz) ,

7,98 (dd, 2H, J = 8,4, 4,4 Hz), 8,40 - 8,55 (br S, 2H), 8,88 (d, 2H, J = 8,1, 1,5 Hz), 9,02 (d, 2H, J = 2,6 Hz), 9,14 (^, 2H), 9,29 (dd, 2H, J = 4,4, 1,5 Hz), 10,00 (d, 2H, J = 2,6 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 684 (M+H⁺, volná báze 100) 654 (13),

627 (10), 389 (100), 351 (15), 294 (37).

Příklad 5

Hydromethansulfonát 4-(3-(3-nitro-5-azafenanthren-l,10-dikarboximido)propylamino]-l-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10dikarboximido)butanu

Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (100 %) o teplotě tání 127 až 128°C (za rozkladu).

NMR (TFA-d, 300 MHz): S 1,98 - 2,13 (m, 4H) , 2,34 - 2,46

(m, 2H),	3,33	- 3,45	(m,	4H) ,	4,35 -	4,51 (m,	4H) ,	7,20 -
7,35 (m,	1H) ,	8,51 (dd,	2H, J	= 8,1,	5,8 Hz),	9,43	- 9,58
(m, 6H),	9,60	- 9,66	f ΤΠ ý	2H) ,	10,35	(d, 2H, J	= 1,1	HZ)
MS (Cl,	nh₃)	m/e (%)	698	(M+H⁺	, 100)	403 (10)	, 351	(10) ,

(11) .

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (73 %) o teplotě tání 298 až 301°C (za rozkladu).

¹H NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 1,71 - 1,88 (m, 4H), 2,05 2,16 (m, 2H), 2,32 (s, 3H), 3,03 - 3,20 (m, 4H), 4,13 - 4,25 (m, 4H), 7,97 (dd, 1H, J = 8,1,4,4 Hz), 7,98 (dd, 1H, J =

8,4 , 4,4 Hz), 8,36 - 8,48 (m, 1H), 8,88 (dd, 1H, J = 8,1, 2,9 Hz), 8,89 (dd, 1H, J = 8,4, 2,9 Hz), 9,00 - 9,03 (m,

2H), 9,13 (s, 1H), 9,15 (s, 1H), 9,99 (dd, 2H, J = 6,6, 2,6 Hz) .

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 698 (M+H⁺ volná báze, 100) 668 (16),

653 (7), 403 (44), 351 (24), 294 (20).

Příklad 6

Dihydromethansulfonát 1,2-bis[2-(3-nitro-5-azafenanthren1,10-dikarboximido)ethylamino]ethanu

Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s triethylentetraminem za vzniku

volné báze (96 %)	o teplotě tání	230 až	235°C	(za	rozkladu)
¹H NMR (TFA-d, 300	MHz): δ 3,81 -	• 3,90 (	Aw^- X. i \ : f	4H),	3,90 -
4,00 (br m, 4H), 4	,73 - 4,83 (br	m, 4H),	8,53	(dd,	2H, J =
7,5, 6,8 Hz), 9,48	(s, 2H), 9,46	- 9,59	(m, 4H), 9	,6 (s,
2H), 10,35 (s, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 699 (M+H⁺, 100) 681 (13), 449 (14), 380 (25), 337 (89).

Získaná volná báze se převede na dimethansulfonátovou sůl (81 %) o teplotě tání 284,5 až 287°C (za rozkladu).

^XH NMR.CTFA-d, 300 MHz): δ 3,20 (s, 6H) , 4,02 - 4,10 (br m, 4H), 4,15 - 4,20 (m, 4H), 4,94 - 5,01 (br m, 4H), 8,72 (dd, 2H, J = 8,4 , 5,5 Hz), 9,68 (s, 2H), 9,71 - 9,78 (m, 4H), 9,87 (d, 2H, J = 2,2 Hz), 10,60 (d, 2H, J = 1,8 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 699 (M+H⁺ volná báze, 21) 681 (23), 449 (5), 380 (29), 360 (42), 337 (100).

Příklad 7

Dihydromethansulfonát (S,S)-1,2-bis[2-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]ethanu

Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s (S,S)-l,2-bis(2-aminopropylamino)ethanem (US patentová přihláška 92/02134) za vzniku volné báze, která se přímo převede na dimethansulfonátovou sůl (48 %) o teplotě tání 220 až 222’C (za rozkladu).

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): 8 1,62 (d, 6H, J = 6,9 Hz), 2,26 (s, 6H), 3,25 - 3,38 (br m, 4H), 3,40 - 3,55 (br m, zakryto vodou), 3,85 - 4,03 (br m, 2H), 5,45 - 5,48 (br m, 2H), 8,00 - 8,08 (m, 2H), 8,74 - 8,89 (br m, 2H), 8,97 (d, 2H, J = 8,1 Hz), 9,1 (d, 2H, J = 0,8 Hz), 9,25 )s, 2H), 9,37 (d, 2H, J = 2,9 Hz) , 10,13 (br s, 2H)

MS (FAB) m/e (%) 727 (M+H⁺ volná báze, 100) 711 (17), 334 (96), 307 (19), 288 (25) [a]²⁵D = +46,69’ (c = 0,604 g/dl, DMSO).

Příklad 8 -----------------Dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis[2-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]ethanu

Anhydrid 3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny (11,08 g, 37_s 6 mmol) se zahřívá v dioxanu (160 ml) ke zpětnému toku. Ke směsi se přidá roztok (R,R)-l/2bis(2-aminopropylamino)ethanu (US patentová přihláška 92/02134) (3,34 g, 19,2 mmol) v dioxanu (30 ml). Získaná směs se 2 hodiny zahřívá a ochladí, načež se k ní přidá triethylamin (13,1 ml, 94,0 mmol) a chlortrimethylsilan (10,5 ml, 82,7 mmol). Získaná oranžová směs se 3 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, ochladí na teplotu místnosti a nalije do vody (500 ml) a reakční nádoba se vypláchne vodou (50 ml). Oranžová suspendovaná pevná látka se shromáždí na fritě a vysuší. Získaný produkt se suspenduje v 95% vodném ethanolu (375 ml) a k suspenzi se přidá methansulfonová kyselina (2,7 ml, 41,4 mmol). Žlutohnědá suspenze se 18 hodin zahřívá ke zpětnému toku, ochladí na teplotu místnosti a přefiltruje. Shromážděná pevná látka se promyje ethanolem (2 x 50 ml) a vysuší. Získá se 14,69 g světle oranžové pevné látky. Surová sůl se suspenduje v dichlormethanu (200 ml) a suspenze se neutralizuje přídavkem triethylaminu (10 ml). Zakalená hnědá směs se nanese na sloupec 8 x 22 cm a podrobí mžikové chromatografii za použiti základního rozpouštědla, 0,1% triethylaminu v dichlormethanu, k němuž se na počátku eluce přidají 2 % methanolu a obsah methanolu se postupně zvyšuje až na 4 %. Po eluci malého množství oranžových nečistot se získá 9,24 g volné báze ve formě světlé hnědooranžové pevné látky. Volná báze se suspenduje v dichlormethanovém roztoku (200 ml) methansulfonové kyseliny (1,7 ml, 26,8 mmol) a suspenze se míchá 3 dny při teplotě místnosti. Získaná žlutá suspenze se přefiltruje, shromážděná pevná látka se promyje dichlor31 methanem (50 ml) a vysuší. Tato látka se 3 hodiny zahřívá v ethanolu (150 ml) ke zpětnému toku a za horka přefiltruje. Shromážděná pevná látka se promyje ethanolem (50 ml) a 5 dní suší za vakua při 100’C. Získá se 10,11 g (58 %) žlutohnědé pevné látky o teplotě tání 211 až 215’C (za rozkladu).

^ΤΗ NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 1,82 (d, 6H, J = 7,0 Hz), 3,05 (s, 6H), 3,73 (br d, 2H, J = 12,2 Hz), 3,91 - 4,09 (m, 4H),

4.45 (dd, 2H, J = 12,8, 9,9 Hz), 5,79 - 5,92(m, 2H), 8,59 (dd, 2H, J = 8,0, 5,9 Hz), 9,50 (s, 2H), 9,60 (d, 2H, J =

8,8 Hz), 9,63 (d, 2H, J = 5,5 Hz), 9,70 (d, 2H, J = 1,1 Hz),

10.45 (d, 2H, J = 1,4 Hz.

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 727 (M+H⁺ volná báze, 82) 709 (100),

707 (36), 697 (12), 377 (18), 374 (53), 351 (78), 349 (32), 333 77) [α]²⁵θ = -30,07’ (c = 0,616 g/dl, DMSO)

Analýza pro ^c4o^H38^N8°8^s2^: vypočteno: C 52,28, H 4,17, N 12,19, S 6,98 nalezeno: C 52,23, H 4,13, N 12,15, S 6,94

Příklad 9

A) Hydrochlorid anhydridu 3-amino-5-azafenanthren-l,10dikarboxylové kyseliny

Suspenze anhydridu 3-nitro-5-azafenanthren-l,10dikarboxylové kyseliny (2,00 g, 6,8 mmol) v 66% vodném ethanolu (39 ml) se umístí do mechanicky míchané 250ml tříhrdlé baňky, kde se zahřívá na asi 60’C. Ke směsi se během 30 minut po částech přidá dithioničitan sodný (3,43 g, 19,7 mmol) a směs se 1 hodinu zahřívá ke zpětnému toku. Získaná oranžová suspenze se ochladí na teplotu místnosti a zředí vodou (150 ml). Suspendovaná oranžová pevná látka se shromáždí na fritě, promyje vodou (50 ml) a vysuší. Získaná pevná látka se v koncentrované kyselině chlorovodíkové (20 ml) 10 minut zahřívá v parní lázni a za horka přefiltruje, aby se odstranila nerozpuštěná pevná látka (převážně nezreagovaná nitrosloučenina). Filtrát se ochladí na teplotu místnosti a nalije do vody (50 ml). Vysrážená oranžová pevná látka se shromáždí na fritě, promyje vodou (2 x 10 ml) a vysuší. Získaná látka se se zahřívá v koncentrované kyselině chlorovodíkové (20 ml) a zpracuje způsobem popsaným výše. Získá se 0,81 g (39 %) oranžové pevné látky o teplotě tání nad 304“C.

^ΧΗ NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 5,55 (br s, 2H) , 7,81 (dd, 1H) , J = 8,0, 4,4 Hz), 7,96 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 8,60 (d, 1H, J = 2,5 Hz), 8,66 (/s, 1H), 8,70 (dd, 1H, J = 8,0, 1,5 Hz), 9,13 (dd, 1H, J = 4,4, 1,5 Hz)

MS (CH₄) m/e (%) 265 (M+H⁺, 100).

B) Trihydromethansulfonát 4-[3-(3-amino-5-azafenanthren1,10-dikarboximido)propylamino]-1-(3-amino-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)butanu

Hydrochlorid anhydridu 3-amino-5-azafenanthren1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem. Pevná látka, která se shromáždí, se suspenduje v 0,lM roztoku hydroxidu sodného. Získaná suspenze se přefiltruje, čímž se získá volná báze (62 %) o teplotě tání 263 až 267°C (za rozkladu).

^TH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 1,95 - 2,18 (br m, 4H), 2,38 2,53 (br m, 2H), 3,33 - 3,53 (br m, 4H), 4,38 - 4,65 (br m, 4H), 7,34 (br s, 1H), 8,50 - 8,60 (m, 2H), 9,27 (d, 2H, J = 6,2 Hz), 9,46 (br s, 1H), 9,48 (br S,1H), 9,52 (s, 1H), 9,55 (S, 1H), 9,62 (d, 2H, J = 7,7 Hz),9,83 (br S,2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 638 (M+H⁺, 100) 373 (3), 264 (5), 210 (3), 193 (14), 176 (4).

Volná báze se nechá reagovat s methansulfonovou kyselinou (3,1 ekvivalentu) za vzniku trimethansulfonátové soli (13 %) o teplotě tání 285 až 288°C (za rozkladu).

^H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,63 - 1,78 (br m, 4H) , 1,96 2,08 (br m, 2H), 2,36 (s, 9H), 2,93 - 3,08 (br m, 4H),.4,06 - 4,18 (m, 4H),7,79 (dd, 2H, J = 8,1, 4,4 Hz), 7,98 - 8,02 (m, 2H), 8,22 - 8,34 (br m, 1H), 8,58 - 8,62 (m, 4H), 8,70 (dd, 2H, J = 8,1, 1,5 Hz), 9,11 (dd, 2H, J = 4,4, 1,5 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 638 (M+H⁺, 100), 373 (3), 321 (3), 303 (2), 264 (5).

Příklad 10

A) Anhydrid 7-methyl-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Směs anhydridů 4-amino-l,8-naftalové kyseliny (Okazaki, M.; Ishikawa, N., Yuki Gosei Kagaku Kyokai Shi 1956, 14, 398; Chem. Abstr. 1957, 51, 8051c) (28,0 g, 131 mmol), heptahydrátu síranu železnatého (7,20 g, 25,8 mmol), koncentrované kyseliny sírové (13 ml, 234 mmol) a nitrobenzenu (27,0 ml, 262 mmol) v kyselině octové (260 ml) se zahřívá ke zpětnému toku. Ke směsi se během 2,5 hodiny pomocí dávkovači nálevky přikape methallylidendiacetát (43,5 ml, 262 mmol). Po dokončení přídavku se reakční směs 1,5 hodiny zahřívá a poté nalije do kádinky, která obsahuje směs ledu a vody (500 ml). Získaný vodný roztok se dále zředí vodou na objem 800 ml a zředěný roztok se míchá 1 hodinu. Pevná látka se odsaje, promyje vodou a vysuší za sníženého tlaku. Získá se 32,3 g tmavohnědé pevné látky. Surová pevná látka se v kyselině octové (80 ml) zahřívá ke zpětnému toku a získaná směs se za horka přefiltruje. Získá se 15,63 g (44 %) světle hnědé pevné látky o teplotě tání nad 290³C.

MS m/e 264 (M+H⁺) ^H NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 2,60 (s, 3H), 8,10 (t, 1H), 8,60 (s, 1H), 8,62 (s, 1H), 9,01 (s, 1H), 9,12 (d, 1H), 9,4 (d, 1H).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(7-methyl-5-azafenanthren-l,10dikarboximido)propylamino]-1-(7-methyl-5-azafenanthren1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 7-methyl-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze. (25 o teplotě tání- 268 .až 27 2

MS m/e 636 (M+H⁺) ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,04 (br m, 4H), 2,50 (m, 2H), 2,90 (s, 6H), 3,70 (m, 4H), 4,50 (m, 4H), 7,30 (br S, 1H),

8.30 (br s, 2H), 9,02 (d, 2H), 9,20 (br s, 2H), 9,30 - 9,50 (br m, 6H).

Volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (25 %) o teplotě tání 198 až 200’C.

MS m/e 636 (M+H⁺) ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,10 (br m, 4H), 2,50 (m, 2H) , 2,90 (s, 6H), 3,10 (br s, 3H), 3,48 (m, 4H), 4,50 (m, 4H),

7.30 (t, 1H), 8,30 (br s, 2H), 9,08 (d, 2H), 9,20 - 9,50 (m, 8H) .

Příklad 11

A) 8-Nitro-10-azaacefenanthren

Směs 5-aminoacenafthenu (Grabe, C., Liebigs Ann. der Chemie 1903, 327, 77) (5,0 g, 29,5 mmol) a monohydrátu natriumnitromalondialdehydu (Fanta, P. E._ř Org. Syntheses Coll. sv. 4, 1963, 844) (5,51 g, 35 mmol) v kyselině octové (140 ml) se míchá 1 hodinu při teplotě místnosti, načež se k ní přidá hydrochlorid anilinu (5,21 g, 40,2 mmol). Získaná směs se míchá 10 minut a zahřívá 2 hodiny ke zpětnému toku, načež se k ní přidá oxychlorid fosforitý (3 ml, 32,2 mmol) a v zahřívání se pokračuje ještě 3 hodiny. Získaná směs se ochladí na teplotu místnosti a nalije do směsi ledu a vody (200 ml). Vodná směs se neutralizuje 2M roztokem hydroxidu sodného a extrahuje dichlormethanem. Extrakty se vysuší síranem sodným a odpaří do sucha. Zbytek se přečistí mžikovou chromatografií na silikagelu za použití 20% hexanu v dichlormethanu, jako mobilní fáze. Získá se 3,20 g (43 %) chomáčkovité, světle žluté pevné látky.

MS m/e 251 (M+H⁺) ^HNMR (CD₂C1₂,'300 MHz): δ 3,48 - 3,55 (m, 4H), 7,56 (s, 1H), 7,68 (d, J = 7,0 Hz, 1H), 7,77 (t, J = 7,8 Hz, 1H),

8,79 (d, J = 8,1 Hz, 1H), 8,94 (d, J = 2,5 Hz, 1H), 9,65 (d) J = 2,5 Hz, 1H).

B) Anhydrid 7-nitro-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

8-Nitro-10-azaacefenanthren (3,0 g, 24 mmol) se v kyselině octové (100 ml) zahřeje na 70’C. K zahřáté směsi sé přidá dihydrát dvojchromanu sodného (18,0 g, 60,4 mmol). Reakční směs se 4 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, načež se nalije do směsi ledu a vody. Vysrážená pevná látka se oddělí a vysuší za sníženého tlaku. Získá se 1,64 g (34 %) žluté pevné látky. Tato surová látka se ve směsi kyseliny octové (25 ml) a acetanhydridu (5 ml) 3 hodiny zahřívá ke zpětnému toku a za horka odfiltruje. Oddělená pevná látka se vysuší

za sníženého tlaku. Získá se 0,90 g (17 %) světle hnědé

pevné látky o teplotě tání 290 až 292'C.

MS m/e 312 (M+NH₄ ⁺)

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 8,19 (t, J = 4,0 Hz, 1H), 8,73

(d, J = 7,3 HZ, 1H), 9,33 (s, 1H), 9,54 (d, J = 8,0 Hz, 1H),

9,80 (d, J = 2,5 Hz, 1H), 9,90 (d, J = 2,0 Hz, 1H).

C) Hydromethansulfonát 4-[3-(7-nitro-5-azafenanthren-l,10dikarboximido)propylamino]-1-(7-nitro-5-azafenanthren1,lO-dikarboximido)butanu

Anhydrid 7-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se nechá reagovat se spermidinem za vzniku volné báze (75 %) .

MS m/e 698 (M+H⁺) ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,19 (br s, 4H) , 2,50 (m, 2H) , 3,50 (br s, 4H), 4,55 (m, 4H) , 7,45 (br s, 1H), 8,51 (t,

2_H), 9,20 (m, 2H), 9,60 (d, 2H), 9,61 (d, 2H), 10,45 (s,

2H), 10,65 (s, 2H).

Volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (92 %) o teplotě tání 228 až 230’C.

MS m/e 698 (M+H⁺) ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,19 (br m, 4H), 2,50 (m, 2H), 3,15 (s, 3H), 3,50 (br m, 4H), 4,55 (m, 4H), 7,38 (br s,

1H), 8,28 (t, 2H), 9,20 (m, 2H), 9,60 (d, 2H), 9,61 (d, 2H), 10,45 (s, 2H), 10,65 (s, 2H).

Příklad 12

A) Anhydrid 3-nitro-7-methyl-5-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Anhydrid 7-methyl-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se způsobem popsaným v příkladu 2 A) nitruje při 110°C za vzniku nitrovaného derivátu (78 %) o teplotě tání 261 až 262°C.

^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): 2,72 (s, 3H), 8,32 (m, 1H), 9,12 (s, 1H), 9,16 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 9,45 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 10,45 (d, 1H, J = 2,2 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 326 (M+NH₄ ⁺, 3), 309 (M+H⁺, 16), 279 (M+H⁺-NO, 100).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-7-methyl-5-azafenanthren-1 ,10-dikarboximido)propylamino]-l-(3-nitro-7methyl-5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 3-nitro-7-methyl-5-ázáfěnanthren-l,10dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (47 %) o teplotě tání 224 až 228°C.

MS m/e 726 (M+H⁺) ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,14 (br m, 4H), 2,47 - 2,49 (m, 2H), 2,94 (s, 6H), 3,48 (m, 4H), 4,50 - 4,56 (m, 4H), 7,40 (br s, 1H), 9,37 (br s, 2H), 9,44 (br s, 2H), 9,53 (d, 2H), i 9,70 (d, 2H), 10,36 (br s, 2H).

Volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (51 %) o teplotě tání nad 280’C.

MS m/e 726 (M+H⁺) ^ΣΗ NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,10 (br m, 4H), 2,50 (m, 2H), 2,95 (s, 6H), 3,20 (s, 3H), 3,45 (m, 4H), 4,50 (m, 4H), 7,40 (br s, 1H), 9,42 (br s, 4H), 9,52 (d, 2H), 9,70 (d, 2H), 10,40 (br s, 2H)

HRMS pro CggHgjNyOg: vypočteno: 726,2312 nalezeno: 726,2329

Příklad 13

Dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis(2-(3-nitro-7-methyl-5azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylaminoJethanu

Anhydrid 3-nitro-7-methyl-5-azafenanthrem-l,10-dikarboxylové kyseliny (14,98 g, 48,6 mmol) se suspenduje v * dioxanu (220 ml). Získaná suspenze se zahřeje ke zpětnému toku, přidá se k ní roztok (R,R)-l,2-bis(2-aminopropylamino)ethanu (US patentová přihláška č. 92/02134) (4,32 g, 24,8 mmol) v dioxanu (30 ml) a vzniklá směs se 5 hodin zahřívá. Získaná oranžová suspenze se ochladí na teplotu místnosti, načež se k ní přidá triethylamin (16,9 ml, 121,5 mmol) a chlortrimethylsilan (13,6 ml, 106,9 mmol). Tato směs se 3 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, ochladí na teplotu místnosti a nalije do vody (700 ml). Reakční nádoba se propláchne vodou(50 ml).Suspendovaná pevná látka se oddělí na fritě, promyje vodou (2 x 100 ml) a částečně vysuší. Získaná látka se v 95% vodném ethanolu (500 ml), který obsahuje methansulfonovou kyselinu (3,5 ml, 53,5 mmol), 18 hodin zahřívá ke zpětnému toku v jednolitrové tříhrdlé baňce opatřené mechanickým míchadlem. Zabarvení směsi se postupně změní od tmavooranžového na světle žluté. Z horké suspenze se oddělí žlutá pevná látka. Tato látka se promyje ethanolem (2 x 100 ml) a vysuší. Získaná surová látka se postupně zahřívá v 95% vodném ethanolu (500ml), 95% vodném acetonitrilu (500 ml), 95% vodném isopropylalkoholu (500 ml), acetonitrilu (500 ml) a chloroformu (500 ml), přičemž se vždy z horké suspenze oddělí pevná látka, která se promyje stejným rozpouštědlem (25 ml) a vysuší. Získaná látka se suspenduje v etheru (100 ml) a odfiltruje.

Oddělená pevná látka se v ethanolickém roztoku (150 ml) methansulfonové kyseliny (0,1 ml) 3 hodiny zahřívá ke zpětnému toku a směs se za horka přefiltruje. Získaná pevná látka se promyje ethanolem (2 x 25 ml) a 3 dny suší při 85’C za vysokého vakua. Získá se 11,85 g (51 %) žluté pevné látky o teplotě tání 221 až 223,5°C (za rozkladu) ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 1,85 (d, 6H, J = 6,6 Hz), 3,%2 (s, 6H), 3,08 (s, 6H), 3,74 (br d, 2H, J = 12,4 Hz), 3,92 4,12 (m, 4H), 4,44 (dd, 2H, J = 12,4, 10,2 Hz), 5,84-5,95 (br m, 2H), 9,39 (s, 2H), 9,45 (s, 2H), 9,47 (s, 2H), 9,70 (s, 2H), 10,43 (s, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 755 (M+H⁺ volná báze, 45), 737 (75),

388 (34), 365 (43), 347 (55) , 131 (100) [a]²⁵D = -30,36’ (c = 0,606 g/dl, DMSO)

Příkladl4

A) Methyl-a-[(4-pyridyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát

Dimethylhomoftalát (Sheehan, J. C., O'Neil, R. C ,

J. Am. Chem. Soc. 1950, 72, 4614) (13,25 g, 63,7 mmol) se rozpustí v suchém tetrahydrofuranu (120 ml). K tomuto roztoku se přidá pyridin-4-karboxaldehyd (6,1 ml, 63,7 mmol) a získaný roztok se pod atmosférou dusíku ochladí na 0’C. K ochlazenému roztoku se po částech přidá natriumhydrid (2,8 g 60% disperse v oleji, 70,0 mmol). Po skončení přídavku se reakční směs nechá ohřát na teplotu místnosti, mícha Ϊ hodinu a zředí etherem (200 ml). Zředěná reakční směs se přefiltruje a zbytek se rozpustí ve vodě (250 ml). Přídavkem 1N vodné kyseliny šťavelové se pH roztoku nastaví na 5. Vyloučená sraženina se oddělí a vysuší za vakua za použití jímky s oxidem fosforečným. Izoluje se 14,28 g (79 %) stilbenového produktu ve formě bezbarvé pevné látky.

^TH NMR (CD₃OD, 300 MHZ): δ 8,31 (2H, 4), 8,16 (1H, dd),

7,49 (2H, m), 7,29 (1H, s), 7,05 (1H, d), 6,97 (2H, d),

3,72 (3H, S)

MS (CH₄ Cl) m/e 284 (M+H), 312 (M+C₂H₅, 324 (M+C-jHg)

B) Anhydrid 6-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Methy1-a-[(4-pyridyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát (147,6 mg, 0,522 mmol) se v reakční nádobě z křemenného skla suspenduje v absolutním ethanolu (200 ml). K suspenzi se přidá jod (136,1 mg, 0,537 mmol) a nádoba se propláchne dusíkem. Reakční směs se 2 hodiny fotolyzuje za použití Rayonetova fotochemického reaktoru (model RPR-100, asi 35 watt při 254 nm). K reakční směsi se přidá hydroxid sodný (1,1 ml, l,0N, 1,1 mmol) a poté nasycený roztok hydrogensiřičitanu sodného (0,5 ml). Rozpouštědlo se odstraní v rotačním odpařováku a zbytek se suspenduje ve vodě (5,0 ml). Pevná látka se oddělí filtrací a promyje vodou. Matečný louh se nechá stát pře^s noc a poté se z něj izoluje druhá frakce. Spojené pevné látky se supendují v acetanhydridu (2,0 ml) a suspenze se zahřívá asi 15 minut v parní lázni. Vzniklý roztok se nechá přes noc stát při teplotě místnosti a přefiltruje. Filtrační koláč se promyje ethylacetátem. Ze získaného produktu se za sníženého tlaku odstraní zbytky rozpouštědla, čímž se získá 73,3 mg (56 %) požadovaného anhydridu.

¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 10,22 (1H, s), 9,23 (1H, d), 8, 99 (1H, s), 8,98 (1H, d) „ 8,76 (1H, d), 8,10 (1H, t) , 8,01 (1H, d)

MS (CH₄ Cl) m/e 250 (M+H), 278 (M+C₂H₅, 290 (M+C₃H₅)

HRMS pro ^c15^H7 N0₃: vypočteno: 249,0426 nalezeno: 249,0433.

C) Trihydromethansulfonát 4-[3-(6-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-1-(6-azafenanthren-1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 6-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze, která se přímo, reakcí s kyselinou methansulfonovou (4 ekvivalenty), převede na trimethansulfonátovou sůl (45 %) o teplotě tání 190 až 195’C.

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 10,57 (2H, s), 9,38 - 9,34 (4H, s+d, J = 8,8 Hz), 9,00 (4H, m) , 8,84 (2H, d, J = 7,4 Hz), 8,40 (2H, t, J = 7,7 Hz), 7,24 (1H, m), 4,58 - 4,51 (2H, m) 4,50 -4,40 (2H, m), 3,54 - 3,43 (4H, m), 3,17 (9H, s), 2,54 - 2,45 (2H, m), 2,18 - 2,10 (4H, m)

MS (NH₃ Cl) m/e 608 (M+H)

IR (Nujol) 3500 (br), 1707, 1666, 1211, 1153, 1040 cm¹.

Příklad 15

A) Anhydrid 7-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Způsobem popsaným v příkladu 14 se za použití dimethyl-homoftalátu a pyridin-3-karboxaldehydu získá methyl41 q-[(3-pyridyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát.

¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): S 8,43 (1H, d), 8,38 (1H, s),

8,21 (1H, m), 7,78 (1H, s), 7,49 (2H, m), 7,10 (3H, m),

3,75 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 284 (M+H), 312 (M+C₂H₅), 324 (M+C₃H₅)

HRMS pro C₁₆H₁₃NO₄: vypočteno: 283,0844 nalezeno: 283,0845

Anhydrid 7-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se získá spolu s 5-aza-isomerem fotolýzou methyl-a[(3-pyridyl )methylen]-( 2-karboxyfenyl Jacetátu. Tyto sloučeniny se rozdělí chromatografií na silikagelu za použití směsi isopropylalkoholu a chloroformu, jako mobilní fáze.

^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): S 9,56 (1H, s), 9,13 (1H, s),

9,09 (1H, d), 9,04 (1H, d), 8,81 (1H, d), 8,52 (1H, d),

8,07 (1H, t)

MS (CH₄ Cl) rn/e 250 (M+H), 278 (M+C₂H₅), 290 (M+C₃H₅)

B) 2,5-Hydromethansulfonát 4-[3-(7-azafenanthren-l,10dikarboximido) propylamino ] -1- (7-azafenanthren-l,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 7-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze, která se reakcí s methansulfonovou kyselinou (4 ekvivalenty) přímo převede na 2,5-methansulfonátovou sůl o teplotě tání 265 až 272’C.

Příklad 16

A) Anhydrid 3-nitro-7-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny *í

AnhydííS 7-azafenanthrem’-l, 10-dikarboxylové kyseliny se nitruje podobné jako 5-azaderivát, jak je to popsáno v příkladu 2A).

¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 10,16 (1H, s), 9,83 (1H, s), 9,44 (1H, s), 9,16 (3H, m)

MS (CH₄ Cl) m/e 295 (M+H), 323 (M+C₂Hg), 335 (M+CgHg)

B) 2,6-Hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-7-azafenanthren1,10-dikarboximido)propylamino]-l-(3-nitro~7-azafen~ anthren-1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 3-nitro-7-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze, která se reakcí s methansulfonovou kyselinou (4 ekvivalenty) přímo převede na 2,6-methansulfonátovou sůl o teplotě tání 195 až 200’C.

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 10,24 (2H, d, J = 1,8 Hz), 10,15 (2H, s), 9,80 (2H, d, J = 1,8 Hz), 9,76 (2H, d, J = 1,1 Hz), 9,57 (2H, d, J = 5,2 Hz), 9,23 (2H, d, J = 6,2 Hz), 7,30 (1H, m), 4,59 - 4,54 (2H, m), 4,53 - 4,48 (2H, m), 3,53 3,44 (4H, m), 3,16 (7,8 H, s), 2,54 - 2,48 (2H, m), 2,19 2,14 (4H, m)

MS (NH₃ Cl) m/e 698 (M+H)

IR (KBr) 3490 (br), 3000 (br), 1711, 1666, 1515, 1345, 1290, 1192, 1059 cm¹

Příklad 17

Hydromethansulfonát 4-[3-(8-azafenanthren-1,10-dikarboximido )propy lamino ]-1-(8-azafenanthren-1,10-dikarboximido) butanu

Anhydrid 8-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny (Peters, A. T., Bide, M. J, Dyes and Pigments 1985, 6, 349) se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (53 %) o teplotě tání 241 až 249’C (za rozkladu).

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,13 - 2,33 (brm. 4H), 2,48 43

2,65 (br m, 2H), 3,45 - 3,60 (m, 4H), 4,50 - 4,68 (br m,

4H) , 8,38 - 8,48 (br m, 2H), 8,55 - 8,66 (br m, 2H), 9,05 9,15 (br m, 2H), 9,38 - 9,63 (br m, 6H), 10,13 - 10,23 (br m, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 608 (M+H⁺, 100), 572 (5), 358 (2)

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (86 %) o teplotě tání 243 až 247’C (za rozkladu). ^XH NMR (DMSQ-dg, 300 MHz): δ 1,63 - 1,81 (br m, 4H) , 1,98 2,10 (m, 2H), 2,94 - 3,10 (br m, 4H), 2,30 (s, 3H), 4,13 (t,

2H, J = 6,6 Hz), 4,16 (t, 2H, J = 6,6 Hz), 7,97 (dd, 2H, J =

8,4, 4,0 Hz), 8,09 (t, 2H, J = 7,7 Hz), 8,25 - 8,36 (br m, 2H), 8,60 (d, 2H, J = 7,3 Hz), 9,18 (d, 2H, J = 4,1 Hz),

9,33 (d, 2H, J » 8,5 Hz), 9,44 (d, 2H, J = 8,4 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 608 (M+H⁺ volná báze, 100), 358 (5),

306 (3), 249 (7).

Příklad 18

A) Anhydrid 3—nitro-8-azafenanthrem-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 2A) se anhydrid 8-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny (7,62 g, 30,6 mmol) nitruje v koncentrované kyselině sírové.(30 ml) při 110’ tak, že se ke směsi během 31 hodin přidá v pěti dávkách dusičnan sodný (6,50 g, 76,5 mmol). Kyselý roztok se nalije do vody (300 ml) a zbytek se z reakční nádoby vypláchne vodou (4 x 25 ml). Vodná suspenze se neutralizuje na pH asi 4 přídavkem roztoku koncentrovaného hydroxidu sodného a jako pufr se k ní přidá octan sodný (5 g). Vysrážená pevná látka se oddělí na fritě a vysuší. Získaná surová látka se v kyselině octové (70 ml) a acetanhydridu (10 ml) 4 hodiny zahřívá ke zpětnému toku. Získaná suspenze se ochladí na teplotu místnosti a na fritě se z ní oddělí hnědá pevná látka. Tato látka se promyje kyselinou octovou (20 ml) a vysuší. Získá se 5,94 g (66 %) nitrosloučeniny o teplotě tání nad 300’C. —— ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 7,97 (dd, 1H, J = 9,0, 4,5 Hz),

9,16 (d, 1H), J = 9,0 Hz), 9,33 (d, 1H, J = 4,5 Hz), 9,42 (s, 1H), 9,48 (d, 1H, J = 1,5 Hz),9,87 (d, 1H, J = 1,5 Hz)

MS (Cl, CH₄) m/e (%) 295 (M+H⁺, 100), 250 (4), 121 (6), 103 (4), 93 (19).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-8-azafenanthren-l,10dikarboximido )propylamino]-1-(3-nitro-8-azafenanthren1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 3-nitro-8-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (93 %) o teplotě tání nad 300’C.

¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,06 - 2,18 (br m, 4H), 2,40 2.53 (br m, 2H), 3,40 - 3,53 (br m, 4H), 4,43 - 4,58 (br m,

4H), 7,25 - 7,35 (br m, 1H), 8,58 - 8,66 (m, 2H), 9,44 9.53 (br s, 2H), 9,61 (br d, 2H, J = 4,5 Hz), 9,64 - 9,70 (br s, 2H), 10,18 (br s, 2H), 10,23 (br d, 2H, J = 8,2 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 698 (M+H⁺, 50), 446 (10), 403 (65), 351 (62), 294 (100), 264 (21).

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (84 %) o teplotě tání 212 - 215’C (za rozkladu). ^H NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 1,70 - 1,86 (br m, 4H) , 2,03 2,15 (br m, 2H), 2,32 (s, 3H), 2,99 - 3,16 (m, 4H), 4,09 4,24 (m, 4H), 7,94 - 8,01 (m, 2H), 8,33 - 8,48 (br m, 1H), 8,88 (s, 2H), 9,02 (s, 2H), 9,22 (br S, 2H), 9,55 (dd, 2H, J = 7,7, 1,1 Hz), 9,93 (d, 2H, J = 2,6 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 698 (M+H⁺ volná báze, 60), 668 (4), 403 (42), 365 (35), 351 (52), 294 (100).

Příklad 19

Dihydromethansulfonát 1,2-bis[2-(3-nitro-8-azafenanthren1,10-dikarboximido)ethylamino]ethanu

Anhydrid 3-nitro-8-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s triethylentetraminem za vzniku volné báze (81 %) o teplotě tání nad 295-°G. j ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): 5 3,88 - 3,95 (br m, 4H), 3,98 4,04 (m, 4H), 4,80 - 4,88 )br m, 4H), 8,68 (dd, 2H, J =

9,1, 5,5 Hz), 9,54 (d, 2H, J = 5,5 Hz), 9,60 (s, 2H), 9,69 (d, 2H, J = 2,2 Hz), 10,25 (d, 2H, J = 2,2 Hz), 10,29 (dd,

2H, J = 8,8, 0,8 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 699 (M+H⁺, 19), 681 (9), 449 (16), 380 (26), 354 (23), 337 (100).

Získaná volná báze se převede na dimethansulfonátovou sůl (28 %) o teplotě tání 267 - 270’C (za rozkladu). ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): S 3,21 (s, 6H) , 4,09 - 4,18 (br m, 4H), 4,20 - 4,26 (br m, 4H), 5,00 - 5,09 (br m, 4H), 8,80 8,88 (m, 2H), 9,72 (d, 2H, J = 4,5 Hz), 9,78 (s, 2H), 9,88 (s, 2H), 10,40 (s, 2H), 10,45 (d, 2H, J = 8,2 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 699 (M+H⁺ volná báze, 22), 681 (7),

656M (15), 380 (24), 337 (100), 319 (24), 294 (27).

Příklad 40

Hydromethansulfonát 4-[3-(fenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-1-(fenanthren-1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid fenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny (Fieser, L. F., Peters, M. A., J. Am. Chem. Soc. 1932, 54, 4373) se kondenzqje se spermidinem a vzniklá volná báze se *í převede na monomethansulfonátovou sůl.

MS (Cl, NH,) »/e (%) 606 (M+H⁺, 100) ^ΧΗ NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,15 (m,4H) , 8,69 (m, 4H) , 8,20 (m, 2H), 8,00 (m, 4H), 7,80 (m, 2H), 7,30 (m, 2H), 4,50 (m, 4H), 3,50 (m, 4H), 3,20 (s, 3H), 2,45 (m, 2H), 2,19 (m, 4H).

Příklad 41

A) Anhydrid 6-methylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a p-tolualdehydu získá methyl-a-[(4-methylfenyl)methylen]-(2-karboxyf enyl)acetát ^ΧΗ NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,24 (1H, br d), 7,80 (1H, s), 7,48 (2H, m), 7,15 (1H, d), 6,94 (2H, d), 6,83 (2H, d), 3,73 (3H, s), 2,25 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 265 (M+H-MeOH) , 279 (M+H-H₂O), 293 (M+C₂H₅MeOH), 297 (M+H), 305 (M+C₃H₅-MeOH), 325 (M+C₂H₅) a anhydrid 6-methylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,05 (1H, d), 8,98 (1H, s), 8,65 (1H, d), 8,54 (1H, s), 8,07 (1H, d), 7,94 (1H, t), 7,65 (1H, d), 2,73 (3H, s).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(6-methylfenanthren-l,10-dikarboximido) propylamino ] -1- (6-methylfenanthren-l, 10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 6-methylfenanthren-l, 10-dikarboxylové kyše liny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze, která se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 165 až 170’C,

Příklad 42

A) 7-Hydroxy-7-methyl-7,8,9,10-tetrahydroacefenanthren

Méthylmagnesiumjodid v etheru (1,51 ml 3,0M) se pomalu přidá k ledem chlazené suspenzi 7,8,9,10-tetrahydroacefenanthren-7-onu (Scott, L. T., Reinhardt, G. , Roelofs, N, H. , J. Org. Chem. 1985, 50, 5886) (0,25 g, 1,13 mmol) v etheru (10 ml). Chladicí lázeň se odstaví a reakční směs se nechá během 1,5 hodiny ohřát na teplotu místnosti, načež se znovu ochladí na 0“C a rozloží nasyceným vodným roztokem chloridu amonného . . .Získaná reakční směs se /koncentruje za sníženého tlaku. Získaný pevný zbytek se přečistí mžikovou chromatografií. Získá se 0,17 g (62 %) krystalické pevné látky.

MS (Cl) m/e (%) 239 (M+H⁺, 100) ^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): & 7,64 (d, 1H, J = 8,0 Hz), 7,57 (s, 1H), 7,46 (t, 1H, J = 8,4 Hz), 7,28 (d, 1H, J = 6,6 Hz), 3,37 (s, 4H), 3,08 (m, 2H), 2,02 (m, 4H), 1,80 (s, 1H), 1,63 (s, 3H).

B) 7-Methyl-9,10-dihydroacefenanthren

Roztok 7-hydroxy-7-methyl-7,8,9,10-tetrahydroacefenanthrenu (0,15 g, 0,64 mmol) a kafrsulfonové kyseliny (0,02 g, 0,064 mmol) v toluenu (20 ml) se 1 hodinu zahřívá ke zpětnému toku. Reakční směs se nechá zchladnout a zředí se ethylacetátem (20 ml). Organický roztok se promyje nasyceným vodným roztokem uhličitanu sodného ;(3 x 15 ml) a vodou (3 x 15 ml), vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje sníženého tlaku. Zbytek se přečistí mžikovou chromatografíí. Získá se 0,13 g (92 %) produktu.

MS (Cl) m/e (%) 221 (M+H⁺, 100) ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 7,69 (d, 1H, J = 8,4 Hz), 7,44 (dd, 1H, J = 7,0, 8,4 Hz), 7,32 (s, 1H), 7,31 (d, 1H, J =

6,9 Hz), 5,94 (m, 1H), 3,38 (s, 4H), 3,09 (t, 2H, J = 8,5 Hz), 2,52 (m, 2H),,2,16 (m, 3H).

C) 7-Methylacefenanthrylen

Roztok 7-methyl-9,10-dihydroacefenanthrenu (0,13 g 0,59 mmol) a dichlordikyanochinonu (0,27 g, 1,18 mmol) v di oxanu (10 ml) se 0,5 hodiny'zahřívá ke zpětnému toku. Reakční směs se nechá zchladnout a zředí ethylacetátem (50 ml) a vodou (20 ml). Organická vrstva se oddělí, promyje vodou (3 x 20 ml) a roztokem chloridu sodného (3 x 20 ml), vysuší síranem hořečnatým a zkoncentruje za sníženého tlaku

Pevný zbytek se přečisti mžikovou chromatografii. Získá se

0,07 g (57 %) produktu.

¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ (dd, 1H, J = 7,3, 6,9 Hz), (dd, 1H, J = 8,4, 7,3 Hz), (d, 1H, J = 5,1 Hz), 7,16

8,54	(d,	1H,	J	= 8,0 Hz), 8,40
8,24	(s,	1H)		7,66 (m, 2H), 7,58
7,46	(d,	1H,	J	= 7,3 Hz), 7,20
d, 1H	, J	= 5	,4	Hz), 2,82 (s, 3H)

D) Anhydrid 8-methylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Suspenze 7-methylacefenanthrylenu (0,56 g, 2,59 mmol) a dihydrátu dvojchromanu sodného (2,70 g, 9,07 mmol) ledové kyselině octové (10 ml) se 4 hodiny zahřívá ke zpětnému toku. Reakční směs se nechá zchladnout a vzniklá pevná látka se odsaje a vysuší, čímž se získá 0,56 g (PO %) anhydridu.

MS (Cl) m/e (%) 263 (M+H⁺, 100) ^H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 9,55 (d, 1H, J = 8,8 Hz) , 9,04 (s, 1H), 8,89 (d, 1H, J = 8,5 Hz), 8,55 (d, 1H, J = 7,4 Hz) 7,75 (d, 1H, J = 7,3 Hz), 2,87 (s, 3H).

E) Hydromethansulfonát 4-[3-(8-methylfenanthren-l,10-dikarboximido)propylamino]-l-(8-methylfenanthren-l,10dikarboximido)butanu

Anhydrid 8-methylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinemzavzniku volné báze.

MS (Cl) m/e (%) 634 (M+H⁺, 100) ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): 6 9,06 (m, 4H) , 8,56 (m, 3H), 8,44 (m, 1H), 7,71 (m, 7H), 7,30 (m, 1H), 4,45 (m, 4H), 3,45 (m, 4H), 2,76 (s, 3H), 2,74 (s, 3H), 2,51 (m, 2H), 2,11 (m, 4H)

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 273 až 275’C.

MS (Cl) m/e (%) 634 (M+H⁺, 100) ^HNMR (ŤFA-d, 300 MHz): δ 9,31 (s, 1H), 9,19 (s, 1H), 9,12 (d, 1H, J = 8,4 Hz), 9,03 (d, 1H), J = 8,4 Hz), 8,66 (m, 3H), 8,53 (d, 1H, J = 8,0 Hz), 7,91 (m, 4H), 7,70 (d, 1H, J = 7,3 Hz), 7,62 (d, 1H, J = 7,3 Hz), 7,38 (br s, 2H), 4,61 (m, 2H), 4,49 (m, 2H), 3,55 (m, 4H), 3,20 (s, 3H), 2,84 (s, 3H), 2,83 (s, 3H), 2,59 (m, 2H), 2,20 (m, 4H).

Příklad 43

A) Anhydrid 9-methylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a acetofenonu získá methyl-a-(l-fenylethyliden) (2-karboxyfenyl)acetát.

^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): směs E/Z isomerů δ 11,30 (1H, br S), 8,22 + §,03 (1H, d), 7,80 - 6,80 (8H, m), 3,74 + 3,46 (3H, s), 2,70 + 1,95 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 265 (M+H-MeOH), 279 (M+H-H₂O), 293 (M+C₂H₅MeOH), 297 (M+H), 305 (M+C-jHg-MeOH) , 325 (M+C₂H₅) a anhydrid 9-methylfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny ^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,03 (1H, d), 8,76 (1H, d), 8,64 (1H, d),8,50 (1H, d), 7,88 (3H, m), 3,35 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 263 (M+H), 291 (M+C₂H₅), 303 (M+C₃H₅).

B) Hydromethansulfonát 4-[ 3-(9-methylf enanthren-1,10-^dikařboximido)propylamino]-1-(9-methylfenanthren-1,10dikarboximido) butanu

Anhydrid 9-methylfenanthren-1,10 dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze, která se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 271 až 274’C (za rozkladu).

Příklad 44

A) Anhydrid 6-(trifluormethyl)fenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a p-(trifluormethyl)benzaldehydú získá methyla-{[4-(trifluormethyl)fenyl]methylen}-(2-karboxyfenyl)acetát ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,24 (1H, m) , 7,83 (1H, s), 7,51 (2H, m), 7,40 (2H, d), 7,08 (3H, m), 3,76 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 319 (M+H-MeOH) 331, 333 (M+H-K₂O), 347 (M+C₂H₅- MeOH), 351 (M+H), 359 (M+C₃H₅~MeOH), 379 (M+C₂H₅) a anhydrid 6-(trifluormethyl)fenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny ^XH NMR (CDC1₃, 300MHZ): δ 9,13 (1H, d), 9,08 (1H, s), 9,04 (1H, s), 8,76 (1H, d), 8,34 (1H, d), 8,08 (2H, překrývání t a d)

MS (CH₄ Cl) m/e 317 (M+H), 345 (M+C₂H₅), 357 (M+C₃H₅).

B) Hydromethansulfonát 4-(3-[6-(trifluormethyl)fenanthren-1,10-dikarboximido]propylaminoi-1-(6-(trifluormethyl)fenanthren-1,10-dikarboximido]butanu

Anhydrid 6-(trifluormethyl)fenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se převede přímo na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 310 až 312’C.

Příklad 45

A) Anhydrid 9-(trifluormethyl)fenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek uvedených v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 2,2,2-trifluoracetofenonu získá methyl-a(l-fenyl-2,2,2-trifluorethyliden)-(2-karboxyfenyl)acetát ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz) směs E/Z isomerů: 5 8,23 + 8,14 (1H d), 7,90 - 7,20 (8H, m), 3,83 + 3,37 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 301 (M+H), 359 (M+C₂H₅-HF) , 371 (M+C-jHg-HF) 379 (M+C₂H₅) a anhydrid 9-(trifluormethyl)fenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): 6 9,10 (1H, d), 8,83 (1H, d) , 8,72 <lH_t d), 8,53 (1H, br d), 8,07 (1H, t), 7,97 (1H, t), 7,87 (1H, t).

B) Hydromethansulfonát 4-{3-[9-(trifluormethyl)fenanthren1,10-dikarboximido]propylamino}-1-[9-(trifluormethyl)fenanthren-l,10-dikarboximido]butanu

Anhydrid 9-(trifluormethyl)fenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se převede přímo na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 235 až 237’C.

Příklad 46 _t 4

A) Anhydrid 6,9-dimethylfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsanýchv příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 4'—methylacetofenonu získá methyl-a-[l-(4methylfenyl)ethyliden]-(2-karboxyfenyl)acetát ¹H NMR (CDC1₃, 3 00 MHz) směs E/Z isomerů: δ 8,16 + 7,99 (1H, d), 7,70 - 6,80 (7H, m), 3,67 + 3,43 (3H, s), 2,63 + 2,38 (3H, s), 2,20 + 1,88 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 279 (M+H-MeOH) 307 (M+C₂H₅- MeOH), 311 (M+H), 319 (M+C₃H₅-MeOH), 339 (M+C₂H₅) a .............................

anhydrid 6,9-dimethylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,02 (1H, d), 8,63 (1H, d), 8,54 (1H, S), 8,39 (1H, d), 7,86 (1H, t), 7,65 (1H, d), 3,33 (3H, s), 2,71 (3H, s),

MS (CH₄ Cl) m/e 277 (M+H), 305 (M+C₂H₅), 317 (M+C₃H₅)

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(6,9-dimethylfenanthren-l,10dikarboximido )propylamino]-1-(6,9-dimethylfenanthren1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 6,9-dimethylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se převede přímo na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 219 až 222°C (za rozkladu).

Příklad 47

A) Anhydrid 6-ethylfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 4-ethylbenzaldehydu získá methyl-a-[(4-ethylfenyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát ^ΧΗ NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,22 (1H, d), 7,81 (1H, s).

7,48 (2H, m), 7,17 (1H, d), 3,73 (Jrí, s), 2,55 (2H, q),

1,15 (3H, t)

MS (ČH₄ Cl) m/e 279(M+H-MeOH)293 (M+H-H₂O), 307 (M+C₂H₅- MeOH) , 311 (M+H), 319 (M+C-jHg-MeOH) , 339 (M+C₂H₅) anhydrid 6-ethylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny ^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,06 (1H, d), 8,96 (1H, s), 8,65 (1H, d), 8,54 (1H, s), 8,08 (1H, d), 7,93 (1H, t), 7,67 (1H d), 3,01 (2H, q), 1,44 (3H, t).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(6-ethylfenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-1-(6-ethylfenanthren-l,10-dikarbox imido)butanu

Anhydrid 6-ethylfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se převede přímo na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 197 až 199’C.

Příklad 48

A) Anhydrid 9-fenylfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a benzofenonu vyrobí methyl-α-(difenylmethylen)-(2-karboxyfenyl)acetát ^ΣΗ NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,00 (1H, d) , 7,40 - 7,20 (7H, m), 7,14 (1H, d), 7,05 (3H, m), 6,92 (2H, m), 3,43 (3H, s) MS (NH₃ Cl) m/e 359 (M+H), 376 (M+NH₄) a anhydrid 9-fenylfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,14 (1Ή, d), 8,83 (1H, d), 7,97 (1H, ž), 7,92 (1H, m), 7,70 - 7,k50 (6H, m), 7,28 (2H, m)

MS (CH₄ Cl) m/fe 325 (M+H), 353 (M+C₂H₅), 365 (M+C₃H₅)

HRMS pro C₂₂H₁₂O₃: vypočteno: 324,0787 nalezeno: 324,0785.

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(fenylfenanthren-1,10-dikarboximido )propylamino]-1-(9-fenylfenanthren-1,10-dikarboximido ) butanu

Anhydrid 9-fenylfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a vzniklá volná báze se převede přímo na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 158 až 161“C.

Příklad 49

A) Anhydrid 6-kyanofenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 4-kyanobenzaldehydu získá methyl-α- [ (4-kyanofenyl)methylen]- (2-karboxyfenyl)acetát ^H NMR (CDC1₃, 300 MHz) směs E/Z isomerů: 8 8,20 (1H, m) , 7,80 (1H, s), 7,50 (2H, m), 7,40 (2H, d), 7,05 (3H, m), 3-7 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 276 (M+H-MeOH) 290 (M+H-H₂O), 308 (M+H), 336 (M+C₂H₅), 348 (M+C₃H₅) a anhydrid 6-kyanofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,09 (1H, d), 9,05 (1H, s), 8,78 (1H, d), 8,31 (1H, d), 8,09 (1H, t), 8,01 (1H, d).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(6-kyanofenanthren-l,10-dikarboximido)propylamino]-1-(6-kyanofenanthren-l,10-dikarbox imido)butanu

Anhydrid 6-kyanofenanthren-l,10-dikarboxylove kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání nad 320°C.

3-H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,31 (2H, d, J = 4,7 Hz) _r -9,23 (2H, d, J = 8,1 Hz), 9,21 (2H, s), 8,84 (2H, d, J = 7,4 Hz)Ú, 8,43 (2H, dd, J = 8,2, 4,0 Hz), 8,18 - 8,07 (4H, m), 7,28 (1H, m), 4,60 - 4,56 (2H, m), 4,55 - 4,50 (2H, m), 3,55 - 3,43 (4H, m), 3,13 (3H, s), 2,56 - 2,43 (2H, m) , 2,21 2,10 (4H, m)

MS (NH₃ Cl) m/e 656 (M+H)

IR ' (KBr 7 3500 br 2229 , 1702 , 1660, 1618, 1599, 1362, 1208, 784 cm^-1.

Příklad 50

A) Methyl-a-[(2-bromfenyl)methylen]-(2-karboxy-4-nitrofenyl)acetát

Dimethyl-4-nitrohomoftalát (Ghosh, C. K., Mukherjee, K. K. , J. Ind. Chem. Soc. 1976, 53, 662) (5 g, 0,02 mol) v tetrahydrofuranu (20 ml) se při 0’C za míchání pod atmosférou dusíku přidá k suspenzi natriumhydridu (0,85 g 65% disperse, 0,021 mol) v tetrahydrofuranu (30 ml).

Získaný roztok se míchá 5 až 10 minut a v jedné dávce se k němu přidá 2-brombenzaldehyd (2,3 ml, 0,02 mol). Chladicí lázeň se odstaví po 10 minutách a reakční směs se míchá při teplotě místnosti, dokud neztuhne. Získaná pevná látka se rozpustí ve vodě a vodný roztok se extrahuje dichlormethanem (2 x). Vodná fáze se okyselí a reextrahuje 3 x čerstvým dichlormethanem. Posledně uvedené extrakty se spojí, promyjí vodou a roztokem chloridu sodného, vysuší bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrují a odpaří. Zbytek během stání vykrystaluje. Získá se 5,62 g (70 %) špinavě bílého produktu.

3-w NMR (CDCi₃, 300 MHz): δ 3,90 (3H, s), 6,66 (1H, d) , 7,O9(1H, t), 7', 16 - 7,23 (3H, m) , 7,6 (1H, d) , 7,86 (1H, s), 8,23 (1H, dd), 8,68 (1H, d)

MS m/e 423-425 (M+NH5).

B) Methyl-a-[ (2-bromfenyl)methylen]-(2-methoxykarbóhyl-4nitrofenyl)acetát

Roztok methyl-a-[(2-bromfenyl)_methylen]-(2-karboxy4-nitrofenyl)acetátu (5 g, 0,012 mol) ve směsi terahydrofuranu a etheru (2 : 1) (150 ml) se při 0’C smísí s etherovým roztokem 2 ekvivalentů diazomethanu. Po jedné hodině se ke směsi“přikape ledová kyselina octová, čímž se rozloží přebytečný diazomethan. Získaný roztok se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a roztokem chloridu sodného, vysuší bezvodým síranem hořečnatým a přefiltruje. Filtrát se odpaří a získaný diester se chromátografuje na silikagelu za použití směsi hexanu a ethylacetátu v poměru 9:1, jako mobilní fáze. Získá se čistý produkt ve formě bezbarvého sirupu ve výtěžku 82 %.

IR (KBr) 1730, 1526, 1348, 1260 (br) cm'¹ ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 3,78 (3H, s), 3,94 (3H, s), 6,63 (1H, d), 6,95 (1H, t), 7,07 (1H, t), 7,14 (1H, t), 7,58 (1H, d), 8,03 (1H, s), 8,14 (1H, dd), 8,88 (1H, m)

MS m/e 437-439 (M+NH₄ ⁺), 420-422 (M+H⁺).

C) 1,10-Di (methoxykarbonyl) -3-nitrof enanthren

Směs methyl-a-[(2-bromfenyl)methylen]-(2-methoxykarbonyl-4-nitrofenyl)acetátu (1,2 g, 2,8 mmol), hydrogenuhličitanu sodného (0,5 g, 6,1 mmol) a octanu bis(trifenylfosfin)palladnatého (0,22 g, 0,5 mmol) v suchém dimethylformamidu (12 ml) se za míchání pod atmosférou dusíku v olejové lázni 36 hodin zahřívá na 80°C. Reakční směs se ochladí na teplotu místnosti a nalije do směsi roztoku chloridu sodného a ethylacetátu. Fáze se oddělí a vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem (2 x). Spojené extrakty se promyjí 1M kyselinou chlorovodíkovou (2 x), vodou a roztokem chloridu sodného, vysuší bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrují a odpaří. Zbytek se překrystaluje z horkého '— ethylacetátu, čímž se získá 0,43 g (45 %) cyklizovaného produktu.

IR (KBr): 1735, 1712, 1515, 1345 cm“¹ ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 3,96 (3H, s), 3,98 (3H, s), 7,79 UH, t), 7,90 (1H, t), 8,05 (1H, d), 8,53 (1H, s), 8,76 (1H, d), 8,84 (1H, d), 9,74 (1H, d)

MS m/e 357 (M+NH₄ ⁺)

Nezreagovatnou výchozí látku je možno regenerovat z matečného louhu.

D) Anhydrid 3-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Suspenze 1,10-di(methoxykarbonyl)-3-nitrofenanthrenu v tetrahydrofuranu (25 ml) a 1M hydroxidu lithném (10 ml) se přes noc zahřívá ke zpětnému toku. Poté se reakční směs ochladí na teplotu místnosti a nalije do vody. Vodná směs se extrahuje dichlormethanem (2 x). Vodná fáze se přídavkem 1M kyseliny chlorovodíkové okyselí na pH 2. Vyloučená pevná látka se oddělí filtrací, promyje dichlormethanem a vodou a vysuší. Získá se produkt ve formě směsi dikarboxylové kyseliny a anhydridu (0,2 g, 73 %).

IR (KBr) 1783, 1741, 1704, 1520, 1345 cm“¹

MS m/e 311 (M+NH₄ ⁺), 281 (M+NH₄ ⁺-NO), 264 (M+H⁺-NO).

Surová dikarboxylová kyselina (150 mg, 4,8 mmol) hodin zahřívá ve směsi ledové kyseliny octové (0,9 ml), acetanhydridu (0,1 ml) a dioxanu (1 ml). Směs se ochladí na teplotu místnosti a přefiltruje. Oddělená pevná látka se promyje hexanem a vysuší za vakua. Získá se 0,13 g (91 %) anhydridu ve formě světle žluté pevné látky.

IR (KBr) 1784, 1741, 1518, 1345 cm“¹ ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 7,98 (1H, t), 8,09 (1H, t), 8,53 (1H, d), 9,02 flH, d), 9,23 (1H, d), 9,29 (1H, s), 10,03 (1H, d)

KS m/e 311 (M+NH₄ ⁺), 281 (M+NH₄ ⁺-N0).

E) Hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitrofenanthren-l,10-dikarboximido )propylamino]-1-(3-nitrofenanthren-1,10dikarboximido )butanu

Anhydrid 3-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání nad 240°C (za rozkladu).

IR (KBr) 3450, 1708, 1663 cm^-1 ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,16 (4H, m) , 2,52 (2H, m), 3,14 (3H, S), 3,48 (6H, m), 4,53 (4H, m), 7,96 (2H, m), 8,13 (2H m), 8,30 (2H, m), 8,93 (2H, m), 9,32 (2H, m), 9,45 (2H, m) , 10,05 (2H, m)

MS m/e 696 (M+H⁺), 666 (M+H+-NO)

Příklad 51

A) Anhydrid 5-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 50 se z dímethylhomoftalátu a 2-brom-3-nitrobenzaldehydu (Rahman, L. K. A, Scrowston, R. M., J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1, 1984, 385) získá methyl-a-[(2-brom-3-nitrofenyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát o teplotě tání 164 až 166°C, methyl-a-[ (2-brom-3-nitrofenyl)methylen]-( 2-methoxykarbonylfenyl)acetát o teplotě tání 165’C,

1,10-di(methoxykarbonyl)-5-nitrofenanthren o teplotě tání 184 až 185°C a anhydrid 5-nitrofenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny o teplotě tání 246°C ^;1H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,24 (1H, S), 8,83 (1H, d,

7,7 HZ), 8,67 (1H, d, J = 8,8 Hz), 8,47 (1H, d, J = 8,1 Hz), 8,16 (1H, d, J = 7,7 Hz), 8,00 (1H, t, J = 7,7 Hz), 7,95 (1H, t, J = 8,1 Hz)

MS (NH₃, Cl) 311 (M+NH₄), 281 (M+NH₄~NO)

IR (KBr) 1783, 1746, 1521, 1376, 1153, 1071, 1040, 775 cm“¹.

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(5-nitrofenanthren-í,ló-díkarboximido)propylamino]-1-(5-nitrofenanthren-1,10-dikarboximido ) butanu

Anhydrid 5-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl (75 %) o teplotě tání 292’C (za rozkladu).

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 9,12 (2H, s), 8/73 (2H, d, J =i

8,0 Hz), 8,61 (2H, d, J = 7,5 Hz), 8,38 - 8,34 (4H, m), 8,25 (1H, m), 8,03 - 7,98 (4H, m), 4,20 (4H, m) , 3,22 - 3,00 (2H,

m), 3,00 - 2,90 (2H, m), 2,30 (3H, s), 2,10 - 1,98 (2H, m),

1,80 - 1,60 (4H, m)

IR (KBr) 3500-3400 (br), 3000-2700 (br, 1705, 1661, 1528, 1367, 1205, 780 cm“¹.

Příklad 52

A) Anhydrid 6-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 50 se z dimethylhomoftalátu a 2-brom-4-nitrobenzaldehydu (Dandegaonker_c S.

H. , J. Ind. Chem. Soc. 1969, 46, 148) získá methyl-a-f(2-brom-4-nitrofenyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát o teplqtě tání 125 až 128“C, methyl-a-[(2-brom-4-nitrofenyl)methylen]-( 2-methoxykarbonylfenyl)acetát o teplotě tání 111 až 113°C, l,10-di(methoxykarbonyl)-6-nitrofenanthren o teplotě tání 184 až 186°C a anhydrid 6-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny o teplotě tání nad 290’C.

¹H NMR (D	MSO-d₆, 300	MHz) ;	: δ 9	,79 (1H, d, J	= 1,8 Hz), 9,56
(1H,	d, J	= 7,7 HZ),	9,20	(1H,	S), 8,70 (1H,	, d, J = 9,1 Hz),
8,63	(1H,	d,'J =7,4	Hz) ,	8,60	(1H, dd, J =	'8 78 ,’ T, 8 HZ ) ,
8,12	(1H,	t, J = 7,7	Hz)
MS (NH₃,	Cl) 311 (M+NH₄),	264	(M+H-NO), 281	(M+NH₄-NO)

IR (KBr) 1783, 1742, 1600, 1547, 1514, 1350 cm“¹.

B) Dihydromethansulfonát (S,S)-l,2-bis[2-(6-nitrofenanthren-l ,10-dikarboximido)propylamino]ethanu

Anhydrid 6-nitrofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s (S,S)-l,2-bis(2-aminopropylamino)ethanem (US patentová přihláška č. 92/02134). Surová látka se přečistí chromátografií na silikagelu za použití 0,2 % triethylaminu a 5 % methanolu v dichlormethanu, jako mobilní fáze. Látka izolovaná ze sloupci se rozpustí v horkém dichlormethanu, roztok se smísí s aktivním uhlím a směs se přefiltruje přes celit. Filtrát se zředí diethyletherem, aby se vysrážela volná báze. Volná báze o teplotě tání 112 až 115°C se smísí s methansulfonovou kyselinou (2,1 ekvivalentu) v dichlormethanu, čímž se získá dimethansulfonátová sůl (58 %) o teplotě tání 253 až 255°C.

MS (NH₃ Cl) m/e 725 (M+H, 707 (M+H-H₂O)

IR (KBr) 3400-3300 (br), 3000-2500 (br), 1706, 1663, 1600,

1545, 1512Q, 1348, 1207, 784 cn'¹

Elementární analýza pro ^c42^H40^N6°14^S2^: vypočteno: C 55,02, H 4,40, N 9,17 nalezeno: C 55,40, H 4,38, N 9,07

P ř í k 1 a d 5 3

A) Dimethyl-4-acetamidohomoftalát

Dimethyl-4-acetamidohomoftalát se vyrobí z dimethyl4-nitrohomoftalátu redukcí a acetylací za použití standardních postupů.

¹H NMR TCDC1₃ , ' 300 MHz) : δ 2,15 (s, 3H) , 3,70 (s, 3H) , 3,85 (S, 3GH), 3,95 (S, 2H), 7,15 (d, 1H, J = 8,0 Hz), 7,50 (br s, 1H), 7,70 (dd, 1H, J = 8,0, 2,2 Hz), 7,99 (d, 1H, J = 2,2 Hz)

MS m/e 266 (M+H⁺)

B) Anhydrid 3-acetamidofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 50 se z dimethyl4-acetamidohomoftalátu a 2-brombenzaldehydu vyrobí methyl-a-[(2-bromfenyl)methylen]-(2-karboxy-4-acetamidofenyl)acetát ¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 2,05 (3H, s), 3,63 (3H, s), 6,68 (1H, d), 6,80 (1H, d, J = 8 Hz), 7,04 - 7,20 (2H, m)₍7,52 - 7,59 (1H, m), 7,65 (1H, d, J = 8 Hz), 7,70 (1H, s), 8,25 (1H, d, J = 2 Hz), 10,15 (1H, s), 13,10 (1H, br S ) methyl-a-[(2-bromfenyl)methylen]-(2-methoxykarbonyl-4acetamidofeny1)acetát ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 2,17 (3H, s), 3,77 (3H, s), 3_f86 (3H, s), 6,68 - 6,71 (1H, m), 6,89 - 6,92 (2H, m), 6,94 6,99 (1H, m) , 7,23 - 7,25 (1H, m), 7,53 - 7,58 (2H, m), 7,92 řlfí, s), 8,11 (1H, s)

MS m/e 434 (M+É⁺)

Anhydrid 3-acetamidofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Methyl-a-[(2-bromfenyl)methylen]-(2-methoxykarbonyl-4acetamidofenyl)acetát se cyklizuje a cyklizační produkt se přímo, bez izolace intermediárního diesteru, převede na anhydrid.

^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): 5 2,20 (3H, s), 7,87 (1H, t),

8-,01- (lH, t), 8,4-1 (1H, d), 8,68 (1H, d), 8,75 (1H, s), 8,95 (1H, s), 9,45 (1H, s), 10,70 (1H, s)

MS m/e 323 (M+NH₄ ⁺)

C) Anhydrid 3-aminofenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Anhydrid 3-acetamidofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se hydrolyzuje za standardních podmínek za vzniku aminu.

^ΧΗ NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 7,78 (1H, t), 7,90 (2H, s),

8,25 (2H, s), 8,30 (1H, d), 8,63 (1H, d), 8,65 (1H, s).

D) Trihydromethansulfonát 4-[3-(3-aminofenanthren-l,10-dikarboximido)propylamino]-1-(3-aminofenanthren-1,10-dikarboximido )butanu

Anhydrid 3-aminofenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vniku volné báze.

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,40 - 1,55 (2H, m) , 1,60 1,75 (2H, m), 1,75 - 1,82 (2H, m), 2,55 - 2,70 (4H, m), 4,00 - 4,20 (4H, m), 6,10 (4H, s), 7,70 - 7,80 (2H, m), 7,80 7,90 (2H, m), 8,15 (2H, s), 8,25 (2H, d), 8,55 - 8,65 (2H, d a 4H, s).

Volná báze se nechá reagovat s methansulfonovou kyselinou (3,5 ekvivalentu), čímž se získá trimethansulfonátová sůl o teplotě tání 280°C (za rozkladu).

P ř í k 1 a d 5 4

A) Anhydrid 7-methoxyfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 50 se z dimethylnomoftalátu a 2-brom-5-methoxybenzaldehydu (Handford, B. 0. Whalley, W. B., J. Chem. Soc. 1963, 3896) vyrobí methyl-a-[(2-brom-5-methoxyfenyl)methylen]-(2-karboxyfenyl) acetát o teplotě tání 51 až 53’C, methyl-a-[(2-brom-5-methoxyfenyl)methylen]-(2-methoxykarbo nylfenyl)acetát o teplotě tání 75 až 77’C, l,10-di(methoxykarbonyl)-7-methoxyfenanthren o teplotě tání 148 až 149’C a anhydrid 7-methoxyfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny o teplotě tání 292 až 293°C ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,18 - 9,15 (2H, d+s), 8,83 (1H, d), 8,74 (1H, d), 8,04 (1H, t), 7,75 - 7,73 (2H, d+s), 4,20 (3H, s)

MS (NH₃ Cl) 279 (M+H), 296 (M+NH₄)

IR (KBr) 1775, 1734, 1599, 1290, 720 cm“¹.

B) Hydromethansulfonát 4-(3-(7-methoxyfenanthren-l,10-dikarboximido) propylamino ] -1- (7-methoxyfenanthren-l ,10dikarboximido)butanu

Anhydrid 7-methoxyfenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl (77 %) o teplotě tání*» 162 až 165°C ¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 9,18 (2H, d, J = 8,4 Hz), 8,93 (2H, «, 3 = 2,2 říz), 8,90 (2H, d, J - 9,2 Hz), 8,45 (2H, d,

J = 7,3 Hz), 7,94 (2H, dd,J = 8,1, 8Hz), 7,90 (2H, t, J =2,6 Hz), 7,59 - 7,55 (2H, dd, J = 9,2, 2,6 Hz), 4,17 - 4,12 (4H, m), 3,97 (6H, s), 3,04 - 2,96 (4H, m), 2,29 (3H, s), 2,09 1,99 (2H, m), 1,75 - 1,65 (4H, m)

IR (KBr) 3500 (br), 3100 (br), 1699, 1675, 1617, 1599,

1355, 1230, 1209, 780 cirT¹.

Příklad 55

A) Anhydrid 6,7-dimethoxyfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 50 se z dimethylhomoftalátu a 6-bromveratraldehydu (Raiford, L. , Perry, R.

P., J. Org. Chem. 1942, 7, 354) vyrobí methyl-α-[(2-brom-4,5-dimethoxyfenyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát o teplotě tání 129 až 130’C ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,15 (1H, dd, J = 7,5, 1,4 Hz), 7,98 (1H, s), 7,47 - 7,39 (2H, d+t), 7,09 (1H, dd, J = 7,3, 1,4 Hz), 6,99 (1H, s), 6,14 (1H, s), 3,83 (3H, s), 3,78 (3H, s), 3,21 (3H, s)

MS (NH₃ Cl) m/e 440 (M+NH₄), 423 (M+H)

IR (KBr) 3400-3300 (br), 1720, 1695, 1510, 1281, 1220 cm^_1 methyl-a-[(2-brom-4,5-dimethoxyfenyl)methylen]-(2-methoxykarbonylfenyl)acetát o teplotě tání 117 až 119 °C ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,07 (1H, dd, J = 7,2, 2,2 Hz), 7,97 (1HG, s), 7,46 - 7,36 (2H, m) , 7,08 (1H, dd, J = 7,1, 2,2 HZ), 6,99 (1H, s), 6,14 (1H, s), 3,86 (3H, s), 3,83 (3H, s), 3,78 (3H, s), 3,19 (3H, s) . _ .

MS (NH₃ Cl) m/e 454 (M+NH₄), 406 (M+H-OMe)

IR (KBr) 1725, 1712, 1510, 1440, 1282, 1250, 1220, 1169 cm^-1

1,10-di(methoxykarbonyl)-6,7-dimethoxyfenanthren o teplotě tání 192 až 193’C ^ΧΗ NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,70 (1H, d, J = 8,8 Hz), 8,28 (1H, s), 8,01 (1H, d, J = 7,3 Hz), 7,96 (1H, s), 7,69 (1H, t, J - 7,3 HZ), 7,30 (1H, s), 4,14 (3H, s), 4,05 (3H, s), 3,93 (3H, S)

MS (CH₄ Cl) m/e 355 (M+H), 323 (M+H-MeOH) anhydrid 6,7-dimethoxyfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny o teplotě tání nad 324C ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,10 (2H, s+d, J = 7,7 Hz), .8,72 (1H, d, J = 7,3 Hz), 8,25 (1H, s), 8,00 (1H, t, J = 7,7 Hz), 6,67 (1H, S), 4,25 (3H, s), 4,18 (3H, s)

MS (NH₃ Cl) m/e 309 (M+H), 325 (M+NH₄)

IR (KBr) 1761, 1720, 1601, 1525, 1511, 1275, 1265, 1217, 1004, 780 cm'¹

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(6,7-dimethoxyfenanthren-1,10dikarboximido)propylamino]-1-(6,7-dimethoxyfenanthren1,10-dikarboximido)butanu

Anhydrid 6,7-dimethoxyfenanthren-1,10-dikarboxylovó kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl (59 %) o teplotě tání 254 až 257°C.

^TH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 9,27 (2H, d), 8,90 (2H, s),

8,47 (2H, d), 8,31 (2H, s), 7,95 (2H, t), 7,88 (2H, s), 4,20 - 4,12 (4H, m), 4,11 (6H, s), 3,98 (6H, s), 3,06 - 2,90 (4H, m), 2,31 (3H, s), 2,08 - 1,95 (2H, m), 1,78 - 1,63 (4H, m)

IR (KBr) 3600-3300 (br), 2900-3000 (br), 1695, 1653, 1599, 1512, 1420, 1385, 1341, 1265, 1216, 1166, 781 cm¹.

Příklad 56

A) Anhydrid 6-fluorfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny

........Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 4-fluorbenzaldehydu vyrobí methyl-a-f(4-fluorfenyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát___________ ^XH NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,23 (1H, m), 7,78 (1H, s), 7,50 (2H, m), 7,13 (1H, m), 6,93 (2H, dd), 6,82 (1H, t), 3,72 (3H, S)

MS (CH₄ . CL). -m/e 269 (M+H-MeOH) ,- ·28 3--( Μ+Η-Η-₂Οτ, -^; 297' (M+C₂H₅-MeOH), 300, 301 (M+H), 309 (M+C₃H₅~MeOH), 329 (M+C₂H₅) a anhydrid 6-fluorfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny ^TH NMR (CD₃COCD₃, 300 MHz): δ 9,34 (1H, dd), 9,09 (1H, s),

8.76 (1H, dd), 8,67 (1H, dd), 8,54 (1H, dd), 8,15 (1H, dd),

7.76 (1H, td)

MS (CH₄ Cl) m/e 267 (M+H), 295 (M+C₂H₅), 307 (M+C₃H₅)

HRMS pro C-^gHyFO-j: vypočteno: 266,0379 nalezeno: 266,0380

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(6-fluorfenanthren-1,10-dikarboximido ) propy lamino ]-1-(6-fluorfenanthren-1,10dikarboximido )butanu

Anhydrid 6-fluorfenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 300 až 306°C (za rozkladu).

Příklad 80

A) Anhydrid nafto[1,2-b]furan-5,6-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 3-furaldehydu získá methyl-a-[(3-furyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): S 8,19 (1H, d), 7,66 (1H, s), 7,58 (1H, t), 7,50 (1H, t), 7,25 (2H, překrývání), 7,11 (1H^ s), 5,39 (1H, S), 3,70 (3H, s)

MS (CH₄ Cl) m/e 273 (M+H), 301 (M+C₂H₅), 313 (M+C₃H₅) anhydrid nafto[1,2-b]furan-5,6-dikarboxylové kyseliny ¹H NMR (CDC1₃.,... JJOD, MHz).: - δ -8,9 5 -(· 1H, - s ) 8,7 6 (1H, d) , 8,66 (1H, d), 7,98 (1H, d), 7,93 (1H, t), 7,16 (1H, d)

MS (CH₄ Cl) m/e 239 (M+H), 267 (M+C₂H₅), 279 (M+C₃H₅)

HRMS pro ^ci4HgO₄: vypočteno: 238,0266 nalezeno: 238,0263

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(nafto[l,2-b]furan-5,6-dikarboximido)propylamino]-1-(nafto[1,2-b]furan-5,6dikarboximido)butanu

Anhydrid nafto[1,2-b]furan-5,6-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a získaná volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 273 až 276’C (za rozkladu).

Příklad 81

A) Anhydrid 2-methyl-lH-naft[l,2-d]imidazol-.5,6-dikarboxylové kyseliny

K suspenzi anhydridu 3-nitro-4-acetamido-l,8naftalové kyseliny (Jones, L. A., Kim, Η. K., Watson, R. J., J. Chem. Soc. C 1971, 3891; Mosebach, G., Sachs, F., Chem. Ber. 1911, 44, 2852) (3 g, 13,5 mmol) a dihydrátu chloridu cinatého (15,27 g, 67,7 mmol) v ethanolu (25 ml) se přikape koncentrovaná kyselina chlorovodíková (16,9 ml, 203 mmol). Získaná oranžová suspenze se 50 minut zahřívá na 50’C. Vzniklá smés se ochladí na teplotu místnosti a nalije do vody (85 ml). Suspendovaná hnědá pevná látka se oddělí na fritě a promyje O,1M vodným roztokem hydroxidu sodného (3 x 25 ml) a vodou (50 ml). Vysušená pevná látka v kyselině octové (80 ml) se 2 hodiny zahřívá ke zpěthěmu toku. Horká suspenze se přefiltruje, čímž se získá žlutohnědá pevná látka. Tato látka se suspenduje ve vodě (50 ml) a získaná směs se neutralizuje O,1M vodným hydroxidem sodným»

Suspendovaná.J?evná_..látka..se. oddělí, promyje vodou (25 ml) a vysuší. Získá se 2,90 g (85 %) světle oranžové pevné látky o teplotě tání nad 300°C (v literatuře se uvádí 340 až 342°C: Podrezova, T. N. Khim. Geterotsikl. Soedin. 1973, 566; Chem. Abstr. 1973, 79, 31988p) ^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 2,69 (s, 3H), 7,95 (dd, 1H, J = 8,1, 7,3 Hz), 8,46 (dd, 1H, J = 7,3, 1,1 Hz), 8,51 (s, 1H), 8,85 (dd, 1H, J = 8,0, 1,1 Hz)

MS (Cl, CH₄) m/e (%) 253 (M+H⁺, 100).

B) Trihydromethansulfonát 4-(3-(2-methyl-lH-naft[1,2-d]imidazol-5,6-dikarboximido)propylamino]-l-(2-methyl-lHnaft[ 1,2-d] imida'zol-5,6-dikarboximido)butanu

Anhydrid 2-methyl-lH-naft[l,2-d]imidazol-5,6-dikarbo xylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem. Získaná volná báze se reakcí s methansulfonovou kyselinou (3,2 ekvivalentu) převede přímo na trimethansulfonátovou sůl (28 %) o teplotě tání 260 až 261°C.

^XH NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 1,62 - 1,80 (br m, 4H), 1,98 2,10 (br m, 2H), 2,37 (s, 9H), 2,74 (s, 6H), 2,92 - 3,09 (br m, 4H), 4,08 - 4,20 (br m, 4H), 7,98 (t, 2H, J = 7,7 Hz),

8,24 - 8,38 (br m, 2H), 8,50 (d, 2H, J = 6,9 Hz), 8,58 (s,

2H), 8,83 (d, 2H, J = 8,1 Hz), 12,5 (velmi široký, 2H)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 614 (M+H⁺ volná báze, 17), 361 (S), 323 (30), 309 (30), 284 (24), 267 (50), 252 (100).

Příklad 82 ---------------A) Anhydrid 3-acetamido-4-brom-l,8-naftalové kyseliny

K míchané suspenzi anhydridu 3-acetamido-l,8-naftalové kyseliny (Middleton, R. W., Parrick, J., Clarke, E.

E., Wardman, P., J. Heterocyclic Chem. 1986, 23, 849 (255 mg, 1,06 mmol) v ledové kyselině octové (60 ml) se přikape brom (0,11 ml, 2,20 mmol). Reakční směs se 4 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, poté ochladí na teplotu místnosti a přidá se k ní acetanhydrid (5,0 ml, 53 mmol) a ledová kyselina octová (5 ml). Získaná směs se zahřívá ke zpětnému toku ještě 2 hodiny, načež se ochladí na tepotu místnosti. Vysrážená pevná látka se odsaje a promyje postupně ledovou kyselinou octovou a hexany. Získá se 110 mg (33 %) pevné látky © teplotě tání 286 až 288'C.

^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 10,16 (br s, 1H), 8,6Í (s, 1H), 8,65 (d, 1H, J = 8,4 Hz), 8,54 (d, 1H, J = 7,7 Hz), 8,02 (dd, 1H, J = 8,4, 7,7 Hz), 2,22 (s, 3H)

MS (Cl) m/e 334 (M+H), 254 (báze)

B) Anhydrid 2-methylnafto(2,1-d]thiazol-5,6-dikarboxylové kyseliny

K míchané suspenzi anhydridu 3-acetamido-4-brom-l_f8 naftalové kyseliny (1,00 g, 2,99 mmol) v toluenu (30 ml) se v jedné dávce přidá Lawessonovo činidlo (0,78 g, 1,92 mmol). Reakční směs se 2,5 hodiny zahřívá ke zpětnému toku a během této doby se k ní přidá další Lawessonovo činidlo (0,12 g, 0,29 mmol). Získaná směs se 1 hodinu zahřívá ke zpětnému toku, ochladí na teplotu místnosti a ihned přečistí mžikovou Chromarteografií za použití směsi dichlormethanu a methanolu v poměru 9:1, jajco mobilní fáze. Získá se 270 mg (34 %) pevného produktu o teplotě tání 289 až 292’C.

IR (KBr) 3073, 2930, 1780, 1737, 1596, 1412, 1302, 1262,

1195, 1166, 1149, 1074, 1050, 1022, 780 cm¹ ¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 8,89 (s, 1H) , 8,68 (d, 1H, J =

8,4 Hz), 8,56 (d, 1H, J = 7,3 Hz), 8,02 (dd, 1H, J = 8,4,

7,3 Hz), 2,99 (s, 3H)

MS (Cl) m/e 287 (M+NH₄, báze) 270 (M+H)

C) Hydromethansulfonát 4-[3-(2-methylnafto[2,l-d]thiazol5,6-dikarboximidolpropylamino 1-1-( 2-methylnafto [ 2,1-d ] thiazol-5,6-dikarboximido)butanu

Anhydrid 2-methylnaf to [2,1-d] thiazol-5,6-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (92 %) o teplotě tání 275 až 278’C.

IR (KBr) 2954, 1695, 1661, 1593, 1434, 1333, 1175, 782 cm^{1 1}H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,33 (d, 2H, J = 11,7 Hz), 8,99 (m, 2H), 8,70 (d, 2H, J = 8,5 Hz), 8,24 (m, 2H), 7,30 (br S, 1H), 4,49 (m, 4H), 3,43 (br s, 10H), 2,45 (m, 2H), 2,12 (m, 4H)

MS (Cl) m/e 648 (M+H, báze)

Získaná volná báze se převede na monomethansulfonátovou sůl (93 %) o teplotě tání 318 až 321’C (za rozkladu) .

IR (KBr) 2959, 2782, 1698, 1656, 1613, 1591, 1452, 1433, 1333, 1285, 1208, 1193, 158, 783 cm¹ ¹H NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 8,79 (s, 2H), 8,51 (m, 4H),

8,26 (br s, 2H), 7,95 (m, 2H), 4,13 (m, 4H), 3,04 (m, 4H), 2,97 (s, 6H), 2,29 (s, 3H), 2,02 (m, 2H), 1,73 (m, 4H)

MS (Cl) m/e 648 (M+H, báze).

Příklad 83

Dihydromethansulfonát (R,R)-l,2-bis[2-(2-methylnafto[2,1-d]thiazol-5,6-dikarboximido)propylaminojethanu ’ί

Anhydrid 2-methylnafto[2,1-d]thiazol-5,6-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s (R,R)-1,2-bis(2-aminopropylamino)ethanem (US patentová přihláška č. 92/02134) za vzniku volné báze (50 %) o teplotě tání 238 až 241’C.

IR (KBr) 2970, 2931, 1697, 1661, 1615, 1591, 1451, 1421,

1329, 1284, 1237, 1197, 1173, 1078, 872, 750 cnt¹ ¹H NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 9,23 (s, 2H), 8,88 (d, 2H, J =

7,7 Hz)	(Z 8,64	(d, 2H,	J = 8	,1 HJz), 8,20	(dd,	2H, J = 8,1,
7,7 Hz)	, 5,84	(m, 2H),	4,43	(dd, 2H, J =	13,6,	10,2 Hz),
3,88 (m	z 4H),	3,60 (m,	2H),	3,41 (s, 6H),	, 1,76	(d, 6H, J =
7,,3 Hz)
MS (Cl)	m/e 677 (M+H),	308	(báze)

Získaná volná báze se převede na dimethansulfonátovou sůl (35 %) o teplotě tání nad 215’C (za rozkladu).

IR (KBr) 2934, 2729, 1702, 1661, 1616, 1591, 1452, 1421, 1382, 1329, 1285, 1195, 1058, 784 cm^-1

¹H NMR	(TFA-d	, 300 MHz): δ 9,24 (s,	2H), 8,88	(d,	2H, J	=
7,7 Hz)	, 8,66	(d, 2H), J = 8,4 Hz),	8,19 (dd,	2H,	J = 8,	-4,
7,7 Hz)	, 5,83	(m, 2H), 4,39 (m, 2H)	, 3,90 (m,	4H),	, 3,41	(s,
6H), 2,	91 (s,	6H), 1,75 (d, 6H, J =	6,9 Hz)
MS (Cl)	m/e 6'	77 (M+H), 245 (báze)

Příklad 90

A) Anhydrid nafto[2,l-b]furan-5,6-dikarboxylové kyseliny

Za podmínek popsaných v příkladu 14 se z dimethylhomoftalátu a 2-furaldehydu získá methyl-a-((2-furyl)methylen]-(2-karboxyfenyl)acetát ¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 8,20 (1H, d), 7,65 (1H, s), 7,60 (1H, t), 7,51 (1H, t), 7,29 (2H, m), 6,24 (1H, m) , 5,74 (1H, d), 3,74 (1H, d), 3,74 (3H, s) a anhydrid nafto[2,l-b]furan-5,6-dikarboxylové kyseliny ^ΧΗ NMR(CDC1₃, 300 MHz): δ 8,84 (1H, s), 8,65 (1H, d), 8,59 (1H, d), 8,10 (1H, d), 7,91 (1H, t), 7,45 (1H, d)

MS (CH₄ Cl) m/e 239 (M+H) , 267 (M+C₂H₅), 269 (M+C-jHg)

HRMS pro C₁₄H_gO₄: vypočteno: 238,0266 nalezeno: 238,0261.

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(nafto[2,l-b]furan-5',6-dikař- “ boximido)propylamino]-1-(nafto[2,1-b ]furan-5,6-dikarboximido)butanu

Anhydrid nafto[2,1-b]furan-5,6-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje se spermidinem a vzniklá volná báze se přímo převede na monomethansulfonátovou sůl o teplotě tání 160 až 165’C.

Příklad 100

Hydromethansulfonát 4-[3-(7,12-dihydro-7,12-dioxobenz[a]anthracen-4,5-dikarboximido)propylamino]-l-(7,12-dihydro7,12-dioxobenz[a]anthracen-4,5-dikarboximido)butanu

Anhydrid 7,12-dihydro-7,12-dioxobenz[a Janthracen4,5-dikarboxylové kyseliny, 33 (Kasai, T., Ando, Η., Tsuruoka, S., Kogyo Kagaku Zasshi 1968, 71, 18.71, Chem. Abstr. 1969, 70, 77657x? Akiyoshi, S., Tsuge, O., Kogyo Kagaku Zasshi 1956, 59, 455, Chem. Abstr. 1958, 52, 3754b? Peters, A. T., Rowe, F. Μ., J. Soc. Dyers Colour. 1943, 59, 52) se kondenzuje se spermidinem za vzniku volné báze (25 %) o teplotě táni 257 až 259’C.

MS m/e 766 (M+H⁺) ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,35 (br m, 4H), 2,70 (br m, 2H) , 3,70 (br m, 4H), 4,50 - 4,65 (m, 4H), 8,00 - 8,20 )m, 4H), 8,21 (m, 2H), 8,39**- 8,60 (m, 4H) , 8,91 (d, J = 8,1 Hz, 2H) , 9,52 (s, 1H), 9,54 (s, 1H), 10,00 (d, J = 9,0 Hz, 2H).

Získaná volná báze se převede na monomethansulfoná tovou sůl (81 %) o teplotě tání 266 až 268°C.

MS m/e 766 (M+H⁺) ^XH NMR (TFA-d, 300 MHz): δ 2,35 (br m, 4H) , 2,70 (br m, 2H) 3,28 (s, 3H), 3,70 (br m, 4H), 4,50 - 4,65 (m, 4H), 8,00 8,20 (m, 4H), 8,21 (m, 2H), 8,39 - 8,60 (m, 4H), 8,91 (d, J = 8,1 HZ, 2H), 9,52 (s, 1H), 9,54 (s, 1H), 10,0 (d, J = 9,0

Hz, 2H). - ' ......................... ''.....

Příklad 101

Dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis[2-(7,12-dihydro-7,12dioxobenz[a]anthracen-4,5-dikarboximido)propylamino]ethanu

Anhydrid 7,12-dihydro-7,12-dioxobenz[a]anthracen4,5-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s (R,R)-1,2-bis(2-aminopropylamino)ethanem (US patentová přihláška č. 92/092134). Surová látka se přečistí mžikovou chromatografií na silikagelu za použití gradientu 5 % methanolu v dichlormethanu až 25 % methanolu v dichlormethanu. Získá se produkt o teplotě tání nad 300°C ve výtěžku 20 %.

^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,60 (d, J = 6,6 Hz, 6H), 3,31 (m, 4H), 3,45 (br m, 2H), 3,90 (m, 2H), 5,52 (m, 2H), 8,00 (m, 4H), 8,14 (t, J = 7,4 Hz, 2H), 8,25 (m, 4H), 8,66 (d, J = 7,2 HZ, 2H), 9,11 (s, 2H), 9,89 (d, J = 7,5 Hz, 2H) [a]²⁵D = -16,35’C (c = 0,104 g/dl, DMSO).

Získaná volná báze se převede na dimethansulfonátovou sůl (60 %) o teplotě tání 208 až 210 O.

MS m/e 795 (M+H⁺) ^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,60 (d, J = 6,5 Hz, 6H), 2,28 (s, 6H), 3,31 (m, 4H), 3,45 (br m, 2ti), 3,90 (m, 2H) , 5,3«.· (m, 2H), 8,00 (m, 4H), 8,14 (t, J = 7,4 Hz, 2H), 8,25 (m, 4H), 8,66 (d, J = 7,2 Hz, 2H), 9,11 (s, 2H), 9,89 (d, J =

7,5 Hz, 2H)

Ί\

Γα]²⁵^ * ~35,28°C (c = 0,326 g/dl, DMSO).

Příklad 110

Dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(5-azafenanthren-1,10-dikarboximido )propy lamí no]- 2- [ 2-(3-nitronaftalen-l,8-dikarbox imido)propylamino]ethanu

K roztoku (R,R)-l,2-bis(2-aminopropylamino)ethanu (US patentová přihláška č. 92/02134) (54 mg, 0,31 mmol) ve 3 ml tetrahydrofuranu se současně přidá anhydrid 3-nitro-l,8naftalové kyseliny (Anselm, F., Zuckmayer, F., Chem. Ber. 1899, 32, 3283) (75 mg, 0,31 mmol) a anhydrid 5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny (77 mg, 0,31 mmol). Získaná směs se přes noc zahřívá ke zpětnému toku a vzniklá tmavá suspenze se ochladí na teplotu místnosti. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se chromátografuje na silikagelu za použití 5 % methanolu v dichlormethanu, jako mobilní fáze. Získá se 29 mg (15 %) volné báze.

¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): S 9,42 (d, 1H), 9,13 (m, 2H), 8,S8

(d,	1H)	, 8,78	(s, 1H), 8,60	(dd, 2H),	8,40 (dd, 1H), 8,28
(d,	1H)	, 7,83	(m, 2H), 7,65	(dd, 1H),	5,22 (m, 2H), 3,41 (
2H)	, 2,	92 (m,	2H), 2,77 (m,	4H), 1,90	(br s, 2H), 1,43 (d,
3H)	, 1,	42 (d,	3H)
MS	(Cl,	nh₃)	m/e 631 (M+H⁺).
		Získaná volná báze	se převede	reakcí s methan-

sulfonovou kyselinou (6,0>1, 0,09 mmol) v dichlormethanu (2 ml) na dimethansulfonátovou sůl. Reakční směs se míchá přes noc a poté zkoncentruje za sníženého tlaku. Získá se 35 mg soli o teplotě tání 167 až 172^eC (za rozkladu).

♦<

Příklad 111

A) Dihydromethansulfonát 4-(3-aminopropylamino)-l-(3-nitronaftalen-l,8-dikarboximido)butanu

K roztoku spermidinu (6,53 g, 45,0 mmol) v ethanolu (50 ml) se přidá formalin (3,4 ml, 45,0 mmol), Získaná směs se míchá 13 hodin při teplotě místnosti (McManis, J. S„,

Ganem, B., J. Org. Chem. 1980, 45, 2042). Tato směs se zředí ethanolem (100 ml) a ke zředěné směsi se přidá anhydrid 3nitro-l,8-naftalové kyseliny (10,94 g, 45,0 mmol). Vzniklá hnědá směs se 4 hodiny zahřívá ke zpětnému toku, poněkud ochladí a přidá se k ní methansulfonová kyselina (7,3 ml,

112,5 mmol) a voda (10 ml). Získaná směs se 14 hodin zahřívá ke zpětnímu toku, za horka přefiltruje a filtrát se nechá zchladnout na teplotu místnosti. Vysrážená pevná látka se oddělí na fritě, promyje ethanolem (2 x 20 ml) a vysuší. Oranžový pevný zbytek se zahřívá v ethanolu (150 ml) na teplotu zpětného toku po dobu 30 minut a vzniklá suspenze se za horka přefiltruje. Světle hnědá pevná látka se promyje horkým ethanolem (50 ml) a vysuší. Získá se 10,09 g (39 %) produktu o teplotě tání 143 až 147°C.

^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,65 - 1,80 (br m, 4H), 1,88 (pentet, 2H, J = 7,0 Hz), 2,35 (s, 6H), 2,84 - 3,06 (br m,

6H), 4,13 (t, 2H, J = 6,2 Hz), 7,70 - 7,85 (br m, 3H), 8,10 (dd, 1H, J = 8,1, 7,7 Hz), 8,31 - 8,45 (br m, 3H), 8,72 (dd,

1H, J = 7,3, 1,1 Hz), 8,83 (dd, 1H, J = 8,1, 0,8 Hz), 8,99 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 9,54 (d, 1H, J = 2,2 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 371 (M+H⁺ volná báze, 65), 341 (100),

284 (18).

B) Hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-5-azafenanthren-l,10dikarboximido )propylamino]-l-(3-nitronaftalen-l,8-dikarboximido)butanu

K suspenzi monoimidu ze stupně A (1,12 g, 2,0 Hixnol) a anhydridů 3-nitro-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny (0,59 g, 2,0 mmol) v ethanolu (20 ml) se přidá triethylamin (0,42 ml, 3,0 mmol). Získaná suspenze se 15 hodin zahřívá ke zpětnému toku a ochladí, načež se k ní přidá mefchansulfonová kyselina (0,19 ml, 3,0 mmol). Získaná směs se 8 hodin zahřívá ke zpětnému toku a za horka přefiltruje. Oddělená pevná látka se promyje ethanolera (10 ml) a vysuší. Surová sůl v ethanolu (25 ml) se 7,5 hodiny zahřívá ke zpětnému toku a za horka přefiltruje. Oddělená pevná látka se promyje ethanolem (10 ml) a vysuší. Získá se 1,07 g (72 %) bisimidové soli o teplotě tání 210 až 212*C.

^•H NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): 6 1,65 - 1,81 (m, 4H), 2,02 2,12 (m, 2H), 2,32 (s, 3HÚ), 2,94 - 3,15 (m, 4H), 4,12 (br t, 2H, J = 7,5 Hz), 4,20 (br t, 2H, J = 7,5 Hz), 8,04 (dd, 1H, J = 8,4, 4,8 Hz), 8,08 (dd, 1H, zastíněn J = 8,0 Hz), 8,29 - 8,40 (br m, 1H), 8,80 (d, 1H, J = 7,4 Hz), 8,81 (d,

1H, J = 8,4 Hz), 8,95 - 9,00 (m, 2H), 9,14 (d, 1H, J. = 2,2 Hz), 9,29 (Š, 1H), 9,36 (dd, 1H, J = 4,4, 1,4 Hz), 9,52 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 10,16 (d, 1H, J 2,2 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 647 (M+H⁺ volná báze, 100), 618 (6),

352 (26), 351 (29).

Příklad 112

Dihydromethansulfonát 4-[3-(3-amino-5-azafenanthren-1,10dikarboximido )propylamino]-1-(3-nitronaftalen-1,8-dikarboximido)butanu

2a podmínek popsaných v příkladu 111 se kondenzuje hydrochlorid anhydridů 3-amino-5-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny s monoimidem, použije se však 2,5 ekvivalentu triethylaminu a 3 ekvivalentů methansulfonové kyseliny. Získá se dimethansulfonátová sůl bisimidu (69 %) o teplete tání 247 až 252’C (za rozkladu).

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,58 - 1,76 (br m, 4H), 1,94 2,06 (br m, 2H), 2,30 (s, 6H) , 2,89 - 3,08 (br m, 4H), 4,04 - 4,15 (m, 4H), 7,76 (dd, 1H, J = 8,1, 4,4 Hz), 7,97 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 8,05 (dd, 1H, J = 8,1, 7,7 Hz), 8,22 - 8,32 (br m, 2H), 8,54 (d, 1H, J = 2,2 Hz), 8,56 (s, 1H), S,S4 - 8,70 (m, 2H), 8,78 (d, 1H, J = 8,4 Hz), 8,94 (d, 1H, J = 2,6 Hz), 9,,08 (dd, 1H, J = 4,4, 1,8 Hz) , 9,49 (d, 1H, J = 2,6 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 647 (7), 617 (M+H⁺ volná báze, 100),

587 (20), 352 (12), 321 (13), 264 (28).

Příklad 113

Dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(7-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-2-[2-(3-nitronaftalen-1,8-dikarboximido)propylamino]ethanu

Za podmínek popsaných v příkladu 110 se anhydrid 3-nitro-l,8-naftalové kyseliny a anhydrid 7-azafenanthren1,10-dikarboxylové kyseliny kondenzuje s (R,R)-1,2-bis(2aminopropylamino)ethanem (US patentová přihláška č.

92/02134) za vzniku volné báze (14 %).

¹H NMR (CDC1₃, 300 MHz): δ 9,45 (s, 1H), 9,19 (d, 1H), 9,02 (d, 1H), 8,93 (m, 3H), 8,67 (d, 2H), 8,41 (d, 1H), 8,33 (d, 1H), 7,92 (t, 1H), 7,87 (t, 1H), 5,25 (m, 2H), 3,42 (m, 2H), 2,93 (m, 2H), 2,75 (m, 4H), 1,98 (br s, 2H), 1,47 (d, 3H), 1,42 (d, 3H)

Získaná volná báze se převede na dimethansulfonátovou sůl (78 %) o teplotě tání 193 až 205’C (za rozkladu).

MS (Cl, NH₃) m/e 631 (M+H⁺ volná báze).

Příkladll4

Hydromethansulfonát 4-(3-(8-azafenanthren-1,10-dikarboximido) propylamino ] -l-( 3-nitronaf talen-1,8-dikarboxi._li*¹,''

Za podmínek popsaných v příkladu 121 se anhydrid 8-azafenanthren-l,10-dikarboxylové kyseliny kondenzuje s monoimidem za vzniku monomethansulfonátové soli bisimidu (53 %) o teplotě tání 255 až 258’C (za rozkladu), která obsahuje malé iftnožství symetrického bisimidu.

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): δ 1,61, - 1,80 (br m, 4H), 2,01 2,12 (m, 2H), 2,32 (s, 3H), 9,92 - 3,12 (br m, 4H), 4,06 -4,21 (m, 4H), 7,97 (dd, 1H, J = 8,4, 4,4 Hz), 8,03 - 8,14 (m, 2H), 8,25 - 8,38 )br m, 2H), 8,60 (d, 1H, J = 7,3 Hz) , 8,69 (d, 1H, J = 7,3 Hz), 8,80 (d, 1H, J = 8,1 Hz), 8,86 (s, 1H), 8,96 (d, 1H, J » 2,2 Hz), 9,19 (d, 1H, J » 3,7 Hz),9,34 (d, 1H, J = 8,0 Hz), 9,44 (d, 1H, J - 8,1 Hz), 9,50 (d, 1H,

J = 2,2 Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 608 (10), 602 (M+H⁺ volná báze, 100)

572 (7), 313 (6), 306 (14).

Příklad 115

Hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-8-azafenanthren-1,10-dikarboximido) propylamino ]-l-( 3-nitronaf talen-l, 8-dikarbox-“ imido)butanu

Za podmínek popsaných v příkladu 111 se anhydrid 3-nitro-8-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny kondenzuje s monoimidem za vzniku monomethansulfonátové soli bisimidu (71 %) o teplotě tání 219 až 223*C (za rozkladu), která obsahuje malé množství symetrického bisimidu.

^XH NMR (DMSO-dg, 300 MHz)	δ 1,	61 -	1,82	(br m,	4H), 2,02 -
2,14	(br m, 2H), 2,32 (s,	3H),	2,95	- 3,	15 (br	m, 4H), 4,08
“ 4,	25 (br m, 4H), 8,00 -	8,11	(m,	2H),	8,32 -	8,45 (br m,
1H) ,	8,80 (d, 1H, J = 7,7	Hz),	8,80	(a,	1H, J =	8,1 HZ),
8,97	(d, 1H, J = 2,2 HZ),	9,01	(S,	1H) ,	9,n (a	, 1H, J = 1,8
Hz) ,	9,28 (d, 1H, J = 4,4	Hz) ,	9,52	(a,	1H, J =	2,2 Hz),
9,70	(d, 1H, J = 7,7 Hz),	10,09	(a,	1H,	J.= 1,8	Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 698(12), 647 (M+H⁺ volná báze, 100), 617 (34), 352 (50), 311 (23), 294 (28), 264 (13).

Příklad 116

Dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(3-nitro-8-azafenanthren1,10-dikarboximido)propylamino]-2-[2-(3-nifcronaftalen-1,8dikarboximido)propylamino]ethanu

Anhydrid 3-nitro-8-azafenanthren-1,10-dikarboxylové kyseliny se kondenzuje s (R,R)-l-[2-aminopropylamino]-2-[2(3-nitronaftalen-1,8-dikarboximido)propylamino]ethanem (US patentová přihláška 07/919 227). Surová pevná látka se chromatograf uje na silikagelu za použití rozpouštědlového gradientu od 2 % methanolu v dichlormethanu do 10 % methanolu v dichlormethanu. Získá se volná báze (9 %), která se přímo převede na dimethansulfonátovou sůl (33 %) o teplotě tání 185 až 186°C.

^XH NMR (DMSO-d₆, 300 MHz): δ 10,11 (s, 1H), 9,73 (d, 1H), 9,53 (s, 1H), 9,28 (d, 1H), 9,11 (s, 1H), 9,02 (s, 1H), 8,96 (d, 1H), 8,81 (d, 1H), 8,69 (d, 1H), 8,08 (m, 2H), 5,47 (m, 2H), 3,93 - 3,28 (m, 8H), 2,25 (s, 6H), 1,59 (m, 6H)

MS (Cl, NH₃) m/e 676 (M+H⁺ volná báze).

Příklad 140

Dihydromethansulfonát 4-[3-(2-methyl-lH-naft[1,2-d]imidazol5,6-dikarboximido)propylamino]-l-(3-nitronaftalen-1,8-dikarboximido )butanu

Za podmínek popsaných v příkladu 111 se anhydrid 2-methyl-lH-naft(1,2-d]imidazol-5,6-dikarboxylové kyseliny kondenzuje s monoimidem, použije se ν£-’< , A/e.· i ?-ů methansulfonové kyseliny. Získá se dimethansulfonátová sůl bisimidů (63 %) o teplotě tání 232 až 234’C (za rozkladu), která obsahuje malé množství symetrického bisimidu.

¹H NMR (DMSO-dg, 300 MHz): S 1,59 - 1,75 (br m, 4H), 1,95 2,05 (br m, 2H), 2,30 (s, 6H), 2,68 (s, 3H), 2,89 - 3,05 ra, 4H), 4,07 (br t, 2H, J = 7,5 Hz), 4,12 (br t, 2H, J = 6,0 Hz), 7,93 (dd, 1H, J = 8,1, 7,7 Hz), 8,04 (dd, 1H, J = 8,1,; 7,6 Hz), 8,21 - 8,32 (br m, 1H), 8,46 (dd, 1H, J = 7,3, 0,7 Hz), 8,54 (S, 1H), 8,66 (dd, 1H, J = 7,7, 0,7 Hz), 8,74 8,82 (m, 2H), 8,92 (d, 1H, j ='”2,6~HZ)”, 9,48 (d, 1H, J = 2,2

Hz)

MS (Cl, NH₃) m/e (%) 605 (M+H⁺ volná báze, 44), 596 (20), 352 (29), 314 (100), 309 (58), 285 (30), 252 (28).

V tabulkách 1 až 8 jsou charakterizovány sloučeniny podle vynálezu, které byly uvedeny v příkladech nebo které je možno vyrobit způsoby popsanými v příkladech.

r~ tn m

r~CM CM

I I

CM CM m r~ CM CM

U3 CO CO CO CM CM 1 I

O

I

CCO

CM

I n

co

CM tx e

m co to co o ·» Μ N V

CO

CM r—< r-J CO

CM

I

O

CM

CM l3 co i-Ί CO CM CM

O.’

I

U3

CO

CM o o o o m co CM CM I I co co cn cm r-Μ CJ

CM

Λ in

CM

I s—I CM CM O ίΠ σ\ t-t

I

O

C3 «3

r~

C£ m

CS

CM

X

O o O O O O >-l

..CM... O . Q ..rM... .CM .O.

O CJ

Φ (!)

X X

I I

O O O r-J O

CM CJ CM O CM

Φ

X

X x X X X

XXXXXXXXXXXZXX | | I I I X X X I

Azafenanthrenové sloučeniny

n (Z

CM e:

CJ

X r-J

Cá c

'Tm

X o

OJ >-<

OJ

X rH

X ca

Λ

O ř-t

O

PC

X

T

X

•Ύ*

X

*T*

X

o

0)

<u

X

1

J

X

w

X

o

04 Q

<y

<u

X

1

··

*

Γ

r-

r~

t—

04

• 04

OJ

CM

OJ

04

o

X

o

X

X |

X

X l

X I

X 1

Z 1

X

z 1

z

X

·.

—

03

0Ώ

03

n

00

co

m

on

03

ω

OJ

ω

G)

X

X I

z

X 1

X

r~-

r~

c-

t-

04

OJ

Ol

04

o

X

o

X

z

X |

X

X I

X 1

X

1 O

n

03

co

Λ

03

on

íT)

ir>

U3

co

Lf)

iz>

in

iZ>

IZ)

U3

IZ)

i/3

vo

>tJ cu

HNMviZiioctoc

- 82 pokračování cd

X

A cd

Ol

o

r-

to

o

to

co

Γ-

^7

Γ*

co

Γ*

o

γ·4

r-

r~

kD

to

04

OJ

Ol

OJ

04

Ol

•

1

t

1

Λ

1

to

co

04

o-

to

^4

to

co

kO

o

kO

o

’Τ

rH

kO

r-

kD

ST

to

04

^4

OJ

Ol

04

Ol

04

Ol

G,

f-H

»-4

rH

r-4

o

r-M

O

o

O

o

O

o

r4

o

ε

o

O

o

7”4

rH

p-H

o

í—(

t-Η

w

9“H

»-4

r—(

O

9—f

v4

~^;EŤ

OJ

Ol

O

o

o'

O

o

O

«-4

O

o

Φ

Jj

o

Φ

CM

Φ

CM

Φ

2

X

2

X

2

X

2

P* Pí

. X

X

1

X

1 ««·>

1

X

1

X

1 X».

o 1

to CM

o 1

X 2

1 X“>t

X

φ

*«*

*»*

4)

*T-»

*-·*

to

o

to

*«-**

44

2

K£> Pí

X

a?

X

*τ· •*m

X

to

10

X

*M>*

m ct

1

X

1

*r·

Mm

X

Mm

X

1

X

Φ

O

o

2

*r X

1

X

1

X

y

*r·

X

•I

X

T

X

tO

X

*·*

*'

*-*

Cr*> . Pí

«*«

X

<u

Φ

o

s

2

CM ck .

X

x

X

JTJ

·*«

Mm

X»»

r·

X

to

X

|

Φ

•U

Φ

o

4)

CM

G)

CM

U

·—I X

₌

rr*

X

•P-

2 i

X

X 1

2 1 x—r

X

2 1

X o

X

2 1

X o 1

2 to CJ

Τ' o 1

CM X

x f

X

*—*

·*>

«Μ»

*—·

X

to

O

to

**-*·

Φ

CM

2

•M*

X

•w

X

1

X

Mm

X

1

X

·»

•

**

·»

•

*·

*

r-~

Γ

r-

r~-

Γ-

r-

OJ

CM

O

o

CM X

kM

2 1

X

2 1

2 . 1

X

2 1

X

2 1

X

»

·>

«

co

po

co

CO

po

CO

po

co

Φ

4)

41

>t

Mť* u«

X

s 1

2 1

X

*T*

X

2 l

X

r-

[·

o-

r-

t~~

r-

CM

C4

<s

CM

o

O

o

X

o

X

x

X

2

2 1

x I

X I

X 1

X I

2 I

X I

X 1

X

X I

X |

X

po

’Ά

co

CO

co

CO

·»

·>

2.

co

CD

co

CD

Cti

r—

θ'

cd

CD

tO

to

tO

to

tO

to

kO

r~

co

X

*»

to

kO

0

^-4

co

CD

co

Rd

r~

CD

OO

IO

to

·»

tO

to

tD

to

kD

r-

OO

crt

O

t—(

04

co

to

o

r-

CD

cn

O

c*4

Ol

co

X ;

9~4

5**4

r—<

«Η

rH

Ol

OJ

04

Ol

04

Ol

OJ

Ol

co

Př. Poloha

o		o	O	o	o
r—4		o	r~H	O	t—1	vH
O		ς—M	σ	o	O	o
1 CM	Φ			<D	Φ	ω
X	2			2	2	2
o I	co CM	X	X	1	1	1 ·
	X			co	s	co
X	o	Φ			****
		2
X		1	X	X	X	.· X
		w
		—
X		1	u Cd	1	·**	X

X 1	X 1 X	·“
τ»	X	XJ Cd	X	οξ		X
	Φ
	2 1					—r¹
X.	.CO	00		I
			ω
ω			CM
2 1 X	X	Cu	2 1 co	o I	x-t u II X	X
		0)			(_>	Φ 2
	CM X	2 CM	2 U t	<s •v·
	2	O	z		O
X	1	co 1	1	1		1
	co			co		co
CM		r-
O
2 . 1	X	X	X	'X		X

co		Φ
X	X	2 CM O	2 U (	X		X
	k	CO 1	r-
		r-
CM	CM			CM		CM
O	o			O		O
2	2 \|	X	X	2 \|		Z t
1 co	1 co			CO		CO
co
	uo	ca	ID	uo		tO

00 ‘
	LO	ca	iD	lO		ID
<o
vr	m	co	Γ-	CO		σι
m	CO	co	γο	CO		co

0	m	Ό·	OJ	r>	OJ	0		O
Γ*	r~	r-	rH	m	OJ	0	kO	OJ
rH	CM	<M	m	CM	OJ	e-J	1—<	m
I	l	1	I	1	1	I	1	Λ
tn	m	r*-í	0	m	0	0*	co
kO	r-	r~	rH	rn	pH	0	tn
	CM	CM	m	CM	OJ

o

CM

	rH	i—t	rd	i—1	r-4	rH		rH
0	o	0	O	0	o	0	0	0
CM	CM	CM	CM	CM	CM	CM	OJ	CM

XXX

Fenanthrenovč sloučeniny lilii

lilii

X	X	X	*—	·*·	X	X			X
X	X	X	X	X	►w·	X	X	X	X
	Φ	<D	0)	r> U4	n Uj	Φ	Jj	X	2
X	X 1	X 1	X 1	O 1	u 1	X 1	u i	Oj 1	CJ 1
	<0	00	CTi	V£>	σ*	cn O X	kO	<n	co
X	X	X	X	X		1 co	⁼		X
	<u	ω	flj	n ω o	n Í14 O	Φ	4J	X	2
X	X \|	X I	X I	X 1	CJ 1	Oj 1	U 1
	co	co	σ»	J kO	1 0	cn Φ	co	ΟΊ	co
X	X	X	MM	X	X	X 1 co		X	X
0	r—(	CM	ΓΊ	<7	tn	co	r-	co	σ>
M*	*7	rr		*7	*7			Ό	«Γ

3-NO2 H 3' -NO2 η η η H - - Η H 201 >240

H 5-NO₂ H 5'-N0₂ Η Η Η - - Η H 2 0; 1 292

Η 6-NO2 H G'-NO₂ (S)-Me. Η Η Η Η H {S)-Me 0 l[ 0 253-255

3-NH₂ H 3' -NH₂ H H H H - - Η H 2 0; 1 280

tn	Γ-	to
to	ιο	o
rH I	CM 1	m 1
I 04	1 X5·	1 O
to	lO	O
t—1	C-J	m

Ct ε

c rX

rH

r4

r-4

o

rH

o

ť~<

o

O

o

O

o

O

o

r-l

o

rH

(-4

r—1

r-1

!—(

Ϊ—í

<N

CN

o

3—1

o

7“^

O

o

O

o

O

o

(V

i (S

Φ

i 04

A)

i ÍM

1 04

A)

<u

Φ

2 1

Τ- Ο

X 00

•u O

X 2

x 1

Τ- Ο

04 X

X o

X

x 1

2 1

X

2 l

X

1

04

1

<S

1

o

-T

X

»—«.

X

«**»

^4

w

co

X

w

o

X

w

***

vo

X x X X X X X X sc x x xx

II- pokračování

ΙΛ x

A)

X

I

X XX «

λ:

(S

X

X X W Έ-) (M

0)

Σ χ X X X X

X <N

X >ŤJ

X

o 2 O	<U 2 O	X 1	n X O t	2 U 1	2 O 1
1	1	“	I
-	-	to	*	to	co
r-	r-		to
	0)		04	04
	2		O	O
X	O 1	X	2 1	2 1	X
			·.	—
	to		Γ0	CO
ω	<D		n	2	2
2 O	2 O	X 1	0-1 O	O I	O l
1	1	to	I	to	co
r-	r-		to
	ω		04	04
	2		O	O
X	O	X	2 I	2 i	X
	1 to		i n	co
tr	iD	to	γ-	co	o
m	m	m	ιο	uf)	UO

I (N

X o

I ω

n

X

O

I co o

to

CN

X o

X		Τ-	X
i OJ	(N	Α»	Φ
X	X	X	•e-·
o	z	1	1
1	ÍM	>·-»
___	X	ω	X
X	o	• η	ts
2		Ut	O
O 1		o 1	2 1
CD		co	to
(N		es	(S
O		O	O

Jj	A)	Φ
w I	X \|	2 \|
1	XT.
X	to	w
-
04	04	n
O	O	X

Z 2 0

I I I n

X u

I co o

to

—	—
o	co	0Ί
	m	04
2	ω	c
O 1	O	2
co	1 co	1 to
(N	04	04
O	O	O
2 J	2 !	2
s	pry-

CO	co 04 O	to
X	2 I	X
	m
04 O 2	04 O 2	2 O 1
1 CO	I CO	to
T	04 O 2	X

I

H 6-CN H 8’-CF₃ H (R)-Me Η Η H (R)-Me

-N0₂ 6-CN H 8 ’ -CN (R)-Me Η Η Η Η H

H 6-SO₂Me H 6’-SO₂Me H (Si-Me H (S)-Me H (S)-Me

r-4	(N	O
to	• to	to

v· in to r— ~Ta—12.

tO to to to to to

I

β.

ε c

o	r-<	o	o '	04	O	o	O	o	o
rH	O	o	r-H	O	t—l	r-4	i—í		o

o	04	o	o	o	o .	o	_ _____o	Q__
t					u		1
fSl				o	Οι	Φ		04	φ	Φ
X				2	1	2	X	X	2	2
U 1	X			I	•H	l	u	z	1	l
o	X	X		1		1	04			X
				X		X		X	X	X
X					X		X	O
					·		*—		Φ		QJ
									2		2
X		X	X	X	X	X	X		1	X	1
									X		X

pokračování iZl

X *r

X

X c8

X

XJ cd

X

1 1 X

X

X 1

0) 2

1 04 X

Φ 2

1

X

₌

•Τ-

X

O 1

to 04

1

X

to

o

04

Ι

-Τ-

X

•X

-rf

X

—T—

c\) X

Ο II

X

O

X

u

Φ

2

X

T·

X

1

X

1

X

1

*·*»

(M

Φ

04 X o 1

Φ

<N

Φ

X o i .

X o

X

2 1

Φ 2

2 1

X

Um O 1

jC X

2 1

X

to

O

X

Φ

2

<N

04

<N

04

2

X

04

X

04

1

o

z

Z

z

O

-

to

1

to

kO

1

—

»

—

-

—

; 1

^0

ků

co

ků

-

kO

(\í

04

co

O

X

z 1

Z 1

X

•*4

X

•

-

m

00

z

(N

04 X 2

z

04 o

u |

o I

•x« Z

X

u 1

o 1

2

kO

ků

1 r

1 co

ků

co

ků

1 co

04

(N

04

O

o

O

X

2 I

Z I

z I

z i

X

z t 00

2 I

1

Λ

1 00

O'

o

rd

C\J

o

ΊΓ

to

ků

r*

00

cn

r·

r*

Γ*

O-

r-

Γ-

Γ*

[

r-

x

o.

e c

Heterocykly s pětiólenným kruhem

		O	f—1	co	r—(	LT>
r*	Γ-	kO	kO	i—1	CM	i-H
CM	CM	CM	CM	n	m	CM
	1		1		1	Λ
t—1		í-H		i—t		O	o	O r-l	o	o	O
O		O		O		r—1	t-H	r-t O	rH	τ—1	rH
CM		CM		CM		o	o	O 7“)	o	o	o
						0)	ω	0,	<u		ω
						2	2	2	2		2
X		X		X			1	X 5		X
						X	X	X	X		X

								<u		cu
								2		2
X		X		X		X	X	Λ »	X		xc
								X		co

1		1		1		X	X	X I	X	X	X
								o		<u
								2		2
1		1		1		X	X	5 i	X		X
								X		to

N s

>í-l (X

X	X	X	X	X	X	00	X	X	X
					CU			cu
					2			2
X	X	X	X		1	X	X	1	X
					X			CO
				i					1
			<u	i 04		<u	xJ		CM
			2	X		2	w I		Š <U
X	X	X	1 X	o 1	X δ ⁼	1 X	1 X	X	O X 1 A θ
	cu	v	CU	X	2	CU	CU 2	CM X	co
	2	2	. 2		O	2	O	2
X	1	1	1	X	1	1	1	1	X
	—	-	—		—	*·
	CM	CM	CM		co	CM	co	CM
				CM		CM
				O		O
X	X	X	X	2 1		2 1	X	X	-r*
				—		—
				co		co
				X					X
u	2	2	2	o	o	2	» \ w	2	č_5
o	X · 2	CO	to	o	o	to	o	X 2	O
	CU	CU	<D		2	cu	cu V		CU
X	2 1	2 1	2 I	X	u 1	2 l	o	X	2 1
	CM	CM	CM		co	CM	1 co		CM
				CM		CM		CM	CM
				O		O		O	o
X	X	X	X	2 \|	X	2 I	X	2 1	2 I
				co		co		co	co
X o	2	2	2	δ	·' -	_ 2	o	Z	Z
o	X 2	10	CO	O	o	to	o	2	2
o	r—(	CM	co	sr	cn	to	r-	00	cn
co	CO	CO	co	co	co	co	co	oo	co

O in kO kO

He^erocykly s pětičlenným kruhem II

I

	f—<	o	o	o		o	o	o
o	o	i—<	rH	rH	o	o	r—<		o
CM	CM	o	O	O	i—i	o	o		r—(
		o			0)
		X			2
X	X	1	X	X	1	X	X		X
		X			to
		—	cu				1 CM	CM	0)
			2				X	X	2
X	X	X	1	X	X	X	o 1	2 CM	1
			X					X	X
							X	u

1	1	X	X	X	1	1	X		1
1	1	X	X	X	1	1	X		1

o o

X

X	X	X	X	T*	X	X	X		X
			<u				I CM	CM
			2				X	T
X	X	X	1	X	X	X	CJ 1	2 CM	X
			X					X
							X	u
		o			0)	<u			cu
		2			2	2			2
X	X	1	X	X	1	1	X		1
		X			co	X			X
					«w*
	2	Φ	CM o	CM X	cu		<u
X	u 1	2 1	2 1	2 1	2 1	X	2 1		X


	CM	CM	CM	CM	CM		CM
					(M	CM	'! CM		CM
					O	O	O		o
X	X	X	X	X	2 1	2 · 1	2 1		2 1
					—
					co	00	00		co
o	to	co	o	co	co	O	co		O
X u	2	2	X o	2	2	X a	2		X o
	2	<U	CM o	CM X	O				2
X	u 1	2 l	2	2 1	2 1	X	X		a 1
	CM	CM	1 CM	1 CM	CM				CM
					CM	CM
					O	O
X	X	X	X	cc	2 I	2 1	X		X
					co	co

-CN 2-Me N S 8 ’-CN 2’-Me Η Η H (S)-CH₂-H co

O	co	to	O		co	O	O	O	ω
*r· o	2	2	X o	2	2	X u	X O	X u	2
o	i—(	CM	co	<7·	LO	kO	r-	co	σ»
σ	cn	cn	σ	σλ	σ	σ	σ	σ	o

Pentacyklické chromofory

CD O to <—í CM CM I I tO CD tO O CM CM

r~(	o	rM	rH	o	o	o	o	o
O	V“(	O	O	o	1—t	3—4	s—1	i—1	o
CM	o	r~H	O	/—(	o	o	O	o	1—(
	Φ					0)	Φ	aJ	Φ
	X					2	2	ω \|	X 1
X	i d	«X·	X	X	X	1 X	1 o»·»» to	1 CO	1 X
						·
X	32	X	X	X	X	X	X	X	X

I X I I I XXX

Φ

I X I I I x i. =c

X

X	X	X	X		X	X
				1 CM
X	X	X	X	o 1	X o	X	X
	Φ			co			Φ
	2						2 1
X	1	X	X	X		«r·	1 »·—»
	. X						U-

X	X	X	X	X		X	X
o	o	o	X	o			o
II u	II o	II o	X	II o		co	II o
o	o	X	o			o	X
II o	n o	2	II u	to		II o	z
X	X	X	X	•Τ'		X	X
o	o	O	X	o			o
II	II	II	X	II		to	II
υ	o	u		u			o
o	o		o			o	o
II o	II υ	z	li υ	co		a	o
o	í—(	CM	co	vr		m	to
o	o	o	O	O		o	o
r*H	rH	r“H	r-4	r-H		«-<	T~H

OJ to <N o

I

CM

O

II o

o

II u

CM o

z

I

CM o

II o

o a

ro

108 C =0 C=0 Η NH C=0 2'-N0₂(R)-Et Η H (R)-Et H

109 i C=0 H S C=0 2'-NO2(R)-Me Η H

Ol	01	Ol	m	αο
1-		m	0	m
τΗ	04	OJ I	OJ 1	OJ 1
1 r—	1 0	1 r-	1 ω	1 ιτ)
	«—1		σι	m
r—<	04	01	τΉ	OJ

Nesymetrické chromofory I

ο	ΟΙ	ΟΙ	0	OJ
γΗ	ο	ο		ό
ο	ι—Η	•Η	0	rH
φ			φ
2			2
1	X	X	1	X
X			X

X	X	X	X	τ-

η	kO	ο	ο	04
04	co	η	ο	Ο
οι 1	»—( 1	04 1	οι 1	OJ
1 Ο	1 ιη	1 ΟΊ	1 αο	I
cH	co	04	σ\	ο
CN	«Ή	OJ	ϊ-Η	οι
CM	Ο	ο	Ο	ο
Ο	γΉ		γΗ	rH
τΗ	Ο	Ο	Ο	Ο
	φ	φ	Φ	Φ
	X 1	2 \|	2 \|	2 \|
X
	X	X	X	X

X	X	X	X

XI I X I I X X X X

XXX XXXXXXX

X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
φ 2			φ 2			φ 2	φ 2	φ 2	φ 2
1	X	X	1	X	X	1	1	1	1
X			X			X	X	X	X
X	X	X	X	X	X	X	φ 2 1	X	X

r-

οι Ο Ζ 1 η	οι X ζ 1 η	X	X	οι Ο 2 1 η	οι Ο 2 1 η	οι Ο 2 1 Π	X	οι Ο 2 1 η
		Γ-	C0	co	00	ιη	kO	νο

o

rH	CM	Γ*>		in	vo	o-	CO	CTi
*—<	r-<		í-<	rH	rH	«Μ	·—t	«H
	ιΉ	Γ^-4	rH	cH	r—(	t“4	rH	rH

120 - H 6-F (R)-Me Η Η Η Η H (R)-Me 0 :1 0 j 202-204

121 - H 6-CF3 (R) -Me Η Η Η Η H (R) -Me 0 1 0 ! 210-212

122 - H 6-OMe (R)-Me Η Η Η Η H (R)-Me 0 1 0 i 204-205

123 5 3-NO2 H (P.; -Me Η Η K Η H (R)-Me 0 10; 202-207

Nesymetrické chromofory I

O.

E c

r~ t£

C0

Z

ID z

mZ n

cti Z f—1

X

X cti

E-i

CM z

cti

►ti,

Cti,

CO co

CM

I

CM

CO

CM

CM	o	o	r-1	o		o		o
O	r-C	rH	o	c-C		v^-t		r“·1
	o	O	rM	O		o		o
	ω	ω		1 CM	Φ	1 CM	Ol
	z	z		Z	X	Z	X
	l	l		u	VÍ	u	2
Τ»			X	1	Ol	1	OJ	u.
	Z	Z			•r-
				z	O	z	u	I
			xJ			“		CM
			ω					Z
			1					O
Z	-T-·	z	z**»	z		z		1
			ω
								Z

1		z	1	»x«				z
		<y
		Z
1	z	1	I	z		Z		z
		z

z	z		X	z		z		z

CM

Z

o	o	O	5—4	o	o
r—t	-	t-4	<—4	r-4	o
o	o	O	«—4	O	o

CM		<D	<u		<u	o
Z		Z	z		z	z
o	z	1	1	X	1	I
1	o				z—»	Z**»
		z	ti
z
				<u
				z
z		z	X	1	X	X
				co

—	-r		z
	t OJ		ω
z	T* o £ t o	Z	Z 1 to	X
	co
	—
T·	z	z'	z	z

<u u

u

z	z	z	co	Z I	t
	<u	ω		CM	o	CM
	z	z		Z	X	Z
	\|	I		o	00	u
z		z—X	z	1	Ol	1
	z	z			X
				z	o	z
				xz
			CM	OJ
			Z	X
z	z	z	z I	2 I		T
			CO	k£>
		CM		Ol
		O		O
z	z	Z 1	Z	2 \|		z
		1 ΓΊ		n

co m co r~ co m * m

r m co

CM CM CM (— 00 CM CM σ»

CM

*r·	X	Z
OJ	1 CM	Cl	1 Ol	o	1 CM
X	Z	z	X	z	Z
2	O	to	u	co	u
Ol	1	CM	1	CM	1
		Z	<-x	Z
O	co	u	ω	o	z
					X—-
			o z		Z o
	z		o		1
			1		co
			co
	z		Z		Z

r- I i in r-1 CM co m <u

Z

Z I

<u

Z

I co

CM

O

Z

I cti cti

z	z—X to	X \|	X
o		Ol	0)
z 1	z	5 _ž	z 1
z		o	z
		co	'—

			CM
			Z
z	z	Z	z \|
			co
		CJ
CM z	z	z CM
z	o 1	O	Z
\|	I	CO
co	n	I
		ro
co	k£>	r—	Γ-

	co	kO	r-
ΓΊ	co	m	ΓΊ
r—1	i—4	«—I	«—4

(X

E c

o <-t r-l O

O t-l

- pokračování

Iaí

U3 x

v>

>

cd

Λί rH

P , X cd ΰΖ

IN

X cd

X

O o

IX/

X X x 2:

X I

X X

X X n

Cm

O l

Cm

I X r>

co m

CO ΟΊ η n

CM

M” m

cm ι

CM n

CM

Nesymetrické chromofory II

CM	0	0 0	0 0
O	β—1	r—i i—C	O «-Μ
1—1	0	0 0	1-1 O
		<u	0
		X	X
X	X	X
		X	co

X	X	X X	X X
1	X	X X	1 X
1	X	X X	1 X
X	X	X X	X X
		0)	1 CM
		X	X
		1	_ CJ
X	•X.	• T	X \|
		X
		—-	CO
		oj	0) “
		X	X
X	X	x JL	λ 3=
		X	co

oj X I	CM X 2	OJ X I	OJ X 1
CM	1 CM	CM	' CM

X X

O «~t CM n v uo

XJ< Μ· ·3 T t—C 1—l 1—< r-í i—C r—í ω

X co

CM

X

O

- 94 V I I I - Nesymetrické chromofóry III

X

O

zcc

Λ

CM

X

Cu ε

c rX

CO

X co

X c3

Aí cS

CM

X o

CM

X

o	OJ	CM	O	OJ	CM	o	o	o	o
rH	o	O	r-l	o’	O	rK	T“H	o	rH
o'		r-t	O	rH	»H	O	o	o	O
φ		Φ	Φ		Φ		Φ		Φ
2		2	2		2		2		2
1	25	1	1	X	1	X	1	X	1
X		X	s		to		X		X
		^x	-						««·
								Φ
								2
X		X	20	X	X	X		1	X
								X

X	1	1	X	1	X	X	X	1	X
						U			Φ
						X			2
X	I	1	X	1	X	1	X	. 1	1
						to			to
									*
X	«T?	X	X	X	X	X	X	X	X
								Φ
								2
X	20	X	X	X	X	X	X	1	X
								X
								—-
Φ			Φ		Φ		Φ		Φ
2			X		2		2		2
1	T*	X	1	*r-	1	X	1	K	1
			»*-»
X'			X		to		X		X
—*							—		—'
			<D V	Oí	CM
			X	X
X	20	X	2. 1	z	z 1	X	X	X	X
			f	1 KO	1 r*
	OJ	CM	CM	Oí			CM	CM
	O	X	O	o			O	X	Z t \
X	JS \|	z 1	Z	z 1	X	X	Z t	Z \|	1
	1	1 co	i co	1 co			co	co	co

tn tn tn tn m tn co co co co co r- co o o <h (mdm· tn <r v m· in in m uo in tn

156 6 3-F Η Η Η H (R)-CH₂- Η Η H

OMe

157 7 Η H (R)-Me Η Η Η Η H (R) -Me

158 7 3-NO₂ Η H (S)-Me Η Η H (S)-Me H

- 95 G.

ε c

Γx

O Τ- Ο	«-Η O t—1	o r-t O	o r—C O	i4 O r-4	o f-l O	o f—< o	o r-4 o	o r-l o
<11		0	OJ		1 CM	0	1 CN	CN
2		2	2		X	2	X
l		1	1		u	w	o	2	_r, .	«T*
	X			X	1	CN	1	CN	»X«	·*·
X		X	cč					X
					X	u	X	O	1

jJ — CN

o	o	o	r-4	O
r—4	t-4	τ—1	t-4	i—4
o	o	o	rH	í»—>

CN	CD	ω	o
X	2	2	2
o 1	x 1 o	JL x	1
	X	X	X
X	-		—

<d

X X Λ. X »r-« c

«<3 >

O >CJ rt

O

Λ

I kO

X

ÍZ

X X l

0) — I

X	X	X	X	X X
		1 CN		CD
		X		2
X	X	o i 2	X	1 -~
		O		co
		W

>

cd

X5 ee

H

CN

X >1 e3

X

O r—* I o . CU .

o iz>

X

X cd

Σ

I

X

CN

X

I ko

CN o

I n

r~

X	X	X	X	X		X		X
			U
			ω
X	•“r*	X	I	·*«		X		X
			ω
			-	I				1
	ω	CD		04	CD	CN	04	Ol
	Σ	2		X	2	X	X
	1	1		o	CZ)	CJ	X	O
X			X	1	CN	1	04	1
	c£	X		x-x	X		X	«*->·
				x	o	X	O	cz>.

	Ol »T*					CD
X	X	X	X	X		2 1		»r*
	1					kO
	co
0)
2			Oí	04		CN
CN			O	X		O
o	X	X	X	2		2		X
CZ)			1	J		1
1			ΓΊ	ω		n
n
								co
r-	r-	co	CO	CO		00		·«.
								tn
o	r-4	CN	m			m		kO
kO		kO		o		kO		<o
t“<	r—<	c-4	r-4	f-4		fH		T-4

	T*	X	X	X	X	X
						CD
						2
	X		X	X	X	t	X
						CZ)
							I
GJ	1 04	<D	1 Ol	CD	CD		^04
2	X	s	X	2	2		X
co	o	CO	o	X i	1	X	o I
OJ	1	CN	1	O 'Z	«**>		1
•r*		X		X	X		«***
O	ω	o	X		—'		ω
*—·	---			CN

						X
			X	—	X		X

cd

O ko

CN O 2	CN X 2	2 O 1	CN O 2 1	04 O X 1	CN X 2 I
1 n	1 r>	cn	1 cn	1 m	cn

co	CO	co	r-	<	r-
		*«			*·
m	tn	CD	m	in	m

	CO	O	o	r4	CN
kO	kO	bO	r-	r-	r-
ř—4	r-4	r—4	i—4	r-4	i—4

o	o	τΉ	o	o	o	o
o	iH	o	t~1	r—1	r-l	o
o	O	t—H	O	O	O	o
OJ				OJ		OJ
2				Σ		2
1	X	X	X	1	X	1
X				X		X

V I I I - pokračování

If)

X

XX X X X X

I xi XXXI

XXXI <a n

X

XX X X X X

	<N X	X	X	X	X	X	X	X
P		OJ				0)	CJ	0)
jo		2				Σ	2	2
cj	t-l X	1 <·»	X	X	X	1	1 ***»	1
	X				X	w	X
6-i
1		<N				o	0)	OJ
		X			Cm	Cm	2	2
	X	2 1	X	X	1 V»	U 1	O 1	o 1
		Sp				ys	e©	<-o
		<N		CM
		X		O
	X	2 I	X	2 co	X	X	X	X
		n
	rt
	X! 2 >2	r- *»	co *»	CO	1	1	1	1
	0	m	kO
	CU
		co		iD	kO	r~	co	o
	•	r—	r*	r-	r-	r-	r-	r~-
	>ř-l	r-<			c—<	r-4	rH	r-í
	P-l

Užitečnost

Reprezentativní sloučeniny podle vynálezu byly podrobeny zkoušení za použití různých předklinických zkoušek, na základě kterých lze spolehlivě předvídat klinickou užitečnost. Protinádorová účinnost sloučenin podle vynálezu byla zjišťována za použití zkoušek s kulturami zvířecích nádorových buněk, jakožto modely, á dále taképřímo na zvířecích nádorových modelech, včetně xeno-štěpů humánních nádorů.

Demonstrovaná účinnost sloučenin podle tohoto vynálezu při zkouškách na nádorových modelech ukazuje, že tyto sloučeniny mohou být užitečné pro léčbě leukemie a tuhých nádorů u člověka, zejména nádorů prsu, tluského střeva a plic. Tento závěr dále podporují publikované analýzy korelující výsledky pre-klinických testů s klinickou účinností protirakovinových látek (viz např. Goldin a Venditti (1980) Cancer Research 76: 176-191; Goldin a další (1981) Eur. J. Cancer 17: 129-142; Mattern a další (1988) Cancer and Metastasis Review 7: 263-284; Jackson a další (1990) Cancer Investigations 8: 39-47. Na základě těchto publikovaných analýz je možno výjimečně vysokou úroveň protinádorové účinnosti sloučenin podle vynálezu považovat za silný důkaz, že tyto sloučeniny se mohou stát důležitými při léčbě rakoviny u člověka.

Inhibiční účinnost na růst in vitro

Materiály a metody

Bylo použito reagentů pro tkáňovou kulturu, zakoupených od firmy GIBCO (Grand Island, New York, USA). 3-(4,5-di methylthiazol-2-yl )-2, S-difenyltetiačvii-usirriíivLJLMŤT) byl zakoupen od firmy Sigma Chemical Company (St. Louis, MG,

USA). Všechna činidla bylá zpracována na zásobní roztoky o koncentraci 2 mg/ml a dimethylsulfoxidu. MTT byl zpracován na zásobní roztok o koncentraci 1 mg/ml v Dulbeccově fosfátem pufrovaném roztoku chloridu sodného (PBS). Všechny zásobní roztoky byly skladovány ve zmrazeném stavu (-20^lC) ve tmě.

Buněčná kultura

Klon A humánních rakovinných buněk tračníku byl izolován z heterogenní linie nádorových buněk tračníku DLD-1 a uchovává za výše uvedených podmínek (Dexter, D. L., Barbosá, J. A., Calabresi, P., Cancer Research 1979, 39, 1020; Dexter, D. L., Spremulli, Ε. Μ., Fligiel, A., Barbosa; J. A., Vogel, R., Van Vorhees, A., Calabresi, P., Am. J.

Med. 1981, 71, 949). Buňky murinní leukémie L1210 byly uchovávány na médiu RPMI-L způsobem popsaným v Chen, S.-F., Ruben, R. L. , Dexter, D. L., Cancer Research 1986, 46, 5014» Všechny buněčné linie byly inkubovány při 37“C ve zvlhčené atmosféře skládající se z 5 % oxidu uhličitého a 95 % vzduchu.

Exponenciálně rostoucí buňky murinní leukémie LI (lxlO³ buněk) nebo buněk klonu A (8 x 10²) v 0,1 ml media s< zaočkují v den 0 do mikrotitrové plotny s 96 jamkami. V den 1 se do každé jamky přidá 0,lml alikvotní díl media obsahujícího odstupňovanou koncentraci zkoušené sloučeninyo Misky se inkubují při 37°G ve vlhkém inkubátoru po dobu 72 hodin, potom se krátce odstředí a oddělí se 100 μΐ růstovéhi media. Buněčné kultury se inkubují s 50 μΐ 3-(4,5-dimethylthiazol-2-yl)-2,5-difenyltetrazoliumbromidu (MTT) 4 h při 37°C (12). Výsledný purpurově zbarvený formazanový precipitát se rozpustí ve 200 μΐ 0,04N chlorovodíku v isopropylal4ž@fa<a7«_A Mřs.erbence se odečítá ve spektrofotometru s prohlížecí kyvetou Titertek Multiskan MCC (Flow Laboratories) při zkušební vlnové délco 570 nm a referenční vlnové délce 630 nm. Hodnoty absorbance se uloží na disketu pomocí počítače IBM-XT a potom přenesou na počítač VAX.

Hodnoty IC₅₀ se stanoví počítačovým programem, z naměřených dat podle následující rovnice:

Y = [ (Am-Ao)/( l+(X/IC₅₀ )n) ]+Ao kde

Am představuje absorbanci kontrolních buněk,

Ao představuje absorbanci buněk za přítomnosti nejvyšší koncentrace sloučeniny,

Y představuje pozorovanou absorbanci,

X představuje koncentraci sloučeniny a

IC₅₀ představuje dávku sloučeniny, která inhibuje počet zdvojnásobení buněčné populace na jednu polovinu počtu zdvojnásobení populace kontrolních buněk a n představuje směrnici přímé části křivky.

Hodnoty uvedené v tabulce pocházejí z alespoň jednoho experimentu prováděného s 8 replikacemi. Pokud byl prováděn více než jeden experiment, představují tabelované hodnoty průměrné hodnoty ze všech pokusů.

Výsledky těchto zkoušek jsou uvedeny v tabulce IX.

Zkoušky na humánních nádorových xccc i“r~vrvo--100

Humánní nádor tračníku DLD-2 a humánní mammární karcinom MX-1 byly původně získány z chirurgicky odstraněných nádorů, t j . primárního karcinomu tračníku a nádoru prsu. Humánní nádorové linie byly udržovány sériovým pasážováním v athymických lysých myších. Humánní mammární karcinom MX-1 je zavedený nádor používaný v NCI (National čáhCěr institute). Humánní nádor tračníku DLD 2 byl dobře charakterizován (Dexter, D. L., Spremulli, E. N. , Matook, G

M., Diamond, I., Calabresi, P., Cancer Research 1982, 42, 5010; Dexter, D. L., Barbosa, J. A., Calabresi, P., Cancer Research 1979, 39, 1020).

Jako myší se při těchto experimentech používá outbredních švýcarských myší nebo myší CD-I, které nesou gen lysosti (nu/nu). V den 0 se samcům a samicím myši o hmotnosti 22 až 30 g naočkuje 0,2 ml 25% suspenze rozmělněného nádoru. Tato suspenze se připraví rozmělněním čerstvé nádorové tkáně narostlé subkutánně v myších použitých pro pasážování, ve sterilním fyziologickém solném roztoku. Hmatatelné nádory o hmotnosti přibližně 50 mg se u myši objeví do 7 až 10 dnů po inokulaci. Myši se podle dvojice parametrů zahrnující hmotnost nádoru a pohlaví rozdělí do skupin vždy po deseti a potom se jim po dobu devíti po sobě jdoucích dnů jednou denně podává intravenosně (i.v.) zkoušená sloučenina nebo kontrolní nosič. Za známku toxicity se považuje snížení tělesné hmotnosti, které činí 20 % nebo je vyšší v den 5 po podání. Měření nádorů a tělesné hmotností se provádí jednou týdně. Patnáct až osmnáct dnů po úvodní injekci se myši zváží, usmrtí, vyříznou se jim nádory a ty se rovněž zváží.

Účinnost zkoušených slouženin se stanovuje jako rozsah inhibice růstu nádoru u ošetřených myší ve srovnání s kontrolními zvířaty, která byla ošetřena pouze nosičem. Počáteční hmotnost nádoru (miligramy) se vypočítá z rozměrů

101 nádoru (milimetry) zjištěných pomocí kalibru, za použití vzorce pro protáhlý elipsoid (hmotnost nádoru (mg) = (délka x šířka²)/2]. Pro každou skupinu ošetřenou zkoušenou látko’· nebo kontrolním nosičem se zjistí čistá hmotnost nádoru odečtením počáteční hmotnosti nádoru od konečné hmotnosti nádoru (v den 15 až 18). Výsledky jsou vyjádřeny jako procentický pokles vzhledem ke střední hmotnosti nádoru u kontrolní skupiny, které bylo podáno pouze kontrolní vehikulum.

inhibice růstu střední hmotnost ošetřeného nádoru

1--- x 100 nádoru (i) střední hmotnost kontrolního nádoru

Bylo použito kriterií Národního ústavu pro rakovinu (National Cancer Institute - NCI) pro účinnost u rakovinových modelů in vivo. Inhibice růstu nádoru 58 až 89 % u různých xeno-štěpů se považuje za střední účinnost a inhibice 90 % nebo vyšší se považuje za dobrou až výbornou účinnost. Skutečná regrese nádoru (IR = neúplná regrese, FR úplná regrese) ukazuje na výbornou až vynikající účinnost. Sloučeniny vykazující inhibici růstu menší než 58 % se považují za neúčinné.

Sloučeniny z příkladu 3, 5, 7, 8, 13, 17, 18, 111, 114, 115 a 118 vykazují střední až vynikající inhibiční účinnost na růst humánního nádoru tračníku DLD-2. Sloučeniny Z příkladů 6, 8, 13, 19, 20, 25, 111, 112, 114, 115, 117 a 118 vykazují střední až vynikající inhibiční účinnost na růst nádoru MX-1.

102

Tabu 1 k a I X

Př.	L1210	Klon A	DLD-2	MX-1	Rozpustnost
1	0.134	0,060	16 (25)	nt	2,3
2	0,020	0,044	0(12,5)	nt	0,01
3	0,006	0,004	92 (20)	nt	0,08
A	0,011	0.005	57 (10)	nt	0,45
5	0,006	0,013	82 (10)	nt	0,06
6	0,041	0,005	nt	81 (12,5)	.......&,-33..........
7	0.048	0,028	83 (12,5)	nt	0,68
8 .	0,030	0,008	95 (10)	7/9 IR	4,0
			2/9 IR	2/9 FR (5)
9	0,182	0,166	nt	nt	11
10	0,588	0,346	nt	nt	nd ·
11	0,171	0,543	nt	nt	nd
12	0,027	0,009	nt	nt	.0,05
13	0,065	0,030	90(12,5)	99 (12,5)	7,1
		1/9 IR	7/9 IR
14	0,008	0,003	nt	nt	0,9
15	0,002	0,002	nt	nt	0,81
16	<0,01	0,002	nt	nt	nd
17	0,001	0,001	59 (6,2)	nt	nd
18	0,001	0,007	84 (12,5)	nt	0,02
19	0,013	0,009	nt	84 (6)	0,95
20	0,012	nt	nt	95(6.2)	3,33
			1/9 IR
21	0,042	0,005	nt	nt	7,70
22	0,020	0,003	nt	0(25)	0,03
23	0,042	0,043	nt	0(25)	0,12
24	0,130	0,022	nt	nt	0,15
25	0,048	0,010	97 (25)	99(25)	4,82
		6/8 IR 1/8 FR

26 40	0,018 0,098	0,012 0,412,	nt nt	22(6,2) . nt?	nd 0,06
41	0,317 0,137	0.804 0,271	nt	nt	nd
42	nt	nt	0,06
43	0,357	0,400 1,010 1,048	nt	nt	0,04
44	0,888 0,300	nt	nt	0,2 /
45	nt	nt	nd

103

46	0,414	0,958	nt	nt		0,04
47	0,378	0,763	nt	nt		0,15
48	0,773	1,462	nt	nt		nd
49	0,026	0,007	nt	nt		nd
50	0,126	0,032	nt	nt		nd
51	0,205	0,747	nt	nt		nd
52	0,082	0,044	nt	nt		nd
53	0,453	0,755	nt	nt		nd
54	0,198	0,615	nt	nt		nd
55	.0,356	5,434	nt	nt		nd
56	0,365	. 0,222	nt ....η......-	......n t < ........		.. 0,0-4-
80	0,389	0,635	nt	nt		0,42
81	0,201	22,22	nt	nt		•7,6
82	0,082	0,068 0,004	nt	nt		4,5
83	<0,01	nt	nt		nd
90	0,013	0,017	nt	nt		nd
100	0,014	0,070	nt	24 (20)		0,16
101	0,105	0,050	nt	nt		ηά
110	0,183	0,006	nt	nt		nd
111	0,003	0,002	-99(1.8)	99 (20)		0,24
		2/7 IR	7/9 IR 1/9 FR

112	0,020	0,007	48 (12,5)	98 (25) : 3/8 IR		7,5
113	0,008	0,0003	nt	nt		nd
114	<0,01	' 0,001	99 (12,5)	98 (12)		0,68
			4/8 IR	5/8 IR
115	0,003	0,001	90 (10)	95(6)		0,15
			1/8 IR
116	0,012	0,003	nt	nt		nd
117	0,036	0,002	nt	8/8 IR	(6)	8,70
118	0,029	0,0008	99 (6)	8/8 IR	(3)	65,1
		7/9 IR
119	0,044	0,003	nt	nt		nd
120	0,261	0,013	nt	nt		nd
121	0,397	0,032	nt	nt		nd
122 123 124	0,211 0,013 0,011	0,023 nt nt	nt nt nt	nt nt nt		nd 5,77 0,29
140	0>425	0,101	0 (50)	nt		y

104

L1210 a klon A představují buněčné kultury použité pro zkoušení in vitro, přičemž tabelovaná data jsou vyjádřena jako hodnoty IC₅₀ v jednotkách ^g/ml

DLD-2 a MX-1 představují xeno-štěpy humánních nádorů použité pro zkoušení in vivo, přičemž tabe------- lovaná data jsou vyjádřenajako- procento inhibice růstu nádoru za použití dávky v mg/kg, která je uvedena v závorce. Jsou zde zohledněny všechny regrese.

Rozpustnost znamená rozpustnost ve vodě vyjádřenou v g/litr nt znamená, že zkoušení nebylo prováděno nd znamená, že hodnoty nebyly zjištěny.

Dávkovači formy

Protinádorové sloučeniny (účinné přísady) podle tohoto vynálezu se mohou podávat pro inhibici nádorů jakýmkoliv způsobem, při kterém se dosáhne styku účinné přísady s cílovým místem účinku v těle savce. Mohou se podávat jakýmkoliv konvenčním způsobem, který je k dispozic pro použití v oboru farmaceutik, a to bud ve formě jediné účinné přísady nebo ve formě kombinace terapeuticky účinných přísad. Sloučeniny podle vynálezu se mohou podávat samotné, ale obvykle se podávají ve spojení s farmaceuticky vhodným nosičem, který se volí podle toho, jakého podávání se má použít, v souladu se standardní farmaceutickou praxí.

Podávaná dávka, která představuje množství účin- n sloučeniny inhibující nádor, bude samozřejmě záviset na ta105 kových známých faktorech, jako jsou farmakodynamické vlastnosti konkrétně zvolené účinné přísady a způsob a cesta jejího podávání, věk, zdravotní stav a tělesná hmotnost příjemce, povaha a rozsah symptomů, druh souběžného léčení, četnost ošetření a požadovaný účinek. Obvykle přichází v úvahu denní dávka účinné přísady v rozmezí od asi 5 do asi 400 mg na kg tělesné hmotnosti. Pro dosažení požadovaných výsledků je obvykle účinná dávka ÍÓ až 200, přednostně 10 až 50 mg/kg/den, podávaná v několika dílčích dávkách dva až čtyřikrát denně nebo ve formě lékové formy s odloženým uvolňováním.

Dávkovači formy (prostředky), které se hodí pro interní podávání obsahují asi 1,0 až asi 500 mg účinné přísady v jednotce. V těchto farmaceutických prostředcích je účinná přísada obvykle přítomna v množství od asi 0,5 do asi 95 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku.

Účinná přísada se může podávat orálně v podobě pevných dávkovačích forem, jako jsou kapsle, tablety a prášky nebo v podobě kapalných dávkovačích forem, jako jsou elixíry, sirupy a suspenze. Také se může podávat parenterálně v podobě sterilních kapalných dávkovačích forem.

Želatinové kapsle obsahují účinnou přísadu a práškové nosiče, jako je laktóza, sacharóza, mannitol, škrob, deriváty celulózy, stearan hořečnatý, kyselina stearová, apod. Podobných ředidel se také může používat při výrobě lisovaných tablet. Jak tablety, tak kapsle, je možno vyrábět jako formy s odloženým uvolňováním, aby se dosáhlo kontinuálního uvolňování léčiva v průběhu několika hodin. Lisované tablety mohou být opatřeny cukrovým povlakem nebo filmem, který slouží pro zamaskování nepříjemné chuti a pro ochranu tablety před atmosférou nebo proto, aby se u enterický—-106 povlečených tablet dosáhlo selektivního rozpadu v gastrointestinálním traktu.

Kapalné dávkovači formy pro orální podávání mohou obsahovat barvicí a ochucovací přísady zvyšující jejich přijatelnost pro pacienta.

......Vhodnými”nosiči v případě parenterálních roztoků jsou obvykle voda, vhodné oleje, fyziologický roztok soli, vodný roztok dextrózy (glukózy) a podobné cukerné roztoky a glykoly, jako je propylenglykol nebo polyethylenglykoly. Roztoky pro parenterální podávání přednostně obsahují vodorozpustnou sůl účinné přísady, vhodná stabilizační činidla a popř. tlumiče pH. Vhodnými stabilizačními činidly jsou antioxidanty, jako je hydrogensiřičitan sodný, siřičitan sodný nebo kyselina askorbová, kterých se může používat samotných nebo ve formě směsi. Také se používá kyseliny citrónové a jejích solí a sodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové (EDTA). Parenterální roztoky mohou kromě toho obsahovat také konzervační přísady, jako je benzalkoniumchlorid, methyl- nebo propylparaben a chlorbutanol.

Vhodné farmaceutické nosiče jsou popsány v publikaci Remington's Pharmaceutical Sciences, A· Osol, což je standardní příručka v tomto oboru.

Vhodné farmaceutické dávkovači formy pro podávání sloučenin podle tohoto vynálezu jsou ilustrovány dále.

Kapsle

Velký* počet jednotlivých kapslí se připraví naplněním standardních dvoudílných kapslí z tvrdé želatiny vždy

107

100 mg práškovité účinné přísady,175 mg laktózy,24 mg mastku a 6 mg stearanu hořečnatého.

Měkké želatinové kapsle

Připraví se směs účinné přísady a sojového oleje a tato směs se vstříkne pomocí čerpadla s kladným zdvihovým objemem do želatiny, za vzniku měkkých želatinových kapslí obsahujících vždy 100 mg účinné přísady. Kapsle se vyperou a usuší.

Tablety

Velký počet tablet se vyrobí konvenčními postupy tak, aby jednotlivá tableta obsahovala 100 mg účinné přísady, 0,2 mg koloidního oxidu křemičitého, 5 mg stearanu hořečnatého, 275 mg mikrokrystalické celulózy, 11 mg kukuřičného škrobu a 98,8 mg laktózy. Pro zvýšení přijatelnosti při požívání nebo pro časový odklad absorpce se výsledné tablety mohou opatřit vhodným povlakem.

Injekční přípravek

Parenterální přípravek, který se hodí pro injekční podávání, se připraví smícháním 1,5 % hmotnostního účinné přísady v 10% (objemově) propylenglykolu ve vodě. Roztok se pomocí chloridu sodného isotonizuje a potom se sterilizuje.

Suspenze

Připraví se vodná suspenze pro orální podávání tak, aby každých 5 ml obsahovalo 100 mg jemně rozdělené účinné přísady, 200 mg sodné soli karboxymethylcelulózy, 5 mg benzoanu sodného, 1,0 g roztoku sorbitolu podle U.S.P. a 0,025 ml van i linu. -----------------108

Pod výrazem který se v podstatě skládá a pod podobnými výrazy používanými v tomto popisu a nárocích se rozumí, jak je běžná, že specifikované látky a podmínky jso velmi důležité pro provádění tohoto vynálezu, ale že nespecifikované látky a podmínky nejsou vyloučeny, pokud nebrání dosažení užitku tímto vynálezem.

Claims

PATENTOVÉ N-Á-R-O K Y—

1. Bisimidy obecného vzorce I

Y¹ R⁹

R¹⁰ y² co cn '11 = 336 <s.

P‘i kde

R¹, R², R³, R⁹ a R¹⁰ nezávisle při každém svém výskytu jednotlivě představuje vždy atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu vzorce OR⁴, S(0)gR⁴ nebo N(R⁴)₂, nitroskupinu, kyanoskupinu, atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu, fenylskupinu, trifluormethylskupinu nebo skupinu vzorce NHC(O)R⁴;

nezávisle při každém svém výskytu představuje atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, fenylskupinu nebo benzyl skupinu;

X¹ a Y¹ jsou spolu spojeny za vzniku benzenového kruhu substituovaného jedním až čtyřmi substituenty R³;

pětičlenného heterocyklu obsahujícího jeden až dva atomy dusíku, iminoskupiny, atomy kyslíku nebo atomy síry, který je substituován jedním až dvěma substituenty R³;

Λ

110 šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden až Čtv atomy dusíku, který je substituován jedním až dvěm substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce ,w—·

Z—

X² a Y' kde jeden ze symbolů W a Z představuje karbonylovou skupinu a druhý představuje karbonylovou skupinu, iminoskupinu, atom síry nebo atom kyslíku které jsou přítomny fakultativně, mohou být spojek ny za vzniku benzenového kruhu substituovaného jedním až čtyřmi substituenty R³;

pětičlenného heterocyklu obsahujícího jeden až dva atomy dusíku, iminoskupiny, atomy kyslíku nebo atomy síry, který je substituován jedním až dvěma substituenty R³;

šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden až dva atomy dusíku, který je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce kde ze symbolů W' a Z' představuje karbonylgvou skupinu a druhý představuje karbonylovou

111 skupinu, iminoskupinu, atom síry nebo atom kyslíku nebo

X² a Y² spolu spojeny nejsou a když R² je v poloze 4, potom X² a R² mohou být spojeny ea vžňíktr“etiry“ lenového můstku;

Q představuje skupinu obecného vzorce kde A představuje skupinu vzorce NR⁸ nebo

R⁵, R⁶ a R⁷ nezávisle představuje při každém svém výskytu vždy atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku, allylskupinu nebo skupinu vzorce CH₂G, kde G představuje hydroxyskupinu, methoxyskupinu, methylthiomethylskupinu, skupinu vzorce (CH₂)gNH₂nebo fenylskupinu;

R⁸ nezávisle představuje při každém svém výskytu atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku nebo allylskupinu;

112 a¹, m², m³ a m⁴ nezávisle představuje vždy číslo& hodnotou 0 až 1, přičemž alespoň dva z těchto symbolů před“ stavují čísla 1;

n¹, n², n³ a n⁴ nezávisle představuje vždy číslo s hodnotou 0 až 1, přičemž alespoň dva z těchto symbolů představují čísla 1;

p¹, p², p³ a p⁴ nezávisle představuje vždy číslo s hodnotou 0 až 1, přičemž alespoň dva z těchto symbolů představují čísla 1; a q nezávisle při každém svém výskytu představuje číslo s hodnotou 0 až 2;

a jejich farmaceuticky vhodné soli.
2. Bisimidy podle nároku 1 obecného vzorce I, kde

R¹, R² a R³ nezávisle při každém svém výskytu jednotlivě představuje vždy atom vodíku, methylskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu nebo kyanoskupinu;

R⁹ a R¹⁰ představuje vždy atom vodíku;

X¹ a Y¹ jsou spolu spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce

113 kde jeden ze symbolů W a Z představuje karbonylovou skupinu a druhý představuje karbonylovou skupinu, iminoskupinu, atom síry nebo atom kyslíku;

X² a Y² které jsou přítomny fakultativně, mohou být spojeny za vzniku _r_______ ___________šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³; nebo skupiny obecného vzorce

Z'— kde jeden ze symbolů W' a Z' představuje karbonylovou skupinu a druhý představuje karbonylovou skupinu, iminoskupinu, atom síry nebo atom kyslíku; nebo

X² a Y² spolu spojeny nejsou a když R² je v poloze 4, potom X² a R² mohou být spojeny za vzniku ethylenového můstku.
3. Bisimidy podle nároku 2 obecného vzorce I, kde

R¹ a R²

X¹ a Y¹ nezávisle při každém svém výskytu jednotlivě představuje vždy atom vodíku, aminoskupinu nebo nitroskupinu;

jsou spolu spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³;

114

X² a Y² které jsou přítomny fakultativně, mohou být spojeny za vzniku šestičlenného heterocyklu obsahujícího jeden atom dusíku, přičemž tento heterocyklus je substituován jedním až dvěma substituenty R³; neboj

X² a Y² spolu spojeny nejsou a když R² je v poloze 4, potom X² a R² mohou být spojeny za vzniku ethylenového můstku;

R⁵ a R⁶ nezávisle představuje při každém svém výskytu vždy atom vodíku, methylskupinu, ethylskupinu nebo methylthioethylskupinu;

R⁸ nezávisle představuje při každém svém výskytu atom vodíku nebo methylskupinu; a součet hodnot indexu m¹, m², m³, m⁴, n¹, n², n³ a n⁴je 4 až 7.
4. Bisimidy podle nároku 3 obecného vzorce I, kde

R³ nezávisle představuje vždy atom vodíku nebo methylskupinu;

R⁷ nezávisle představuje vždy atom vodíku, methylskupinu, ethylskupinu nebo methylthioethylskupinu; a

Q představuje skupinu vzorce

R⁵ R⁵ R⁸ R⁷ R⁷ R⁸ R⁶ R⁶i i i i i i i i —CHCH-N—CH-CH-N—CHCHnebo

115
5. Bisimidy podle nároku 1 zvolené ze souboru zahrnujícího + dihydromethansulfonát (R,R)-l,2-bis[2-(3-nitro-5-azafen anthren-1,10-dikarboximido)propylamino]ethanu;

* dihydromethansulfonát (S,S)-1, 2-bis[2-(3-nitro-5-azafen anthren-1,10-dikarboximido)-1-methylethylamino]ethanu;

dihydromethansulfonát (S,S)-1,2-bis[2-(3-nitro-5-azafenanthren-1 ,10-dikarboximido)-1-methylethylamino]ethanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-1,2-bis[2-(3-nitro-7-methyl5-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-(S)-1methylethanu;

hydromethansulfonát 4-[3-(3-nitro-5-azafenanthren-1,10dikarboximido) propylamino ]-l-( 3-nitronaf talen-1,8-dikarboximido)butanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(5-azafenanthren-1,10dikarboximido )propylamino]-2-[2-(3-nitronaftalen-1,8-di- karboximido)propylamino]ethanu;

' hydromethansulfonát 4-[3-(8-azafenanthren-1,10-dikarboximido )propylamino)-1-(3-nitronaftaien-1,8-dikarboximido) butanu;

116 dihydromethansulfonát (R,R)-l-[2-(3-nitro-7-methyl-5azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-2-[2-(3nitronaftalen-1,8-dikarboxiraido)propylamino]ethanu;

dihydromethansulfonát (R,R)-1-[2-(6-azafenanthren-1,10-dikarboximido)propylamino]-2-[2-(3-nitronaftalen-l,8-dikarboximido)propylamino]ethanu a dihydromethansulfonát (R,R)-l-[3-nitro-6-azafenanthren-l, 10 dikarboximido) propylamino ]-2-[2-(3-ni tronaf talen-1,8-dikarboximido)propylamino]ethanu.
6. Farmaceutický prostředek, vyznačuj í cí se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bisimidu podle nároku 1.
7. Farmaceutický prostředek, vyznačuj £ cí se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bisimidu podle nároku 2,
8. Farmaceutický prostředek, vyznačuj i cí se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bisimidu podle nároku 3.
9. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bisimidu podle nároku 4.
10. Farmaceutický prostředek, vyznačuj Ιοί se tím, že obsahuje farmaceuticky vhodný nosič a terapeuticky účinné množství bisimidu podle nároku 5.