CZ315297A3 - Způsob zpracování práškového síranu vápenatého, zařízení k provádění tohoto způsobu a nové vodní pojivo - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zpracování výchozí práškové látky na bázi síranu přírodního vápna (sádry) nebo syntézy (sulfosádra, fosfosádra a jiné podprodukty téhož typu) vzhledem k přípravě nového vodního pojivá. Týká se i zařízení, které umožňuje provádění tohoto způsobu a také vodního pojivá tímto způsobem vyrobeného.

Dosavadní stav techniky

Pro výrobu sádry je známo několik způsobů zpracování síranu vápenatého. Zejména známý je způsob přípravy tvrdnoucí sádry (označované někdy jako sádra alfa) která když ztvrdne, vykazuje mnohem lepší mechanické vlastnosti než mají běžné sádry. Úkazy, které probíhají během zpracování jsou málo známé a obecně se zlepšení mechanických vlastností přisuzuje krystalografické rozmanitosti alfa v získaných produktech, aniž by byl přesně znám poměr této rozmanitosti v těchto produktech ani podmínky které umožňují získat způsobem stabilním a opakovatelným.

Tradičním způsobem se tyto zlepšené sádry vyrábí počínaje sádrou zde uváděnou v jedni fázi pálení vlhkou cestou v autoklávu, pak fází sušení za tepla vháněním suchého horkého vzduchu. Pálení se uskutečňuje v atmosféře nasycené páry pod tlakem v rozmezí 5 až 10 barů během • * · · • · tvrdnutí po dobu 10 hodin.

Aby se pokusilo zmírnit chybytohoto tradičního způsobu výroby zlepšené sádry (provedené extrémně ostře, opakování nejisté) navrhuj í se j iné postupy které ve skutečnosti zkoušej í reprodukovat základní podmínky tradičního způsobu (pálení vlhkou cestou, následované sušením horkým vzduchem) používajíce různé prostředky a postupy. (Patenty FR 2445940, FR 2572721, US

2269580, US 3145980) .

Podstata vynálezu

Cílem předkládaného vynálezu je vyřešit novy způsob zpracování, který vede k novému hydraulickému pojivu dokonale jednoznačnému,typickému, které po ztvrdnutí vykazuje pozoruhodné účinky, zejména ohnivzdornost a mechanickou odolnost, zvláště při celkovém ponoření.

Dalším cílem vynálezu je vyřešit zařízení umožňující provádění tohoto způsobu a to za úsporných podmínek.

Způsob zpracování primární práškové látky na bázi přírodního síranu vápenatého syntézy pro přípravu nového hydraulického pojivá se podle vynálezu vyznačuje tím, že slučuje dvě po sobě následující etapy: (a) prášková látka se ohřeje na teplotu v rozmezí 220°C a 360°C za přítomnosti vodní páry za podmínek vhodných pro vytvoření co největšího množství síranu vápenatého variety alfa, (b) načež se takto zahřátá látka vystaví tepelnému šoku, který spočívá v novém ochlazení alespoň o 150°C za čas nižší než 15 minut prostřednictvím studeného a suchého plynu vstřikovaného pod tlakem do jejího středu.

Výrazem chladný a suchý plyn se rozumí plyn, jehož teplota je nižší než asi 50°C (s výhodou teplota v rozmezí asi 20°C až 30°C nebo teplota nižší) a jehož obsah vodní páry je menší než asi 5% (množství páry v poměru k celkovému množství plynu) s výhodou menší než 1%.

Způsob podle vynálezu byl vytvořen na základě následujícího pozorování: jestliže síran vápenatý je zpracováván obvyklým způsobem pro získání zdokonalené sádry, výsledný produkt je ve skutečnosti směs, která obsahuje efektivně anhydrid alfa, ale ve které je tato varieta obsažena v malé menšině a je smíchána s ostatními formami anhydridů (anhydrid gama) nebo s hydráty (semihydráty, bihydráty...). Výzkumy vynálezce ukázaly, že toto vzniká v podstatě dvěma faktory: vypalování vedoucí k anhydridu alfa ale také k dalším formám a především k vyvinu produktu po vypálení, s jeho současnou částečnou přeměnou, zejména rehydratací. Podstatou vynálezecké myšlenky bylo vyřešit stabilní výsledný produkt obsahující mnohem vyšší váhový podíl anhydridu alfa, než obsahuje známá zdokonalená sádra a aby se toho dosáhlo, zmrazit strukturu získané směsi na výstupu vypalování tepelným šokem.

Je výhodné, jestliže se operace tepelného šoku provádí tak, aby uvedla látku, ohřátou vypalováním, na teplotu nižší než je 100°C za dobu, která je v rozmezí 6 až 12 minut. To je možné provést pomocí stlačeného chladného a suchého

• · vzduchu, vstřikovaného z růzých míst do pohybující se látky, přičemž průtok vzduchu je nastaven tak, aby se získala vhodná rychlost ochlazování.

Podle výhodného způsobu výroby se látka na výstupu vypalování dostává z vyšší úrovně na nižší padáním jako déšť, nebo se pohybuje ve vrstvě pomocí vibrací; operace tepelného šoku se uskutečňuje z jedné strany tak, že první proud chladného a suchého vzduchu se vstřikuje do záclony látky padající jako déšť mezi vyšší a nižší úrovní, z druhé strany vstřikováním proudu chladného a suchého vzduchu do středu vrstvy látky během jejího pohybu na nižší úroveň.

Nové hydraulické pojivo získané popsaným způsobem je stabilní směs anhydridu alfa síranu vápenatého a bassanitu, ve které váhový podíl anhydridu alfa je vyšší než 35%, konkrétně v rozmezí 40% až 65% ; tato směs obsahuje velmi málo nebo žádný anhydrid gama.

Složení této směsi a její zvýšený podíl anhydridu alfa upravují pozoruhodně vlastnosti produktů, záskaných při použití pojivá, zejména:

- ohnivzdornost: nehořlavost zařazena do kategorie MO podle normy NF P 92-507

- pevnost v tlaku mezi 250 a 300 bary

- pevnost v ohybu mezi 55 a 70 bary.

Vysvětlení těchto výsledků tkví částečně v rozpustnosti anhydridu alfa a ve velice zvětšeném specifickém povrchu dosaženém s touto varietou (až asi 6m²/g) při provedení pojivá, rychlé a honmogenní srážení. Je třeba poznamenat, že produkty, získané vmícháním klasických plniv do pojivá podle vynálezu vykazují pozoruhodné vlastnosti při ponoření do vody pokud jde o mechanickou odolnost a sice mnohem vyšší než obdobné produkty získané za použití známé zdokonalené sádry.

Podstata vynálezu dále spočívá v tom, že byl zvýšen podíl anhydridu alfa v produktu, přičemž podstatný použitý prostředek spočívá v omezení vývoje produktu po vypálení pomocí tepelného šoku.

Pro další zvýšení tohoto podílu anhydridu alfa byla podle -vynálezu rovněž optimalizována operace vypalování tak, aby na jejím konci bylo získáno co nejvýznamější množství této variety.

Nej lepších výsledků bylo dosaženo za následujících podmínek provedení: předběžně byl sledován obsah vlhkosti

výchozí látky,	případně upravován na hodnotu v rozmezí 12%
až 25%, načež	byla provedena operace vypalování tak, že
prášková látka	byla uvedena do pohybu ve vrstvě vibrující

v uzavřené plynné atmosféře obsahující alespoň část vodní páry látkou uvolněné a celek byl ohříván ve vhodných podmínkách za zvyšování teploty plynu nad vrstvou látky až na hodnotu v rozmezí 400°C až 500°C a průměrná teplota, jejíž spodní hodnota byla 250°C a horní hodnota 300°C, byla zavedena do středu látky. Ohřev byl proveden infračervenými zářiči uspořádanými nad vrstvou látky, přičemž výkon záření těchto zářičů byl regulován v korelaci s rychlostí postupu vrstvy látky pro získání správných hodnot teploty plynu nad vrstvou a teploty ve středu látky. Tyto podmínky uskutečnění způsobu zpracování byly pragmaticky formulovány až po dlouhém váhání a pokusech. Možné vysvětlení lepších výsledků získaných díky těmto podmínkám je násludující: teplota v rozmezí 250°C až 300°C ve středu látky je ideální pro výrobu anhydridu alfa při absenci ostatních variet. Získaná vodní pára uniklá nad vrstvy látky do teplejší atmosféry jejíž teplota je vyšší než její kritický bod (365°C): velice rychle dosáhne superkritického stavu čímž se vyhne (nebo omezí) rehydrataci a vývinu na povrchu látky tak, že cíl vypalování, podíl anhydridu je velice vysoký (aniž by bylo možné udat přesné proporce protože vzorky odebrané před tepelným šokem se 'vyvinou okamžitě). Podíl bassanitu který je pozorován v konečném hydraulickém pojivu vzniká v podstatě určitou přeměnou anhydridu alfa který se produkuje na počátku tepelného šoku. Tento úkaz mohl být zřejmý ze studia profilu teploty během zpracování: byl totiž pozorován mírný vzestup teploty látky od samého začátku šoku (15° až 20°), který mohl být vysvětlen pouze reakcí exotermické transformace anhydridu alfa na bassanit, ale tato transformace je velice rychle zablokována tepelným šokem, který stabilizuje anhydrid alfa. Navíc se zdá, že tepelný šok zcela zastavuje vývin anhydridu alfa na anhydrid gama (nerozpustný nebo málo rozpustný), který se v konečném produktu vyskytuje pouze ve stopovém množství (oproti známým pojivům, ktará obsahují silný podíl této variety).

Vynález se rovněž vztahuje na zařízení umožňující • ♦ provádění výše popsaného způsobu zpracování. Toto zařízení zahrnuje vypalovací tunel se vstupním a výstupním koncem, prostředky pro dodávání výchozí látky na vstupní konec vypalovacího tunelu, podélné žlaby, uložené vedle sebe ve vypalovacím tunelu, v nichž je látka uložena, hřebeny z tepelně vodivého materiálu vložené do žlabů, přičemž tvar hřebenů je upraven pro rozdělení množství látky ve žlabech, regulovatelné prostředky pro uvádění žlabů do vibrace, přizpůsobené pro uvádění látky do pohybu od vstupního k výstupnímu konci, ohřívací prostředky, zejména zářiče s regulovatelným výkonem, umístěné ve vypalovacím tunelu nad žlaby, chladicí zařízení mající vstupní a výstupní konec, umístěné v úrovni pod vypalovacím tunelem, nádrž na látku protáhlého tvaru, dosahující do chladicího zařízení, regulovatelné prostředky uvádění nádrže do vibrací, přizpůsobené pro uvedení látky do pohybu od vstupního konce k výstupnímu konci, prostředky z výstupního konce vypalovacího chladicího zařízení, prostředky chladného a suchého vzduchu na průchodu látky gravitací tunelu do vstupního konce pro vstřikování stlačeného úroveň posledně jmenovaných prostředků, prostředky pro vstřikování stlačeného chladného a suchého vzduchu do chladicího zařízení a prostředky odebrání látky na výstupním konci chladicího zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Další vlastnosti, cíle a výhody vynálezu vyplynou z připojeného popisu a obrázků, kde obr. 1 je schematický ·

perspektivní pohled na příklad provedení zařízení podle vynálezu, obr. 2 je bokorys, obr. 3 je příčný řez rovinou ΆΑ', obr. 4 je příčný řez jedním stupněm vypalovacího tunelu podle roviny BB', obr.5 je podélný řez jedním stupněm vypalovacího tunelu podle čerchované linie CC’, obr.6 je detailní perspektivní pohled na prostředky průchodu z jednoho stupně vypalovacího tunelu do následujícího stupně pod ním. Obr. 7 je detailní pohled na prostředky umožňující průchod látky pomocí gravitace vypalovacím tunelem do chladicího zařízení a na prostředky vstřikování stlačeného studeného a suchého vzduchu, obr. 8 je částečný podélný řez zobrazující zvlášť chladicí zařízení a jeho ramena pro vstřikování stlačeného vzduchu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad provední podle vynálezu, zobrazený na výkresech umožňuje přípravu zdokonaleného hydraulického pojivá z výchozí práškové látky na bázi síranu vápenatého.

Toto zařízení v podstatě sestává jednak z horního vypalovacího tunelu 1, tvořeného několika stupni la,lb,...ie situovanými jeden za druhým, s vertikálním posunutím směrem k úpatí mezi dvěma následujícími stupni a jednak ze spodního chladicího zařízení 2.

Každý stupeň vypalovacího tunelu 1 je tvořen izolačními přepážkami 3.» odolnými proti teplu, které uzavírají tunel se strany horní, spodní a přední mezi dvěma stupni (obr.3,4,

5). Tyto přepážky jsou podepřeny sloupy 4.

Podélné žlaby 5 pro uložení a vedení práškové látky jsou umístěny v tunelu od vstupního konce vypalovacího tunelu (odpovídající jeho horní části) až k jeho výstupnímu konci (odpovídající jeho spodní části). Tyto žlaby uložené vedle sebe jsou neseny podpěrami £ upevněnými na pružných prostředcích jako jsou například soustavy pružin Z a připojené na vibrační regulovatelné prostředky umožňuj ících přenášet na výše uvedené žlaby vibrace o regulovatelné amplitudě a frekvenci.

Například, vibrátor £ regulovatelné amplitudy a frekvence je připojen k mřížové kostře 9, která je bočně připevněna ke sloupu 4 prostřednictvím pružného bloku 10 typu silent blok. Vibrátor rozkmitá sestavu kostra 2, podpěry £, žlaby 5 a zajistí postup práškového materiálu pomocí vibrací. Mezi dvěma stupni se žlaby prodlouží ve svých vertikálních nebo velice nakloněných částech 11, které zastávají funkci prostředků pro postup látky pomocí gravitace z jednoho stupně žlabů do nižšího stupně, přičemž látka padá jako déšť z jednoho podlaží do druhého.

Samozřejmě lze použít všechny jiné systémy pro uvedení zařízení do vibrací, zejména množství vibrátorů rozmístěných podél vypalovacího tunelu, které uvedou do vibrací přímo podpěry 6 žlabů 5. (při absenci kostry Z) .

Žlaby jsou opatřeny hřebeny 12 z materiálu, který vede teplo, pro místní rozdělování množství látky a zajištění přívodu tepla do jejího středu vedením. Hřebeny 12 rozmístěné podél žlabů .5 jsou neseny pražci 13 připevněnými

Λ Λ « * · · · ·

na bočnice postranních žlabů. Horní stupeň la žlabů nemusí hřebeny mít.

Dále obsahuje vypalovací tunel infračervené tepelné zářiče 14, rozmístěné příčně nad žlaby tak, aby ozařovaly celou šířku žlabů. Tyto zářiče, umístěné jeden vedle druhého, jsou vybaveny elektrickým napájením, připojeným k regulačním prostředkům vyzařovaného výkonu a jsou rovněž připojeny k tepelným sondám klasického typu (nezobrazeny) rozmístěným ve vypalovacím tunelu. Horní podlaží le žlabů nenese zářiče. Počet zářičů a jejich výkon je předem určen tak, aby umožnil zvýšit a udržet teplotu plynu v tunelu na hodnotě v rozmezí 400°C až 500°C a dopravit do středu látky průměrnou teplotu, jejíž hodnota je v rozmezí 250°C až 300°C. Nastavení přesné požadované teploty může být lze provést regulací vyzařovaného výkonu zářičů v korelaci s rychlostí postupu látky.

Nad vstupním koncem vypalovacího tunelu je uspořádána násypka 15 přísunu výchozí látky, která je předehřívána pomocí prostředků, umožňujících odebrat horké plyny z tunelu poblíž tohoto vstupního konce tunelu a přenést je k látce obsažené v násypce. Například tyto prostředky se velmi jednoduše vytvoří potrubím 16, které ústí do násypky 15 a odebírá horké plyny v horním stupni la tunelu třemi otvory, rozmístěnými podél tohoto horního stupně.

Chladicí zařízení 2 je uspořádáno pod vypalovacím tunelem 1 a bude dále popsáno.

Toto zařízení obsahuje nádrž 17 protáhlého tvaru, která je nesena traverzami 18, mezi nimiž jsou pružné prostředky, například pružinové útvary 19. Pražce 18 jsou spojeny se sloupem 4. Tyto prostředky jsou uspořádány tak, aby nádrž byla mírně nakloněna ve směru toku materiálu, tj. od konce 17a směrem ke konci 17b. Vibrátor 20 stejného typu jako vibrátor £ umožňuje uvést nádrž do vibrací s regulovatelnou amplitudou a frekvencí.

Horní konec 17a nádrže 17 je protažen na druhé straně až ke žlabům stupně le vypalovacího tunelu tak, aby prášková látka padala nad rampou 26 z těchto žlabů do nádrže. Na této úrovni je zařízení opatřeno prostředky 21 vstřikování stlačeného chladného a suchého vzduchu do clony látky, která padá jako déšť, do nádrže. Je třeba poznamenat, že clona látky vytváří dostačující zábranu pro zablokování horkého vzduchu z vypalovacího tunelu a pro zabránění jeho průchodu tunelem do chladicího zařízení; naopak, horký vzduch se sklonem vystoupat nahoru do vypalovacího tunelu z jeho výstupního konce do jeho vstupního konce je jevem přirozeného tahu, podporovaného stoupající geometrií vypalovacího tunelu z výstupního konce směrem ke vstupnímu konci, teplotou nižší ve spodních podlažích a čerpáním plynu do horního podlaží le. Tak ve vypalovacím tunelu plyny cirkulují v protisměru vůči práškové látce, což zvyšuje tepelnou výměnu pevné látky/plynu.

Tepelný šok, který podstoupí prášková látka při průchodu chladicím zařízením je úplně dokončen vstříknutím p roudu s tudeného a suchého vzduchu do' vrstvy látky pohybující se v nádrži 17.

Pro tento účinek jsou v nádrži uspořádány rampy 22 vstřikování stlačeného vzduchu tak, aby sestupovaly do středu vrstvy látky, jak je nakresleno na obr. 8. Rampy jsou nakloněny ve směru postupu látky a přispívají k uvedení látky do pohybu a sice míchání na místě, vedoucí k jakémusi zavěšení částic v proudu chladného vzduchu a společnému postupování ve směru toku od vstupního k výstupnímu konci. Rampy jsou zásobovány sítí kanálků 23 připojených k napájení obyčejného stlačeného vzduchu.

Zmíněné vstřikovací prostředky umožňují získat dobrou tepelnou výměnu vzduchu/pevné látky a výbornou účinnost šoku. V praxi bude výstup stlačeného chladného a suchého vzduchu upraven tak, aby se získala hodnota ochlazení látky v rozmezí 250°C až 300°C na výstupu vypalovacího tunelu a spodní hodnota 100°C na výstupu chladicího tunelu, přičemž ochlazování trvá mezi 6 až 10 minutami.

Prostředky pro odvádění, jako je zásobník 24 opatřený šroubovitou vyjímací zátkou 25, umožňuje odebírání látky po zpracování.

Popsané zařízení umožňuje výrobu nového vodního pojivá ze síranu vápenatého využitím výhody vypalovacího tunelu pro vytvoření anhydridu alfa ze síranu vápenatého (přičemž forma gama prakticky chybí) a zastavením dalšího vývinu produktu prošlého vypalováním díky tepelnému šoku uskutečněnému v chladicím zařízení .

V příkladu provedení, který následuje, je výchozí • ·

- 13 látkou fosfosádra z Maroka, rozdrcená na prášek o vnitřní granulometrii 0,5 m. Tento prášek měl obsah vlhkosti 20 %.

Výkon zářičů 14 vypalovacího tunelu a vibrační režim vibrátorů 8. jsou řízeny tak, aby prášek zůstal asi 12 minut ve vypalovacím tunelu, aby průměrná teplota plynu byla asi 480 °C a průměrná teplota uvnitř látky byla 250 °C. Toto tepelné zpracování zajistí dehydrataci původní látky a v ohřáté plynné atmosféře obsahující část uvolněné vodní páry zajistí přeměnu této látky ze síranu vápenatého na anhydrid alfa ve zvýšené míře.

Stlačený vzduch vstřikovaný jednak na clonu prášku padajícího z vypalovacího tunelu do chladicího zařízení, jednak rampami 22. má spodní obsah vlhkosti 1 % a teplotu 25 °C. Množství vzduchu bylo nastaveno tak, aby prášek na výstupu vypalovacího tunelu byl ochlazován v chladicím zařízení po dobu deseti minut na okolní teplotu.

Analýza teplotních profilů umožňuje konstatovat zvýšení teploty z 20°C (na výstupu z ochlazovacího tunelu), která je poplatná jisté exothermické rehydrataci produktu; v každém případě je velmi rychle zastavena tepelným šokem a výstupem z chladicího zařízení, přičemž produkt představuje následující složení:

- anhydrid alfa síranu vápenatého (rozpustný anhydrid):

% hmot.

- bassanit 50 % hmot.

- anhydrid gama síranu vápenatého (nerozpustný anhydrid):

pouze stopy.

• · · ·

Toto složení bylo zjištěno následujícími analýzami: tepelná rovnovážná analýza, difraktometrická analýza, analýza paprsky X, infračervená spektrometrie.

Specifický povrch produktu byl měřen pomocí adsorbce dusíku (metoda B.E.T.) a zjištěná hodnota byla 5,96 m²/g (v porovnání s hodnotou cementu v rozmezí asi lm²/g).

Tytéž analýzy byly provedeny na vzorku známé zdokonalené sádry pocházející z Německa a vyrobené z produktů odsíření tepelné elektrárny. Získané výsledky pro tuto zdokonalenou sádru jsou následující:

- anhydrid alfa síranu vápenatého: 8 %

- bassanit: 37 % hmot.

- anhydrid gama síranu vápenatého: 55 %

Naměřený specifický povrch byl: 3,64 m²/g.

Zvětšený specifický porch pojivá podle vynálezu a jeho značný podíl rozpustného anhydridu alfa dává produktům, vyrobeným s použitím tohoto pojivá (jak za nepřítomnosti tak za přítomnosti plniv) pozoruhodné mechanické vlastnosti a ohnivzdornost.

Takto získaný produkt s použitím výše popsaného pojivá podle vynálezu (bez plniva) byl podroben testům nehořlavosti podle normy NF P92-507 (zkušební vzorky 0,30 m/0,40 m vystavené záření konstantního tepelného zdroje). Stanovení čtyř předpokládaných ukazatelů v této normě (ukazatel hořlavosti, ukazatel vývinu, ukazatel maximální délky plamene, ukazatel hořlavosti) umožnilo zařadit produkt do kategorie nejúčinnější MO ze šesti daných kategorií podle normy.

Mimoto zkoušky pevnosti podle normy daly následující výsledky:

- pevnost v tlaku: 200 barů

- pevnost v ohybu: 65 barů

Navíc kvalitativní zkoušky v 15 situacích ponoření prokázaly, že si produkt v těchto situacích podržel své dobré vlastnosti.

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob zpracování primární práškové látky na bázi přírodního síranu vápenatého nebo na bázi syntézy pro přípravu hydraulického pojivá obsahujícího stabilní směs anhydridu alfa a bassanitu, ve kterém je hmotnostní podíl anhydridu alfa vyšší než 35%, vyznačující se tím, že zahrnuje dvě po sobě jdoucí etapy a) a b): a) nejdřív se prášková látka ohřeje na teplotu v rozmezí 220°C až 360°C za přítomnosti vodní páry a za podmínek vhodných pro vytvoření co největšího množství síranu vápenatého variety alfa, b) načež se takto zahřátá látka vystaví tepelnému šoku ochlazení o alespoň 150°C za čas nižší než 15 minut pomocí studeného a suchého plynu vstřikovaného pod tlakem do jejího středu.
2. 2. Způsob zpracování podle nároku 1, vyznačující se tím, že operace b) tepelného šoku se provede tak, že se látka přivede na teplotu nižší 100°C v za dobu mezi 6 a 12 minutami.
3. 3. Způsob zpracování podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že operace a) spočívající v tepelném šoku se provede pomocí stlačenéno chladného a suchého vzduchu, vstřikovaného do několika míst látky v pohybu, přičemž průtok vzduchu je řízen tak, aby se v y z n a č u jící získala příslušná rychlost ochlazení.
4. 4. Způsob zpracování podle nároku 3, se tím, že vyhřátá látka, výstup operace (a), se nechá padat jako déšť na nižší úroveň, kde je její vrstva pomocí vibrací nucena postupovat, přičemž operace (b) tepelného šoku je provedena tak, že se jednak vysílá proud chladného a suchého vzduchu na clonu látky padající jako déšť mezi horní a spodní úrovní, jednak se vstřikuje proud chladného a suchého vzduchu do středu vrstvy látky během jejího pohybu na nižší úrovni.
5. 5. Způsob zpracování podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se předběžně sleduje obsah vlhkosti výchozí látky a že se tento obsah upravuje na hodnotu v rozmezí 12 % až 25 %, přičemž operace vypalování (a) se provádí tak, že se prášková látka uvede do postupu ve vrstvě, míchané v uzavřené plynné atmosféře, obsahující alespoň část vodní páry uvolněné látkou a že se celek ohřívá v podmínkách vhodných pro zvýšení teploty plynu nad vrstvou látky na hodnotu mezi 400°C a 500°C a pro přivedení průměrné teploty do středu látky o hodnotě vyšší než 250°C a nižší než 300°C.
6. 6. Způsob zpracování podle nároku 5, vyznačující se tím, že se ohřev operace (a) provádí pomocí infračervených zářičů (14), rozmístěných nad vrstvou látky, přičemž účinnost záření těchto zářičů je řízena v závislosti na rychlosti postupu vrstvy látky pro dosažení příslušných hodnot a to jednak teploty plynu nad vrstvou látky a jednak teploty uvnitř látky.
7. 7. Způsob zpracování podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že v průběhu operace a} vypalování, je látka nucena pomocí vibrací postupovat ve žlabech (5), umístěných vedle sebe, ve kterých jsou vloženy hřebeny (12) z tepelně vodivého materiálu pro rozdělení vrstvy látky a zajištění přívodu tepla do středu látky vedením.
8. 8. Způsob zpracování podle nároku 7, vyznačující se tím, že během operace a) vypalování látka postupující ve žlabech se vede tak, že několikrát opakovaně padá jako déšť z jedné úrovně žlabů do další, nižší úrovně žlabů, přičemž část horkých plynů je rekuperována do horní části pro předehřátí výchozí látky.
9. 9. Zařízení pro způsob zpracování primární látky ve formě prášku jako je přírodní nebo syntetický síran vápenatý podle některého z mároků 1 až 8 pro přípravu hydraulického pojivá, vyznačující se tím, že se zahrnuje vypalovací tunel (1) mající vstupní a výstupní konec podle směru toku výchozí látky, prostředky (15) dodávání výchozí látky ze vstupního konce vypalovacího tunelu, podélné žlaby (5) vedle sebe umístěné ve vypalovacím tunelu, hřebeny (12) z tepelně vodivého materiálu vložené do pro rozdělování množství regulovatelné prostředky (8,9) žlabů a tvarované látky v nich obsažené, uvádění žlabů do vibrace upravené pro vyvolání postupu látky od vstupního konce k výstupnímu konci, ohřívací prostředky (14) s regulovatelným výkonem, umístěné nad žlaby ve vypalovacím tunelu, chladicí zařízení (2), mající vstupní konec a výstupní konec a umístěné na nižší úrovni pod k vypalovacím tunelem, nádrž (17) podélného tvaru protaženou do chladicího zařízení, regulovatelné prostředky (20) pro uvádění nádrže do vibrace pro vyvolání postupu látky od vstupního konce k výstupnímu konci, prostředky (26) průchodu látky pomocí gravitace z výstupního konce vypalovacího tunelu do vstupního konce chladicího zařízení, prostředky (21) vstřikování stlačeného chladného a suchého vzduchu na úroveň prostředků (26) průchodu, prostředky (22, 23) vstřikování stlačeného chladného a suchého vzduchu do chladicího zařízení a prostředky (24, 25) odebírání látky na výstupu z chladicího zařízení.
10. 10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že vypalovací tunel zahrnuje několik stupňů žlabů (la-le) a prostředky (11) průchodu látky pomocí gravitace z jednoho stupně žlabů do nižšího stupně žlabů.
11. 11. Zařízení podle nároku 9 nebo 10, vyznaču jící se tím, že žlaby (5) jsou uloženy na podpěrách (6), které jsou uloženy na pružných prostředcích (7) a spoj eny s vibračními prostředky (8)o regulovatalné amplitudě a frekvenci.
12. 12. Zařízení podle jednoho z nároků 9, 10 nebo 11, vyznač tím, že prostředky vyhřívání vypalovacího tunelu zahrnují infračervené zářiče (14), jejichž elektrické napájení je připojeno k regulačním prostředkům vyzařovaného výkonu, připojeným na tepelné sondy rozmístěné ve vypalovacím tunelu.
13. 13. Zařízení podle jednoho z nároků 9, 11 nebo 12, vyznačující se tím, že je opatřeno v blízkosti vstupního konce vypalovacího tunelu prostředky (16) pro čerpání plynu, které jsou spojené s prostředky pro převedení plynu k látce uložené v prostředcích (15) dodávání pro její předehřátí.
14. 14. Zařízení podle jednoho z nároků 9 až 13 11, vyznačující se tím, že prostředky vstřikování stlačeného vzduchu do chladicího zařízení zahrnují rampy (22) vstřikování vzduchu umístěné v nádrži.
15. 15. Hydraulické pojivo na bázi síranu vápenatého, vyznačuj ící tím že ♦ · · * · ·

    - 21 obsahuje stabilní směs anhydridu alfa a bassanitu, ve které je váhový podíl anhydridu alfa větší než

    35 %.
16. 16. Hydraulické pojivo podle nároku 15, vyznačující se tím, že váhový podíl anhydridu alfa je v rozmezí 40 % až 65 %.
17. 17. Hydraulické pojivo podle nároku 16, vyznačující se tím, že dodává výsledným produktům následující vlastnosti: ohnivzdornost:

    - nehořlavost zařazena do kategorie MO podle normy NF

    P 92-507,

    - pevnost v tlaku mezi 250 a 300 bary,

    - pevnost v ohybu mezi 55 a 70 bary.