CZ311895A3 - Method of improved crushing of disintegrated cellulose - Google Patents

Description

(57) Je popsáno zpracování listů buničiny, používané jako násada ve výrobním zařízení k produkci celulozového vlákna, které se dezintergují zaháčkováním vrstvených destiček, přičemž tyto destičky jsou z buničiny upravené do vícevrstvé složené kotoučové buničiny jako listů, a destičky se míchají ve ventilátoru, který vytváří dopravující proud plynu, k štěpení destiček a jejich jednotlivému oddělování na natrhané kousky, pocházející z listů buničiny.

18b

'Česka repuDiika

Způsob zlepšeného rozmělňování dezintegrované buničiny

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu provedení, při kterém se rozmělňuje surovina určená pro použití ve výrobním zařízení a zvláště, nikoli však výlučně, se týká suroviny na bázi celulózy, která se mimo jiné může používat při výrobě celulózového materiálu, jako je film, trubka a vlákno.

Dosavadní stav techniky

Je známo používání vláken ze dřeva jako suroviny pro mnohá z rozličných průmyslových výrobních zařízení. Vlákna ze dřeva se mohou dodávat uživateli ve formě kotoučů z listového materiálu tvořeného buničinou, který se může dezintegrovat na malé kousky jako počáteční stupeň procesu.

Podstata vynálezu

Tento vynález se týká způsobu provádění dezintegrace listů materiálu z vláken ze dřeva za vzniku malých kousků pro následující zpracování.

Buničina se běžně dodává konečnému uživateli ve formě kotoučů, přičemž každý kotouč je zařazen do kategorie s ohledem na alespoň jednu rozhodující vlastnost listového materiálu. Konečný uživatel, který kotouče používá pro přípravu suroviny, vybírá na základě určení hodnot zvláštních vlastností přisouzených kotoučům, které se budou používat jako surovina. Vynález se zvláště, avšak nikoli výlučně, aplikuje v situaci, kdy případná surovina vyžadovaná pro následující zpracování se připravuje vzájemným míšením malých kousků odstraňovaných z listového materiálu, který je odtahován z řady rozdílných kotoučů buničiny.

Podle jednoho znaku vynálezu způsob vytváření rozmělněné suroviny z vláken ze dřeva zahrnuje dávkování alespoň jednoho listu do řezného prostoru definovaného mezerou vytvořenou mezi první a druhou řadou protisměrně se otáčejících diskových řezných nástrojů, přičemž alespoň jedna řada je opatřena háčky k unášení materiálu mezi řady řezných nástrojů skrz mezeru, a tím k trhání na destičky neboli kousky z listů a získávání natrhaných destiček ve směru za mezerou a k jejich pneumatické dopravě do výrobního zařízení.

Vhodné diskové řezné nástroje v každé řadě se střídají s rozpěrkami, přičemž diskové řezné nástroje a rozpěrky v první řadě vzájemně do sebe zasahují s rozpěrkami a diskovými řeznými nástroji v druhé řadě.

Obvykle je každý diskový řezný nástroj opatřen větším počtem háčků. Výhodné je, pokud jsou přítomny více než čtyři háčky na každý řezný disk, zvláště výhodně je umístěno mezi pěti a deseti háčky a obzvláště výhodné je přítomno sedm háčků. Každá rozpěrka může být srovnatelné tloušťky k řeznému disku, který je používán, a velmi vhodná je tloušťka od 20 do 40 mm, výhodně okolo 30 mm.

Každá řada řezných nástrojů a rozpěrek je vhodně umístěna na hřídli, který prochází příčně po celé délce řezného prostoru. Tyto hřídele se mohou pohánět stejnou rychlostí, účelně z páru elektrických motorů.

Statické hřebeny mohou být opatřeny hroty, které jsou umístěny mezi diskové řezné nástroje a rozpěrky v každé řadě, přičemž jednotlivé hroty z každého hřebenu jsou umístěny pod příslušné hřídele a vystupují od okraje výstupního otvoru řezného prostoru směrem k jeho středu. Hřebeny zajišťují, že pouze výstup z háčku, sloužící k zásobování řezného prostoru, je mezi dvěma řadami diskových řezných nástrojů a zabraňuje natrhanému materiálu opouštějícímu řezný prostor, aby byl unášen zpět na háčku a zastavuje materiál, který by procházel dvakrát dezintegrátorem.

Výhodně po rozmělnění dvěma řadami vzájemně do sebe zasahujících diskových řezných nástrojů a diskových rozpěrek se natrhané kusy dávkují do ventilátoru, který je pneumaticky dopravuje ve směru proudu do dalšího stupně zpracování a natrhané kousky mechanicky míchá, aby se zajistilo, že se oddělí při přípravě pro následující zpracování (například s kapalinou).

Účelně se buničina dávkuje do řezného prostoru jako větší počet vrstev složené kotoučové buničiny, které sestávají z n různých vrstev buničiny jako listového materiálu, a které jsou složeny jedna na druhé. Účelně se buničina dávkuje do řezného prostoru jako dvě nebo větší počet vrstev listů složené kotoučové buničiny.

Každá vrstva vícevrstvé složené kotoučové buničiny z n rozdílných vrstev listového materiálu se může zvolit s ohledem na určité známé parametry buničiny, přičemž vícevrstvá složená kotoučová buničina má souhrnnou hodnotu vybraného parametru vlastnosti, která leží ve zvoleném rozmezí hodnot tohoto parametru vlastnosti. Obvykle, pokud se surovina vytváří dezintegrací dvou nebo většího počtu vrstev vícevrstvé složené kotoučové buničiny určené k vytvoření hmoty z dezintegrovaných kousků listového materiálu, používá se rozdílného počtu vrstev v každé složené kotoučové buničině.

Vícevrstvá složená kotoučová buničina z n” rozdílných vrstev listového materiálu může být vytvářena v zařízení, které zahrnuje stojan kotoučů pro podepření většího počtu rozdílných zásobních kotoučů těsně vedle sebe, zařízení pro odtahování listového materiálu z každého z těchto zásobních kotoučů, za vzniku vícevrstvé složené kotoučové buničiny s n vrstvami listového materiálu, které jsou umístěny jedna na druhé, a zařízení vymezující výstup ze zařízení, kterým se vícevrstvá složená kotoučová buničina může posunovat pro následující zpracováni v rozmělňovacím zařízení.

Obvykle je hodnota ”n” mezi 4 a 12.

Při výrobě celulózových vláken je známo, že se jako surovina používá buničina z listového materiálu navinutá na zásobních kotoučích. Následující zpracování může být v rozhodující míře závislé na souhrnných vlastnostech hmoty z rozmělněných kusů. Tento vynález ze svého odlišního hlediska se týká nového způsobu dávkování hmoty z rozmělněných kusů o požadovaných souhrnných vlastnostech.

V případě zásobních kotoučů z listů vytvořených z buničiny, dodavatel třídí materiál vytvářející listy navinutý na kotouči kromě jiného na základě viskozity kapalného produktu vyráběného předem stanoveným způsobem z buničiny a dodává kotouče konečnému uživateli s víkožitní charakteristikou. Konečný uživatel může potom vybrat z dostupných zásobních kotoučů ty, které mají viskozitní charakteristiky, které si přeje použít pro zvláštní materiál jako násadovou surovinu.

Je žádoucí, aby se před vytvořením dezintegrovaného materiálu jako násadové suroviny z většího počtu různých zásobních kotoučů z buničiny ve formě listového materiálu o zvolené viskozitní charakteristice, listy materiálů z řady zásobních kotoučů odtahovaly dohromady za vytvoření vícevrstvé složené buničiny, která se přivádí jako taková do kalandru k rozmělnění, kde se složená kotoučová buničina trhá mezi opačně se otáčejícími řeznými disky, za vytvoření požadovaného materiálu jako násadové suroviny na výstupu z kalandru.

Surovinu je možné vyrábět jednoduchým a doporučeníhodným způsobem z natrhaných vícevrstvých kousků ze složené kotoučové buničiny mezi opačně se otáčejícími diskovými noži, s následujícím rozdělením destiček na jednotlivé kousky. Původce tohoto vynálezu zjistil, že je tak možné jednoduše vyrábět surovinu a přispět k větší kontrole během produkce požadovaného materiálu jako násadové suroviny.

Při výhodném uspořádání se připravují alespoň dvě vícevrstvé složené kotoučové buničiny za použití oddělených stojanů kotoučů buničiny pro každou složenou kotoučovou buničinu, přičemž materiál sloužící jako násadová surovina se připravuje tím, že se do holandru zavádí předem vybraný poměr složené kotoučové buničiny odebírané z jednoho stojanu a složené kotoučové buničiny odebírané z jiného stojanu.

Pokud je to žádoucí, první stojan kotoučové buničiny nese pouze zásobní kotouče, které mají viskozitní charakteristiku v pásu nižších hodnot (zde dále také označováno jako ”LV) a druhý stojan kotoučové buničiny obsahuje pouze zásobní kotouče, které mají viskozity v pásu vyšších hodnot (zde dále také označováno jako HV), přičemž dezintegrované násadová surovina se připravuje dezintegrací v řezném prostoru z většího počtu vrstev složené kotoučového buničiny, které se odebírají z obou stojanů kotoučů.

Pokud se má dezintegrované násada použít pro výrobu celulózových vláken, původce tohoto vynálezu zjistil, že je důležité řídit nejen souhrnnou hodnotu z viskozitních charakteristik vrstev vytvářených z LV složené kotoučové buničiny dávkované do řezného prostoru, ale také souhrnnou hodnotu z viskozitních charakteristik vrstev vytvářených z HV složené kotoučové buničiny dávkované do řezného prostoru, a řídit poměr LV složené kotoučové buničiny k HV složené kotoučové buničině ve vyrobeném konečném materiálu jako dezintegrované násadové surovině.

Kde se používají právě dva stojany kotoučové buničiny bylo nalezeno, že je žádoucí mít rozdílný počet zásobních kotoučů v každém stojanu. Obvyklým uspořádáním je proto 2p/3 vrstev listového materiálu ve složené kotoučové buničině opouštějící LV stojan kotoučů a p/3 vrstev listového materiálu ve složené kotoučové buničině, která opouští HV stojan kotoučů, přičemž p je celé číslo, které je násobkem tří a není menší než 6. Bylo nalezeno, že p rovné 12 představuje zvláště vhodné uspořádání.

Ve stojanu kotoučů nebo v každém stojanu kotoučů se listový materiál z každého zásobního kotouče může dávkovat do odvíjecí stanice, která zahrnuje pár válců, z nichž každý kontaktuje pouze horní část svého obvodu odvíjením listového materiálu, po směru pohybu kotouče z každého páru, čímž se definuje pohybová cesta pro složenou kotoučovou buničinu připravenou v tomto stojanu kotoučů. Jeden z válců v každém páru se může napojit na pohybové čidlo ke zjištění, zda listový materiál v této odvíjecí stanici dále nepostupuje, například v důsledku přetržení listového materiálu nebo vyčerpání materiálu na zásobním kotouči.

Obvykle výhodná cesta většího počtu vrstev složené kotoučové buničiny připravené ve stojanu nebo v každém stojanu se ukládá pod všechny zásobní kotouče ve stojanu. Vývod ze stojanu kotouče nebo každého stojanu kotouče se může dosáhnout párem válců definujícím mezeru, přičemž jeden nebo oba válce definující mezeru se pohybují, aby zajistily postup složené kotoučové buničiny a přitom odtahují listový materiál z každého zásobního kotouče a poskytují složenou kotoučovou buničinu, která se vede přes výstupní mezeru a do řezného prostoru, kde otáčející disky mohou současně trhat dohromady všechny vrstvy na hmotu z oddělených dezintegrovaných kousků.

Vhodná velikost natrhaných kousků by měla být od 3 do 30 cm², pokud následující zpracování zahrnuje výrobu zvlákňovacího roztoku z těchto kousků, a nato následuje zvlákňování ve zvlákňovací lázni. Kousky o velikosti od 2 do 20 cm², zvláště přibližně od 5 do 15 cm², jsou výhodné.

Trháním neboli dezintegrací většího počtu listů složené kotoučové buničiny mezi relativně pomalu se otáčejícími rotačními diskovými řeznými nástroji vybavenými trhacími zuby je možné vytvářet oddělené destičky z většího počtu vrstev, bez následujícího význačného stlačení okrajů oddělených kousků nebo bez následujícího význačného stlačení oddělených kousků jako takových. Stlačení okrajů způsobuje místní zvýšení hustoty, které naopak nepříznivě působí na rychlost reakce v následujícím výrobním stupni, ve kterém se dezintegrované kousky zpracovávají s kapalinou.

Jakýkoli sklon vrstvených destiček natrhaných z vícevrstvé složené kotoučové buničiny zůstat stlačené dohromady ve vícevrstvé formě se může překonat, pokud se natrhané destičky míchají ve směru proudu z holandru na buničinu a původce tohoto vynálezu zjistil, že zvláště výhodný způsob k dosažení tohoto míchání spočívá v tom, že se uspořádají natrhané destičky určené k pneumatické dopravě rotujícím ventilátorem, kterým se natrhané destičky vedou, a kde rotor ventilátoru je ve styku s natrhanými destičkami. Oddělení natrhaných kousků z vrstvených destiček se může s velkým účinkem dosáhnout, pokud se použije odstředivý ventilátor otáčející se frekvencí otáček 1800 za minutu.

Konce čepelí rotoru přicházejícího do styku s proudem kousků suché buničiny procházejícím pouzdrem ventilátoru se mohou vyztužit ke snížení jejich opotřebení.

Přehled obrázků na výkresech

Nyní bude popsáno jedno provedení zařízení k provedení způsobu podle tohoto vynálezu na příkladu, který souvisí s připojenými výkresy, kde:

Obr. 1 je schematický boční řez druhého průmětu řezného prostoru dezintegrátoru buničiny, určeného k provozování podle tohoto vynálezu.

Obr. 2 je řez podle čáry II-II z obr. 1, vedené řezným prostorem dezintegrátoru znázorněného na obr. 1.

Obr. 3 je schematickým pohledem na dva stojany kotoučů, určené k zavádění většího počtu vrstev složené kotoučové buničiny jako násady do dezintegrátoru buničiny, znázorněného na obr. 1 a obr. 2.

Obr. 4 je zvětšeným pohledem na výstupní konec jednoho stojanu kotoučů znázorněného na obr. 3, který ukazuje vícevrstvou složenou kotoučovou buničinu připravenou jako materiál sloužící pro výrobu dezintegrované suroviny.

Obr. 5 je schematickým plánem vícevrstvé složené kotoučové buničiny, která opouští stojan kotoučů.

Obr. 6 je schematickým plánem jednoho kusu natrhaného ze složené kotoučové buničiny vyrobeného holandrem z obr.

a obr. 2.

Obr. 1 a obr. 2 ukazují vhodný holandr 10 pro výrobu natrhaných kusů z listů složené kotoučové buničiny, které jsou dávkovány do holandru.

Násypka 11 přijímá listy dodávané svrchu danou výhodnou rychlostí a dopravuje je do řezného prostoru 12, který je vymezen dvěma řadami 13a. 13b vzájemně do sebe zasahujících diskových řezných nástrojů 14 a diskových rozpěrek 15, které vymezují mezeru. Řezný nástroj 14 a rozpěrky 15 v každé rovině jsou pevně umístěny na příslušné otáčivé hřídeli 16a. 16b, přičemž každá hřídel je poháněna samostatným elektrickým motorem 17. Dva motory pohánějí hřídele v opačném směru (viz obr. 1), takže háčky 14a na řezných nástrojích odtrhají kousky z buničiny pohybující se násypkou 11, přičemž natrhané kousky procházejí ve směru pohybu mezerou na výstup z holandru 10.

Jak je znázorněno, každý diskový řezný nástroj má sadu zubů 14a, ale jiné uspořádání zubů je také možné.

Šířka každého diskového řezného nástroje 14 (to znamená rozměr v osovém směru hřídele) a rychlost pohybu listového materiálu složené kotoučové buničiny do řezného prostoru určuje velikost natrhaných destiček ze složené kotoučové buničiny. Uvedené uspořádání znázorňuje řezné nástroje a rozpěrky vždy o šířce 31 mra, co vede k výrobě destiček o jednom rozměru, který je přibližně 30 mm. Jiný rozměr závisí na rychlosti posunu složené kotoučové buničiny, ale v obvyklém případě kousky 40 (viz obr. 6) by měly mít plochu okolo 10 cm².

Hroty 18 hřebenů 18a, 18b vzájemně do sebe zasahují mezi řeznými nástroji 14 a rozpěrkami 15 na straně řezného prostoru 12 ve směru pohybu a zabraňují materiálu ze složené kotoučové buničiny opouštějícímu násypku 11 pohybovat se jinak, než mezerou dostupnou mezi dvěma řadami 13a, 13b a čistí natrhané kousky z řezných zubů.

Deskové řezné nástroje 14 mají celkový průměr 260 mm a rozpěrky mají průměr přibližně 160 mm. Každý hřídel 16a,

16b je poháněn rychlostí odpovídající frekvenci otáčení 140 za minutu. Je možné dosáhnout rychlost zpracování přibližně 24 m složené kotoučové buničiny za minutu.

Délka násypky 11 je účelně o něco větší než je šířka zaváděné složené kotoučové buničiny. V případě složené kotoučové buničiny o šířce 1 m činí délka násypky 1070 mm, co umožňuje, aby se účelně dosáhlo 17 diskových řezných nástrojů v každé řadě (celkově 34 řezných nástrojů).

Zvláště vhodný holandr 10 k dezintegraci buničiny spočívá ve stroji Birkett Cutmaster AZ45, který ve Velké Británii dodává na trh firma Cardo Engeneeering Group PLC.

Obr. 3 ukazuje část zařízení pro zpracování buničiny, kde je stojan 20 LV kotoučů a stojan 30 HV kotoučů, přičemž každý stojan kotoučů slouží k přivádění vystupující složené kotoučové buničiny do holandru 10.

Stojan 20 LV kotoučů zahrnuje osm zásobních kotoučů 21a až 21h, přičemž každý z nich zásobuje listovým materiálem 22a až 22h směrem dolů k páru opěrných válečků 23a, 24a až 23h. 24h.

Výstupní konec stojanu 20 LV kotoučů je definován mezerou vytvořenou mezi párovými válci 25, 26, kde při tření vystupuje složená kotoučová buničina vytvořená z osmi vrstev z listového materiálu 22a až 22h. Oba párové válce 25, 26 jsou účelně poháněny pro přípravu požadované složené kotoučové buničiny vhodnou rychlostí a vytvářejí pohonou trakci pro odvíjení listového materiálu z každého ze zásobních kotoučů

21a až 21h.

Ke sledování cesty listu z příslušného zásobního kotouče k linii postupu složené kotoučové buničiny, každý opěrný váleček 23a až 23h a 24a až 24h je proti příslušnému listu v kontaktu s horní částí pouze svého obvodu. Tento stupeň kontaktu je dostatečný, aby zajistil, že za normálních podmínek je zanedbatelné prokluzování mezi postupujícím listovým materiálem a přinejmenším příslušným horním opěrným válečkem 23a až 23h. Pohyblivé čidlo (znázorněno schematicky pod vztahovou značkou 27a až 27h) je připojeno ke každému z opěrných válečků 23a až 23h. přičemž tato čidla se používají ke zjištění, zda listový materiál nepostupuje z příslušného zásobního kotouče, například proto, že nastalo přetržení nebo z příslušného zásobního kotouče se vyčerpal listový materiál.

Stojan 30 HV kotoučů je podobně konstruován jako stojan LV kotoučů a pro příslušné části zařízení se používají vztahové značky 31 až 32, které odpovídají vztahovým značkám 21 až 27, použitým v popisu stojanu LV kotoučů. Je však třeba poznamenat, že zde jsou pouze čtyři zásobní kotouče na stojanu HV kotoučů, takže *d je nejvyšší písmeno použité v souvislosti s jednotlivými zásobními kotouči ve stojanu HV kotoučů. Nominální osmivrstvá složená kotoučová buničina opouštějící stojan 20 LV kotoučů je opatřena vztahovou značkou 28 a nominální čtyřvrstvá složená kotoučová buničina opouštějící stojan 30 HV kotoučů je opatřena vztahovou značkou 38,. Tyto vícevrstvé složené kotoučové buničiny 28 a se dávkují dohromady do dezintegrátoru buničiny, který byl popsán dříve v souvislosti s obr.l a 2, ale schematicky ilustrován na obr. 3 pod vztahovou značkou 10.

Jelikož oba stojany kotoučů jsou nezávislé na své vlastní mezeře mezi opěrnými válečky 25 a 26 a také opěrnými válečky 35 a 36, relativní rychlost postupu obou složených kotoučových buničin 28 a 38 se může volit nezávisle, k dosažení požadovaného složení suroviny v dezintegrovaném materiálu, který opouští holandr 10.

Obr. 4 znázorňuje bokorys a obr. 5 ukazuje půdorys, kde složená kotoučová buničina 28 opouští stojan 20 LV kotoučů. Na obr. 4 je znázorněno osm vrstev 22a až 22h, ale pouze sedm vrstev je znázorněno na obr. 5, protože vrstva složené kotoučové buničiny 22d chybí v důsledku vyčerpání materiálu ze zásobního kotouče 21d.

Obr. 6 znázorňuje utržený kousek 40 z jedné vrstvy jedné složené kotoučové buničiny 28., 38., která je dávkována do holandru nebo dezintegrátoru 10. Tento kousek má plochu okolo 10 cm² a je charakterizován tím, že je utržen z vrstvy vytvořené způsobem, který není příčinou trvalého uplívání natrhaných kousků ze sousedících vrstev a který zajišťuje, že nedochází ke stlačení okrajové oblasti (nebo k tomu dochází v nevýznamném rozsahu), vymezující okrajovou část natrhaného kousku 40. Nepřítomnost uplívání mezi kousky je důležitá v případě výstupu z holandru 10 provozovaného u kontinuálního výrobního zařízení (třebaže je méně důležitá u násadového výrobního zařízení, kde místní nehomogenita v násadě není obvykle podstatná). Nepřítomnost jakéhokoli významného stlačení okrajových oblastí kousků 40 usnadňuje následující zpracování, při kterém je prováděna digesce kousků v kapalině .

Jakékoli dočasné uplívání mezi kousky 40, které vytváří vrstvené natrhané destičky z většího počtu vrstev složené kotoučové buničiny se může dostranit mícháním destiček v případě, že se použije řezacího ventilátoru 50. jenž se používá k nasávání natrhaných destiček z kousků 40, které odcházejí z holandru 10 a dopravuje je pneumaticky do určité výrobní jednotky 51 pro výrobu vlákna 55, které je umístěno ve směru proudu.

Ventilátor 50 může být druhu, jaký plní úlohu při odstraňování odpadů vzniklých odřezáváním okrajových pruhů ze stroje pro výrobu papíru nebo filmu a k přerušení pruhů pro jejich snadnější ukládání. Mrak natrhaných destiček z holandru 10 se může vést do středové oblasti otáčejícího se rotoru odstředivého ventilátoru 50 a při odvádění radiálně k tangenciálně umístěnénu výstupu z ventilátoru se míchá čepelemi rotoru. Úroveň míchání se může řídit tvarem rotoru, spolupůsobícím pláštěm a rychlostí rotace. Je možné dosáhnout dalšího snížení velikosti oddělených kousků 40 v řezacím ventilátoru 50, ale především se vyžaduje běžné míchání při úrovni dostačující k dezintegraci natrhaných destiček na jednotlivé vrstvy kousků 40.

Pokud se způsob podle tohoto vynálezu používá k vytvoření násady z většího počtu vrstev HV složené kotoučové buničiny 38 a většího počtu oddělených vrstev LV složené kotoučové buničiny 28, je obvyklé mít HV složenou kotoučovou buničinu postupující do holandru 11 o pomalejší rychlosti než LV složenou kotoučovou buničinu. To má za výsledek produkci menších kousků z HV složené kotoučové buničiny než z LV složené kotoučové buničiny a tato směs velikosti může být vhodná pro následující zpracování vyráběné násady.

Výše uvedený popis představuje jedno provedení tohoto vynálezu a mělo by se vzít v úvahu, že jsou možná i jiná uspořádání, která spadají do rozsahu dále uvedených

Claims (10)

1. patentových nároků.

   TV

   PJ

   Česka repuolika

   PATE

   JlříMU”'

   Ad vo ka ι.η e iij>---?rTi7?Viář

   Jiří 9

   J^a6

   NTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob provádění dezintegrace násady pocházející z vláken ze dřeva, z alespoň jednoho listu buničiny, pro použití ve výrobním zařízení k produkci roztoku celulózy, vyznačující se tím, že

   a) dávkuje se alespoň jeden list do řezného prostoru (12) dezintegračního mlýna (10) definovaného mezerou vytvořenou mezi první a druhou řadou protisměrně se otáčejících řezných nástrojů (14), přičemž alespoň jedna řada je opatřena háčky (14a) k unášení materiálu mezi řady řezných nástrojů skrz mezeru, a tím k vytrhávání destiček z listů, a

   b) získávají se natrhané destičky ve směru za mezerou a ty se pneumaticky dopravují do výrobního zařízení (51).
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se buničina dávkuje do řezného prostoru jako větší počet vrstev složené kotoučové buničiny (28, 38), zahrnující od 4 do 12 vrstev buničiny, jejíž listy jsou uloženy jeden na druhém.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2,vyznačující se t í m, že se buničina dávkuje do řezného prostoru jako nejméně dvě rozdílné vícevrstvé složené kotoučové buničiny z listové buničiny.
4. 4. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že je 2p/3 vrstev listového materiálu v první složené kotoučové buničině a p/3 vrstev listového materiálu v druhé složené kotoučové buničině, přičemž p je celé číslo, které je násobkem 3 a které není menší než 6.
5. 5. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že také zahrnuje stupně

   c) sestavení většího počtu kotoučů z buničiny jako listového materiálu o prvním rozmezí vlastností do prvního stojanu (20) kotoučů,

   d) odtahování listového materiálu z každého kotouče (21a - 21h) v prvním stojanu (20) kotoučů a vrstvení listových materiálů jeden na druhý, za vytvoření první vícevrstvé složené kotoučové buničiny (28) a

   e) odvádění první vícevrstvé složené kotoučové buničiny z prvního stojanu kotoučů a zavádění do řezného prostoru dezintegračního mlýna.
6. 6. Způsob podle nároku 5,vyznačující se tím, že druhý stojan (30) kotoučů je uzpůsoben k vytváření druhé vícevrstvé složené kotoučové buničiny (38) a první a druhá složená kotoučová buničina se dávkují dohromady do řezného prostoru (12) dezintegračního mlýna.
7. 7. Způsob podle nároku 3, 4 nebo 6, vyznačující se tím, že první vícevrstvá složená kotoučová buničina (28) je zhotovena z listových materiálů, které mají viskozitní charakteristiku v prvním pásu viskozit a druhá vícevrstvá složená kotoučová buničina (38) je zhotovena z listových materiálů, které mají viskozitní charakteristiku v druhém pásu viskozit, který je vyšší než uvedený první pás viskozit.
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačuj ící tím, že množství postupující druhé složené kotoučové buničiny do řezného prostoru je menší než množství postupující první složené kotoučové buničiny do řezného prostoru.
9. 9. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dále zahrnuje stupně

   f) získávání natrhaných destiček ve směru proudu z mezery v plášti ventilátoru (50), který má rotor opatřený čepelemi otočně umístěnými v plášti,

   g) odvádění natrhaných destiček pláštěm pomocí pneumatického toku vytvářeného rotorem opatřeným čepelemi a

   h) dezintegrace natrhaných destiček v plášti záběrem rotoru opatřeného čepelemi, za vzniku oddělených kousků buničiny.
10. 10. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, z buničiny mají plochu od 2 do 20 cm².

    že natrhané destičky