CZ303420B6

CZ303420B6 - Izolacní výrobek z minerálních vláken, zpusob jeho výroby a použití

Info

Publication number: CZ303420B6
Application number: CZ20014199A
Authority: CZ
Inventors: Meres@Oskar
Original assignee: Rockwool International A/S
Priority date: 1999-05-27
Filing date: 2000-05-26
Publication date: 2012-09-05
Also published as: AU4745300A; WO2000073600A1; DE60034782D1; PL204045B1; ATE362023T1; EP1180182A1; SK287957B6; ES2286020T3; HRP20010943A2; HU228074B1; RU2265700C2; EP1180182B1; DE60034782T2; MY138537A; HUP0201483A2; SK17142001A3; PL357412A1; CZ20014199A3

Abstract

Izolacní výrobek z minerálních vláken obsahuje základovou izolacní desku (1) z minerálních vláken a tuhou povrchovou vrstvu (5). Základová izolacní deska (1), která má hustotu 50 až 300 kg/m.sup.3.n. obsahuje minerální vlákna a pojící prostredek a tuhá povrchová vrstva (5) obsahuje 40 % až 97 % hmotnostních minerálního materiálu pojeného organickým pojivem. Organické pojivo je zde obsaženo v množství v rozsahu 3 % až 35 % hmotnostních tuhé povrchové vrstvy (5), která má prumernou hustotu 450 kg/m.sup.3.n.. Pri zpusobu výroby izolacního výrobku se vytvorí základová izolacní deska (1), obsahující minerální vlákna a pojící prostredek, která má hustotu 50 až 300 kg/m.sup.3.n.. Vytvorí se množství materiálu pro tuhou povrchovou vrstvu (5) obsahující 40 % až 97 % hmotnostních minerálního materiálu a 3 % až 35 % hmotnostních organického pojiva, množství tohoto materiálu se rozprostre na základovou izolacní desku (1) z minerálních vláken jako povrchová vrstva (5), s hustotou alespon 450 kg/m.sup.3.n., po vytvrzení organického pojiva následne se organické pojivo ošetrí v rámci povrchové vrstvy k vytvorení tuhé povrchové vrstvy (5) s hustotou 450 kg/m.sup.3.n.. Výrobek se použije jako strešní krytina nebo obložení fasády.

Description

Izolační výrobek z minerálních vláken, způsob jeho výroby a použití

Oblast techniky

Tento vynález se vztahuje k izolačnímu výrobku s obsahem minerálních vláken s izolační vrstvou s obsahem minerálních vláken a přinejmenším jednou pevnou povrchovou vrstvou, součástí této povrchové vrstvy je anorganická minerální hmota spojená pojivém.

Dosavadní stav techniky

Moderní metody konstrukcí střech a fasád běžně využívají izolačních výrobků s obsahem minerálních vláken, které se skládají z izolační vrstvy a pevného povrchového polepu anebo vrstvy na přinejmenším jednom hlavním povrchu izolačního výrobku, kterým je tento výrobek pokládán na vnější povrch izolované konstrukce.

Izolační výrobky s obsahem minerálních vláken mají obvykle podobu vysoce porézních poměrně měkkých a stlačitelných tkanin anebo lepenek. Pokrytí vrchní vrstvy je proto často nezbytné k umožnění anebo usnadnění dalšího pokrývání anebo po lepování izolační hmoty např. krytinovou lepenkou, asfaltem, omítkou, barevným nátěrem anebo ke zvýšení odolnosti samotného izolačního výrobku.

Častým problémem těchto výrobků, používaných jako střešních lepenek, bývalo v minulosti množství asfaltu pohlcené lepenkou při jeho použití jako pojivá na vrchní straně lepenky anebo k zabránění pronikání vlhkosti do izolační hmoty a následně do střechy samotné.

Byly pokusy řešit tento problém použitím nepropustné a neporézní vrchní vrstvy na vrstvě izolační, např. v podobě hmot obsahujících směsi různých anorganických látek suspendovaných ve značném množství vody a nanášených na izolační výrobek, které byly poté vysušeny a stmeleny použitím jednoho anebo více anorganických pojivových činidel.

Postup nanesení podobné vrstvy na lepenku s obsahem minerálních vláken je např. popsán v dokumentu SE 416 719, kde je vrchní povrch izolační vrstvy s obsahem minerálních vláken impregnován vodním tmelem na základě vodního skla a jílů anebo mastku. Tmel byl po nanesení nenávratně vysušen do podoby pevné uzavřené vrstvy, propojené s izolační vrstvou s obsahem minerálních vláken.

Podobný postup je popsán v dokumentu DK-B-160.139, kde je izolační výrobek s obsahem minerálních vláken a s uzavřenou h orní povrchovou vrstvou vytvořen pokrytím vrstvy izolační hmoty látkou na základě koloídního silikagelu. Silikagel, obsahující další plniva, byl nanesen na horní povrch tkaniny s obsahem minerálních vláken a za tepla vytvrditelné pryskyřice jako pojivá, a poté byl vysušen při 200 °C, aby došlo k odstranění vody ze silikagelu. Obdobný postup je popsán v dokumentu DE Al 4 212 842.

Ačkoli uvedenými postupy lze do určité míry získat izolační výrobky, které nepohlcují tolik asfaltu, a které jsou samy o sobě odolnější, v obecném měřítku však nejsou vhodné, protože kroky vysoušení nadbytečné vody jsou v rámci výrobního postupu příliš finančně a časově i prostorově náročné. Pro nepřetržitou výrobu na výrobní lince, která je ideální možností, se proto příliš nehodí.

Pevné vrstvy uvedeným způsobem získaných izolačních výrobků jsou navíc poměrně křehké, což je vysoce nežádoucí, mají-li být tyto výrobky použity např. při střešních konstrukcích přímo pod krytinovou lepenkou a tam, kde má být střecha používána pro další přepravu apod.

Z určitých důvodů jsou tyto izolační výrobky navíc nedostatečně odolné proti pronikání vody, protože pevná vrstva bývá přinejmenším částečně rozpustná. Většina z těchto izolačních výrobků je v průběhu své životnosti vystavena účinku vody anebo vlhkosti, která může podle okolností eventuálně narušit anebo vážně poškodit jejich pevnou vrstvu.

Další nevýhodou těchto izolačních výrobků dosavadního stavu techniky bývá to, že při nanášení pevné povrchové hmoty mívá pevný povrchový polep tendenci srazit se, což má za následek nerovnoměrné rozložení vrstev.

Jiný postup je popsán v dokumentu DK B 148 121, kde je součástí izolačního výrobku s obsahem minerálních vláken a vrstvou struskové vlny na přinejmenším jednom hlavním povrchu výrobku skelná netkaná látka. Skelná netkaná látka obsahuje 15 až 20 váhových procent organického za tepla vytvrditelného pojivového činidla a je nanášena na tkaninu s minerálními vlákny, která také obsahuje za tepla vytvrditelnou pryskyřici. Pojivová činidla jsou současně vytvrzována v obou složkách do podoby konečného izolačního výrobku.

Výrobky získané tímto postupem se však ve srovnání s výše uvedenými izolačními hmotami vyznačují menší odolností. Vysoká odolnost horního povrchu střešních izolačních lepenek je velmi žádoucí, protože jsou snadněji manipulovatelné a mohou sloužit jako podklad při použití stře20 chy jako transportní plochy. Uvedená lepenka navíc nijak výrazně nezvyšuje pohlcování např. asfaltu.

Při pokrývání střech je běžné nahřát krytinovou lepenku plamenem svářečského hořáku, který změkčí adhezní látku obvykle v podobě asfaltového výrobku, naneseného na zadní stranu střešní krytiny anebo přímo na střešní izolační lepenku, a tak spojit krytinu s izolační hmotou. Teplota plamene však může způsobit rozklad organického pojivového činidla v horní vrstvě výše popsaného izolačního výrobku, což má za následek horší mechanické vlastnosti a zhoršení adheze mezi střešní krytinou a podkladovou izolací.

Pro účely zastřešování je další způsob výroby lepenky s obsahem minerálních vláken a s pevnou vrstvou na jednom povrchu popsán v dokumentu USA 1 275957. Pevná vrstva je vytvořena promícháním skleněných vláken s vlákny minerálními již přímo v průběhu výroby samotné izolační hmoty. Povrchová vrstva hotové lepenky je poté impregnována asfaltem. Naneštěstí poměrně porézní povrch výrobku vyžaduje pro dosažení požadovaných adhezních vlastností značné množ35 ství asfaltu.

Asfalt na těchto lepenkách navíc v horkém prostředí měkne a stává se lepkavým, což znesnadňuje manipulaci s lepenkou, její řezání, balení a rozbalování. Nežádoucí je také, že adhezní síla asfaltu na těchto výrobcích je do určité míry dána teplotou.

Kromě toho je aplikace asfaltu omezena pouze na použití lepenky v případech, kde je přítomnost asfaltu přijatelná. Z hlediska životního prostředí nemusí být výrobky obsahující asfalt žádoucí, vysloveně nežádoucí jsou v místech s rizikem vznícení.

V oboru výrobků s minerálními vlákny je také známý postup výroby vrstvených výrobků poskládáním několika více méně samostatně vyrobených vrstev s obsahem minerálních vláken o různých hustotách.

Tyto postupy jsou obvykle označovány jako výroba o dvojí hustotě a jsou popsány např. v doku50 mentu US4 950355. Spočívají v tom, že hmota s obsahem minerálních vláken a vytvrditelného pojivového činidla je rozdělena, jedna oddělená část je poté stlačena na výslednou vysokou stálou hustotu, poté jsou oddělené části poskládány na sebe a opětovně spojeny vytvrzením uvnitř obsaženého pojivového činidla.

-2CZ 303420 B6

Alternativní způsoby získávání vrstvených izolačních výrobků s obsahem minerálních vláken tohoto anebo podobného typu jsou také známy např. z dokumentu DK 155 163. Čerstvě vytvořený souvislý nekonečný pás primární tkaniny s obsahem minerálních vláken je nejdříve stlačen po své jedné straně a poté příčně přeložen tak, že se okraje částečně překrývají. Výsledná sekundární tkanina má podobu dvou vrstev o různých hustotách.

Třebaže posledně jmenovanými postupy lze získat výborné izolační výrobky, jsou zde určitá omezení z hlediska pevnosti a odolnosti povrchové vrstvy. Kromě toho vrstva s vysokou hustotou, vyrobená posledním uvedeným způsobem, není v průřezu úplně rovnoměrná.

Pro účely zastřešování se uvedené výrobky navíc vyznačují horšími adhezními vlastnostmi a ani schopnost pohlcovat např. asfalt není výrazně zvýšena.

Zjistili jsme také, že zahřívání plamenem svářečského hořáku při upevňování střešní krytiny na povrchy izolačních výrobků tohoto typu může mít za následek - jak již bylo uvedeno - rozklad organického pojivového činidla na horním povrchu izolační hmoty s následným zhoršením vlastností výrobku a požadované míry adheze mezi izolační hmotou a nanášenou krytinou.

Kromě toho vrstvy izolační hmoty stlačené uvedenými metodami budou ve srovnání s vrstvami získanými již dříve zmíněnými metodami stále poměrně porézní. Nebudou proto vhodné k adhezi, protože by bylo zapotřebí použít značného množství adhezního činidla.

Ve skutečnosti se žádný izolační výrobek podle dosavadního stavu techniky nevyznačuje dostatečně souvislým horním povrchem, vhodným k upevnění samolepicí fólie anebo blány. Tzn., že tyto potahové hmoty s poměrně tenkou vrstvou lepidla na rubové straně nepřilnou dostatečně k povrchu izolačního výrobku.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny izolačním výrobkem z minerálních vláken podle vynálezu obsahující základovou izolační desku z minerálních vláken a tuhou povrchovou vrstvu, kde základnová izolační deska, která má hustotu 50 až 300 kg/m³ obsahuje minerální vlákna a pojící prostředek a tuhá povrchová vrstva obsahuje 40 až 97 % hmotnostních minerálního matriálu pojeného organickým pojivém, jehož podstatou je to, že organické pojivo je zde obsaženo v množství rozsahu 3 až 35% hmotnostních tuhé povrchové vrstvy, která má průměrnou hustotu 450 kg/m³, jakož i to, že množství organického pojivá v tuhé povrchové vrstvě je alespoň 8% hmotnostních tuhé povrchové vrstvy, nebo že základnová izolační deska zahrnuje izolační vrstvy rozdílné hustoty a izolační vrstva v sousedství tuhé povrchové vrstvy má vyšší hustotu.

Podstatou izolačního výrobku je i to, že základová izolační deska zahrnuje první izolační vrstvu s tloušťkou 25 až 300 mm a hustotou 50 až 150 kg/m³ a druhou izolační vrstvu s tloušťkou 10 až 40 mm a hustotou 150 až 300 kg/m³, nebo že tuhá povrchová vrstva je souvislou a homogenní vrstvou minerálního materiálu a pojivá pokládanou na základovou izolační desku, přičemž pojivo je vulkanizováno nebo tvrzeno, jakož i to, že minerální materiál zahrnuje materiál vybraný ze zrnitého minerálního materiálu s průměrnou velikostí částic 50μτη až 3 mm, zejména 50μητι až 2 mm a vláknitý materiál mletý na průměrnou délku vlákna pod 200pm, nebo že minerální materiál zahrnuje vláknitý materiál, který byl mletý na průměrnou délku pod 150pm a že tuhá povrchová vrstva zahrnuje 40 až 97 % hmotnostních mletého minerálního materiálu s průměrnou délkou vlákna pod 150μπι, nebo tuhá povrchová vrstva obsahuje 40 až 97 % hmotnostních křemenného písku.

Dále je podstatou to, že na vnější plochu tuhé povrchové vrstvy je vázána porézní tkaná nebo netkaná textilie, jakož i to, že hustota tuhé povrchové vrstvy je alespoň 600 kg/m³, nebo že je alespoň 700 kg/m³ a že se izolační výrobek použije jako střešní krytinu nebo obložení fasády.

Nedostatky stavu techniky jsou rovněž odstraněny způsobem výroby výše uvedeného izolačního výrobku, jehož podstatou je to, že se vytvoří základová izolační deska obsahující minerální vlákna a pojící prostředek, který má hustotu 50 až 300 kg/m³, vytvoří se množství materiálu pro tuhou povrchovou vrstvu obsahující 40 až 97 % hmotnostních minerálního materiálu a 3 až 35 % hmotnostních organického pojivá, množství tohoto materiálu se rozprostře na základovou izolační ío desku z minerálních vláken jako povrchová vrstva, s hustotou alespoň 450 kg/m³ po vytvrzení organického pojivá následně se organické pojivo ošetří v rámci povrchové vrstvy k vytvoření tuhé povrchové vrstvy s hustotou 450 kg/m³, jakož i to, že se množství materiálu rozkládá na základovou izolační desku z minerálních vláken plynulým a homogenním tokem tohoto materiálu obsahující 40 až 97 % hmotnostních minerálního materiálu a 3 až 35 % hmotnostních organic15 kého pojivá.

Podstatou uvedeného způsobu je také to, že pojící prostředek v základové izolační desce se vytvrzuje současně s pojícím prostředkem v tuhé povrchové vrstvě, jakož i to, že materiál pro vytvoření tuhé povrchové vrstvy obsahuje 1 až 30 % hmotnostních vody, zejména 1 až 10 %, nebo že organické pojivo v materiálu se tvoří částečně jako v zásadě suchý prášek a částečně jako vodná suspenze, nebo že se vodná suspenze rovněž rozprostírá v základové izolační desce a že hustota množství materiálu je alespoň 300 kg/m³.

Výrobek podle tohoto vynálezu je dále natolik homogenní a má natolik vysokou hustotu, že umožňuje přímou adhezi např. krytinové lepenky a dalších podobných dílů, a to i při velmi nízkých množstvích adhezního činidla. Tento výrobek je obzvláště vhodný k nalepení samolepicích fólií a blan.

Způsob výroby izolačního výrobku podle tohoto vynálezu se dále vyznačuje následujícími výho30 dami. Pevnou vrstvuje možné položit přesněji, než je tomu u postupů dosavadního stavu techniky, a pokládaná vrstva může být také tenčí. Odchylky v hustotě vrstvy mohou být sníženy až na +/- 5 % a odchylky v tloušťce vrstvy mohou být sníženy na +/- 0,5 mm. Použití suchého sypkého materiálu se suchým práškovým pojivém snižuje riziko vzniku vlhkých míst. Vznik vlhkých míst je hlavním problémem např. v souvislosti s výrobky na pokrývání fasád. Výhodou suchého postupu je navíc to, že není nutné odpařování vody. Tím je zvyšována kapacita sušicí autvrzovací pece. Pokládání pevné povrchové vrstvy probíhá bez použití jakékoli spřádací techniky, což zvyšuje kapacitu výrobní zařízení. Pevná povrchová vrstva může být tvořena odpadem v podobě minerálních vláken, čímž tento vynález současně pomáhá řešit problém odpadů.

S překvapením jsme zjistili, že použitím organického pojivá v látkách, obsahujících značná množství jedné nebo více minerálních látek, je možné vyrobit velmi husté a pevné povrchové vrstvy izolačních výrobků s obsahem minerálních vláken, a to i když jsou tyto vrstvy vyrobeny velmi tenké.

Tato výhoda je platná již pro vrstvy o průměrné tloušťce zhruba 0,5 mm až po prakticky jakoukoli použitelnou tloušťku, např. zhruba 40 až 50 mm. Přednostní tloušťka těchto vrstev se pohybuje v rozmezí zhruba 1 až 6 mm, přednostně 1 až 4 mm a ještě lépe kolem 2, 3 anebo 4 mm.

Výhodné charakteristiky pevnosti jsou podle našeho názoru dány tím, že organická pojivová činidla mají tendenci vytvářet méně křehké vazby mezi spojovanými součástmi než anorganická pojivá dosavadního stavu techniky, jako jsou geopolymery, pojivá na základě kysličníku křemičitého anebo na základě koloidní kyseliny fosforečné.

Další překvapivou výhodou výrobku podle tohoto vynálezu je to, že organické pojivové činidlo se zřejmě nerozkládá pri lepení krytinové lepenky na povrch izolačního výrobku při klasickém

-4CZ 303420 B6 napalování plamenem plynového hořáku. Domníváme se, že tato skutečnost je přinejmenším částečně dána vysokou hustotou pevné vrstvy. Zdá se, že hustá vrstva se vyznačuje vysokou tepelnou kapacitou, která způsobuje schopnost přijmout více tepla před dosažením kritické teploty rozkladu pojivového činidla. Zdá se proto, že izolační výrobek se vyznačuje vynikající stálostí za tepla.

Domníváme se dále, že vysoká hustota anebo složení vrstvy samo o sobě umožňuje do určité míry větší tepelnou vodivost anebo přenášení tepla ve vrstvě, čímž je opět zabraňováno přehřátí. To je možné dokonce bez zhoršení izolačních vlastností včleněné izolační vrstvy.

Pevná povrchová vrstva výrobku podle tohoto vynálezu má také tu výhodu, že po usušení a vytvrzení je v podstatě nerozpustná ve vodě a stejně tak i stálá za tepla. Obě tyto vlastnosti jsou při celé řadě možných použití tohoto výrobku výhodou.

V podstatě lze použít jakékoli organické pojivové činidlo včetně pojivových činidel termoplastických. Přednostními organickými pojivovými činidly jsou však podle tohoto vynálezu za tepla vytvrditelná pojivá, jako je fenol, polyester, polyvinylacetát, polyvinylalkohol, kyselina akiylová a pojivá na základě anhydridu aminokyseliny. Obzvláště přednostní jsou pojivá na základě fenolu, jako je fenol formaldehyd, moěovinová nebo melaminová pryskyřice, dále pryskyřice na základě anhydridu aminokyseliny anebo furanová pryskyřice, tak jak jsou popsány v publikované mezinárodní patentové přihlášce WO 99/38372.

Překvapivě se ukázalo obzvláště výhodné použít pro pevnou vrstvu přinejmenším částečně totéž pojivo, které bylo použito v izolační základové vrstvě s obsahem minerálních vláken. Z praktického hlediska je snazší pracovat pouze s omezeným množstvím různých pojivových činidel včetně prostředků k jejich aplikaci a vytvrzení, navíc se zdá, zeje takto možné zvýšit soudržnou sílu mezi vrstvami.

Uvedená pojivová činidla jsou podle tohoto vynálezu přítomna v pevné povrchové vrstvě přednostně v množství mezi 3 až 35 vztahovými procenty, lépe mezi 5 až 20 váhových procent a ještě lépe v rozmezí zhruba 8 až 15 váhových procent.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu jsou použita dvě odlišná pojivová činidla. Překvapivě se ukázalo možné výrazně zvýšit stálost pevné vrstvy použitím zhruba 50 váhových procent pojivového činidla na základně fenolu spolu se zhruba 50 váhovými procenty pojivového činidla na základě polyesteru.

V minulosti byl však rozšířen názor, že použití větších množství organické pojivové hmoty v izolačních výrobcích zvýší příliš jejich vznětlivost a sníží tak jejich použitelnost, viz dokument NO 140 296. Hustá struktura pevné vrstvy podle tohoto vynálezu se však ukázala překvapivě nevznětlivá.

Vzhledem k vysoké odolnosti pevné vrstvy je navíc možné z menšit její tloušťku, což má za následek celkové nižší množství použitého organického pojivového činidla.

Zvýšená odolnost pevné vrstvy, která ještě zvyšuje celkovou rozměrovou stálost konečného výrobku, umožňuje dokonce použít méně pevnou vazbu izolační základové vrstvy s obsahem minerálních vláken. To má za následek ještě výraznější snížení potřebného množství organického pojivového činidla.

Vysoká odolnost pevné povrchové vrstvy umožňuje alternativně (anebo navíc) použít podkladovou izolační hmotu o menší průměrné hustotě, což snižuje potřebné množství surovin a zvyšuje izolační vlastnosti výrobku, aniž by tím byla zhoršena odolnost vůči vnějším vlivům celkového výrobku.

Domníváme se, že vysoká odolnost je také přinejmenším částečně výsledkem použití minerální hmoty o vysoké sypné měrné váze. Překvapivě bylo zjištěno, že použití těchto hmot umožňuje vytvořit kompaktní hmotu pevné vrstvy o vysoké hustotě, což má spolu s použitím organického pojivového činidla zřejmě za následek výrazně vyšší odolnost, než mají např. pouze stlačená vlákna vrstev dosavadního stavu techniky a stejně tak i anorganicky spojené vrstvy.

V alternativním aspektu, který představuje alternativu k izolačnímu výrobku s obsahem minerálních vláken podle nároku 15, může být pevná povrchová vrstva porézní anebo může mít podobu pěny použitím např. činidla vytvářejícího póry anebo pěnidla. Porézní anebo pěnová vrstva zvyio šuje izolační schopnosti výrobku. Tloušťka porézní anebo pěnové pevné povrchové vrstvy může odpovídat tloušťce pevné povrchové vrstvy, vymezené v nárocích. Hustota může být vyšší než kg/m³. Abychom mohli vyrobit odolný výrobek s vlastnostmi odpovídajícími vlastnostem výrobku podle druhého aspektu tohoto vynálezu, měla by být hustota porézní anebo pěnové pevné povrchové vrstvy přednostně vyšší než 20 kg/m³.

Pevná povrchová vrstva výrobku podle tohoto vynálezu má tloušťku přednostně vyšší než 300 kg/m³, přednostně vyšší než 350 kg/m³ a přednostně také vyšší než 450 kg/m³, ještě lépe vyšší než zhruba 600 kg/m³ a dokonce ještě vyšší než zhruba 700 kg/m³. Z praktických důvodů se ukázalo výhodné, aby se hustota pevné povrchové vrstvy pohybovala v rozmezí zhruba 300 až

1800 kg/m³ anebo např. v rozmezí 700 až 1800 kg/m³, přednostně ale zhruba 450 kg/m³.

Dále, protože pevná povrchová vrstva podle tohoto vynálezu je více odolná a má vyšší hustotu, je také více rozměrově stálá, homogenní a v průřezu rovnoměrná, což v znatelné míře snižuje nezbytné množství adhezního činidla anebo barvy, potřebné k natření povrchu. Pevná povrchová vrstva je vysoce soudržná a proto se dobře hodí jako základna k další adhezi.

Ke způsobu výroby podle tohoto vynálezu je možné použít jakoukoli zrnitou minerální hmotu anebo kombinaci minerálních h mot, která odpovídá výše uvedeným vlastnostem pevné povrchové vrstvy. Ukázalo se však obzvláště výhodné použít značné množství minerální hmoty s průměr30 nou velikostí anebo délkou zm v rozmezí zhruba 3 mm až 50 pm a to podle dalších vlastností této hmoty a ostatních složek.

Minerální látky použitelné v rámci tohoto vynálezu obvykle spadají do jedné ze čtyř kategorií s odlišnými vlastnostmi a mohou být přírodní a stejně tak i uměle vyrobené. Množství látky, vybrané z těchto kategorií, může být zvoleno podle požadovaných vlastností pevné povrchové vrstvy.

Sypkou hmotou pro výrobu pevné povrchové vrstvy může být také směs skleněné a kamenné drtě. Sypká hmota může navíc obsahovat skleněná vlákna až do délky 100 mm.

Podle tohoto vynálezu je přednostní vybrat jednu anebo více součástí ze třídy tak zvaných tvrdých minerálních látek, k nimž patří např. křemenný písek, olivinícký písek a další. Tyto minerály mají přednostně tvrdost zhruba 6 až 9 podle Mohse. Bylo zjištěno, že tvrdé minerální látky obsažené v pevné povrchové vrstvě jsou zárukou vysoké pevnosti a stejně tak vysoké trvan45 livosti.

Dále je podle tohoto vynálezu také alternativně přednostní vybrat jednu anebo více složek ze třídy tak zvaných měkkých minerálních látek, k nimž patří např. mastek, grafit, slída, dolomit, vápenec a jiné. Tyto minerály mají přednostně tvrdost 1 až 6 podle Mohse. Přidání měkkých minerálních látek do pevné povrchové vrstvy usnadňuje např. rozřezávání konečného výrobku. Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je obzvláště vhodná tvrdost zhruba 3 až 4 podle Mohse.

Z určitých důvodů je také přednostní anebo alternativně přednostní vybrat jednu anebo více sΙοί 5 žek ze třídy tak zvaných absorpčních minerálních látek, k nimž patří např. diatomit, zeolity a jiné.

-6CZ 303420 B6

Přidáním těchto látek lze zlepšit schopnost pevné povrchové vrstvy udržet si obsažené látky a lze také tímto způsobem zvýšit adhezi vrstvy.

V některých provedeních tohoto vynálezu je dále přednostní použít určité množství minerálů o velmi vysoké hustotě, jako je např. megnezit. Tyto minerály mohou nahradit jiné lehké složky pevné povrchové vrstvy anebo zvýšit schopnost tlumení zvuku konečného výrobku.

Obzvláště přednostní je použití značného množství minerální látky vybrané ze tříd tvrdých anebo měkkých minerálů, přednostně v množství zhruba 40 až 97 váhových procent látky.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je obzvláště přednostní, aby anorganické minerální částice, použité v rámci tohoto vynálezu, měly stejné složení jako minerální vlákna v základové vrstvě. Ukázalo se, že takto lze dodat pevné vrstvě výtečnou odolnost a vysokou soudržnost, současně je takto umožněn obzvláště výhodný výrobní postup.

V oboru zpracování minerálních vláken je při výrobě běžné značné množství odpadních produktů. Odpadem mohou být tvrdé vměsky anebo jinak nesprávně zvlákněné minerální látky, které jsou odstraňovány v průběhu výroby. V případě nesprávně provedeného kroku ve výrobním postupu mohou být odpadem také kazové výrobky. Ukázalo se jako obzvláště výhodné použít rozemleté odpadní produkty jako surovinu při výrobě pevné povrchové vrstvy. Takto získaná hmota má ideální složení pro výrobu pevné vrstvy, navíc lze takto řešit tradiční problém odstraňování odpadů a ušetři jak energii tak i přírodní zdroj.

Pevná vrstva podle tohoto vynálezu může také obsahovat určité množství vláknité hmoty.

Domníváme se, že vláknitá hmota může výrazně ovlivnit pevnost vrstvy, a to obzvláště z hlediska pevnosti v tahu. Z tohoto důvodu jsou použitá vlákna co možná nejdelší, tzn. přednostně přinejmenším zhruba 3 mm, ještě lépe přednostně přinejmenším 1 cm a dokonce ještě lépe přednostně přinejmenším zhruba 10 cm. Vlákna jsou v povrchové vrstvě obsažena v množství přinejmenším 30 váhových procent, přednostně přinejmenším 40 váhových procent a ještě lépe před30 nostně od 40 do 97 váhových procent.

Dlouhá vlákna však mají tendenci snižovat sypnou měrnou váhu pevné povrchové vrstvy, což je (jak bylo uvedeno výše) velice nežádoucí. Podle některých provedení tohoto vynálezu proto může být (v souvislosti s ostatními složkami pevné povrchové vrstvy) výhodné použít kratší vlákna, které umožní dosažení vyšší celkové hustoty použité hmoty.

Vlákna hmoty podle tohoto vynálezu mohou být zcela anebo částečně vázaná, tkaná anebo propojená. Přednostní je však použití v podstatě volných jednotlivých vláken. Vláknitá hmota podle tohoto vynálezu může být organická, anorganická, přírodní anebo vyrobená.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu je obzvláště přednostní použít jako vláknité hmoty přinejmenším částečně minerální vlákna. V takovém případě mohou mít použitá minerální vlákna výhodně v podstatě totéž složení jako izolační vrstva s obsahem minerálních vláken. To se ukázalo být výhodné např. z toho důvodu, že taková vlákna jsou pri výrobě izolační vrstvy pohotově k dispozicí.

Pokud nemají minerální vlákna použitá v pevné povrchové vrstvě určitou délku anebo složení, kterým je dána sypná měrná váha vláken v požadovaném rozmezí hustoty pevné povrchové vrstvy, je přednostní použít množství minerálních vláken menší než 15 váhových procent. K získání minerální vláknité hmoty s vyšší sypnou měrnou váhou může být tato hmota rozdrcena anebo rozmělněna na délku vláken např. menší než 50 mm anebo menší než 150 pm, jak bude později popsáno. Sypkou hmotou rozumíme v podstatě nestlačenou minerální anebo vláknitou hmotu.

Sypná měrná váha je definována jako hustota sypané vrstvy po rozprostření sypké povrchové hmoty po izolační základové vrstvě s obsahem minerálních vláken a po vysušení a vytvrzení konečného výrobku. Rozdíl v hustotě sypké hmoty před rozprostřením po izolační základové vrstvě a po vysušení a vytvrzení může být až 50 %.

Z určitých důvodů se ukázalo výhodné použít v pevné vrstvě také jiné typy vláken, jako jsou pří5 rodní anebo syntetická více či méně organická vlákna. Mezi použitelná organická vlákna patří vlákna uhlíková, buničinová a další. Vzhledem k často nízké sypné měrné váze organických vláken není obecně přidáváno do hmoty pevné povrchové vrstvy více než 5 váhových procent organických vláken.

io Pevná vrstva podle tohoto vynález může také obsahovat jedno anebo více plnídel anebo přísad. Mezi použitelná plnidla anebo přísady patří jíly, vápenec, hydroxid hořečnatý, barviva a další.

Další výhodou výrobku s obsahem minerálních vláken podle tohoto vynálezu je možnost difuse pevné povrchové vrstvy. To se ukázalo jako vysoce výhodné při používání výrobku k pokrývání střešních konstrukcí a tam, kde je pevná povrchová vrstva pokrývána tradičním způsobem krytinovou lepenkou. Tato výhoda je dána nechtěným faktem, kdy krytinová lepenka, pokládaná tradičním způsobem na horní stranu výrobků tohoto typu, bývá často neutěsněná anebo se v průběhu let poškodí, Čímž pod ní pronikne dešťová voda a zůstane zde zachycena. Na slunci se krytina zahřeje a pod ní zachycená voda se začne vypařovat, přičemž zvyšuje výrazně svůj objem. Tlakem zevnitř se krytina vyboulí, což může vést ještě k vážnějšímu poškození a k dalším průnikům vody. Protože součástí izolačních výrobků s obsahem minerálních vláken podle tohoto vynálezu je pevná povrchová vrstva s možností difuse, dojde k rozptýlení a dífusi veškeré proniklé vody, která se později nej snadnější cestou vypaří.

V souladu s přednostním provedením izolačního výrobku s obsahem minerálních vláken podle tohoto vynálezu je součástí pevné povrchové vrstvy povrchový povlak v podobě tkané anebo netkané textilie, přednostně netkaného rouna. To se ukázalo být výrazným přínosem pro zvýšení pevnosti v tahu příslušné vrstvy, stejně tak je možné tímto způsobem snížit množství prachu, který by se jinak z výrobku podle jeho složení uvolňoval.

Přednostní textilie obsahují hmoty jako polyester, sklo, papír, uhlík a nylon, a mohou být podle požadovaných vlastností buď ohebné anebo pevné. Podobné textilie mohou být také obsaženy pod anebo uvnitř pevné povrchové vrstvy.

Volbou konkrétní textilie je navíc možné ovlivnit takové vlastnosti povrchu, jako je povrchové napětí, hladkost, barva atd. Vzhledem k výhodným rozměrovým vlastnostem pevné povrchové vrstvy samotné mohou být tyto textilie poměrně tenké.

V případě relativně pevné textilie, jako je skelná vata, je přednostní, aby povrchová hmotnost této textilie byla v rozmezí zhruba 100 až 30 g/m², lépe zhruba 80 až 40 g/m² a ještě lépe zhruba 40 až g/m².

V případě pružných hmot je přednostní použít textilii co možná nejtenčí. Podle přednostního provedení tohoto vynálezu má taková textilie povrchovou hmotnost menší než zhruba 100 g/m², přednostně menší než zhruba 60 g/m², ještě lépe menší než 30 g/m² a dokonce ještě lépe menší než zhruba 15 g/m².

Z určitých důvodů může být výhodné vybavit více než jeden povrch izolačního výrobku podle tohoto vynálezu pevnou povrchovou vrstvou. Podle jednoho provedení jsou pevnou povrchovou vrstvou vybaveny dva anebo více povrchů, přednostně dva hlavní povrchy výrobku. Podle jiného provedení jsou touto vrstvou vybaveny všechny povrchy výrobku.

V souladu s přednostními provedeními výrobků s obsahem minerálních vláken podle tohoto vynález může být součástí výrobku více než jedna izolační vrstva s obsahem minerálních vláken.

Izolační vrstvy se přednostně liší hustotou anebo orientací vláken.

-8CZ 303420 B6

Součásti obzvláště přednostního provedení izolačního výrobku s obsahem minerálních vláken je první izolační vrstva s obsahem minerálních vláken s hustotou zhruba 50 až 150 kg/m³, přednostně zhruba 70 až 130 kg/m³, druhá izolační vrstva s obsahem minerálních vláken s hustotou zhruba 150 až 300 kg/m³, přednostně zhruba 160 až 250 kg/m³, a pevná povrchová vrstva.

V případě výrobku se dvěma anebo více izolačními vrstvami o různých hustotách je přednostní umístění izolační vrstvy s nejvyšší hustotou vedle pevné povrchové vrstvy. Umístěním izolační vrstvy s relativně vysokou hustotou pod pevnou povrchovou vrstvu je možné dosáhnout velmi io rovnoměrných a plochých povrchů, a to i při použití velmi malého množství hmoty na výrobu pevné povrchové vrstvy.

Umístěním izolační vrstvy s relativně vysokou hustotou pod pevnou povrchovou vrstvu byla také překvapivě výrazně zvýšena pevnost v tahu výrobku. Kombinovaného účinku izolační vrstvy s vysokou hustotou a pevné povrchové vrstvy lze dokonce dosáhnout i při použití velmi malého množství materiálu při výrobě obou vrstev. Použitá izolační vrstva s vysokou hustotou je co možná nejtenčí, výhodně v rozmezí 5 až 40 mm a ještě lépe v rozmezí 10 az 15 mm.

Výrobek podle tohoto vynálezu může být tvarován jakýmkoli způsobem známým v oboru izolač20 nich hmot s obsahem minerálních vláken a přednostně má podobu v podstatě pravoúhlého pásu s pevnou povrchovou vrstvou v podstatě na přinejmenším jednom z hlavních povrchů, tzn. na jednom z obou největších povrchů.

Výrobek podle tohoto vynálezu je vhodný v podstatě kjakékolí tepelné a zvukové izolaci, známé v oboru technologie minerálních vláken. Výrobek je obzvláště vhodný k pokrývání střech a fasád. Protože pevná povrchová vrstva podle tohoto vynálezu je v podstatě nerozpustná ve vodě, je tento výrobek také vhodný pro použití v prostředí s mořskou vodou.

Tento vynález se dále vztahuje k přednostnímu způsobu použití izolačního výrobku. Při použití na střešních konstrukcích je možné na jeho pevný povrch nanést asfalt anebo jinou podobnou hmotu. Při pokrývání fasád je možné na jeho pevný povrch nanést omítkovou maltu anebo jinou podobnou hmotu. V obou případech by měla být pevná povrchová vrstva před nanesením asfaltu anebo malty natřena podkladovým nátěrem.

Výrazně zvýšená rozměrová stálost výrobku podle tohoto vynálezu, daná pevnou povrchovou vrstvou, značně zvyšuje manipulovatelnost s výrobkem a stejně tak i možnosti jeho balení. Následně je takto ve srovnání s méně odolnými výrobky dosavadního stavu techniky sníženo množství výrobků poškozených při transportu.

Dále se tento vynález vztahuje ke způsobu výroby zdokonaleného izolačního výrobku s obsahem minerálních vláken, jehož součástí je izolační vrstva a přinejmenším na jednom povrchu vrstva pevná.

Způsob výroby základové izolační vrstvy a pevné povrchové vrstvy izolačního výrobku s obsa45 hem minerálních vláken se skládá z následujících kroků:

a) vytvoření základové izolační vrstvy s průměrnou hustotou 50 až 300 kg/m³;

b) vytvoření sypké hmoty povrchové vrstvy s průměrnou sypnou měrnou váhou přinejmenším

300 kg/m³ a přednostně 450 kg/m³, jejíž součástí je v podstatě homogenní směs přinejmenším jedné minerální látky a organického pojivového činidla;

c) rozprostření sypké hmoty povrchové vrstvy po přinejmenším jednom povrchu základové izolační vrstvy s obsahem minerálních vláken;

d) vysušení anebo vytvrzení organického pojivového činidla v sypké hmotě povrchové vrstvy do podoby pevné povrchové vrstvy.

Ačkoli je obecně žádoucí používat co možná nejméně vody z důvodu úspory energie a času, které zabere její pozdější odstraňování, zjistili jsme s překvapením, že pevnost pevné povrchové vrstvy může být výrazně zlepšena tím, že do sypké hmoty povrchové vrstvy před aplikováním pojivového činidla přidáme vodu v množství do 30 váhových procent a přednostně 10 váhových procent. Přednostně je do sypké hmoty povrchové vrstvy přidávána voda v množství 0,5 až 8 váhových procent a ještě lépe v množství 1 až 5 váhových procent.

io

Dále se ukázalo jako značně výhodné rozpustit anebo rozptýlit přinejmenším část pojivového činidla ve vodě před jejím přidáním do sypké směsi. V jednom přednostním provedení tohoto vynálezu lze rozptýlit libovolné množství pojivového činidla do vody do podoby suspenze, ukázalo se však jak účelné použít suspenze s obsahem pojivá ne větším než zhruba 60 váhových procent. Přednostní množství pojivá v suspenzi je zhruba 20 až 60 váhových procent.

Podle dalšího přednostního provedení tohoto vynálezu lze přednostně smíchat zhruba 50 až 100 váhových procent pojivového činidla se sypkou hmotou do podoby suchého prášku a zbývající část pojivového činidla přidat v podobě vodní suspenze do sypké hmoty povrchové vrstvy, a to ihned před anebo v podstatě ve chvíli nanášení sypké hmoty povrchové vrstvy na povrch izolační vrstvy, anebo méně než 10 minut před a po uvedeném zákroku a přednostně méně než 5 minut před a po uvedeném zákroku.

Tím, že popisujeme pojivové činidlo jako suchý prášek anebo v podstatě suchý prášek, máme na mysli, že pojivové činidlo má práškovitou podobu a obsahuje méně než 10 váhových procent vody, přednostně méně než 5 váhových procent a ještě lépe méně než 2 váhová procenta vody.

Další výhoda použití určitého množství vody anebo jiné tekutiny v sypké hmotě povrchové vrstvy je výrazné snížení množství prachu, které se ze sypké hmoty povrchové vrstvy uvolňuje před vytvořením pevné vrstvy aplikováním pojivového činidla.

Množství uvolňovaného prachu lze také podle tohoto vynálezu snížit použitím určitého množství jiných tekutin, přednostně mi nerálních/si li koňových olejů, které mohou být přidávány v množství 0 až 3 váhových procent, přednostně 0,1 až 1 váhových procent a ještě lépe 0,2 až 0,6 váhových procent. Tyto oleje lze také použít ke zvýšení hydrofobních vlastností pevné povrchové vrstvy anebo k jiným účelům. Hydrofobní vlastnosti lze také ovlivnit přidáním odpovídajícího množství silikonové pryskyřice anebo jiné podobné látky do sypké hmoty povrchové vrstvy.

Minerální látka, obsažená v sypké povrchové hmotě, je přednostně přítomna v množství při nej40 menším 40 váhových procent, přednostně v množství 40 až 97 váhových procent, ještě lépe v množství 50 až 95 váhových procent a dokonce ještě lépe v množství 80 až 92 váhových procent.

Minerální látka, obsažená v sypké povrchové hmotě, obsahuje přednostně jednu anebo více slo45 žek, vybraných z výše zmíněných skupin minerálů tvrdých, měkkých, absorpčních, a minerálů s velmi vysokou hustotou. Tyto minerály jsou v podstatě přednostně anorganické.

Před aplikováním sypké hmoty povrchové vrstvy na povrch izolační vrstvy by měla mít nevytvrzená sypká hmota hustotu přinejmenším 150 kg/m³. Optimální hustota nevytvrzené sypké hmoty je dána hlavně jejím složením. Čím více vláknité hmoty je v sypké hmotě obsaženo, tím nižší bude její hustota. Obecně je považováno za přednostní, aby měrná hustota nevytvrzené sypké hmoty byla natolik vysoká, aby její výsledná sypná měrná hustota byla přinejmenším 300 kg/m³, přednostně přinejmenším 350 kg/m³, ještě lépe zhruba 450 kg/m³, ještě lépe přinejmenším zhruba 600 kg/m³ a dokonce ještě lépe přinejmenším zhruba 700 kg/m³.

- 10CZ 303420 B6

Vysokou hustotou danou přítomností minerální látky v sypké povrchové hmotě lze získat použitím látky, která má jako obzvláště přednostní látka podle tohoto vynálezu sama o sobě vysokou sypnou měrnou hustotu. Jmenovitě se jedná o křemičitý písek. Podle jiného obzvláště přednostního provedení tohoto vynálezu však lze vysoké hustoty sypké hmoty povrchové vrstvy dosáh5 nout použitím rozemleté hmoty s minerálními vlákny s vysokou sypnou měrnou hustotou.

Jak jsme se již výše zmínili, v oboru výroby minerálních vláken je běžné, že výrobní proces je doprovázen značným množstvím odpadních produktů. Ty mohou mít podobu vměsků anebo jinak nesprávně zvlákněných minerálních hmot, které jsou odstraňovány v průběhu výroby, a mohou to být i kazové výrobky. Ukázalo se jak obzvláště výhodné tyto odpadní produkty rozemlít a použít jako surovinu k výrobě pevné povrchové vrstvy podle tohoto vynálezu. Minerální látka bude mít takto ideální složení ke svému účelu, navíc je takto řešen jinak nezbytný tradiční problém uložení odpadu.

V případě použití hmoty s minerálními vlákny jako hlavní součásti anebo přímo jako jediné součásti suroviny pro výrobu sypké hmoty povrchové vrstvy je přednostní tuto hmotu rozemlít na průměrnou délku vláken menší než zhruba 500 mm o sypné měrné hustotě zhruba 250 až 400 kg/m³. Z určitých důvodů je přednostní sypná měrná hustota zhruba 700 až 900 kg/m³. Lepší je vlákna rozemlít na průměrnou délku vláken menší než zhruba 800 pm, ještě lépe na délku menší než zhruba 200 pm, ještě lépe na délku menší než zhruba 100 pm a dokonce ještě lépe na délku menší než zhruba 80 pm. Je-li tato hmota s minerálními vlákny použita jako hlavní složka sypké hmoty povrchové vrstvy, může být stále vhodné aplikovat další vláknitou látku s vlastnostmi uvedenými výše a v uvedených množstvích.

K získání sypké hmoty s uvedenými vlastnostmi je možné použít jakýkoli typ mlecího zařízení. Mlecí a drtící kotoučové mlýny (Fas®), kladivové mlýny a tyčové mlýny se však ukázaly jako obzvláště vhodné. Ostatní surovinové hmoty v podobě anorganických minerálních látek mohou být podobně rozemlety na odpovídající velikost zrn a stejně tak i na odpovídající sypnou měrnou váhu.

Ke smíchání jakéhokoli práškového pojivového činidla, minerální látky a všech dalších složek do podoby sypké hmoty povrchové vrstvy lze použít jakýkoli prostředek k míchání v podstatě suché sypké hmoty s vysokou sypnou měrnou hustotou. Při použití některých mísících prostředků má však sypká hmota povrchové vrstvy tendenci spékat se, což je velmi nežádoucí obzvláště tehdy, mají-li být vyrobeny tenké pevné vrstvy. Zjistili jsme, že pro účely tohoto vynálezu je obzvláště vhodný v podstatě horizontálně se otáčející propustkový buben anebo nějaký podobný prostředek, vyvíjející při míchání a souvislé přepravě směsi nízkou smykovou sílu. Obecně je rozšířen názor, že míchání by mělo probíhat hluboko pod vytvrzovací teplotou pojivového činidla. Toho lze též dosáhnout metodou účinného chlazení.

Rovnoměrného rozprostření suché hmoty povrchové vrstvy na povrch izolační vrstvy lze docílit tak, že suchou hmotu uložíme do podavače, z něhož je tato hmota transportována na první přepravní pás, kde je rozprostírána volitelně použitím válců, kartáčů a dalších prostředků. Pod prvním přepravním pásem je umístěn druhý přepravní pás pro přepravu izolační vrstvy, přičemž sypká hmota povrchové vrstvy je rozsypávána z prvního přepravního pásu na horní povrch izolační vrstvy na druhém přepravníku, který poté transportuje pokrytou izolační hmotu do sušicí pece.

Podle tohoto vynálezu však lze v zásadě použít každý prostředek, schopný rovnoměrně rozpro50 střít látku podobnou sypké hmotě povrchové vrstvy. Obzvláště přednostní je použít ovládací zařízení pro transport a rozprostření, které umožní souvislý a homogenní přísun sypké hmoty na povrch izolační vrstvy.

Podle jednoho provedení tohoto vynálezu se ukázalo jako obzvláště účelné vypnout anebo vyhla55 dít horní povrch izolační hmoty před aplikováním sypké hmoty povrchové vrstvy, ze které pozΪΤ ději vznikne pevná povrchová vrstva. Zjistili jsme, že tímto postupem lze získat ještě pevnější povrchové vrstvy.

Této povrchové úpravy lze docílit použitím válců, pásů apod. Horní povrch sypké hmoty povr5 chové vrstvy lze také výhodně upravit po aplikování sypké hmoty na povrch izolační vrstvy pomocí kartáčů, válcovacích pásů a dalších prostředků, kterými lze docílit rovnoměrného rozprostření.

V případě přednostního umístění pevné povrchové vrstvy na spodním povrchu izolační vrstvy je možné uložit izolační vrstvu na přepravník sjiž položenou v podstatě rovnoměrnou vrstvou sypké hmoty povrchové vrstvy. Použitím obou výše uvedených postupů je také možné získat pevné povrchové vrstvy na horním i spodním povrchu vrstvy izolační.

Izolační vrstvou podle tohoto vynálezu může být tkanina s obsahem minerálních vláken o jedné anebo mnoha hustotách, tzn. jedna vrstva svíce méně homogenní hustotou anebo dvě či více vrstev o různých hustotách, přičemž průměrná hustota tkaniny je 50 až 300 kg/m³.

V případě izolační vrstvy s obsahem minerálních vláken o jedné hustotě je přednostní hustota vrstvy zhruba 50 až 200 kg/m³ a ještě lépe zhruba 100 až 150 kg/m³.

Podle tohoto vynálezu je však obzvláště přednostní použití tkanin s obsahem minerálních vláken, kde je vrstva s vysokou hustotou přikládána na pevnou povrchovou vrstvu, přičemž hustota přikládané vrstvy se pohybuje v rozmezí 150 až 300 kg/m³, přednostně v rozmezí 160 až 250 kg/m³ a ještě lépe v rozmezí zhruba 180 až 220 kg/m³.

Izolační vrstva podle tohoto vynálezu může být připravena jakýmkoli známým způsobem, přednostně však způsobem popsaným v dokumentu EP 0.555.334. V případě izolační vrstvy o dvojí anebo mnohonásobné hustotě lze přednostně postupovat podle popisu v dokumentech DK 155.163 anebo PCT/DK99/00152.

Podle tohoto vynálezu je obzvláště přednostní aplikovat sypkou hmotu povrchové vrstvy na izolační vrstvu před tvrzením kteréhokoli pojivového činidla v izolační vrstvě. Takto je tvrzeno veškeré pojivo ve všech vrstvách v podstatě současně, čímž dochází k úspoře energie, výrobního vybavení i výrobních kroků. Rozdíl v započetí vytvrzování všech pojiv ve všech vrstvách by měl být menší než 10 minut a přednostně menší než 5 minut. Obzvláště přednostní způsob využití těchto výhod spočívá v aplikování sypké hmoty povrchové vrstvy na horní povrch tkaniny s obsahem minerálních vláken jedním z výše uvedených způsobů v podstatě těsně před tím, než je tkanina transportována do vytvrzovací pece k tepelnému vytvrzení. Je však možné i aplikovat sypkou hmotu povrchové vrstvy na předem vytvrzenou izolační vrstvu s obsahem minerálních vláken, sypkou hmotu vytvrdit odděleně a takto získat výrobek podle tohoto vynálezu.

Jak jsme již uvedli, je vysoce přednostní použít konvenčních v oboru známých vytvrzovacích pecí, používaných k vytvrzení pojivového činidla v izolační vrstvě, také k vytvrzení pojivového činidla v pevné povrchové vrstvě. Tyto vytvrzovací pece se však obvykle vyznačují řadou nedo45 statků.

Tradiční vytvrzovací pec podle dosavadního stavu techniky za prvé využívá po obou stranách vytvrzovaného výrobku přepravní pás, který přepravuje výrobek oblastí, v níž je pojivové činidlo zahříváno proudem horkého vzduchu. Běžný přepravní pás takové vytvrzovací pece se skládá v podstatě z množství pevných lamel, které naneštěstí zanechávají na horním a spodním povrchu tvrzeného výrobku otisky.

Protože obecně je žádoucí získat výrobky s hladkými povrchy, a to platí obzvláště pro výrobky tohoto typuje často nezbytné povrchy výrobků vytvrzených v konvenčních vytvrzovacích pecích odříznout anebo přibrousit.

-12CZ 303420 B6

Bylo však překvapivě zjištěno, že zakrytím povrchu výrobku před krokem vytvrzování porézní textilií o určité tuhosti a poté vytvrzováním takto zakrytého výrobku, lze výskyt otisků lamel značně snížit anebo dokonce eliminovat. Podle typu lamel vytvrzovací pece a volitelného stlačení výrobku během kroku vytvrzování byla shledána jako vhodná tuhost odpovídající tuhosti standardní komerční skelné vaty s povrchovou hmotností zhruba 40 až 60 g/m² anebo větší.

K. uvedenému účelu lze použít kteroukoli textilii anebo podobnou hmotu s požadovanou tuhostí. Tato textilie by však měla být porézní, aby propouštěla horký vzduch a aby došlo k vytvrzení, io je-li nezbytné. Podobně je vysoce výhodné, aby sypká hmota povrchové vrstvy byla dostatečně porézní a aby takto umožňovala pronikání horkého vzduchu vrstvou.

Podle tohoto vynálezu je přednostní použít buď anorganické anebo organické textilie, a to jak tkané tak i netkané. Netkaná skelná vata se ukázala být obzvláště vhodná, lze však použít i jiná tuhá rouna.

Během procesu vytvrzování se textilie v mnoha případech zachytí na povrch výrobku. To může být vysoce žádoucí, jsou-li požadovány takové povrchové vlastnosti, které odpovídají vlastnostem použité textilie. Použití textilie k zakrytí obzvláště pevné povrchové vrstvy podle tohoto vynálezu se v každém případě ukázalo jako vhodné dokonce k ještě dalšímu zvýšení pevnosti v tahu této vrstvy.

Je-li přednostní, aby se textilie nezachytila k povrchu výrobku, je možné podle tohoto vynálezu nastříkat jeden nebo oba k sobě přiléhající povrchy před uložením minerálním anebo silikonovým olejem, kteiý zachycení zabrání. Je také možné použít textilii, která má sama o sobě nízkou pevnost v tahu a která také dokáže zabránit zachycení. V takovém případě může být tato textilie po vytvrzení výrobku svinuta a opětovně použita, anebo může mít podobu nekonečné smyčky, obíhající podél lamel vytvrzovací pece.

Je také možné použít více než jednu textilii o požadovaných vlastnostech. Při použití většího počtu textilií mohou být tyto textilie tenčí a méně tuhé a při jejich správné volbě z hlediska vhodnosti materiálu je možné dosáhnout toho, že pouze textilie přímo sousedící s pevnou povrchovou vrstvou výrobku se na tuto vrstvu zachytí. Tímto způsobem lze pevnou povrchovou vrstvu pokrýt velice tenkým povlakem v podobě textilie, který podle typu zvolené textilie předává své vlast35 nosti pevné povrchové vrstvě a zároveň brání vzniku otisků, a to i když je druhá volitelně opakovaně použitelná textilie také poměrně tenká.

Druhá nevýhoda konvenčních vytvrzovacích pecí se vztahuje k použití proudu horkého vzduchu, který protéká skrze výrobek za účelem tepelného vytvrzení obsaženého pojivového činidla.

Sypká hmota povrchové vrstvy je podle tohoto vynálezu poměrně jemnozmná a proudem horkého vzduchu může tedy docházet k jejímu přemisťování anebo dokonce odstranění. Tento problém však může být podle tohoto vynálezu také eliminován pokrytím horní strany sypké povrchové vrstvy textilií s takovou velikostí pórů, které dokáží sypkou hmotu zachytit.

Značnou výhodou způsobu výroby podle tohoto vynálezu je to, že může probíhat souvisle způsobem online. Další výhodou je to, že výbavu, obvykle používanou v oboru výroby izolačních hmot s obsahem minerálních vláken, lze použít pouze s malými úpravami - např. přidáním prostředků k míchání a rozprostírání sypké hmoty povrchové vrstvy na víceméně konvenční síťovinu s obsahem minerálních vláken, a to přednostně krátce před samotným vytvrzením v peci.

Termínem „vlákno“ v této souvislosti označujeme jakýkoli podlouhlý útvar s délkou přinejmenším třikrát větší než je jeho průměrný průměr.

Všechny izolační vrstvy s obsahem minerálních vláken, zmiňované v této přihlášce, mají před55 nostně podobu netkaných síťovin s obsahem minerálních vláken.

Pojmem „minerální vlákno“ v této souvislosti označujeme všechny typy uměle vytvořených minerálních vláken, jako jsou vlákna diatomitu, skelná vlákna anebo vlákna strusková, a obzvláště vlákna použitá v hmotách k výše uvedeným účelům, dále jako plnidla do cementu, plastických a dalších hmot, používaných jako živné prostředí při pěstování rostlin. Pro účely tohoto vynálezu se ukázala vhodná obzvláště vlákna diatomitu.

Pojmem „vlákno diatomitu“ v této souvislosti označujeme vlákna, obsahující obecně zhruba 34 až 62 váhových procent a přednostně zhruba 41 až 53 váhových procent SiO₂, obecně zhruba 0,5 io až 25 váhových procent a přednostně zhruba 5 až 21 váhových procent AI₂O₃, volitelně zhruba

0,5 až 15 váhových procent a přednostně zhruba 2 až 9 váhových procent celkového množství kysličníků kovů, obecně zhruba 8 až 35 váhových procent a přednostně zhruba 10 až 25 váhových procent CaO, obecně zhruba 2,5 až 17 váhových procent a přednostně zhruba 3 až 16 váhových procent MgO, volitelně zhruba 0,05 až 1 váhové procento a přednostně zhruba 0,06 až 0,6 váhových procent MnO, obecně zhruba 0,4 až 2,5 váhových procent a přednostně zhruba

0,5 až 2 váhových procent Κ₂θ a dále Na₂O v množství menším než zhruba 5 váhových procent, přednostně v množství menším než zhruba 4 váhová procenta a ještě lépe zhruba 1 až 3,5 váhových procent a TiO₂ v množství větším než zhruba 0,2 až 2 váhových procent. Vlákna diatomitu neobsahují výrazná množství BaO ani Li₂O a obsah B₂O₃ je přednostně menší než 2 %,

Vlákna diatomitu mají obvykle hodnotu teploty přeměny skla vyšší než 700 °C, přednostně vyšší než 730 °C a ještě lépe mezi zhruba 760 a 870 °C. Hustota vláken diatomitu je obvykle vyšší než zhruba 2,6 g/cm² a přednostně mezi zhruba 2,7 až 3 g/cm2. Index lomu vláken diatomitu je obvykle vyšší než zhruba 1,55 a přednostně zhruba 1,6 až 1,8.

Pojmem „pojivové činidlo“ anebo „pojivo“ označujeme v této souvislosti jakoukoli hmotu, která je vhodná jako pojivové činidlo pro hmoty s obsahem minerálních vláken pro výše uvedené výrobky. K organickým pojivovým činidlům podle tohoto vynálezu patří fenolformaldehyd, fenolová močovina, akrylový kopolymer, resorsinol, furanová anebo melaminová pryskyřice a furanová pryskyřice, popsaná v dokumentu WO 99/38372. Tato činidla jsou přednostně nevratně vytvrditelná metodou za tepla anebo jinými způsoby, které jsou v oboru běžné.

Všechny údaje v procentech bez dalšího komentáře představují váhová procenta příslušné látky. Podíly vláken jsou však obecně vypočítávány jako poměr množství vláken určité kategorie a celkového množství spočítaných vláken.

Uváděné rozměry vláken jsou měřeny rozkladovým elektronovým mikroskopem a jednoduchou obrazovou analýzou následujícím postupem:

Vlákna vybraného vzorku v dostatečném množství rozptýlíme ve vodě, zbavené nerostných látek.

Alikvotní část necháme vsáknout do filtru Nucleopore® (0,8 pm). Filtr poté pokryjeme rozprášením zlatém a poté ho upevníme na 25 mm vysoký hliníkový podstavec. Zvětšení, kterým je průměr vláken měřen, závisí na délce vláken - obvykle je to 1200 až 2000 x. Měřena jsou vlákna, která mají vzorném poli přinejmenším jeden konec. Vlákna s pouze jedním koncem vzorném poli jsou vyhodnocována faktorem 1, vlákna s oběma konci v zorném poli jsou vyhodnocována faktorem 2. Délka vláken je měřena při optimálním zvětšení. Správnost měření závisí na množství vláken, která lze vybrat jako vhodná k měření. Údaje jsou vyhodnoceny a výsledky uvádějí statistický podíl určitých vláken v celkovém množství vláken měřených.

Uváděná množství vody se vztahují k v podstatě volné vodě a odděleně přimíšené vodě. Vázaná voda ve volitelných látkách, jako je MgOH₂, není zahrnuta.

Fyzikální vlastnosti uvedených výrobků jsou měřeny podle normy EN 12430.

-14CZ 303420 B6

Stručný přehled zobrazení na výkresech

Na výkresu 1 je znázorněna výrobní linka na výrobu přednostního provedení tohoto vynálezu.

Na výkresu 2 je znázorněna další výrobní linka na výrobu přednostního provedení tohoto vynálezu.

Na výkresu 3 je znázorněn výrobek podle tohoto vynálezu.

io

Příklady provedení vynálezu

Základová izolační deska I z minerálních vláken na obr. 1 je horizontálně rozdělena. Stlačena vrstva 2 je stlačena množstvím válců 3 a opětovně uložena na základovou izolační desku I, která je současně i izolační vrstvou V. s větší tloušťkou a menší hustotou a vyrovnána válci 4. Sypká hmota 51 povrchové vrstvy 5 je dodávána do násypky 6 s rozprostíracími kolečky 2 a je ukládána na pohyblivý přepravní pás 8. Z něj je pak sypká hmota 5[, pomocí kartáče 9, rozprostírána po horním povrchu stlačené vrstvy 2. Takto vrstvený výrobek je pak pokryt tenkou polystyrénovou blánou JO ze zásobovacího bubnu 10' a poté je na jeho povrch přiložen pás 12 skelné vaty, vedený vodícími válci 1 la až lid. Hubicemi Í3 je nanášena vodní suspense pojivového Činidla. Pojivové činidlo je vytvrzováno ve vytvrzovací peci, která je na obr. 1 symbolizována přepravními pásy 14a a 14b. v níž proud horkého vzduchu prochází výrobkem od spodní části k jeho vrchní části. Po vytvrzení je nekonečný pás základové izolační desky 1 spolu se stlačenou vrstvou 2, pevnou povrchovou vrstvou 5 s vytvrzenou sypkou hmotou I spolu se stlačenou vrstvou 2, pevnou povrchovou vrstvou 5 s vytvrzenou sypkou hmotou Y a tenkým povlakem polyesterové blány W rozřezán do podoby konečného výrobku podle vynálezu.

Na obr. 2 je základová izolační deska i z minerálních vláken, jejíž součástí je stlačená vrstva 2 rovněž z minerálních vláken, vedena pod násypkou 6, která přivádí suchou sypkou hmotu 5[ povrchové vrstvy 5 přímo na horní povrch stlačené vrstvy 2. Stlačená vrstva 2, pokrytá suchou sypkou hmotou 51 je vedena pod válcem 1 la spolu s pásem 12 skelné vaty, která byla postříkána z hubice 13 činidlem zabraňujícím zachycení a je transportována do neznázoměné vytvrzovací pece, v níž je vytvrzeno pojivové činidlo v izolační stlačené vrstvě 2 a stejně tak i suchá sypká hmota 51 povrchové vrstvy 5. Po vytvrzení pojivového činidla je skelná vata snadno sejmuta z pevné povrchové vrstvy 5 a vytvrzený vrstevný pás je potom rozřezán do podoby výrobku podle tohoto vynálezu, jehož součástí je měkká izolační vrstva Γ, pevná stlačená vrstva 2 a pevná povrchová vrstva 5.

Na obr. 3 je znázorněn bokorys výrobku podle vynálezu, kde je izolační vrstva Γ s nízkou husto40 tou překryta izolační stlačenou vrstvou 2 s vysokou hustotou, která je překryta pevnou povrchovou vrstvou 5. Tato povrchová vrstva 5 je pokryta pásem 10 skelné vaty.

Na obr. 3b je znázorněn rozložený bokorys provedení výrobku podle vynálezu z obr. 3a. Vynález bude nyní podrobněji popsán pomocí příkladů.

Příklad 1

Množství izolačních lepenek podle dosavadního stavu techniky bylo rozemleto v tyčovém mlýnu na hmotu o sypné měrné hustotě 700 až 800 kg/m³. Z hlediska rozdělení částic rozemleté hmoty podle velikosti s délkou vláken zhruba 10 pm anebo méně a s průměrem zhruba 3 pm anebo méně, zhruba 70% množství obsažené hmoty spadalo do kategorie s délkou vláken zhruba 20 pm anebo méně a s průměrem zhruba 5 pm anebo méně a zhruba 90 % množství obsažené hmoty spadalo do kategorie s délkou vláken zhruba 70 pm nebo méně a s průměrem zhruba 8 pm anebo méně.

Sypká hmota povrchové vrstvy byla vytvořena přidáním zhruba 15 váhových procent práškového pojivá na základě suchého formaldehydu do rozemleté hmoty.

Výše uvedená hmota byla před vytvrzením pojivového činidla v lepence nanesena na hlavní povrch vrstvy o vysoké hustotě konvenční lepenky o dvojí hustotě s obsahem minerálních vláken, přičemž součástí lepenky o dvojí hustotě byla první izolační vrstva s obsahem minerálních vláken ío o tloušťce 85 mm a hustotě 110 kg/m³ a druhá první izolační vrstva s obsahem minerálních vláken o tloušťce 85 mm a hustotě 180 kg/m³. Těsně před nanesením sypké povrchové vrstvy byl horní povrch izolační vrstvy s obsahem minerálních vláken vyrovnán pomocí válce. Sypká hmota povrchové vrstvy byla rozprostřena rovnoměrně v množství 2 kg/m², které odpovídá tloušťce vrstvy 2 až 2,5 mm.

Skelná vata o povrchové hmotnosti zhruba 60 g/m², obsahující vodní suspenzi pojivá na základě fenolu v množství 80 g/m² (v koncentraci 18,5 váhových procent) byla uložena na horní povrch sypké hmoty povrchové vrstvy. Vytvrzením tohoto vrstveného výrobku v konvenční vytvrzovací peci vznikl izolační výrobek s obsahem minerálních vláken podle tohoto vynálezu, jehož součástí byla první a druhá izolační vrstva a pevná povrchová vrstva s povlakem skelné vaty.

Hustota pevné povrchové vrstvy byla po vytvrzení zhruba 900 kg/m³ a vzhledem k použití skelné vaty se ve vytvrzovací peci na povrchu výrobku nevytvořily žádné otisky lamel přepravního pásu. Ve srovnání sjinak identickými lepenkami a dvojí hustotě, které nebyly ošetřeny skelnou vatou, je modul pružnosti v tlaku výrobku podle tohoto vynálezu zhruba třikrát vyšší.

Výrobek podle tohoto vynálezu se ukázal být velice vhodný k zastřešování a vyznačuje se výtečnými vlastnostmi k dalšímu pokrývání krytinovou lepenkou metodou za tepla anebo přilepením. Byl vyroben obdobný výrobek s hustotou první izolační vrstvy 130 kg/m³ a hustotou druhé vrstvy

2 1 0 kg/m³, který se vyznačuje stejně vynikajícími vlastnostmi.

Příklad 2

Množství lepenek s obsahem minerálních vláken bylo tak jako v příkladu 1 rozemleto na hmotu o sypné měrné hustotě zhruba 700 až 800 kg/m³.

Do rozemleté hmoty bylo přidáno množství zhruba 10 váhových procent suchého práškového pojivá na základě fenolu a stejně tak 10 váhových procent vodní suspenze s dvaceti váhovými procenty identického pojivá na základě fenolu (množství odpovídající dalším 2 váhovým procentům suchého fenolového pojivá), čímž byla vytvořena sypká hmota povrchové vrstvy s obsahem 12 váhových procent pojivá.

Tato sypká hmota byla tak jako v příkladu 1 nanesena na nevytvrzenou tkaninu s obsahem mine45 rálních vláken o dvojí hustotě a poté byl horní povrch sypké hmoty povrchové vrstvy pokryt dvěma dalšími vrstvami. Nejdříve byla na povrch sypké hmoty povrchové vrstvy uložena polyesterová blána s povrchovou hmotností zhruba 13 g/m², s pojivém na základě polyvinylalkoholu naneseným na straně přiléhající k povrchu sypkého hmoty. Dále bylo použito tak jako v příkladu 1 vrstva skelné vaty, neobsahující pojivo.

Po vytvrzení tohoto vrstveného výrobku v konvenční vytvrzovací pecí vznikl izolační výrobek s obsahem minerálních vláken podle tohoto vynálezu, jehož součástí byla po sejmutí vrstvy skelné vaty první a druhá izolační vrstva a pevná povrchová vrstva s povlakem v podobě polyesterové blány. Vrstva skelné vaty byla navinuta a opětovně použita.

- 16CZ 303420 B6

Hustota pevné povrchové vrstvy byla po vytvrzení zhruba 900 kg/m³ a vzhledem k dočasnému použití skelné vaty se ve vytvrzovací peci na povrchu výrobku nevytvořily žádné otisky lamel přepravního pásu.

Výrobek z příkladu 2 byl porovnán s výrobkem z příkladu 1 a ačkoli obsahuje o 20 % fenolového pojivá méně, vyznačuje se stejně vynikajícími vlastnostmi.

Byl vyroben obdobný výrobek s hustotou první izolační vrstvy 130 kg/m³ a hustotou druhé vrstvy 210 kg/m³, který se při srovnání s výrobkem z příkladu 1 vyznačuje stejně vynikajícími vlastnostmi.

Překvapivě byly stejně vynikající mechanické vlastnosti zjištěny u výrobku vyrobeného podle příkladu 2, kde bylo použito pouze 5 váhových procent suchého fenol formadehydového pojivá spolu s dalšími 6ti váhovými procenty suspenze fenolformaldehydového pojivá při koncentraci vody 50 váhových procent, což představuje celkové množství 8 váhových procent pojivá.

Příklad 3

Písek s maximální velikostí zrn 2 mm byl smíchán s 10 váhovými procenty práškového fenolového pojivového činidla do podoby sypké hmoty povrchové vrstvy. Skleněné vyztužené sítko s maskou o velikosti zhruba 5 mm bylo přiloženo na první spodní izolační vrstvu s hmotností 130 kg/m³ a na druhou horní vrstvu o hmotnosti 210 kg/m³. Na horní stranu sítka byla rovnoměrně rozprostřena sypká hmota povrchové vrstvy v množství 6,5 kg/m². Poté byl povrch zakryt skelnou vatou s povrchovou hmotností 50 g/m² a vytvrzen ve vytvrzovací peci. Po vytvrzení byla skelná vata sejmuta a výrobek byl rozřezán do konečné podoby izolační lepenky s pevnou povrchovou vrstvou podle tohoto vynálezu. Výrobek podle příkladu 3 se vyznačuje velmi vysokou mechanickou odolností a je proto velmi vhodný k izolování fasád např. před natíráním anebo omítáním.

Příklad 4

Výrobek podle tohoto vynálezu získaný způsobem výroby podle příkladu 1 byl porovnán s izolační vrstvou z příkladu 1 bez pevné povrchové vrstvy (podle normy ΕΝ 12430). Celková tloušťka výrobku byla 100 mm. Získané údaje jsou uvedeny v tabulce 1:

Tabulka 1	Hustota vrstev	Zátěž pri prohnutí 5 mm	Odpor vůči bodovému zatížení	Modul pružnosti
Rozměrová	dvojí hustota
hustota dosa-	210 kg/m³	563 N	124 kPa	2670 kPa
vadního stavu	130 kg/m⁵
techniky
Tento	210 kg/m³
vynález	130 kg/m³	1187N	156 kPa	6630 kPa
	2 kg/m²

Z tabulky je zřejmé, že pevná povrchová vrstva s hustotou 2 kg/m² podle tohoto vynálezu se vyznačuje výrazně zlepšenými fyzikálními vlastnostmi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. Izolační výrobek z minerálních vláken obsahující základovou izolační desku (1) z minerálních vláken a tuhou povrchovou vrstvu (5), kde základová izolační deska (1), která má hustotu 50 až 300 kg/m³ obsahuje minerální vlákna a pojící prostředek a tuhá povrchová vrstva (5) obsahuje 40 až 97 % hmotnostních minerálního materiálu pojeného organickým pojivém, vyznačující se tím, že organické pojivo je zde obsaženo v množství rozsahu io 3 % až 35% hmotnostních tuhé povrchové vrstvy (5), která má průměrnou hustotu 450 kg/m³.
2. Izolační výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že množství organického pojivá v tuhé povrchové vrstvě (5) je alespoň 8% hmotnostních.

15
3. Izolační výrobek podle kteréhokoliv předchozího nároku 1 a 2, vyznačující se tím, že základová izolační deska (1) zahrnuje izolační vrstvy (1'), (2) rozdílné hustoty a izolační vrstva (2) v sousedství tuhé povrchové vrstvy (5) má vyšší hustotu.
4. Izolační výrobek podle nároku 3, vyznačující se tím, že základová izolační des20 ka (1) zahrnuje první izolační vrstvu (V) s tloušťkou 25 až 300mm a hustotou 50 až 150 kg/m³ a druhou izolační vrstvu (2) s tloušťkou 10 až 40mm a hustotou 150 až 300 kg/m².
5. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž4, vyznačující se tím, že tuhá povrchová vrstva (5) je souvislou a homogenní vrstvou minerálního materiálu a

25 pojivá pokládanou na základovou izolační desku (1), přičemž pojivo je vulkanizováno nebo tvrzeno.
6. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž5, vyznačující se tím, že minerální materiál zahrnuje materiál vybraný ze zrnitého minerálního materiálu s prů30 měrnou velikostí částic 50 pm až 3 mm, zejména 50 pm až 2 mm a vláknitý materiál mletý na průměrnou délku vlákna pod 200 pm.
7. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že minerální materiál zahrnuje vláknitý materiál, který byl mletý na průměrnou délku pod

35 150pm.
8. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že tuhá povrchová vrstva (5) zahrnuje 40 % až 97 % hmotnostních mletého minerálního materiálu s průměrnou délkou vlákna pod 150pm.
9. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž7, vyznačující se tím, že tuhá povrchová vrstva (5) obsahuje 40 % až 97 % hmotnostních křemenného písku.
10. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž9, vyznačující se

45 tím , že na vnější plochu tuhé povrchové vrstvy (5) je vázána porézní tkaná nebo netkaná textilie.
11. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků lažlO, vyznačující se tím, že hustota tuhé povrchové vrstvy (5) je alespoň 600 kg/m³.
12. Izolační výrobek podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že hustota tuhé povrchové vrstvy (5) je alespoň 700 kg/m³.

-18CZ 303420 B6
13. Použití izolačního výrobku podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 11 jako střešní krytinu nebo obložení fasády.
14. Způsob výroby izolačního výrobku podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že se vytvoří základová izolační deska (1), obsahující minerální vlákna a pojící prostředek, která má hustotu 50 až 300 kg/m³, vytvoří se množství materiálů pro tuhou povrchovou vrstvu (5) obsahující 40 % až 97 % hmotnostních minerálního materiálu a 3 % až 35 % hmotnostních organického pojivá, množství tohoto materiálu se rozprostře na základovou izolační desku (1) z minerálních vláken jako povrchová vrstva (5), s hustotou alespoň 450 kg/m³, po vytvrzení organického pojivá následně se organické pojivo ošetří v rámci povrchové vrstvy k vytvoření tuhé povrchové vrstvy (5) s hustotou 450 kg/m³.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že množství materiálu se rozkládá na základovou izolační desku (1) z minerálních vláken plynulým a homogenním tokem tohoto materiálu obsahující 40 % až 97 % hmotnostních minerálního materiálu a 3 % až 35 % hmotnostních organického pojivá.
16. Způsob podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že pojící prostředek v základové izolační desce (1) se ošetřuje současně s pojícím prostředkem v tuhé povrchové vrstvě (5).
17. Způsob podle kteréhokoliv nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím, že materiál pro vytvoření tuhé povrchové vrstvy (5) obsahuje l % až 30 % hmotnostních vody, zejména 1 % až 10 %.
18. Způsob podle kteréhokoliv nároku 14ažl8, vyznačující se tím, že organické pojivo v materiálu se tvoří částečně jako v zásadě suchý prášek a částečně jako vodná suspenze.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že vodná suspenze se rovněž rozprostírá v základové izolační vrstvě (1').
20. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 15ažl9, vyznačující se tím, že hustota masy materiálu je alespoň 300 kg/m³.