CZ303316B6

CZ303316B6 - 1-Aziridino-1-hydroxyiminomethylové deriváty, zpusob jejich prípravy a léciva obsahující tyto slouceniny

Info

Publication number: CZ303316B6
Application number: CZ20021351A
Authority: CZ
Inventors: Kalvins@Ivars; Adrianov@Viktor; Shestakova@Irina; Kanepe@Iveta; Domracheva@Ilona
Priority date: 1999-09-24
Filing date: 2000-09-22
Publication date: 2012-08-01
Also published as: RU2264397C2; PL353863A1; ATE486847T1; US7078418B1; JP4860865B2; DE10082858D2; AU1991801A; PL204282B1; DE19947440A1; WO2001021585A3; EP1220838A2; DE50016022D1; HUP0203463A2; HUP0203463A3; CZ20021351A3; EP1220838B1; JP2003509489A; ES2355058T3; WO2001021585A2

Abstract

1-Aziridin-1-hydroxymethylové deriváty obecného vzorce I, zpusob prípravy techto sloucenin, léciva obsahující tyto slouceniny a jejich použití k lécbe tumoru a rakovinových onemocnení. Predmetem vynálezu je dále použití 1,2-bis-(aziridin-N-yl)glyoximu pro výrobu léciv k lécbe tumoru nebo rakovinových onemocnení.

Description

1-Aziridino—1 -hydroxyiminomethylové deriváty, způsob jejich přípravy a léčiva obsahující tyto sloučeniny

Oblast techniky

Vynález se týká 1-azÍridino-l-hydroxyiminomethylových derivátů, způsobu jejich přípravy a léčiv obsahujících tyto sloučeniny.

Dosavadní stav techniky

Doposud je znám pouze bisaziridinoxim, vzorec 1 (Andrianov, V. G., Eremeev, A. V., Zh. Org. Khim (1991), 27, 112 až 16; Eremeev A. V., Piskunova, I. P., Andrianov V, G., Liepins, E.,

Khim. Geterotsikl. Soedin (1982), (4) 488 až 94; Mosluoglu, E., Ahsen, V., J. Chem. Research (S) (1999), 142 až 143).

(1)

2o O biologických vlastnostech sloučeniny 1,1 ~[l,2-bis_(hydroxymethylimino-)-l,2-ethandiyl]bisaziridin vzorce 1 nebo o jejím využití jako léčiva nebylo dosud referováno.

Dále jsou z DE-OS 21 32 598 známé monoaziridinoximy, které jsou využívány jako herbicidy. Ve WO 97/16439 jsou popisovány také azíridinoximy, které jsou využívány k léčení onemocně25 ní, které souvisí s funkcí Chaperon systému. V žádném případě nebyly nikde popisovány bis-, tris- nebo tetraaziridinoximy.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je dát k dispozici 1-aziridino-l-hydroxyiminomethyl deriváty obecného vzorce 1, jakož i způsob jejich přípravy. Dalším úkolem je dát k dispozici léčiva, která obsahují sloučeniny obecného vzorce I:

V obecném vzorci I znamená R libovolný organický zbytek, který je v poloze kovalentně spojen se dvěma aziridinoximovými skupinami, substituenty R| a R₂ mohou nezávisle znamenat vodík, -CIE, ~C₂H₅, -CN, -COOH, -COOCH₃, =COOC₂H₅, -CONH₂ nebo C₆H₅ skupinu a n je celé číslo 2.

Je výhodné, když Rje vybráno z jednoduché vazby, lineárních nebo rozvětvených a nasycených nebo nenasycených alkanů nebo heteroalkanú s až 6 atomy uhlíku a čtyřmi heteroatomy, z C₃^Cg cykloalkanú, které jsou v daném případě substituovány krátkým řetězcem C₁-C6-alkyl- C|-C_ň45 alkoxy-, nitro-, amino-, monosubstituovanými amino a/nebo halogenovými zbytky, z heterocyklických sloučenin s 3 až 6 atomy v kruhu a až 4 heteroatomy, z aromatických sloučenin

-1 CZ 303316 B6 s maximálně 8 atomy v kruhu, které jsou v daném případě substituované kyano-, hydroxy-, krátkými C|-C₆ alkyl- C|-C₆-alkoxy-, tri halogenalkyl, nitro-, amino-, monosubstituovanými amino a/nebo halogenovými zbytky a heteroaryl s 3 až 7 atomy v kruhu a maximálně 4 heteroatomy.

Zvláště je výhodné, když základní skelet R je vybrán z jednoduché vazby, methan, ethan, ethen, ethín, propan, izopropan, butan, izobutan, sek-butan, pentan, izopentan, neopentan, hexan, azin, cyklopropan, cyklobutan, cyklopentan, cyklohexan, cykloheptan, cyklooktan, pyrrol, pyrrolin, pyrrolidin, imidazol, imidazolin, pyrazolidin, thiazol, thiazolin, thiazolidin, izothiazol, izothiazoio lín, izothiazol idin, benzothiazol, furan, dihydrofuran, tetrahydrofuran, benzofuran, thiofen, benzothiofen, oxazol, oxazolin, oxazolidin, benzoxazol, izoxazol, izoxazolin, izoxazolidin, piperidin, piperazin, pyrimidin, morfolin, dihydropyran, tetrahyd ropy ran, pyridazin, benzen, furoxan, imidazol, imidazolin, imidazol idin, pyrazol, pyrazolin, pyrazolidin, pyridin a jeho N-oxid, dihydropyridin, pyrimidin, pyrazin. Přitom je jasné, že příslušné heteroatomy jsou umístěny na libovolných pozicích v kruhu.

Dále je výhodné, aby R| a R₂ byly na sobě nezávislé vodíkové atomy nebo zbytek CONH₂. Zvláště výhodné jsou

2.6- bis-(l-aziridino-l-hydroxyimÍnomethyl)pyridm (6),

1.4- bis-(l-aziridino-l -hydroxyíminomethyl)benzen (7),

1.4- di {a-2-karbamoylaziridino-tt-hydroxyiminomethyl)benzen (8),

1.3- bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)benzen (9), l,3,5-tris-(l-aziridino~1-hydroxyiminomethyl)benzen (10),

1.3- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyimÍnomethyf)benzen (J_[),

2.6- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyÍminomethyl)pyridin (12),

3.5- bis-(l-aziridino“l-hydroxyiminomethyl)pyridin (13),

2.5- b i s—(1 -aziridino-1 -hydroxy iminomethy l)pyridin (14), ao 2,4-bis-(l-aziridino-t-hydroxyiminomethyl)pyridin (15),

2.5- bis-(l-aziridino-l~hydroxyiminomethyl)furan (16),

3.4- bis-[(aziridiny 1-1 j-hydroxy iminomethy l]furoxan (17), bis-(2-methoxykarbonylaziridino)glyoxim (18), bis-(2-karbamoylaziridino)glyoxim (19),

2,2'-azinobts-(l-aziridino-l-hydroxyÍmino)propan (20) a

2,2'-azinobis-[l~(2-karbamoylaziridino)-l-hydroxyimino]propan (21).

Dalším předmětem tohoto vynálezu je způsob přípravy sloučenin vynálezu aziridino-1-hydroxyiminomethyl derivátů, při kterém známým způsobem reaguje halogenderivát obecného vzorce II,

-2CZ 303316 B6 kde Ran mají výše udaný význam, s aziridinovým derivátem obecného vzorce III, kde R| a R₂mají výše udaný význam:

'lX^R1 (TO).

Rj

Sloučeniny vynálezu vzorce 1 se dají připravit známým způsobem podle schématu 1. K tomuto účelu jsou nitrily obecného vzorce IV reakcí s hydroxylaminhydrochloridem převedeny na karboxam idox i my obecné struktury VI. Diazotací v prostředí kyseliny chlorovodíkové se obdržely chlorované oximy struktury II, které mohou být nakonec převedeny reakcí s aziridinem vzorce io II na sloučeninu vynálezu vzorce I. Alternativou může být, jak udává schéma 1, syntéza vycházející z karboxylových kyselin V uskutečněná standardní metodou popsanou v literatuře. Experimentální metoda je udána v příkladech pro sekvenci IV IV III.

, 5 Reakční schéma I

Dalším předmětem tohoto vynálezu jsou léčiva, charakterizovaná obsahem sloučeniny podle 20 obecného vzorce I.

Předmětem tohoto vynálezu jsou také léčiva k orální, rektální, subkutánní, intravenózní nebo intramuskulámí aplikaci, která obsahují vedle běžných nosičů a plnidel sloučeninu obecného vzorce I jako účinnou látku.

-3CZ 303316 B6

Vhodné formy přípravků ajejich výroby jsou známy a popsány například v „Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxi“, Springer Verlag - Berlin - Heidelberg, 1991, svazek 2, str. 622 a dále.

Léčiva z vynálezu jsou vyráběna známým způsobem s obvyklými kapalnými nebo pevnými nosiči nebo plnidly a s použitím obvyklých farmaceuticko - technických pomocných látek odpovídajících žádnému způsobu aplikace s vhodným dávkováním. Výhodné přípravky jsou závislé na způsobu podání, který je vhodný pro orální aplikaci. Takové způsoby podání jsou například tablety, potahované tablety, dražé, tobolky, pilulky, prášek, roztok nebo suspenze nebo formy io deponování.

Samozřejmě mohou přicházet v úvahu také parenterální přípravky jako injekční roztoky. Dále budou nazývány jako přípravky také čípky,

Tablety mohou být obdrženy například ze směsi aktivní látky a známých pomocných látek, např. inertních plnidel jako dextróza, cukr, sorbit, manit, polyvinylpyrrolidon, látek urychlujících rozpad jako kukuřičný škrob nebo algová kyselina, pojidel jako škrob nebo želatina, zvlhčovadel jako stearát hořečnatý nebo mastek a/nebo prostředky k dosažení deponačního účinku jako karboxypolymethylen, karboxymethylcelulóza, celulózaacetátftalát nebo póly v iny lacetát. Tablety se mohou také skládat z více vrstev.

Dražé mohou být vyrobena potažením jader, analogicky vyrobených jako tablety, s využitím běžných prostředků pro potahování dražé, například polyvinylpyrrolidon, šelak, arabská guma, mastek, oxid titaničitý nebo cukr. Obal dražé může být složen z více vrstev a přitom může být využito pomocných látek uvedených výše u tablet.

Roztoky nebo suspenze s aktivní látkou vynálezu mohou obsahovat doplňkové prostředky jako sacharin, cyklamát nebo cukr jako i např. aromatické látky jako vanilin nebo pomerančový extrakt. Mohou kromě toho obsahovat suspendační látky jako natriumkarboxymethylcelulózu nebo pomocné konzervační látky jako p-hy droxy benzoát. Tobolky obsahující aktivní látku mohou být například vyrobeny tak, že se aktivní látka smíchá s inertním nosičem jako mléčný cukr nebo sorbit a zapouzdří se do želatinových kapslí. Čípky se dají vyrobit například smícháním k tomu předem stanovených nosičů jako neutrální tuky nebo polyethylenglykol popř. jeho derivátů. Samozřejmě mohou přicházet také v úvahu transdermální terapeutické systémy (TTS).

Sloučeniny vynálezu obecného vzorce 1 vykazují protinádorovou účinnost. V tabulce 1 jsou ukázány protinádorové aktivity jednotlivých sloučenin vynálezu v cytotoxickém testu s monobuněčnou vrstvou na vybraných buněčných liniích. Překvapující je přitom malá citlivost fibroblastů a endoteliálních buněk při aplikaci sloučenin vynálezu.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je využití 1-aziridino-l-hydroxyiminomethylových derivátů obecného vzorce I k výrobě léčiv určených k léčení tumorů nebo rakovinových onemocnění.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je využití l,T-[l,2-bis(hydroxymethylimino)-l,2-ethan45 diyljbisaziridinu (1) kvýrobě léčiv určených klečení tumorů nebo rakovinových onemocnění, rovněž i 1,1'-[1,2-bis(hydroxymethylimino)-l,2-ethandiyl]bisazÍndimi (1) k léčení tumorů nebo rakovinových onemocnění.

-4CZ 303316 B6

Tabulka 1

Protinádorová účinnost vybraných sloučenin podle vynálezu

Substance IC« [Ug/nú] Orgau/buněčná linie	i	6	14	2	9	10	16
Střevo	HT29	0,486	0,117	0,200	0,258	0,329	0,670	0,481
Žaludek	GXF 25 IL	0,781	0,020	0,717	0,542	1,506	3,964	1,661
Plíce	LXFL 529	0,441	0,027	0,006	0,038	0,063	0,100	0,099
Prs	401NL	0,040	0,207	0,011	0,018	0,060	0,043	0,039
Ledvina	944LL	0,923	0,115	0,198	0,348	0,788	0,750	1,359
Děloha	1138L	0,173	0,014	0,034	0,038	0,066	0,111	0,073

Na 12 vybraných buněčných liniích (tabulka 3) byla stanovena průměrná hodnota IC₅₀ (viz tabulka 2) sloučeniny vynálezu 6 ve srovnání s terapeutickým standardem 5-fluoruracilem (5FU).

Z těchto hodnot vyplývá zřetelná převaha sloučenin vynálezu nad terapeutickým standardem.

Tabulka 2

Srovnání protinádorového účinku 6 s terapeutickým standardem 5-fluoruracilem (5FU)

Sloučenina IC₅₀ [pg/ml]

6 0,030

5FU 0,054

Tabulka 3

Použité tumorové buněčné linie

Tumor	Buněčná linie
Prs	MAXF 401NL MCF-7
Střevo	HT29
Žaludek	GXF251L
Plíce	LXFA 629L LXFE66L LXFL529
Melanom	MEXF 462NL MEXF514L
Vaječník	OVCAR3
Ledvina	RXF 944L
Děloha	UXF 1138L

-5 CZ 303316 B6

Následující příklady vysvětlují vynález.

Příklady provedení vynálezu

Příklad I

Příprava 2,6-bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)pyridinu 6

Py r id i n-2,6-d ikarboxam idox i m

K roztoku hydroxy lamin hydrochloridu (18,07 g; 26 mmol) a NaOH (10,40 g; 26 mmol) v H₂O (90 ml) je za silného míchání přikapán roztok pyridin-2,6-dikarbonitrilu (12,9g; 10 mmol) v ethanolu (60 ml). Nastane exotermní reakce, následně je roztok míchán 1,5 h při 40 až 50 °C. Po ochlazení je sraženina odfiltrována a promyta vodou. Po vysušení se obdrží 16,5 g (85 %) produktu. Teplota tání 237 až 239 °C. 'H-NMR (DMSO-d₆): δ 6,20 (4H, s, NH₂); 7,76 (3H, s C_SH,N); 9,76 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 43,6; H 4,5; N 35,9 - vyp.: C 43,1; H 4,6; N 35,9.

Dichlorid kyseliny pyridin-2,6-dihydroxamové

K ochlazenému roztoku pyridin-2,6-dikarboxamidoximu (1,95 g; 10 mmol) ve zředěné HCI (20 ml konc. HCI + 8 mi H₂O) je za stálého míchání opatrně přikapán roztok NaNO₂ (1,78 g; 25 mmol) v H₂O (5 ml). Po 1,5 h při 0 až 10 °C je roztok dále míchán 12 h při teplotě místnosti.

Následně je sraženina odfiltrována a promyta vodou. Po vysušení se obdrží 2,0 g (79 %) produktu. Teplota tání 168 až 170 °C (rozkl.). 'iI-NMR (DMSO-d₆): δ 8,00 (3H, s, C₅H₃N); 12,7 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 33,7; H 2,2; N 16,6-vyp.: C 33,3; H 2,2; N 16,7.

2,6—bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)pyridin 6

K roztoku aziridinu (0,65 g; 15 mmol) a N(CH₂H₅)₃ (2,0 g; 20 mmol) v acetonitrilu (20 ml) ochlazeném na 0 °C je za stálého míchání po kapkách přidána suspenze dichloridu kyseliny pyridin-2,6-dihydroxamové (1,26 g; 5 mmol) v CH₃CN (20 ml). Je míchána 90 min a vysrážený triethylaminhydrochlorid je odfiltrován. Filtrát je zahuštěn na rotační vakuové odparce aje přidán ethylacetát. Znovu je zfiltrován a produkt je promyt CHCI₃. Po vysušení se obdrží 0,76 g (60 %) produktu. Teplota tání 194 až 196°C (rozkl.). 'HNMR: δ 2,31 (8H, s, CH₂); 7,73 (3H, s, C3H5N); 10,64 (2H, s OH), CHN (%) nal.: C 52,4; H 5,3; N 27,5 (C₁,H₎3N₅O₂ x 0,25^0) - vyp.: C 52,5; H 5,4; N 27,8.

Analogickým způsobem se obdrží následující sloučeniny:

Příklad 2 l,4-bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)benzen 7,

Teplota tání 220 až 222 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,20 (8H, s, CH₂); 7,00 (4H, s, C₆H₄); 12,6 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 58,3; H 5,9; N 22,4 (C₁₂H_l4N4O₂) - vyp.: C 58,5; H 5,7; N 22,7.

-6CZ 303316 B6

Příklad 3

1,4-d i-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyim inomethy l)benzen 8

Teplota tání 248 až 250 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,36 (4H, s, CH₂); 2,82 (2H, m, CH); 7,16 a 7,47 (vždy 2H, s, NH₂); 7,64 (4H, s, C₆H₄); 10,6 (2H, s, OH). CHN (%) nak: C 50,3; H 4,9; N 24,9 (C₁₄H₁₆N₆O₄) - vyp.: C 50,6; H 4,8; N 25,3.

Příklad 4

1,3-bis-(l-aziridino-l-hydroxy iminomethyl)benzen 9

Teplota tání 179 až 181 °C (rozkk). 'H-NMR: δ 2,17 (8H, s, CH₂); 7,31 (IH, t, C₆H); 7,62 (2H, d, C₆H₂); 8,11 (IH, s, C₆H); 11,3 (2H, s, OH). CHN (%) nak; C 58,7; H 5,8; N 22,3 (C,₂H,₄N₄O₂) - vyp.: C 58,5; H 5,7; N 22,7.

2o Příklad 5

1,3,5—tris—(1 -aziridino-1 -hydroxy i m inomethy l)benzen 10

Teplota tání > 300 °C (rozkk). 'H-NMR: δ 2,16 (12H, s, CH₂); 8,00 (3H, s, C₆H₃); 11,4 (3H, s, 25 OH). CHN (%) nak: C 54,1; H 5,4; N 25,0 (C₁₅H₁₈N₆O₃) - vyp.: C 54,5; H 5,5; N 25,4.

Příklad 6 so 1,3-di-(a-2-karbamoylaziridÍno-a-hydroxyiminomethyl)benzen JJ.

Teplota tání 209 až 211 °C (rozkk). 'H-NMR: δ 2,38 (4H, m, CH₂); 3,02 (2H, m, CH); 7,6 a 7,42 (vždy 2H, s, s, NH₂); 7,42 (IH, t, C_ÓH); 7,91 (IH, t, C₆H); 10,6 (2H, m, OH). CHN (%) nak: C 45,9; H 5,3; N 22,8 (C₁₄H₁₆N₆O₄ x 2H₂O)~ vyp.: C 45,6; H 5,5; N 22,8.

Příklad 7

2,5-di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)pyridin 12

Teplota tání 206 až 208 °C (rozkk). 'H-NMR: δ 2,38 (4H, m, CH₂); 2,96 (2H, m, CH); 7,11 a 7,40 (vždy 2H, ss, NH₂); 7,76 (3H, s, C₅H₃N); 10,78 (2H, s, OH). CHN (%) nak: C 46,6; H 4,6; N 29,0 (C_I3H_l5N₇O₄) - vyp.: C 46,8; H 4,5; N 29,4.

Příklad 8

3,5-bis-(1-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)pyridin 13

Teplota tání > 300 °C (rozkk). 'H-NMR (DMSO-d_ó): δ 2,27 (8H, s, CH₂); 8,29 (1H, t, 4-C₅HN); 8,78 (2H, d, 2,6—C₅H₂N); 11,7 (2H, s, OH). CHN (%) nak: C 53,7; H 5,1; N 28,2 (C,,H₁₃N₅O₂) vyp.: C 53,4; H 5,3; N 28,3.

-7 CZ 303316 B6

Příklad 9

2,5-bis-(l-azÍridÍno-l-hydroxyiminomethyl)pyrÍdin 14

Teplota tání 190 až 192 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,22 (4H, s, CH₂); 2,26 (4H, s, CH₂); 7,76 (IH, d, C_SNH); 7,96 (IH, d, CsHN); 8,78 (IH, s, C,HN); 11,7 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 53,8; H 5,2; N 28,0 (C, ,H„N_SO₂) - vyp.: C 53,4; H 5,3; N 28,3.

Příklad 10

2,4—bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)pyridin 15

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). ^lH-NMR: δ 2,20 (8H, s, CH₂); 7,53 (IH, dd, C₅HN); 8,16 (IH, d, C₅HN); 8,51 (1H„ d, C₅HN); 11,6 (IH, s, OH); 11,8 (IH, s, OH). CHN (%) nal.: C 53,4; H 5,5; N 28,0 (Ci_tH,₃N₅O₂) - vyp.: C 53,4; H 5,3; N 28,3.

Příklad 11

2,5-bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)furan 16

Teplota tání 182 až 184 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,22 (8H, s, CH₂); 6,78 (2H, s, C₄H₂O); 10,5 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 47,3; H 5,6; N 22,1 (C₁₀H|₂N₄O₄) - vyp.: C 47,2; H 5,6; N 22,0.

Příklad 12

3,4—bis—[(azíridiny 1— 1 /-hydroxy im ΐ nomethyl)]furoxan Π

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,18 (4H, s, CH₂); 2,43 (4H, s, CH₂); 11,1 (IH, s, OH); 1 1,4 (IH, s, OH). CHN (%) nal.: C 38,2; H 4,2; N 32,9 (C₈H₁₀N₆O₄) - vyp.: C 37,8; H 4,0; N33J.

Příklad 13

Bis-(2-methoxykarbonylaziridino)glyoxim 18

Teplota tání 212 až 214 °C (rozkl.). ‘H-NMR: δ 2,36 (4H, m, CH₂); 2,96 (2H, m, CH); 3,62 (6H, s, CH₃); 10,71 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 42,3; H 5,0; N 19,3 (C₁₀H,₄N₄O₆) - vyp.: C 42,0; H 4,9; N 19,6.

Příklad 14

Bis-(2-karbamoyfaziridino)glyoxim J_9

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,28 (IH, m, CH); 2,40 (IH, m, CH); 2,83 (IH, m, CH); 7,09 až 7,24 (vždy IH, s, s,NH₂); 10,65 (IH, s, OH). CHN (%) nal.: C 37,1; H 4,8; N 32,1 (C₈H,₂N„O₄) - vyp.: C 37,5; H 4,7; N 32,8.

-8CZ 303316 B6

Příklad 15

2,2'-azinobis-(l-aziridino-l-hydroxyimino)propan 20

Teplota tání 172 až 174 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 1,91 (6H, s, CH,); 2,20 (8H, s, CH₂); 10,9 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 46,2; H 4,5; N 32,2 (C_l0H₁₆N₆O₂) - vyp.: C 46,0; H 6,6; N 32,2.

io Příklad 16

2,2'-azinobis-[l-(2-karbamoylaziridino)-l-hydroxyimino]propan 2_L

Teplota tání 242 až 244 °C (rozkl.). ’Η-NMR: δ 1,98 (6H, s, CH,); 2,53 (2H, s, CH₂); 2,53 (2H, m, CH,); 2,89 (2H, m, CH); 7,04 a 7,22 (vždy 2H, ss, NH,); 11,02 (2H, s, OH). CHN (%) nal.; C 41,6; H 5,4; N 32,1 (C,₂H,₈N₈O₄ x 0,5 H₂O)-vyp.: C 41,5; H 5,5; N 32,3.

Příklad 19

K prozkoumání anti pro liferativn ích vlastností sloučenin vynálezu bylo provedeno modifikované propidium-jodidové stanovení (Dengler, W. A., Schulte, J., Berger P. B., Mertelsmann, R., Fiebig, Η. H.: Anti-Cancer Druha 6, 522 až 532, (1995)),jakje následně popsáno:

Nádorové buňky nacházející se v exponenciální fázi růstu (RPMI médium, 10 % FS) byly sklizeny, byla stanovena buněčná koncentrace a byly převedeny do 96-jamkové destičky (140 μΐ buněčné suspenze, 1 x 105 nebo 5 x 104 buněk/ml). Po dalších 24 hodinách, kdy začaly buňky znovu exponenciálně růst, bylo přidáno 10 μί v médiu rozpuštěné testovací substance (každá testovací koncentrace byla sledována ve třech paralelních pokusech). Po 3 až 6 denní inkubaci (v závislosti na rychlosti zdvojení buněk) bylo kultivační médium vyměněno za 200 μί čerstvého média, které obsahuje propidiumjodid (25 pg/ml). 96-jamkové destičky byly uloženy po dobu 24 h při -18 °C, aby bylo dosaženo totální buněčné smrti. Po rozmražení destiček byla měřena fluorescence pomocí Millipore Cytoflour 2350 (excitace 530 nm, emise 620 nm). IC₅o hodnota testovaných sloučenin byla vypočítaná podle publikovaného vzorce. Jestliže není možno stanovit

IC₅₀ v rámci hodnot kalibrační křivky, pro výpočet bude použita nejnižší, popř. nejvyšší prozkoumaná koncentrace.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

5 1. 1-Aziridino-1-hydroxyiminomethy lové deriváty obecného vzorce 1:

kde R je kovalentně spojen se dvěma aziridinoximovými skupinami, vybraný z jednoduché vazby, lineárních nebo rozvětvených a nasycených nebo nenasycených alkylů nebo heteroalkylů s až 6 atomy uhlíku a 4 heteroatomy, aC₃-C« cykloalkylů, kteréjsou případně substituovány Ci-C₆-alkylem, Ci-C₆-alkoxy, nitro, is amino a/nebo halogenem, heterocyklických skupin s 3 až 6 atomy v kruhu a až 4 heteroatomy, aromatických skupin s až 8 atomy v kruhu, které jsou případně substituované kyano, hydroxy,

20 C|-C₆ alkylem, Ci-C₆-alkoxy, nitro, amino, trihalogenalkylem a/nebo halogenem a heteroarylů s 3 až 7 atomy v kruhu a až 4 heteroatomy,

Ri a R₂ znamenají nezávisle vodík nebo -CH₃, -C₂H₅, -CN, -COOH, -COOCH₃, -COOC₂H₅,

25 -CONH? nebo C₆H₅ skupinu, n je celé číslo 2, s výhradou l,2-bis-(aziridin-N-yl)glyoximu a l,2-bis-(2-methylaziridin-N-yl)glyoximu.
2. 1-Aziridino-l-hydroxyiminomethylové deriváty podle nároku 1 obecného vzorce 1, kde základní skelet R je vybrán ze skupiny jednoduchá vazba, methan, ethan, ethen, ethin, propan, izopropan, butan, izobutam, sek-butan, pentan, izopentan, neopentan, hexan, azin, cyklopropan, cyklobutan, cyklopentan, cyklohexan, cykloheptan, cyklooktan, pyrrol, pyrrolin, pyrrolidin, imi35 dazol, imidazol in, pyrazolidin, thiazol, thiazol in, thiazolidin, izothiazol, izothiazolin, izothiazolidin, benzothiazol, furan, dihydrofuran, tetrahydrofuran, benzofuran, thiofen, benzothiofen, oxazol, oxazolin, oxazolidin, benzoxazol, izoxazol, izoxazolin, izoxazolidin, piperidin, piperazin, pyrimidin, morfolin, dihydropyran, tetrahydropyran, pyridazin, benzen, furoxan, imidazolidin, pyrazol, pyrazolin, pyridin ajeho N-oxid, dihydropyridin, pyrazin.
3. 1-Aziridino-l-hydroxyiminomethylové deriváty podle kteréhokoli z předchozích nároků obecného vzorce I, kde Ri a R₂ jsou na sobě nezávislé vodíkové atomy nebo zbytek -CONH?.
4. 1-Aziridino-l-hydroxymethyl deriváty podle nároku 1, kterými jsou

2,6-bis-(l-azirid'^no-l^_*ⁱydroxyiminomethyl)pyridin (6),

1.4- bis-{l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)benzen (7),

1.4- di-(a-2-karbamoylaziridino-<x-hydroxyiminomethyl)benzen (8),

1,3—bis—{1 -aziridino-1 -hydroxy iminomethy l)benzen (9),

- 10CZ 303316 B6

1.3- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxy iminomethy l)benzen (11),

2,6-di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyimÍnomethyl)pyridin (12),

3.5- bis-(l-azÍridino-l-hydroxyimÍnomethyl)pyrÍdin (13),

2.5- bis-~( l-aziridino-1-hydroxy iminomethy l)pyridin (14),
5 2,4-bis-<l-aziridino-l-hydroxyÍminomethyl)pyridin (15),

2.5- bis-( l-aziridino-1 -hydroxy i mi nomethy l)furan (16),

3.4— bis-[(aztridiny 1-1 )-hydroxy iminomethy Ijfuroxan (17), bis~(2-methoxykarbony laziridino)glyoxim (18), bis-(2-karbamoylaziridino)glyoxim (19), io 2,2'-azinobis-( l-aziridino~l-hydroxyimino)propan (20) a

2,2 '-azinobis—[ 1 -{2-karbamoy laziridino)-! -hydroxyiminojpropan (21).

5. Způsob přípravy 1-aziridino-l -hydroxy iminomethy lových derivátů podle nároku 1, vyznačující se tím, že se nechají reagovat halogenderiváty obecného vzorce II, kde Ran mají význam jako v nároku 1, s derivátem aziridinu obecného vzorce III, (ni),

Rj kde R| a R₂ mají význam jako v nároku 1.
6. Léčivo, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle kteréhokoli z nároků 1 25 až 4,
7. 1-Aziridino-l-hydroxyiminomethylové deriváty podle nároku 1 pro použití k léčbě tumorů nebo rakovinových onemocnění.

30 8. Použití 1,2-bis~-(aziridin-N-yl)glyoximu pro výrobu léčiv k léčbě tumorů nebo rakovinových onemocnění.