CZ20021351A3

CZ20021351A3 - 1-aziridino-1-hydroxyiminomethylové deriváty, způsob jejich přípravy a léčiva obsahující tyto sloučeniny

Info

Publication number: CZ20021351A3
Application number: CZ20021351A
Authority: CZ
Inventors: Ivars Kalvins; Viktor Adrianov; Irina Shestakova; Iveta Kanepe; Ilona Domracheva
Original assignee: Analyticon Discovery Gmbh
Priority date: 1999-09-24
Filing date: 2000-09-22
Publication date: 2002-07-17
Also published as: RU2264397C2; CZ303316B6; WO2001021585A2; PL204282B1; ATE486847T1; HUP0203463A2; DE19947440A1; HUP0203463A3; DE10082858D2; US7078418B1; AU1991801A; ES2355058T3; JP2003509489A; DE50016022D1; WO2001021585A3; PL353863A1; EP1220838A2; JP4860865B2; EP1220838B1

Description

í-Aziridino-l-hydroxyiminomethylové deriváty, způsob jejich přípravy a léčiva obsahující tyto sloučeniny

Oblast techniky

Vynález se týká 1-aziridino-l-hydroxyiminomethylových derivátů, způsobu jejich přípravy a léčiv obsahujících tyto sloučeniny.

Dosavadní stav techniky

Doposud je znám pouze bisaziridinoxim, vzorec 1 (Andrianov, V. G., Eremeev, A. V.,

Zh. Org. Khim (1991), 27, 112-16; Eremeev A. V., Piskunova, I. P., Andrianov V. G.,

Liepins, E., Khim. Geterotsikl. Soedin (1982), (4) 488-94; Mosluoglu, E., Ahsen, V., J.

Chem. Research (S) (1999), 142-143).

(1)

O biologických vlastnostech sloučeniny l,r-[l,2-bis-(hydroxymethylimino-)-l,2-ethandiyljbis-aziridin (i) nebo o jejím využití jako léčiva nebylo dosud referováno.

Dále jsou z DE-OS 21 32 598 známé monoaziridinoximy, které jsou využívány jako herbicidy. VeWO 97/16439 jsou popisovány také aziridinoximy, které jsou využívány k léčení onemocnění, které souvisí s funkcí Chaperon systému. V žádném případě nebyly nikde popisovány bis-, tris- nebo tetraaziridinoximy.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je dát k dispozici 1-aziridino-l-hydroxyiminomethyl deriváty obecného vzorce I, jakož i způsob jejich přípravy. Dalším úkolem je dát k dispozici léčiva, která obsahují sloučeniny obecného vzorce I:

(I) ·* · • · · · • · · • · • · · • · ·· «· ·· ♦ « ·

V obecném vzorci I znamená R libovolný organický zbytek, který je v poloze kovalentně spojen se dvěma aziridinoximovými skupinami, substituenty Ri a R₂ mohou nezávisle znamenat vodík, -CH₃, -C₂H₅, -CN, -COOH, -COOCH₃, -COOC₂H₅, -CONH₂ nebo C₆H₅skupinu a n je celé číslo 2.

Je výhodné, když R je vybráno z jednoduchou vazbou připojených lineárních nebo rozvětvených a nasycených nebo nenasycených alkanů nebo heteroalkanů s minimálně 6 atomy uhlíku a čtyřmi heteroatomy, z C3-C8 cykloalkanů, které jsou v daném případě substituovány krátkým řetězcem Ci-Có-alkyl-, Ci-C₆-alkoxy-, nitro-, amino-, monosubstituovanými amino a/nebo halogenovými zbytky, z heterocyklických sloučenin s 3 až 6 atomy v kruhu a 4 heteroatomy, z aromatických sloučenin s maximálně 8 atomy v kruhu, které jsou v daném případě substituované kyano-, hydroxy-, krátkými Ci-C₆ alkyl-, Ci-C6-alkoxy-, nitro-, amino-, monosubstituovanými amino a/nebo halogenovými zbytky a heteroaryly s 3 až 7 atomy v kruhu a maximálně 4 heteroatomy.

Zvláště je výhodné, když základní skelet R je vybrán z jednoduché vazby, methyl, ethan, ethen, ethyn, propan, isopropan, butan, isobutan, sek-butan, pentan, isopentan, neopentan, hexan, azin, cyklopropan, cyklobutan, cyklopentan, cyklohexan, cykloheptan, cyklooktan, pyrrol, pyrrolin, pyrrolidin, imidazol, imidazolin, pyrazolidin, thiazol, thiazolin, thiazolidin, isothiazol, isothiazolin, isothiazolidin, benzothiazol, furan, dihydrofuran, tetrahydrofuran, benzofuran, thiofen, benzothiofen, oxazol, oxazolin, oxazolidin, benzoxazol, isoxazol, isoxazolin, isoxazolidin, piperidin, piperazin, pyrimidin, morfolin, dihydropyran, tetrahydropyran, pyridazin, benzen, furoxan, imidazol, imidazolin, imidazolidin, pyrazol, pyrazolin, pyrazolidin, pyridin a jeho N-oxid, dihydropyridin, pyrimidin, pyrazin. Přitom je jasné, že příslušné heteroatomy jsou umístěny na libovolných pozicích v kruhu.

Dále je výhodné, aby Ri a R₂ byly na sobě nezávislé vodíkové atomy nebo zbytek CONH₂.

Zvláště výhodné jsou

2.6- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (6),

1.4- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (7),

1.4- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)benzen (8),

1,3 -bi s-( l -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (9),

1,3,5-tri s-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (10),

1,3-di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)benzen (11),

2.6- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)pyridin(12),

44» • 4 • 4 • 4 • 4 • 4» ·

• 4 4 • 4444

4 · ·>*«

3,5-bis-( 1-aziridino-1-hydroxyiminomethyl)pyridin (13),

2,5 -bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (14),

2.4- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (15),

2,5 -bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)furan (16),

3.4- bis-[(aziridinyl-l)-hyydroxyiminomethyl]furoxan(17), bis-(2-methoxykarbonylaziridino)glyoxim (18), bis-(2-karbamoylaziridino)glyoxim (19),

2,2’-azinobis-(l-aziridino-l-hydroxyimino)propan (20) a

2,2’-azinobis-[ 1 -(2-karbamoylaziridino)-l -hydroxyimino]propan (21).

Dalším předmětem tohoto vynálezu je způsob přípravy sloučenin vynálezu aziridino- 1-hydroxyimonomethyl derivátů, při kterém známým způsobem reaguje halogenderivát obecného vzorce II, ,N—OH

RCl (II), kde Ran mají výše udaný význam, s aziridinovým derivátem obecného vzorce III, kde Ri a R₂ mají výše udaný význam:

Yx^Rl (III) r₂

Sloučeniny vynálezu vzorce I se dají připravit známým způsobem podle schématu 1. K tomuto účelu jsou nitrily obecného vzorce IV reakcí s hydroxylaminhydrochloridem převedeny na karboxamidoximy obecné struktury VI. Diazotací v prostředí kyseliny chlorovodíkové se obdržely chlorované oximy struktury II, které mohou být nakonec převedeny reakcí s aziridinem vzorce II na sloučeninu vynálezu vzorce I. Alternativou může být, jak udává schéma 1, syntéza vycházející z karboxylových kyselin V uskutečněná standardní metodou popsanou v literatuře. Experimentální metoda je udána v příkladech pro sekvenci IV VI II I.

• · • · • · « · · · * ···· ··· · · · · ·· · • · · · · ·«···<>· · · ··· ·· · ··· ····· 9 9 9 999999

Reakční schéma 1

Dalším předmětem tohoto vynálezu jsou léčiva, charakterizovaná obsahem sloučeniny podle obecného vzorce I.

Předmětem tohoto vynálezu jsou také léčiva k orální, rektální, subkutánní, intravenózní nebo intramuskulámí aplikaci, která obsahují vedle běžných nosičů a plnidel sloučeninu obecného vzorce I jako účinnou látku.

Vhodné formy přípravků a jejich výroby jsou známy a popsány například v „Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxi“, Springer Verlag - Berlin - Heidelberg, 1991, svazek 2, str. 622 a dále.

Léčiva z vynálezu jsou vyráběna známým způsobem s obvyklými kapalnými nebo pevnými nosiči nebo plnidly a s použitím obvyklých farmaceuticko - technických pomocných látek odpovídajících žádanému způsobu aplikace s vhodným dávkováním. Výhodné přípravky jsou závislé na způsobu podání, který je vhodný pro orální aplikaci. Takové způsoby podání jsou například tablety, potahované tablety, dražé, tobolky, pilulky, prášek, roztok nebo suspenze nebo formy deponování.

·· · · · · · · · • « · · 0000000 » 0 ···»· ft · 0 0 0 000000

Samozřejmě mohou přicházet v úvahu také parentální přípravky jako injekční roztoky.

Dále budou nazývány jako přípravky také čípky.

Tablety mohou být obdrženy například ze směsi aktivní látky a známých pomocných látek, např. inertních plnidel jako dextróza, cukr, sorbit, manit, polyvinylpyrrolidon, látek urychlujících rozpad jako kukuřičný škrob nebo algová kyselina, pojidel jako škrob nebo želatina, zvlhčovadel jako stearát hořečnatý nebo mastek a/nebo prostředky k dosažení deponačního účinku jako karboxypolymethylen, karboxymethylcelulóza, celulózaacetátftalát nebo polyvinilacetát. Tablety se mohou také skládat z více vrstev.

Dražé mohou být vyrobena potažením jader, analogicky vyrobených jako tablety, s využitím běžných prostředků pro potahování draže, například polyvinylpyrrolidon, šelak, arabská guma, mastek, oxid titaničitý nebo cukr. Obal dražé může být složen z více vrstev a při tom může být využito pomocných látek uvedených výše u tablet.

Roztoky nebo suspenze s aktivní látkou vynálezu mohou obsahovat doplňkové prostředky jako sacharin, cyklamát nebo cukr jako i např. aromatické látky jako vanilin nebo pomerančový extrakt. Mohou kromě toho obsahovat suspendační látky jako natriumkarboxymethylcelulózu nebo pomocné konzervační látky jako p-hydroxybenzoát. Tobolky obsahující aktivní látku mohou být například vyrobeny tak, že se aktivní látka smíchá s inertním nosičem ' jako mléčný cukr nebo sorbit a zapouzdří se do želatinových kapslí. Čípky se dají vyrobit například smícháním k tomu předem stanovených nosičů jako neutrální tuky nebo polyethylenglykol, popř. jeho derivátů. Samozřejmě mohou přicházet také v úvahu transdermální terapeutické systémy (TTS).

Sloučeniny vynálezu obecného vzorce I vykazují protinádorovou účinnost. V tabulce 1 jsou ukázány protinádorové aktivity jednotlivých sloučenin vynálezu v cytotoxickém testu s monobuněčnou vrstvou na vybraných buněčných liniích. Překvapující je přitom malá citlivost fibroblastů a endoteliálních buněk při aplikaci sloučenin vynálezu.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je využití 1-aziridino-l-hydroxyiminomethylových derivátů obecného vzorce I k výrobě léčiv určených k léčení tumorů nebo rakovinových onemocnění.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je využití l,r-[l,2-bis-(hydroxymethylimino)-l,2-ethandiyl]bis-aziridinu (i) k výrobě léčiv určených k léčení tumorů nebo rakovinových onemocnění, rovněž i l,l’-[l,2-bis-(hydroxymethylimino-)-l,2-ethandiyl]bis-aziridinu (I) k léčení tumorů nebo rakovinových onemocnění.

Tabulka 1:

Protinádorová účinnost vybraných sloučenin podle vynálezu

Substance IC50 [gg/ml] Organ/buněčná linie	1	6	14	7	9	10	16
Střevo	HT29	0,486	0,117	0,200	0,258	0,329	0,670	0,481
Žaludek	GXF 251L	0,781	0,020	0,717	0,542	1,506	3,964	1,661
Plíce	LXFL 529	0,441	0,027	0,006	0,038	0,063	0,100	0,099
Prs	401NL	0,040	0,207	0,011	0,018	0,060	0,043	0,039
Ledvina	944LL	0,923	0,115	0,198	0,348	0,788	0,750	1,359
Děloha	1138L	0,173	0,014	0,034	0,038	0,066	0,111	0,073

Na 12 vybraných buněčných liniích (tabulka 3) byla stanovena průměrná hodnota IC50 (viz tabulka 2) sloučeniny vynálezu 6 ve srovnání s terapeutickým standardem 5- fluoruracilem (5FU).

Z těchto hodnot vyplývá zřetelná převaha sloučenin vynálezu nad terapeutickým standardem.

Tabulka 2:

Srovnání protinádorového účinku (6) s terapeutickým standardem 5- fluourouracilem (5FU)

Sloučenina IC50 [pg/ml] (6) 0,030

5FU 0,054

Tabulka 3:

Použité tumorové buněčné linie

Tumor	Buněčná linie
Prs	MAXF 401NL
•	MCF-7
Střevo	HT29
Žaludek	GXF251L
Plíce	LXFA 629L LXFE66L LXFL529

• ·· ·· · ·· ·· • 4 4 · φ»· 444· • ·* 4 4 4 · 4 · ·

444 4444444 · ·

444 4 · · 4 4 4

444·« ·· · 4·····

Melanom	MEXF 462NL MEXF 514L
Vajeěník	OVCAR3
Ledvina	RXF 944L
Děloha	UXF 1138L

Následující příklady vysvětlují vynález.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava 2,6-bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)pyridinu (6)

Pyridin-2,6-dikarboxamidoxim

K roztoku hydroxylaminhydrochloridu (18,07 g; 26 mmol) a NaOH (10,40 g; 26 mmol) v Η₂Ο (90 ml) je za silného míchání přikapán roztok pyridin-2,6-dikarbonitrilu (12,9 ' g; 10 mmol) v ěthanolu (60 ml). Nastane exotermní reakce, následně je roztok míchán 1,5 h při 40 - 50 °C. Po ochlazení je sraženina odfiltrována a promyta vodou. Po vysušení se obdrží

16,5 g (85 %) produktu. Teplota tání 237 až 239 °C. ’Η-NMR (DMSO-d₆): δ 6,20 (4H, s, NH₂); 7,76 (3H, s C5H3N); 9,76 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 43,6; H 4,5; N 35,9 - vyp.: C 43,1; H 4,6; N 35,9.

Dichlorid kyseliny pyridin-2,6-dihydroxamové

K ochlazenému roztoku pyridin-2,6-dikarboxamidoximu (1,95 g; 10 mmol) ve zředěné HCI (20 ml konc. HCI + 8 ml H₂O) je za stálého míchání opatrně přikapán roztok NaNO₂(1,78 g; 25 mmol) v H₂O (5 ml). Po 1,5 h při 0 až 10 °C je roztok dále míchán 12 h při laboratorní teplotě. Následně je sraženina odfiltrována a promyta vodou. Po vysušení se obdrží 2,0 g (79 %) produktu. Teplota tání 168 až 170 °C (rozkl.). ’Η-NMR (DMSO-de): δ 8,00 (3H, s, C5H3N); 12,7 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 33,7; H 2,2; N 16,6 - vyp.: C 33,3; H 2,2; N

16,7.

2,6-bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (6)

K roztoku aziridinu (0,65 g; 15 mmol) a N(C2H₅)3 (2,0 g; 20 mmol) v acetonitrilu (20 ml) ochlazeném na 0 °C je za stálého míchám po kapkách přidána suspenze dichloridu kyseliny pyridin-2,6-dihydroxamové (1,26 g; 5 mmol) VCH3CN (20 ml). Je míchána 90 min a vysrážený triethylaminhydrochlorid je odfiltrován. Filtrát je zahuštěn na rotační vakuové odparce a je přidán ethylacetát. Znovu je zfiltrován a produkt je promyt CHCI3. Po vysušení se obdrží 0,76 g (60 %) produktu. Teplota tání 194 až 196 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,31 (8H, s, CH₂); 7,73 (3H, s, C3H5N); 10,64 (2H, sOH). CHN (%) nal.: C 52,4; H 5,3; N 27,5 (C11H13N5O2 x 0,25 H₂O) - vyp.: C 52,5; H 5,4; N 27,8.

Analogickým způsobem se obdrží následující sloučeniny:

Příklad 2

1.4- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (7),

Teplota tání 220 až 222 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,20 (8H, s, CH₂); 7,00 (4H, s, C₆H₄);

12,6 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 58,3; H 5,9; N 22,4 (C12H14N4O2) - vyp.: C 58,5; H 5,7; N

22,7.

Příklad 3

1.4- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)benzen (8)

Teplota tání 248 až 250 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,36 (4H, s, CH₂); 2,82 (2H, m, CH);

7,16 a 7,47 (vždy 2H, s, s, NH₂); 7,64 (4H, s, C₆H₄); 10,6 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 50,3; H 4,9; N 24,9 (C₁₄H,₆N₆O₄) - vyp.: C 50,6; H 4,8; N 25,3.

Příklad 4

1,3 -bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (9)

Teplota tání 179 až 181 °C (rozkl.). *H-NMR: δ 2,17 (8H, s, CH₂); 7,31 (1H, t, C₆H);

7,62 (2H, d, C₆H₂); 8,11 (1H, s, C₆H); 11,3 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 58,7; H 5,8; N 22,3 (C12H14N4O2) - vyp.: C 58,5; H 5,7; N 22,7.

• ·· »φ φ Φ· ··

Φ « Λ 9 Φ · φ Φ · Φ · φ φ » φ · · φ · · » • · φ * φ ······· · φ • φφ φ φ φ · φ · « · φ φ · φφ · φφ φ φ φ φ

Příklad 5

1,3, 5-tri s-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (10)

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). ‘H-NMR: δ 2,16 (12H, s, CH₂); 8,00 (3H, s, C^);

11,4 (3H, s, OH). CHN (%) nal.: C 54,1; H 5,4; N 25,0 (Ci₅Hi₈N₆O₃) - vyp.: C 54,5; H 5,5; N 25,4.

Příklad 6

1,3-di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)benzen (11)

Teplota tání 209 až 211 °C (rozkl.). ¹ H-NMR: δ 2,38 (4H, m, CH₂); 3,02 (2H, m, CH);

7,16 a 7,42 (vždy 2H, s, s, NH₂); 7,42 (1H, t, C₆H); 7,91 (1H, t, C₆H); 10,6 (2H, m, OH).

CHN (%) nal.: C 45,9; H 5,3; N 22,8 (Ci₄H₁₆N₆O₄ x 2H₂O) - vyp.: C 45,6; H 5,5; N 22,8.

Příklad 7

2,6-di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)pyridin (12)

Teplota tání 206 až 208 °C (rozkl.). ’Η-NMR: δ 2,38 (4H, m, CH₂); 2,96 (2H, m, CH);

7,11 a 7,40 (vždy 2H, ss, NH₂); 7,76 (3H, s, C₅H₃N); 10,78 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 46,6; H 4,6; N 29,0 (Ci₃Hi₅N₇O₄) - vyp.: C 46,8; H 4,5; N 29,4.

Příklad 8

3,5 -bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (13)

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). ^lH-NMR (DMSO-d₆): δ 2,27 (8H, s, CH₂); 8,29 (1H, t, 4-C₅HN); 8,78 (2H, d, 2,6-C₅H₂N); 11,7 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 53,7; H 5,1; N 28,2 (Ci,Hi₃N₅O₂) - vyp.: C 53,4; H 5,3; N 28,3.

Příklad 9

2,5-bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (14)

Teplota tání 190 až 192 °C (rozkl.). ‘H-NMR: δ 2,22 (4H, s, CH₂); 2,26 (4H, s, CH₂);

7,76 .(1H, d, C₅HN); 7,96 (1H, d, C₅HN); 8,78 (1H, s, C₅HN); 11,7 (2H, s,OH). CHN (%) nal.: C 53,8; H 5,2; N 28,0 (CnH,₃N₅O₂) - vyp.: C 53,4; H 5,3; N 28,3.

• · · «· · ·· ·· • · » · » · ♦ 9 · · · • ·· ···» ·· · • « · · · ····«·» · ·

Příklad 10

2.4- b is-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (15)

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). *H-NMR: δ 2,20 (8H, s, CH₂); 7,53 (1H, dd, C₅HN);

8,16 (1H, d, C₅HN); 8,51 (1H, d, C₅HN); 11,6 (1H s, OH); 11,8 (1H, s, OH). CHN (%) nal.: C 53,4; H 5,5; N 28,0 (C, 1H13N5O2) - vyp.: C 53,4; H 5,3; N 28,3.

Příklad 11

2.5- bis-(l-aziridino-l-hydroxyiminomethyl)furan (16)

Teplota tání 182 až 184 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,22 (8H, s, CH₂); 6,78 (2H, s, C₄H₂O); 10,5 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 47,3; H 5,6; N 22,1 (C,oH,₂N₄04) - vyp.: C 47,2; H 5,6; N 22,0.

Příklad 12

3,4-bis-[(aziridinyl-1 )-hyydroxyiminomethyl]furoxan (17)

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 2,18 (4H, s, CH₂); 2,43 (4H, s, CH₂); 11,1 (1H, s, OH); 11,4 (1H, s, OH). CHN (%) nal.: C 38,2; H 4,2; N 32,9 (C₈H₁₀N₆O₄) - vyp.: C 37,8; H 4,0; N 33,1.

Příklad 13

Bis-(2-methoxykarbonylaziridino)glyoxim (18)

Teplota tání 212 až 214 °C (rozkl.). ’Η-NMR: δ 2,36 (4H, m, CH₂); 2,96 (2H, m, CH);

3,62 (6H, s, CH₃); 10,71 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 42,3; H 5,0; N 19,3 (C₁₀Hi₄N₄O₆) vyp.: C 42,0; H 4,9; N 19,6.

Příklad 14 bis-(2-karbamylaziridino)glyoxim (19)

Teplota tání > 300 °C (rozkl.). ’Η-NMR: δ 2,28 (1H, m, CH); 2,40 (1H, m, CH); 2,83 (1H, m, CH); 7,09 a 7,24 (vždy 1H, s, s, NH₂); 10,65 (1H, s, OH). CHN (%) nal.: C 37,1; H

4,8; N 32,1 (C₈H₁₂N₆O₄) - vyp.: C 37,5; H 4,7; N 32,8.

• ·· »a · ·· ·· φφφφ φφφ · Φ Φ ♦ • ·· φφφφ φφ ·

ΦΦ φφφ φφφφφφφ Φ Φ φφφφφφ φφφ φφφφφ φφ φ φφφφφφ

Příklad 15

2,2 ’-azinobis-(l -aziridino-1 -hydroxyimono)propan (20)

Teplota tání 172 až 174 °C (rozkl.). 'H-NMR: δ 1,91 (6H, s, CH₃); 2,20 (8H, s, CH₂);

10,9 (2H, s, OH). CHN (%) nal.: C 46,2; H 4,5; N 32,2 (Ci₀Hi₆N₆O₂) - vyp.: C 46,0; H 6,6; N

32,2.

Příklad 16

2,2’-azinobis-[l-(2-karbamoylaziridino)-l-hydroxyimono]propan (21)

Teplota tání 242 až 244 °C (rozkl.). ’Η-NMR: δ 1,98 (6H, s CH₃); 2,53 (2H, s, CH₂);

2,53 (2H, m, CH₂); 2,89 (2H, m, CH); 7,04 a 7,22 (vždy 2H, ss, NH₂); 11,02 (2H, s, OH).

CHN (%) nal.: C 41,6; H 5,4; N 32,1 (C₁₂H₁₈N₈O₄ x 0,5 H₂O) - vyp.: C 41,5; H 5,5; N 32,3.

Příklad 19

K prozkoumání antiproliferativních vlastností sloučenin vynálezu bylo provedeno modifikované propidium-jodidové stanovení (Dengler, W.A., Schulte, I, Berger P.B., Mertelsmann, R., Fiebig, H.H.: Anti-Cancer Druha 6, 522-532, (1995)), jak je následně popsáno:

Nádorové buňky nacházející se v exponenciální fázi růstu (RPMI medium, 10 % FS) ' byly sklizeny, byla stanovena buněčná koncentrace a byly převedeny do 96-jamkové destičky (140 μΐ buněčné suspenze, 1 x 105 nebo 5 x 104 buněk/ml). Po dalších 24 hodinách, kdy začaly buňky znovu exponenciálně růst, bylo přidáno 10 μΐ v mediu rozpuštěné testovací substance (každá testovací koncentrace byla sledována ve třech paralelních pokusech). Po 3 - 6 denní inkubaci (v závislosti na rychlosti zdvojení buněk) bylo kultivační médium vyměněno za 200 μΐ čerstvého média, které obsahuje propidiumjodid (25 pg/ml). 96-jamkové destičky byly uloženy po dobu 24 hod při -18 °C, aby bylo dosaženo totální buněčné smrti. Po rozmražení destiček byla měřena fluorescence pomocí Millipore Cytoflour 2350 (excitace 530 nm, emise 620 nm). IC50 hodnota testovaných sloučenin byla vypočítaná podle publikovaného vzorce. Jestliže není možno stanovit IC50 v rámci hodnot kalibrační křivky, pro výpočet bude použita nejnižší, popř. nejvyšší prozkoumaná koncentrace.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. 1 -Aziridino-1 -hydroxyiminomethylové deriváty obecného vzorce I:

kde R znamená libovolný organický zbytek, který je kovalentně spojen se dvěma aziridinoximovými skupinami,

Ri a R₂ mohou znamenat nezávisle vodík nebo -CH3, -C2H5, -CN, -COOH, -COOCH3, -COOC2H5, -CONH2 nebo C₆H₅ skupinu, nje celé číslo 2.
2. 1-Aziridino-1-hydroxyiminomethylové deriváty podle nároku 1, kde R je libovolný organický zbytek vybraný z jednoduchou vazbou připojených lineárních nebo rozvětvených a nasycených nebo nenasycených alkanů nebo heteroalkanů s minimálně 6 atomy uhlíku a čtyřmi heteroatomy, C3-C8 cykloalkanů, které jsou substituovány , krátkým řetězcem Ci-Có-alkyl-, Ci-Có-alkoxy-, nitro-, amino-, monosubstituovanými amino- a/nebo halogenovými zbytky, z heterocyklických sloučenin s 3 až 6 atomy v kruhu a 4 heteroatomy, z aromatických sloučenin s maximálně 8 atomy v kruhu, které jsou v daném případě substituované kyano-, hydroxy-, krátkými Ci-Có alkyl-, Ci-Có-alkoxy-, nitro-, amino-, monosubstituovanými amino-, trihalogenalkyl- a/nebo halogenovými zbytky, a z heteroarylů s 3 až 7 atomy vkruhu a s maximálně 4 heteroatomy.
3. 1-Aziridino-1-hydroxyiminomethylové deriváty podle nároku 2, kde základní skelet R je vybrán ze skupiny jednoduchá vazba, methyl, ethan, ethen, ethyn, propan, isopropan, butan, isobutan, sek-butan, pentan, isopentan, neopentan, hexan, azin, • cyklopropan, cyklobutan, cyklopentan, cyklohexan, cykloheptan, cyklooktan, pyrrol, pyrrolin, pyrrolidin, imidazol, imidazolin, pyrazolidin, thiazol, thiazolin, thiazolidin, isothiazol, isothiazolin, isothiazolidin, benzothiazol, furan, dihydrofuran, tetrahydrofuran, benzofuran, thiofen, bezothiofen, oxazol, oxazolin, oxazolidin, benzoxazol, isoxazol, isoxazolin, isoxazolidin, piperidin, piperazin, pyrimidin, morfolin, dihydropyran, tetrahydropyran, pyridazin, benzen, furoxan, imidazol, imida13 • ·* ··« ···· • 4·· · · ♦ ·«·« • ·· 4 · · · ·· · • 9 9 9 9 9999999 9 · ··· 9 9 9 9 9 9

999 99 99 « 99 9999 zolín, imídazolidin, pyrazol, pyrazolin, pyrazolidin, pyridin a jeho N-oxid, dihydropyridin, pyrimidin, pyrazin.
4. 1-Aziridino-l-hydroxyiminomethylové deriváty podle kteréhokoli z předchozích nároků, kde Ri a R2 jsou na sobě nezávislé vodíkové atomy nebo zbytek -CONH2·
5. 1 -Aziridino-1 -hydroxymethyl deriváty podle nároku 1, kde to jsou zejména

2.6- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (6),

1.4- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (7),

1.4- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)benzen (8),

1,3 -bi s-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (9),

1.3.5- tri s-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)benzen (10),

1.3- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)benzen (11),

2.6- di-(a-2-karbamoylaziridino-a-hydroxyiminomethyl)pyridin (12),

3.5- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (13),

2.5- bis-(l -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (14),

2.4- bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)pyridin (15),

2,5 -bis-( 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethyl)furan (16),

3.4- bis-[(aziridinyl-1 )-hyydroxyiminomethyl] furoxan (17), bis-(2-methoxykarbonylaziridino)glyoxim (18) bis-(2-karbamoylaziridino)glyoxim (19),

2,2’-azinobis-(l-aziridino-l-hydroxyimino)propan (20) a

2,2 ’-azinobis-[ 1 -(2-karbamoylaziridino)-1 -hydroxyiminojpropan (21).
6. Způsob přípravy 1 -aziridino-1 -hydroxyiminomethylových derivátů podle nároku 1, vyznačující se tím, že se nechají reagovat halo genderiváty obecného vzorce II, / \ N—OH

R\^CI / (Π), kde Ran mají význam jako v nároku 1, s derivátem aziridinu obecného vzorce III,

Φ ·· φφ φ φφ φφ «φφφ φφφ · Φ Φ 4

ΦΦΦ φφφφ ΦΦ · φ φ ΦΦΦ Φ ΦΦΦΦ ΦΦΦ Φ Φ · · ΦΦ · ΦΦΦ

ΦΦΦΦΦ ΦΦ < Φ· ΦΦΦΦ kde Ri a R₂ mají význam jako v nároku 1.
7. Léčivo, vyznačující se tím, ž e obsahuje sloučeninu podle kteréhokoli z nároků 1 až 6.
8. 1-aziridino-l-hydroxyiminomethylové deriváty podle nároku 1 pro použití k léčbě tumorů nebo rakovinových onemocnění.
9. 1,1 ’-[l,2-bis-(hydroxyimino)-l,2ethandiyl]bis-aziridin pro použití k léčbě tumorů nebo rakovinových onemocnění.
10. Použití 1-aziridino-l-hydroxyiminomethylových derivátů podle nároku 1 pro výrobu léčiv k léčbě tumorů nebo rakovinových onemocnění.
11. Použití 1,1 ’-[l,2-bis-(hydroxyimino)-l,2-ethandiyl]bis-aziridinu pro výrobu léčiv k léčbě tumorů nebo rakovinových onemocnění.