CZ302720B6 - Systém pro rízení toku tekutiny, lékarská byreta a zpusob rízení toku tekutiny - Google Patents

Abstract

Systém pro rízení toku tekutiny skrz množinu vedení zahrnuje pouzdro, ve kterém jsou vedení držena v predem stanovených pevných polohách; vacku otocne uloženou uvnitr pouzdra a usporádanou pro strídavý kompresní dotyk vnejšího povrchu vacky s každým z vedení pro omezení toku ve vedeních; a ovládací prvek pracovne spojený s vackou pro selektivní umistování vacky do kontaktu s každým z vedení, pricemž pouzdro zajištuje vedení proti posunutí v polohách nad a pod kontaktními místy vacky s vedeními. Lékarská byreta mající vstupní a výstupní cást propojené s byretovou komorou a zpusob rízení toku tekutiny skrz množinu vedení do byrety.

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zlepšeného ventilového systému pro řízení toku tekutiny skrz množství vedení a zejména bezpečnostního ventilu pro použití při podávání lékařských tekutin pacientům.

Dosavadní stav techniky

Lékařské procedury často vyžadují zavádění tekutin do pacienta s použitím systémů jako jsou soupravy pro parenterální podávání. Mnoho těchto podávačích souprav obsahuje množství nezá15 visle ovládaných svorek nebo ventilů, které řídí tok tekutin skrz podávači soupravu a do pacienta. Takové soupravy obecně obsahují odvzdušňovací vedení a alespoň jedno přívodní vedení spojené se zásobním kontejnerem, jako je tekutinou naplněný vak. Pro podání tekutiny lékařský ošetřující personál nebo jiný uživatel ručně použije svorky podle potřeby pro uzavření nebo otevření vedení podávači soupravy během podávání tekutiny. Takovéto podávači soupravy mohou rovněž obsa20 hovat vstřikovací vstupy pro zavádění příměsí, jako jsou antibiotika nebo jiné léky, do podávaného roztoku, jak je požadováno.

V jedné lékařské aplikaci je podávači souprava použita pro kontinuální přivádění stabilního a nepřetržitého toku fyziologického roztoku, dextrózy nebo jiného roztoku ze zásobního kontej25 neru nitrožilně do pacienta. Přiváděné množství je omezeno velikosti zásobního kontejneru. V jiných lékařských procedurách musí být pacientovi v průběhu jedné podávači periody podán přesný objem, který je menší, než celkový objem zásobního kontejneru. Pro toto volumetrické použití může podávači souprava obsahovat byretovou komoru v průtokové cestě, která může být použita pro přesnější odměření předepsaného objemu roztoku. V tomto uspořádání roztok proudí ze zásobního kontejneru do byretové komory, aby byl odměřen, a potom do pacienta. V závislosti na prostředcích použitých pro přinucení tekutiny k proudění do pacienta může být v průtokové cestě umístěna za byretovou komorou mezilehlá komora, jako je odkapní komora, takže tok tekutiny může být monitorován a časově odměřován.

Při použití podávačích souprav je obvyklé naplnit soupravu před použitím pro vyloučení jakéhokoliv vzduchu, který by mohl být škodlivý pro pacienta. Ventily a svorky podávači soupravy, včetně jakýchkoliv sdružených s byretovou komorou, musí být vhodně aktivovány pro podporu přechodu do plnicího režimu podávači soupravy. V tomto plnicím režimu je tekutina ze zásobního kontejneru směrována do kalibrované byretové komory. Obvykle jsou individuální svorky vedení pro byretovou komoru samostatně ovládány tak, že jak odvzdušňovací tak i přívodní vedení jsou otevřená, což umožňuje zdrojové tekutině, aby protékala do byretové komory a aby byl odvětráván vytlačovaný vzduch ven odvzdušňovacím vedením. Další svorka potom může být použita pro naplnění zbytku z vedení podávači soupravy a pro řízení toku tekutiny skrz systém.

Jakmile je naplněna může operátor uvést podávači soupravu, mající byretovou komoru, do režimu přerušovaného toku, který podává pouze lékařskou tekutinu v byretové komoře do pacienta prostřednictvím uvolnění odvzdušňovacího vedení a uzavření přívodního vedení. Přesné množství tekutiny, které bylo operátorem odměřeno prostřednictvím byretové komory, je potom podáno pacientovi. Alternativně může operátor uvést podávači soupravu do režimu kontinuálního toku prostřednictvím otevření přívodního vedení na požadovanou úroveň toku a uzavření odvzdušňovacího vedení, takže tok tekutiny ze zásobního kontejneru je kontinuální.

Byretové komory obvykle mají předřazené přívodní vedení, skrz které proudí tekutina ze zásobního zdroje do byretové komory. Byretové komory rovněž obvykle mají předřazené odvzdušňo55 vací vedení, skrz které může být vzduch v byretové komoře odvětráván ven, jak je komora plněCZ 302720 B6 na tekutinou ze zásobního zdroje. Obě tato předřazená vedení mohou být svorkou uzavřena nebo mohou být otevřena podle požadovaného režimu loku. Jak bylo popisováno výše, mnoho podávačích souprav, majících by rétovou komoru poskytující plnicí režim, režim přerušovaného toku, a režim kontinuálního toku, vyžaduje určité uspořádání svorek vedení pro uzavření a otevření předřazených odvzdušňovacích a přívodních vedení. Tato uspořádání mohou být obtížná a nepohodlná pro operátora. Je totiž potřebné, aby si operátor zapamatoval, který ventil čí ventily musí být otevřeny a které musí být uzavřeny pro určitý požadovaný režim toku. Selhání při správném nastavení ventilů může mít za následek uspořádání jiného režimu, než byl požadován.

Efektivní lékařská podávači souprava s byretovou komorou musí být zkonstruována pro bezpečné a snadné ovládání. Výhodně souprava obsahuje bezpečnostní systém, který by zabránil tomu, aby obě předřazená vedení (přívodní a odvzdušňovací vedení) byla současně uzavřena, což je známo jako „uzavřený -uzavřený průtokový režim. Takový stav by mohl mít za následek vytvoření částečného podtlaku (vakua) v podávači soupravě a by re to v á komora by potenciálně mohla zpomalit nebo přerušit podávání tekutiny od pacienta nebo v nejhorším případě by mohl odčerpávat krev z katétru pacienta následně po odpojení soupravy od infůzního čerpadla. Vytažení krve z katétru představuje riziko pro pacienta s možným sražením krve v žíle nebo s poškozením žíly v oblasti špičky katétru. Výhodná konstrukce by rovněž měla prostředky pro vyloučení kontaminace operátora, jako jsou znaky hladké povrchové úpravy, které neprotrhnou rukavice nošené operátorem. Navíc by výhodná konstrukce obsahovala jednoznačné vizuální indikátory používané pro označení průtokového uspořádání systému. Tyto indikátory minimalizují riziko náhodného uvedení podávači soupravy do nežádoucího pracovního stavu. Známé podávači soupravy mají určitá konstrukční omezení, která ne zcela překonávají uvedené problémy.

US 5,853,398 (Lal a kol.) navrhuje systém svorek pro nastavení toku v podávači soupravě s byretovou komorou pro zvolení popisovaných režimů toku a vyloučení uvedeného režimu toku „uzavřeno--uzavřeno. V tomto systému podle US 5,853,398 funguje vačka se dvěma drážkami, která je namontována na vstupním konci byrety, jako selektivní svorka prostřednictvím uzavření toku střídavě skrz dvě ohebná vedení procházející skrz každou drážku vačky. Jedno vedení je odvzdušňovací vedení, zatímco druhé je vedení od nádržky s tekutinou (zásobní kontejner). Drážky ve vačce se mění mezi úzkým otevřením a širokým otevřením. Úzké otevření je použito pro uzavření nebo zablokování vedení, zatímco široké otevření je použito pro neomezený průtok. Lékařský operátor uchopí hranu vačky, aby ručně otočil vačku do zvolené otočné polohy. Jak se vačka otáčí horizontálně, vertikální vedení kloužou příčně podél otevřených neomezujících částí a uzavíracích částí drážek. Hrany úzkých částí drážek uzavírají průtok skrz vedení. Širší části drážek uvolňují průtok skrz vedení. Drážky jsou vyrovnány tak, že v jakékoliv poloze vačky obě drážky nebudou současně uzavřeny, pokud vedení zůstanou ve vertikální poloze. Zatímco lékařský operátor otáčí vačku se dvěma drážkami přes předem stanovený oblouk, hrany drážek omezují a uvolňují odvzdušňovací a přívodní vedení pro zvolení plnicího režimu, režimu s přerušovaným tokem či režimu s kontinuálním tokem.

Podávači soupravy, které využívají systém horizontální vačky se dvěma drážkami potenciálně zavádějí provozní problémy pro lékařský personál. Aby bylo možné přesně řídit tok, vedení musí zůstat vertikálně upevněná, zatímco příčně kloužou podél drážek pro udržení stejné otočné polohy. Pod otáčející se vačkou jsou vedení držena ve v podstatě pevné poloze prostřednictvím jejich spojení s víčkem byrety. Ovšem nad otáčející se vačkou systém neomezuje posouvání ohebných vedení, což potenciálně umožňuje vedením, aby se posunula z vertikální polohy. Pokud otáčející se vačka není namontována dostatečně blízko u víčka byrety a pokud se vedení posunou z vertikální polohy, jako například ohnutí v reakci na úzké drážky vačky s drážkami, úzká část drážky vačky nemůže plně zabírat s vedením a nemůže tak dojít k úplnému zablokování. Lékařský operátor může pak muset ručně uspořádávat vedení v drážkách vačky nebo držet vedení v klidu, zatímco se vačka otáčí do správného průtokového režimu. Rovnání vedení při současném otáčení vačky se dvěma drážkami by se mohlo ukázat jako obtížné pro lékařského operátora nesoucího ochranné rukavice. Lékařský operátor by mohl případně protrhnout rukavice, když se pokouší orientovat vačku a vedení ve správném vyrovnání. Navíc by lékařský operátor mohl chybovat při ukládání vedení uvnitř vačky a nastavit tak nepožadovaný průtokový režim. Zavádění této možné nutnosti manuálního ovládání do použití vačky je nežádoucí.

Další komplikace mohou vzniknout při použití tohoto systému v důsledku obtíží při zjišťování pracovního stavu nebo průtokového režimu systému ze vzdálenosti. Pro přesné stanovení pracovního stavu systému musí lékařský operátor nebo jiný personál vidět umístění vedení uvnitř vačky se dvěma drážkami. Protože vačka je horizontálně uložena na vršku víčka byrety, lékařský operátor by se musel podívat dolů na systém z blízké vzdálenosti, aby zjistil pracovní stav. To způsobuje, že toto uspořádání se obtížněji používá aje méně přizpůsobivé.

Osoby v oboru znalé tedy již nahlédli, že zde existuje potřeba zlepšené podávači soupravy s byretou (byrétovou komorou). Další rozpoznanou potřebou je bezpečnostní ventil schopný uvádění soupravy pro podávání tekutin s byretou do plnicího režimu, režimu s přerušovaným tokem a režimu s kontinuálním tokem pří současném vyloučení průtokového režimu ,,uzavřeno-uzavřeno“. i? Takový systém by omezoval posouvání vedení pro vyloučení nežádoucích pracovních stavů systému. Systém by měl být také relativně snadno použitelný prostřednictvím zajištění jednoho ovládacího prvku, který je snadno viditelný a vyhodnotitelný lékařským operátorem. Další vizuální indikátory by mohly být vytvořeny pro umožnění lékařskému operátorovi, aby viděl pracovní stav systému ze vzdálenosti. Předkládaný vynález naplňuje výše uvedené a další potřeby.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se v jednom aspektu týká systému pro řízení toku tekutiny skrz množinu vedení. Tento systém zahrnuje pouzdro, ve kterém jsou vedení držena v předem stanovených, pevných polohách, vačku otočně uloženou uvnitř pouzdra a namontovanou pro umožnění řízeného, střídavého tlačného kontaktu vnějšího povrchu vačky s každým z vedení pro omezení toku ve vedeních, a ovládací prvek pracovně spojený s vačkou pro selektivní umísťování vačky do kontaktu s každým z vedení, zarážecí povrch připevněný k pouzdru a uspořádaný pro omezení vačky na otáčení přes předem stanovený oblouk, přičemž pouzdro zajišťuje vedení proti posunutí v polohách nad a pod kontaktními místy vačky s vedeními; a přičemž pouzdro obsahuje konkávně tvarované části pro nesení každého vedení, obecně obklopující oblast tlačného kontaktu s vačkou, přičemž konkávně tvarované části mají tvar průřezu odpovídající nestlačenému tvaru průřezu každého vedení, a přičemž vnější kontaktní povrch vačky má komplementární tvar ke konkáv35 ně tvarovaným částem.

V detailnějších aspektech platí, že vačka je namontována tak, že se otáčí kolem osy, která je kolmá k podélným osám vedení. Pouzdro přijímá vedení tak, že toto pouzdro vytváří nosič pro každé vedení, obecně obklopující oblast tlačného kontaktu s vačkou. Vačka je umístěna mezi vedeními. Pouzdro zahrnuje zarážecí povrch, kterýje umístěn pro zabránění vačce v otáčení přes předem stanovený oblouk. Pouzdro zahrnuje vizuální indikátor viditelný z místa vně pouzdra pro odhalení polohy vačky vzhledem k vedením.

V ještě dalších aspektech vynálezu ovládací prvek zahrnuje rukojeť umístěnou na vnějšku pouzd45 ra, přičemž tato rukojeť je předem stanoveným způsobem spojena a vyrovnána s vačkou pro indikování zvoleného průtokového režimu. Rukojeť je vyrovnána s vačkou pro indikaci průtokového pracovního stavu vedení. Rukojeť je vyrovnána s vačkou pro indikaci, že vedení je uzavřeno. Indikátor je umístěn na vnějšku pouzdra tak, že vyrovnání rukojeti s indikátorem odhaluje průtokový pracovní stav vedení.

V dalších detailních aspektech vynálezu systém dále zahrnuje polohovací zařízení uložené uvnitř pouzdra pro ovladatelné držení vačky v předem stanovené poloze. Toto polohovací zařízení zahrnuje zarážku. Polohovací zařízení dále zahrnuje pružně předpjaté vyrovnávací zařízení uložené na jednom z prvků vačka nebo pouzdro, přičemž zarážka je uložena na druhém z těchto prvků vačka nebo pouzdro. Pružně předpjaté vyrovnávací zařízení zahrnuje kuličkové ložisko a pruži-3 CZ 302720 Β6 nu, přičemž pružina je umístěna tak, aby tlačila kuličkové ložisko do zarážky tak, že vačka bude ovladatelně zůstávat v předem stanovené poloze v zarážce. V dalším aspektu systém zahrnuje množství polohovacích zařízení umístěných uvnitř pouzdra pro ovladatelné držení vačky v předem stanovených polohách vzhledem k vedením.

V detailnějších aspektech vynálezu je vačka nedělená. Vacka se otáčí kolem osy procházející rovnoběžně s podélnými osami vedení.

Podle dalších aspektů se předkládaný vynález týká lékařské byrety mající vstupní Část a výstupní část propojené byretovou komorou, přičemž byretová komora má podélnou osu, tato byreta zahrnuje pouzdro umístěné u předního konce byrety, přičemž toto pouzdro má odvzdušňovací vedení a přívodní vedení a tato vedení jsou držena v pevných polohách uvnitř pouzdra a v tekutinovém spojení s (byretovou) komorou, vačku otočně namontovanou uvnitř pouzdra mezi odvzdušňovacím vedením a přívodním vedením, přičemž tato vačka je namontována v tlačném kontaktním rozsahu s oběma vedeními tak, že tato vačka může být selektivně otočena pro uzavření kteréhokoliv zvědění, ovládací prvek spojený s vačkou pro otáčení vačky pro selektivní uzavírání vedení, a přičemž tento ovládací prvek je spojen s vačkou tak, že ovládací prvek má indikační funkci o poloze vačky vzhledem k uzavření vedení, a zarážecí povrch připevněný k pouzdru a uspořádaný pro omezení otáčení vačky na předem stanovený oblouk, přičemž pouzdro zajišťuje vedení proti posunutí v polohách nad a pod kontrolními místy vačky s vedeními; a přičemž pouzdro obsahuje konkávně tvarované části pro nesení každého vedení, obecně obklopující oblast tlačného kontaktu s vačkou, přičemž konkávně tvarované části mají tvar průřezu odpovídající nestlačenému tvaru průřezu každého vedení, a přičemž vnější kontaktní povrch vačky má komplementární tvar ke konkávně tvarovaným částem.

V detailnějších aspektech byrety podle vynálezu je vačka namontována tak, že se otáčí kolem osy, která je kolmá k podélným osám vedení. Pouzdro přijímá vedení tak, že toto pouzdro vytváří nosič pro každé vedení, obecně obklopující oblast tlačného kontaktu s vačkou. Pouzdro zahrnuje zarážecí povrch, který je umístěn pro zabránění vačce v otáčení přes předem stanovený oblouk. Polohovací zařízení je uložené uvnitř pouzdra pro ovladatelné držení vačky v předem stanovené poloze vzhledem k vedení. Toto polohovací zařízení zahrnuje zarážku. Polohovací zařízení dále zahrnuje pružně předpjaté vyrovnávací zařízení uložené na jednom z prvků vačka nebo pouzdro, přičemž zarážka je uložena na druhém z těchto prvků vačka nebo pouzdro. Pružně předpjaté vyrovnávací zařízení zahrnuje kuličkové ložisko a pružinu, přičemž pružina je umístěna tak, aby tlačila kuličkové ložisko do zarážky tak, že vačka bude ovladatelně zůstávat v předem stanovené poloze v zarážce. V ještě dalších aspektech lékařská byreta dále zahrnuje množství polohovacích zařízení umístěných uvnitř pouzdra pro ovladatelné držení vačky v předem stanovených polohách vzhledem k vedením.

V detailnějších aspektech vynálezu je vačka nedělená. Vačka se otáčí kolem osy procházející rovnoběžně s podélnými osami vedení. Vacka je namontována tak, že může být otočena do polohy, ve které žádné z vedení není uzavřeno. Byreta dále zahrnuje indikátory na vnějším povrchu pouzdra, přičemž tyto indikátory jsou upraveny pro signalizování stavu průtoku tekutiny v byretě.

Podle dalších aspektů předkládaného vynálezu je navržen způsob řízení toku tekutiny skrz množinu vedení do byrety, přičemž byreta má pouzdro umístěné u vstupní části, a přičemž tento způsob zahrnuje umístění vedení v oddálených, pevných polohách majících konkávně tvarované části s tvary průřezu odpovídajícími nestlačenému tvaru průřezu každého vedení v pouzdru, otočení vačky uložené uvnitř pouzdra tak, že vnější povrch vačky, mající komplementární tvar ke konkávně tvarovaným částem, stlačuje každé z vedení proti konkávně tvarovaným částem pouzdra pro omezení toku ve vedení, ovládání otáčení vačky vnějším ovládacím prvkem v rozsahu předem stanoveného oblouku omezeného prostřednictvím zarážecího povrchu připevněného k pouzdru, a zajištění vedení proti posunutí v polohách jak nad tak i pod kontaktními místy vačky s vedeními.

-4 CZ 302720 B6

V detailnějších aspektech způsobu podle vynálezu otáčení vačky zahrnuje otáčení vačky kolem osy, která je kolmá k podélným osám vedení. Umístění vedení zahrnuje uložení vedení v pouzdru tak, že pouzdro vytváří nosič pro každé vedení, obecně obklopující oblast tlačného kontaktu s vačkou. Způsob dále zahrnuje krok ovladatelného držení vačky ve zvolené poloze tak, že je zabráněno nežádoucímu otočení vačky ze zvolené polohy. Držení vačky zahrnuje uložení polohovacího zařízení částečně uvnitř pouzdra a částečně uvnitř vačky tak, že je zabráněno otáčení vačky. Způsob rovněž zahrnuje v detailnějším aspektu vynálezu předepnutí polohovacího zařízení do polohy částečně uvnitř pouzdra a částečně uvnitř vačky. Otáčení vačky zahrnuje otáčení kolem osy, která je rovnoběžná s podélnými osami vedení.

Detailnější aspekt způsobu podle vynálezu zahrnuje indikování na vnějším povrchu pouzdra stavu průtoku tekutiny byretou.

Další znaky a výhody předkládaného vynálezu budou lépe zřejmé z následujícího detailního popisu výhodných provedení vynálezu ve spojení s odkazy na připojené příkladné výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje pohled na podávači systém zapojený mezi nádržku na tekutinu a pacienta a obsahující byretu, odkapní komoru a následnou svorku, přičemž byreta obsahuje systém pro řízení toku tekutiny skrz množství vedení podle aspektů předkládaného vynálezu;

Obr. 2 znázorňuje perspektivní pohled zpředu na předek byrety mající na svém víčku namontovaný systém pro řízení tekutiny skrz množství vedení podle aspektů předkládaného vynálezu, přičemž je ilustrováno odvzdušňovací vedení a přívodní vedení řízené předkládaným systémem;

Obr. 3 znázorňuje čelní pohled v částečném řezu na systém pro řízení toku tekutiny podle obr. 2, přičemž vačka uvnitř pouzdra již byla otočena pro nastavení režimu s kontinuálním tokem, ve kterém je přívodní vedení otevřené a odvzdušňovací vedení je uzavřené;

Obr. 4 znázorňuje schematický pohled shora v částečném řezu na systém pro řízení toku tekutiny podle obr. 3 podle aspektů předkládaného vynálezu, přičemž vačka je v tlačném kontaktu s odvzdušňovacím vedením, které je výhodně drženo na místě prostřednictvím vyduté uvnitř stěny pouzdra;

Obr. 5 znázorňuje čelní schematický pohled ilustrující vyrovnanou polohu laloku vačky a ovládací prvek, kterým jev tomto případě rukojeť, přičemž tyto prvky jsou vzájemně propojeny otočným čepem, a přičemž vačka je znázorněna jako uzavírající odvzdušňovací vedení, zatímco přívodní vedení je otevřené pro nastavení režimu s kontinuálním tokem;

Obr. 6 znázorňuje čelní schematický pohled ilustrující jak lalok vačky tak i ovládací prvek otočené pro směřování nahoru tak, že ani odvzdušňovací vedení ani přívodní vedení není uzavřeno aje tak dosaženo plnicího režimu;

Obr. 7 znázorňuje čelní schematický pohled ilustrující lalok vačky jako uzavírající přívodní vedení, zatímco odvzdušňovací vedení je otevřené pro nastavení režimu s přerušovaným tokem;

Obr. 8 znázorňuje pohled shora v částečném řezu na pružně předpjatý polohovací systém kuličkového ložiska a zarážky pro vačku pro aktivní umístění vačky vzhledem k tekutinovým vedením; a

CZ 302720 Β6

Obr. 9 znázorňuje čelní pohled na předek pouzdra bezpečnostního ventilu byrety podle aspektu předkládaného vynálezu, který ilustruje interakci ovládací páky vačky se třemi indikátory průtokového režimu tak, že určitý průtokový režim, zvolený pro byretu, může být patrné ze vzdálenosti.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím popisu jsou stejné vztahové značky použity pro označování stejných nebo odpovídajících prvků na různých obrázcích výkresů. Při podrobnějším rozboru výkresů je nyní patrné, že obr. 1 znázorňuje parenterální podávači soupravu JO pro nitrožilní zavádění lékařských tekutin do pacienta. Jak je velmi dobře známo osobám v oboru znalým, tm 12, použitý pro vzájemné propojení zásobního kontejneru 14 s přívodním vedením 16, obsahuje odvzdušňovací průduch 18, což umožňuje kontinuální průtok lékařské tekutiny 20 ze zásobního kontejneru 14 skrz přívodní vedení J_6 do systému 22 pro řízení toku tekutiny. Ohebný vak nebo jiný typ nádržky může být použit namísto zásobního kontejneru 14 pro snazší uložení tekutin. Se systémem 22 pro řízení toku tekutiny je rovněž spojeno odvzdušňovací vedení 24. Ke konci odvzdušňovacího vedení 24 je upevněn filtr 26 pro zachycení znečišťujících látek. Systém 22 pro řízení toku tekutiny je namontován na byretové komoře 28 a řídí nebo reguluje tekutinové spojení mezi komorou 28 a přívodním vedením 16 a odvzdušfiovacím vedením 24 skrz otvory vytvořené ve vršku víčka 30 byrety. Výhodně má byretová komora 28 kalibrační značky 32, které umožňují lékařskému operátorovi odměřovat předepsaný objem tekutiny určené k nitrožilnímu podání do pacienta 34.

V tomto uspořádání lékařská tekutina 20 proudí z byretové komory 28 do mezilehlé od kápni komory 36 a potom skrz následné vedení 38 před vstupem do pacienta 34. Válečková svorka 40, zabírající s následným vedením 38 za odkapní komorou 36, může být použita pro uzavření toku tekutiny z byretové komory 28 do pacienta 34.

U podávačích souprav podle dosavadního stavu techniky by lékařský operátor musel manipulovat s válečkovou svorkou na přívodní vedení 16 a následnou válečkovou svorkou 40 na následném vedení 38 pro řízení toku lékařské tekutiny 20 skrz podávači soupravu 10. Lékařský operátor by rovněž musel nastavit další svorku nebo ventil na odvzdušňovacím vedení 24 v závislosti na požadovaném průtokovém režimu (režimu toku). Pro dosažení požadovaného průtokového režimu by si lékařský operátor potřeboval zapamatovat určité uspořádání svorek, jejichž počet je tři u tohoto uvedeného příkladu podle dosavadního stavu techniky. Navíc si operátor musí zapamatovat, že oba ventily na přívodním vedení 16 a odvzdušfiovacím vedení 24 by neměly být uzavřeny současně během provozu, aby se vyloučil stav „uzavřeno-uzavřeno“.

Jednotlivé komponenty, které zahrnuje systém 22 pro řízení toku tekutiny, který řídí tok tekutiny skrz přívodní vedení J_6 a odvzdušňovací vedení 24 do byrety, jsou znázorněny poněkud detailněji v perspektivním pohledu podle obr, 2. Systém 22 pro řízení toku tekutiny zahrnuje pouzdro 50, vnitřní kompaktní vačku (není znázorněna) uzavřenou uvnitř pouzdra 50, a ovládací prvek 52 pro otáčení kompaktní vačkou do tlačného kontaktu s buď přívodním vedením 16 nebo s odvzdušňovacím vedením 24 odděleně pro střídavě omezování toku tekutiny v těchto vedeních, jak je popsáno poněkud podrobněji níže. Ovládací prvek 52, jako je rukojeť nebo páka, je umístěn vně pouzdra 50 pro snadný přístup. Ovládací prvek 52 nebo pákové rameno je ohlazen tak, aby neprorazil rukavice nebo nepropíchl kůži lékařského operátora. Pouzdro nejen chrání uložené komponenty systému 22 pro řízení tekutiny před lékařským operátorem a cizími tělesy, ale rovněž chrání lékařského operátora před jakýmikoliv komponenty obsaženými uvnitř pouzdra 50, které by mohly propíchnout ochranné rukavice nesené lékařským operátorem. Ovládací prvek 52 může být rovněž uspořádán pro indikování zvoleného průtokového režimu. Prostřednictvím vhodného použití indicií může viditelně indikovat pozorovateli, zda přívodní vedení a/nebo odvzdušňovací vedení jsou otevřená do byretové komory 28. Tento znak je diskutován poněkud podrobněji níže.

-6CZ 302720 B6

V provedení znázorněném na obr. 2 může být k víčku 30 by rety upevněn vstřikovací vstup 54 s krytkou 56, jako je pryžová čepička, pro umožnění lékařskému operátorovi zavádění přísad, jako jsou antibiotika, do byretové komory 28 a do pacienta. Takový vstřikovací vstup 54 je standardním prvkem na mnoha lékařských byretových systémech. Za některých okolností, je krytka 56 vstřikovacího vstupu 54 opětovně utěsníte lného typu. V takovém případě může lékařský operátor zasunout tupou kanylu injekční stříkačky skrz krytku 56 a tato krytka 56 se sama opětovně utěsní poté, co již byla tupá kanyla vytažena.

V provedení znázorněném na obr. 2 jsou jak odvzdušňovací vedení 24, tak i přívodní vedení J_6 uloženy skrz pouzdro 50 v systému 22 pro řízení toku tekutiny. Vedení 16, 24 jsou v tekutinovém spojení s byretovou komorou 28 tím, že konec každého vedení 16, 24 se otevírá do byretové komory 28. V tomto uspořádání může být použito přívodní vedení 16 pro přivádění lékařské tekutiny 20 (viz obr. 1) do byretové komory 28, jak je umožněno systémem 22 pro řízení toku tekutiny. Navíc je systémem 22 pro řízení toku tekutiny ovládán otevřený nebo uzavřený stav odvzdušňovacího vedení 24.

Čelní pohled v částečném řezu na obr. 3 znázorňuje detaily vnitrních komponentů umístěných uvnitř pouzdra 50 provedení systému 22 pro řízení toku tekutiny, znázorněného na obr. 2. Pouzdro 50 je v tomto případě znázorněno v pohledu v řezu. Pouzdro 50 obsahuje dva kanálky 58 a 60, které přijímají dvě vedení 16 respektive 24. Jak bude patrné ve spojení s odkazy na obr. 3, dva kanálky 58 a 60 jsou umístěny (jeden) na každé straně kompaktní vačky 62. V tomto provedení jsou vedení 14 a 24 držena v poloze uvnitř pouzdra 50 pro zabránění vedením v posouvání se z kontaktního rozsahu s otočnou kompaktní vačkou 62. Udržením vedení 16 a 24 v pevné poloze bude vnější hrana nebo lalok 64 kompaktní vačky přicházet do kontaktu s každým vedením 16 a 24 v požadovaném kontaktním bodě. Jak je znázorněno, kompaktní vačka 62 je upevněna k otočnému čepu 66, kterýje dále spojen s pouzdrem 50 pro udržení otočné schopnosti.

Na vnějšku pouzdra 50 je upevněn ovládací prvek 52 znázorněný na obr. 2, pro otáčení otočným čepem 66 tak, že tento ovládací prvek a kompaktní vačka 62 se posouvají společně. To znamená, že když lékařský operátor otáčí ovládacím prvkem 52 z vnějšku ochranného pouzdra 50, bude se vačka pohybovat s ovládacím prvkem. Vačka 62 může být umístěna pro selektivní stlačování do uzavření buď přívodního vedení 16 nebo odvzdušňovacího vedení 24 samostatně, aby se v nich přerušil tok, nebo může být umístěna tak, že neblokuje žádní z vedení 16, 24, takže obě vedení jsou otevřená. Na obr. 3 je odvzdušňovací vedení 24 stlačeno do uzavření mezi lalokem 64 kompaktní vačky 62 a přítlačnou stěnou 68 kanálku 60 pro odvzdušňovací vedení. Zde použitý termín přítlačná stěna označuje stěnu kanálku pro příslušné vedení, která je umístěna naproti vačce. Přerušovanými čarami je na obr. 3 rovněž znázorněna vačka 62 otočná k přívodnímu vedení 16 pro jeho zablokování proti příslušné přítlačné stěně 70 kanálku 58.

Navíc provedení znázorněné na obr. 3 obsahuje zarážecí povrch 72 vytvořený jakou součást pouzdra 50 pro zabránění lékařskému operátorovi v otáčení vačky 62 dolů k byretové komoře 28. Vačka je tudíž omezena na otáčení přes předem stanovený oblouk, v tomto případě přes oblouk o velikosti 180 stupňů. Tímto způsobem bude lékařskému operátorovi zabráněno ve výběru určitých poloh kompaktní vačky 62.

Jak je patrné z obr. 4, na kterém je znázorněn pohled shora v částečném řezu, uzavírací působení vačky 62 proti odvzdušňovacímu vedení 24, jak je znázorněno na obr. 3, může být pozorováno z úhlu pootočeného o devadesát stupňů od směru pohledu znázorněného na obr. 3, Vnější stěny pouzdra 50 jsou znázorněny v řezu, různé další detaily ale byly vypuštěny pro účely jasného vysvětlení a pochopení určitých znaků ilustrované konstrukce. Přítlačné stěny 68 a 70 obsahují konkávně tvarované části pro přijetí jejich příslušných vedení. Na každé straně konkávní části jsou ploché části. Lalok 64 vačky je znázorněn v poloze, ve které blokuje odvzdušňovací vedení 24 a, jak je patrné, lalok vačky má komplementární tvar ke konkávní části přítlačné stěny 68 kanálku 60 pro odvzdušňovací vedení. Ačkoliv jsou možné i jiné tvary, lalok vačky má centrální zakřivenou část 73, která je komplementární k tvaru přítlačné stěny 68, a rovněž má přiléhající

-7 CZ 302720 B6 ploché částí 74 na každé straně centrální zakřivené Části. Jak může být patrné při bližším pozorování znázornění na obr. 4, tyto přiléhající ploché části 74 rovněž aplikují tlak na zachycené vedení pro podporu zablokování vedení. Vačka 62 je znázorněna namontovaná na otočném čepu 66, jako na obr. 3. Hloubka konkávních částí přítlačných stěn byla v provedení znázorněném na obr. 4 zvolena pro vytvoření předem stanoveného oblouku menšího než 180°. Lalok 64 vačky 62 má tloušťku, kteráje mešní než průměr vedení 16, 24, takže centrální zakřivená část laloku 64 se může zaklínit do středu vedení 16, 24 upevněných uvnitř konkávních částí přítlačným stěn 68 a 70.

Průtokový režim znázorněný jak na obr. 3 tak i na obr. 4, je režim, který je známý jako režim s „kontinuálním“ tokem, protože tekutina bude odváděna přímo ze zásobního kontejneru 14 (víz obr. 1). Odvzdušňovací vedení 24 je uzavřeno, zatímco přívodní vedení 16 je otevřeno. Obvykle v takovémto průtokovém režimu není by rétova komora 28 využívána pro odměřování určitého množství léku, ale je namísto toho pouhou částí se zvětšeným průměrem v cestě kontinuálního toku.

Obrátíme-li nyní pozornost na orientaci vačky 62, ilustrace na obr. 1 a obr. 3 znázorňují podélnou osu 76 skrz byretovou komoru 28 a systém 22 pro řízení toku tekutiny. Přívodní vedení 16 a odvzdušňovací vedení 24 jsou namontována rovnoběžně s touto osou 76 podle obr. 3. Umístění otočného čepu 66 pro vačku je rovněž uloženo podél této osy 76, otočný čep 66 ale není rovnoběžný s osou 76 v provedeních podle obr. 3 a obr. 4. Ve skutečnosti osa 78 otočného čepu 66 je uložena tak, zeje kolmá k ose 76 byretové komory 28.

Ve výhodném provedení, znázorněném na obr. 3 a obr. 4, je vačka 62 orientována pro otáčení kolem horizontální osy, kteráje kolmá k podélným osám 61 vedení 16, 24 a je kolmá k podélné ose 76 byretové komory 28 podle obr. I.V alternativním provedení se kompaktní vačka 62 otáčí kolem vertikální osy, kteráje rovnoběžná s podélnými osami 61 vedení 16, 24 a s osou 76 byretové komory 28. V provedení, znázorněném na obr. 3 a obr. 4, je kompaktní vačka 62 umístěna mezi vedeními 16, 24.

Při opětovném stručném návratu k popisu obr. 2 ve spojení s odkazy na obr. 3 je patrné, že ovládací prvek 52 podle obr. 2 je namontován na jednom ze svých konců k otočnému čepu 66 a tudíž má prodlouženou manipulační část 80, která vystupuje od montážního konce. V provedení, znázorněném na obr. 2, je tato manipulační část 80 vyrovnána do zákrytu a lalokem 64 kompaktní vačky 62, takže směřování této manipulační části k vedení indikuje, že toto vedení je uzavíráno vnitřní vačkou 62. Manipulační část 80 tudíž působí jako indikátor toho, které z vedení je uzavíráno. Ovládací prvek 52 by ale namísto toho mohl být namontován v opačném směru, takže by tudíž indikoval, že vedení, ke kterému ukazuje manipulační část, je otevřené. V tomto posledně uvedeném uspořádání by ovládací rukojeť (manipulační část) ukazovala ve směru dolů v plnicím režimu a mohla by tudíž indikovat, že tekutina může protékat dolů skrz podávači soupravu.

Nyní bude věnována pozornost schematickým znázorněním na obr. 5, obr. 6 a obr. 7. Jak je patmé, lékařský operátor může otočit kompaktní vačku 62 přes oblouk o velikosti 180 stupňů z režimu s kontinuálním tokem, znázorněného na obr. 5, ve kterém je odvzdušňovací vedení 24 uzavřeno, ale přívodní vedení je otevřené, do plnícího režimu znázorněného na obr. 6, ve kterém jsou obě vedení, jak přívodní vedení 16 tak i odvzdušňovací vedení 24 otevřená, a do režimu s přerušovaným tokem, znázorněného na obr. 7, ve kterém je přívodní vedení 16 uzavřeno a odvzdušňovací vedení 24 otevřeno. V uspořádání, znázorněném na obr. 5 až obr. 7, bude vertikální nebo horizontální orientace ovládacího prvku 52 působit jako signál pro lékařský ošetřující personál, nacházející se v určité vzdálenosti od podávači soupravy, o pracovním stavu systému 22 pro řízení toku tekutiny. Vertikální orientovaná manipulační část (rukojeť) signalizuje lékařskému operátorovi, že jsou obě dvě vedení, jak přívodní vedení J_6 tak i odvzdušňovací vedení 24 otevřená. Horizontálně orientovaný ovládací prvek 52, ukazující k jednomu z přívodního nebo odvzdušňovacího vedení 16 respektive 24, signalizuje lékařskému operátorovi, že určité vedení je uzavřeno. Ačkoliv je toto specifické uspořádání výhodné, protože je konzistentní se standardní praxí, jsou samozřejmě možná i jiná uspořádání.

Mělo by být uvedeno, že při uvádění „plnicího režimu“ platí, že stejný režim je používán pro s naplnění by rétové komory odměřeným množstvím tekutiny. V tomto případě následná válečková svorka 40 by byla uzavřena pro uzavření následného vedení 38, jak je znázorněno na obr. 1, a ovládací prvek 52 by byl otočen do vertikální polohy, jak je znázorněno na obr, 6. Vzduch v tomto následném vedení 38, v odkapní komoře 36 a by rétové komoře 28 může opouštět tyto prostory skrz odvzdušňovací vedení 24 současně s tím, jak tekutina vstupuje do těchto prostor ze io zásobního kontejneru ]4. Když hladina tekutiny v byretové komoře dosahuje požadované hladiny, jak je indikováno kalibračními značkami 32 (viz obr. 1), je ovládací prvek potom otočen pro uzavření přívodního vedení 16, jak je znázorněno na obr. 7. Vertikální poloha ovládacího prvku může být rovněž považována za „odměřovací režim“ nebo „naplňovací režim“ kromě „plnicího režimu“. Ačkoliv v případě, znázorněném na obr. 1, byla použita pouze následná svorka 40, podávači souprava jO může alternativně nebo navíc použita s infúzním čerpadlem, který by zajišťovalo uzavírací palec nebo zařízení za odkapní komorou 36.

Když nyní bylo předepsané množství tekutiny pro pacienta odměřeno do byretové komory 28, může být podáváno podle požadavků. V případě podle obr. 1 může být následná válečková svor20 ka otevřená a tekutiny zachycená v byretové komoře 28 začne gravitací (tíží) proudit do pacienta. Jak tekutina proudí z byretové komory 28 do pacienta, vzduch z odvzdušňovacího vedení 24 nahrazuje ztracenou tekutinu současně tak, že uvnitř by rety se nevytváří částečné vakuum (podtlak). Když se byretová komora vyprázdní, plovoucí kulička (viz obr. 1) v odkapní komoře 36, která plave přibližně na hladině tekutiny, zastaví další tok z byretové komory přesunutím se do sedla pro kuličku (není znázorněno), u dna odkapní komory. Toto uspořádání kuličky a sedla působí pro zabránění pronikání vzduchu do následného vedení 38. Ačkoliv je znázorněno a popsáno uspořádání kuličkového ventilu, jsou samozřejmě možné i jiné prostředky pro zastavení toku z prázdné byretové komory.

3o Určité komponenty systému 22 pro řízení toku tekutiny jsou znázorněny ve větším detailu na obr. 8. V jednom podrobně ilustrovaném provedení systému 22 pro řízení toku tekutiny, který je znázorněn na obr. 8, pouzdro 50 obsahuje dutinu 90 s otvorem 92. Kompaktní vačka 62 je namontována skrz otvor 92 do dutiny 90 pouzdra 50. Navíc pouzdro 50 obsahuje kiyt 94, který uzavírá otvor 92 do dutiny 90. Kryt 94 je umístěn mezi kompaktní vačkou 62 a ovládacím prv35 kem 52, přičemž ovládací prvek je umístěn vně pouzdra 50 pro snadný přístup.

Systém 22 pro řízení toku tekutiny výhodně obsahuje polohovací zařízení 96, které drží kompaktní vačku 62 v předem stanovené poloze nebo polohách, jako například v polohách, které mají za následek, že systém pro řízení toku tekutiny je nastaven do plnicího režimu, režimu s přerušova40 ným tokem a režimu s kontinuálním tokem. Polohovací zařízení 96 v provedení, znázorněném na obr. 8, obsahuje zarážku 98 nebo prohlubeň v kterémkoliv z vnitřního povrchu 100 vačky 62 nebo z vnitřního povrchu 102 pouzdra 50. Toto polohovací zařízení 96 může dále obsahovat pružně předpjaté vyrovnávací zařízení 104 na opačném povrchu než je umístěna zarážka 98. V jednom výhodném uspořádání toto pružně předpjaté vyrovnávací zařízení 104 obsahuje kulič45 kove ložisko 106 a pružinu 108. Pružina 108 je upevněna uvnitř dutiny 110 vytvořené ve vnitřním povrchu 100 vačky 62 v tomto provedení. Když jsou dutina 110 a zarážka 98 vyrovnány v zákrytu, pružina 108 tlačí kuličkové ložisko 106 do zarážky 98. V této poloze je kuličkové ložisko 106 uloženo částečně v dutině 110 vačky 62 a je částečně rovněž uloženo uvnitř zarážky 90 pouzdra 50, čímž dočasně zajišťuje kompaktní vačku 62 v poloze vzhledem k pouzdru 50.

Zarážka 98 je zakulacená se zakulacenými hranami, přičemž při aplikování určité úrovně otočné síly na ovládací prvek 52 může lékařský operátor překonat zajišťovací sílu polohovacího zařízení a může otočit ovládacím prvkem 52. Otočení ovládacího prvku bude mít za následek otočení kompaktní vačky 62, což vytlačí kuličkové ložisko 106 ze zarážky 98 a dále do dutiny 110 vačky

62, což stlačí pružinu 108. Vačka pak může být otočena do další polohy, ve které kuličkové

-9 CZ 302720 B6 ložisko může zabírat se zarážkou, jako je zarážka 112 znázorněná na obr. 8, přičemž v této poloze by systém pro řízení toku tekutiny byl v režimu s přerušovaným tokem.

Výše popsané polohovací zařízení poskytuje nejen aktivní zajištění vačky ve zvolené poloze, takže není snadné nechtěně vysunout vačku ze zvolené polohy, ale rovněž může poskytovat hmatový vjem pro operátora. Kuličkové ložisko posouvající se do zarážky může být vnímáno operátorem a vyšší úroveň pohodlí a důvěry je dodána operátorovi, když je vačka v požadované poloze.

Jak je patrné na obr. 9, vnějšek pouzdra 50 obsahuje tři vizuální indikátory, to jest „VENT OFF 120 (odvzdušňovací vedení uzavřeno), „BOTH ON 122 (obě vedení otevřena, a „SUPPLY OFF 124 (přívodní vedení uzavřeno), zkonstruované pro upozornění lékařského operátora na pracovní stav nebo průtokový režim systému 22 pro řízení toku tekutiny. Kryt 94 může rovněž obsahovat další vizuální indikátory podle potřeby. Vizuální indikátory by mohly být aplikovány na vnějšku povrchu krytu 94, jako například nakreslením nebo by mohly být vytlačeny do povrchu krytu 94. Vizuální indikátory 120, 122 a 124 mohou obsahovat štítky, barvy a výstupky pro rychlé a jednoznačné rozpoznání pracovního stavu nebo průtokového režimu systému 22 pro řízení toku tekutiny. Mohou rovněž obsahovat fosforeskující materiál pro pozorování pracovního stavu v temných podmínkách. Pokud je to žádoucí, mohou být vestavěny světelné zdroje nebo jiná zařízení pro zajištění indikace pracovního stavu.

U provedení podle obr. 9 existují tři zarážky (nejsou znázorněny) pro udržení kompaktní vačky 62 ve třech předem stanovených polohách odpovídajících třem průtokovým režimům, jak bylo podrobně diskutováno výše. Těmito režimy jsou režim s kontinuálním tokem, ve kterém je přívodní vedení 16 otevřené a odvzdušňovací vedení 24 je uzavřené, jak je znázorněno na obr. 5, plnicí průtokový režim, ve kterém jsou obě vedení, to jest jak přívodní vedení ]_6 tak i odvzdušňovací vedení 24, otevřená viz obr. 6, a režim s přerušovaným tokem, ve kterém je přívodní vedení Uj uzavřeno a odvzdušňovací vedení 24 je otevřeno, jak je znázorněno na obr. 7. Použití pružně předpjatých kuličkových ložisek a zarážek je pouze jedno možné uspořádání, které může být použito pro dosažení aktivního umístění (polohování) vačky do těchto nebo do dalších poloh. Jsou tedy možná i jiná uspořádání.

Z předcházejícího popisu by mělo být zcela zřejmé, že systém 22 pro řízení toku tekutiny, vytvořený podle principů předkládaného vynálezu, poskytuje bezpečnější a účinnější systém 22 pro řízení toku tekutiny než zařízení s jedním ventilem podle dosavadního stavu techniky. Tím, že je dosaženo aktivnějšího záběru s vedeními a že jsou vytvořeny vizuální indikátory upozorňující lékařského operátora ze vzdálenosti od systému na pracovní stav systému, byl výrazně vylepšen systém pro řízení toku tekutiny. Zakulacením vystavených povrchů je dosaženo menší pravděpodobnosti poškození kůže a rukavic lékařského operátora.

V rozsahu vynálezu je možné naleznout různá další odlišná uspořádání od těch, která byla popsána a znázorněna. Například přívodní vedení 16 a odvzdušňovací vedení 24 jsou znázorněna jako namontovaná rovnoběžně s podélnou osou byretové komory. Tato vedení ale mohou být vlastně namontována pod úhlem k ose v jiném uspořádání. Pouzdro 50 je znázorněno jako mající dutinu 90 na obr. 8. Pouzdro ale může být vytvořeno z jednotlivých částí bez dutiny, ale vytvářejících stejný efekt. Navíc mohou být použity jiné systémy pro zajištění aktivního zajištění vačky v požadovaných polohách.

Ačkoliv detailně byla popsána pouze v současnosti upřednostňovaná provedení, osobám v oboru znalým je zřejmé, že na zde popisovaném zařízení mohou být provedeny modifikace a vylepšení, aniž by byl překročen rozsah vynálezu. Předkládaný vynález je tudíž omezen pouze obsahem připojených patentových nároků.

Claims (33)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   5 1. Systém pro řízení toku tekutiny skrz množinu vedení (16, 24), který zahrnuje:

   pouzdro (50), ve kterém jsou vedení držena v předem stanovených, pevných polohách;

   vačku (62) otočně uloženou uvnitř pouzdra (50) a uspořádanou pro střídavý kompresní dotyk vnějšího povrchu (65) vačky (62) s každým z vedení (16, 24) pro omezení toku ve vedeních;

   io ovládací prvek (52) pracovně spojený s vačkou (62) pro selektivní umísťování vačky do kontaktu s každým z vedení;

   zarážecí povrch (72) připevněný k pouzdru (50) a uspořádaný pro omezení vačky (62) v otáčení po předem stanoveném oblouku;

   is vyznačující se tím, že pouzdro (50) zajišťuje vedení (16, 24) proti posunutí v polohách nad a pod kontaktními místy vačky (62) s vedeními (16, 24); a že pouzdro (50) obsahuje konkávně tvarované části pro nesení každého vedení, obklopující oblast kompresního dotyku s vačkou, přičemž konkávně tvarované části mají tvar průřezu odpovídající

   20 nestlačenému tvaru průřezu každého vedení, a přičemž vnější kontaktní povrch vačky (62) má komplementární tvar (73) ke konkávně tvarovaným částem.
2. 2. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vačka (62) je uspořádána pro otáčení kolem osy (78), která je kolmá k podélným osám (61) vedení (16, 24).
3. 3. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vačka (62) je umístěna mezi vedeními (16, 24).
4. 4. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že pouzdro (50) zahrnuje vizuální 30 indikátor (120, 122, 124) viditelný z místa vně pouzdra pro indikaci polohy vačky vzhledem k vedením.
5. 5. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že ovládací prvek (52) zahrnuje rukojeť (80) umístěnou na vnějšku pouzdra, přičemž tato rukojeť je předem stanoveným způso35 bem spojena s vačkou pro indikaci zvoleného průtokového režimu.
6. 6. Systém podle nároku 5, vyznačující se tím, že rukojeť (80)je uspořádána na vačce pro indikaci průtokového pracovního stavu vedení.

   40
7. 7. Systém podle nároku 5, vyznačující se tím, že rukojeť (80) je uspořádána na vačce pro indikaci uzavřeného vedení.
8. 8. Systém podle nároku 5, vy z n aČ u j í c í se tí m , že dále zahrnuje indikátor (120, 122, 124) umístěný na vnějšku pouzdra pro indikaci průtokového pracovního stavu vedení prostřed45 nictvím vzájemného uspořádání rukojeti a indikátoru.
9. 9. Systém podle nároku I, vyznačující se tím, že dále zahrnuje polohovací zařízení (96) uložené uvnitř pouzdro (50) pro regulovatelné zajištění vačky (62) v předem stanovené poloze.
10. 10. Systém podle nároku 9, vyznačující se tím, že polohovací zařízení zahrnuje zarážku (98).

    -11CZ 302720 Β6
11. 11. Systém podle nároku 10, vyznačující se tím, že polohovací zařízení (96) dále zahrnuje pružně předpjaté vyrovnávací zařízení (104) uložené na jednom z prvků, na vačce (62) nebo na pouzdru (50), přičemž zarážka (98) je uložena na druhém z těchto prvků.
12. 12. Systém podle nároku 11, vyznačující se tím, že pružně předpjaté vyrovnávací zařízení (104) zahrnuje kuličkové ložisko (106) a pružinu (108), přičemž pružina je uspořádána pro tlačení kuličkového ložiska do zarážky (98) a tím pro regulovatelné zajištění vačky v předem stanovené poloze v zarážce.
13. 13. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje množství polohovacích zařízení (96) umístěných uvnitř pouzdra (50) pro regulovatelné zajištění vačky (62) v předem stanovených polohách vzhledem k vedením.
14. 14. Systém podle nároku I, vyznačující se tím, že vačka (62) je nedělená.
15. 15. Systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vačka (62) je uspořádána pro otáčení kolem osy procházející rovnoběžně s podélnými osami (61) vedení.
16. 16. Lékařská byreta mající vstupní část a výstupní část propojené byretovou komorou (28), přičemž byretová komora má podélnou osu (76), přičemž tato byreta zahrnuje:

    pouzdro (50) umístěné na vstupní části byrety, přičemž toto pouzdro má odvzdušňovací vedení (24) a přívodní vedení (16), přičemž odvzdušňovací vedení a přívodní vedení jsou držena v pevných polohách uvnitř pouzdra (50) a v tekutinovém spojení s komorou;

    vačku (62) otočné namontovanou uvnitř pouzdra (50) mezi odvzdušňovacím vedením (24) a přívodním vedením (16), přičemž tato vačka (62) je uspořádána v oblasti kompresního dotyku s odvzdušňovacím vedením (24) a přívodním vedením (16) pro její selektivní otáčení pro uzavření kteréhokoliv z odvzdušňovacího vedení a přívodního vedení;

    ovládací prvek (52) spojený s vačkou (62) pro otáčení vačky pro selektivní uzavírání odvzdušňovacího vedení a přívodního vedení, přičemž tento ovládací prvek je spojen s vačkou pro indikování polohy vačky vzhledem k uzavření odvzdušňovacího vedení a přívodního vedení; a zarážecí povrch (72) připevněný k pouzdru (50) a uspořádaný pro omezení vačky (62) v otáčení po předem stanoveném oblouku;

    vyznačující se tím, že pouzdro (50) zajišťuje vedení (16, 24) proti posunutí v polohách nad a pod kontaktními místy vačky (62) s vedeními (16, 24); a že pouzdro (50) obsahuje konkávně tvarované části pro nesení každého vedení, obklopující oblast kompresního dotyku s vačkou, přičemž konkávně tvarované části mají tvar průřezu odpovídající nestlačenému tvaru průřezu každého vedení, a přičemž vnější kontaktní povrch vačky (62) má komplementární tvar (73) ke konkávně tvarovaným částem.
17. 17. Lékařská byreta podle nároku 16, vyznačující se tím, že vačka (62) je uspořádána pro otáčení kolem osy (78), která je kolmá k podélným osám (61) vedení.
18. 18. Lékařská byreta podle nároku 16, v y z n a č uj í c í se t í m , že dále zahrnuje polohovací zařízení (96) uložené uvnitř pouzdra (50) pro regulovatelné zajištění vačky v předem stanovené poloze vzhledem k vedení.
19. 19. Lékařská byreta podle nároku 18, vyznačující se tím, že polohovací zařízení (96) zahrnuje zarážku (98).

    - 12CZ 302720 Β6
20. 20. Lékařská byreta podle nároku 19, vyznačující se tím, že polohovací zařízení (96) dále zahrnuje pružně předpjaté vyrovnávací zařízení (104) uložené na jednom z prvků vačka (62) nebo pouzdro (50), přičemž zarážka (98) je uložena na druhém z těchto prvků vačka (62) nebo pouzdro (50).
21. 21. Lékařská byreta podle nároku 20, vyznačující se tím, že pružně předpjaté vyrovnávací zařízení (104) zahrnuje kuličkové ložisko (106) a pružinu (108), přičemž pružina je uspořádána pro tlačení kuličkového ložiska do zarážky (98) a tím pro regulovatelné zajištění vačky v předem stanovené poloze v zarážce.
22. 22. Lékařská byreta podle nároku 16, vyznačující se tím, že dále zahrnuje množství polohovacích zařízení (96) umístěných uvnitř pouzdra (50) pro regulovatelné zajištění vačky v předem stanovených polohách vzhledem k vedením.
23. 23. Lékařská byreta podle nároku 16, vyznačující se tím, že vačka (62) je nedělená.
24. 24. Lékařská byreta podle nároku 16, vyznačující se tím, že vačka (62) je uspořádána pro otáčení kolem osy procházející rovnoběžně s podélnými osami (61) vedení.
25. 25. Lékařská byreta podle nároku 16, vyznačující se tím, že vačka (62) je uspořádána pro otočení do polohy, ve které žádné z vedení není uzavřeno.
26. 26. Lékařská byreta podle nároku 16, vyznačující se tím, že dále zahrnuje indikátory (120, 122, 124) na vnějším povrchu pouzdra, přičemž tylo indikátory jsou upraveny pro signalizování stavu průtoku tekutiny v byretě.
27. 27. Způsob řízení toku tekutiny skrz množinu vedení (16, 24) do byrety (28), přičemž byreta má pouzdro (50) umístěné u vstupní části, přičemž v tomto způsobu:

    se umísti množiny vedení (16, 24) v oddálených, pevných polohách majících konkávně tvarované části s tvaiy průřezu odpovídajícími nestlačenému tvaru průřezu každého vedení v pouzdru;

    vačka (62) uložená uvnitř pouzdra se otočí tak, že vnější povrch (65) vačky, mající komplementární tvar (73) ke konkávně tvarovaným částem, stlačuje každé z vedení (16, 24) proti konkávně tvarovaným částem pouzdra pro omezení toku ve vedení;

    otáčení vačky se ovládá vnějším ovládacím prvkem (52) v rozsahu předem stanoveného oblouku omezeného prostřednictvím zarážecího povrchu připevněného k pouzdru; a vedení (16, 24) se zajistí proti posunutí v polohách jak nad tak i pod kontaktními místy vačky s vedeními.
28. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že vačka se otáčí kolem osy (78), která je kolmá k podélným osám (61) vedení.
29. 29. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že se dále vačka (62) regulovatelně zajistí ve zvolené poloze tak, že se zabrání nežádoucímu otočení vačky ze zvolené polohy.
30. 30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že při zajištění vačky se uloží polohovací zařízení částečně uvnitř pouzdra a částečně uvnitř vačky tak, že se zabrání otáčení vačky.
31. 31. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že dále se předepne polohovací zařízení (96) do polohy částečně uvnitř pouzdra a částečně uvnitř vačky.

    - 13 CZ 302720 B6
32. 32. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že vačka (62) se otáčí kolem osy, která je rovnoběžná s podélnými osami vedení.
33. 33. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že dále se na vnějším povrchu pouzdra indikuje stav průtoku tekutiny byretou.