CZ301485B6

CZ301485B6 - Vrata

Info

Publication number: CZ301485B6
Application number: CZ20041039A
Authority: CZ
Inventors: J. Hörmann@Thomas; Brinkmann@Herbert
Original assignee: Hörmann KG Brockhagen
Priority date: 2002-04-15
Filing date: 2002-04-15
Publication date: 2010-03-17
Also published as: ES2253537T3; AU2002310848A1; DE50205582D1; EP1495205B1; CZ20041039A3; US20050098275A1; EP1495205A1; WO2003087509A1

Abstract

Dráha zahrnuje dva kolejnicové prvky (20, 30), z nichž každý tvorí jeden prímocarý segment, a které jsou spojeny do vodicí kolejnice (10) tak, že prímocaré segmenty dráhy navzájem svírají úhel menší než 180.degree., s výhodou úhel 90.degree., pricemž každý z kolejnicových prvku (20, 30) má v podstate prímocarý úsek (22, 32) a na konci tohoto prímocarého úseku (22, 32) provedenou obloukovou cást (24, 34) pro vytvorení spojovacího prvku. Tecny, priléhající ke koncum obloukových cástí (24, 34) odvráceným od prímocarých úseku (22, 32) po montáži kolejnicových prvku (20, 30) s prímocarými úseky (22, 32) svírajícími úhel 90.degree., svírají navzájem ostrý úhel vetší než 3.degree., s výhodou vetší než 5.degree. a menší než 15.degree., s výhodou také menší než 10.degree..

Description

Vynález se týká vrat, zejména sekcionálních vrat, s jedním vratovým křídlem a s uspořádáním vodicích kolejnic pro vytvoření dráhy pro vedení pohybu vratového křídla mezi jeho otevřenou a zavřenou polohou, přičemž tato dráha zahrnuje dva v podstatě přímočaré segmenty a segment spojující tyto přímočaré segmenty, přičemž jsou dány dva kolejnicové prvky, z nichž každý tvoří jeden přímočarý segment, a které jsou spojeny do vodicí kolejnice tak, že přímočaré segmenty dráhy navzájem svírají úhel menší než 180°, s výhodou úhel 90°, přičemž každý z kolejnicových prvků má v podstatě přímočarý úsek a na konci tohoto přímočarého úseku provedenou obloukovou část pro vytvoření spojovacího prvku.

Dosavadní stav techniky

U vrat takového druhu se používají uspořádání vodicích kolejnic například pro vedení vratového křídla, jako je vedení sekcionálního vratového křídla mezi polohou zavírací, ve které se vratové křídlo nachází v podstatě ve svislé rovině, a polohou otevírací, ve které je vratové křídlo nad hlavou v horizontální rovině. K tomuto účelu se používají vodicí kolejnice, které jsou obvykle uspořádány jako dvě navzájem protilehlé při postranních Částech vratového křídla uspořádané vodicí kolejnice, z nichž každá má přímočarý úsek svisle orientovaný a přímočarý úsek probíhající ve vodorovném směru. V zavřené poloze je vratové křídlo v podstatě mezi svisle uspořádanými přímočarými úseky vodicích kolejnic, zatímco v otevřeném stavuje v podstatě mezi přímočarými segmenty, které jsou uspořádány ve vodorovné rovině. Mezi přímočarými segmenty vodicí dráhy vratového křidla je zpravidla uspořádán obloukový spojovací prvek, který na jednom konci přibližně tangenciálně přechází z přímočarého segmentu a na svém druhém konci přechází do přímočarého segmentu, uspořádaného v podstatě nad hlavou ve vodorovném směru. Tímto uspo30 řádánfm vodicích kolejnic je zabezpečeno, že navzájem protilehle uspořádané vodicí prvky, jako jsou vodicí kladky, a tím také vratové křídlo, jsou volně pohyblivé podél dráhy dané uspořádáním vodicích kolejnic, mezi zavírací a otevírací polohou.

Podle spisu US 5,036,899 mohou být vodicí kolejnice takového uspořádání provedeny tak, Že se nejdříve vyrobí přímočará vodicí kolejnice, která se priřízne na potřebnou délku a nato se ve stanoveném místě vhodným ohýbacím nástrojem pro vytvoření obloukového úseku, tvořícího spojovací segment dráhy, ohne do úhlu asi 90°. Podle uspořádání vodicích kolejnic, uvedeného v popisu, mohou přitom být použity rozdílné poloměry zakřivení pro díl spojovacího úseku přecházejícího do vodorovně probíhajícího úseku vodicích kolejnic na jedné straně a do v podstatě svislého úseku vodicích kolejnic spojovacího úseku na druhé straně.

Montáž a doprava těchto známých vodicích kolejnic na místo montáže se však ukázaly jako problematické proto, že v celku provedené vodicí kolejnice mají při provádění ohýbací operace až na místě montáže délku 5 m nebo i větší, nebo na místě výroby mají v přibližně svisle k sobě probíhajícím směru rozměry vždy přesahující 2,5 m.

Se zřetelem k tomuto problému je ve spisu US 6,047,761 navrženo modulární uspořádání vodicích kolejnic výše uvedeného druhu, u kterého jsou přímočaře probíhající segmenty dráhy pro vedení pohybu vratového křídla za účelem usnadnění dopravy vodicích kolejnic a také za účelem zjednodušení montáže celé konstrukce vodicích kolejnic, odstraněním neskladných částí provedeny jako samostatné kolejnicové prvky.

-1 CZ 301485 Bó

U modulárního provedení vodicích kolejnic, popsaného ve zmíněném spisu, může být spojovací prvek vyroben z jednoho kusu spolu s některým z přímočaře probíhajících úseků vodicích kolejnic.

U výhodného provedení uspořádání, popsaného ve spisu US 6,047,761, je spojovací prvek proveden jako další, přibližně obloukový kolejnicový prvek, který je na obou svých koncích spojen s každým přímočaře uspořádaným kolejnicovým vodicím prvkem. Tím je umožněno použití přímočaře provedených kolejnicových prvků jednoduchou výměnou kolejnicového prvku, tvořícího spojovací prvek pro různé geometrie vestavby.

U dalšího provedení tohoto modulárního uspořádání vodicích kolejnic, popsaného ve spisu DEA-l 9857670, je vestavba u různých geometrií vestavby umožněna jen pomocí jednoho kolejnicového prvku tvořícího spojovací prvek, který má v podstatě jednu obloukovou část, která směrem ke konci tohoto kolejnicového prvku přechází do přibližně přímočaře probíhajícího úseku.

Ukázalo se však, že montáž vodicích kolejnic, popsaná v posledně jmenovaném spisu, je značně náročná na čas a náklady. Dále jsou vrata podle předvýznakové části patentového nároku 1 popsána ve spisu EP 1170 450 A2.

Podstata vynálezu

Vzhledem k problémům, vyskytujícím se ve stavu techniky, je úkolem tohoto vynálezu navrhnout vrata úvodem uvedeného druhu, která mohou být přepravována jednak bez vynaložení vyš25 ších nákladů, jednak budou umožňovat jednoduchou výrobu a montáž i v nízkých místnostech.

Nevýhody známých vrat odstraňuje a uvedený úkol splňují vrata, zejména sekcionální vrata, s jedním vratovým křídlem a s uspořádáním vodicích kolejnic pro vytvoření dráhy pro vedení pohybu vratového křídla mezi jeho otevřenou a zavřenou polohou, přičemž tato dráha zahrnuje dva v podstatě přímočaré segmenty a segment spojující tyto přímočaré segmenty, přičemž jsou dány dva kolejnicové prvky, z nichž každý tvoří jeden přímočarý segment, a které jsou spojeny do vodicí kolejnice tak, že přímočaré segmenty dráhy navzájem svírají úhel menší než 180°, s výhodou úhel 90°, přičemž každý z kolejnicových prvků má v podstatě přímočarý úsek a na konci tohoto přímočarého úseku provedenou obloukovou část pro vytvoření spojovacího prvku, podle vynálezu, jehož podstatou je, že tečny přiléhající ke koncům obloukových částí odvráceným od přímočarých úseků po montáži kolejnicových prvků s přímočarými úseky svírajícími úhel 90°, svírají navzájem ostrý úhel větší než 3°, s výhodou větší než 5° a menší než 15°, s výhodou také menší než 10°.

Podle vynálezu je výhodné, když přímočarý úsek probíhá tangenciálně vzhledem ke konci obloukové části přivrácenému k tomuto přímočarému úseku.

U vrat podle vynálezu je v porovnání s řešením podle DE-A-1985 7670 zjednodušená montáž, neboť pro vedení vratového křídla musí být namontovány jen dva kolejnicové prvky pro každý okraj vratového křídla, přičemž každý z těchto kolejnicových prvků má přímočarý úsek a obloukovou část, která tvoří část spojovacího segmentu mezi přímočarými úseky kolejnicových prvků vodicích kolejnic provedených z obou kolejnicových prvků.

Na druhé straně je však tímto provedením kolejnicových prvků umožněna jednoduchá doprava celé konstrukce kolejnic, neboť jednotlivé kolejnicové prvky jsou uspořádány tak, že ve svislém směru, vzhledem ke svým přímočarým úsekům, mají srovnatelně malé rozměry. To je dáno tím, že spojovací prvek je tvořen dvěma obloukovými částmi, z nichž každá je uspořádána na jednom konci přímočarého úseku. Tímto způsobem je možno zajistit, aby kolejnicové prvky ve směru svislém vzhledem k přímočarým úsekům měly kratší rozměry než to odpovídá poloměru zaoblení

-2CZ 301485 B6 obloukových částí, neboť celkový úhel ohybu, obecně svírající úhel 90°, je rozdělen na dvě obloukové části.

Dále je možno usnadnit dopravu vodicích kolejnic tím, že alespoň u jednoho kolejnicového prvku svírá tečna přiléhající ke konci obloukové části odvrácenému od přímočarého úseku ostrý úhel 45° nebo menší úhel s přímkou procházející rovnoběžně s přímočarým úsekem, Tím se dají dále zkrátit rozměry kolejnicových prvků ve směru svislém vzhledem k přímočarému úseku. Dále se ukázalo, že takovými kolejnicovými prvky je možno zajistit bezporuchové vedení vratového křídla, i když se, navzájem k sobě obloukovitě přivrácené konce úseků kolejnicových prvků io nepřesahují tangenciálně, ale v ostrém úhlu mezi úseky konců přiléhajících tečen, pokud je tento ostrý úhel menší než 15°, s výhodou i menší než 10°. Tak může celková stavební výška uspořádání vodicích kolejnic podle vynálezu být při stejné délce úseků prvků kolejnic redukována, přičemž při stejných stupních zaoblení obloukových segmentů lze dosáhnout otočení o asi 90° i v tom případě, kdy je vodorovně uspořádaný vodicí úsek kolejnic uspořádán v odstupu, který je menší než odpovídá poloměru zaoblení obloukových úseků nad horním koncem svisle probíhajícího úseku.

Tím je umožněna montáž vrat podle vynálezu do prostorů s malou výškou při stanovené průjezdové výšce.

Při montáži běžných zařízení pro horní sekcionální vrata se v podstatě přímočaré, nad hlavou uspořádané kolejnice, obvykle upevňují pomocí odpovídajících upevňovacích prvků na strop místnosti, která se má zavírat, přičemž jsou svisle uspořádané přímočaré úseky kolejnic všeobecně upevněny na postranních zárubních vrat. Přitom je vestavná výška přímočarých segmentů, uspořádaných nad hlavou ve vodorovném směru, závislá na upevňovacích prvcích. Proto u místností s rozdílnou výškou mezi podlahou zavírané místnosti a jejím stropem, musí být vodorovně uspořádané přímočaré úseky vodicích kolejnic přemostěny. Z optických důvodů a také proto, aby se zabránilo poškození, je přitom také třeba dbát na to, aby vratové křídlo v otevírací poloze bylo vzhledem k průjezdové výšce zcela překryto překladem přecházejícím do stropu a omezujícím průjezdovou výsku garážového vjezdu uzavírané vratovým křídlem. Z tohoto důvodu je při dané průjezdové výšce a otevřené poloze vratového křídla pro každou vestavnou situaci, to je pro každou výsku místnosti a pro každou výsku překladu, nutné vlastní uspořádání vodicích kolejnic.

Pro odstranění uvedeného problému je výhodné, když přímočaré úseky kolejnicových prvků mají rozdílnou délku. Takovým uspořádáním vodicích kolejnic může být přemostěna velká vzdálenost, vyskytující se u zvláště vysokých místností jako velká svislá vzdálenost mezi podlahou prostoru, který se má zavírat, a nad hlavou uspořádanými úseky vodicích kolejnic, pokud se kolejnicový prvek probíhající v delším přímočarém úseku využije pro vytvoření v podstatě svisle uspořádaného segmentu vodicí dráhy a kratší přímočaře probíhající prvek kolejnice se použije jako segment vodicí dráhy probíhající nad hlavou v podstatě ve vodorovném směru. Přitom může být potřebná průjezdová výška při použití delšího přibližně přímočarého úseku jednoho z kolejnicových prvků vodicí dráhy zabezpečena i v případě, kdy se dolní okraj vratového křídla v otevřené poloze v oblasti spojovacích prvků, tvořených jejich obloukovými částmi, nachází pod přímočarým úsekem vodicích kolejnic, uspořádaných nad hlavou ve vodorovném směru, kde je alespoň zčásti překryt překladem odpovídající výsky. Tak je možno za popsané stavební situace v prostoru o velké výšce použít úsek vodicích kolejnic, které probíhají přímočaře a nad hlavou ve vodorovném směru, který je kratší než je průjezdová výška otvoru stěny, která má být vraty uzavřena.

Při zabudování soustavy vodicích kolejnic podle vynálezu do poměrně nízké místnosti, může kolejnicový prvek, který má kratší přímočaře probíhající úsek, být použit jako přibližně svisle probíhající segment vodicí dráhy. Tím se dosáhne nízké stavební výsky celkového uspořádání vodicích kolejnic. Jinak je při použití delšího přímočaře probíhajícího úseku pro vytvoření v přibližně vodorovném směru nad hlavou uspořádaného segmentu vodicí dráhy vytvořeno dostatečné místo pro uložení úseku vodicích kolejnic, které se nacházejí u dolního okraje vrato-3CZ 301485 B6 vého křídla v otevřené poloze mezi vodorovně probíhajícím úsekem vodicích kolejnic, přičemž na dolním konci vratového křídla je v otevřené poloze v podstatě ve srovnatelné výšce uspořádán vodicí prvek tak, jak jsou uspořádány ostatní ve vodorovných přímočarých polohách úseků vodicích kolejnic uložené vodicí prvky. Tím může být posledně popsaným způsobem montážního uspořádání vodicích kolejnic zabezpečena potřebná průjezdová výška i při malé výšce místnosti, přičemž je dolní konec vratového křídla v otevřené poloze alespoň zčásti překryt překladem, který má poměrně malou výšku.

Jak již bylo výše vysvětleno, ukázalo se, že je z hlediska snížení hluku a třecího odporu velmi io výhodné, je-li vodicí kolejnice upravena tak, aby odpovídala profilu vodícího prvku uspořádaného na vratovém křídle a otočně uspořádána na vratovém křídle tak, aby odpovídala dráze dané uspořádáním vodicích kolejnic. Přitom mohou být vodicí prvky jedné vodicí kolejnice při uspořádání podle tohoto vynálezu uplatněny pro obě popsané geometrie vestavby, to je jak pro vestavbu v místnosti s velkou výškou, tak i pro vestavbu do místnosti s poměrně malou výškou, pokud jsou uspořádány přibližně zrcadlově symetricky vzhledem k rovině probíhající rovnoběžně s namontovanými přímočarými úseky.

Podobně jako u známých uspořádání vodicích kolejnic, se z hlediska bezporuchového pohybu vratového křídla mezi zavřenou a otevřenou polohou, může uspořádání vodicích kolejnic obsaho20 vat dvě vodicí kolejnice upevnitelné v oblasti proti sobě ležících okrajů vratového křídla, z nichž každé dva z kolejnicových prvků mají přímočarý úsek a na něm provedenou obloukovou část. Alespoň jeden z kolejnicových prvků může být převoditelný do druhého jako ve stejné rovině zrcadlově znázorněný prvek. Pokud jsou tyto vodicí kolejnice vyloženy za účelem vedení vodicích kladek otočně uložených na vratovém křídle na osách otáčení uspořádaných ve svislém směru vzhledem k dráze dané uspořádáním vodicích kolejnic, ukázalo se, že je z bezpečnostních důvodů zvláště výhodné, obklopují-li kolejnicové prvky vodicí kladky ze tří stran a jen směrem k vratovému křídlu mají drážku uspořádanou podél celé dráhy, V tomto případě může být při vestavbě vodicích kolejnic do místnosti o velké (malé) výšce v oblasti kolejnicových prvků, uspořádaných na jedné straně, k provedení do místnosti o menší (větší) výšce, vhodně uspořádá30 ny vodicí kolejnice v oblasti druhého okraje vratového křídla, pokud je vzhledem k rovině přímočaře probíhajících úseků jeden z kolejnicových prvků převoditelný do druhého kolejnicového prvku jako zrcadlově znázorněný prvek.

Jak již bylo výše uvedeno, je uspořádání vodicích kolejnic podle vynálezu zvláště výhodné u provedení s vedením pohyblivého vratového křídla po dráze dané uspořádáním vodicích kolejnic mezi polohou zavřenou a otevřenou, přičemž vratové křídlo sestává z většího počtu panelů uspořádaných za sebou ve směru požadované dráhy a opatřených kloubovými osami, uspořádanými svisle vzhledem ke stanovené dráze na navzá'em v'^ř,k^A,vně s^ďem^ch ⁿane!ech Pokud hlavní plocha vratového křídla v zavírací poloze prochází přibližně svislou rovinou a v otevírací poloze nad hlavou přibližně vodorovnou rovinou, má každá z vodicích kolejnic v zavřené poloze vzhledem k vratovému křídlu ve směru těžnice přibližně rovnoběžný přímočarý úsek a prostřednictvím obloukových částí s ním spojeným vzhledem k vratovému křídlu v otevřené poloze rovnoběžný, ve vodorovném směru probíhající přímočarý úsek.

Jak je zřejmé z předcházejícího popisu uspořádání vodicích kolejnic podle vynálezu, vyznačuje se kolejnicový prvek pro provedení tohoto uspořádání vodicích kolejnic v podstatě tím, že sestává z přímočarého úseku a z na něm ze stejného kusu materiálu provedené obloukové části tvořící spojovací segment, přičemž tečna přiléhající ke konci přímočarého úseku odvrácenému od obloukové části svírá s přímkou rovnoběžně probíhající s přímočaře probíhajícím úsekem ostrý úhel menší než 90°, s výhodou menší než 45°.

-4CZ 301485 B6

Přehled obrázků na výkresech

Dále je vynález vysvětlen s odvoláním na výkresy, na které se odkazuje proto, že obsahují všech5 ny pro vynález podstatné a v popisu blíže nepopsané podrobnosti provedení vynálezu. Výkresy představují: Obr. 1 schematický boční pohled na uspořádání vodicích kolejnic podle vynálezu, vestavěných do místnosti s velkou výškou stropu, obr. 2 schematický boční pohled na uspořádání vodicích kolejnic do místnosti s malou výškou stropu, ve srovnání s provedením znázorněným na obr. 1 a obr. 3 boční pohled na kolejnicový prvek podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

V uspořádání vodicích kolejnic podle obr. 1 vodicí kolejnice ]0 sestává ze dvou kolejnicových prvků 20, 30, z nichž každý má přímočarý úsek 22, popřípadě úsek 32, a na něm provedenou obloukovou část 24, popřípadě část 34· Přitom přímočaré úseky 22, 32, probíhají v podstatě tangenciálně k přivráceným koncům obloukových částí 24,34.

Přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20 je uspořádán v podstatě ve svislém směru od podlahy

46 garáže k jejímu stropu 44. Přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30 je uspořádán ve směru v podstatě vodorovném pod stropem 44 garáže. Přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20 má přitom větší délku než přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30. Tím je umožněna vestavba vodicí kolejnice 10 do garáže, která má srovnatelnou výšku H mezi podlahou 46 a stropem 44 garáže.

Garáž má garážový vjezd 40 s průjezdovou výškou h, na horním okraji omezeným překladem 42 o výšce B, spojeným se stropem 44. Kolejnicový prvek 30 s přímočarým úsekem 32 uspořádaným ve vodorovném směru, je neznázoměnými upevňovacími prostředky upevněn na stropu 44 garáže, zatímco kolejnicový prvek 20 spolu s v podstatě ve svislém směru uspořádaným přímoča30 rým úsekem 22 je upevněn na neznázoměné svislé zarubni na straně garážového vjezdu 40. Přímočaré úseky 32 a 22 jsou navzájem spojeny svými vcelku provedenými obloukovými částmi 34 a 24. Vodicí kolejnice W slouží pro pohyb neznázoměného vratového křídla mezi zavřenou polohou, ve které je ve směru v podstatě rovnoběžném s přímočarým úsekem 22 a mezi otevřenou polohou, ve které jev poloze v podstatě rovnoběžné s vodorovným přímočarým úsekem 32.

Délka D vodorovného přímočarého úseku 32 je o něco menší než je průjezdová výška h garážového vjezdu 40. Proto je na dolní straně k podlaze 46 dosedajícího vratového křídla 40a uspořádána kladka, která při otevírání vratového křídla 40a dosedá na vodicí kolejnici Γ0 v oblasti obloukové části 34 kolejnicového prvku 30 poněkud níže než ostatní vodicí kladky, které jsou v otevírací poloze v dotyku s přímočarým úsekem 32 kolejnicového prvku 30. Tím, že přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20 je delší než přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30, je však zajištěno, že i při tomto uspořádání dolního okraje vratového křídla 40a je v otevírací poloze k dispozici dostatečná průjezdová výška h, přičemž v této otevírací poloze překlad 42 z optického hlediska a z hlediska zvýšení provozní bezpečnosti výhodně překrývá dolní část vratového křídla 40a v zavřené poloze.

Na obr. 2 je znázorněna vestavba vodicí kolejnice 10, vysvětlené v popisu k obr. 1, v garáži s menší výškou H mezi podlahou 46 a stropem 44. Přitom je kolejnicový prvek 30 upevněn na neznázoměné zárubni vrat tak, že přímočarý úsek 32 je uspořádán v podstatě ve svislém směru, a přímočarý úsek 22 je uspořádán ve směru v podstatě vodorovném. Tato vestavba je umožněna so tím, že přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30 je kratší než přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20. Na druhé straně je pomocí srovnatelných délek přímočarých úseků 32 a 22 zabezpečeno, že dolní konec vratového křídla 40a, v zavřené poloze dosedající k podlaze 46, se v otevírací poloze nachází v oblasti přímočarého úseku 22, v podstatě ve stejné výšce jako zbývající část vratového křídla 40a. Tak může být při použití vodicí kolejnice 10 zaměněním kolejnicových

-5CZ 301485 B6 prvků 20 a 30 při vestavbě do garáže s poměrně nízkou výškou H zabezpečena stejná průjezdová výška h jako při zabudování vodicí kolejnice 10 do garáže se srovnatelně velkou výškou H, přičemž dolní okraj vratového křídla 40a, dosedající v zavřené poloze na podlahu 46, je v otevírací poloze alespoň zčásti překryt překladem 42.

Vrata, znázorněná na obr. 3, v podstatě sestávají z vratového křídla 40a a ze soustavy vodicích kolejnic 10, z nichž na obr. 3 je znázorněn jen jeden kolejnicový prvek 30 z vestavby znázorněné na obr. 2. Vratové křídlo 40a sestává celkem ze čtyř ve směru vodicích kolejnic JO za sebou uspořádaných panelů, z nichž je na výkrese znázorněn jen překlad 42 a strop 44, v zavřené polo]o ze dosedající na podlahu 46. Panely vratového křídla 40a jsou navzájem spojeny klouby uloženými vzhledem ke kolejnicovému prvku 30 na svisle probíhajících kloubových osách. Na horním konci překladu 42 je, stejně jako na horním okraji stropu 44, otočně uložena homí vodicí kladka 50. Dále je na dolním okraji stropu 44, znázorněného na obr. 3 v zavírací poloze, upevněna dolní vodicí kladka 60. Vodicí kladky 50 a 60 jsou uloženy na kolejnicovém prvku 30. Kolejnicový prvek 30, znázorněný na obr. 3, sestává z neznázoměného přímočarého úseku a ze znázorněné obloukové části 34. Přitom tečna obloukové části 34 svírá s přivráceným koncem přímočarého úseku úhel menší než 45° vzhledem k rovnoběžně probíhající přímce přímočarého úseku. Tím se dosahuje zmenšení celkové výšky uspořádání vodicích kolejnic 10, jak je to zřejmé při porovnání vodicích kolejnic 10, znázorněných plnými čarami, s vodicí kolejnicí ]0 znázorněnou čerchova20 nou čárou, s obloukovou částí 34 o velikosti úhlu 45°. Kolejnicový prvek 30 je u provedení vynálezu, znázorněného na obr. 3, pomocí konzoly 62 upevněn na překladu 42. Přitom jsou na okraji konzoly 62 přivráceném ke kolejnicovému prvku 30 provedeny celkem čtyři upevňovací otvory 52 a 54, z nichž upevňovací otvory 52 jsou určeny pro upevnění kolejnicových prvků 20 v poloze znázorněné na obr. 2 a příslušně vysvětlené, zatímco upevňovací otvory 54 slouží pro montáž kolejnicových prvků 30 do vestavné polohy znázorněné a vysvětlené v popisu k obr.°l.

Vynález není omezen na příkladná provedení popsaná a vysvětlená s odvoláním na připojené výkresy. Uspořádání vodicích kolejnic je více zaměřeno na další kolejnicový prvek, určený pro vedení kladky, upevněné na horním okraji horního panelu vratového křídla, na dalším kolejnico30 vém prvku. Uspořádání takového dalšího kolejnicového prvku je vysvětleno ve spisu DE-A19857670 s odvoláním na obr. 3 a 4. Obsah tohoto spisu, zveřejňujícího uspořádání tohoto dalšího kolejnicového prvku, byl vzat v úvahu v tomto popisu. Uspořádání vodicích kolejnic podle vynálezu může také za účelem zjednodušení montáže v daných vestavných geometriích být provedeno s přímočarými úseky stejné délky. Pokud se stejné úhlové úseky obloukových částí u výhodného provedení vynálezu poněkud překrývají, bere se také v úvahu, že by bylo možno použít kolejnicové prvky s překrývajícími se rozdílnými obloukovými úseky.

Claims

5 1. Vrata, zejména sekcionální vrata, s jedním vratovým křídlem a s uspořádáním vodicích kolejnic pro vytvoření dráhy pro vedení pohybu vratového křídla mezi jeho otevřenou a zavřenou polohou, přičemž tato dráha zahrnuje dva v podstatě přímočaré segmenty a segment spojující tyto přímočaré segmenty, přičemž jsou dány dva kolejnicové prvky (20, 30), z nichž každý tvoří jeden přímočarý segment, a které jsou spojeny do vodicí kolejnice (10) tak, že přímočaré segio menty dráhy navzájem svírají úhel menší než 180°, s výhodou úhel 90°, přičemž každý z kolejnicových prvků (20, 30) má v podstatě přímočarý úsek (22, 32) a na konci tohoto přímočarého úseku (22, 32) provedenou obloukovou část (24, 34) pro vytvoření spojovacího prvku, vyznačující se tím, že tečny, přiléhající ke koncům obloukových částí (24, 34) odvráceným od přímočarých úseků (22, 32) po montáži kolejnicových prvků (20, 30) s přímočarými úseky (22,

15 32) svírajícími úhel 90°, svírají navzájem ostrý úhel větší než 3°, s výhodou větší než 5° a menší než 15°, s výhodou také menší než 10°.
2. Vrata podle nároku 1, vyznačující se tím, že přímočarý úsek (22, 32) probíhá tangenciálně vzhledem ke konci obloukové části (24, 34) přivrácenému k tomuto přímočarému

20 úseku (22,32).
3. Vrata podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň u jednoho kolejnicového prvku (20, 30) svírá tečna přiléhající ke konci obloukové části (24, 34) odvrácenému od přímočarého úseku (22, 32) ostrý úhel 45° nebo menší úhel s přímkou procházející rovnoběžně

25 s přímočarým úsekem (22, 32).
4. Vrata podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přímočaré úseky (22, 32) kolejnicových prvků (20, 30) mají rozdílnou délku.

30 5. Vrata podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kolejnicové prvky (20, 30) mají vedení pro vodicí prvek, upevněný na vratovém křídle (40a), například pro vodicí kladku (60).