CZ20041039A3 - Vrata - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vrat podle předvýznakovc části patentového nároku 1.

Dosavadní stav techniky

U vrat takového druhu se používají uspořádání vodících kolejnic například pro vedení vratového křídla, jako je vedení sekcionálního vratového křídla mezi polohou zavírací, ve které se vratové křídlo nachází v podstatě ve svislé rovině, a polohou otvírací, ve které se vratové křídlo nachází nad hlavou v horizontální rovině. K tomuto účelu se používají vodící kolejnice, které jsou obvykle uspořádány jako dvě navzájem protilehle při postranních částech vratového křídla uspořádané vodící kolejnice, z nichž každá má přímočarý úsek svisle orientovaný a přímočarý úsek probíhající ve vodorovném směru. V zavřené poloze se vratové křídlo v podstatě nachází mezi svisle uspořádanými přímočarými úseky vodících kolejnic, zatím co se v otevřeném stavu v podstatě nachází mezi přímočarými segmenty, které jsou uspořádány ve vodorovné rovině. Mezi přímočarými segmenty vodící dráhy vratového křídla je zpravidla uspořádán obloukový spojovací prvek, který na jednom konci přibližně tangenciálně přechází z přímočarého segmentu a na svém druhém konci přechází do přímočarého segmentu, uspořádaného v podstatě nad hlavou ve vodorovném směru. Tímto uspořádáním vodících kolejnic je zabezpečeno, že navzájem protilehle uspořádané vodící prvky, jako jsou vodící kladky, a tím také vratové křídlo, jsou volně pohyblivé podél dráhy dané uspořádáním vodících kolejnic, mezi zavírací a otevírací polohou.

Podle spisu US 5,036,899 mohou být vodící kolejnice takového uspořádání provedeny tak, že se nejdříve vyrobí přímočará vodící kolejnice, která se přiřízne na potřebnou délku a nato se ve stanoveném místě vhodným ohýbacím nástrojem pro vytvoření obloukového úseku tvořícího spojovací segment dráhy ohne do úhlu asi 90°. Podle uspořádání vodících kolejnic uvedeného v popisu

mohou přitom být použity rozdílné poloměry zakřivení pro díl spojovacího úseku přecházejícího do vodorovně probíhajícího úseku vodících kolejnic na jedné straně a do v podstatě svislého úseku vodících kolejnic spojovacího úseku na druhé straně.

Montáž a doprava těchto známých vodících kolejnic na místo montáže se však ukázaly jako problematické proto, že v celku provedené vodící kolejnice mají při provádění ohýbací operace až na místě montáže délku 5 m nebo i větší, nebo na místě výroby mají v přibližně svisle k sobě probíhajícím směrech rozměry vždy přesahující 2,5 m.

Se zřetelem k tomuto problému je ve spisu US 6,047,761 navrženo modulární uspořádání vodících kolejnic výše uvedeného druhu, u kterého jsou přímočaře probíhající segmenty dráhy pro vedení pohybu vratového křídla za účelem usnadnění dopravy vodících kolejnic a také za účelem zjednodušení montáže celé konstrukce vodících kolejnic, odstraněním neskladných částí provedeny jako samostatné kolejnicové prvky.

U modulárního provedení vodících kolejnic, popsaného ve zmíněném spisu, může být spojovací prvek vyroben z jednoho kusu spolu některým z přímočaře probíhajících úseků vodících kolejnic.

U výhodného provedení uspořádání, popsaného ve spisu US 6,047,761, je spojovací prvek proveden jako další, přibližně obloukový kolejnicový prvek, který je na obou svých koncích spojen s každým přímočaře uspořádaným kolejnicovým vodícím prvkem. Tím je umožněno použití přímočaře provedených kolejnicových prvků jednoduchou výměnou kolejnicového prvku, tvořícího spojovací prvek pro různé geometrie vestavby.

U dalšího provedení tohoto modulárního uspořádání vodících kolejnic, popsaného ve spisu DE-A-19857670, je vestavba u různých geometrií vestavby umožněna jen pomocí jednoho kolejnicového prvku tvořícího spojovací prvek,

-3• ···· ··· ··· ·· · · 4·· • · · · ··· ····· • ······ ··· · · · · · ·· » který má v podstatě jednu obloukovou část, která směrem ke konci tohoto kolejnicového prvku přechází do přibližně přímočaře probíhajícího úseku.

Ukázalo se však, že montáž vodících kolejnic, popsaná v posledně jmenovaném spisu, je značně náročná na čas a náklady. Dále jsou vrata podle předvýznakové části patentového nároku 1 popsána ve spisu EP 1170 450 A2. Vzhledem k těmto problémům, vyskytujícím se ve stavu techniky, je úkolem tohoto vynálezu navrhnout vrata úvodem uvedeného druhu, která mohou být přepravována jednak bez vynaložení vyšších nákladů, jednak budou umožňovat jednoduchou výrobu a montáž i v nízkých místnostech.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je tento úkol vyřešen vraty definovanými ve význakové části patentového nároku 1.

U vrat podle vynálezu je v porovnání k řešení podle DE-A-19857670 zjednodušena montáž, neboť pro vedení vratového křídla musí být namontovány jen dva kolejnicové prvky pro každý okraj vratového křídla, přičemž každý z těchto kolejnicových prvků má přímočarý úsek a obloukovou část, která tvoří část spojovacího segmentu mezi přímočarými úseky kolejnicových prvků vodících kolejnic provedených z obou kolejnicových prvků.

Na druhé straně je však tímto provedením kolejnicových prvků umožněna jednoduchá doprava celé konstrukce kolejnic, neboť jednotlivé kolejnicové prvky jsou uspořádány tak, že ve svislém směru, vzhledem ke svým přímočarým úsekům, mají srovnatelně malé rozměry. To je dáno tím, že spojovací prvek je tvořen dvěma obloukovými částmi, z nichž každá je uspořádána na jednom konci přímočarého úseku. Tímto způsobem je možno zajistit, aby kolejnicové prvky ve směru svislém vzhledem k přímočarým úsekům měly kratší rozměry než to odpovídá poloměru zaoblení obloukových částí, neboť celkový úhel ohybu, obecně svírající úhel 90°, je rozdělen na dvě obloukové části.

-4····· ·· ·

Dále je možno usnadnit dopravu vodících kolejnic tím, že alespoň u jednoho kolejnicového prvku svírá tečna přiléhající na odvrácený konec obloukové části ostrý úhel 45° nebo menší vzhledem k přímočarému úseku probíhajícímu rovnoběžně s přímkou. Tím se dají dále zkrátit rozměry kolejnicových prvků ve směru svislém vzhledem k přímočarému úseku. Dále se ukázalo, že takovými kolejnicovými prvky je možno zajistit bezporuchové vedení vratového křídla, i když se navzájem k sobě obloukovitě přivrácené konce úseků kolejnicových prvků nepřesahují tangenciálně, ale v ostrém úhlu mezi úseky konců přiléhajících tečen, pokud je tento ostrý úhel menší než 15°, s výhodou i menší než 10°. Tak může celková stavební výška uspořádání vodících kolejnic podle vynálezu být při stejné délce úseků prvků kolejnic redukována, přičemž při stejných stupních zaoblení obloukových segmentů lze dosáhnout otočení o asi 90° i v tom případě, kdy je vodorovně uspořádaný vodící úsek kolejnic uspořádán v odstupu, který je menší než odpovídá poloměru zaoblení obloukových úseků nad horním koncem svisle probíhajícího úseku.

Tím je umožněna montáž zařízení podle vynálezu do prostorů s malou výškou při stanovené průjezdové výšce.

Při montáži běžných zařízení pro horní sekcionální vrata se v podstatě přímočaré, nad hlavou uspořádané kolejnice, obvykle upevňují pomocí odpovídajících upevňovacích prvků na strop místnosti, která se má zavírat, přičemž jsou svisle uspořádané přímočaré úseky kolejnic všeobecně upevněny na postranních zárubních vrat. Přitom je vestavná výška přímočarých segmentů, uspořádaných nad hlavou ve vodorovném směru, závislá na upevňovacích prvcích. Proto u místností s rozdílnou výškou mezi podlahou zavírané místnosti a jejím stropem, musí být vodorovně uspořádané přímočaré úseky vodících kolejnic přemostěny. Z optických důvodů a také proto, aby se zabránilo poškození, je přitom také třeba dbát na to, aby vratové křídlo v otevírací poloze bylo vzhledem k průjezdové výšce zcela překryto překladem přecházejícím do stropu a omezujícím průjezdovou výšku garážového vjezdu uzavírané vratovým křídlem.

• · • · ·

-5• ·

Z tohoto důvodu je při dané průjezdové výšce a otevřené poloze vratového křídla pro každou vestavnou situaci, to je pro každou výšku místnosti a pro každou výšku překladu, nutné vlastní uspořádání vodících kolejnic. Tento problém může být vyřešen uspořádáním vodících kolejnic podle vynálezu tak, že přímočaře probíhající úseky prvků kolejnic mají rozdíhiou délku. Takovým uspořádáním vodících kolejnic může být přemostěna velká vzdálenost, vyskytující se u zvláště vysokých místností jako velká svislá vzdálenost mezi podlahou prostoru, který se má zavírat, a nad hlavou uspořádanými úseky vodících kolejnic, pokud se kolejnicový pivek probíhající v delším přímočarém úseku využije pro vytvoření v podstatě svisle uspořádaného segmentu vodící dráhy a kratší přímočaře probíhající prvek kolejnice se použije jako segment vodící dráhy probíhající nad hlavou v podstatě ve vodorovném směru. Přitom může být potřebná průjezdová výška při použití delšího přibližně přímočaře probíhajícího úseku jednoho z kolejnicových prvků vodící dráhy zabezpečena i v případě, kdy se dolní okraj vratového křídla v otevřené poloze v oblasti spojovacích prvků, tvořených jejich obloukovými úseky, nachází pod úsekem přímočarých vodících kolejnic, uspořádaných nad hlavou ve vodorovném směru, kde je alespoň zčásti překryt překladem odpovídající výšky. Tak je možno za popsané stavební situace v prostoru o velké výšce použít úsek vodících kolejnic, které probíhají přímočaře a nad hlavou ve vodorovném směru, který je kratší než je průjezdová výška otvoru stěny, která má být vraty uzavřena.

Při zabudování soustavy vodících kolejnic podle vynálezu do poměrně nízké místnosti, může kolejnicový prvek, který má kratší přímočaře probíhající úsek, být použit jako přibližně svisle probíhající segment vodící dráhy. Tím se dosáhne nízké stavební výšky celkového uspořádání vodících kolejnic. Jinak je při použití delšího přímočaře probíhajícího úseku pro vytvoření v přibližně vodorovném směru nad hlavou uspořádaného segmentu vodící dráhy vytvořeno dostatečné místo pro uložení úseku vodících kolejnic, které se nacházejí u dolní-6lio okraje vratového křídla v otevřené poloze mezi vodorovně probíhajícím úsekem vodících kolejnic, přičemž na dolním konci vratového křídla je v otevřené poloze v podstatě ve srovnatelné výšce uspořádán vodící prvek tak, jak jsou uspořádány ostatní ve vodorovných přímočarých polohách úseků vodících kolejnic uložené vodící prvky. Tím může být posledně popsaným způsobem montážního uspořádání vodících kolejnic zabezpečena potřebná průjezdová výška i při malé výšce místnosti, přičemž je dolní konec vratového křídla v otevřené poloze alespoň zčásti překryt překladem, který má poměrně malou výšku.

Jak již bylo výše vysvětleno, ukázalo se, že je z hlediska snížení hluku a třecího odporu velmi výhodné, je-li vodící kolejnice upravena tak, aby odpovídala profilu vodícího prvku uspořádaného na vratovém křídle a otočně uspořádána na vratovém křídle tak, aby odpovídala dráze dané uspořádáním vodících kolejnic. Přitom mohou být vodící prvky jedné vodící kolejnice při uspořádání podle tohoto vynálezu uplatněny pro obě popsané geometrie vestavby, to je jak pro vestavbu v místnosti s velkou výškou, tak i pro vestavbu do místnosti s poměrně malou výškou, pokud jsou uspořádány přibližně zrcadlově symetricky vzhledem k rovině probíhající rovnoběžně s namontovanými přímočarými probíhajícími úseky.

Podobně jako u známých uspořádání vodících kolejnic, se z hlediska bezporuchového pohybu vratového křídla mezi zavřenou a otevřenou polohou ukázalo jako zvláště účelné, obsahuje-li uspořádání vodících kolejnic dvě vodící kolejnice v oblasti dvou protilehlých okrajů vratového křídla, z nichž každá má alespoň dva přímočaré úseky a jednu na něm vytvořenou obloukovou část, tvořící spojovací prvek. Pokud jsou tyto vodící kolejnice vyloženy za účelem vedení vodících kladek otočně uložených na vratovém křídle na osách otáčení uspořádaných ve svislém směru vzhledem k dráze dané uspořádáním vodících kolejnic, ukázalo se, že je z bezpečnostních důvodů zvláště výhodné, obklopuj í-li kolejnicové prvky vodící kladky ze tří stran a jen směrem k vratovému křídlu mají drážku uspořádanou podél celé dráhy. V tomto případě může být při ve-Ίstavbě vodících kolejnic do místnosti o velké (malé) výšce v oblasti kolejnicových prvků, uspořádaných na jedné straně, k provedení do místnosti o menší (větší) výšce, vhodně uspořádány vodící kolejnice v oblasti druhého okraje vratového křídla, pokud je vzhledem k rovině přímočaře probíhajících úseků jeden z kolejnicových prvků převoditelný do druhého kolejnicového prvku jako zrcadlově znázorněný prvek.

Jak již bylo výše uvedeno, je uspořádání vodících kolejnic podle vynálezu zvláště výhodné u provedení sekcionální brány s vedením pohyblivého vratového křídla po dráze dané uspořádáním vodících kolejnic mezi polohou zavřenou a otevřenou, přičemž vratové křídlo sestává z většího počtu panelů uspořádaných za sebou ve směru požadované dráhy a opatřených kloubovými osami, uspořádanými svisle vzhledem ke stanovené dráze na navzájem výkyvné spojených panelech. Pokud hlavní plocha vratového křídla v zavírací poloze prochází přibližně svislou rovinou a v otevírací poloze nad hlavou přibližně vodorovnou rovinou, má každá z vodících kolejnic v zavřené poloze vzhledem k vratovému křídlu ve směru těžnice přibližně rovnoběžný přímočarý úsek a prostřednictvím obloukových částí s ním spojeným vzhledem k vratovému křídlu v otevřené poloze rovnoběžný, ve vodorovném směru probíhající přímočarý úsek.

Jak je zřejmé z předcházejícího popisu uspořádání vodících kolejnic podle vynálezu, vyznačuje se kolejnicový prvek pro provedení tohoto uspořádání vodících kolejnic v podstatě tím, že sestává z přímočarého úseku a z na něm ze stejného kusu materiálu provedené obloukové části tvořící spojovací segment, přičemž tečna přiléhající ke konci přímočarého úseku odvrácenému od obloukové části svírá s přímkou rovnoběžně probíhající s přímočaře probíhajícím úsekem ostrý úhel menší než 90°, s výhodou menší než 45°.

Přehled obrázků na výkresech

Dále je vynález vysvětlen s odvoláním na výkresy, na které odkazujeme proto, že obsahují všechny pro vynález podstatné a v popisu blíže nepopsané

-8podrobnosti provedení vynálezu. Výkresy představují: Obr. 1 schematický boční pohled na uspořádání vodících kolejnic podle vynálezu, vestavěných do místnosti s velkou výškou stropu, obr. 2 schematický boční pohled na uspořádání vodících kolejnic do místnosti s malou výškou stropu, ve srovnání s provedením znázorněným na obr. 1 a obr. 3 boční pohled na kolejnicový prvek podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

V uspořádání vodících kolejnic, znázorněném na obr. 1, je vodící kolejnice jako celek označena vztahovou značkou 10. Tato vodící kolejnice 10 sestává ze dvou kolejnicových prvků 20, 30, z nichž každý má přímočaře probíhající úsek 22, popřípadě 32, a na něm provedenou obloukovou část 24, popřípadě 34 Přitom přímočaré úseky 22, popřípadě 32, probíhají v podstatě tangenciálně vzhledem k těmto úsekům přivráceným koncům obloukových částí 24, popřípadě 34Přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20 je uspořádán v podstatě ve svislém směru od podlahy 46 garáže ve směru ke stropu 44 garáže. Přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30 je uspořádán ve směru v podstatě vodorovném pod stropem 44 garáže. Přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20 má přitom větší délku než přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30. Tím je umožněna vestavba vodící kolejnice 10 do garáže, která má srovnatelnou výšku H mezi podlahou 46 garáže a stropem 44.

Garáž má garážový vjezd 40 s průjezdovou výškou h, na horním okraji omezeným překladem 42 o výšce B, spojeným se stropem 44. Kolejnicový prvek 30 s přímočarým úsekem 32 uspořádaným ve vodorovném směru, je nezná·* zorněnými upevňovacími prostředky upevněn na stropě 44 garáže, zatím co kolejnicový prvek 20 spolu s v podstatě ve svislém směru uspořádaným přímočarým úsekem 22 je upevněn na neznázorněné svislé zárubni na straně garážového vjezdu 40. Přímočaré úseky 32 a 22 jsou navzájem spojeny svými vcelku prove-9denými obloukovými částmi 34 a 24. Vodící kolejnice 10 slouží pro pohyb neznázoměného vratového křídla mezi zavřenou polohou, ve které se nachází ve směru v podstatě rovnoběžném s přímočarým úsekem 22 a mezi otevřenou polohou, ve které se nachází v poloze v podstatě rovnoběžné s vodorovným přímočarým úsekem 32. Délka D vodorovného přímočarého úseku 32 je o něco menší než je průjezdová výška h garážového vjezdu 40. Proto je na dolní straně k podlaze 46 dosedajícího vratového křídla 40a uspořádána kladka, která při otevírání vratového křídla 40a dosedá na vodící kolejnici W v oblasti obloukové části 34 kolejnicového prvku 30 poněkud níže než ostatní vodící kladky, které jsou v otevírací poloze v dotyku s přímočarým úsekem 32 kolejnicového prvku 30. Tím, že je přímočarý úsek 22 kolejnicového prvku 20 proveden jako delší než přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30 je však zajištěno, že i při tomto uspořádání dolního okraje vratového křídla 40a je v otevírací poloze k dispozici dostatečná průjezdová výška h, přičemž v této otevírací poloze překlad 42 z optického hlediska a z hlediska zvýšení provozní bezpečnosti výhodně překrývá dolní část vratového křídla 40a v zavřené poloze.

Na obr. 2 je znázorněna vestavba vodící kolejnice 10, vysvětlené v popisu k obr. 1, v garáži s menší výškou H mezi podlahou 46 a stropem 44. Přitom je kolejnicový prvek 30 upevněn na neznázorněné zárubni vrat tak, že přímočarý úsek 32 je uspořádán v podstatě ve svislém směru, a přímočarý úsek 22 je uspořádán ve směru v podstatě vodorovném. Tato vestavba je umožněna tím, že přímočarý úsek 32 kolejnicového prvku 30 je kratší než je přímočaře probíhající úsek 22 kolejnicového prvku 20. Na druhé straně je pomocí srovnatelných délek přímočaře probíhajících úseků 32 a 22 zabezpečeno, že dolní konec vratového křídla 40a, v zavřené poloze dosedající k podlaze 46, se v otevírací poloze nachází v oblasti přímočarého úseku 22, v podstatě ve stejné výšce, jako zbývající část vratového křídla 40a. Tak může být při použití vodící kolejnice 10 zaměněním kolejnicových prvků i při vestavbě do garáže s poměrně nízkou výškou zabezpečena stejná průjezdová výška h jako při zabudování vodící kolejnice 10 do • 9 · ···· · # · ···· ·· · · ··· • ·· · · · · · ····· garáže se srovnatelně velkou výškou, přičemž dolní okraj vratového křídla 40a, dosedající v zavřené poloze na podlahu 46, je v otevírací poloze alespoň zčásti překryt překladem 42.

Vrata znázorněná na obr. 3 v podstatě sestávají z vratového křídla 40a a ze soustavy vodících kolejnic, z nichž je na obr. 3 znázorněn jen jeden kolejnicový prvek 30 z vestavby znázorněné na obr. 2. Vratové křídlo 40a sestává celkem ze čtyř ve směru vodících kolejnic za sebou uspořádaných panelů, z nichž je na výkrese znázorněn jen překlad 42 a strop 44, v zavřené poloze dosedající na podlahu 46. Panely vratového křídla 40a jsou navzájem spojeny klouby uloženými vzhledem ke kolejnicovému prvku 30 na svisle probíhajících kloubových osách. Na horním konci překladu 42 je, stejně jako na horním okraji stropu 44, otočně uložena horní vodící kladka 50. Dále je na dolním okraji stropu 44, znázorněného na obr. 3 v zavírací poloze, upevněna dolní vodící kladka 60. Vodící kladky 50 a 60 jsou uloženy na kolejnicovém prvku 3Ό. Kolejnicový prvek 30, znázorněný na obr. 3, sestává z přímočarého úseku, který zde není znázorněn a ze znázorněné obloukové části 34. Přitom tečna obloukové části 34 svírá s přivráceným koncem přímočarého úseku úhel menší než 45° vzhledem k rovnoběžně probíhající přímce přímočaře probíhajícího úseku. Tím se dosahuje zmenšení celkové výšky uspořádání kolejnic, jak je to zřejmé při porovnání vodících kolejnic 30, znázorněných plnými čarami, s vodící kolejnicí znázorněnou čerchovanou čárou, s obloukovým úsekem o velikosti úhlu 45°. Kolejnicový prvek 30 je u provedení vynálezu znázorněného na obr. 3, pomocí konzoly 62 upevněn na překladu 42. Přitom jsou na okraji konzoly přivráceném ke kolejnicovému prvku 30 provedeny celkem čtyři upevňovací otvory 52 a 54, z nichž upevňovací otvory 52 jsou určeny pro upevnění kolejnicových prvků v poloze znázorněné na obr.2 a příslušně vysvětlené, zatím co upevňovací otvory 54 slouží pro montáž kolejnicových prvků do vestavné polohy znázorněné a vysvětlené v popisu k obr. 1.

• ·

Vynález není omezen na příkladná provedení popsaná a vysvětlená s odvoláním na připojené výkresy. Uspořádání vodících kolejnic je více zaměřeno na další kolejnicový prvek, určený pro vedení kladky, upevněné na horním okraji horního panelu vratového křídla, na dalším kolejnicovém prvku. Uspořádání takového dalšího kolejnicového prvku je vysvětleno ve spisu DE-A19857670 s odvoláním na obr. 3 a 4. Obsah tohoto spisu, zveřejňujícího uspořádání tohoto dalšího kolejnicového prvku, byl vzat v úvahu v tomto popisu. Uspořádání vodících kolejnic podle vynálezu může také za účelem zjednodušení montáže v daných vestavných geometriích být provedeno s přímočarými úseky stejné délky. Pokud se stejné úhlové úseky obloukových částí u výhodného provedení vynálezu poněkud překrývají, bere se také v úvahu, že by bylo možno použít kolejnicové prvky s překrývajícími se rozdílnými obloukovými úseky.

- ΊβΑ)⁰)

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vrata, zejména sekcionální vrata, s jedním vratovým křídlem a s uspořádáním vodících kolejnic pro vytvoření dvou v podstatě přímočarých segmentů a segment spojující tyto přímočaré segmenty, které vytvářejí dráhu pro vedení pohybu vratového křídla mezi jeho otevřenou a zavřenou polohou, se dvěma kolejnicovými prvky (20, 30), připojenými k vodící kolejnici (10) tak, že přímočaře probíhající segmenty dráhy navzájem svírají úhel menší než 180°, s výhodou úhel asi 90°, u které každý z kolejnicových prvků (20, 30) má v podstatě přímočaře probíhající úsek (22, 32) a na konci tohoto přímočaře probíhajícího úseku (22, 32) provedenou obloukovou část (24, 34) pro vytvoření spojovacího prvku, vyznačující se tím, že tečny přiléhající k obloukové části (24, 34) odvrácených konců přímočaře probíhajících úseků (22, 32) po montáži kolejnicových prvků (20, 30) svírají s přímočaře v úhlu 90° probíhajícími úseky (22, 32) ostrý úhel větší než 3°, s výhodou větší než 5° a menší než 15°, s výhodou také menší než 10°.
2. 2. Vrata podle nároku 1, vyznačující se tím, že přímočarý úsek (22, 32) probíhá tangenciálně vzhledem k přivrácenému konci obloukové části (24, 34).
3. 3. Vrata podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň u jednoho kolejnicového prvku (10, 20) svírá tečna přiléhající na odvrácený konec obloukové části ostrý úhel 45° nebo menší úhel vzhledem k přímočarému úseku (22,32) probíhajícímu rovnoběžně s přímkou.
4. 4. Vrata podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přímočaře probíhající úseky (22, 32) kolejnicových prvků mají rozdílnou délku.
5. 5. Vrata podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že kolejnicové prvky (20, 30) mají vedení pro vodící prvek, upevněný na vratovém křídle (40a), například pro dolní vodící kladku (60).

   • · • · · • * · · ·

   - 136. Vrata podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se uspořádáním dvou vodících kolejnic (10), upevnitelných v oblasti proti sobě ležících okrajů vratového křídla (40a), z nichž každé dva z kolejnicových prvků mají přímočarý úsek a na něm provedenou obloukovou část, přičemž alespoň jeden z kolejnicových prvků je převoditelný do druhého jako ve stejné rovině zrcadlově znázorněný prvek.