CZ298207B6 - Zarízení pro výkyvné zavesení vibracního rámu rostového dopravníku - Google Patents

Abstract

Zarízení pro výkyvné zavesení vibracního rámu (4)rostového dopravníku (2) na nosné konstrukci (10)zahrnuje dve elastické pruzinové tyce (12, 14), které jsou usporádané vedle sebe ve spolecné rovinevýkyvu a které jsou prvním koncem pevne vetknuty v upevnovacích bodech (22, 24) na nosné konstrukci(10) a jejichz druhé konce jsou rovnez prostrednictvím pevných spojovacích bodu (26, 28) spojeny s tuhým vazebním clenem (16), který je následne spojen s vibracním rámem (4). Pruzinové tyce (12, 14) jsou k sobe navzájem skloneny v rovine výkyvu a vazební clen (16) je prostrednictvím kloubového spojení (18) umoznujícího naklápení v rovine výkyvu spojen s vibracním rámem (4). V dusledku sklonu pruzinových tycí (12, 14) opisuje pri jejich spolecnémvychýlení jedna z nich vzdy sestupný oblouk, zatímco druhá opisuje vzestupný oblouk. Na vazebním clenu (16) spojujícím spodní konce pruzinových tycí (12, 14) lze nalézt oblast, která v podstate vykonává alespon kvazilineární pohyb. Tento princip se pouzívá k uvedení vibracního rámu (4) do kvazilineárního pohybu.

Description

Zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku na nosné konstrukci, zahrnujícího dvč elastické pružinové tyče uspořádané vedle sebe vc společné rovině vý kyvu, které jsou vždy jedním koncem pevně vetknuty v upevňovacích bodech na první z těchto součástí, tedy například na nosné konstrukci, a je jichž oba druhé konce jsou rovněž pevným 10 vetknutím spojeny se spojovacími body tuhého vazebního členu, který jc následné spojen s druhou součástí, tedy například s vibračním rámem.

Dosavadní stav techniky

Roštové dopravníky obecně sestávají z velkého množství stupňovitě se překrývajících řad roštů, které jsou uspořádány za sebou ve směru dopravy materiálu a z nichž, například každá druhá nebo třetí jc pohyblivá vpřed a vzad vůči zbývajícím pevným řadám roštů, v důsledku čehož je materiál spočívající na roštu, například pálený cementový slínek, periodicky přepravován daným 20 směrem. Pohyblivé řady roštů roštového dopravníku jsou obecně uspořádány na vibračním rámu.

který jc společný vždy pro několik řad nebo i pro všechny řady roštů a prostřednictvím vibračního pohonu jc uváděn do vratného pohybu. Rady roštů sestávají z roštových de sek nebo z roštových prvků, které jsou upevněny na roštových nosnících. Mezi roštovými prvky pohyblivých a pevných řad roštů jsou nezbytné takzvané smykové štěrbiny, na kterých závisí opotřebení. Tyto 2? smykové štěrbiny mají být co nejužší. Jejich velikost představuje měřítko jakosti posuvných roštů. Úzké štěrbiny jc možno udržovat průchozí prostřednictvím chladicího vzduchu proudícího vysokou rychlostí směrem od chlazeného materiálu. V případě velkých Štěrbin a úměrně hrubšího materiálu by však bylo potřebné množství chladicího vzduchu neodůvodnitelně větší. Materiál vnikající do smykové štěrbiny způsobuje v oblasti této štěrbiny opotřebení. Toto by pak mělo 30 za následek rov než zvýšeni takzvaného propadu roštem.

V ideálním případě vykonává vibrační rám přímočarý pohyb, takže smykové štěrbiny si během kmitavého pohybu uchovávají svoji šířku danou konstrukčním provedením. Již známý způsob, jak tohoto dosáhnout, spočívá v přímočaře pohyblivém uložení vibračního rámu na kladkách, ss Ukázalo se však, že opotřebení takových valivých uložení má za následek nepřípustnou změnu šířky smykové štěrbiny.

Aby se bylo možno vyhnout přímočarým uložením závislým na opotřebení, jakými jsou nosné kladky, bylo již ve spisu DE 38 44 493 navrženo výkyvné zavěšení vibračního rámu nebo 40 vibračních rámů na dlouhých listových pružinách nebo pružných tycích. Zásadní nevýhoda výkyvného zavěšení však spočívá v tom, že při kyvadlovém pohybuje opisován kruhový oblouk, takže vibrační rám i řady roštů, které jsou s ním spojeny, se pohybují rovněž po dráze ve tvaru kruhového oblouku. V uvedeném případě použití je tedy zapotřebí dimenzovat šířku smykové štěrbiny tak. aby byla umožněna svislá složka pohybu po kruhovém oblouku, aniž by pohyblivé 45 řady roštů přicházely přibližně v koncových bodech drah kmitavého pohybu do styku s pevnými řadami roštů. Z toho vyplývá nutnost poměrně velké průměrné šířky smykové štěrbiny s výše popsanými nežádoucími důsledky. Svislá složka pohybu po kruhovém oblouku je tím menší, čím delší jsou kyvadla. Použití dlouhých kyvadel tná však za následek zvýšenou stavební výšku a větší potřebu místa pro instalaci celého roštového zařízení.

Zavěšení úvodem zmíněného druhu bylo popsáno již ve spise WO 98/40683, zejména podle obr. 3. Toto uspořádání uložení zahrnuje dvě elastické pružinové tyče 7b, které jsou pevně vetknuty v nosné konstrukci a uspořádány vedle sebe ve společné rovině otáčení, přičemž spodní konce obou z nich jsou prostřednictvím pevného vetknuti spojeny s tuhým vazebním členem i 3,

- 1 CZ 298207 B6 který je následně spojen s vibračním rámem. Obě pružinové tyče 7b jsou navzájem rovnoběžné. Pevný vazební člen 13 je spojen s vibračním rámem v bodu 9 spojení prostřednictvím další pružinové tyče 7a. Účel tohoto uspořádání spočívá v tom. aby konstrukční délku kyvadel bylo možno zmenšit například na polovinu tím, že se pružinové tyče funkčně rozdělí na dva pružné úseky, přičemž ze spodních konců obou prvních pružných úseků se prostřednictvím vazebního členu přenášejí síly do příslušných horních bodů zavěšení dalších pružných úseků, na jejichž spodních koncích je pak připevněn vibrační rám. l ímto způsobem se pružné úseky prokládají a stavební výška zařízení se zmenšuje v podstatě na délku pružných úseků. Poněvadž jsou první pružinové tyče navzájem rovnoběžné, vzniká při jejich pohybu posuv ve tvaru rovnoběžníku, tzn. vazební člen se pohybuje po kruhovém oblouku, jenž odpovídá tomu kruhovému oblouku, který opisují spodní konce prvních pružinových tyčí. Další pružinová tyč, která je připevněna k vazebnímu členu, jednak sleduje pohyb vazebního členu po kruhovém oblouku a mimoto vykonává vlastní kyvadlový pohyb, který' má za následek odpovídající superponovaný pohyb vibračního rámu, který jc na této další tyči zavěšen. Nevýhoda tohoto známého uspořádání je spatřována v tom, že svislý pohyb vibračního rámu odpovídá v ideálním případě pohybu neděleného dlouhého ky vadla, a sice pouze tehdy, jestliže stejně dlouhé proložené pružné úseky sc rovněž stejnou měrou podílejí na kyvadlovém pohybu. Za tímto účelem se pružné úseky tyčí v praxi dodatečně spřahují například prostřednictvím spirálových pružin, které jsou uspořádány mezi těmito pružnými úseky a mají být nastaveny tak, aby přenášely plný výkyv kyvadla, předávaný dalšímu pružnému úseku, například z poloviny na první pružné úseky. Vzhledem k různým případům zatížení se toto nastavení ukazuje jako obtížné, poněvadž určité nastavení je optimální vždy pouze pro jede n případ zatížení.

Další nevýhoda je spatřována rovněž v tom, že horní bod zavěšení dalšího pružného úseku tyče na vazebním Členu je umístěn tak vysoko a tedy i tak nestabilně, že není možné nastavení Šikmé polohy roviny kmitání vzhledem ke středu roštového dopravníku, která je u dlouhých kyvadel potřebná za účelem stranového vystředění.

Cílem vynálezu je vytvoření uložení, pomocí kterého je za použití pevně vetknutých pružinových tyčí možno dosáhnout přímočarého nebo kvazilineárního pohybu vibračního rámu, který je výkyvné zavěšen na nosné konstrukci. Odchylka od linearity má být i u delšího posuvného pohybu menší než svislá složka kruhových obloukových drah dlouhých kyvadel a tím spíše pak proložených kyvadel.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry' zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pružinové tyče jsou k sobě v rovině výkyvu navzájem přikloněny, přičemž vazební člen je spojen s vibračním rámem přes kloubové spojení umožňující naklapění v rovině výkyvu. Vzájemný sklon pružinových tyčí má za následek to, že při každém vzájemném vychýlení obou pružných tyčí se vždy pohybuje konec jedné pružinové tyče podél sestupného oblouku a konec druhé tyče podél vzestupného oblouku. V důsledku toho je součást, která je s pružinovými tyčemi spojena, v rovině výkyvu vždy současně posouvána i naklápěna. Při sestupném pohybu jednoho konce této součásti dochází k vzestupnému pohybu druhého konce součásti; lze prokázat, že mezi body spojení pružinových tyčí se součástí existuje vždy oblast, která se pohybuje také lineárním nebo kvazilineárním posuvným pohybem, který' je dostatečně dlouhý pro daný případ použití. V této oblasti se pak může například odvíjet posuvný pohyb vibračního rámu.

Poněvadž při vychýlení obou pružinových tyčí dochází k naklopení vazebního členu v rovině otáčení, musí spojení vazebního členu s příslušnou druhou součástí zahrnoval kloubové spojení připouštějící tento naklápivý pohyb.

_ 7 .

Možná vytvoření takového kloubového spojení jsou blíže popsána na základě příkladů provedení znázorněných na výkrese. Ve výhodném provedení jsou pružinoxé tyče rameny lichoběžníku, přednostně rovnoramcnného lichoběžníku. Tím vzniká konstrukčně jednoduché uspořádání, které z hlediska své pohybové charakteristiky působí shodné v obou směrech vychý lení.

V jiném výhodném provedení se pružinové tyče sbíhají od svých bodů vetknutí na první součásti směrem ke spojovacím bodům na vazebním členu.

V dalším výhodném provedení je kloubové spojení vazebního členu s vibračním rámem uspořáio dáno v určité vzdálenosti od osy vazby spojující spojovací body na vazebním členu.

V jiném výhodném provedení je kloubové spojení uspořádáno právě na té straně od osy vazby, která jc přivrácena k bodům vetknutí. Kloubové spojení vazebního členu s příslušnou druhou součástí může být v obecném případě umístěno například v ose vazby procházející body spojení pružinových tyčí s vazebním členem, přednostně pak v jejím středním úseku. Z konstrukčních a funkčních důvodů však může být příznivější, jestliže je kloubové spojení uspořádáno v určité vzdálenosti od osy vazby, například tehdy, jestliže v oblasti ležící mimo osu vazby dosahuje v důsledků určitého konstrukčního dimenzování nejlepšího přiblížení lineárnímu pohybu.

V přednostních příkladech provedení znázorněných na výkrese je kloubové spojení umístěno na 20 té šírané od osy vazby, která je přivrácena k bodům vetknutí pružinových tyčí na první součásti.

a současně v ose souměrnosti rovnoramenného lichoběžníku tvořeného pružinovými tyčemi. Při takovémto uspořádání sc vazební člen pohybuje ve směru odpovídajícím užitečnému pohybu vibračního rámu, což má za následek, že vychýlení pružinových tyčí může být menší než dráha užitečného pohybu vibračního rámu, jak bude na základě příkladů provedení ještě dále 2? rozvedeno. Mimoto jc pomocí takového uspořádání možné dosáhnout výhodného proložení jednak pružinových tyčí a jednak vazebního členu a tedy zmenšení konstrukční výšky uložení.

Poněvadž, na rozdíl od známého řešení podle WO 98/40683, není použilo proložení několika elastických kyvadlových soustav, nýbrž trvalého umístění elastických pružinových tyčí pouze 3o mezi součástí, která při příčném pohybu roštového dopravníku zůstává pevná, a vibračním rámem resp. součástí spojenou s vibračním rámem, lze uložení beze všeho nastavit do šikmé polohy vzhledem kc středu roštu za účelem stranového vy středě ní roštového dopravníku, aniž by se přitom bylo třeba obával stranové nestability.

Ve výhodném provedení se předpokládá, že pružinové tyče jsou zavěšeny na nosné konstrukci a jejich spodní konce nesou vazební člen, který jc následně prostřednictvím kloubového spojení spojen s vibračním rámem. Při přesunutí vibračního rámu prostřednictvím kmitavcho pohonu se nejprve prostřednictvím kloubového spojení uvede do pohybu vazební člen. Tento vychýlí pružinové tyče ve shodném smyslu ve směru přesunutí vibračního rámu. Vazební člen přitom vykoná posuvný pohyb a současně se naklopí kolem bodu ležícího přibližně vc středu osy vazby. Na vazebním členu je možno určit oblast, ve které lze výsledný pohyb považovat za alespoň kvazi lineární pohyb a vc které se současně nachází kloubové spojení s vibračním rámem.

Podle jiného vytvoření se předpokládá, že vazební člen je prostřednictvím kloubového spojení spojen s nosnou konstrukcí, přičemž pružinové tyče jsou zavěšeny na vazebním členu a jejich spodní konce nesou vibrační rám. Při přesunutí vibračního rámu prostřednictvím km i ta vé ho pohonu sc pružinové tyče vychýlí ve shodném smyslu. Tyto pak prostřednictvím kloubového spojení uvedou vazební člen spojený s nosnou konstrukcí do pohybu ve směru přesunutí vibračního rámu. Výsledný pohyb je opět kvazi lineární. což je ještě přesněji vyloženo na příkladu mi provedení.

Jako kloubové spojení mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí může sloužit každé kloubové uspořádání, které dovoluje naklápivý pohyb vazebního členu vůči teto součásti. Aby se zamezilo problémům s opotřebením, které jsou popsány výše v souvislosti s valivými uloženími.

- .·> CZ 298207 B6 je podle přednostního vytvoření vynálezu pamatováno na to. aby kloubové spojení bylo tvořeno dcformovatelnymi konstrukčními prvky uspořádanými vždy mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí. Těmito konstrukčními prvky mohou být konstrukční prvky zatížené tlakem; typickými příklady jsou tlačné pružiny, tlumicí prvky z clastomerových materiálu, tlačné ohebné 5 tyče atd. Deformovatelnými konstrukčními prvky však mohou být rovněž konstrukční prvky zatížené tahem; mezi tyto patří například tažné ohebné tyče, lana atd.

Jako kloubová spojení se obecně upřednostňují konstrukční prvky zatěžované tahem. Aby bylo možno konstrukční prvky zatěžované tahem použít v každém případě, je podle zvláštního ίο vytvoření vynálezu počítáno s tím. že vazební člen je vytvořen přibližně jako rámová konstrukce s oknem, které jc tímto rámem obklopeno, přičemž v tomto okně je uspořádáno kloubové spojení, vytvořené jako tahově zatížený konstrukční prvek a přenášející zatížení z příslušné druhé součásti na rameno rámu odvrácené od osy vazby .

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže popsán pomocí výkresu, na kterých obr. 1 představuje schematický bokorys roštem sc zařízením k uspořádání uložení, u kterého jsou pružinové tyče zavěšeny na 20 nosné konstrukci a vazební člen je spojen s vibračním rámem, obr. 2 představuje schematický bokorys uspořádání uložení, u kterého je vazební člen spojen s nosnou konstrukcí a pružinové tyče zavěšené na vazebním členu nesou vibrační rám. obr. 3 znázorňuje schéma poměrů při posunutí vibračního rámu podle obr. 1 doprava, obr. 4 představuje schéma poměrů při posunutí vibračního rámu podle obr. 2 doprava, obr. 5 znázorňuje schematické znázornění přibližně podle 25 obr. I s kloubovým spojením provedeným jako tlakově zatížený konstrukční prvek mezi vazebním členem a vibračním rámem, obr. 6 představuje schéma uspořádání přibližně podle obr. 1 s kloubovým spojením vytvořeným jako tahově zatížený konstrukční prvek a obr. 7 znázorňuje schéma uspořádání přibližně podle obr. 2 s kloubovým spojením vytvořeným jako tahově zatížený konstrukční prvek.

Příklady proveden í vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněn bokorysný pohled na roštový dopravník 2 sloužící například 35 ke chlazení páleného cementového slínku. Roštový dopravník 2 je vytvořen jako takzvaný stupňovitý rošt a zahrnuje střídavě vždy dvě pevné řady roštů F a jednu pohyblivou řadu roštů M. Pohyblivé řady rošt ů M j sou pevně s poj eny s v i b rač ním rá m e m 4. kle rý je uspořádán tak, aby prováděl vratný pohyb ve směru oboustranné šipky 6. Vratný pohyb vibračního rámu 4 je způsoben kmitavým pohonem, který je s vibračním rámem 4 spojen a na obrázku není znázorněn.

Vibrační rám 4 je prostřednictvím několika uložení 8 uspořádaných po obou jeho stranách, z nichž na obr. 1 je znázorněno pouze jedno, ukotven na pevné nosné konstrukci 10 roštového dopravníku 2.

Uložení 8 v podstatě zahrnuje dvě pružinové tyče 12 a 14, které jsou zavěšeny na horních koncích na nosné konstrukci 10, představující v tomto příkladu provedení první součást, a na svých spodních koncích nesou vazební člen j_6. Vazební člen 16 je prostřednictvím kloubového spojení 18 a například prostřednictvím spojovací příruby 20 spojen s vibračním rámem 4, který v tomto příkladu provedení představuje druhou součást. Kloubové spojení 18 umožňuje 50 výklopný pohyb vazebního členu 16 vůči spojovací přírubě 20.

Pružinové tyče J2., 14 jsou pevně vet knuty v nosné konstrukci j.O. Místa, v nichž mohou být pružinové ty če j_2< 14 pokládány za vetknuté, jsou označena jako body vetknutí 22. 24.

-4CZ 298207 B6

Pružinové tyče 1_2, 14 jsou mimoto, rovněž prostřednictvím pevného vetknutí. spojeny s vazebním členem J_6. Místa, v nichž mohou být pružinové tyče 12. 14 pokládány za spojené s vazebním členem 16. jsou označena jako spojovací body 26. 28. Přímka spojující spojovací body 26. 28 je označena jako osa vazby 30.

Pružinové tyče j_2. 14 tvoří ramena rovnoramenného lichoběžníku s osou souměrnosti W.

Kloubové spojení 18 je uspořádáno na léto ose souměrnosti 19 v určité vzdálenosti od osy vazby 30 na straně, která je od osy vazby 30 přivrácena k bodům vetknutí 22. takže spodní ukotvení pružinových tyčí ]_2. Uje níže než kloubové spojení 18.

lí)

Hmotnost vibračního rámu 4 je prostřednictvím spojovací příruby 20. kloubového spojení JJ, vazebního členu 16 a pružinových tyčí 12. 14 přenášena na nosnou konstrukci JO. Je-li vibrační rám 4 v případě znázorněného uspořádání přesunut například doprava, uvede přitom prost ředit ict vím kloubového spojení J_8 do pohybu také vazební člen J_6. který' se způsobem znázorněným 15 na obr. 3 přesune doprava a současně se naklopí. V teto souvislosti je třeba poznamenal, že pru hyb pružinových tyčí 12. 14 a vazebního členu 16 jc pro lepší pochopení znázorněn ve zvětšeném měřítku oproti skutečnosti. Spodní konec pružinové tyče j2 se přitom pohybuje nahoru, zatímco spodní konec pružinové tyče 14 se pohybuje dolů. V každém případě je pak na vazebním členu 16 možno nalézt oblast, v níž je výsledným pohybem kvazilincární vodorovný pohyb. 2o V případě daného příkladu provedení leží tato oblast přibližně v oblasti kloubového spojení ]_8.

takže kvazilincární pohyb vykonává také vibrační rám 4 spojený prostřednictvím tohoto kloubového spojení 18 s vazebním členem J_6.

Jak je z obr. 3 navíc zřejmé, vykonává kloubové spojení 18 při naklopení vazebního členu 16 25 pohyb doprava, tj. ve směru užitečného pohybu vibračního rámu 4. To znamená, že vychýlení pružinových tyčí £2. 14 může být menší než užitečný pohyb vibračního rámu 4. poněvadž posledně jmenovaný pohyb je složen z pohybu vazebního členu 16 a pohybu pružinových tyčí 12, 14.

?() Obr. 2 znázorňuje jiné vytvoření tohoto vynálezu. Pohyblivé řad) roštů M roštového dopravníku 102 s vibračním rámem 104 jsou přitom opět uspořádány pohyblivě vc směru oboustranné šipky 106. Vibrační rám 104 je prostřednictvím několika uložení, z nichž je na obr. 2 vyobrazeno pouze jedno uložení 108, uložené na nosné konstrukci _l_l_0. Uložení 108 zahrnuje vazební člen 1 16, který je prostřednictvím kloubového spojení 118 spojen s opěrným stojanem 120 připevněb ným k nosné konstrukci 1 10. Kloubové spojení 118 umožňuje výklopný pohyb vazebního členu I 16 vzhledem k opěrnému stojanu 120 v nákresné rovině.

Na vazebním členu 116 jsou zavěšeny dvě pružinové tyče 112 resp. 114. Pružinové tyče 1 12. ]_14 jsou s vazebním členem 116 spojeny prostřednictvím pevných vetknutí přibližně vc spojovacích 40 bodech 126, 128. Spodní konce pružinových tyčí 112, 114 nesou vibrační rám 104. V bodech vetknutí 122,124 jsou prostřednictvím pevných vetknutí spojeny se spojovacími přírubami 111, 113, které jsou následně připevněny k vibračnímu rámu 104.

Je-li vibrační rám 104 prostřednictvím kmítavého pohonu vychýlen například doprava, vychýlí 45 doprava také pružinové tyče 1 12, 114, a to přibližně způsobem znázorněným na obr. 4 (ve zvětšeném měřítku). Bod vetknutí 122 by se přitom bez naklápivcho pohybu vazebního členu 1 16 pohyboval po sestupném oblouku a bod vetknutí 124 by sc pohyboval po vzestupném oblouku, takže vibrační rám 104 by se natočil proti směru chod u hodinových ruček. Takovýto teoretický pohyb vibračního rámu H)4 je vykompenzován tím. žc vazební člen 116 se současně 5o naklápí v opačném smyslu, tj. ve směru chodu hodinových ruček, čím/ se horní konce pružinové tyče 112 nadzvedne a horní konec pružinové tyče H4 se sníží. Je možno prokázat, že i zde existuje příznivá oblast pro umístění kloubového spojeni I 18, při kterém sc výsledný pohyb vibračního rámu 104 stane kvazilineárním.

Kloubovým spojením mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí může být v nejjednodušším případě běžný kloub, který například zahrnuje kloubový čep otočný v kloubovém oku nebo kouli otočnou v kulovém vrch líku. Aby se však zamezilo problémům s opotřebením, které byly zmíněny úvodem v souvislosti s valivými uloženími, jsou v případě tohoto vynálezu přednostně používána kloubová spojení, která jsou tvořena deformovalelnými konstrukčními prvky uspořádanými mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí.

Obr. 5 znázorňuje uspořádání přibližně podle obr. 1. Součásti se shodnými nebo obdobnými funkcemi jako na obr. 1 jsou označeny stejnými vztahovými značkami.

Jak je z obr. 5 zřejmé, opírá se spojovací příruba 20, která je spojena s vibračním rámem 4. prostřednictvím kloubového spojení 18 o vazební člen 16. Kloubové spojení je v tomto případě tvořeno tlumicím prvkem 18' z elastomerového materiálu, který je se spojovací přírubou 20 a vazebním členem 16 spojen například vulkánizací. Tento tlumicí prvek 18' by mohl být nahrazen také kovovým pružinovým prvkem, a to například tlačnou ohebnou tyčí, obvyklými tlačnými pružinami a podobnými součástmi, které připouštějí naklápivý pohyb mezi vazebním členem J_6 a spojovací přírubou 20, což zde již není třeba opakovaně rozvádět.

Upřednostňovaná kloubová spojeni jsou tvořena tahově zatíženými konstrukčními prvky. Obr. 6 znázorňuje uložení 8 přibližně podle obr. 1. přičemž shodne nebo obdobné součásti jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami. Aby v případě takového uspořádání bylo možno použít kloubové spojení tvořené tahově zatíženým konstrukčním prvkem, je vazební člen 16 vytvořen jako rámová konstrukce s oknem 32, které je tímto rámem obklopeno. Vazební člen 16 a spojovací příruba 20 se překrývají tak, aby spojovací příruba 20 přečnívala do oblasti okna 32. Kloubové spojení 18 je tvořeno tažnou ohebnou tyčí 18. která je uspořádána v okně 32 a která přenáší zatížení, jež na ni působí prostřednictvím spojovací příruby 20. na rameno 34 okna 32 odvrácené od osy vazby 30.

Obr. 7 znázorňuje uspořádání uložení přibližně podle obr. 2. přičemž shodne nebo obdobné součásti jsou opět opatřeny stejnými vztažnými značkami. Aby bylo i v případě takového uspořádáni možno použít kloubové spojení I 18 tvořené tahově zatíženým konstrukčním prvkem, je vazební člen 116 stejně jako v příkladu znázorněném na obr. 6 vytvořen jako rámová konstrukce s oknem 132, které je tímto rámem obklopeno. Opěrný stojan 120 přečnívá opět až do okna 132. Kloubové spojení 118 je tvořeno tažnou ohebnou tyčí 1 18'. která přenáší zatížení, jímž na ni působí opěrný stojan 120, na rameno 134 okna 132 odvrácené od osy vazby 130.

Tažné ohebné tyče 18 resp. 118' jsou svými konci v obou případech pevně vetknuty, přičemž mezi vetknutími vždy zůstává krátký usek, který může vykonávat ohybový pohyb v podstatě bez stranového vychýlení.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   5 1. Zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku na nosné konstrukci (10). zahrnující dvě elastické pružinové tyče (12, 14) uspořádané vedle sebe ve společné rovině výkyvu, které jsou horním koncem pevné vetknuty v bodech vetknutí (22, 24) na pevné konstrukci (10) a jejichž spodní konce jsou rovněž prostřednictvím pevných spojovacích bodu (26. 28) spojeny k tuhému vazebnímu členu (16), který jc následně spojen s vibračním rámem io (4), vyznačující se tím, žc pružinové tyče (12. 14) jsou k sobě v rovině výkyvu navzájem přikloněny. přičemž vazební člen (16) je spojen s vibračním rámem (4, 120) přes kloubové spojení (18) umožňující naklápční v rovině výkyvu.
2. 2. Zařízení podle nároku I. vyznačující se tím, že pružinové tyče (12. 14) tvoří 15 ramena lichoběžníku, s výhodou rovnoramenneho lichoběžníku.
3. 3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2. vyznačující se tím. že pružinové tyče (12. 14) jsou vytvořeny tak. že se sbíhají od jednotlivých bodů vetknutí (22. 24) směrem kc spojovacím bodům (26. 28) na vazebním členu (16).
4. 4. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3. vyznačující se tím. že kloubové spojeni (18) vazebního členu (16) s vibračním rámem (4. 120) je uspořádáno v určité vzdálenosti od osy vazby (30) spojující spojovací body (26. 28) na vazebním členu (16).