CZ20021172A3 - Zařízení pro výkyvné zavěąení vibračního rámu roątového dopravníku - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu (4) roštového dopravníku (2) na nosné konstrukci (10), zahrnující dvě elastické pružinové tyče (12, 14), uspořádané vedle sebe ve společné rovině výkyvu, které jsou prvním koncem pevně vetknuty v upevňovacích bodech na nosné kostrukci a jejichž druhé konce jsou rovněž prostřednictvím pevného vetknutí spojeny s tuhým vazebním členem (16), který je následně spojen s vibračním rámem (4). Pružinové tyče (12, 14) jsou k sobě navzájem skloněny v rovině výkyvu a vazební člen (16) je prostřednictvím kloubového spojení (18) umožňujícího naklápění v rovině výkyvu spojen s vibračním rámem (4). V důsledku sklonu pružinových tyčí (12, 14) opisuje při jejich společném vychýlení jedna z nich vždy sestupný oblouk, zatímco druhá opisuje vzestupný oblouk. Na vazebním členu (16) spojujícím spodní konce pružinových tyčí (12, 14) lze nalézt oblast, která v podstatě vykonává alespoň kvazilineámí pohyb. Tento princip se používá k uvedení vibračního rámu (4) do kvazilineámího pohybu.

z

CN

O

O

CN

N

O • 0 • · • · · ·· · ·· ··

Zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku na nosné konstrukci, zahrnujícího dvě elastické pružinové tyče uspořádané vedle sebe ve společné rovině výkyvu, které jsou vždy jedním koncem pevně vetknuty v upevňovacích bodech na první z těchto sou částí, tedy například na nosné konstrukci, a jejichž oba druhé konce jsou rovněž pevným vetknutím spojeny se spojovacími body tuhého vazebního členu, který je následně spojen s druhou součástí, tedy například s vibračním rámem.

Dosavadní stav techniky

Roštové dopravníky obecně sestávají z velkého množství stupňovitě se překrývajících řad roštů, které jsou uspořádány za sebou ve směru dopravy materiálu a z nichž například každá druhá nebo třetí je pohyblivá vpřed a vzad vůči zbývajícím pevným řadám roštů, v důsledku čehož je materiál spočívající na roštu, například pálený cementový slínek, periodicky přepravován daným směrem. Pohyblivé řady roštů roštového dopravníku jsou obecně uspořádány na vibračním rámu, který je společný vždy pro několik řad nebo i pro všechny řady roštů a prostřednictvím vibračního pohonu je uváděn do vratného pohybu. Řady roštů sestávají z roštových desek nebo z roštových prvků, které jsou upevněny na roštových nosnících. Mezi roštovými prvky pohyblivých a pevných řad roštů jsou nezbytné takzvané smykové štěrbiny, na kterých závisí opotřebení. Tyto smykové štěrbiny mají být co nejužší. Jejich velikost představuje měřítko jakosti posuvných roštů. Úzké štěrbiny je možno udržovat průchozí prostřednictvím chladicího vzduchu proudícího vysokou rychlostí směrem od chlazeného materiálu. V případě velkých štěrbin a úměrně hrubšího materiálu by však bylo potřebné množství chladicího vzduchu neodůvodnitelně větší. Materiál

0 • 0 0 • 0 0 0 0 · 0 · 0

0· 0 0

0 0 · 0 • 0 0 09

0 0 0 vnikající do smykové štěrbiny způsobuje v oblasti této štěrbiny opotřebení. Toto by pak mělo za následek rovněž zvýšení takzvaného propadu roštem.

V ideálním případě vykonává vibrační rám přímočarý pohyb, takže smykové štěrbiny si během kmitavého pohybu uchovávají svoji šířku danou konstrukčním provedením. Již známý způsob, jak tohoto dosáhnout, spočívá v přímočaře pohyblivém uložení vibračního rámu na kladkách. Ukázalo se však, že opotřebení takových valivých uložení má za následek nepřípustnou změnu šířky smykové štěrbiny.

Aby se bylo možno vyhnout přímočarým uložením závislým na opotřebení, jakými jsou nosné kladky, bylo již ve spisu DE 38 44 493 navrženo výkyvné zavěšení vibračního rámu nebo vibračních rámů na dlouhých listových pružinách nebo pružných tyčích. Zásadní nevýhoda výkyvného zavěšení však spočívá v tom, že při kyvadlovém pohybu je opisován kruhový oblouk, takže vibrační rám i řady roštů, které jsou s ním spojeny, se pohybují rovněž po dráze ve tvaru kruhového oblouku. V uvedeném případě použití je tedy zapotřebí dimenzovat šířku smykové štěrbiny tak, aby byla umožněna svislá složka pohybu po kruhovém oblouku, aniž by pohyblivé řady roštů přicházely přibližně v koncových bodech drah kmitavého pohybu do styku s pevnými řadami roštů. Z toho vyplývá nutnost poměrně velké průměrné šířky smykové štěrbiny s výše popsanými nežádoucími důsledky. Svislá složka pohybu po kruhovém oblouku je tím menší, čím delší jsou kyvadla. Použití dlouhých kyvadel má však za následek zvýšenou stavební výšku a větší potřebu místa pro instalaci celého roštového zařízení.

Zavěšení úvodem zmíněného druhu bylo popsáno již ve spise WO 98/40683, zejména podle obr. 3. Toto uspořádání uložení zahrnuje dvě elastické pružinové tyče 7b, které jsou pevně vetknuty v nosné konstrukci a uspořádány vedle sebe ve společné rovině otáčení, přičemž spodní konce obou z nich jsou prostřednictvím pevného vetknutí spojeny s tuhým vazebním členem 13, který je následně spojen s vibračním rámem. Obě pružinové tyče 7b jsou navzájem rovnoběžné.

Pevný vazební člen 13 je spojen s vibračním rámem v bodu 9 spojen prostřednictvím další pružinové tyče 7a. Účel tohoto uspořádání spočívá v tom, aby konstrukční délku kyvadel bylo možno zmenšit například na polovinu tím, že se pružinové tyče funkčně rozdělí na dva pružné úseky, přičemž ze spodních konců obou prvních pružných úseků se prostřednictvím vazebního členu přenášejí síly do příslušných horních bodů zavěšení dalších pružných úseků, na jejichž spodních koncích je pak připevněn vibrační rám. Tímto způsobem se pružné úseky prokládají a stavební výška zařízení se zmenšuje v podstatě na délku pružných úseků. Poněvadž jsou první pružinové tyče navzájem rovnoběžné, vzniká při jejich pohybu posuv ve tvaru rovnoběžníku, tzn. vazební člen se pohybuje po kruhovém oblouku, jenž odpovídá tomu kruhovému oblouku, který opisují spodní konce prvních pružinových tyčí. Další pružinová tyč, která je připevněna k vazebnímu členu, jednak sleduje pohyb vazebního členu po kruhovém oblouku a mimoto vykonává vlastní kyvadlový pohyb, který má za následek odpovídající superponovaný pohyb vibračního rámu, který je na této další tyči zavěšen. Nevýhoda tohoto známého uspořádání je spatřována v tom, že svislý pohyb vibračního rámu odpovídá v ideálním případě pohybu neděleného dlouhého kyvadla, a sice pouze tehdy, jestliže stejně dlouhé proložené pružné úseky se rovněž stejnou měrou podílejí na kyvadlovém pohybu. Za tímto účelem se pružné úseky tyčí v praxi dodatečně spřahují například prostřednictvím spirálových pružin, které jsou uspořádány mezi těmito pružnými úseky a mají být nastaveny tak, aby přenášely plný výkyv kyvadla, předávaný dalšímu pružnému úseku, například z poloviny na první pružné úseky. Vzhledem k různým případům zatížení se toto nastavení ukazuje jako obtížné, poněvadž určité nastavení je optimální vždy pouze pro jeden případ zatížení.

Další nevýhoda je spatřována rovněž v tom, že horní bod zavěšení dalšího pružného úseku tyče na vazebním členu je umístěn tak vysoko a tedy i tak nestabilně, že není možné nastavení šikmé polohy roviny kmitání vzhledem ke středu roštového dopravníku, která

9

99 • · je u dlouhých kyvadel potřebná za účelem stranového vystředění.

Cílem vynálezu je vytvoření uspořádání uložení, pomocí kterého je za použití pevně vetknutých pružinových tyčí možno dosáhnout přímočarého nebo kvazilineárního pohybu vibračního rámu, který je výkyvné zavěšen na nosné konstrukci. Odchylka od linearity má být i u delšího posuvného pohybu menší než svislá složka kruhových obloukových drah dlouhých kyvadel a tím spíše pak proložených kyvadel.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pružinové tyče jsou k sobě v rovině výkyvu navzájem přikloněny, přičemž vazební člen je spojen s vibračním rámem přes kloubové spojení umožňující naklápění v rovině výkyvu. Vzájemný sklon pružinových tyčí má za následek to, že při každém vzájemném vychýlení obou pružných tyčí se vždy pohybuje konec jedné pružinové tyče podél sestupného oblouku a konec druhé tyče podél vzestupného oblouku. V důsledku toho je součást, která s pružinovými tyčemi spojena, v rovině otáčení vždy současně posouvána i naklápěna. Při sestupném pohybu jednoho konce této součásti dochází k vzestupnému pohybu druhého konce součásti; lze prokázat, že mezi body spojení pružinových tyčí se součástí existuje vždy oblast, která se pohybuje také lineárním nebo kvazilineárním posuvným pohybem, který je dostatečně dlouhý pro daný případ použití. V této oblasti pak může být například odebírán posuvný pohyb vibračního rámu.

Poněvadž při vychýlení obou pružinových tyčí dochází k naklopení vazebního členu v rovině otáčení, musí spojení vazebního členu s příslušnou druhou součástí zahrnovat kloubové spojení připouštějící tento naklápivý pohyb.

• 9 9 • * 9 9 ·· 9 9 · · · 9 # 9 • · · 9 9 · 9··· • · 9 9 » · « • · · · «! · •Φ 99 9· 9·9

Možná vytvoření takového kloubového spojení jsou blíže popsána na základě příkladů provedení znázorněných na výkrese.

Ve výhodném provedení jsou pružinové tyče rameny lichoběžníku, přednostně rovnoramenného lichoběžníku. Tím vzniká konstrukčně jednoduché uspořádání, které z hlediska své pohybové charakteristiky působí shodně v obou směrech vychýlení.

V jiném výhodném provedení se pružinové tyče sbíhají od svých bodů vetknutí na první součásti směrem ke spojovacím bodům na vazebním členu.

V dalším výhodném provedení je kloubové spojení vazebního členu s vibračním rámem je uspořádáno v určité vzdálenosti od osy vazby spojující spojovací body na vazebním členu.

V jiném výhodném provedení je kloubové spojení uspořádáno právě na té straně od osy vazby, která je přivrácena k bodům vetknutí. Kloubové spojení vazebního členu s příslušnou druhou součástí může být v obecném případě umístěno například v ose vazby procházející body spojení pružinových tyčí s vazebním členem, přednostně pak v jejím středním úseku. Z konstrukčních a funkčních důvodů však může být příznivější, jestliže je kloubové spojení uspořádáno v určité vzdálenosti od osy vazby, například tehdy, jestliže v oblasti ležící mimo osu vazby dosahuje v důsledku určitého konstrukčního dimenzování nejlepšího přiblížení lineárnímu pohybu. V přednostních příkladech provedení znázorněných na výkrese je kloubové spojení umístěno na té straně od osy vazby, která je přivrácena k bodům vetknutí pružinových tyčí na první součásti, a současně v ose souměrnosti rovnoramenného lichoběžníku tvořeného pružinovými tyčemi. Při takovémto uspořádání se vazební člen pohybuje ve směru odpovídajícím užitečnému pohybu vibračního rámu, což má za následek, že vychýlení pružinových tyčí může být menší než dráha užitečného pohybu vibračního rámu, jak bude na základě příkladů provedení ještě dále rozvedeno. Mimoto je pomocí takového uspořádání dosáhnout výhodného proložení jednak • · • · · · • · • · pružinových tyčí a jednak vazebního členu a tedy zmenšení konstrukční výšky uložení.

Poněvadž, na rozdíl od známého řešení podle Suera, není použito proložení několika elastických kyvadlových soustav, nýbrž trvalého umístění elastických pružinových tyčí pouze mezi součástí, která při příčném pohybu roštového dopravníku zůstává pevná, a vibračním rámem resp. součástí spojenou s vibračním rámem, lze uložení beze všeho nastavit do šikmé polohy vzhledem ke středu roštu za účelem stranového vystředění roštového dopravníku, aniž by se přitom bylo třeba obávat stranové nestability.

Ve výhodném provedení se předpokládá, že pružinové tyče jsou zavěšeny na nosné konstrukci a jejich spodní konce nesou vazební člen, který je následně prostřednictvím kloubového spojení spojen s vibračním rámem. Při přesunutí vibračního rámu prostřednictvím kmitavého pohonu se nejprve prostřednictvím kloubového spojení uvede do pohybu vazební člen. Tento vychýlí pružinové tyče ve shodném smyslu ve směru přesunutí vibračního rámu. Vazební člen přitom vykoná posuvný pohyb a současně se naklopí kolem bodu ležícího přibližně ve středu osy vazby. Na vazebním členu je možno určit oblast, ve které lze výsledný pohyb považovat za alespoň kvazilineární pohyb a ve které se současně nachází kloubové spojení s vibračním rámem.

Podle jiného vytvoření se předpokládá, že vazební člen je prostřednictvím kloubového spojení spojen s nosnou konstrukcí, přičemž pružinové tyče jsou zavěšeny na vazebním členu a jejich spodní konce nesou vibrační rám. Při přesunutí vibračního rámu prostřednictvím kmitavého pohonu se pružinové tyče vychýlí ve shodném smyslu. Tyto pak prostřednictvím kloubového spojení uvedou vazební člen spojený s nosnou konstrukcí do pohybu ve směru přesunutí vibračního rámu. Výsledný pohyb je opět kvazilineární, což je ještě přesněji vyloženo na příkladu provedení.

Jako kloubové spojení mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí může sloužit každé kloubové uspořádání, které • · • · • · ·· dovoluje naklápivý pohyb vazebního členu vůči této součásti. Aby se zamezilo problémům s opotřebením, které jsou popsány výše v souvislosti s valivými uloženími, je podle přednostního vytvoření vynálezu pamatováno na to, aby kloubové spojení bylo tvořeno deformovatelnými konstrukčními prvky uspořádanými vždy mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí. Těmito konstrukčními prvky mohou být konstrukční prvky zatížené tlakem; typickými příklady jsou tlačné pružiny, tlumicí prvky z elastomerových materiálů, tlačné ohebné tyče atd. Deformovatelnými konstrukčními prvky však mohou být rovněž konstrukční prvky zatížené tahem; mezi tyto patří například tažné ohebné tyče, lana atd.

Jako kloubová spojení se obecně upřednostňují konstrukční prvky zatěžované tahem. Aby bylo možno konstrukční prvky zatěžované tahem použít v každém případě, je podle zvláštního vytvoření vynálezu počítáno s tím, že vazební člen je vytvořen přibližně jako rámová konstrukce s oknem, které je tímto rámem obklopeno, přičemž v tomto okně je uspořádáno kloubové spojení, vytvořené jako tahově zatížený konstrukční prvek a přenášející zatížení z příslušné druhé součásti na rameno rámu odvrácené od osy vazby.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže popsán pomocí výkresů, na kterých obr. 1 představuje schematický bokorys roštem se zařízením k uspořádání uložení, u kterého jsou pružinové tyče zavěšeny na nosné konstrukci a vazební člen je spojen s vibračním rámem,obr. 2 představuje schematický bokorys uspořádání uložení, u kterého je vazební člen spojen s nosnou konstrukcí a pružinové tyče zavěšené na vazebním členu nesou vibrační rám, obr. 3 znázorňuje schéma poměrů při posunutí vibračního rámu podle obr. 1 doprava, obr.4 představuje schéma poměrů při posunutí vibračního rámu podle obr. 2 doprava, obr. 5 znázorňuje schematické znázornění přibližně podle obr. 1 s kloubovým spojením provedeným jako tlakově zatížený konstrukční prvek mezi vazebním členem a vibračním rámem, obr. 6 představuje schéma uspořádání přibližně podle obr. 1 s kloubovým spojením vytvořeným jako tahově zatížený konstrukční prvek a obr. 7 znázorňuje schéma uspořádání přibližně podle obr. 2 s kloubovým spojením vytvořeným jako tahově zatížený konstrukční prvek.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněn bokorysný pohled na roštový dopravník 2 sloužící například ke chlazení páleného cementového slínku. Roštový dopravník 2 je vytvořen jako takzvaný stupňovitý rošt a zahrnuje střídavě vždy dvě pevné řady roštů F a jednu pohyblivou řadu roštů M. Pohyblivé řady roštů M jsou pevně spojeny s vibračním rámem 4, který je uspořádán tak, aby prováděl vratný pohyb ve směru oboustranné šipky 6. Vratný pohyb vibračního rámu 4 je způsoben kmitavým pohonem, který je s vibračním rámem spojen a na obrázku není znázorněn.

Vibrační rám 4 je prostřednictvím několika uložení 8 uspořádaných po obou jeho stranách, z nichž na obr. 1 je znázorněno pouze jedno, ukotven na pevné nosné konstrukci 10 roštového dopravníku 4.

Uložení 8 v podstatě zahrnuje dvě pružinové tyče 12 a 14. které jsou zavěšeny na horních koncích na nosné konstrukci 10, představující v tomto příkladu provedení první součást, a na svých spodních koncích nesou vazební člen 16. Vazební člen 16 je prostřednictvím kloubového spojení 18 a například prostřednictvím spojovací příruby 20 spojen s vibračním rámem 4, který v tomto příkladu provedení představuje druhou součást. Kloubové spojení 18 umožňuje výklopný pohyb vazebního členu 16 vůči spojovací přírubě 20.

Pružinové tyče 12. 14 jsou pevně vetknuty v nosné konstrukci 10. Místa, v nichž mohou být pružinové tyče 12, 14 pokládány za vetknuté, jsou označeny jako body vetknutí 22, 24.

Pružinové tyče 12, 14 jsou mimoto, rovněž prostřednictvím pevného vetknutí, spojeny s vazebním členem 16. Místa, v nichž mohou být pružinové tyče 12, 14 pokládány za spojené s vazebním členem 16, jsou označeny jako spojovací body 26, 28. Přímka spojující spojovací body 26, 28 je označena jako osa vazby 30.

Pružinové tyče 12, 14 tvoří ramena rovnoramenného lichoběžníka s osou souměrnosti 19. Kloubové spojení 18 je uspořádáno na této ose souměrnosti v určité vzdálenosti od osy vazby 30 na straně, která je od osy vazby 30 přivrácena k bodům vetknutí 22, 24. takže spodní ukotvení pružinových tyčí 12, 14 je níže než kloubové spojení 18.

Hmotnost vibračního rámu 4 je prostřednictvím spojovací příruby 20, kloubového spojení 18. vazebního členu 16 a pružinových tyčí 12, 14 přenášena na nosnou konstrukci 10. Je-li vibrační rám 4 v případě znázorněného uspořádání přesunut například doprava, uvede přitom prostřednictvím kloubového spojení 18 do pohybu také vazební člen 16, který se způsobem znázorněným na obr. 3 přesune doprava a současně se naklopí. V této souvislosti je třeba poznamenat, že průhyb pružinových tyčí 12, 14 a vazebního členu je pro lepší pochopení znázorněn ve zvětšeném měřítku oproti skutečnosti. Spodní konec pružinové tyče 12 se přitom pohybuje nahoru, zatímco spodní konec pružinové tyče 14 se pohybuje dolů. V každém případě je pak na vazebním členu 16 možno nalézt oblast, v níž je výsledným pohybem kvazilineární vodorovný pohyb. V případě daného příkladu provedení leží tato oblast přibližně v oblasti kloubového spojení 18, takže kvazilineární pohyb vykonává také vibrační rám 4 spojený prostřednictvím tohoto kloubového spojení 18 s vazebním členem 16.

Jak je z obr. 3 navíc zřejmé, vykonává kloubové spojení 18 při naklopení vazebního členu 16 pohyb doprava, tj. ve směru užitečného pohybu vibračního rámu 4. To znamená, že vychýlení pružinových tyčí 12, 14 může být menší než užitečný pohyb vibračního rámu, poněvadž posledně jmenovaný pohyb je složen z pohybu vazebního členu a pohybu pružinových tyčí.

φφ «φ ♦ φ · · φ « φφφφ

Obr. 2 znázorňuje jiné vytvoření tohoto vynálezu. Pohyblivé řady roštů M roštového dopravníku 102 s vibračním rámem 104 jsou přitom opět uspořádány pohyblivě ve směru oboustranné šipky 106. Vibrační rám 104 je prostřednictvím několika uložení, z nichž je na obr. 2 je vyobrazeno pouze jedno uložení 108. uložen na nosné konstrukci 110. Uložení 108 zahrnuje vazební člen 116. který je prostřednictvím kloubového spojení 118 spojen s opěrným stojanem 120 připevněným k nosné konstrukci 110. Kloubové spojení 118 umožňuje výklopný pohyb vazebního členu 116 vzhledem k opěrnému stojanu 120 v nákresné rovině.

Na vazebním členu 116 jsou zavěšeny dvě pružinové tyče 112 resp. 114. Pružinové tyče 112, 114 jsou s vazebním členem 116 spojeny prostřednictvím pevných vetknutí přibližně ve spojovacích bodech 126, 128. Spodní konce pružinových tyčí 112. 114 nesou vibrační rám 104. V bodech vetknutí 122. 124 jsou prostřednictvím pevných vetknutí spojeny se spojovacími přírubami 111. 113, které jsou následně připevněny k vibračnímu rámu 104.

Je-li vibrační rám 104 prostřednictvím kmitavého pohonu vychýlen například doprava, vychýlí doprava také pružinové tyče 112, 114, a to přibližně způsobem znázorněným na obr. 4 (ve zvětšeném měřítku). Bod vetknutí 122 by se přitom bez naklápivého pohybu vazebního členu 116 pohyboval po sestupném oblouku a bod vetknutí 124 by se pohyboval po vzestupném oblouku, takže vibrační rám 104 by se natočil proti směru chodu hodinových ruček. Takovýto teoretický pohyb vibračního rámu 104 je vykompenzován tím, že vazební člen 116 se současně naklápí v opačném smyslu, tj. ve směru chodu hodinových ruček, čímž se horní konec pružinové tyče 112 nadzvedne a horní konec pružinové tyče 114 se sníží. Je možno prokázat, že i zde existuje příznivá oblast pro umístění kloubového spojení 118. při kterém se výsledný pohyb vibračního rámu 104 stane kvazilineárním.

Kloubovým spojením mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí může být v nejjednodušším případě běžný kloub, který ·· *· *♦ ·♦»· ·· ·« ··· · · · ·»*· • · « « · · ««·· · · * « · · · to · · «·« « « ··♦<«♦ « · 9 · *· to· ·9 ··· ·· ···* například zahrnuje kloubový čep otočný v kloubovém oku nebo kouli otočnou v kulovém vrchlíku. Aby se však zamezilo problémům s opotřebením, které byly zmíněny úvodem v souvislosti s valivými uloženími, jsou v případě tohoto vynálezu přednostně používána kloubová spojení, která jsou tvořena deformovatelnými konstrukčními prvky uspořádanými mezi vazebním členem a příslušnou druhou součástí.

Obr. 5 znázorňuje uspořádání přibližně podle obr. 1. Součásti se shodnými nebo obdobnými funkcemi jako na obr. 1 jsou označeny stejnými vztahovými značkami.

Jak je z obr. 5 zřejmé, opírá se spojovací příruba 20, která je spojena s vibračním rámem 4, prostřednictvím kloubového spojení 18 o vazební člen 16. Kloubové spojení je v tomto případě tvořeno tlumicím prvkem 18' z elastomerového materiálu, který je se spojovací přírubou 20 a vazebním členem 16 spojen například vulkanizací. Tento tlumicí prvek 18' by mohl být nahrazen také kovovým pružinovým prvkem, a to například tlačnou ohebnou tyčí, obvyklými tlačnými pružinami a podobnými součástmi, které připouštějí naklápivý pohyb mezi vazebním členem 16 a spojovací přírubou 20, což zde již není třeba opakovaně rozvádět.

Upřednostňovaná kloubová spojení jsou tvořena tahově zatíženými konstrukčními prvky. Obr. 6 znázorňuje uložení 8 přibližně podle obr. 1, přičemž shodné nebo obdobné součásti jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami. Aby v případě takového uspořádání bylo možno použít kloubové spojení tvořené tahově zatíženým konstrukčním prvkem, je vazební člen 16 vytvořen jako rámová konstrukce s oknem 32, které je tímto rámem obklopeno. Vazební člen 16 a spojovací příruba 20 se překrývají tak, aby spojovací příruba 20 přečnívala do oblasti okna 32. Kloubové spojení 18 je tvořeno tažnou ohebnou tyčí 18, která je uspořádána v okně 32 a která přenáší zatížení, jež na ni působí prostřednictvím spojovací příruby 20, na rameno 34 okna 32 odvrácené od osy vazby 30.

·* 9» • » ♦ *

Obr. 7 znázorňuje uspořádání uložení přibližně podle obr. 2, přičemž shodné nebo obdobné součásti jsou opět opatřeny stejnými vztažnými značkami. Aby bylo i v případě takového uspořádání možno použít kloubové spojení 118 tvořené tahově zatíženým konstrukčním prvkem, je vazební člen 116 stejně jako v příkladu znázorněném na obr. 6 vytvořen jako rámová konstrukce s oknem 132. které je tímto rámem obklopeno. Opěrný stojan 120 přečnívá opět až do okna 132. Kloubové spojení 118 je tvořeno tažnou ohebnou tyčí 118'. která přenáší zatížení, jímž na ni působí opěrný stojan 120, na rameno 134 okna 132 odvrácené od osy vazby 130.

Tažné ohebné tyče 18 resp. 118' jsou svými konci v obou případech pevně vetknuty, přičemž mezi vetknutími vždy zůstává krátký úsek, který může vykonávat ohybový pohyb v podstatě bez stranového vychýlení.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro výkyvné zavěšení vibračního rámu roštového dopravníku na nosné konstrukci, zahrnující dvě elastické pružinové tyče uspořádané vedle sebe ve společné rovině výkyvu, které jsou horním koncem pevně vetknuty v upevňovacích bodech na pevné konstrukci a jejichž spodní konce jsou rovněž prostřednictvím pevného vetknutí spojeny k tuhého vazebního členu, který je následně spojen s vibračním rámem, vyznačující se tím, že pružinové tyče (12, 14) jsou k sobě v rovině výkyvu navzájem přikloněny, přičemž vazební člen (16) je spojen s vibračním rámem (4, 120) přes kloubové spojení (18) umožňující naklápění v rovině výkyvu.
2. 2. Uspořádání uložení podle nároku 1, vyznačující se tím, že pružinové tyče (12, 14) tvoří ramena lichoběžníku, s výhodou rovnoramenného lichoběžníku.
3. 3. Uspořádání uložení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že pružinové tyče (12, 14) jsou vytvořeny tak, že se sbíhají od jednotlivých bodů vetknutí (22, 24) směrem ke spojovacím bodům (26, 28) na vazebním členu (16).
4. 4. Uspořádání podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že kloubové spojení (18) vazebního členu (16) s vibračním rámem (4, 120) je uspořádáno v určité vzdálenosti od osy vazby (30) spojující spojovací body (26, 28) na vazebním členu (16).

   9«

   9 0 • 999 0 0

   0 0 0 • 0

   9« »*»» * 9 9 999

   0 9

   0 0

   900

   09 00

   0 »9 9

   0 · 0

   9 0 0 9

   0 · 0

   9 * 009 0
5. 5. Uspořádání uložení podle nároku 4, vyznačující se tím, že kloubové spojení (18) je uspořádáno právě na té straně od osy vazby (30), která je přivrácena k bodům vetknutí (22, 24).
6. 6. Uspořádání uložení podle nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že kloubové spojení (18) je uspořádáno na ose souměrnosti (19) rovnoramenného lichoběžníku, jehož ramena jsou tvořena pružinovými tyčemi (12, 14).
7. 7. Uspořádání uložení podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že pružinové tyče (12,14) jsou zavěšeny na nosné konstrukci (10) a na svých spodních koncích nesou vazební člen (16), který je spojen s vibračním rámem (4).
8. 8. Uspořádání uložení podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že vazební člen (116) je spojen s nosnou konstrukcí (110), a tím, že pružinové tyče (112, 114) jsou zavěšeny na vazebním členu (116) a na svých spodních koncích nesou vibrační rám (104).
9. 9. Uspořádání uložení podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že kloubové spojení (18) je tvořeno deformovatelným konstrukčním prvkem uspořádaným mezi vazebním členem (16) a druhou součástí (4).
10. 10. Uspořádání uložení podle nároku 9, vyznačující se tím, že konstrukčním prvkem tvořícím kloubové spojení (18) je tlakově zatížený konstrukční prvek (18').
11. 11. Uspořádání uložení podle nároku 9, vyznačující se tím, že konstrukčním prvkem tvořícím kloubové spojení (18) je tahově zatížený konstrukční prvek (18).

    ·· φφ • «4

    Φ · ··· • · · Φ • · Φ Φ

    ΦΦ ·· • ft φ ΦΦΦ • · ·· ft ft · Φ

    Φ Φ · • · · « • · Φ

    ΦΦ ΦΦΦΦ
12. 12. Uspořádání uložení podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že vazební člen (16) je vytvořen přibližně jako rámová konstrukce s oknem (32) obklopeným tímto rámem, a tím, že kloubové spojení (18) vytvořené jako tahově zatížený konstrukční prvek (18) je uspořádáno v okně (32) a přenáší zatížení z příslušné druhé součásti (4,20) na rameno (34) rámu odvrácené od osy vazby (30).