CZ298151B6

CZ298151B6 - Ochranné protipovodnové zarízení

Info

Publication number: CZ298151B6
Application number: CZ20000464A
Authority: CZ
Inventors: Brian Baxter@Malcolm
Priority date: 1997-08-09
Filing date: 1998-08-06
Publication date: 2007-07-11
Also published as: US6425707B1; HK1018489A1; ATE233860T1; AU8639698A; DE69811937T2; WO1999007973A1; AU755370B2; EP1034352B1; CN1266471A; EP1034352A1; CA2301284A1; GB2327971A; CN1119496C; GB2327971B; CA2301284C; GB9716854D0; DE69811937D1; CZ2000464A3; ES2194337T3; PL338574A1

Abstract

Predlozené resení se týká ochranného protipovodnového zarízení opatreného prehrazovací bariérou (20) pro zabranování nezádoucího vnikání povodnové vody do budovy se samocinným zavádením se do rozvinuté funkcní polohy. Uvedené zarízení obsahuje plovák (4), který muze ve své neaktivní poloze slouzit jako schod pred vstupním vchodem do budovy, a který se behem své funkcní cinnosti vlivem pusobení povodnové vody premístuje smerem nahoru tak, ze roztahuje uvedenou prehrazovací bariéru (20) a soucasne prekrývá alespon dolní cást vstupního vchodu do budovy. Tato prehrazovací bariéra (20) je prostrednictvím svých bocních okraju vedená ve vertikálne usporádaných vodicích prostredcích (5a, 5b) s otvorem, pripevnených k budove na kazdé ze dvou stran jejího vstupního vchodu. Prehrazovací bariéra (20)je vzhledem k vodicím prostredkum utesnená prostrednictvím nadouvatelných utesnovacích prvku (23).

Description

Ochranné protipovodňové zařízení

Oblast techniky

Předložený vynález se obecné týká ochrany proti povodním (protipovodňových opatření), a konkrétně jc zaměřený na poskytnutí zařízení pro zabraňování nežádoucího vnikání povodňové vody do budovy skrze vstupní vchod nebo vrata.

Dosavadni stav techniky

Ne všechna poškození a škody na budovách jsou způsobovaná v důsledku působení povodňových vod jako takových, ale rovněž tak i v důsledku usazování nanesených kalů a sedimentů strhávaných proudem povodňových vod a kontaminace mikroorganismy obsaženými v těchto povodňových vodách. V oblastech, ve kterých se vyskytují periodicky sc opakující povodně, například takových jako oblasti seskupení budov v blízkosti řek nebo jezer, zahrnují obvykle používaná opatření, jejichž snahou je zabránit nebo zmenšit na minimální míru vnikání povodňových vod nebo přílivových vln, provizorní, dočasně instalované přehrazovací zátarasy umístěné na vnější straně vstupních vchodů budov, nebo natrvalo zabudované montážní konstrukce spočívající ve zvýšení vchodových prahů, které sahají nad předpokládanou výšku hladiny vody. Jedním z nejběžněji používaných provizorních zátarasů je ochranná bariéra vytvořená z pytlů písku, která se musí do funkční polohy umisťovat ještě před tím, než hladina povodňové vody stoupne nad výšku vchodového prahu.

Ačkoli jsou tyto zátarasy během počáteční fáze povodně vnikání povodňové vody relativně účinné, nasáknou uvedené pytle písku zanedlouho velké množství vody a za tohoto stavu začínají propouštět vodu a umožňují nežádoucí vnikání vody do budovy. Uspořádání natrvalo zabudovaných zvýšených vchodových prahů pro ochranu proti povodňovým vodám představuje zase překážky při využívání budovy, a to zejména proto, že takto zvýšené prahy omezují volný přístup do budovy,

Další nevýhoda provizorních prehrazovacích zátarasů nebo ochranných bariér, používaných obvykle pro ochranu proti povodňovým vodám spočívá v tom. že obyvatelé nebo obsluha takových budov musí být neustále informováni o postupu a stoupání hladiny povodňových vod tak, aby mohli uvedené přehrazovací zátarasy umístit do odpovídající funkční polohy ještě před tím. než dojde ke kritickému zvýšení hladiny vody. Budovy, které jsou neobydlené, nebo budovy, jejichž obyvatelé právě spí, jsou povodňovými vodami nezřídka zaplavené z toho důvodu, žc nebyly umístěny ochranné přehrazovací zátarasy.

Podstata vynálezu

Vzhledem ke shora uvedenému je proto základním cílem předloženého vynálezu poskytnout ochranné protipovodňové zařízení, které odstraňuje shora uvedené nevýhody stávajícího stavu techniky, dovoluje ničím neomezený přístup do budovy, a současně zajišťuje odpovídající ochranu proti nežádoucímu vnikání povodňových vod aniž by bylo nutné provádět jakýkoliv manuální zásah.

Dalším cílem předloženého vynálezu je poskytnout přehrazovací bariéru, která se může rozkládat přes a překrývat vstupní vchod budovy, a která se bude do příslušné rozvinuté funkční polohy automaticky vždy v případě povodně a účinně zabraňovat nežádoucímu vnikání povodňové vody do budovy.

- 1 CZ 298151 Β6

Dalším cílem předloženého vynálezu je poskytnout zdokonalené utěsňovací prostředky pro takové ochranné protipovodňové zařízení, které jsou uzpůsobené a činné pro vytváření pro vodu nepropustného utěsnění mezi uvedeným protipovodňovým zařízením a zdí budovy, na které je toto zařízení nainstalované.

Λ konečně, ještě dalším cílem předloženého vynálezu je poskytnout účinně působící utěsňovací prostředky, které pro účely zajištění pro vodu nepropustného utěsnění mezi ochranným protipovodňovým zařízením a budovou využívají hydrostatický tlak povodňové vody.

V souladu se shora uvedenými skutečnostmi se podle předloženého vynálezu navrhuje ochranné protipovodňové zařízení pro uzavření otvoru ve zdi budovy pro průchod povodňové vody skrze tento otvor, přičemž uvedené zařízeni obsahuje plovák, který' zdvíhá rozkládací přehrazovací bariéru z její složené uskladňovací polohy pod otvorem do rozvinuté funkční polohy, ve které uvedená přehrazovací bariéra utěsňuje alespoň dolní část tohoto otvoru.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím podrobného popisu konkrétních příkladů jeho jednotlivých provedení s odvoláním na připojenou výkresovou dokumentaci, ve které představuje:

Obr. 1 ochranné protipovodňové zařízení podle předloženého vynálezu nainstalované na zdi budovy, znázorněné v nárysu;

Obr. 2 plovák znázorněný v perspektivním pohledu; Obr. 3 vodicí lišty a utěsňovací prvek znázorněné v horizontálním příčném řezu;

Obr. 4 pohled podobný pohledu z Obr. 1, znázorňující ochranné protipovodňové zařízení v rozvinuté funkční poloze;

Obr. 5 pohled ve vertikálním příčném řezu vedeném rovinou V-V z Obr. 4;

Obr. 6 rám znázorněný v půdorysu;

Obr. 7 alternativní provedení utěsňovacího prvku a vodicí lištu znázorněné v příčném řezu;

Obr. 8 alternativní provedení utěsňovacího prvku;

Obr. 9 pohled v příčném řezu vedeném rovinou IX-1X z obr. 8;

Obr. 10 utěsňovací prvek ochranného protipovodňového zařízení znázorněný ve schématickém perspektivním pohledu v příčném řezu;

Obr. 1 1 pohled v příčném řezu vedeném rovinou Xl-XI z Obr. 10;

Obr. 12 ochranné protipovodňové zařízení znázorněné ve schématickém prostorovém znázornění v příčném řezu; a

Obr. 13 generátor hydrostatického tlaku znázorněný ve schématickém příčném řezu.

CZ 298151 R6

Příklady provedení vynálezu

S odvoláním na připojenou výkresovou dokumentaci jc na Obr. 1 znázorněno ochranné protipo5 vodňové zařízení pro zabezpečení ochrany vchodových dveří 1 prostřednictvím uzavírání vstupního vchodu 2 ve zdi 3 obytné budovy, které je nainstalované na stěně této budovy. Uvedené ochranné protipovodňové zařízení může být alternativně nainstalované pod parapetem okna nebo jakýmkoliv dalším otvorem nacházejícím se na vnější zdi budovy. Namísto standardně používaného schodu uspořádaného před vstupním vchodem do budovy (nebo, případně, podle požadavKi ku. okenního parapetu) jc nainstalovaný plovák 4, který sc může prostřednictvím uložení svých konců kluzné posouvat ve vertikálně se rozkládajících vodicích členech 5a a 5b. Vespod pod plovákem 4 sc nachází vyhloubení 6. ve kterém je ve složené uskladňovací poloze uložená rozkládací přehrazovací bariera, a volitelně generátor 7 hydrostatického tlaku, který bude podrobně, ve větších detailech, popsaný dále.

Plovák 4 je znázorněný jednak v perspektivním pohledu na Obr. 2. a jednak v příčném řezu na Obr. 5. Uvedený plovák má tvarovou konfiguraci obecného rovnoběžnostěnu a vykazuje horní stěnu 4a, zadní stěnu 4b, boční stěny 4c a 4d, a přední stěnu 4c. K bočním stěnám 4c a 4d plováku jsou připevněná žebra 8c a 8d. která vystupují dále za zadní stěnu 4b plováku 4 a jsou zakon20 čená, v uvedeném pořadí, trubicovými kluzně posuvnými členy 9c a 9d. Kluzně posuvné členy 9c a 9d jsou uspořádané ve vzdálenosti od sebe a jsou rozměrově dimenzované pro vzájemnou spolupráci s příslušnými vodícími členy 5a a 5b tak, že to ve svém důsledku umožňuje přemísťování plováku 4 vzhledem ke zdi 3 budovy ve vertikálním směru ve vedeních nainstalovaných pro tento účel na uvedené zdi. Uvedené kluzně posuvné členy mohou být navíc opatřené zásobníky 2> maziva pro zavádění tohoto maziva do vodicích kanálů. Jak může být patrné z Obr. 5, je plovák na své přední stěně 4e opatřený nasávacím otvorem 41, který' ústí do nasávací přetlakové komory 42, která zase vykazuje směrem dolů otevřený výtlačný otvor 43.

Obr. 3 představuje první provedení vodícího členu 5a. vytvořeného jako vodicí lišta. V tomto 30 provedení je vodicí lišta 5a zabudovaná do zdi 3 budovy, avšak v dalších alternativních provedeních, která budou popsaná dále, mohou být vodicí lišty 5a a 5b uspořádané na povrchu zdi 3 budovy a připevněné za použití obvyklých upevňovacích prostředků. V obou těchto případech může být pro účely zajištění vytvoření pro vodu nepropustného spojení mezi zdi 3 budovy a vodícími lištami použita maltová směs nebo mastixová těsnicí hmota. Vodicí lišta 5a, znázorněná 35 na Obr. 3. zahrnuje podlouhlý, zpravidla dutý, prvek opatřený cylindrickým otvorem JO. který je podélně otevřen prostřednictvím štěrbiny 1]_. orientované čelně směrem ven ze zdi budovy. Příčný rozměr štěrbiny 11 v příčném směru je co do velikosti menší než průměr uvedeného otvoru JO z důvodu, který bude popsaný dále. Ve štěrbině 11 může být z důvodu znemožnění přístupu prachu a nečistot uspořádán uzavírací člen kartáčovitého typu nebo jiný uzávěr, pokud 40 klade jen malý, nebo žádný odpor při zvedání a spouštění plováku 4.

Obr. 4 znázorňuje ochranné protipovodňové zařízení v jeho rozvinuté funkční poloze, ve které se plovák 4 nachází, vzhledem ke vstupnímu vchodu 2. ve zvednuto poloze. Ke spodní straně plováku 4 je připevněný horní koncový okraj přehrazovací bariéry 20, zatímco dolní koncový okraj 45 teto přehrazovací bariery 20 je utěsněné připevněný ve vnitřním prostoru vyhloubení 6. Během přemisťování plováku 4 směrem nahoru prostřednictvím vodících lišt 5a a 5b dochází k roztahováni přehrazovací bariery z její složené uskladňovací polohy ve vnitřním prostoru vyhloubení 6 a jejímu rozkládání ve vertikálním směru za účelem zajištění těsnicího uzavření a přehrazení dolní části vstupního vchodu 2.

Přehrazovací bariéra 20 může být vytvořená jako jednoduchá plošná tkanina, vytvořená z poddajného, vodu nepropouštějícího materiálu, avšak ve znázorněném provedení tato přehrazovací bariéra 20 zahrnuje trubicový prvek obecně obdélníkového průřezu, vytvořený z poddajného, vodu nepropouštějícího materiálu a rozkládající se směrem dolu od plováku 4. Vhodné a pro

- j CZ 298151 B6 vytvoření takové přehrazovací bariéry použitelné plošné materiály zahrnují vláknité plastové fólie, například takové, které sc používají pro vytváření nepromokavých plachtovin nebo nepromokavých stanových podlážek a podobné, nebo plošné pogumované textilie. Takové plošné materiály musí být pro vodu nepropustné a poddajné, a navíc musí přednostně vykazovat nepatrnou nebo vůbec žádnou elasticitu. Uvedený materiál má s výhodou malou hmotnost a ve vodě plave. Tvarový profil příčného průřezu trubicového prvku koresponduje s tvarovými profily plováku 4 a vyhloubení 6. a ve vnitrním prostoru tohoto trubicového prvku jsou z důvodu udržování jeho tvarové konfigurace upevněné rámy 2J, uspořádané ve vzájemném odstupu po celé jeho délce ve vertikálním směru. Rámy 21 jsou s výhodou, stejně jako poddajný materiál, ze kterého jc vytvořená přehrazovací bariéra 20, vytvořeny tak, že ve vodě plavou. Přední a boční stěny přehrazovací bariéry 20 trubicové konfigurace mohou být opatřené otvory, které slouží pro napomáhání plnění a vyprazdňování přehrazovací bariéry podle toho, jak sloupá nebo klesá hladina povodňové vody . Přehrazovací bariéra může být opatřená samonosnou části, která se rozkládá ve směru nahoru nad plovák a těsně dosedá na vodicí lišty 5a a 5b.

Podél svých okrajů, které jsou při rozložení přehrazovací bariery do rozvinuté funkční polohy uspořádané v podstatě vertikálně, je tato přehrazovací bariéra 20 opatřená poddajnými manžetovými přírubami 22 (viz Obr. 7). jejichž prostřednictvím je tato přehrazovací bariéra 20 pevně spřažená s příslušnými nadouvatelnými utěsňovacími manžetami 23. Nadouvatelnc utěsňovací manžety jsou připevněné ke spodním stranám k nim přičleněných kluzně posuvných členů 9c a 9d plováku 4. Ve znázorněných výhodných provedeních se kromě toho uvedené utěsňovací manžety rozkládají z horních čelních ploch kluzně posuvných členů 9c a 9d směrem k horním koncům k nim přičleněných vodicích členů 5a a 5b, Dutiny horních a dolních utěsúovacích manžet, spřažených s příslušnými kluzně posuvnými členy, jsou uspořádané ve vzájemném tekutinovém spojení, a horní konce horních utěsňo vacích manžet jsou uzavřené.

Spodní konec přehrazovací bariery 20, nacházející sc ve vnitřním prostoru vyhloubení 6. je ke stěnám tohoto vyhloubení 6 připevněný tak, že je zachována těsnost, a poddajné manžetové příruby 22 jsou na svých dolních koncích utěsněné přehrazovací bariérou 20 a příslušnými, k ní přičleněnými vodícími lištami 5a a 5b za vytvořeni pro vodu nepropustného ochranného přehrazení. Vnitřní prostory dolních utěsňovacích manžet mohou být uspořádané v přímém tekutinovém spojení s vnitřním prostorem vyhloubení 6, avšak vc znázorněném provedení se tyto vnitřní prostory nacházejí v tekutinovém spojení s prostorem proměnlivého objemu vymezeným mezi pružnou membránou 24 a základnou vyhloubení 6.

V neaktivní poloze ochranného protipovodňového zařízení spočívá plovák 4 na horním okraji vyhloubení 6 a ve zde popisovaném provedení slouží jako schod před vstupním vchodem budovy. Plovák 4 může být konstrukčně vytvořený z jakéhokoliv vhodného a pro uvedené účely použitelného materiálu, například takového jako je dřevo nebo vyztužené plastové hmoty. Plovák může být vytvořený jako pevné těleso plného objemu, nebo může být dutý a volitelně, podle požadavku, naplněný ve vodě plovoucím materiálem, například takovým jako jc pěnová hmota s uzavřenými póry, přednostně plastový materiál. Jako vhodné a vyhovující výplňové materiály pro plnění dutých plováků se mohou používat například takové materiály jako jsou polyuretanové pěnové hmoty, které sc využívají při stavbě hausbótů nebo plovoucích obydlí.

Poddajnost přehrazovací bariéry 20 umožňuje tehdy, kdy se plovák nachází ve shora zmiňované poloze a kdy jsou uvedená přehrazovací bariéra 20 a rámy 2 I uložené vc vnitřním prostoru vyhloubení 6, její shrnutí a uvedení do složené uskladňovací polohy. Utěsňovací manžety 23a. rozkládající se ze spodní čelní plochy kluzně posuvných členů 9c a 9d, sc vc vnitřním prostoru vodicích lišt 5a a 5b shrnou do harmonikovitě složeného tvaru. Naproti tomu utěsňovací manžety, rozkládající sc z horních čelních ploch kluzně posuvných členů 9c a 9d směrem nahoru, se nacházejí v roztaženém stavu a obsahují objem vzduchu, který je v podstatě ekvivalentní s objemem cylindrických otvorů ]0 vodicích lišt 5a a 5b. V odstupu od základny vyhloubení 6 o určitou vzdálenost je s výhodou uspořádaná pružná membrána 24, a uvedený objem vzduchu nebo

-4CZ 298151 B6 jakékoliv další tekutiny je obsažený v prostoru vymezeném mezi touto uvedenou základnou a touto membránou. Membrána 24 muže být v odstupu od základny vyhloubení 6 udržovaná například prostřednictvím vyplnění mezi nimi vymezeného prostoru elastickou pěnovou hmotou s otevřenými póry; nebo prostřednictvím uspořádání membrány 24 vykazující dostatečnou tuhost zajišťující její podepření v takové poloze.

Jakmile začne při povodňové situaci hladina povodňové vody obklopující budovu stoupat, vniká tato voda nejdříve do nasávacího otvoru 41 plováku 4. odkud dále postupuje do nasávací přetlakové komory' 42, ze které pak vystupuje přes výtlačný otvor 43 a následně spádově klesá skrze ve složené uskladňovací poloze uloženou přehrazovací bariéru 20 do části vnitřního prostoru vyhloubení nacházející se nad membránou 24 za jeho současného plnění. Základním účinkem uvedeného vnikání vody je stlačování membrány 24 směrem dolů a vytlačování tekutiny nacházející se mezi touto membránou 24 a základnou vyhloubení 6 do vnitřních prostorů utěsňovacích manžet 23. Na základě uvedené skutečnosti dochází k plnění a nadouvání utčsňovacích manžet 23 a 23a nacházejících se ve vnitřním prostoru vodicích lišt 5a a 5b, což ve svém důsledku vede k zajištění účinného, pro vodu nepropustného utěsnění mezi nimi.

Další zvyšování hladiny povodňové vody způsobuje postupující vztlakové nadnášení plováku 4 a jeho zdvíhání směrem nahoru, což ve svém důsledku vede k přemísťování kluzně posuvných členu 9c a 9d v k nim přičleněných vodicích lištách směrem nahoru. Uvedené zdvíhání plováku 4. způsobované dalším a dalším přitékáním vody do vnitřního prostoru vyhloubení 6 skrze nasávací otvor, nasávací přetlakovou komoru a výtlačný otvor tohoto plováku 4, vede k roztahování přehrazovací bariéry 20 z její složeno uskladňovací polohy ve vnitřním prostoru vyhloubení 6. Způsobilost rámů 21 prostřednictvím vztlaku plavat ve vodě zajišťuje, že materiál přehrazovací bariéry 20, nacházející sc v oblasti jejího dolního konce sc napíná, zatímco horní část přehrazovací bariéry 20 zůstává ve složeném stavu. Uvedená skutečnost snižuje na minimální míru vzájemný třecí styk mezi přehrazovací bariérou 20 a uzavřenými vchodovými dveřmi 1 což ve svém důsledku optimalizuje využití směrem nahoru orientované síly vyvíjené prostřednictvím působení plováku 4.

Během dalšího stoupání hladiny povodňové vody sc zvyšuje tlaková výška vody a z toho vyplývající stlačování membrány 24, a následně se zvyšuje tlak tekutiny nacházející se v utěsňovacích manžetách, což ve svém důsledku zajišťuje dosažení vysoce účinného utěsnění. Počáteční objem prostoru mezi membránou 24 a základnou vyhloubení 6 jc uspořádaný tak, aby byl tento objem schopný zajistit dostatečné množství tekutiny nezbytné pro přivádění do utěsňovacích manžet 23 a 23a za účelem jejich nadouvání a dosažení podmínek utěsnění.

Celkový objem vnitřního prostoru utěsňovacích manžet 23 a 23 a, uspořádaných nad a pod plovákem 4 je v podstatě konstantní v důsledku toho, že utěsňovací manžety 23. uspořádané pod plovákem, se prostřednictvím zdvíhání plováku roztahují tak. jak sc utěsňovací manžety 23a, uspořádané nad plovákem, naproti tomu stlačují mezi plovákem a příslušným horním koncem k nim přičleněného vodícího členu. Vzhledem k uvedenému se požadované utěsnění prostřednictvím nadouvatclných utčsňovacích manžet dosahuje po celé délce vodícího členu za každé situace.

Membrána 24 funguje jako generátor hydrostatického tlaku, který slouží pro generování zvýšeného tlaku ve vnitřním prostoru utčsňovacích manžet. Jako alternativní varianta uspořádání membrány 24 sc mohou dolní konce utěsňovacích manžet ponechat jednoduše otevřené a ničím neomezené pro zajištění vzájemného tekutinového spojení s vnitřním prostorem vyhloubení 6. Při použití tohoto konstrukčním uspořádání, v situaci, kdy voda vstupuje do vyhloubení 6 a překrývá oblasti vstupu do utěsňovacích manžet, způsobuje další zvyšování hladiny povodňové vody obklopující zařízení její vnikání do těchto utěsňovacích manžel a stlačování vzduchu nacházejícího se v jejich vnitřním prostoru, důsledkem čehož je nadouvání uvedených utěsňovacích manžet za vytváření vysoce účinného utěsnění.

- 5 C7. 298151 B6

Obr. 7 představuje pohled na vodicí lišty a utčsňovací prvek, který je podobný pohledu z Obr. 3 a který je znázorněný v horizontálním příčném průřezu vedeném skrze vodicí lištu 5b. ve které jc uspořádaná utěsfiovací manžeta 23 v nafouknutém stavu za utěsňování otvoru JO vodicí lišty. 5 Manžetová příruba 22. rozkládající se skrze štěrbinu 11 a spojující utčsňovací manžetu 23 s přehrazovací bariérou 20, je v tomto provedení opatřená kompenzačními prvky 70 pro vyrovnávání napětí, které jsou uspořádané ve vzájemném záběru s drážkami 71 vytvořenými na každé straně štěrbiny 1 1 a které slouží pro účely redukování napětí uplatňovaného na utčsňovací manžetu 23 prostřednictvím manžetové příruby 22. Kompenzační prvky 70 pro vyrovnávání napětí sestávají io z dvojice kuliček navzájem spojených prostřednictvím dříku, který při udržení těsnosti prostupuje skrze manžetovou přírubu 22. Jako alternativní provedení kompenzační struktury pro vyrovnáváni napětí může být v kombinaci s manžetovou přírubou 22 použitá klínový člen nebo jiné boční zesílení uzpůsobené pro vzájemnou spolupráci s rozšířeným úsekem štěrbiny JJ. Kompenzační struktura pro vyrovnávání napětí musí být uspořádaná tak. aby žádným způsobem nezabrali ňovala kluzně posuvnému přemísťování manžetové příruby 22 ve štěrbině 11 ve vertikálním směru.

Obr. 8 a 9 představují alternativní provedení vodicích lišt a utěsňovacích prostředků. Ve znázorněném provedení zahrnuje každá z vodicích lišt 5a, 5b trubicový kus 50, který je opatřený štčr20 binou 51 pro zavádění manželové příruby 22 přehrazovací bariéry. V protilehlém uspořádání vzhledem ke štěrbině 51 jc vodicí líšta opatřená po celé její délce se rozkládající upevňovací patkou 52. která slouží pro připevňování této vodicí lišty ke zdi 3 budovy prostřednictvím obvykle používaných upevňovacích prvků 53· Mezi upevňovací patkou 52 a zdí 3 budovy může být kromě toho uspořádaná vrstva 52a těsnicí hmoty. V koaxiálním vyrovnání s trubicovým kusem 25 50 sc rozkládá vodicí tyč 54· Účelem uspořádání vodicí tyče 54 je zajištění vzájemného kluzného záběru této vodicí tyče kluzně posuvny i členy 9c a 9d plováku 4 a dosažení hladkého a plynulého přemísťování uvedených kluzně posuvných členů ve vnitrních vybráních vodicích lišt, a dále, kromě toho, zajištění dokonalejšího vyplnění objemu vnitřního prostoru utěsňovacích manžet 23· Uvedené uspořádání snižuje nezbytné množství tekutiny, které se požaduje pro zavádění do utěs30 novacích manžet za účelem jejich plnění a nadouvání v postačujícím rozsahu, nezbytném pro vytvoření účinného utěsnění. Nicméně však musí být zřejmé, že je možné, z důvodu úspory nákladů na materiál, lakové vodici tyče 54 vytvořit jako duté s tím, že jejich vnitřní prostor může být za tohoto stavu uspořádaný ve vzájemném tekutinovém spojení s vnitřním prostorem utěsňovacích manžet 23 a/nebo 23a prostřednictvím otvorů vytvořených v jejich stěně. V kombinaci s vodicí35 mi lištami podle tohoto provedení mohou být uspořádané kompenzační struktury' pro vyrovnávání napětí podobné strukturám, které byly popsané v souvislosti s Obr. 7.

Obr. 10 představuje vodici lištu z Obr. 9. znázorněnou v perspektivním pohledu a s odstraněnou manžetovou přírubou 22. Obr. 11 představuje vodicí lištu z Obr, 10 vc vertikálním příčném řezu. 40 Dolní konec uvedené vodicí lišty, jak může být patrné zc shora zmiňovaných obrázků, vykazuje opěrnou základnu 56 opatřenou vnitřní dutinou 57. ve které je uspořádaný vně vystupující nastavovací kolík 58. Vnitřní dutina 57 je s vnitřním prostorem utěsňovací manžety 23 spojená prostřednictvím průchozích kanálků 57a, vytvořených v opěrné základně 56. Navzájem spolupracující profilové struktury', vytvořené na opěrné základně 56 a na dolním konci tyče 54 vystřeďují tyč 54 45 v cylindrickém otvoru vodicí lišty. Naproti tomu, na horním konci vodicí tyče S4, je uspořádaný koncový uzávěr 59, který je umístěny tak. Že polohujc vodicí tyč 54 do vystředěncho umístění v otvoru vodicí lišty, a současně zajišťuje hermetické utěsnění horního konce poddajné utěsňovací manžety 23a, rozkládající se z horního konce plováku 4 směrem nahoru. Jak již bylo popsáno shora, v situaci, kdy na nastavovací kolík 58 působí tlak tekutiny generovaný buď prostřed50 nictvím generátoru hydrostatického tlaku, nebo prostřednictvím vnikání povodňové vody skrze tento nastavovací kolík 58 do dutiny, ve které je uspořádaný, je tlak tekutiny ve vzájemném spojení s vnitřním prostorem utěsňovacích manžet 23 a 23a a nadouvá je, výsledkem čehož je vyplnění vodicí lišty a její účinné utěsnění.

-6CZ 298151 B6

Obr. 12 představuje další provedení přehrazovací bariéry 20 a plováku 4 ochranného protipovodňového zařízení, znázorněného v perspektivním pohledu a v plně rozvinuté funkční poloze.

V tomto provedení je plovák 4 vytvořený jako duté, pěnovou hmotou vyplněné konstrukční uspořádání. které obsahuje na své přední stěně uspořádané množství nasávacích otvorů 60, které jsou prostřednictvím nasávacích průchozích kanálků 61 spojené s výtlačnými otvory 62 uspořádanými na jeho spodní straně. Přehrazovací bariéra 20 zahrnuje trubicovitou strukturu vytvořenou z poddajného. vodu nepropouštějícího materiálu, rozkládající se z okraje plováku směrem dolů, kde je prostřednictvím svého spodního konce připevněná ke vnitřním sténám vyhloubení 6. Ve vnitřním prostoru vyhloubeni 6 jc k jeho základně při zachování těsnosti připevněná membrána 24, která io slouží pro zajištění odpovídajícího hydrostatického tlaku nezbytného pro funkční činnost utěsňovacích manžet. V základně vyhloubení 6 jsou vytvořeny skrze ní procházející odvodňovací otvory 63 pro výtok vody, které umožňují unikání jakékoliv kapaliny, nacházející se ve vnitřním prostoru vyhloubeni 6 prosakováním do půdy.

Ve vnitřním prostoru přehrazovací bariéry' 20, znázorněné na Obr. 12. jsou uspořádané dva rámy 2_L z nichž jeden je znázorněný v půdorysném pohledu na Obr. 6, Uvedené rámy jsou upevněné k vnitřním stěnám trubicové struktury· přehrazovací bariéry 20, a rozměrově dimenzované tak. aby byly tehdy, kdy se přehrazovací bariéra 20 nachází ve své složené usk lad novací poloze, způsobilé pro zavádění a ukládání do vnitřního prostoru vyhloubení 6.

Vyhloubení 6 je s výhodou vytvořené jako skříňová konstrukční struktura, uložená do jámy vyhloubené do půdy a polohově zajištěná prostřednictvím betonového armování, aplikovaného kolem jejího vnějšího obvodu. Směrem vně vystupující patky 6a armování vyhloubení 6, které jsou uspořádané v jedné rovině sc základnou tohoto vyhloubení 6, budou za tohoto stavu pokryte 25 vrstvou materiálu obklopujícího skříňovou konstrukční strukturu a takto pevně uchycená a zajištěná proti zvedání. Vyhloubení 6 může být do půdy vůči povrchu terénu zapuštěné v takové hloubce, že se horní stěna plováku 4 v jeho neaktivní poloze nachází v jedné rovině s povrchem terénu. V alternativním provedení může být plovák ve své neaktivní poloze situovaný nad úrovní terénu, přičemž za tohoto stavu slouží jako schod uspořádaný pro přístup ke vstupnímu vchodu 2 30 budovy. V obou z těchto provedení mohou být nasávací otvory v plováku poloho vaně tak, že jsou při neaktivní poloze ochranného protipovodňového zařízení v podstatě zapuštěné pod úrovní terénu. Uvedená skutečnost napomáhá při udržování a ochraně proti nežádoucímu zablokování těchto nasávacích otvorů.

Obr. 13 představuje, ve schematickém pohledu v příčném průřezu, ochranné protipovodňové zařízení, které je znázorněné na Obr. 5, avšak s tím. Že v tomto provedení jsou použité alternativní prostředky pro generováni hydrostatického tlaku ve vnitřním prostoru utčsňovacích manžet.

V provedení ochranného protipovodňového zařízeni, které je znázorněné na Obr. 13. zahrnují 40 prostředky pro generování hydrostatického tlaku vc vnitřním prostoru utčsňovacích manžet plovák 65,jehož horní sténaje připevněná prostřednictvím pružného měchu 66 k tuhé krycí desce 67. Prostor vymezený mezi plovákem 65, pružný měchem 66 a tuhou krycí deskou 67 je uspořádaný ve vzájemném tekutinovém spojení se zbývající částí zařízení prostřednictvím trubice 68. Tento prostor může být vyplněný tekutinou přenášející tlak, například takovou jako je lehký olej nebo voda, nebo může být vyplněný plynem, například takovým jako je vzduch nebo netečný plyn. Ve vnitřním prostoru vyhloubení 6 jsou nainstalované vymezovací dorazy 69. které slouží pro vymezování krajní polohy směrem nahoru orientovaného posuvného přemisťování tuhé krycí desky 67.

V tomto provedení, v okamžiku, kdy do vyhloubení 6 začíná vnikat určité množství vody, vykazuje plovák 65 tendenci přemísťovat sc směrem nahoru. Avšak, vzhledem k tomu, že krajní poloha směrem nahoru orientovaného posuvného přemisťování tuhé krycí desky 67 jc vymezená prostřednictvím vvmezovacích dorazů 69, bude docházel ke stlačování a v důsledků toho k nucenému zavádění tekutiny nacházející sc mezi plovákem 65 a tuhou krycí deskou 67 skrze trubici

-7C7. 298151 B6 a průchozí kanálky 68a. vytvořené v opěrné základné 56, do vnitřního prostoru utěsňovacích manžet napevno spřažených s vodícími členy 5a a 5b. což může byt patrné ze znázornění na Obr. 13. Díky tomuto uspořádání, a to dokonce i ještě před tím než povodňová voda dosáhne horní vymezené úrovně, bude velikost tlaku vytvářeného vc vnitřním prostoru utěsňovacích man5 žet dostatečná pro dosažení požadovaného vysoce účinného utěsnění. Při dalším stoupání hladiny povodňové vody nad rovinu tuhé krycí desky 67 je tekutina nacházející se mezi plovákem 65 a tuhou krycí deskou 61 vystavena působení hydrostatického tlaku povodňové vody, stejně tak jako tlakovému působení plováku 65. Vzhledem k tomu dochází v tekutině nacházející se v utěsňovacích manžetách 23 ke generování tlaku, které'je vyšší než hydrostaticky tlak povodm nové vody. Z uvedeného musí byl zřejmé, žc jednotlivé součásti vodicí lišty znázorněné na

Obr. 13 jsou z důvodu jasnosti, vc srovnání se zbývajícími součástmi ochranného protipovodňového zařízení, naznačené ve zvětšeném měřítku. Kromě toho, s ohledem na poskytované výhody, může být jednak jako pružný měch 66 použita pružná membrána, vy tvořená ze stejného poddajného materiálu jako přehrazovací bariera 20. a jednak inůže být vzájemné tekutinové spojení 15 mezi vnitřním prostorem pružného měchu 66 a trubicí 68 zajištěné prostřednictvím průchozího kanálku, vytvořeného skrze plovák nebo skrze tuhou krycí desku. Právě popsané konstrukční uspořádání umožňuje zcela anulovat požadavek připevnění a spojení trubice s pružnou membránou. zcela nezbytný v případě použití měchu. Pokud jc v tomto provedení generátoru hydrostatického tlaku použitou tekutinou kapalina, rozumí sc. že je do takové kapaliny možné přimísit 20 doplňkové přísady, například přísady působící proti zamrzání tekutiny nebo přísady pro předcházení poškození materiálů, ze kterých jsou přehrazovací bariéry vytvořené, dlouhodobým působením tekutiny. V zařízení mohou být kromě toho dále opatřené ventilové prostředky (nejsou znázorněné), uspořádané například v tuhé krycí desce 67, kterc slouží pro umožňování zavádění tekutiny do generátoru hydrostatického tlaku, a pro doplňování nebo výměnu tekutiny během 25 technické údržby.

Plovák, trubicová přehrazovací bariéra a vyhloubení, které byly popsány shora v předcházejícím popisu, vykazují v půdorysu obdélníkový tvarový profil. Rozumí se však, nebo lze předpokládat, žc tylo komponenty mohou vykazovat rovněž tak například lichoběžníkový tvarový profil, nebo w jakýkoliv další, libovolně volitelný tvarový profil, který je schopný odpovídajícím způsobem překlenovat uvedený otvor vyhloubení. Pro účely snížení účinku působení průtoku povodňových vod podél stěny zařízení na minimálně možnou míru může být toto zařízení doplněné odchylovacími deskami, které jsou uspořádané na zdi a vy stupuji vně od této zdi na každé ze dvou bočních stran vstupního vchodu, a které slouží pro odchylování průtoku proudu vody a eliminaci nárazo35 vého působení na boční stěny přehrazovací bariéry'.

Přestože utěsňovací pásy shora popsaných provedení zahrnují horní utěsňovací manžety 23a a dolní utěsňovací manžety 23. předpokládá se, že uvedené horní utěsňovací manžety 23a je možné vypustit s tím. že utěsnění přehrazovací bariery vůči vodicím vybráním sc bude dosahovat 40 za využití pouze utěsňovacích pásů rozkládajících sc mezi dolním okrajem přehrazovací bariéry a plovákem. Předpokládá sc, že vnitřní tlak, který lze docílit vc vnitřním prostoru takových utěsňovacích pásů, je menší než tlak, který je možné dosáhnout v případě uspořádání horních utěsňovacích manžet 23a, nicméně je tento tlak postačující pro zajištění odpovídajícího účinného utěsnění,

Kromě toho se dále předpokládá, že nadouvatelné utěsňovací prvky mohou být, namísto na bočních okrajích přehrazovací bariery, opatřené ve vzájemném spřažení s vodícími lištami. Nadouvatclné utěsňovací prvky by sc v takových uspořádáních mohly rozkládat po celé délce vodicí lišty; a při jejich uvedení do nafouknutého stavu by mohly těsnit proti bočním okrajům přehrazo50 vaď bariéry nebo by mohly být nucene dotlačované prostřednictvím utěsňovacího okraje nebo jiného utčsňovacímu prvku do těsnicího záběru s přehrazovací bariérou.

V dalším alternativním provedení (není znázorněno) mohou být do přehrazovací bariery z důvodu předcházení jejímu rozšiřování se ve směru proti vstupnímu vchodu, způsobenému vlivem

-8CZ 298151 B6 účinku hydrostatického tlaku vody, začleněné doplňkové vyztužovací prostředky. Takové vyztužovací prostředky mohou mít podobu kovových nebo tuhých, nepoddajných plastových desek, rozkládajících se přes vstupní vchod a uspořádaných z důvodu navracení přehrazovací barier} do prostoru vyhloubení pod plovák tehdy, kdy tento plovák není v činnosti. Alternativně může být 5 uvedený vyztužovací prostředek vytvořený ve formě odvalovacího uzávěru, který je připevněný buď na plováku, nebo ve vyhloubení a působí prostřednictvím svého přemísťování na zadní straně přehrazovací bariéry' během jejího rozmísťování se do rozvinuté funkční polohy.

Alternativou shora popsané přehrazovací bariéry z poddajného plošného materiálu může být přelo hrazovací bariera, která jc provedená rovněž jako rozkládací struktura a vytvořená z tuhých.

nepoddajných prvků, spojených při zachování těsnosti do jediného celku, například takových jako je soustava desek, které jsou navzájem spojené tak, že je možné je překládat přes sebe do požadovaně složené uskladňovací polohy a které jsou v plně rozvinuté funkční poloze v podstatě vyrovnané do jediné roviny.

Podle předloženého vynálezu se poskytuje jednoduché, robustní ochranné protipovodňové zařízení pro těsné uzavírání otvorů ve zdi budovy, které se v případě výskytu povodně automaticky rozkládá do rozvinuté funkční polohy a za tohoto stavu účinně utěsňuje uvedený otvor ve zdi proti nežádoucímu vnikání povodňové vody. Předpokládá se, žc jeden z uváděných plováků 4 20 nebo 65 může být prostřednictvím spínacího zařízením propojený se signalizačním poplachovým obvodem, který je uzpůsobený pro detekování povodňových vod a vyhlašování jejich výskytu výstražným signálem. l akové uspořádání představuje však pouze volitelný znak.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY
2) ve zdi (3) proti průchodu povodňové vody skrze tento otvor (2), vyznačující se t í m . že obsahuje:

dvojici vodicích prostředků (5a. 5b) připcvnitelných ke zdi (3) a rozprostírajících se ve vertikálním směru na každé straně uvedeného otvoru (2):

plovák (4) zabírající s vodícími prostředky (5a, 5b) pro jeho vertikální přemísťování vzhledem k těmto prostředkům (5a, 5b);

přehrazovací bariéru (20) připevněnou k plováku (4) a uzpůsobenou pro vy tváření utěsnění se zdí io (3) mezi vodícími prostředky (5a. 5b) a pod uvedeným otvorem (2); a utěsňovací prostředky (23) působící mezi vodícími prostředky (5a, 5b) a bočními okraji přehrazovaci bariéry (20).

45 2. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 1, vyznačující sc t í m , že při aplikaci tlaku tekutiny na utěsňovací prostředky (23) jsou tyto prostředky (23) činné pro uskutečňování utěsnění mezi přehrazovací bariérou (20) a vodícími prostředky (5a, 5b).
3. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 1. v y z n a č u j í c í $ e tím, že přehrado zovací bariera (20) jc v oblastech svých bočních okrajů opatřená nadouvalclnýmí prvky (23), které ve svém nafouknutém stavu vytváří utěsnění mezi přehrazovací barierou (20) a vodícími prostředky (5a, 5b).

-9CZ 298151 B6
4. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 3. vyznačující se t í m , že uvedeným nadouvatclným prvkem (23) je poddajný trubicový prvek rozprostírající se podél bočního okraje přehrazovací bariéry (20).
5 nahoru otevřeného vyhloubení (6), umístěného pod uvedeným otvorem (2) ve zdi (3),

5 znacující se t í m , že přehrazovací bariera (20) je vytvořena z podlouhlých nadouvatelných utěsňovacích trubicových pásů (23), rozprostírajících se podél jejích bočních okrajů, a že uvedené pásy (23) jsou na svých horních koncích uzavřeny a na svých dolních koncích otevřeny.

5. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 4. vyznačující se t í m , že dále obsahuje doplňkové nadouvatelné prvky (23a) rozprostírající se přes horní okraj přehrazovací bariéry' (20).
6. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, žc horní konce doplňkových nadouvatelných prvků (23a) jsou umístěné na horních koncích příslušných vodicích prostředků (5a. 5b).
7. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 2. vyznačující se t í m , že vodicí prostředky (5a. 5b) jsou opatřené nadouvatclnýmí prvky, které ve svém nafouknutém stavu vytváří utěsnění mezi přehrazovací bariérou (20) a vodícími prostředky (5a. 5b).
8. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že nadouvatelné prvky se rozprostírají po celé délce vodicích prostředků (5a. 5b).
9. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli jednoho z předcházejících nároků 3 až 8, vyznačující se t í m . žc nadouvatelné prvky (23, 23a) jsou roztažitelné do těsnicího styku s v podstatě tuhou, tyto prvky obklopující strukturou (50) prostřednictvím působení tlaku tekutiny.
10. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se t í m . že přehrazovací bariéra(20)je vytvořená z poddajného materiálu.
11. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli jednoho z předcházejících nároků l až 7, vyznačující se t í m . že přehrazovací bariéra (20) obsahuje množství tuhých, nepoddajných prvků spojených prostřednictvím ohebných spojení.
12. Ochranné protipovodňové zařízení pro uzavření otvoru (2) ve zdi (3) proti průchodu povodňové vody skrze tento otvor (2). vyznačující s c t í m , že obsahuje:

dvojici vodicích prostředků (5a, 5b) rozprostírajících sc vertikálně na každé straně uvedeného otvoru (2):

plovák (4) rozprostírající se mezi vodícími prostředky (5a. 5b):

přehrazovací bariéru (20) tvořící na svém spodním okraji utěsnění se zdí (3) mezi vodícími prostředky (5a, 5b) a pod úrovní uvedeného otvoru (2), a připevněnou k plováku (4); a utčsňovací prostředky (23) pro vytváření utěsnění mezi vodícími prostředky (5a, 5b) a bočními okraji přehrazovací bariéry (20).
13. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 12, vyznačující se t í m . že při aplikaci tlaku tekutiny na utčsňovací prostředky (23) jsou utěsňovací prostředky (23) činné pro uskutečňování utěsnění mezi přehrazovací barierou (20) a vodícími prostředky (5a, 5b).
14. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 13. vyznačující se t í m , že utěsňovací prostředky (23) zahrnují nadouvatelný prvek, do jehož vnitřního prostoru je možné přivést tlak tekutiny.

- 10CZ 298151 R6
15. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 13 nebo nároku 14, vyznačující se t í m , že tlakem tekutiny je hydrostatický tlak povodňové vody.
16. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli jednoho z nároků 12 až 15. v y-
17. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 16. vyznačující se t í m , že kažio dý z utěsňovacích trubicových pásů zahrnuje horní část (23a) a dolní část (23), přičemž uvedené dolní části (23) sc rozprostírají od plováku (4) směrem k dolnímu okraji přehrazovací bariéry (20), a uvedené horní části (23a) se rozprostírají od plováku (4) směrem k příslušným horním koncům vodicích prostředků (5a, 5b).

15
18. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 16 nebo nároku 17, vyznačující se t í m . že prostředky pro přenášení tlaku tekutiny do vnitřního prostoru utěsňovacích pásů (23) zahrnují otevřené dolní konce příslušných pásů (23).
19. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 16 nebo nároku 17, vyznačující 20 se t í m , že vnitřní prostory' utěsňovacích pásů (23) jsou uspořádané ve vzájemném tekutinovém spojení s komorou (24) proměnlivého objemu, umístěnou pod přehrazovací bariérou (20).
20 bariery (20) prostřednictvím manžetových přírub (22),

20. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 19, vyznačující se t í m , že komora (24) proměnlivého objemu je alespoň zčásti vymezená prostřednictvím pružné membrá-
21. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím. že komora (24) proměnlivého objemu je vymezená mezi pevnou stěnou (67), pružným měchem (66). a přestavitelnou stěnou (65).
22. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 21. vyznačující se t í m , že přestavíte lna stěna (65) tvoří dolní stěnu komory (24) proměnlivého objemu, a ve vodě plave.
23. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli jednoho z nároků 16 až 22, vy35 znač u jící se tím, že každý z vodicích prostředků (5a, 5b) zahrnuje vnitrní otvor otevřený na jedné straně prostřednictvím štěrbiny (II. 51), jejíž šířka je menší než šířka uvedeného otvoru, a že utěsňovací pásy (23) jsou umístěny v příslušných otvorech a jsou připevněny k přehrazovací bariéře (20) prostřednictvím manžetových přírub (22) rozprostírajících se skrz uvedené štěrbiny (11,51).
24. Ochranné protipovodňové zařízeni podle nároku 23, vyznačující se t í m , že ve vnitřním otvoru vodicích prostředků (5a, 5b) je v podélném směru uspořádaná středová vodicí tyč (54), a utěsňovací pás (23) obklopuje tuto vodicí tyč (54).

4s
25. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 24, vyznačující se t í m , že vodicí tyč (54) je dutá.

25 ny.
26. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 25, vyznačující se t í ni. že dutina každé vodicí tyče (54) jc uspořádaná ve vzájemném tekutinovém spojení s vnitrním prostorem 50 příslušného utěsňovacího pásu (23).

CZ 298151 Bó
27. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že uvedenou přelirazovací barierou (20) je trubicová struktura, která je svým jedním koncem připevněná k plováku (4) a svým druhým koncem do vnitřního prostoru
28. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 27, vyznačující se tím, že prehrazovací bariéra (20) jc opatřená jedním nebo několika vnitřními rámy (21) pro udržování příčného průřezu trubicové struktuře,
29. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 28, vyznačující se t í m , že rámy (21) jsou vytvořeny tak, žc ve vodě plavou,
30. Ochranné protipovodňové zařízeni podle kteréhokoli z předcházejících nároků, v y z n a 15 č u j í c í se t í m . že přehrazovací bariéra (20) je vytvořená z poddajného materiálu plovoucího ve vodě.

30 1. Ochranné protipovodňové zařízení pro uzavření otvoru (
31. Ochranné protipovodňové zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že utčsňovací prostředky (23) jsou připevněné k okrajům přehrazovací
32. Ochranné protipovodňové zařízeni podle nároku 31. vyznačující se tím, žc vodicí prostředky (5a, 5b) a manžetové příruby (22) jsou uzpůsobené pro vzájemnou spolupráci s kompenzačními strukturami (70. 71) pro vyrovnávání napětí.
33. Ochranné protipovodňové zařízení podle nároku 32. vyznačující se t í m , že každý z vodicích prostředků (5a, 5b) má štěrbinu (11, 51). skrze kterou se rozprostírá příslušná manžetová příruba (22), a že strany štěrbiny (11, 51) jsou vytvořené s drážkami (70), do kterých zapadají kompenzační prvky (71) pro vyrovnávání napětí spojené s manžetovou přírubou (22).
34. Způsob uzavírání otvoru (2) ve zdi (3) proti průchodu povodňové vody skrze tento otvor (2), vyznačující se t í m , že obsahuje kroky:

uspořádání rozkládací přehrazovací bariéry (20) utěsněné ke zdi (3) pod uvedeným otvorem (2) 35 a při zachováni těsnosti spolupracující s vodícími prostředky (5a. 5b) umístěnými na každé straně tohoto otvoru (2);

uspořádání plováku (4) zabírajícího s vodícími prostředky (5a, 5b) a přeniisťovatclného ve vertikálním směru vzhledem k těmto prostředkům (5a. 5b):

připevnění plováku (4) k přehrazovací bariéře (20); a vedení plováku (4) při výskytu povodňové vody v těsné blízkosti uvedeného otvoru (2) za přemísfování tohoto plováku (4) směrem nahoru tak, že roztahuje přehrazovací bariéru (20) z její 45 složené uskladňovaeí polohy do rozvinuté funkční polohy, vc které tato přehrazovací bariéra (20) překrývá alespoň dolní část tohoto otvoru (2),