CZ294169B6 - Způsob výroby plochých výměníkových trubek - Google Patents

Abstract

Způsob výroby ploché výměníkové trubky }AB mající uvnitř rovnoběžné průchody }@B pro chladivo a sestávající z ploché horní stěny }�B a z ploché dolní stěny }@BŹ k nimž se připojují chladicí lamelyŹ a z řady výztužných stěn }QBŹ spojených mezi horní a dolní stěnou }�Ź @BŹ probíhajících podél trubky }AB a vzdálených od sebe v předem určené vzdálenostiŹ za použití dokončovací válcovací stolice }@@B s centrálním tvářecím válcem }@QB a s řadou planetových tvářecích válečků }@@BŹ uspořádaných podél části obvodu centrálního tvářecího válce }@QBŹ a vzdálených obvodově navzájemŹ přičemž centrální tvářecí válec }@QB nebo planetové tvářecí válečky }@@B mají na obvodu rovnoběžné užší prstencové drážky }@@B a plechový pásek }@@B se válcuje na dokončovací válcovací stolici }@@BŹ čímž se zmenšuje tloušťka plechového pásku }@@B na specifikovanou hodnotu obvodovým povrchem centrálního pracovního válce }@QB a obvody planetových tvářecích válečků }@@B vytváří ploché části sloužící jako alespoň jedna horní stěna }�QB a dolní stěna }��B a tvoří integrálně s plochou částí svislá žebra }�@B vyčnívající z ploché části a tvoří vyztužené stěny vytvarované rovnoběžnými prstencovými drážkami }@�B@ Výměníkové trubky jsou vhodnou součástí výměníků teplaŹ jako jsou kondenzátoryŹ výparníky a chladičeŹ zejména u vozidelŹ jelikož zvětšují teplosměnnou plochu a umožňují komunikaci chladiva mezi jednotlivými průtočnými kanálkyŹ čímž zvyšují tepelnou účinnost výměníků teplaŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby plochých výměníkových trubek, obzvláště plochých výměníkových trubek pro kondenzátory, výpamíky a podobné výměníky tepla, používané u vozidlových chladičů.

Dosavadní stav techniky

Japonský patentový spis číslo JP-B 91-045300 popisuje kondenzátor pro použití ve vozidlových chladičích, který sestává ze dvou komor, uspořádaných rovnoběžně vlevo a vpravo a navzájem od sebe vzdálených, z rovnoběžných plochých výměníkových trubek, z nichž každá je spojena s komorami na svých protilehlých koncích, z vlnitých lamel v průtočném prostoru pro vzduch mezi sousedními výměníkovými trubkami a k sousedícím trubkám připájených, přičemž přívodní trubka je spojena s horním koncem levé komory a výstupní trubka je spojena s dolním koncem pravé komory, s levou přepážkou umístěnou přibližně uprostřed levé komory a s pravou přepážkou umístěnou přibližně uprostřed levé komory a s pravou přepážkou umístěnou pod jejím středem, sestává dále z řady výměníkových trubek mezi vstupní trubkou a levou přepážkou, z řady výměníkových trubek mezi levou přepážkou a pravou přepážkou a z řady výměníkových trubek mezi pravou přepážkou a výstupní trubkou, přičemž počet výměníkových trubek mezi horním koncem levé komory a levou přepážkou, počet výměníkových trubek mezi levou přepážkou a pravou přepážkou a počet výměníkových trubek mezi pravou přepážkou a dolním koncem pravé komory shora dolů klesá. Chladivo, vtékající do vstupní trubky v parní fázi, protéká kondenzátorem sem a tam dříve než vyteče z výstupní trubky v tekuté fázi. Kondenzátory popsané konstrukce se nazývají kondenzátory s paralelním průtokem neboli „multiflow“, vynikají vysokou účinností, nízkými tlakovými ztrátami a vynikající kompaktností a v posledních letech se jich v široké míře používá místo běžných hadovitých kondenzátorů.

Požaduje se, aby výměníková trubka pro použití v kondenzátorů byla odolná vůči tlaku, jelikož chladivo se do ní zavádí ve formě plynu o vysokém tlaku. Ke splnění tohoto požadavku a k dosažení vysoké účinnosti výměny tepla je výměníková trubka zhotovena z dutého hliníkového výrobku protaženého do délky, zhotoveného protlačováním, který má plochou horní a dolní stěnu a výztužnou stěnu spojující horní a dolní stěnu. Ke zlepšení účinnosti výměny tepla a ke zvýšení kompaktnosti kondenzátorů je žádoucí, aby plochá výměníková trubka měla malou tloušťku stěny a nejnižší možnou výšku. V případě protlačovaných výrobků klade však technika protlačování omezení týkající se zmenšení výšky trubky a tloušťky stěny.

V popisné části evropského patentového spisu číslo EP 617250 je popisováno řešení, na které je také odkaz v odstavci [0002] evropského patentového spisu číslo EP 0 781610 Bl, ani to však nedostatky známého stavu techniky neodstraňuje, obzvláště pro nutný velký rozměr zařízení.

Aby se čelilo problémům známého stavu techniky, popisuje americký patentový spis US 5 553 377 způsob výroby plochých výměníkových trubek, přičemž se vynález týká ploché kovové trubky, mající uvnitř dva rovnoběžné průchody pro chladivo a sestávající z ploché horní a dolní stěny a z řady výztužných stěn spojených mezi horní a dolní stěnou a probíhajících podél trubky a vzájemně od sebe vzdálených v předem dané vzdálenosti. Známý způsob spočívá ve válcování kovového plechu o tloušťce větší než je stěna vyráběné výměníkové trubky párem horních a dolních válcovacích kladek, z nichž jedna má rovnoběžné prstencové drážky a tím zmenšuje tloušťku plechu na specifikovanou tloušťku stěny trubky obvodovými povrchy válcovacích kladek k vytvoření ploché části, sloužící jako alespoň jedna ze dvou, horní či dolní stěna a tvořící svislé hřebeny vyčnívající z ploché s ní integrální části a vytvářením výztužné stěny s prstencovými drážkami.

- 1 CZ 294169 B6

Problémem popsaného způsobu však je, že se používá výrobního zařízení, které je celkově velkých rozměrů, neboť plechový pás musí projít řadou válcovacích kladek.

Úkolem vynálezu je poskytnout způsob výroby plochých výměníkových trubek výrobním zařízením, které může být ve svém celku kompaktní.

Podstata vynálezu

Způsob výroby ploché výměníkové trubky, mající uvnitř rovnoběžné průchody pro chladivo a sestávající z ploché horní stěny a z ploché dolní stěny, k nimž se připojují chladicí lamely, z levé boční stěny a z pravé boční stěny a z řady výztužných stěn, spojených mezi plochou horní stěnou a plochou dolní stěnou, probíhajících podél trubky a vzdálených od sebe v předem určené vzdálenosti, spočívá podle vynálezu v tom, že se na dokončovací válcovací stolici s centrálním tvářecím válcem a s řadou planetových tvářecích válečků, uspořádaných podél části obvodu centrálního tvářecího válce, a vzdálených obvodově navzájem, přičemž centrální tvářecí válec nebo planetové tvářecí válečky mají na obvodu rovnoběžné úzké prstencové drážky a výčnělky, umístěné v předem stanoveném intervalu a každé úzké prstencové drážce jiné než prstencové drážky na opačných koncích válečků, a mající výšku menší než je hloubka drážek, válcuje plechových pásek mající větší tloušťku, než je tloušťka ploché dolní stěny vyráběné ploché výměníkové trubky za zmenšování tloušťky plechového pásku na specifikovanou hodnotu vnějším povrchem centrálního tvářecího válce a vnějšími povrchy planetových tvářecích válečků za vytváření ploché části jakožto ploché dolní stěny, za vytváření, pomocí prstencových drážek na koncích válečků, stojin tvořících levé boční stěny a pravé boční stěny a za vytváření pomocí úzkých prstencových drážek, vertikálních žeber tvořících výztužné stěny, přičemž stojiny a vertikální žebra vyčnívající z ploché části jsou s ní integrální, přičemž pomocí výčnělků v každé úzké prstencové drážce se vytvářejí výřezy v horní hraně každého žebra v předem určeném intervalu, načež se a umísťuje kovový plech, mající svislou část integrální s každou svou okrajovou částí nad všemi žebry k zajištění ploché horní stěny, slícují a spojují se svislé části stojin ploché dolní stěny na její vnější straně jakožto protilehlé levé boční stěny a pravé boční stěny, spojující žebra ploché dolní stěny s plochou horní stěnou za vytvoření výztužné stěny a uzavření výřezů každého žebra v ploché horní stěně za vytvoření komunikačních otvorů a rovnoběžných průchodů chladivá ve vzájemné komunikaci.

Podle vynálezu se při tvarování ploché části tvořící plochou dolní stěnu válcováním kovového plechu vytváří úkos na každém bočním okraji jeho dolní části a svislá část má větší výšku než stojina a má v příčném řezu dolní konec ukosený směrem dovnitř ke slícování a spojení s ukosenou částí úkosu.

Řada planetových tvářecích válečků je vůči centrálnímu tvářecímu válci uspořádána tak, že válcovací mezera se postupně zmenšuje směrem ke směru postupu kovového plechu.

Při způsobu podle vynálezu se používá válce, vytvořeného s rovnoběžnými prstencovými drážkami, širokou prstencovou drážkou a úzkou prstencovou drážkou a rovnoběžnými mělkými prstencovými drážkami mezi každou dvojicí sousedních prstencových drážek, jako centrálního tvářecího válce nebo jako každého z planetových tvářecích válečků k vytvoření teplosměnné plochy zvětšujících se nízkých žeber, vyčnívajících z ploché části spolu integrálně, když se tvarují vertikální žebra vyčnívající z ploché části spolu integrálně a zajišťujících výztužné stěny s úzkými prstencovými drážkami.

Při způsobu podle vynálezu list kovového plechu obsahuje pájecí plech, mající vrstvu pájecího materiálu na alespoň jednom ze svých protilehlých povrchů.

S výhodou jsou podle vynálezu výčnělky a výřezy lichoběžníkového tvaru.

-2CZ 294169 B6

Podle vynálezu má každá z výztužných stěn světlostní poměr 10 až 40 %, což je poměr všech komunikačních otvorů ve výztužné stěně k výztužné stěně. Komunikační otvory jsou s výhodou při pohledu shora střídavě uspořádány.

Válcovací stolice má s výhodou mezi párem sousedících planetových tvářecích válečků vodicí patici a prostředky kpřitiskování vodicí patice k centrálnímu tvářecímu válci. Tyto patice potlačují podélné prodlužování plechového pásku, když pásek prochází válcovací stolicí a dále zabraňují vybočování mezi sousedními pracovními válečky. V důsledku toho tvářecí váleček nebo válečky, mající rovnoběžné prstencové drážky, dodávají válcovanému plechu specifikovanou konfiguraci průřezu. Ke spolehlivému získání válcovaného plechu se specifikovaným uspořádáním průřezu je žádoucí uspořádat několik planetových tvářecích válečků vůči centrálnímu tvářecímu válci tak, že válcovací vůle se postupně snižuje proti směru pohybu plechového pásku.

Požaduje se také, aby válečků s rovnoběžnými prstencovými drážkami a s rovnoběžnými mělkými prstencovými drážkami mezi každou ze dvou sousedních prstencových drážek bylo použito jako centrálního tvářecího válce nebo jako každého z planetových tvářecích válečků k vytvoření teplosměnné plochy zvýšením nízkých žeber vystupujících integrálně z ploché části při tvarování svislých žeber, vyčnívajících integrálně z ploché části, a vytváření výztužných stěn prstencovými drážkami.

Požaduje se také, aby válec, vytvarovaný s rovnoběžnými prstencovými drážkami a výčnělky, zajištěnými v předem určeném intervalu v každé z drážek a mající výšku menší než je hloubka drážky, byl použit jako centrální tvářecí válec nebo jako každý z planetových tvářecích válečků, přičemž když se tvarují svislá žebra vyčnívající integrálně z ploché části a vytvářejí se výztužné stěny prstencovými drážkami, vytvořila se řada výřezů v předem určeném intervalu v horním okraji každého žebra k vytvarování otvorů k zajištění komunikace mezi rovnoběžnými průchody chladivá.

Komunikační otvory ve výztužných stěnách umožňují chladivu, protékajícímu rovnoběžnými průchody chladivá, protékat také napříč ploché výměníkové trubky, čímž se části chladivá navzájem promíchávají k eliminaci teplotních rozdílů mezi průchody. Světlostní poměr, což je procento všech komunikačních otvorů v každé výztužné stěně ke stěně, je s výhodou 10 až 40 %. Pokud je v tomto rozmezí, zajišťuje světlostní poměr uspokojivě vedení tepla, čímž je zajištěna značně vylepšená účinnost výměny tepla výměníkové trubky. Je-li tento poměr nižší než 10 %, nevzrůstá vedení tepla, zatímco dokonce překročí-li 40 %, už se vedení tepla nezvyšuje a dojde pouze ke zvýšení součinitele tření. Světlostní poměr v rozmezí 10 až 40 % je s výhodou 10 až 30 %, nejvýhodněji přibližně 20 %.

Světlost komunikačních otvorů se volí tak, aby chladivo mohlo hladce protékat mezi sousedními průchody, aby neexistovala pravděpodobnost zanášení pájkou při pájení, a aby se nezhoršovala odolnost výměníkové trubky vůči tlaku. Rozteč komunikačních otvorů je taková, aby otvory nesnižovaly odolnost trubky vůči tlaku a přitom byl umožněn hladký průtok chladivá výztužnými stěnami. Komunikační otvory, vytvořené v řadě výztužných stěn, jsou s výhodou ve vystřídaném uspořádání při pohledu shora.

Rozteč výztužných stěn ve směru šířky trubky je s výhodou do 4 mm. Zvětší-li se rozteč nad 4 mm, je výsledkem nižší tepelná účinnost. Výška výztužných stěn je s výhodou do 2 mm. Jestliže je výška větší než 2 mm, vyskytnou se nejenom potíže při výrobě kompaktního výměníku tepla, ale zvětší se i odpor vůči průchodu vzduchu, což se projeví zhoršením tepelné účinnosti.

Vynález objasňují, nijak však neomezují, následující příklady praktického provedení pomocí přiložených obrázků.

- o CZ 294169 B6

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je řez plochou výměníkovou trubkou, vyrobenou způsobem podle prvního provedení vynálezu.

Na obr. 2 je zvětšený dílčí řez plochou výměníkovou trubkou z obr. 1.

Na obr. 3 je řez 3-3 z obr. 1.

Na obr. 4 je schematicky znázorněno zařízení k výrobě dolního členu k sestavení trubky z obr. 1.

Na obr. 5 je zvětšený řez 5-5 z obr. 4.

Na obr. 6 je zvětšený dílčí axonometrický pohled na řez, ukazující obvodový povrch centrálního tvářecího válce v zařízení podle obr. 4.

Na obr. 7 je řez dolního členu k sestavení trubky podle obr. 1.

Na obr. 8 j zvětšený dílčí axonometrický pohled na řez, ukazující hliníkový pásek, vy válcovaný na předválcovací stolici stroje, znázorněného na obr. 4.

Na obr. 10 je řez znázorňující horní složkový člen, namontovaný na dolní složkový člen způsobem prvního provedení vynálezu.

Na obr. 11 je v axonometrickém pohledu znázorněno zařízení k pomocnému připevňování horního složkového členu k dolnímu složkovému členu způsobem prvního provedení vynálezu.

Na obr. 12 je řez ploché výměníkové trubky, vyrobené způsobem druhého provedení vynálezu.

Na obr. 13 je zvětšený dílčí řez ploché výměníkové trubky zobr. 12.

Na obr. 14 je v axonometrickém pohledu znázorněno, jak jsou horní složkový člen a dolní složkový člen spojovány způsobem druhého provedení vynálezu.

Na obr. 15 je řez znázorňující horní složkový člen, namontovaný na dolní složkový člen způsobem druhého provedení vynálezu.

Na obr. 16 je řez ploché výměníkové trubky, vyrobené způsobem třetího provedení vynálezu.

Na obr. 17 je v axonomickém pohledu dílčí řez členu k sestavení trubky z obr. 16.

Na obr. 18 je dílčí pohled odpovídající obr. 5 a ukazující dokončovací válcovací stolici pro přípravu složkového členu z obr. 17.

Na obr. 19 je řez ploché výměníkové trubky, vyrobené způsobem čtvrtého provedení vynálezu.

Na obr. 20 je v axonomickém pohledu dílčí řez členu k sestavení trubky z obr. 19.

Na obr. 21 je řez ploché výměníkové trubky, vyrobené způsobem pátého provedení vynálezu.

Na obr. 22 je v axonomickém pohledu dílčí řez členu k sestavení trubky z obr. 21.

Na obr. 23 je řez ploché výměníkové trubky, vyrobené způsobem šestého provedení vynálezu.

Na obr. 24 je v axonomickém pohledu dílčí řez připevňování horního složkového členu k dolnímu složkovému členu způsobem šestého provedení vynálezu.

Na obr. 25 je v nárysu kondenzátor s plochými výměníkovými trubkami podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Pojmem „hliník“ používaným v textu se míní čistý hliník a slitiny hliníku. Na všech obrázcích jsou podobné díly označeny stejnými vztahovými značkami a nejsou opakovaně popisovány.

Na obr. 25 je znázorněn kondenzátor s plochými výměníkovými trubkami podle vynálezu. Kondenzátor sestává ze dvou rovnoběžných a od sebe vzdálených komor, z levé komory 121 a z pravé komory 122, které jsou proti sobě vertikálně přesazené, z rovnoběžných plochých výměníkových trubek 123, z nichž každá jej připojena k levé komoře 121 a k pravé komoře 122, z vlnitých lamel 124 ve vzduchovém průtočném kanále mezi sousedícími výměníkovými trubkami 123 a připájených k sousedícím výměníkovým trubkám 123. dále sestává ze vstupní

-4CZ 294169 B6 trubky 125, spojené s horním koncem levé komory 121 a z výstupní trubky 126, spojené s dolním koncem pravé komory 122, z levé přepážky 127 uvnitř levé komory 121 a přibližně v jejím středu, z pravé přepážky 128 uvnitř pravé komory 122 a umístěné pod jejím středem, z řady výměníkových trubek 123 mezi vstupní trubkou 125 a levou přepážkou 127 a pravou přepážkou 128 a z řady výměníkových trubek 123 mezi pravou přepážkou 128 a výpustní trubkou 126, zmenšujících se shora dolů. Chladivo proudící do vstupní trubky 125 v parní fázi protéká kondenzátorem sem a tam, dříve než vyteče z výstupní trubky 126 v podobě tekuté fáze.

Ploché výměníkové trubky ve shora popsaném kondenzátoru jsou podle vynálezu. Příklady provedení výměníkových trubek podle vynálezu jsou popsány dále. V následujících provedeních je světlostní poměr výztužných stěn 10 až 40 %, což je procento všech komunikačních otvorů, vytvořených ve výztužné stěně, vztažené ke stěně. Komunikační otvory, vytvořené v řadě výztužných stěn, jsou s výhodou ve vystřídaném uspořádání při pohledu shora. Pájená součást se před pájením odmastí a pak se povleče pájecím tavidlem.

Provedení 1

Toto provedení je znázorněno na obr. 1 až 11. Při tomto provedení sestává plochá výměníková trubka A, znázorněná na obr. 1 až 3, z ploché horní stěny X a z ploché dolní stěny 2, k nimž se připájejí lamely, ze svislé levé boční stěny 3 a ze svislé pravé boční stěny 4, spojené mezi protilehlými okraji ploché horní stěny 1 a ploché dolní stěny 2, z řady výztužných stěn 5, uspořádaných mezi levou boční stěnou 3 a pravou boční stěnou 4, spojených mezi plochou horní stěnou 1 a plochou dolní stěnou 2, probíhajících podél ploché výměníkové trubky A a vzdálených od sebe o předem určenou vzdálenost. Uvnitř ploché výměníkové trubky A jsou rovnoběžné průchody 6. Mezi sousedními výztužnými stěnami 5 jsou vytvořena nízká žebra 7, zvětšující teplosměnnou plochu integrálně na horním povrchu ploché dolní stěny 2. Na horním konci každé výztužné stěny 5 je řada lichoběžníkových komunikačních otvorů 8, zajišťujících komunikaci mezi rovnoběžnými průchody 6 chladivá.

Plochá výměníková trubka A sestává z horního složkového členu 20 ve tvaru ploché desky, tvořící plochou horní stěnu 1, a z dolního složkového členu 10 s hřebenovým průřezem a majícím plochou část 11, tvořící plochou dolní stěnu 2 vlevo a vpravo se stojinou 12, tvořící levou boční stěnu 3 a pravou boční stěnu 4 žebra 13 tvořící výztužné stěny 5 a nízká žebra 7, zvětšující teplosměnnou plochu. Každá stojina 12 dolního složkového členu 10 má stupeň 12a ve stejné výšce jako horní konec žebra 13 a horní tenkou stěnu 15, přečnívající stupeň. Horní složkový člen 20 má úkos 21 skloněný vně dolů a tvořící horní povrch každé z protilehlých bočních částí. Horní tenká stěna 15 se k úkosu 21 připevní ohnutím. Každá výztuha žebra 13 má výřezy 14, tvořící komunikační otvory 8.

Plochá výměníková trubka A se vyrábí následovně:

Napřed se připraví dolní složkový člen 10, znázorněný na obr. 7 a 8 strojem, znázorněným na obr. 4 až 6.

Podle obr. 4 sestává stroj pro výrobu dolního složkového členu 10 z odvíječky 31, mající hliníkový pásek 30 (v podobě hliníkového pájecího plechu navrchu s vrstvou pájecího materiálu) navinutý na ní s pájecím materiálem vně, z předválcovací stolice 32 a z dokončovací válcovací stolice 33 a z dopravních kladek 34· Hliníkový pásek 30 se odvíjí z odvíječky 31, prochází předválcovací stolicí 32, pak se zavádí do dokončovací válcovací stolice 33, kde je načisto vyválcován, čímž je připraven dolní složkový člen 10.

Podle obr. 9 upraví převálcovací stolice 32 hliníkový pásek 30 na opačné straně vrstvy pájecího materiálu tak, že na protilehlých okrajích vyčnívají tlusté lemy 30a.

Dokončovací válcovací stolice 33 má centrální tvářecí válec 35 a řadu planetových tvářecích válečků 36, uspořádaných ve stejných vzdálenostech podél části obvodu centrálního tvářecího

-5CZ 294169 B6 válce 35. Vůči centrálnímu tvářecímu válci 35 jsou planetové tvářecí válečky 36 uspořádány tak, že válcovací mezera se ve směru postupujícího hliníkového pásku30 postupně zmenšuje.

Centrálním tvářecím válcem 35 otáčí neznázoměný pohon. Planetové tvářecí válečky 36 jsou otočné s otáčejícím se centrálním tvářecím válcem 35 s neznázorněným převodem, takže otáčením centrálního tvářecího válce 35 dochází k otáčení planetových tvářecích válečků 36 stejnou obvodovou rychlostí jako má centrální tvářecí válec 35. Dokončovací válcovací stolice 33 má dále lichoběžníkové vodicí patice 37 mezi každými bezprostředně sousedícími planetovými tvářecími válečky 36 a pružiny 38 k přitlačování lichoběžníkových vodicích patic 37 k centrálnímu tvářecímu válci 35. Svým čelním a zadním okrajem zasahují vodicí patice 37 do mezery mezi centrálním tvářecím válcem 35 a planetovým tvářecím válečkem 36 tou měrou, že se lichoběžníkové vodicí patice 37 s těmito válci nedotýkají. Lichoběžníkové vodicí patice 37 potlačují podélné prodlužování hliníkového pásku 30 pří průchodu pásku dokončovací válcovací stolicí 33 a zabraňují dále vybočování pásku mezi sousedními planetovými tvářecími válečky 36. Podélné prodlužování pásku je také potlačováno otáčením všech planetových tvářecích válečků 36 stejnou obvodovou rychlostí, jako má centrální tvářecí válec 35. Jelikož je podélné prodlužování hliníkového pásku 30 potlačeno, může mít pásek menší tloušťku než běžně používaný hliníkový plech. To snižuje materiálové náklady a válcovací redukce může být menší než podle dosavadního stavu techniky.

Pokud jde o obr. 5 a 6, je centrální tvářecí válec 35 dokončovací válcovací stolice 33 opatřen na obvodě rovnoběžnými prstencovými drážkami (širšími prstencovými drážkami 39 a užšími prstencovými drážkami 40), jež mají stejnou hloubku a výčnělky 43 jsou vytvarovány v předem určeném intervalu každé z užších prstencových drážek 40 jiných než jsou prstencové drážky 41 na protilehlých koncích, přičemž výčnělky 43 mají výšku menší, než je hloubka užších prstencových drážek 40. Širší prstencová drážka 39 na každém protilehlém konci má větší šířku než ostatní užší prstencové drážky 40 a je dále vytvarována s prstencovou drážkou 41 malé šířky na vnějším okraji svého dna. V centrálním tvářecím válci jsou dále vytvarovány mělké prstencové drážky 42 mezi každým párem bezprostředně sousedících užších prstencových drážek40.

Hliníkový pásek 30, znázorněný na obr. 9 s tlustými lemy 30a a s tenkostěnnými částmi 30b mezi nimi, se vyválcuje průchodem mezi centrálním tvářecím válcem 35 a planetovými tvářecími válečky 36. Jak je patrno z obr. 7, válcovací operace ztenčí hliníkový pásek 30 na předem určenou tloušťku tím, že vytvoří plochou část 11, tvořící plochou dolní stěnu 2, a širší prstencové drážky 39 vytvoří stojiny 12, tvořící levou boční stěnu 3, pravou boční stěnu 4 a žebra 13, tvořící výztužné stěny 5, přičemž stojiny 12 a žebra 13 vyčnívají integrálně z ploché části 11. Dále, výčnělky 43 vytvoří v každé užší prstencové drážce 40 výřezy 14 v horním konci žebra v předem určeném intervalu a drážky vytvoří žebra 13, zvětšující teplosměnnou plochu, podobně vyčnívající integrálně z ploché části 11. Prstencové drážky 41 o malé šířce vytvoří v horní části stojin 12 o větší tloušťce než žebra 13 stupně 12a o téže výšce jako horní konce žeber 13 a svislou horní tenkou stěnu 15, vyčnívající z každého stupně 12a.

Předpokládejme, že dolní složkový člen 10, znázorněný na obr. 7, má mít celkovou šířku W = 18 mm, tloušťku ploché části 11 T = 0,35 mm, výšku stojiny 12 Η = 1 mm, její tloušťku TI = 1,4 mm, výšku svislých tenkých stěn H1 = 0,65 mm, jejich tloušťku T2 = 0,4 mm, výšku žeber 13 H2 = 1 mm a jejich tloušťku T3 = 0,4 mm, rozteč žeber 13 P = 0,8 mm, výšku nízkých žeber7 H3 = 0,2 mm a jejich tloušťku T4 = 0,2 mm. V tomto případě se předpokládá, že hliníkový pásek 30, znázorněný na obr. 9, má šířku = w, šířku = wl tlustého lemu 30a, tloušťku = t tenkostěnné části 30b stěny a tloušťku = tl tlustého lemu 30a. Dolní složkový člen 10 pak může být připraven s uvedenými výkresovými rozměry, když w = 18 mm, wl = 1,34 mm, t = 0,57 mm a tl = 1,13 mm, když w = 18 mm, wl = 1,48 mm, t = 0,62 mm a tl = 1,19 mm a když w = 19 mm, wl - 1,63 mm atl = 1,25 mm.

-6CZ 294169 B6

Hliníkový pásek 30 z obr. 9 má tlusté lemy 30a, které se vytvoří buď tím, že se nechá vystoupit jedna strana na opačné straně pájecího materiálu, nebo se naopak nechá vystoupit strana s vrstvou pájecího materiálu, nebo k získání tlustých lemů se nechají obě strany vystoupit.

Odděleně od dolního složkového členu 10 se připraví horní složkový člen 20 z plochého hliníkového plechu ve tvaru hliníkového pájecího plechu s vrstvou pájecího materiálu na opačných jeho stranách, který je vytvarován s úkosem 21 skloněným vně dolů na horním povrchu každého jeho okraje (obr. 8). Horní složkový člen 20 je dočasně připojen k dolnímu složkovému členu 10 tím, že se přiloží horní složkový člen 20 po obou okrajích na stupňovitou část stojiny 12 dolního složkového členu, horní tenká stěna 15 každé stojiny 12 se zahne směrem dovnitř, čímž těsně upevní horní tenkou stěnu 15 k úkosu 21 horního složkového členu 20. Tato operace se provádí průběžně v přípravku majícím páry horních a dolních tvarovacích kladek 80 k zahýbání horních tenkých stěn 15 a páry horních a dolních svíracích kladek 81 k přitužení horního složkového členu 20 k dolnímu složkovému členu 10 shora i zdola, jak je to patrno na obr. 11.

Pak se předběžně zajištěná sestava nastříhá na určené délky, čímž se získají polotovary výměníkových trubek. Sestava se tudíž stříhá nůžkami ve směru výšky výrobku, tedy shora dolů. Tím je zabráněno deformování stojin 12 a žeber 13. Tyto díly se snadno zdeformují, jsou-li střihány ve směru šířky, tedy zleva doprava.

Takto připravené meziprodukty výměníkových trubek se společně pájí spolu s komorami a lamelami. Přitom se horní složkový člen 20 umístí na žebra 13 k vytvoření ploché horní stěny J ploché výměníkové trubky A, horní tenké stěny 15 horního složkového členu 20 se připájí ke stupňovitým dílům příslušných stojin 12 dolního složkového členu 10 k vytvoření stojin 12, jež slouží jako levá boční stěna 3 a pravá boční stěna 4, žebra 13 ploché dolní stěny 2 se připájí k ploché horní stěně 1 k vytvoření výztužných stěn 5 a otvory výřezů 14 v žebrech 13 se uzavřou plochou horní stěnou 1, čímž vzniknou lichoběžníkové komunikační otvory 8 k udržování rovnoběžných vzájemných průchodů 6 chladivá. Tak se získá plochá výměníková trubka A.

Sestava horního složkového členu 20 a dolního složkového členu 10, předběžně zajištěná, může být předběžně spojena vysokofrekvenčním pájením před uvedenou operací pájení. Alternativně mohou být horní složkový člen 20 a dolní složkový člen 10 spolu spájeny k získání konečného produktu výměníkové trubky. Komory a lamely se pak mohou připájet k takovým trubkám k vytvoření výměníku tepla.

Provedení 2

Toto provedení je na obr. 12 až 15. Způsob tohoto provedení zajišťuje plochou výměníkovou trubku AI, která je téže konstrukce jako trubka podle provedení 1, jen stím rozdílem, že levá boční stěna 50 a pravá boční stěna 51 mají zdvojenou strukturu, jak patrno na obr. 12 a 13.

Plochá výměníková trubka AI, sestávající z dolního složkového členu 60 a z horního složkového členu 70 má stejnou konstrukci jako trubka podle provedení 1 s výjimkou následujících význaků. Dolní složkový člen 60 má vlevo a vpravo stojiny 61 stejné výšky a stejné tloušťky jako žebra 5 a na každé boční hraně ploché části 11 je úkos 62. Horní složkový člen 70 má na každé straně svého okraje svislou část 72 stejné tloušťky jako má stojina 61 na svém dolním konci ukosenou směrem dovnitř, takže může být zahnutím připevněna ke stojině 62. Horní složkový člen 70 je tak široký, že svislé části 72 mohou být zvenku nasazeny na příslušné stojiny 61 dolního složkového členu 60.

Plochá výměníková trubka AI se připravuje následovně. Stejným strojem jako je stroj znázorněný na obr. 4 a 5 se napřed vytvaruje dolní složkový člen 60 a pracuje se s ním stejně jako u provedení 1 s následující výjimkou (obr. 14).

-7CZ 294169 B6

Stroj podle tohoto provedení není vybaven převálcovací stolicí 32. Proto se plochý hliníkový plech v podobě hliníkového pásku s pájecím materiálem na jedné straně zavádí do dokončovací válcovací stolice 33. Centrální tvářecí válec 35 dokončovací válcovací stolice 33 má na svém obvodě rovnoběžné prstencové drážky, které mají všechny stejnou šířku a hloubku kromě toho, že pouze prstencové drážky na protilehlých koncích mají spodní čelo spojeno s vnějším bočním čelem úkosem.

Odděleně od dolního složkového členu 60 se horní složkový člen 70 připravuje z hliníkového plechu ve tvaru hliníkového pásku pokrytého vrstvou pájecího materiálu na jeho opačné straně a který má svislé části 72 na protilehlých bočních okrajích. Svislé části 72 jsou mírně vyšší než stojiny 61 a v dolním konci 73 jsou dovnitř a dolů ukosené.

Pak se nasadí horní složkový člen 70 na dolní složkový člen 60 a dolní konce 73 svislých částí 72 horního složkového členu 70 se zahnou dovnitř a tím se těsně připojí ke stojinám 61 dolního složkového členu, takže horní složkový člen 70 a dolní složkový člen 60 se předběžně spojí. K získání ploché výměníkové trubky Al se pak postupuje stejně jako v provedení 1.

Provedení 3

Toto provedení je znázorněno na obr. 16 až 18. Jak vyplývá z obr. 16, vyrábí se plochá výměníková trubka A2 tohoto provedení, která sestává z ploché horní stěny 86 a ploché dolní stěny 87, knimž se mají připájet lamely, levé boční stěny 85, pravé boční stěny 88, z nichž obě mají půlkulatě zaoblený vnější povrch a jsou spojeny mezi protilehlými bočními okraji ploché horní stěny 86 a ploché dolní stěny 87, a sestává dále z řady výztužných stěn 89 uspořádaných mezi levou boční stěnou 85 a pravou boční stěnou 88 a podélně probíhajících v trubce A2, jež jsou navzájem odděleny o předem stanovenou vzdálenost. Trubka A2 má uvnitř rovnoběžné průchody 74 pro chladivo. V polovině každé výztužné stěny 89 je vytvarován šestihranný komunikační otvor 90 ke vzájemné komunikaci chladivá v rovnoběžných průchodech 74.

Trubku A2 tvoří jediná součást 94. Jak vyplývá z obr. 17, má součást 94 uprostřed své šířky centrální plochou část 92, tvořící pravou boční stěnu 88, pravou plochou část 91, tvořící plochou horní stěnu 86, pravá žebra 89a, tvořící horní poloviny výstužných stěn 89, a levou boční stěnu 85, přičemž pravá plochá část 91, pravá žebra 89a a první zaoblená část 85a jsou umístěny napravo od centrální ploché části 92, a levou plochou část 93, tvořící plochou dolní stěnu 87, přičemž levá žebra 89b tvoří dolní poloviny výztužných stěn 89 a druhá zaoblená část 85b tvoří dolní polovinu levé boční stěny 85, přičemž levá plochá část 93, levá žebra 89b a druhá zaoblená část 85b jsou umístěny nalevo od centrální ploché části 92. Pravé žebro 89a, (levé žebro 89b) má pravý lichoběžníkový výřez 90a, (levý lichoběžníkový výřez 90b) k vytvoření horních polovin (dolních polovin) šestihranných komunikačních otvorů 90.

Plochá výměníková trubka A2 se připravuje následovně. Stejným strojem jako je stroj znázorněný na obr. 4 a 5 se napřed vytvaruje součást 94 a pracuje se s ní stejně jako u provedení 1.

Stroj podle tohoto provedení není vybaven předválcovací stolicí 32. Proto se plochý hliníkový plech v podobě hliníkového pásku s pájecím materiálem na jedné straně zavádí do dokončovací válcovací stolice 33. Jak patrno z obr. 18, má centrální tvářecí válec 35 dokončovací válcovací stolice 33 na svém obvodě rovnoběžné prstencové drážky 97, po obou stranách od středu symetricky umístěné v určeném intervalu, a výčnělky 99 s výškou menší než je hloubka rovnoběžných prstencových drážek 97. Napravo od nejvíce vpravo umístěné rovnoběžné prstencové drážky 97 má centrální tvářecí válec 35 pravou prstencovou drážku 95 s hloubkou a šířkou větší, než mají rovnoběžné prstencové drážky 97, vymezenou dnem a svislou vnitřní stěnou, spojenou s ním úkosem. Nalevo od nejvíce vlevo umístěné rovnoběžné prstencové drážky 97 má centrální tvářecí válec 35 levou prstencovou drážku 96 s hloubkou a šířkou větší než mají rovnoběžné prstencové drážky 97, vymezenou dnem a svislou vnitřní stěnou, spojenou s ním úkosem. Planetární tvářecí váleček 36 je na svém pravém konci opatřen pravou přírubou 98a. která je na

-8CZ 294169 B6 obvodě ve styku se dnem pravé drážky prstencové 95 a na svém levém konci je opatřen levou přírubou 98b, která je na obvodě ve styku s úkosem levé prstencové drážky 96. Levá příruba 98b a pravá příruba 98a mají dovnitř zaoblené vnitřní čelo.

Hliníkový pásek 30 se válcuje dokončovací válcovací stolicí 33, tvořenou centrálním tvářecím válcem 35 a planetovými tvářecími válečky 36 na tenký hliníkový pásek 30 se stanovenou tloušťkou stěny vnějším povrchem centrálního tvářecího válce 35 a planetovými tvářecími válečky 36 na centrální plochou část 92, pravou plochou část 91 a levou plochou část 93, přičemž rovnoběžné prstencové drážky 97 vytvoří žebra, pravá žebra 89a a levá žebra 89b, vyčnívající integrálně z pravé ploché části 91 a levé ploché části 93, vytvoří na výčnělcích 99 v rovnoběžných prstencových drážkách 97 pravé lichoběžníkové výřezy 90a a levé lichoběžníkové výřezy 90b v předem určeném intervalu v horních okrajích pravých žeber 89a a levých žeber 89b a protilehlé boční okraje hliníkového pásku zahne ve směru k pravým žebrům 89a a k levým žebrům 89a, čímž vzniknou první zaoblená část 85a a druhá zaoblená část 85b. Výsledný hliníkový plech s pravými lichoběžníkovými výřezy 90a v pravých žebrech 89a a levými lichoběžníkovými výřezy 90b v levých žebrech 89b, tedy součást 94 se uprostřed ohne jako vlásenka, čímž vznikne pravá boční stěna98. Okraje se po vzájemném přitisknutí spájí ke spojení první zaoblené části 85a a druhé zaoblené části 85b, čímž vytvoří levou boční stěnu 85. Dolů směřující pravá žebra 89a se spájí s levými žebry 89b směřujícími nahoru, čímž vytvoří výztužné stěny 89 s pravými lichoběžníkovými výřezy 90a a s levými lichoběžníkovými výřezy 90b, zkombinovanými do šestihranných komunikačních otvorů 90 ve střední části výztužné stěny 89, čímž je zaručena komunikace chladivá rovnoběžnými průchody 74. Tak se získá plochá výměníková trubka A2.

Provedení 4

Toto provedení je znázorněno na obr. 19 a 20.

Tímto způsobem vyráběná plochá výměníková trubka A3, znázorněná na obr. 19, má stejnou konstrukci jako plochá výměníková trubka provedení 1 s tou výjimkou, že každá výztužná stěna 100 má lichoběžníkové komunikační otvory 101 v horním konci a výztužné stěny 100 mají podobné lichoběžníkové komunikační otvory 101 v dolním konci střídavě uspořádané.

Trubku A3 tvoří jediná součást 102. Jak vyplývá z obr. 20, má součást 102 uprostřed své šířky centrální plochou část 92, tvořící pravou boční stěnu 88; pravou plochou část 91 tvořící plochou horní stěnu 86, pravá žebra 100a, tvořící výztužné stěny 100, a první zaoblenou část 85a, tvořící horní polovinu levé boční stěny 85, jež jsou umístěny napravo od centrální ploché části 92; a levou plochou část 93, tvořící plochou dolní stěnu 87, levá žebra 100b, tvořící výztužné stěny 100 a druhou zaoblenou část 85b, tvořící dolní polovinu levé boční stěny 85, která je umístěna vlevo od centrální ploché části 92. Pravá žebra 100a mají pravé lichoběžníkové výřezy 101a a levá žebra 100b mají levé lichoběžníkové výřezy 101b, tvořící komunikační otvory. Pravých žeber 100a levé ploché části 93 je o jedno méně než levých žeber 100b pravé ploché části 91 a jsou přesazena proti pravému okraji součásti 102 vůči druhým žebrům o 'Λ rozteče žeber.

Trubka A3 se vyrábí stejným způsobem jako trubka provedení 3 s výjimkou následujících význaků centrálního tvářecího válce. Zatímco centrální tvářecí válec má rovnoběžné prstencové drážky na protilehlých stranách od středu své délky, jsou drážky na pravé straně přesazeny od drážek na levé straně o /2 rozteče drážek směrem k pravému konci válce a je jich o jednu méně než levých drážek. Prstencové drážky mají dvojnásobnou hloubku oproti hloubce prstencových drážek provedení 3.

Pomocí centrálního tvářecího válce se vyválcuje plochý hliníkový pásek, tedy součást 102, mající první lichoběžníkový výřez 101a a druhý lichoběžníkový výřez 101b v pravém žebru 100a a v levém žebru 100b. Pravá boční stěna 88 se vytvoří ohnutím součásti 102 uprostřed její šířky jako vlásenka, levá boční stěna 85 se vytvoří pájením natupo protilehlých okrajů a tím se spojí

-9CZ 294169 B6 první zaoblená část 85a a druhá zaoblená část 85b; výztužné stěny 100 se vytvoří spájením pravých žeber 100a horní stěny 86 s plochou částí dolní stěny 87 a levých žeber 100b dolní stěny 87 střídavě s plochou částí horní stěny 86 a první lichoběžníkový výřez 101a a druhý lichoběžníkový výřez 101b v pravém žebru 100a a v levém žebru 100b se uzavřou plochou částí za vytvoření lichoběžníkových komunikačních otvorů 101 v rovnoběžných výztužných stěnách 100 střídavě v nomí a v dolní poloze k udržení vzájemných rovnoběžných průchodů 74 chladivá.

Provedení 5

Toto provedení je znázorněno na obr. 21 a 22.

Způsobem podle tohoto provedení se získá plochá výměníková trubka stejné konstrukce jako podle provedení 1 stou výjimkou, že lichoběžníkové komunikační otvory 106 jsou v dolních koncích výztužných stěn 105, jak je patrno z obr. 21.

Plochou výměníkovou trubku A4 tvoří jediná součást 107. Jak vyplývá z obr. 22, sestává součást 107 z centrální ploché části 92 uprostřed její šířky k vytvoření boční stěny 88; dále sestává z pravé ploché části 91 tvořící horní stěnu 86, žeber 105a tvořících výztužné stěny 105 a obloukové části 85a tvořící horní polovinu levé boční stěny 85, které jsou umístěny na pravé straně centrální ploché části 92; dále sestává z levé ploché části 93 tvořící dolní stěnu 87 a druhé zaoblené části 85b, tvořící dolní polovinu levé boční stěny 85, které jsou umístěny na levé straně centrální ploché části 92. Žebra 105a mají lichoběžníkové výřezy 106a, tvořící komunikační otvory 106.

Plochá výměníková trubka A4 se vyrábí stejně jako trubka podle provedení 3 s výjimkou následujících význaků centrálního tvářecího válce. Centrální tvářecí válec má rovnoběžné prstencové drážky pouze na pravé straně jeho podélné střední části a prstencové drážky mají dvojnásobnou hloubku než prstencové drážky provedení 3.

Plochá výměníková trubka A4 se vyrábí z vyválcované hliníkové desky, tedy součásti 107, získané pomocí centrálního tvářecího válce a mající výřezy 106a v žebrech 105a, ohnutím součásti 107 ve středové části jako vlásenky, k vytvoření pravé boční stěny 88 a k připájení natupo protilehlých okrajů, spojení první zaoblené části 85a s druhou zaoblenou částí 85b k vytvoření levé boční stěny 85, připájení žeber 105a horní stěny 86 k ploché části dolní stěny 87 k vytvoření výztužných stěn 105 a uzavření otvorů lichoběžníkových výřezů 106a v žebrech 105a s plochou částí k vytvoření lichoběžníkových komunikačních otvorů 106 v dolních koncích stěn 105, k udržení vzájemných rovnoběžných průchodů 74 chladivá.

Provedení 6

Toto provedení je znázorněno na obr. 23 a 24.

Způsobem podle tohoto provedení se získá plochá výměníková trubka A5 stejné konstrukce jako podle provedení 1 s tou výjimkou, že plochá výměníková trubka A5 má pravou boční stěnu 110 s kruhovým vnějším povrchem a se svislým vnitřním povrchem, jak patrno zobr. 23.

Jak vyplývá z obr. 24, tvoří plochou výměníkovou trubku A5 horní složkový člen 112 a dolní složkový člen 114. Horní složkový člen 112 má plochou část 111 tvořící plochou horní stěnu 86, první žebra 89a, tvořící horní poloviny levé boční stěny 85, a první zaoblená část 85a a horní zaoblená část 110a, mající kruhové vnější čelo, tvoří horní poloviny protilehlé levé boční stěny 85 a pravé boční stěny 110. Dolní složkový člen 114 sestává z levé ploché části 93, tvořící plochou dolní stěnu 87, prvních žeber 89a, tvořících dolní poloviny výztužných stěn 89 a z druhé zaoblené části 85b a z dolní zaoblené části 110b, majících kruhový vnější povrch a tvořících dolní polovinu levé boční stěny 85 a pravé boční stěny 110. První žebro 89a a druhé žebro 89b

-10CZ 294169 B6 mají odpovídající první lichoběžníkový výřez 90a a druhý lichoběžníkový výřez 90b, tvořící horní poloviny a dolní poloviny šestihranných komunikačních otvorů 90.

Plochá výměníková trubkaΛ5 se vyrábí následujícím postupem:

Napřed se strojem stejným jakého je použito v provedení 1, zobrazeným na obr. 4 a 5, vyválcuje horní složkový člen 112 a dolní složkový člen 114.

V tomto případě mají centrální tvářecí válec 35 a planetové tvářecí válečky 36 dokončovací 10 válcovací stolice 33 průřez podle obr. 18, přičemž pravá prstencová drážka 95 centrálního tvářecího válce 35 a pravá příruba 98a planetového tvářecího válečku 36 jsou stejné jako levá prstencová drážka 96 centrálního tvářecího válce 35 a levá příruba 98b planetového tvářecího válečku 36 zrcadlově souměrně s pouze polovinou částí rovnoběžných prstencových drážek, vytvořených mezi protilehlými koncovými drážkami. Centrální tvářecí válec 35 a planetový 15 tvářecí váleček 36 dokončovací válcovací stolice 33 druhého stroje mají průřez odpovídající stejnému výkresu, levá prstencová drážka 96 centrálního tvářecího válce 35 a levá příruba 98b planetového tvářecího válečku 36 jsou příslušně stejné jako pravá prstencová drážka 95 centrálního tvářecího válce 35 a levá příruba 98b planetového tvářecího válečku 36 zrcadlově souměrně s pouze polovinou částí rovnoběžných prstencových drážek, vytvořených mezi proti20 lehlými koncovými drážkami.

Hliníkové pásky, z nichž každý tvoří pájený plech s pájecím materiálem na opačných površích, se vyválcují na obou válcovacích stolicích na tenké pásky se stanovenou tloušťkou a tvoří plochou část 111 a dolní plochou část 113, přičemž prstencové drážky vytvoří první žebro 89a, a druhé 25 žebro 89b, vyčnívající integrálně z ploché části 111 a z dolní ploché části 113, přičemž výčnělky v drážkách vytvoří první lichoběžníkový výřez 90a a druhý lichoběžníkový výřez 90b ve stanoveném intervalu v horních okrajích prvního žebra 89a a druhého žebra 89b a protilehlé boční okraje se ohnou ve směru výstupků prvního žebra 89a a druhého žebra 89b, čímž se vytvoří první zaoblená část 85a, horní zaoblená část 110a, druhá zaoblená část 85b, a dolní zaoblená část 30 110b, z nichž každá má kruhové vnější čelo. Vyválcované hliníkové pásky, tedy horní složkový člen 112 a dolní složkový člen 114 se na protilehlých okrajích spájí natupo po obou stranách, přičemž se spojí první zaoblená část 85a a horní zaoblená část 110a, druhá zaoblená část 85b a dolní zaoblená část 110b mající kruhové vnější čelo k získání protilehlých bočních stěn, s plochou částí 111 horního složkového členu 112 a dolní ploché části 113 dolního složkového 35 členu 114, sloužících jako plochá horní stěna 86 a plochá dolní stěna 87 a první žebra 89a se připájí ke druhým žebrům 89b k vytvoření výztužných stěn 89 s prvním lichoběžníkovým výřezem 90a a s druhým lichoběžníkovým výřezem 90b prvního žebra 89a a druhého žebra 89b složených k vytvoření šestihranných komunikačních otvorů 90 uprostřed výšky výztužných stěn 89, k udržení vzájemných rovnoběžných průchodů 74 chladivá. Tímto způsobem se získá plochá 40 výměníková trubka A5.

Horní stěny plochých výměníkových trubek provedení 1 a 2, horní a dolní stěny plochých výměníkových trubek provedení 3 až 6 mohou být vytvarovány s nízkými výčnělky zvětšujícími teplosměnnou plochu jako v případě dolní stěny provedení 1.

U všech předchozích provedení má centrální tvářecí válec dokončovací válcovací stolice různé prstencové drážky, zatímco takové prstencové drážky mohou být alternativně vytvořeny v planetových tvářecích válečcích.

Ve všech provedeních se výřezy v žebrech vytvářejí současně, když prochází hliníkový pásek dokončovací válcovací stolicí, zatímco výřezy mohou být vytvořeny odděleně, když pásek válcovací stolicí prošel. V tomto případě nemusejí být výčnělky provedeny na spodním čele vymezujícím prstencovou drážku centrálního tvářecího válce.

-11 CZ 294169 B6

Průmyslová využitelnost

Ploché výměníkové trubky, zhotovené válcováním hliníkového pásku, jsou vhodnou součástí výměníků tepla, jako jsou kondenzátory, výparníky a chladiče, zejména u vozidel, jelikož zvětšují teplosměnnou plochu a umožňují komunikaci chladivá mezi jednotlivými průtočnými kanálky, čímž zvyšují tepelnou účinnost výměníků tepla.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby ploché výměníkové trubky (A), mající uvnitř rovnoběžné průchody (6) pro chladivo a sestávající z ploché horní stěny (1) a z ploché dolní stěny (2), knímž se připojují chladicí lamely, z levé boční stěny (50) a z pravé boční stěny (51) a z řady výztužných stěn (5), spojených mezi plochou horní stěnou (1) a plochou dolní stěnou (2), probíhajících podél trubky a vzdálených od sebe v předem určené vzdálenosti, vyznačující se tím, že se na dokončovací válcovací stolici (33) s centrálním tvářecím válcem (35) a s řadou planetových tvářecích válečků (36), uspořádaných podél části obvodu centrálního tvářecího válce (35), a vzdálených obvodově navzájem, přičemž centrální tvářecí válec (35) nebo planetové tvářecí válečky (36) mají na obvodu rovnoběžné úzké prstencové drážky (40) a výčnělky (43), umístěné v předem stanoveném intervalu v každé úzké prstencové drážce (40) jiné než prstencové drážky (39) na opačných koncích válečků, a mající výšku menší než je hloubka drážek, válcuje plechový pásek, mající větší tloušťku, než je tloušťka ploché dolní stěny (2) vyráběné ploché výměníkové trubky (A) za zmenšování tloušťky plechového pásku na specifikovanou hodnotu vnějším povrchem centrálního tvářecího válce (35) a vnějšími povrchy planetových tvářecích válečků (36) za vytváření ploché části (11) jakožto ploché dolní stěny (2), za vytváření, pomocí prstencových drážek (39) na koncích válečků, stojin (61) tvořících levé boční stěny (50) a pravé boční stěny (51) a za vytváření pomocí úzkých prstencových drážek (40), vertikálních žeber (13) tvořících výztužné stěny (5), přičemž stojiny (61) a vertikální žebra (13) vyčnívající z ploché části (11) jsou sní integrální, přičemž pomocí výčnělků (43) v každé úzké prstencové drážce (40) se vytvářejí výřezy (14) v horní hraně každého žebra (13) v předem určeném intervalu, načež se umísťuje kovový plech, mající svislou část (72) integrální s každou svou okrajovou částí nad všemi žebry (13) k zajištění ploché horní stěny (1), slícují a spojují se svislé části (72) stojin (61) ploché dolní stěny (2) na její vnější straně jakožto protilehlé levé boční stěny (50) a pravé boční stěny (51), spojující žebra (13) ploché dolní stěny (2) s plochou horní stěnou (1) za vytvoření výztužné stěny (5) a uzavření výřezů (14) každého žebra (13) v ploché horní stěně (1) za vytvoření komunikačních otvorů (8) a rovnoběžných průchodů (6) chladivá ve vzájemné komunikaci.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vy z n a č uj í c í se tím, že se při tvarování ploché části (11), tvořící plochou dolní stěnu (2), válcováním kovového plechu vytváří úkos (62) na každém bočním okraji jeho dolní části a svislá část (72) má větší výšku než stojina (61) a má v příčném řezu dolní konec (73) ukosený směrem dovnitř ke slícování a spojení s ukosenou částí úkosu (62).
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že řada planetových tvářecích válečků (36) je vůči centrálnímu tvářecímu válci (35) uspořádána tak, že válcovací mezera se postupně zmenšuje směrem ke směru postupu kovového plechu.
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že když se tvarují vertikální žebra (13), vyčnívající z ploché části (11), s ní integrální a tvořící výztužné stěny (5), pomocí úzkých prstencových drážek (40), se jako centrálního tvářecího válce (35) nebo jako každého z planetových tvářecích válečků (36) používá válce, vytvořeného s rovnoběžnými prstencovými

   -12 CZ 294169 B6 drážkami, širokými prstencovými drážkami (39) a úzkými prstencovými drážkami (40) a rovnoběžnými mělkými prstencovými drážkami (42) mezi každou dvojicí sousedních prstencových drážek, k vytvoření teplosměnnou plochu zvětšujících nízkých žeber (7), vyčnívajících z ploché části (11) s ní integrálních.
5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že list kovového plechu obsahuje pájecí plech, mající vrstvu pájecího materiálu na alespoň jednom ze svých protilehlých povrchů.
6. 6. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že kovovým plechem je plech určený 10 k pájení, mající vrstvu pájecího materiálu na alespoň jednom ze svých protilehlých povrchů.
7. 7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že výřezy jsou lichoběžníkové výřezy (14).

   15
8. 8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že každá z výztužných stěn (5) má světlostní poměr 10 až 40 %, což je poměr všech komunikačních otvorů (8) ve výztužné stěně (5) k výztužné stěně (5).
9. 9. Způsob podle nároku 1, 7 nebo 8, v y z n a č u j í c í se t í m , že komunikační otvory (8), 20 vytvořené v řadě výztužných stěn (5), jsou ve vystřídaném uspořádání při pohledu shora.

   25 16 výkresů