CZ293799A3 - Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo - Google Patents

Description

Přihlašovaný vynález se týká silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo.

Dosavadní stav techniky

Silnoproudá vedení pro elektrická vozidla, jako je vozidlo popisované v německém patentu číslo 1.011.914, vydaném na jméno Ludwig Reínhardt a publikovaném 11. července 1957, jsou známá tím, že mají podlouhlý izolační kryt, který je na vrchu uzavřen určitým počtem vodivých desek, jež na sebe vyrovnaně navazují v přímém směru a jsou od sebe izolovány. V krytu se nachází elasticky deformovatelná, vodivá pásová součást zhotovovaná z feromagnetického materiálu, kterou magnetické pole generované účinností elektromagnetů přitahuje tak, aby se část vodivé pásové součásti ohýbala směrem k vodivým deskám za účelem elektrického napájení přinejmenším jedné z nich.

Francouzský patent číslo 1.151.382, vydaný na jména Jean-Florent DE BRUYN a Josě-Gaston DE BRUYN a publikovaný 29. ledna 1958 popisuje napájecí systém pro napájení elektrického vozidla elektrickým proudem, kdy tento systém obsahuje dutý, podlouhlý izolační kryt, který je na vrchu uzavřen určitým počtem vodivých desek, jež na sebe vyrovnaně navazují ve směru jízdy vozidla a jsou od sebe odděleny izolačními součástmi umístěnými mezi sousedními vodivými deskami. V krytu se nachází elasticky deformovatelná, vodivá pásová součást, jež je vedena ve směru jízdy vozidla a má pásovou část z feromagnetického materiálu, na kterou se umisťuje pásová část zhotovená z materiálu s dobou elektrickou vodivostí. Magnetické pole generované účinností elektromagnetů umístěných na elektrickém vozidle přitahuje vodivou součást tak, aby se část vodivé pásové součásti ohýbala směrem k vodivým deskám za účelem elektrického napájení přinejmenším jedné z nich.

Silnoproudá vedení popisovaná v uvedených patentech uplatňují vodivou pásovou součást, která obsahuje vrstvu elasticky deformovatelného , feromagnetického materiálu, jenž může být pokryt vrstvou materiálu (jako je měď) s dobrou elektrickou vodivostí. V mnoha provozních situacích dochází k selhání známých vedení souvisejícím s vytvářením dobrého • ·

-2mechanického a elektrického dotyku mezi vodivou pásovou součástí a vodivými deskami, takže účinkem vysokého napětí přenášeného prostřednictvím vodivé pásové součásti se mohou mezi vodivou pásovou součástí a vodivými deskami generovat elektrické oblouky. Kromě vážného poškozování vodivé pásové součásti mohou takové oblouky způsobovat spojování části desky a vodivé součásti, výsledkem čehož může být skutečnost, že následně vodivá součást zůstane pevně připojena k vodivé desce. Jestliže se toto stane, je silnoproudé vedení naprosto nepoužitelné, protože vytvoření takového nežádoucího spoje znemožňuje ohýbání vodivé pásové součásti zajišťující napájení dalších vodivých desek a vodivá deska, ke které je vodivá součást takto připojena zůstává pod proudem, což ohrožuje bezpečnost kohokoli, kdo se přiblíží k vedení. K tomu navíc přistupuje i skutečnost, že doposud nebyly na známých silnoproudých vedeních vytvořeny prostředky pro detekování výše uvedeného stavu selháni.

Podstata vynálezu

Cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo mající takové konstrukční řešení, které překonává nedostatky doposud známých vedení.

V souladu s přihlašovaným vynálezem je vyvinuto silnoproudé vedení takového typu, kteiý je definován v patentovém nároku 1.

Přehled obrázků na výkrese

Výhodný, výhradně neomezující popis provedení přihlašovaného vynálezu bude proveden na základě vysvětlení příkladu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž :

obr. 1 předvádí podélný průřez úseku silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo podle dosažených výsledků přihlašovaného vynálezu;

obr. 2 předvádí příčný řez silnoproudého vedení vzatý podle přímky Π - Π nakreslené na obr. 1;

obr. 3 předvádí příčný řez silnoproudého vedení vzatý podle přímky ΙΠ - ΙΠ nakreslené na obr. 1;

obr. 4 předvádí příčný řez silnoproudého vedení vzatý podle přímky IV - IV nakreslené na obr. 1;

obr. 5 předvádí příčný řez nakreslený na obr. 3 v rozdílné provozní situaci;

obr. 6 předvádí podélný řez prvního detailu silnoproudého vedení podle obr. 1 obr. 7 předvádí ve zvětšeném měřítku příčný řez součásti nakreslené na obr. 6;

obr. 8 předvádí rozložený, perspektivní pohled na druhý detail silnoproudého vedení podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

V souvislosti s odkazem na obr. 2, 3 a 4 se odkazová značka 1 vztahuje na celkovou sestavu silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo.

Silnoproudé vedení 1 obsahuje určitý počet podlouhlých izolovaných krytů (modulů) 4, z nichž každý vymezuje vnitřní, podlouhlou, rovnoběžnostěnovou dutinu 6 vedenou v přímém směru (podle osy) 8.

Konkrétněji lze uvést, že každý kryt 4 se zhotovuje jako jediný díl a má vodorovnou, spodní izolační stěnu 10, dvě svislé, boční izolační stěny 11, 12, které jsou kolmé ve vztahu ke stěně 10, a vodorovnou, vrchní izolační stěnu 15, jež je rovnoběžná ve vztahu k opačně umístěné spodní stěně 10.

Kryt 4 pokrývá kovové vodivé pouzdro 17, které vymezuje vnitřní, podlouhlou, rovnoběžnostěnovou dutinu 18 vedenou podle osy 8 a má spodní stěnu 20 směřující ke stěně 10, dvě svislé, podélné stěny 21, 22, jež jsou kolmé ke stěně 20 a s touto stěnou 20 tvoří jeden celek, a plochou, vrchní kovovou stěnu 25 dotýkající se a připevněnou ke stěně 15 pomocí připevňovacích prostředků (nejsou předvedeny).

V pouzdru 17 se nachází první silnoproudé, elektricky polarizované vedení 27 v podobě přímé, kovové, vodivé součásti, která je umístěna v horní části dutiny 18 a je elektricky izolována od sousedících kovových stěn 22 a 25. Konkrétněji lze uvést, že vodivá součást 27 má v příčném řezu v podstatě tvar f.T a obsahuje vodorovnou, plochou, první část 27a. jež sousedí a je rovnoběžná s plochou, izolační stěnou 30 umístěnou pod stěnou 25, a svislou, plochou, druhou část 27c, která je kolmá ve vztahu k části 27a, s níž vytváří jeden celek, a je nesena na svislé, izolační stěně 32 rovnoběžně a vedle svislé, kovové stěny 22.

Kovové pouzdro 17 vymezuje druhé silnoproudé, elektricky polarizované vedení 23, které je vedeno v podstatě po celé délce izolačního krytu 4.

• ·

-4S odkazem na obr. 2, 3 a 4 lze upozornit na to, že silnoproudé vedení 1 obsahuje určitý počet obdélníkových kovových desek 34, které se nacházejí na vnějšku krytů 4.

Konkrétněji lze uvést, že umisťování každé desky 34 do vrchní stěny IS se provádí společně se vkládáním pryžové vrstvy 36, přičemž každá deska 34 se připevňuje ke krytu 4 pomocí připevňovacích prostředků (nejsou předvedeny) a přesahuje šířku stěny 15 tak, aby koncové části vyčnívaly z krytu 4.

Silnoproudé vedení 1 rovněž obsahuje určitý počet izolačních součástí 37 (obr. 1), které se nacházejí na vnějšku krytů 4 a umisťují se mezi deskami 34· Konkrétněji vyjádřeno, každá izolační součást 37 se umisťuje mezi dvěma sousedícími kovovými deskami 34. čímž tyto sousedící kovové desky od sebe elektricky odděluje. Každá kovová deska 34 je propojena s příslušným elektrickým napájecím zařízením 40, které je umístěno uvnitř dutiny 18 a je připojeno k desce 34 prostřednictvím příslušného elektrického vodiče 41 vedeného přes izolační stěnu 30, kovovou stěnu 25 (od níž je toto vedení elektricky izolováno), stěnu 15 krytu 4 a pryžovou vrstvu 36.

Napáječem 40 je kovová stěna mající vpodstatě tvar „C“, která dále obsahuje vodorovnou, plochou, první část 45 nesenou na izolační stěně 47 umístěné na kovové, spodní stěně 20; svislou, druhou část 49, jež směřuje od kovové, boční stěny 21 a je elektricky izolovaná od této boční stěny 21 izolační stěnou 50; a vodorovnou, plochou, třetí část 51, která je kolmá ve vztahu ke svislé části 49, vytváří s touto svislou částí 49 jeden celek a je v dotyku s izolační stěnou 30.

Ploché části 51 a 45 jsou tudíž rovnoběžné a směřují svými čely k sobě na opačných stranách dutiny 18 a části 51 a 45 různých napájecích zařízení 40 jsou rozmístěny podél osy 8 a po celé délce krytu 4 tak, aby příslušně vymezovaly první elektrický sběrač a druhý elektrický sběrač, jejichž účel bude vysvětlen v dalším textu.

Plochá část 45 (druhý sběrač) leží v téže rovině jako část 20a druhého silnoproudého, elektricity polarizovaného vedení a řečená plochá část 45 a část 20a jsou od sebe elektricky odděleny a jejich rovnoběžně směřující okraje, které jsou podle příslušnosti označeny odkazovými značkami 45b a 20b, se nacházejí odděleně od sebe ve vzdálenosti d.

Plochá část 51 (první sběrač) leží v téže rovině jako část 27a prvního silnoproudého, elektricity polarizovaného vedení a řečená plochá část 51 a část 27a jsou od sebe elektricity • · ·

-5odděleny a jejich rovnoběžně směřující okraje, které jsou podle příslušnosti označeny odkazovými značkami 51b a 27b, se nacházejí odděleně od sebe ve vzdálenosti d.

Napájecí zařízení 40 rovněž spolupracuje s vodivou pásovou součástí 60, která se nachází uvnitř dutiny 18, prochází po celé délce krytu 4 a, je-li v klidové poloze (obr. 2), směřuje kolmo k rovině P kolmé ke stěně 20 a je symetrické ve vztahu k řečené rovině P. Vodivá pásová součást 60 má opačné koncové části 60e (obr. 5), které svým tvarem odpovídají nosnému a spojovacímu zařízení 62 (bude podrobněji popsáno v dalším textu) na opačných koncích krytu 4.

V souladu s přihlašovaným vynálezem pásová součást 60 (obr. 8) má základovou část 63 podobající se pásu, která je vymezena pružným pásem z feromagnetického materiálu, má první, prodlouženou, obdélníkovou, vrchní stranu 63a a druhou, prodlouženou, obdélníkovou, spodní stranu 63b a má šířku L větší, než je vzdálenost d mezi okraji 45b a 20b, jež směřují k sobě. Pásová součást 60 rovněž obsahuje středovou udržovací součást 64, která je vymezena podlouhlým úsekem vedeným po celé délce základové součásti 63 podobající se pásu a je zhotovena z pružného izolačního materiálu (například plastu). Konkrétněji lze uvést, že úsek 64 má v pněném řezu tvar obdélníka, jeho polohu vymezuje jedna z jeho základových stěn, jež odpovídá dlouhé straně příčného řezu obdélníka a je ve styku se stranou 63a, a má podlouhlé boční stěny 64a, 64b, které odpovídají krátkým stranám příčného řezu obdélníka a nacházejí se ve stejné vzdálenosti od rovných, dlouhých okrajů 63? 63 části 63 podobající se pásu.

Úsek 64 se pevně připojuje k základové části 63 podobající se pásu pomocí izolačních šroubů 65 (například šroubů vyrobených z plastu), které jsou vyrovnaně rozmístěny v rozsahu úseku 64 (a tudíž v rozsahu pásové součásti 60) a které jsou, avšak nikoli výhradně, v popisovaném provedení rozmístěny ve stejných vzdálenosti D od sebe. Konkrétněji vyjádřeno to znamená, že každý šroub 65 prochází skrze úsek 64 a má hlavovou část ve tvaru komolého kuželu, která se nachází uvnitř nálevkovitě rozšířené části průchozí díiy 66 vytvořené v úseku 64, a závitovou dříkovou část vyčnívající ze strany 66 za účelem vstupu do průchozí díry 67, jež je vytvořena v základové části 63 a je souosá s dírou 66. Na dříkovou část vyčnívající ze strany 63 se šroubuje matice 65d, která tlačí na část 63 podobající se pásu a spojuje příslušné součásti dohromady.

• · ·

-6Každý izolační šroub 65 nese plochý, obdélníkový, kovový (například měděný) článek 69, který směřuje ke straně 63b v rovině, jež je v podstatě rovnoběžná s rovinou nedeformované části 63 podobající se pásu. Každý článek 69_ má krátké strany 69a, které jsou rovnoběžné ve vztahu k okrajům 63', 63, a dlouhé okraje 69b mající stejnou délku, jako je rozměr šířky L.

Konkrétněji lze uvést, že každý plochý, obdélníkový článek 69 má středovou průchozí díru 70, v níž se nachází dříková část vystupující z matice 65d, přičemž driková část vyčnívající z díry 70 je osazena druhou maticí 65e pro připevňování článku 69 ke šroubu 65. Vzdálenost mezi maticemi 65d a 65e je větší než tloušťka článku 69, v důsledku čehož vzniká možnost vytvoření ohraničeného rozsahu vymezovacrho pohybu ve vztahu k části 63. Na šroubu 65 může být rovněž souose umístěna krátká pružina (není předvedena), jejíž opačné konce mohou podle příslušnosti spočívat na matici 65d a na té straně článku 69, která směřuje ke straně 63b, za účelem vytvoření pružného opěrného zařízení pro vymezování polohy součásti 69.

Na základě rozmístění šroubů 65 v určité vzdálenosti od sebe se dosahuje stejné a pravidelné rozmístění článků 69 v rozsahu pásové součásti 60 stím, že rozměr použitý v případě tohoto rozmístění je v podstatě stejný jako rozměr D a rozměr D je rovněž v podstatě stejný jako vzdálenost mezi středovými částmi vedle sebe umisťovaných, vodorovných, plochých částí 45, měří-li se tato vzdálenost ve směru, jenž je rovnoběžný s vedením osy 8.

Pásová součást 60 rovněž má elektrickou dotykovou část 71, kterou uvolňovatelně nese základová část podobající se pásu a která dále obsahuje dvojici rovnoběžných, podlouhlých úseků 72 zhotovených z pružného izolačního materiálu (obzvláště plastu) a vzájemně propojených vodivými přemosťujícími součástmi 73 pro konkrétní účely, jež budou vysvětleny v dalším textu. Konkrétněji vyjádřeno to znamená, že každý úsek 72 má v příčném řezu tvar obdélníka a je vymezen obdélníkovou boční stěnou 72a (odpovídající první dlouhé straně obdélníkového tvaru příčného řezu) směřující ke straně 63a. obdélníkovou vrchní stěnou 72 směřující ke stěně 30 a odpovídající druhé dlouhé straně obdélníkového tvaru příčného řezu) a dvojicí opačně postavených obdélníkových bočních stěn 72c odpovídajících krátkým stranám obdélníkového tvaru příčného řezu. K sobě směřující obdélníkové stěny 72c dvou podlouhlých úseků 72 jsou od sebe vzdáleny v rozsahu neměnné vzdálenosti G, která je v podstatě stejná (nebo mírně větší) než šířka úseku 64, a tloušťka podlouhlých úseků 72 je v podstatě stejná jako tloušťka úseku 64.

Každá vodivá přemosťující součást 73 obsahuje dvojici obdélníkových, kovových (například měděných) podložek 74 spojených prostřednictvím rovného pojistkového článku 75 (vymezeného například plochým, měděným listem), který je v podobě přemostění veden mezi podložkami 74 a má prostřední část s menším průřezem. Podložky 74 každé přemosťující součásti 73 jsou umístěny na příslušných stěnách 72b úseků 72 a jsou připevněny k úsekům 72 pomocí šroubů 76, přičemž vodivé přemosťující součásti jsou, avšak nikoli nutně, rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe stím, že vzdálenost P je menší než vzdálenost D. V popisovaném provedení tyto vodivé přemosťující součásti 73 rovněž vytvářejí mechanické spoje a napomáhají udržování úseků 72 v určité vzdálenosti od sebe a ve vzájemném rovnoběžném vztahu. Avšak funkci mechanického spoje mohou zřejmě vykonávat přemosťující součásti zhotovené z plastového materiálu, které mohou být vedeny mezi úseky 72, přičemž v takovém případě by vodivé přemosťující součásti sloužily výhradně pro vakonávání spojovací funkce, jež bude vysvětlena v dalším textu.

Ve spojovací poloze (předvedené na obr. 2) se elektrické dotykové součásti 71 spojují se základovou částí 63 podobající se pásu a spočívají na ní účinkem působení síly zemské přitažlivosti. Konkrétněji to znamená, že ve spojovací poloze se příslušné stěny 72a úseků 72 nacházejí v dotyku se stranou 63a základové části 63 podobající se pásu a na opačných stranách úseku 64 s bočními stěnami 64a, 64b, které navazují na příslušné boční stěny 72c úseků 72. Podlouhlé úseky 64 (připevněné k základové části 63 podobající se pásu) se tudíž nacházejí mezi dvěma podlouhlými úseky 72, které jsou připevněny ksobě vodivými přemosťujícími součástmi vedenými napříč ve vztahu k podlouhlým úsekům 72; a příčný omezovač vymezený stěnami 72 v dotyku se stěnami 65a a 64b brání elektrické dotykové částí 71 v příčném pohybu s ohledem na základovou část 63 podobající se pásu. Konkrétněji lze uvést, že pružný, středový, podlouhlý úsek 64 vymezuje první udržovací zařízení, které se spojuje se druhým udržovacím zařízením vymezeným dvěma pružnými, podlouhlými, bočními úseky 72, jež spočívají na základové částí 63 podobající se pásu, na opačných stranách středového, podlouhlého úseku 64, přičemž boční stěny středového úseku 64 jsou v dotyku s proti sobě postavenými stěnami bočních úseků 72, aby bránily elektrické dotykové části 71 v příčném pohybu s ohledem na pásovou součást 60.

Na obou opačných koncových částech je každý izolační kiyt 4 příslušně vybaven nosným a spojovacím zařízením 62, přičemž každé takové nosné a spojovací zařízení 62 má schopnost nést koncovou část 60e vodivé pásové součásti 60 a současně umožňovat pohyb koncové části 60e směrem nahoru a dolů.

Každé zařízení 62 obsahuje obdélníkovou, elastickou stěnu 100 podobající se varhánkám, která má v příčném řezu vlnitý tvar a má elastický, obvodový břit, jenž se trvale připevňuje k obvodovým, koncovým okrajům 42 podlouhlého, rovnoběžnostěnového krytu 4 například s použitím prostředků lepidla.

Zařízení 62 takto uzavírá příslušný koncový otvor krytu 4, čímž znemožňuje vstup jakýchkoli vnějších činidel do dutin 6 a 18.

Každá koncová část 60e vodivé součásti 60 je vymezena příslušnou obdélníkovou, koncovou částí 63e základové částí 63 podobající se pásu, přičemž obdélníková, koncová část 63e ie uzsi nez sirka L.

Koncová část 63e vyčnívá z kovového pouzdra 17 (obr. 6) a nachází se uvnitř kapsy 105 vymezené dutým, rovnoběžnostěnovým přívěskem vyčnívajícím vnějším směrem ve vztahu ke krytu 4 ze stěny 100 a otevřeným na té straně, která směřuje k dutinám 6 a 18. Kapsa 105 se nachází přibližně ve středové částí stěny 100, takže první, určilý počet článků vlnitých částí 100a ie umístěn mezi kapsou 105 a spodní stěnou 10 a druhý, určitý počet článků vlnitých částí 100b se nachází mezi kapsou 105 a vrchní stěnou 15. Nosné a spojovací zařízení 62 rovněž slouží pro připojování vodivých pásových součástí 60 různých izolačních kiytů 4 a pro tento účel (obr. 6) se koncové části izolačních kiytů 4 umisťují tak, aby směřovaly k sobě, přičemž rovnoběžnostěnové přívěsky 105 se vyrovnávají a zaujímají takovou polohu, aby jejich koncové částí směřovaly k sobě. Každý rovnoběžnostěnový přívěsek 105 (a příslušná koncová část 63e nacházející se v něm)se připojuje k rovnoběžnostěnovému přívěsku 105 (a příslušné koncové části 63e nacházející se v něm) dalšího krytu prostřednictvím přemosťujícího zařízení 110. Konkrétněji lze uvést, že přemosťující zařízení 110 (viz obr. 7) obsahuje obdélníkovou desku 115 mající dvě obdélníková křídla (nejsou předvedena) na dlouhých stranách desky 115 a obdélníkovou desku 120, která je umístěna tak, aby byla rovnoběžná a svou plochou směřovala k desce 115, přičemž její dlouhé okraje se nacházejí mezi křídly desky 115. Deska 115 má rovněž středovou díru 122 pro umístění závitového dříku 123a šroubu 123, který se šroubuje do závitové středové díiy 125 v desce 120. Rovnoběžnostěnové přívěsky 105 se bez • ·

potíží umisťují mezi deskami 115 a 120 a opačnými stranami šroubu 123, ktefy účinkem šroubování v díře 125 přitahuje desky 115 a 120 směrem k sobě a svírá rovnoběžnostěnové přívěsky 105 mezi řečenými deskami a spojuje koncové části 63e nacházející se v příslušných přívěscích 105.

V provozních podmínkách se silnoproudé vedené sestavuje přesně vyrovnaným řazením určitého počtu krytů 4 postupně za sebou ve směru dráhy pohybu vozidla, kdy každá dvojice sousedních koncových částí 60e se spojuje mechanicky s použitím zmiňovaného přemosťujícího zařízení 110, výsledkem čehož je vytvoření souvislé pásové součásti probíhající po celé délce vedení 1 a vymezené vodivými pásovými součástmi 60 jednotlivých, spojených krytů 4, přičemž elektrická vedení 27 a 23 jednoho krytu se elektricky připojují k odpovídajícím elektrickým vedením navazujícího krytu prostřednictvím vnějších propojovacích kabelů (nejsou předvedeny).

Čistě z ukázkových důvodů lze uvést příklad, že vedení 1 se může pokládat mezi kolejnicemi (nejsou předvedeny) kolejové dráhy (není předvedena) tak, že kryty 4 se umisťují uvnitř rovnoběžnostěnového sedla ve štěrku (není předveden). Desky 34 takto položeného vedení směřují vzhůru a nacházejí se vpodstatě ve stejné rovině skolejnicemi (nejsou předvedeny). Silnoproudé vedení 23 se bez potíží připojuje k nulovému elektrickému potenciálu, zatímco silnoproudé vedení 27 se připojuje ke kladnému elektrickému potenciálu napájecího zdroje.

Silnoproudé vedení 1 se používá v souvislosti s provozem elektrického vozidla, jako je například elektrické vozidlo 80 (které je schematicky znázorněno na obr. 1) pohybující se po kolejové dráze.

Elektrické vozidlo 80 má středovou část vymezenou podlahou 82, která svou plochou směřuje k deskám 34 a je s těmito deskami 34 rovnoběžná, a má zabudovanou dvojici elektromagnetů (nebo trvalých magnetů) 84 pro generování magnetického pole směrovaného od podlahy 82 ke krytům 4.

V době, kdy silnoproudé vedení 1 není ve spojení s elektrickým vozidlem 80 je vodivá součást 60 v klidové poloze (obr. 2), v níž je v podstatě bez tvarových změn a je rovnoběžná se spodní stěnou 20.

• ·

- 10Konkrétněji to znamená, že v klidové poloze (obr. 2) je základová část 63 podobající se pásu v podstatě bez tvarových změn a nachází se v rovině, která je v podstatě rovnoběžná s rovinou dolní stěny 20, podlouhlé úseky 72 nesené základovou částí 63 podobající se pásu jsou také v podstatě bez tvarových změn a leží v rovině, jež je rovnoběžná s rovinou dolní stěny 20, a první konec každého plochého, obdélníkového článku 69 je v dotyku s částí 20a silnoproudého vedení 23 a druhý konec každého plochého, obdélníkového článku 69 leží na ploché části 45 příslušného napáječe 40, takže každý článek 69 vymezuje elektrické přemosťující spojení mezi částí 20a silnoproudého vedení 23 a příslušnou plochou částí 45 napáječe 40. Nastavením vzdálenosti mezi články 69, která, jak již bylo uvedeno, je v podstatě stejná jako vzdálenost mezi sousedními napáječi 40, se vytváří elektrické spojení mezi plochými částmi 45 a spodní stěnou 20 (vedení 23) a tudíž mezi všemi napájecími zařízeními 40 (a deskami 34) a silnoproudým vedením 23 tehdy, když je vodivá pásová součást v řečené klidové poloze.

Když je vodivá pásová součást 60 v klidové poloze, jsou všechny desky 34 připojeny k nulovému elektrickému potenciálu. Na základě toho je vedení 1 vnitřně izolováno, protože všechny vnější součásti (desky 34) jsou za této situace připojeny k nulovému elektrickému potenciálu a elektricky aktivní součásti (vedení 27) se nacházejí uvnitř izolačních krytů 4 (vysoký stupeň izolace vedení i). V klidové poloze je elektrické silnoproudé vedení 27 (připojené ke kladnému elektrickému potenciálu) ve skutečnosti elektricky izolováno od všech ostatních kovových součástí vedení 1 a nachází se uvnitř kovového pouzdra 17. Konkrétně lze uvést, že vedení 27 je elektricky izolováno a mechanicky odděleno od dotykové části 71 a části 51 (první sběrač).

Plocha každého plochého, obdélníkového článku 69 je značně menší než celkové plocha strany 62b, takže hmotnost vrstevnaté struktury tvořená hmotností základové součásti 63 podobající se pásu a dotykovou částí 71 umístěnou na části 63 se úplně odlehčuje na článcích 69, které v důsledku toho vyvíjejí značný tlak na část 20a a ploché části 45 při zajišťování dobrého elektrického dotyku mezi součástmi.

Když se elektrické vozidlo 80 připojuje k silnoproudému vedení 1 a elektromagnety 84 jsou účinné, dochází ke generování magnetické síly přitahování na základě vzájemného působení magnetického pole elektromagnetů 84 a základové součásti 63 podobající se pásu, v důsledku čehož magnetická síla přitahování působí na část základové součásti 63 podobající

-11 se pásu a přitahuje tuto část základové součásti 63 podobající se pásu nahoru směrem k elektromagnetům 84 v podobě oblouku, přičemž vytváření oblouku základové součásti 63 podobající se pásu se přenáší na podlouhlé úseky 72, které se díky svému pružnému plastovému materiálu ohýbají tak, že vytvářejí stejné zakřivení jako základová součást 63 nacházející se pod řečenými podlouhlými úseky 72.

Na obr. 1, 3 a 4 je jasně vidět, jak na elektrickou dotykovou část 71 a spodní, základovou součást 63 podobající se pásu působí magnetická síla přitahování, což se projevuje vytažením obou řečených dílů nahoru v podobě oblouku směrem ke stěně 25.

Konkrétněji lze uvést, že část elektrické dotykové části 71 nacházející se pod elektromagnety 84 se přemisťuje do aktivní polohy, v níž se úseky 72 návazně vyrovnávají s izolační stěnou 30 (obr. 1 a 4), přičemž přinejmenším jedna vodivá přemosťující součástí 73 přichází do styku s částí 27a prvního silnoproudého vedení 27 a přinejmenším jedním prvním sběračem 51. Takto se prostřednictvím vodivé součásti 73 vytváří elektrické přemosťující propojení mezi prvním silnoproudým vedením 27 a prvním sběračem 51 a tím i mezi vedením 27 a deskou 34. Každá vodivá přemosťující součást má ve skutečnosti šířku L větší, než je vzdálenost d mezi sousedními okraji 51b a 27b dotykových částí prvních sběračů 51 a prvního vedení 27.

V souvislosti s provedením nakresleným na obr. 1 je možno uvést, že tvar a konstrukční uspořádání elektromagnetů 84 se přizpůsobuje tomu, aby tři za sebou jdoucí přemosťující součásti 73 byly v dotyku s prvními sběrači 51 dvou sousedních napájecích zařízení 40, takže dvě sousední (momentálně elektrickým proudem napájené) desky 34 jsou připojeny k silnoproudému vedení TL s kladnou elektrickou polaritou. Ploché články 69 tvarově změněné části vodivé součásti 60 se zdvihají od níže umístěné části 20a silnoproudého vedení 23 a plochých částí 45, přičemž desky, které jsou nyní pod proudem, nejsou nadále v elektrickém spojení s vedením 23 připojeným k zápornému elektrickému potenciálu.

Po průjezdu vozidla a jím vezených elektromagnetů není předtím přitahovaná část vodivé součásti nadále vystavována jakýmkoli účinkům síly přitahování, a proto základová část 63 spolu s výše umístěnou dotykovou částí 71 klesá dolů působením síly zemské přitažlivosti (tzn. dolů ke stěně 20).

Elektrické spojení, které bylo předtím vytvořeno propojením vodivých přemosťujících součástí 73 s prvním silnoproudým vedením 27 a prvním sběračem 51 napájecího zařízení 40, se přerušuje a vytváří se elektrické spojení mezi silnoproudým vedením 23 a druhým sběračem téhož napájecího zařízení 40.

V případě elektrického oblouku generovaného mezi vodivou přemosťující součástí 73 a prvním silnoproudým vedením 27 a/nebo prvním sběračem by došlo k vytvoření pevného spoje (spečením kovových částí k sobě) mezi přinejmenším jednou vodivou přemosťující součástí 73 a prvním silnoproudým vedením nebo sběračem 51, v důsledku čehož by se vodivá přemosťující součást 73 nemohla oddělovat od prvního silnoproudého vedení 27 nebo sběrače 51 dokonce i tehdy, když by přestala působit síla magnetického přitahování (obr. 5). Pokud by k takovému případu skutečně došlo, pak obloukový úsek dotykové části 71 zůstává ve zdvižené poloze v pevném spojení s prvním sběračem 51 a vedením 27, zatímco základová část 63 podobající se pásu, která byla předtím přidružena k obloukovému úseku dotykové části 71, se odděluje od dotykové části 71 a účinkem gravitační síly klesá dolů. Základová část 63 podobající se pásu se v důsledku klesání okamžitě odděluje od obloukového úseku dotykové části 71 a při tomto klesání vytahuje středovou udržovací součást 64 z mezery mezi dvěma podlouhlými úseky elektrické dotykové části 7L Klesající základová část 63 podobající se pásu nakonec spočívá prostřednictvím plochého, obdélníkového článku 69 v dotyku s částí 20a silnoproudého vedení 23 a plochou částí 45, takže v této poloze je tentýž napáječ 40 připojen současně k elektrickému silnoproudému vedení 27 napojenému na kladný elektrický potenciál a elektrickému vedení 23 napojenému na záporný elektrický potenciál výsledkem čehož je zkrat mezi vedením 23 a vedením 27. Podle přihlašovaného vynálezu se porucha, kterou způsobuje trvalé zadržení určitého úseku dotykové částí 71 ve zdvižené poloze, projevuje zkratem vyvolaným selháním normální činnosti vedení po ukončení působení magnetické síly přitahování v konkrétním úseku. Silnoproudé vedení podle přihlašovaného vynálezu je rovněž připojeno ke známému typu ochranného vypínače 200 (je znázorněn schematicky na obr. 8), který je připojen u vstupu do zdroje 202 přímého napětí, jako je například usměrňovači můstek pro usměrňování střídavého napětí, kteiý má své výstupy příslušně připojeny k vedení 23 a vedení 27 a slouží pro okamžité odpojování zdroje 202 napětí od silnoproudého vedení 1 ·· · 9 99 99

9 9 99 ·9 999*

999 9 9 9 9 9 ·

9999 9 99 999 999

9 9 9 9 9 9

999 99 999 999 99 99

- 13v případě nadměrného pohlcování proudu způsobovaného výše zmiňovaným zkratem. Pokud činnost ochranného vypínače selže (například v důsledku vlastní poruchy vypínače), pak je silný, zkratový proud veden přes přinejmenším jednu vodivou přemosťující součást 73, která, jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, obsahuje článek 75 s malou plochou průřezu své středové části vymezující pojistkovou část, která se účinkem zkratového proudu okamžitě přehřeje a přetaví (tzn. v několika setinách sekundy), čímž odpojí při jakémkoli poměru desku 34, jež byla předtím pod proudem, od elektrického vedení 27 připojeného ke kladnému elektrickému potenciálu zdroje. Takto se v důsledku uvedené poruchy odpojuje přívod proudu do vodivé desky 34, jež byla předtím pod proudem, i bez pomoci ochranného vypínače 200.

Elektrické vozidlo 80 obsahuje přinejmenším první sběrací zařízení 87 (obr. 1), které je umístěno pod podlahou 82 v blízkosti elektromagnetů 84 a které spolupracuje s napájenými deskami 34 při dodávání elektrického proudu s kladnou elektrickou polaritou využívaného pro pohon elektrického vozidla 80.

Části vodivé pásové součásti 60 navazující na obloukový úsek se svažují s ohledem na řečený obloukový úsek a klesají účinkem působení gravitace směrem dolů ke stěně 10. Šikmo klesající části 601 jsou vzdáleny a fyzicky odděleny od prvního sběrače 51 a druhého sběrače 45 (obr. 3) a jsou rovněž vzdáleny a fyzicky odděleny od prvního silnoproudého vedení 27 a druhého silnoproudého vedení 23 (obr. 3).

Šikmo klesající části 601 končí v místě, kde první článek 69 zaujímá polohu spočinutí na spodní stěně 20 druhého silnoproudého vedení 23 a na druhém sběrači 45 napájecího zařízení 40, takže všechny desky 34 vedení 1, do nichž není za této situace přiváděn elektrický proud, jsou připojeny k silnoproudému vedení 23.

Elektrické vozidlo 80 také obsahuje přinejmenším jednu sestavu druhého sběracího zařízení 88 (obr. 1), které je v popisovaném provedení umístěno pod podlahou 82 a za/před elektromagnety 84 a které je souosé s dráhou pohybu elektrického vozidla. Sběrací zařízení 88 je tvarově upraveno pro spolupráci s deskou 38 připojenou k vedení 23 a dodává elektrický proud se zápornou elektrickou polaritou, kteiý je nezbytný pro pohon elektrického vozidla 80. Jestliže se elektrický proud se zápornou polaritou přivádí prostřednictvím vnějšího elektrického vedení připojeného k zápornému potenciálu (není předvedeno), jako je například elektrický vodič (není předveden) vedený k jedné straně desek 34, pak se druhé sběrací zařízení 88 • φ φ ·· > · · » · φ φφφ

14umisťuje pod podlahou 82 a k jedné straně s ohledem na směr pohybu elektrického vozidla po dráze procházející středem navazujících desek 34.

Tak, jak se elektrické vozidla 80 pohybuje po dané dráze, navazující úseky pásové součásti 60 postupně mění svůj tvar a takto vznikající obloukové úseky, které sledují pohyb elektrického vozidla, se plynule přemisťují v jednotlivých krytech 4 vytvářejících součást souvislého vedení 1, takže tyto obloukové úseky vodivé pásové součásti 60 mají podobu vlny, která se pohybuje ve vedení I od jednoho konce každého krytu 4 kjeho druhému konci a po dosažení koncové části jednoho krytu 4 přechází na koncovou část následujícího krytu 4.

Přemosťující zařízení 110 vytváří pevné propojení opačných koncových částí 60e vodivé pásové součásti 60 v postupně navazujících krytech 4 modulárního vedení i, a proto v momentu, krty obloukový úsek pásové součásti 60 dospěje do koncové části krytu 4, se koncová část pásové součásti dalšího krytu 4 automaticky zdvihá vzhůru a obloukový úsek plynule postupuje v podobě vlny v navazujících krytech 4.

Řadu výhod pásové součástí podle dosažených výsledků přihlašovaného vynálezu lze shrnout následovně :

pásová součást 60 společně s ochranným vypínačem 200 zajišťuje (v případě zkratu na vedení) okamžité prokázání poruchy, jejíž příčinou je stav, ve kterém část pásové součástí trvale zůstává ve zdvižené poloze;

kromě prokazování uvedené poruchy tato pásová součást rovněž přímo přispívá k odpojování elektrického proudu přiváděného do desky přerušením vedení procházejícího přes pojistkový článek 75;

značný tlak, který články 69 vyvíjejí na spodní stěnu 20 druhého silnoproudého vedení 23 a na druhý sběrač 45 napájecích zařízení, zabezpečuje účinné elektrické spojení součástí při napájení desek 34 elektrickým proudem se zápornou elektrickou polaritou.

Navíc platí, že vedení 1 je konstrukčně řešeno tak, aby všechny vnější vodivé součásti (desky 34) silnoproudého vedení byly normálně připojeny k nulovému elektrickému potenciálu (k silnoproudému vedení 23) tehdy, když vedení 1 není v elektrickém spojení s elektrickým vozidlem. Desky 34 jsou připojeny k silnoproudému vedení 27 (tzn. k napájecímu vedení připojenému ke kladnému elektrickému potenciálu) pouze tehdy, když vedení 1 je v elektrickém spojení s elektrickým vozidlem 80, a, co je rovněž důležité, momentálně elektricity napájené desky 34 se nacházejí pod elektrickým vozidlem a tudíž nejsou přístupné.

44

4 4 4 • 4 4 4

444 444

4

4« 44

-15Průmyslová využitelnost

Na základě uvedených detailů je silnoproudé vedení 1 skutečně velmi bezpečné (nemá žádné součásti, které by byly trvale pod elektrickým proudem) a může se dokonce umisťovat i v takových místech, do nichž mají přístup uživatelé a obsluha vozidla.

Vedení 1 má navíc jednoduchou a spolehlivou elektromechanickou strukturu, která neobsahuje žádné složité řídicí obvody, výroba a sestavování modulů vedení 1 je poměrně snadnou a nenákladnou záležitostí. Po zdvižení vodivé pásové součásti 60 vedení 1 je jednoduše vyřešena potřeba udržování této vodivé pásové součásti 60 ve zdvižené, přitažené poloze bez dalších činností vyžadovaných pro synchronizované napájení desek 34. Na závěr lze dodat, že po ukončení elektrického spojení s elektrickým vozidlem vedení 1 neodebírá žádný elektrický proud.

Claims (11)

1. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo mající určitý počet vodivých součástí (34) uspořádaných za sebou ve směru (8) jízdy elektrického vozidla (80) a elektricky izolovaných od sebe, první polarizované vedení (27) napájené elektrickým proudem s první polaritou, druhé polarizované vedení (23) napájené elektrickým proudem s druhou polaritou, přinejmenším jednu pásovou součást (60) vedenou v řečeném směru (8) jízdy v podstatě po celé délce vedení a podlouhlý kryt (4), v němž je umístěna řečená pásová součást (60) a řečené první polarizované vedení (27) a řečené druhé polarizované vedení (23), vyznačující se tím , že řečená pásová součást obsahuje základovou část (63) podobající se pásu zhotovovanou přinejmenším částečně z feromagnetického materiálu, elektrickou dotykovou část (71), která je přinejmenším částečně umístěna na řečené základové části (63) podobající se pásu, a uvolňovatelné spojovací prostředky nacházející se mezi řečenou základovou částí (63) podobající se pásu a řečenou elektrickou dotykovou částí (71), kdy řečená základová část (63) podobající se pásu se normálně nachází v důsledku působení síly gravitace ve snížené, klidové poloze, ve které je řečená základová část (63) podobající se pásu v podstatě bez tvarových změn a ve které je vytvořeno elektrické spojení (45, 69, 20a) mezi řečeným druhým polarizovaným vedením (23) a řečenými vodivými součástmi (34), a kdy řečená základová část (63) podobající se pásu může měnit svůj tvar a reagovat na účinky magnetického pole generovaného budicími prostředky (84) zabudovanými v řečeném elektrickém vozidle (80) za účelem přitahování přinejmenším části řečené základové části (63) podobající se pásu a elektrické dotykové části (71) připojené k řečené základové části (63) podobající se pásu a umístěné na této základové části (63) podobající se pásu do zdvižené, elektrické dotykové polohy, v níž se vytváří elektrické spojení (51, 74, 75, 27a) mezi řečeným prvním polarozovaným vedením (27) a přinejmenším jednou vodivou součástí (34) přes řečenou elektrickou dotykovou část (71), přičemž řečené uvolňovatelné prostředky (64, 72) umožňují odpojování řečené základové části (63) podobající se pásu od řečené elektrické dotykové části (71) v případě, že část řečené elektrické dotykové části (71) zůstává v řečené zdvižené, elektrické dotykové poloze po ukončení působení magnetického pole, takže úsek řečené základové části (63) podobající se pásu, který byl předtím v řečené zdvižené, elektrické dotykové poloze, klesá do řečené snížené, klidové polohy a po

4 ·* ·· ·· · « * » • · · · · • · >«· ·««

9 9 9

999 99 99

- 17• · · • ·

4 · · • · ·· » dosažení této snížené, klidové polohy současně připojuje přinejmenším jednu vodivou součást k řečenému prvnímu polarizovanému vedení (27) a druhému polarizovanému vedení (23), čímž se vytváří zkrat mezi řečeným prvním polarizovaným vedením (27) a druhým polarizovaným vedením (23) indikující poruchu.

2. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že řečená elektrická dotyková část (71) nese určitý počet vodivých přemosťujících součástí (73), které jsou od sebe elektricky odděleny a jsou rozmístěny v určité vzdálenosti od sebe podél řečené pásové součásti (60), přičemž přinejmenším jedna vodivá přemosťující součást (73) části řečené elektrické dotykové části (71) vytváří ve zdvižené, zdvižené, elektrické dotykové poloze jako jediná nebo v kombinaci s dalšími vodivými přemosťujícími součástmi (73) elektrické spojení mezi řečeným prvním polarizovaným vedením (27) a přinejmenším jednou vodivou součástí (34).

3. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá vodivá přemosťující součást (73) má vodivý úsek (75) s předem stanoveným průřezem vymezující pojistkovou součást, takže řečený vodivý úsek (75) s předem stanoveným průřezem přerušuje své vlastní elektrické propojení v případě, kdy elektrický proud vedený přes vodivou přemosťující součást (73) překračuje prahovou hodnotu.

4. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároku 1 až 3, vyznačující se tím , že řečené uvolňovatelné spojovací prostředky obsahují první udržovací prostředky (64) nesené řečenou základovou částí (63) podobající se pásu a druhé udržovací prostředky (72) vytvářející část řečené elektrické dotykové části (71) a dále mající přinejmenším jednu spodní část (72a), jež přiléhá účinkem síly gravitace na řečenou základovou část (63) podobající se pásu, a přinejmenším jednu boční část (72c), která spolupracuje s řečenými prvními udržovacími prostředky (64) při znemožňování pohybu elektrické dotykové části (71) ve směrech, které jsou příčné ve vztahu k řečené pásové součásti (60).

• · ·

- 185. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 1, vyznačující se tím, že řečené první udržovací prostředky obsahují pružnou, středovou součást (64) mající podlouhlý tvar příčného řezu, jež je vedena podél řečené základové části (63) podobající se pásu, že řečené druhé udržovací prostředky obsahují dvojici pružných, podlouhlých, bočních, od sebe oddělených součástí (72), které jsou připojeny pomocí propojovacích prostředků (73) trvale propojujících řečené dvě boční, od sebe oddělené součásti (72) a které jsou vedeny v podstatě rovnoběžně ve vzájemném vztahu k sobě, a že řečené boční, od sebe oddělené součástí (72) spočívají na základové částí (63) podobající se pásu na opačných stranách řečené středové součástí (64) mající podlouhlý tvar příčného řezu, takže boční stěny řečené středové součástí (64) mající podlouhlý tvar průřezu jsou v dotyku s čelními stěnami řečených bočních, od sebe oddělených součástí (72), čímž znemožňují pohyb elektrické dotykové částí (71) v příčných směrech ve vztahu k řečené pásové součásti (60).

6. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 5 v závislosti na nároku 2, vyznačující se tím , že řečenými propojovacími prostředky (73) jsou vodivé přemosťující součástí (73).

7. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároku 1 až 6, vyznačující se tím , že každá vodívá součást (34) je elektricky propojena (41) s prvními sběracími prostředky (51) a druhými sběracími prostředky (45) nacházejícími se v dutině (6, 18) řečeného krytu (4), že uvnitř řečené dutiny (6, 18) se také nachází řečené první polarizované vedení (27) a řečené druhé polarozované vedení (23), které je odděleno od řečeného prvního polarizovaného vedení (27), a že řečená pásová součást (60) vytváří elektrické spojení mezi řečeným druhým polarizovaným vedením (23) a druhými sběracími prostředky (45) tehdy, jsou-li úseky řečené pásové součásti (60) v řečené snížené, klidové poloze, a řečená elektrická dotyková část (71) vytváří elektrické přemosťující spojení mezi řečeným prvním polarizovaným vedením (27) a řečenými prvními sběracími prostředky (51) tehdy, jsou-li úseky řečené pásové součásti (60) v řečené zdvižené, elektrické dotykové poloze.

• ·

- 198. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 7 v závislosti na nároku 2, vyznačující se tím , že řečené první sběrací prostředky (51) a řečené druhé sběrací prostředky (45) obsahují vodivé části, které se nacházejí v řečené dutině (6, 18) a jejich čelní plochy směřují ksobě z opačných stran dutiny (6, 18), že řečené první polarizované vedení (27) a řečené druhé polarizované vedení (23) mají příslušné podlouhlé vodivé části (27a, 20a), jež jsou umístěny v řečené dutině (6, 18) tak, aby jejich čelní plochy směřovaly k sobě z opačných stran dutiny (6, 18) a aby byly vedeny vpodstatě po celé délce řečeného krytu (4), že řečená elektrická dotyková část (71) směřuje k řečeným prvním sběracím prostředkům (51) a řečenému prvnímu polarizovanému vedení a řečená základová část (63) podobající se pásu směřuje ke druhým sběracím prostředkům (45) a řečenému druhému polarizovanému vedení (23) a že přinejmenším jedna řečená vodivá, přemosťující součást (73) vytváří elektrické spojení mezi řečeným prvním polarizovaným vedením (27) a přinejmenším prvními sběracími prostředky tehdy, jsou-li úseky řečené elektrické dotykové části (71) v řečené zdvižené, elektrické dotykové poloze.

9. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 1, vyznačující se tím , že první polarizované vedení (27) obsahuje dotykovou část (27a), která se nachází vpodstatě ve stejné rovině jako dotyková plocha (51) řečených prvních sběracích prostředků (51), že každá vodivá přemosťující součást (73) má šířku (L) větší, než je vzdálenost (d) mezi sousedními okraji (51b, 27b) řečených dotykových částí řečených prvních sběracích prostředků (51) a řečeného prvního polarizovaného vedení (27) a že v situaci, kdy je úsek řečené elektrické dotykové části (71) v řečené zdvižené, elektrické dotykové poloze, nachází se přinejmenším jedna vodivá přemosťující součást (71) mezi řečenou dotykovou částí prvních sběracích prostředků (51) a dotykovou částí prvního polarizovaného vedení (27), čímž vytváří řečené elektrické spojení.

10. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároků 7 až 9, vyznačující se tím , že řečená základová část (63) podobající se pásu rovněž nese určitý počet elektrických dotykových článků (69), které jsou rozmístěny po délce pásové součásti (60) a jsou odděleny od základové části (63) podobající se pásu příčným směrem ve vztahu k pásové součásti (60), přičemž každý elektrický dotykový článek (69) vytváří elektrické přemosťující dotyk mezi řečeným druhým polarizovaným vedením (23) a řečenými druhými sběracími prostředky (45) tehdy, když se úseky pásové součásti (60) nacházejí v řečené snížené, klidové poloze, v níž je pásová součást (60) natažena v podstatě bez tvarových změn.

12. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se t í m , že druhé polarizované vedení (23) obsahuje dotykovou část (20a), která se nachází v podstatě ve stejné rovině jako dotyková plocha (45) řečených druhých sběracích prostředků, že řečené elektrické dotykové články (69) mají větší délku, než je rozměr vzdálenosti (d) mezi sousedními okraji (45b, 20b) řečených dotykových částí řečených druhých sběracích prostředků (45) a řečeného druhého polarizovaného vedení (23), a že v situaci, kdy je úsek řečené pásové součásti v řečené snížené, klidové poloze, je každý řečený elektrický dotykový článek (69) v takové poloze, v níž jsou jeho opačné koncové části v dotyku s řečenou dotykovou plochou druhých sběracích prostředků (45) a řečenou dotykovou částí (20a) druhého polarizovaného vedení (23).

13. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároků 10 až 12, vyznačující se tím , že každý elektrický dotykový článek (69) je připojen k příslušnému pružnému, podpůrnému zařízení, které je neseno na řečené základové části (63) podobající se pásu a které umožňuje vymezování polohy elektrického dotykového článku (69) ve vztahu k řečené pásové součásti (60).

14. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl3, vyznačující se tím , že obsahuje ochranné vypínací prostředky (200), které jsou včleněny mezi výstup ze zdroje (202) napětí a řečeným prvním polarizovaným vedením (27) a druhým polarizovaným vedením (23), přičemž řečené ochranné vypínací prostředky (200) oddělují řečený zdroj (202) napětí od silnoproudého vedení (1) v případě vysokého vstřebávání proudu v důsledku řečeného zkratu.

ίύ Υ6 βο ?