CZ290565B6 - Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo - Google Patents

Abstract

Elektricky vodiv p sov sou st (60) je tvo°ena z kladovou st (63), vytvo°enou p°inejmen m ste n z feromagnetick ho materi lu, dotykovou st (71), p°inejmen m ste n um st nou na z kladov sti (63), a uvolniteln²mi spojovac mi prost°edky, upraven²mi mezi z kladovou st (63) a dotykovou st (71), pro umo n n odpojen z kladov sti (63) od dotykov sti (71) a jej klesnut v d sledku p soben gravite n ch sil na dno krytu (4), kdy dotykov st (71) z stane, i po ukon en p soben elektromagnetick ho pole elektromagnet (84) jedouc ho elektrick ho vozidla (80) v d sledku sv ho p°ipe en p°i vzniku elektrick ho oblouku, v trval m styku se stropem krytu (4), a vytvo°en zkratu mezi prvn m elektricky polarizovan²m veden m (27) a druh²m elektricky polarizovan²m veden m (23) indikuj c ho poruchu.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo.

Dosavadní stav techniky

Silnoproudá vedení pro elektrická vozidla, jako je vozidlo popisované v německém patentu číslo 1 011 914, publikovaném 11. července 1957, jsou známá tím, že mají podlouhlý izolační kryt, který je na vrchu uzavřen určitým počtem vodivých desek, jež na sebe vyrovnaně navazují v přímém směru a jsou od sebe izolovány. V krytu se nachází elasticky deformovatelná, vodivá pásová součást zhotovovaná z feromagnetického materiálu, kterou magnetické pole generované účinností elektromagnetů přitahuje tak, aby se část vodivé pásové součásti ohýbala směrem k vodivým deskám za účelem elektrického napájení přinejmenším jedné z nich.

Francouzský patent číslo 1 151 382, publikovaný 29. ledna 1958, popisuje napájecí systém pro napájení elektrického vozidla elektrickým proudem, kdy tento systém obsahuje dutý', podlouhlý izolační kryt, který je na vrchu uzavřen určitým počtem vodivých desek, jež na sebe vyrovnaně navazují ve směru jízdy vozidla a jsou od sebe odděleny izolačními součástmi umístěnými mezi sousedními vodivými deskami. V krytu se nachází elasticky deformovatelná, vodivá pásová součást, jež je vedena ve směru jízdy vozidla a má pásovou část z feromagnetického materiálu, na kterou se umisťuje pásová část zhotovená z materiálu s dobrou elektrickou vodivostí. Magnetické pole generované účinností elektromagnetů umístěných na elektrickém vozidle přitahuje vodivou součást tak, aby se část vodivé pásové součásti ohýbala směrem k vodivým deskám za účelem elektrického napájení přinejmenším jedné z nich.

Silnoproudá vedení popisovaná v uvedených patentech mají vodivou pásovou součást, která obsahuje vrstvu elasticky deformovatelného, feromagnetického materiálu, jenž může být pokryt vrstvou materiálu (jako je měď) s dobrou elektrickou vodivostí. V mnoha provozních situacích dochází k selhání známých vedení souvisejícímu s vytvářením dobrého mechanického a elektrického dotyku mezi vodivou pásovou součástí a vodivými deskami, takže účinkem vysokého napětí přenášeného prostřednictvím vodivé pásové součásti se mohou mezi vodivou pásovou součástí a vodivými deskami generovat elektrické oblouky. Kromě vážného poškozování vodivé pásové součásti mohou takové oblouky způsobovat spojování části desky a vodivé součásti, výsledkem čehož může být skutečnost, že následně zůstane vodivá součást pevně připojena k vodivé desce. Jestliže se toto stane, je silnoproudé vedení naprosto nepoužitelné, protože vytvoření takového nežádoucího spoje znemožňuje ohýbání vodivé pásové součásti zajišťující napájení dalších vodivých desek a vodivá deska, ke které je vodivá součást takto připojena zůstává pod proudem, což ohrožuje bezpečnost kohokoli, kdo se přiblíží k vedení. K tomu navíc přistupuje i skutečnost, že doposud nebyly na známých silnoproudých vedeních vytvořeny prostředky pro detekování výše uvedeného stavu selhání.

Podstata vynálezu

Cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo mající takové konstrukční řešení, které překonává nedostatky doposud známých vedení.

Výše uvedeného cíle je dosaženo silnoproudým vedením pro elektrické vozidlo, sestávajícím ze soustavy vzájemně od sebe odizolovaných elektricky vodivých desek, uspořádaných za sebou v ose jízdy elektrického vozidla na elektricky izolovaném krytu, ve kterém je upraveno jednak

-1 CZ 290565 B6 první elektricky polarizované vedení a druhé elektricky polarizované vedení, napájené každé elektrickým proudem s opačnou polaritou, a jednak alespoň jedna elektricky vodivá pásová součást, upravená jak pro vytvoření elektrického spojení mezi druhým elektricky polarizovaným vedením a alespoň jednou elektricky vodivou deskou, spočívá-li elektricky vodivá pásová součást na dnu elektricky izolovaného krytu, tak pro vytvoření elektrického spojení mezi prvním elektricky polarizovaným vedením a alespoň jednou elektricky vodivou deskou, je-li elektricky vodivá pásová součást přitažena ke stropu elektricky izolovaného krytu, v důsledku na ní z jedoucího elektrického vozidla působících elektromagnetických přitažlivých sil, podle tohoto vynálezu, jehož podstatou je to, že elektricky vodivá pásová součást je tvořena základovou částí, vytvořenou přinejmenším částečně z feromagnetického materiálu, doty kovou částí, přinejmenším částečně umístěnou na základové části, a uvolnitelnými spojovacími prostředky, upravenými mezi základovou částí a dotykovou částí, pro umožnění odpojení základové části od dotykové části a její klesnutí v důsledku působení gravitačních sil na dno krytu, když dotyková část zůstane, i po ukončení působení elektromagnetického pole elektromagnetů jedoucího elektrického vozidla v důsledku svého připečení při vzniku elektrického oblouku, v trvalém styku se stropem krytu, a vytvoření zkratu mezi prvním elektricky polarizovaným vedením a druhým elektricky polarizovaným vedením indikujícím poruchu.

Podstatné pro silnoproudé vedení je dále to, že dotyková část je po celé své délce tvořena soustavou za sebou uspořádaných propojovacích prostředků, které jsou vzájemně od sebe elektricky odděleny a z nichž přinejmenším jeden je, při působení elektromagnetického pole elektromagnetů jedoucího elektrického vozidla a zdvižení pásové součásti ke stropu krytu, spojitelný jak s prvním elektricky polarizovatelným vedením tak s alespoň jednou elektricky vodivou deskou, přičemž každý propojovací prostředek je opatřen pojistkovým článkem, s příčným průřezem stanoveným v závislosti najím procházejícím elektrickým proudem, upraveným pro přerušení elektrického spojení mezi prvním elektricky polarizovatelným vedením a alespoň jednou elektricky vodivou deskou v případě překročení hodnoty procházejícího elektrického proudu nad jeho prahovou hodnotu.

Za podstatné je nutno považovat dále to, že uvolnitelné spojovací prostředky sestávají jednak z prvních udržovacích prostředků, nesených základovou částí ve tvaru pásu, a jednak z druhých udržovacích prostředků, tvořících část dotykové části a jednak přiléhajících v důsledku gravitačních sil na základovou část a jednak upravených pro spolupráci s prvními udržovacími prostředky, k zamezení pohybu dotykové části ve směrech příčných vůči vodivé pásové součásti, a že první udržovací prostředky jsou tvořeny pružnou středovou součástí, mající v příčném řezu podlouhlý tvar, a druhé udržovací prostředky jsou tvořeny dvojicí od sebe oddělených a vzájemně rovnoběžně uspořádaných pružných podlouhlých úseků, nesoucích propojovací prostředky dotykové části a v důsledku působení gravitačních sil spočívajících po obou stranách pružné středové součásti na základové části, přičemž boční stěny pružné středové součásti jsou v dotyku s bočními stěnami pružných podlouhlých úseků.

Pro silnoproudé vedení podle tohoto vynálezu je též podstatné to, že propojovací prostředky jsou tvořeny přemosťujícími součástmi, že každá elektricky vodivá deska je elektrickým vodičem propojena s prvními sběracími prostředky a s druhými sběracími prostředky, uspořádanými v dutině izolovaného krytu, že první sběrací prostředky a druhé sběrací prostředky obsahují elektricky vodivé části, mající své čelní plochy uspořádány vzájemně vertikálně proti sobě, a že elektricky polarizovaná vedení obsahují podélně vedené elektricky vodivé části, mající své čelní plochy uspořádány vzájemně vertikálně proti sobě, přičemž části druhého sběracího prostředku a druhého elektricky polarizovaného vedení jsou přivráceny k dotykové části a části prvního sběracího prostředku a prvního elektricky polarizovaného vedení jsou přivráceny k základové části.

V neposlední řadě je pro silnoproudé vedení podstatné také to, že elektricky vodivá část prvního elektricky polarizovaného vedení má svoji dotykovou plochu uspořádánu v podstatě ve stejné

-2 CZ 290565 B6 rovině s dotykovými plochami elektricky vodivých částí prvních sběracích prostředků, přičemž každá přemosťující součást má svoji šířku větší, než je vzdálenost mezi sousedními okraji vodivých částí prvního sběracího prostředku a prvního elektricky polarizovaného vedení, přičemž základová část je, na své spodní straně a ve vertikálním odstupu, opatřena po celé své délce soustavou za sebou uspořádaných dotykových kovových článků, upravených pro přenos elektrického proudu mezi elektricky vodivými částmi druhých sběracích prostředků a elektricky vodivou částí druhého elektricky polarizovaného vedení, když vodivá pásová součást leží na dně izolovaného krytu.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je pro řešení podle tohoto vynálezu podstatné též to, že dotykové kovové články mají svá jednosměrně orientovaná čela upravena ve vzdálenosti, která je rovna vzdálenosti mezi jednosměrně orientovanými okraji elektricky vodivých částí druhých sběracích prostředků, přičemž elektricky vodivá část druhého elektricky polarizovaného vedení má svoji dotykovou plochu uspořádánu v podstatě ve stejné rovině s dotykovými plochami elektricky vodivých částí druhých sběracích prostředků, přičemž každý z dotykových kovových článků má svoji délku větší, než je vzdálenost mezi sousedními okraji vodivých částí druhého sběracího prostředku a druhého elektricky polarizovaného vedení.

Konečně je nutné za podstatné považovat nejen to, že každý dotykový kovový' článek je se základovou částí spojen prostřednictvím přestavitelného zařízení, pro umožnění vymezování vertikální polohy dotykového kovového článku vůči základové části, ale i to, že silnoproudé vedení obsahuje ochranný vypínač, uspořádaný mezi póly zdroje elektrického proudu a prvním elektricky polarizovaným vedením a druhým elektricky polarizovaným vedením, pro oddělení zdroje elektrického proudu v případě vysokého nárůstu spotřeby proudu v důsledku zkratu.

Přehled obrázků na výkresech

Výhodný a nijak neomezující popis konkrétního příkladu provedení silnoproudého vedení podle tohoto vynálezu bude následně uveden spolu s odkazy na připojená vyobrazení, na nichž:

obr. 1 znázorňuje podélný průřez úsekem silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo podle vynálezu;

obr. 2 znázorňuje příčný řez silnoproudým vedením vedeným podle přímky II - II z obr. 1;

obr. 3 znázorňuje příčný řez silnoproudým vedením vedeným podle přímky III - III z obr. 1;

obr. 4 znázorňuje příčný řez silnoproudým vedením vedeným podle přímky IV - IV z obr. 1;

obr. 5 znázorňuje příčný řez z obr. 3 v rozdílné provozní situaci;

obr. 6 znázorňuje podélný řez detailem koncové části základové části silnoproudého vedení z obr. 1, obr. 7 znázorňuje ve zvětšeném měřítku příčný řez přemosťujícím zařízením z obr. 6, a obr. 8 znázorňuje perspektivní pohled na silnoproudé vedení podle obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Silnoproudé vedení 1 obsahuje určitý počet podlouhlých izolovaných krytů 4, z nichž každý vymezuje vnitřní, podlouhlou, rovnoběžnostěnovou dutinu 6, vedenou v přímém směru podle osy

-3 CZ 290565 B6

8. Každý kryt 4 se zhotovuje jako jediný díl a má vodorovnou spodní izolační stěnu 10, dvě svislé boční izolační stěny 11, 12, které jsou kolmé ve vztahu ke spodní izolační stěně 10, a vodorovnou vrchní izolační stěnu 15, jež je rovnoběžná ve vztahu k opačně umístěné spodní izolační stěně 10.

Kryt 4 pokrývá kovové vodivé pouzdro 17, které vymezuje vnitřní, podlouhlou, rovnoběžnostěnovou dutinu 18, vedenou podle osy 8, a má spodní stěnu 20, směřující ke spodní izolační stěně 10, dvě svislé podélné stěny 21, 22, jež jsou kolmé ke spodní stěně 20 a tvoří s touto spodní stěnou 20 jeden celek, a plochou, vrchní kovovou stěnu 25, dotýkající se a připevněnou k vrchní izolační stěně 15 pomocí připevňovacích prostředků, které nejsou znázorněny.

V kovovém vodivém pouzdru 17 se nachází první silnoproudé, elektricky polarizované vedení 27 v podobě přímé, kovové, vodivé součásti, která je umístěna v horní části dutiny 18 a je elektricky izolována od sousedících stěn 22, 25. První elektricky polarizované vedení 27 má v příčném řezu v podstatě tvar písmene L a obsahuje vodorovnou, plochou, první část 27a, jež sousedí a je rovnoběžná s plochou, izolační stěnou 30, umístěnou pod vrchní kovovou stěnou 25, a svislou, plochou, druhou část 27c, která je kolmá ve vztahu k první části 27a, s níž vytváří jeden celek, a je nesena na svislé, izolační stěně 32, rovnoběžně a vedle svislé podélné stěny 22.

Kovové vodivé pouzdro 17 vymezuje druhé silnoproudé, elektricky polarizované vedení 23, které je vedeno v podstatě po celé délce izolačního krytu 4.

S odkazem na obr. 2, 3 a 4 lze upozornit na to, že silnoproudé vedení 1 obsahuje určitý počet obdélníkových elektricky vodivých desek 34, které se nacházejí na vnějšku krytů 4.

Umisťování každé vodivé desky 34 do vrchní izolační stěny 15 se provádí společně s vkládáním pryžové vrstvy 36, přičemž každá vodivá deska 34 se připevňuje ke krytu 4 pomocí připevňovacích prostředků (nejsou znázorněny) a přesahuje šířku vrchní izolační stěny 15 tak, aby koncové části vyčnívaly z krytu 4.

Silnoproudé vedení 1 rovněž obsahuje určitý počet izolačních součástí 37 (obr. 1), které se nacházejí na vnějšku krytů 4 a umisťují se mezi obdélníkovými elektricky vodivými deskami 34. Konkrétněji vyjádřeno, každá izolační součást 37 se umisťuje mezi dvěma sousedícími vodivými deskami 34. čímž tyto sousedící vodivé desky 34 od sebe elektricky odděluje. Každá vodivá deska 34 je propojena s příslušným elektrickým napájecím zařízením 40, které je umístěno uvnitř dutiny 18 a je připojeno k vodivé desce 34 prostřednictvím příslušného elektrického vodiče 41, vedeného přes izolační stěnu 30, vrchní kovovou stěnu 25 (od níž je toto vedení elektricky izolováno), vrchní izolační stěnu 15 krytu 4 a pryžovou vrstvu 36.

Elektrickým napájecím zařízením 40 je kovová stěna mající v podstatě tvar písmene C, která dále obsahuje vodorovnou, plochou, první část 45, nesenou na izolační stěně 47, umístěné na kovové, spodní stěně 20, svislou, druhou část 49, jež směřuje od kovové, svislé podélné stěny 21 a je elektricky izolovaná od této podélné stěny 21 izolační stěnou 50, a vodorovnou, plochou, třetí část 51, která je kolmá ve vztahu ke svislé druhé části 49, vytváří s touto svislou druhou částí 49 jeden celek, a je v dotyku s izolační stěnou 30.

Ploché části 51, 45 jsou tudíž rovnoběžné a směřují svými čely ksobě na opačných stranách dutiny 18 a části 51, 45 různých elektrických napájecích zařízení 40 jsou rozmístěny podél osy 8 a po celé délce krytu 4 tak, aby příslušně vymezovaly první elektrický sběrač a druhý elektrický sběrač, jejichž účel bude vysvětlen v dalším textu.

Plochá první část 45 leží v téže rovině jako část 20a druhého silnoproudého elektricky polarizovaného vedení 23, přičemž plochá první část 45 a část 20a jsou od sebe elektricky odděleny a jejich rovnoběžně směřující okraje 45b, 20b se nacházejí odděleně od sebe ve vzdálenosti d.

-4CZ 290565 B6

Plochá třetí část 51 leží v téže rovině jako první část 27a prvního elektricky polarizovaného vedení 27 a plochá třetí část 51 a první část 27a jsou od sebe elektricky odděleny, a jejich rovnoběžně směřující okraje 51b, 27b se nacházejí odděleně od sebe ve vzdálenosti d.

Elektrické napájecí zařízení 40 rovněž spolupracuje s vodivou pásovou součástí 60, která se nachází uvnitř dutiny 18, prochází po celé délce krytu 4 a, je-li v klidové poloze (obr. 2), směřuje kolmo k rovině P, kolmé ke spodní stěně 20. a je symetrické ve vztahu k rovině P. Vodivá pásová součást 60 má opačné koncové části 60e (obr. 5), které svým tvarem odpovídají nosnému a spojovacímu zařízení 62 (bude podrobněji popsáno v dalším textu) na opačných koncích krytu 4.

Vodivá pásová součást 60 (obr. 8) má základovou část 63 podobající se pásu, která je vymezena pružným pásem z feromagnetického materiálu, má první prodlouženou obdélníkovou vrchní stranu 63a, druhou prodlouženou obdélníkovou spodní stranu 63b, a má šířku L, která je větší, než je vzdálenost d mezi okraji 45b, 20b, jež směřují k sobě. Vodivá pásová součást 60 rovněž obsahuje středovou součást 64. která je vymezena podlouhlým úsekem, vedeným po celé délce základové části 63, podobající se pásu, a je zhotovena z pružného izolačního materiálu (například plastu). Konkrétněji lze uvést, že středová součást 64 má v příčném řezu tvar obdélníka, jeho polohu vymezuje jedna z jeho základových stěn, jež odpovídá dlouhé straně příčného řezu obdélníka a je ve styku svrchní stranou 63a, a má podlouhlé boční stěny 64a, 64b, které odpovídají krátkým stranám příčného řezu obdélníka a nacházejí se ve stejné vzdálenosti od rovných dlouhých okrajů 63', 63 základové části 63 podobající se pásu.

Středová součást 64 se pevně připojuje k základové části 63 podobající se pásu pomocí izolačních šroubů 65 (například šroubů vy robených z plastu), které jsou vyrovnaně rozmístěny v rozsahu středové součásti 64 (a tudíž v rozsahu vodivé pásové součásti 60) a které jsou, avšak nikoli výhradně, v popisovaném provedení rozmístěny ve stejných vzdálenostech D od sebe. Konkrétněji vyjádřeno to znamená, že každý izolační šroub 65 prochází skrze středovou součást 64 a má hlavovou část ve tvaru komolého kuželu, která se nachází uvnitř nálevkovitě rozšířené části průchozí díry 66, vytvořené ve středové součásti 64. a závitovou dříkovou část, vyčnívající z průchozí díry 66 za účelem vstupu do průchozího otvoru 67, jenž je vytvořen v základové části 63 a je souosý s průchozí dírou 66. Na dříkovou část, vyčnívající ze základové části 63 se šroubuje matice 65d, která tlačí na základovou část 63, podobající se pásu, a spojuje příslušné součásti dohromady.

Každý izolační šroub 65 nese plochý obdélníkový kovový článek 69 (například měděný), který směřuje ke spodní straně 63b v rovině, jež je v podstatě rovnoběžná s rovinou nedeformované základové části 63. Každý kovový článek 69 má krátké strany 69a, které jsou rovnoběžné ve vztahu k okrajům 63', 63, a dlouhé strany 69b, mající stejnou délku, jako je rozměr šířky L.

Konkrétněji lze uvést, že každý plochý obdélníkový kovový článek 69 má průchozí středový otvor 70, v němž se nachází dříková část vystupující z matice 65d, přičemž dříková část vyčnívající ze středového otvoru 70 je osazena druhou maticí 65e, pro připevňování kovového článku 69 k izolačnímu šroubu 65. Vzdálenost mezi maticemi 65d, 65e je větší než tloušťka kovového článku 69, v důsledku čehož vzniká možnost vytvoření rozsahově ohraničeného vymezovacího pohybu ve vztahu k základové části 63. Na izolačním šroubu 65 může být rovněž souose umístěna krátká pružina (není předvedena), jejíž opačné konce mohou podle příslušnosti spočívat na matici 65d a na té straně kovového článku 69, která směřuje ke spodní straně 63b, za účelem vytvoření pružného opěrného zařízení, pro vymezování polohy kovového článku 69.

Na základě rozmístění izolačních šroubů 65 v určité vzdálenosti od sebe se dosahuje stejné a pravidelné rozmístění kovových článků 69 v rozsahu vodivé pásové součásti 60 s tím, že rozměr použitý v případě tohoto rozmístění je v podstatě stejný jako vzdálenost D, která je

- 5 CZ 290565 B6 rovněž v podstatě stejná jako vzdálenost mezi středovými částmi vedle sebe umisťovaných vodorovných plochých prvních částí 45, měří-li se tato vzdálenost ve směru, jenž je rovnoběžný se směrem osy 8.

Vodivá pásová součást 60 má rovněž elektrickou dotykovou část 71, kterou uvolňovatelně nese základová část 63, a která dále obsahuje dvojici rovnoběžných podlouhlých úseků 72, zhotovených z pružného izolačního materiálu (obzvláště plastu) a vzájemně propojených vodivými přemosťujícími součástmi 73, pro konkrétní účely, jež budou vysvětleny v dalším textu. Konkrétněji vyjádřeno to znamená, že každý podlouhlý úsek 72 má v příčném řezu tvar obdélníka a je vymezen obdélníkovou spodní stěnou 72a (odpovídající první dlouhé straně obdélníkového tvaru příčného řezu), směřující k vrchní straně 63a, obdélníkovou vrchní stěnou 72b, směřující k izolační stěně 30 (odpovídající druhé dlouhé straně obdélníkového tvaru příčného řezu), a dvojicí opačně postavených obdélníkových bočních stěn 72c, odpovídajících krátkým stranám obdélníkového tvaru příčného řezu. K sobě směřující obdélníkové boční stěny 72c dvou podlouhlých úseků 72 jsou od sebe vzdáleny v rozsahu neměnné vzdálenosti G, která je v podstatě stejná (nebo mírně větší) než je šířka středové součásti 64, a tloušťka podlouhlých úseků 72 je v podstatě stejná jako tloušťka středové součásti 64.

Každá vodivá přemosťující součást 73 obsahuje dvojici obdélníkových kovových (například měděných) podložek 74, spojených prostřednictvím rovného pojistkového článku 75 (vymezeného například plochým, měděným listem), který je v podobě přemostění veden mezi podložkami 74 a má prostřední část s menším průřezem. Podložky 74 každé přemosťující součásti 73 jsou umístěny na příslušných vrchních stěnách 72b podlouhlých úseků 72 a jsou k nim připevněny pomocí šroubů 76, přičemž vodivé přemosťující součásti 73 jsou, avšak nikoli nutně, rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe stím, že jejich vzdálenost je menší než vzdálenost D. V popisovaném provedení tyto vodivé přemosťující součásti 73 rovněž vytvářejí mechanické spoje a napomáhají udržování podlouhlých úseků 72 v určité vzdálenosti od sebe a ve vzájemném rovnoběžném vztahu. Avšak funkci mechanického spoje mohou plnit součásti, zhotovené z plastového materiálu, které mohou být vedeny mezi podlouhlými úseky 72, přičemž v takovém případě by vodivé přemosťující součásti 73 sloužily výhradně pro vykonávání spojovací funkce, jež bude vysvětlena v dalším textu.

Ve spojovací poloze (znázorněné na obr. 2) se elektrické dotykové součásti 71 spojují se základovou částí 63 a spočívají na ní účinkem působení síly zemské přitažlivosti. Konkrétněji to znamená, že ve spojovací poloze se příslušné spodní stěny 72a podlouhlých úseků 72 nacházejí v dotyku s vrchní stranou 63a základové části 63, a na opačných stranách středové součásti 64 s bočními stěnami 64a, 64b, které navazují na příslušné boční stěny 72c podlouhlých úseků 72. Podlouhlé středové součásti 64 (připevněné k základové části 63) se tudíž nacházejí mezi dvěma podlouhlými úseky 72, které jsou připevněny k sobě vodivými přemosťujícími součástmi 73 vedenými napříč ve vztahu k podlouhlým úsekům 72, a příčný omezovač, vymezený bočními stěnami 72c, jež jsou v dotyku s bočními stěnami 64a, 64b, brání elektrické dotykové části 71 v příčném pohybu s ohledem na základovou část 63. Konkrétněji lze uvést, že pružná středová část 64 vymezuje první udržovací zařízení, které se spojuje s druhým udržovacím zařízením, vymezeným dvěma pružnými podlouhlými úseky 72, jež spočívají na základové části 63, na opačných stranách středové součásti 64, přičemž boční stěny 64a, 64b středové součásti 64 jsou v dotyku s proti sobě postavenými stěnami bočních podlouhlých úseků 72, aby bránily elektrické dotykové části 71 v příčném pohybu s ohledem na vodivou pásovou součást 60.

Na obou opačných koncových částech je každý izolační kryt 4 příslušně vybaven nosným a spojovacím zařízením 62, přičemž každé takové nosné a spojovací zařízení 62 má schopnost nést koncovou část 60e vodivé pásové součásti 60 a současně umožňovat pohyb koncové části 60e směrem nahoru a dolů.

-6CZ 290565 B6

Každé spojovací zařízení 62 obsahuje obdélníkovou elastickou stěnu 100 podobající se varhánkám, která má v příčném řezu vlnitý tvar a má elastický obvodový břit, jenž se trvale připevňuje k obvodovým koncovým okrajům 4' podlouhlého krytu 4, například prostřednictvím lepidla.

Spojovací zařízení 62 takto uzavírá příslušný koncový otvor krytu 4, čímž znemožňuje vstup jakýchkoli vnějších činidel do dutin 6, ]_8.

Každá koncová část 60e vodivé pásové součásti 60 je vymezena příslušnou obdélníkovou koncovou částí 63e základové části 63, přičemž obdélníková koncová část 63e je užší než šířka io L.

Koncová Část 63e vyčnívá z kovového vodivého pouzdra 17 (obr. 6) a nachází se uvnitř kapsy 105 vymezené dutým rovnoběžnostěnovým přívěskem, vyčnívajícím vnějším směrem, ve vztahu ke krytu 4, z elastické stěny 100 a otevřeným na té straně, která směřuje k dutinám 6, X8. Kapsa 15 105 se nachází přibližně ve středové části elastické stěny 100, takže první určitý počet článků vlnitý ch částí 100a je umístěn mezi kapsou 105 a spodní izolační stěnou 10, a druhý určitý počet článků vlnitých částí 100b se nachází mezi kapsou 105 a vrchní izolační stěnou 15. Nosné a spojovací zařízení 62 rovněž slouží pro připojování vodivých pásových součástí 60 různých izolačních krytů 4 a pro tento účel (obr. 6) se koncové části izolačních krytů 4 umisťují tak, aby 20 směřovaly k sobě, přičemž kapsy 105 se vyrovnávají a zaujímají takovou polohu, aby jejich koncové části směřovaly k sobě. Každá kapsa 105 (a příslušná koncová část 63e nacházející se v ní) se připojuje ke kapse 105 (a příslušné koncové části 63e nacházející se v něm) dalšího krytu, prostřednictvím přemosťujícího zařízení U0. Konkrétněji lze uvést, že přemosťující zařízení 110 (viz obr. 7) obsahuje obdélníkovou desku 115. mající dvě obdélníková křídla (nejsou 25 předvedena) na dlouhých stranách desky 115, a obdélníkovou desku 120, která je umístěna tak, aby byla rovnoběžná a svou plochou směřovala k obdélníkové desce 115, přičemž její dlouhé okraje se nacházejí mezi křídly obdélníkové desky 115. Obdélníková deska 115 má rovněž středovou díru 122, pro umístění závitového dříku 123a šroubu 123, který se šroubuje do středové závitové díry 125 v obdélníkové desce 120. Kapsy 105 se bez potíží umisťují mezi 30 deskami 115, 120 a opačnými stranami šroubu 123, který účinkem šroubování v závitové díře 125 přitahuje desky 115, 120 směrem k sobě a svírá mezi nimi kapsy 105 a spojuje koncové části 63e nacházející se v příslušných kapsách 105.

V provozních podmínkách se silnoproudé vedení sestavuje přesně vyrovnaným řazením určitého 35 počtu krytů 4 postupně za sebou ve směru dráhy pohybu vozidla, kdy každá dvojice sousedních koncových částí 60e se spojuje mechanicky s použitím zmiňovaného přemosťujícího zařízení 110. výsledkem čehož je vytvoření souvislé pásové součásti probíhající po celé délce silnoproudého vedení 1 a vymezené vodivými pásovými součástmi 60 jednotlivých, spojených krytů 4, přičemž elektricky polarizovaná vedení 27, 23 jednoho krytu 4 se elektricky připojují 40 k odpovídajícím elektricky polarizovaným vedením 27. 23 navazujícího krytu 4 prostřednictvím vnějších propojovacích kabelů (nejsou předvedeny).

Silnoproudé vedení 1 se též může pokládat mezi kolejnicemi (nejsou předvedeny) kolejové dráhy (není předvedena) tak, že kryty 4 se umisťují uvnitř rovnoběžnostěnového sedla ve štěrku (není 45 předveden). Elektricky vodivé desky 34 takto položeného vedení směřují vzhůru a nacházejí se v podstatě ve stejné rovině s kolejnicemi (nejsou předvedeny). Druhé elektricky polarizované vedení 23 se bez potíží připojuje k nulovému elektrickému potenciálu, zatímco první elektricky polarizované vedení 27 se připojuje ke kladnému elektrickému potenciálu napájecího zdroje 202.

Silnoproudé vedení 1 se používá v souvislosti s provozem elektrického vozidla 80, které je schematicky znázorněno na obr. 1, pohybujícího se po kolejové dráze.

Elektrické vozidlo 80 má středovou část vymezenou podlahou 82, která svou plochou směřuje k elektricky vodivým deskám 34 a je s těmito deskami 34 rovnoběžná, a má zabudovanou dvojici

-7CZ 290565 B6 elektromagnetů 84 (nebo trvalých magnetů), pro generování magnetického pole směrovaného od podlahy 82 ke krytům 4.

V době, kdy silnoproudé vedení 1 není ve spojení s elektrickým vozidlem 80. je vodivá pásová součást 60 v klidové poloze (obr. 2), v níž je v podstatě bez tvarových změn, a je rovnoběžná se spodní stěnou 20.

V klidové poloze (obr. 2) je tedy základová část 63 v podstatě bez tvarových změn a nachází se v rovině, která je v podstatě rovnoběžná s rovinou spodní stěny 20, podlouhlé úseky 72, nesené základovou částí 63 jsou také v podstatě bez tvarových změn ať leží v rovině, jež je rovnoběžná s rovinou dolní stěny 20, a první konec každého plochého obdélníkového kovového Článku 69 je v dotyku s částí 20a druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a druhý konec každého plochého obdélníkového kovového článku 69 leží na ploché první části 45 příslušného elektrického napájecího zařízení 40, takže každý kovový článek 69 vymezuje elektrické přemosťující spojení mezi částí 20a druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a příslušnou plochou první částí 45 elektrického napájecího zařízení 40. Nastavením vzdálenosti mezi kovovými články 69, která, jak již bylo uvedeno, je v podstatě stejná jako vzdálenost mezi sousedními elektrickými napájecími zařízeními 40, se vytváří elektrické spojení mezi plochými prvními částmi 45 a spodní stěnou 20, a, tudíž mezi všemi elektrickými napájecími zařízeními 40 (a elektricky vodivými deskami 34) a druhým elektricky polarizovaným vedením 23 tehdy, když je vodivá pásová součást 60 v klidové poloze.

Když je vodivá pásová součást 60 v klidové poloze, jsou všechny elektricky vodivé desky 34 připojeny k nulovému elektrickému potenciálu. Na základě toho je silnoproudé vedení 1 vnitřně izolováno, protože všechny vnější součásti (vodivé desky 34) jsou za této situace připojeny k nulovému elektrickému potenciálu a elektricky aktivní součásti (první elektricky polarizované vedení 27) se nacházejí uvnitř izolovaných krytů 4, majících vysoký stupeň izolace. V klidové poloze je první elektricky polarizované vedení 27 (připojené ke kladnému elektrickému potenciálu) ve skutečnosti elektricky izolováno od všech ostatních kovových součástí silnoproudého vedení 1 a nachází se uvnitř kovového vodivého pouzdra 17. Konkrétně lze uvést, že první elektricky polarizované vedení 27 je elektricky izolováno a mechanicky odděleno od dotykové části 71 a třetí části 51.

Plocha každého plochého obdélníkového kovového článku 69 je značně menší než celková plocha spodní strany 63b, takže hmotnost vrstevnaté struktury, tvořená hmotností základové části 63 a dotykové části 71. umístěné na základové části 63, se úplně odlehčuje na kovových článcích 69, které v důsledku toho vyvíjejí značný tlak na část 20a a ploché první části 45, při zajišťování dobrého elektrického dotyku mezi součástmi.

Když se elektrické vozidlo 80 připojuje k silnoproudému vedení 1 a elektromagnety 84 jsou účinné, dochází generováním magnetické síly k přitahování na základě vzájemného působení magnetického pole elektromagnetů 84 a základové části 63, v důsledku čehož se část základové části 63 přitahuje nahoru směrem k elektromagnetům 84 v podobě oblouku, přičemž vytváření oblouku základové části 63 se přenáší na podlouhlé úseky 72, které se díky svému pružnému plastovému materiálu ohýbají tak, že vytvářejí stejné zakřivení jako základová část 63, nacházející se pod podlouhlými úseky 72.

Na obr. 1, 3 a 4 je jasně vidět, jak na elektrickou dotykovou část 71 a spodní základovou část 63 působí magnetická síla přitahování, což se projevuje vytažením obou dílů nahoru v podobě oblouku směrem k vrchní kovové stěně 25.

Část elektrické dotykové části 71, nacházející se pod elektromagnety 84 se tedy přemisťuje do aktivní polohy, v níž se podlouhlé úseky 72 návazně vyrovnávají s izolační stěnou 30 (obr. 1

- 8 CZ 290565 B6 a 4), přičemž přinejmenším jedna vodivá přemosťující součástí 73 přichází do styku s první částí 27a prvního elektricky polarizovaného vedení 27 a s přinejmenším jednou třetí částí 5L

Takto se prostřednictvím vodivé přemosťující součásti 73 vytváří elektrické přemosťující propojení mezi prvním elektricky polarizovaným vedením 27 a třetí částí 51, a tím i mezi vedením 27 a elektricky vodivou deskou 34. Každá vodivá přemosťující součást 73 má ve skutečnosti šířku L větší, než je vzdálenost d mezi sousedními okraji 51b, 27b dotykových částí třetích částí 51 a prvního elektricky polarizovaného vedení 27.

V souvislosti s provedením znázorněným na obr. 1 je možno uvést, že tvar a konstrukční uspořádání elektromagnetů 84 se přizpůsobuje tomu, aby tři za sebou jdoucí vodivé přemosťující součásti 73 byly v dotyku s třetími částmi 51 dvou sousedních napájecích zařízení 40, takže dvě sousední (momentálně elektrickým proudem napájené) elektricky vodivé desky 34 jsou připojeny k prvnímu elektricky polarizovanému vedení 27 s kladnou elektrickou polaritou. Ploché kovové články 69 tvarově změněné části vodivé pásové součásti 60 se zdvihají od níže umístěné části 20a silnoproudého druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a plochých prvních částí 45, přičemž vodivé desky 34, které jsou nyní pod proudem, nejsou nadále v elektrickém spojení s druhým elektricky polarizovaným vedením 23, připojeným k zápornému elektrickému potenciálu.

Po průjezdu vozidla a jím vezených elektromagnetů 84 není předtím přitahovaná vodivá část základové části 63 nadále vystavována jakýmkoli účinkům síly přitahování, a proto základová část 63 spolu s výše umístěnou dotykovou částí 71 klesá dolů působením síly zemské přitažlivosti, to jest ke spodní stěně 20.

Elektrické spojení, které bylo předtím vytvořeno propojením vodivých přemosťujících součástí 73 s prvním elektricky polarizovaným vedením 27 a třetí částí 51 elektrického napájecího zařízení 40, se přerušuje a vytváří se elektrické spojení mezi silnoproudým druhým elektricky polarizovaným vedením 23 a druhým sběračem téhož elektrického napájecího zařízení 40.

V případě elektrického oblouku, generovaného mezi vodivou přemosťující součástí 73 a prvním elektricky polarizovaným vedením 27 a/nebo třetí částí 51, by došlo k vytvoření pevného spoje (spečením kovových částí ksobě) mezi přinejmenším jednou vodivou přemosťující součástí 73 a prvním vedením 27 nebo třetí částí 51, v důsledku čehož by se vodivá přemosťující součást 73 nemohla oddělovat od prvního vedení 27 nebo třetí části 51 dokonce i tehdy, když by přestala působit síla magnetického přitahování (obr. 5). Pokud by k takovému případu skutečně došlo, pak obloukový úsek dotykové části 71 zůstává ve zdvižené poloze v pevném spojení s třetí částí 51 a vedením 27, zatímco základová část 63, která byla předtím přidružena k obloukovému úseku dotykové části 71, se odděluje od dotykové části 71 a účinkem gravitační síly klesá dolů. Základová část 63 se v důsledku klesání okamžitě odděluje od obloukového úseku dotykové části a při tomto klesání vytahuje středovou součást 64 z mezery mezi dvěma podlouhlými úseky elektrické dotykové části 71. Klesající základová část 63 nakonec spočívá prostřednictvím plochého kovového článku 69 v dotyku s částí 20a druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a plochou první částí 45, takže v této poloze je jedno a totéž elektrické napájecí zařízení 40 připojeno současně k druhému polarizovanému vedení 27, napojenému na kladný elektrický potenciál, a k prvnímu elektricky polarizovanému vedení 23, napojenému na záporný elektrický potenciál, výsledkem čehož je zkrat mezi vedením 23 a vedením 27.

Podle přihlašovaného vynálezu se porucha, kterou způsobuje trvalé zadržení určitého úseku dotykové části 71 ve zdvižené poloze, projevuje zkratem vyvolaným selháním normální činnosti vedení 1, po ukončení působení magnetické síly k přitahování, v konkrétním úseku. Silnoproudé vedení 1 podle přihlašovaného vynálezu je rovněž připojeno ke známému typu ochranného vypínače 200 (je znázorněn schematicky na obr. 8), který je připojen u vstupu do zdroje 202 přímého napětí, jako je například usměrňovači můstek pro usměrňování střídavého napětí, který

-9CZ 290565 B6 má své výstupy příslušně připojeným k vedení 23 a vedení 27, a který slouží pro okamžité odpojování zdroje 202 napětí od silnoproudého vedení 1 v případě nadměrného pohlcování proudu způsobovaného výše zmiňovaným zkratem.

Pokud činnost ochranného vypínače 200 selže (například v důsledku jeho vlastní poruchy), pak je silný, zkratový proud veden přes přinejmenším jednu vodivou přemosťující součást 73, která, jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, obsahuje pojistný článek 75 s malou plochou průřezu své středové části vymezující pojistkovou část, která se účinkem zkratového proudu okamžitě přehřeje a přetaví (tzn. v několika setinách sekundy), čímž odpojí při jakémkoli poměru elektricky vodivou desku 34, jež byla předtím pod proudem, od prvního elektricky polarizovaného vedení 27 připojeného ke kladnému elektrickému potenciálu zdroje. Takto se v důsledku uvedené poruchy odpojuje přívod proudu do vodivé desky 34, jež byla předtím pod proudem, i bez pomoci ochranného vypínače 200.

Elektrické vozidlo 80 obsahuje přinejmenším první sběračové zařízení 87 (obr. 1), které je umístěno pod podlahou 82 v blízkosti elektromagnetů 84 a které spolupracuje s napájenými elektricky vodivými deskami 34 při dodávání elektrického proudu s kladnou elektrickou polaritou využívaného pro pohon elektrického vozidla 80.

Části vodivé pásové součásti 60 navazující na obloukový úsek se svažují s ohledem na řečený obloukový úsek a klesají účinkem působení gravitace směrem dolů ke spodní izolační stěně 10. Šikmo klesající části 601 jsou vzdáleny a fyzicky odděleny od třetí části 51 a od první části 45 (obr. 3) a jsou rovněž vzdáleny a fyzicky odděleny od prvního elektricky polarizovaného vedení 27 a druhého elektricky polarizovaného vedení 23 (obr. 3).

Šikmo klesající části 601 končí v místě, kde první kovový článek 69 zaujímá polohu na spodní stěně 20 druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a na první části 45 elektrického napájecího zařízení 40, takže všechny elektricky vodivé desky 34 vedení 1, do nichž není za této situace přiváděn elektrický proud, jsou připojeny k silnoproudému druhému elektricky polarizovanému vedení 23.

Elektrické vozidlo 80 také obsahuje přinejmenším jednu sestavu druhého sběračového zařízení 88 (obr. 1), které je v popisovaném provedení umístěno pod podlahou 82 aza/před elektromagnety 84 a které je souosé s dráhou pohybu elektrického vozidla 80. Sběračové zařízení 88 je tvarově upraveno pro spolupráci s elektricky vodivou deskou 34 připojenou k druhému elektricky polarizovanému vedení 23 a dodává elektrický proud se zápornou elektrickou polaritou, který je nezbytný pro pohon elektrického vozidla 80. Jestliže se elektrický proud se zápornou polaritou přivádí prostřednictvím vnějšího elektrického vedení, připojeného k zápornému potenciálu (není předvedeno), jako je například elektrický vodič (není předveden) vedený k jedné straně elektricky vodivých desek 34, pak se druhé sběračové zařízení 88 umisťuje pod podlahou 82 a k jedné straně, s ohledem na směr pohybu elektrického vozidla 80 po dráze procházející středem navazujících elektricky vodivých desek 34.

Tak, jak se elektrické vozidla 80 pohybuje po dané dráze, navazující úseky vodivé pásové součásti 60 postupně mění svůj tvar a takto vznikající obloukové úseky, které sledují pohyb elektrického vozidla 80. se plynule přemisťují v jednotlivých izolovaných krytech 4, vytvářejících součást souvislého silnoproudého vedení £, takže tyto obloukové úseky vodivé pásové součásti 60 mají podobu vlny, která se pohybuje v silnoproudém vedení 1 od jednoho konce každého izolovaného krytu 4 kjeho druhému konci, a po dosažení koncové části 60e jednoho izolovaného krytu 4 přechází na koncovou část 60e následujícího izolovaného krytu 4.

Přemosťující zařízení 110 vytváří pevné propojení opačných koncových částí vodivé pásové součásti 60 v postupně navazujících izolovaných krytech 4 modulárního silnoproudého vedení 1, a proto v momentu, kdy obloukový úsek vodivé pásové součásti 60 dospěje do koncové části 60e

-10CZ 290565 B6 izolovaného krytu 4, se koncová část vodivé pásové součásti 60 dalšího krytu 4 automaticky zdvihá vzhůru a obloukový úsek plynule postupuje v podobě vlny v navazujících izolovaných krytech 4.

Řadu výhod vodivé pásové součásti 60 podle tohoto vynálezu lze shrnout následovně.

Vodivá pásová součást 60 společně s ochranným vypínačem 200 zajišťuje (v případě zkratu na vedení) okamžité prokázání poruchy, jejíž příčinou je stav, ve kterém část vodivé pásové součásti 60 trvale zůstává ve zdvižené poloze.

Kromě prokazování uvedené poruchy tato vodivá pásová součást 60 rovněž přímo přispívá k odpojování elektrického proudu přiváděného do elektricky vodivé desky 34 přerušením vedení procházejícího přes pojistkový článek 75.

Značný tlak, který kovové články 69 vyvíjejí na spodní stěnu 20 druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a na první část 45 napájecích zařízení, zabezpečuje účinné elektrické spojení součástí při napájení elektricky vodivých desek 34 elektrickým proudem se zápornou elektrickou polaritou.

Navíc platí, že silnoproudé vedení 1 je konstrukčně řešeno tak, aby všechny vnější vodivé součásti (elektricky vodivé desky 34) silnoproudého vedení 1 byly normálně připojeny k nulovému elektrickému potenciálu (ke druhému elektricky polarizovanému vedení 23) tehdy, když silnoproudé vedení 1 není v elektrickém spojení s elektrickým vozidlem 80. Obdélníkové elektricky vodivé desky 34 jsou připojeny k silnoproudému prvnímu elektricky polarizovanému vedení 27 (tzn. k napájecímu vedení připojenému ke kladnému elektrickému potenciálu) pouze tehdy, když silnoproudé vedení 1 je v elektrickém spojení s elektrickým vozidlem 80, a což je rovněž důležité, momentálně elektricky napájené elektricky vodivé desky 34 se nacházejí pod elektrickým vozidlem 80 a tudíž nejsou přístupné.

Průmyslová využitelnost

Na základě uvedených detailů je silnoproudé vedení 1 velmi bezpečné (nemá žádné součásti, které by byly trvale pod elektrickým proudem) a může se dokonce umisťovat i v takových místech, do nichž mají přístup uživatelé a obsluha vozidla.

Silnoproudé vedení f má navíc jednoduchou a spolehlivou elektromechanickou strukturu, která neobsahuje žádné složité řídicí obvody, přičemž výroba a sestavování modulů silnoproudého vedení 1 je poměrně snadnou a nenákladnou záležitostí. Po zdvižení vodivé pásové součásti 60 silnoproudého vedení 1 je jednoduše vyřešena potřeba udržování této vodivé pásové součásti 60 ve zdvižené přitažené poloze bez dalších činností, vyžadovaných pro synchronizované napájení elektricky vodivých desek 34. Závěrem lze ještě dodat, že po ukončení elektrického spojení s elektrickým vozidlem 80 silnoproudé vedení 1 neodebírá žádný elektrický proud.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo (80), sestávající ze soustavy vzájemně od sebe odizolovaných elektricky vodivých desek (34), uspořádaných za sebou v ose (8) jízdy elektrického vozidla (80) na elektricky izolovaném krytu (4), ve kterém je upraveno jednak první elektricky polarizované vedení (27) a druhé elektricky polarizované vedení (23), napájené každé

   - 11 CZ 290565 B6 elektrickým proudem s opačnou polaritou, a jednak alespoň jedna elektricky vodivá pásová součást (60), upravená jak pro vytvoření elektrického spojení mezi druhým elektricky polarizovaným vedením (23) a alespoň jednou elektricky vodivou deskou (34), spočívá-li elektricky vodivá pásová součást (60) na dnu elektricky izolovaného krytu (4), tak pro vytvoření elektrického spojení mezi prvním elektricky polarizovaným vedením (27) a alespoň jednou elektricky vodivou deskou (34), je-li elektricky vodivá pásová součást (60) přitažena ke stropu elektricky izolovaného krytu (4), v důsledku na ní z jedoucího elektrického vozidla (80) působících elektromagnetických přitažlivých sil, vyznačující se t í m , že elektricky vodivá pásová součást (60) je tvořena základovou částí (63), vytvořenou přinejmenším částečně z feromagnetického materiálu, dotykovou částí (71), přinejmenším částečně umístěnou na základové části (63), a uvolnitelnými spojovacími prostředky, upravenými mezi základovou částí (63) a dotykovou částí (71), pro umožnění odpojení základové části (63) od dotykové části (71) ajejí klesnutí v důsledku působení gravitačních sil na dno krytu (4), když dotyková část (71) zůstane, i po ukončení působení elektromagnetického pole elektromagnetů (84) jedoucího elektrického vozidla (80) v důsledku svého připečení při vzniku elektrického oblouku, v trvalém styku se stropem krytu (4), a vytvoření zkratu mezi prvním elektricky polarizovaným vedením (27) a druhým elektricky polarizovaným vedením (23) indikujícího poruchu.
2. 2. Silnoproudé vedení podle nároku 1,vyznačující se tím, že dotyková část (71) je po celé své délce tvořena soustavou za sebou uspořádaných propojovacích prostředků, které jsou vzájemně od sebe elektricky odděleny a z nichž přinejmenším jeden je, při působení elektromagnetického pole elektromagnetů (84) jedoucího elektrického vozidla (80) a zdvižení pásové součásti (60) ke stropu krytu (4), spojitelný jak s prvním elektricky polarizovatelným vedením (27) tak s alespoň jednou elektricky vodivou deskou (34).
3. 3. Silnoproudé vedení podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že každý propojovací prostředek je opatřen pojistkovým článkem (75), s příčným průřezem stanoveným v závislosti na jím procházejícím elektrickým proudem, upraveným pro přerušení elektrického spojení mezi prvním elektricky polarizovatelným vedením (27) a alespoň jednou elektricky vodivou deskou (34) v případě překročení hodnoty procházejícího elektrického proudu nad jeho prahovou hodnotu.
4. 4. Silnoproudé vedení podle nároku 1,vyznačující se tím, že uvolnitelné spojovací prostředky sestávají jednak z prvních udržovacích prostředků, nesených základovou částí (63) ve tvaru pásu, a jednak z druhých udržovacích prostředků, tvořících část dotykové části (71) a jednak přiléhajících v důsledku gravitačních sil na základovou část (63) a jednak upravených pro spolupráci s prvními udržovacími prostředky, k zamezení pohybu dotykové části (71) ve směrech příčných vůči vodivé pásové součásti (60).
5. 5. Silnoproudé vedení podle nároku 4, vyznačující se tím, že první udržovací prostředky jsou tvořeny pružnou středovou součástí (64), mající v příčném řezu podlouhlý tvar, a druhé udržovací prostředky jsou tvořeny dvojicí od sebe oddělených a vzájemně rovnoběžně uspořádaných pružných podlouhlých úseků (72), nesoucích propojovací prostředky dotykové části (71) a v důsledku působení gravitačních sil spočívajících po obou stranách pružné středové součásti (64) na základové části (63), přičemž boční stěny (64a, 64b) pružné středové součásti (64) jsou v dotyku s bočními stěnami (72c) pružných podlouhlých úseků (72).
6. 6. Silnoproudé vedení podle nároků 2, 3a 5, vyznačující se tím, že propojovací prostředky jsou tvořeny přemosťujícími součástmi (73).
7. 7. Silnoproudé vedení podle nároků 1 a3, vyznačující se tím, že každá elektricky vodivá deska (34) je elektrickým vodičem (41) propojena s prvními sběracími prostředky a s druhými sběracími prostředky, uspořádanými v dutině (4, 18) izolovaného krytu (4).

   - 12 CZ 290565 B6
8. 8. Silnoproudé vedení podle nároku 7, vy z n a č uj í c í se t í m , že první sběrací prostředky a druhé sběrací prostředky obsahují elektricky vodivé části (45, 51). mající své čelní plochy uspořádány vzájemně vertikálně proti sobě, a že elektricky polarizovaná vedení (23, 27) obsahují podélně vedené elektricky vodivé části (20a, 27a), mající své čelní plochy uspořádány vzájemně vertikálně proti sobě, přičemž části (51, 27a) druhého sběracího prostředku a druhého elektricky polarizovaného vedení (27) jsou přivráceny k dotykové části (71) a části (45, 20a) prvního sběracího prostředku a prvního elektricky polarizovaného vedení (27) jsou přivráceny k základové části (63).
9. 9. Silnoproudé vedení podle nároku 8, vyznačující se tím, že elektricky vodivá část (27a) prvního elektricky polarizovaného vedení (27) má svoji dotykovou plochu uspořádánu v podstatě ve stejné rovině s dotykovými plochami elektricky vodivých částí (51) prvních sběracích prostředků, přičemž každá přemosťující součást (73) má svoji šířku (L) větší, než je vzdálenost (d) mezi sousedními okraji (27b, 51b) vodivých částí (27a, 51) prvního sběracího prostředku a prvního elektricky polarizovaného vedení (27).
10. 10. Silnoproudé vedení podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že základová část (63) je, na své spodní straně a ve vertikálním odstupu, opatřena po celé své délce soustavou za sebou uspořádaných dotykových kovových článků (69), upravených pro přenos elektrického proudu mezi elektricky vodivými částmi (45) druhých sběracích prostředků a elektricky vodivou částí (20a) druhého elektricky polarizovaného vedení (23) když vodivá pásová součást (60) leží na dně izolovaného krytu (4).
11. 11. Silnoproudé vedení podle nároku 10, vyznačující se tím, že dotykové kovové články (69) mají svá jednosměrně orientovaná čela upravena ve vzdálenosti (D), která je rovna vzdálenosti mezi jednosměrně orientovanými okraji (45b) elektricky vodivých částí (45) druhých sběracích prostředků.
12. 12. Silnoproudé vedení podle nároku 8, vyznačující se tím, že elektricky vodivá část (20a) druhého elektricky polarizovaného vedení (23) má svoji dotykovou plochu uspořádánu v podstatě ve stejné rovině s dotykovými plochami elektricky vodivých částí (45) druhých sběracích prostředků, přičemž každý z dotykových kovových článků (69) má svoji délku větší, než je vzdálenost (d) mezi sousedními okraji (20b, 45b) vodivých částí (20a, 45) druhého sběracího prostředku a druhého elektricky polarizovaného vedení (23).
13. 13. Silnoproudé vedení podle kteréhokoliv z nároků 10 až 12, vyznačující se tím, že každý dotykový kovový článek (69) je se základovou částí (63) spojen prostřednictvím přestavitelného zařízení, pro umožnění vymezování vertikální polohy dotykového kovového článku (69) vůči základové části (63).
14. 14. Silnoproudé vedení podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že obsahuje ochranný vypínač (200), uspořádaný mezi póly zdroje (202) elektrického proudu a prvním elektricky polarizovaným vedením (27) a druhým elektricky polarizovaným vedením (23), pro oddělení zdroje (202) elektrického proudu v případě vysokého nárůstu spotřeby proudu v důsledku zkratu.