CZ293523B6 - Hrací systém na bázi stavebních prvků - Google Patents

Abstract

Hrací systém na bázi stavebních prvků je tvořený alespoň částečně odlišnými krajinotvornými prvky }�Ź @Ź @BŹ které mají základnovou plochu }@Ź QŹ @B a mají vždy alespoň jednu úložnou plochu }@Ź �@Ź ��Ź �@Ź �@Ź �@B pro základnovou plochu }@Ź QŹ @B dalšího krajinotvorného prvku }@Ź @Ź �B@ Část krajinotvorných prvků }�Ź @B má alespoň dvě úložné plochy }@Ź �@Ź ��Ź �@Ź �@Ź �@B a na každé úložné ploše }@Ź �@Ź ��Ź �@Ź �@Ź �@B je vytvořena část blokovacího ústrojí a v rozsahu každé základnové plochy }@Ź QŹ @B je uspořádán blokovací prvek }@�BŹ který je doplňkem částiŹ nacházející se na příslušné úložné ploše }@Ź �@Ź ��Ź �@Ź �@Ź �@B@ V každé úložné ploše }@Ź �@Ź ��Ź �@Ź �@Ź �@B je proveden blokovací otvor }�QB a blokovací prvky }@�B mají zaskakovací prvek }@@BŹ který je doplňkem blokovacích otvorů }�QB@ Blokovací prvky }@�B jsou výkyvné mezi první polohouŹ ve které nevybíhají přes základnovou plochu }@Ź QŹ @BŹ a druhou polohouŹ ve které příslušný zaskakovací člen }@@B vybíhá přes základnovou plochu }@Ź QŹ @B@ Úložné plochy }@Ź �@Ź ��Ź �@Ź �@Ź �@B mají výškový odstup a odstup od příslušné základnové plochy }@Ź QŹ @BŹ který odpovídá celistvému násobku čísla n a výškového rastru }aBŹ kde číslo n je rovno kladným celým číslůmŕ

Description

Hrací systém na bázi stavebních prvků

Oblast techniky

Vynález se týká hracího systému na bázi stavebních prvků s alespoň částečně odlišnými krajinotvomými prvky, které mají základnovou plochu a mají vždy alespoň jednu úložnou plochu pro základnovou plochu dalšího krajinotvomého prvku, přičemž část krajinotvomých prvků má alespoň dvě úložné plochy a na každé úložné ploše je vytvořena část blokovacího ústrojí a v rozsahu každé základnové plochy je uspořádán blokovací prvek, který je doplňkem části, nacházející se na příslušné úložné ploše.

Dosavadní stav techniky

U četných hraček určených k rozestavění na ploše, například u kolejových vláčků, existují krajinotvomé prvky, pomocí kterých je možné vytvořit model krajiny, do které je hračka zasazena nebo jejíž součást tvoří. Nevýhoda těchto krajinotvomých prvků spočívá vtom, že mohou být rozestavěny pouze na hrací ploše a neumožňují tvořivé a mnohotvárné využití hračky.

V patentovém dokumentu EP 0 269 798 je popsán stavební systém, ze kterého mohou být sestaveny modely skalních útvarů. Jednotlivé stavební prvky mají nepravidelnou povrchovou strukturu a jsou opatřeny zástrčkovými členy a odpovídajícími zásuvkovými členy, pomocí kterých je možné spojit dohromady libovolný počet jednotlivých stavebních prvků. Tyto zástrčkozásuvkové spojovací sestavy však mají nevýhodu spočívající v tom, že volné zástrčkové členy vyčnívají směrem vzhůru ze stavebních prvků a ruší tak realistický dojem ze sestaveného skalního útvaru. Kromě toho je pevnost spojení jednotlivých stavebních prvků omezená, takže při hraní dochází ke snadnému nežádoucímu rozpojení jednotlivých stavebních prvků. Z průmyslového vzoru US-Des. 332643 je znám obdobný stavebnicový systém, jehož stavební prvky jsou opatřeny úložnými plochami, které mají celočíselně násobný vzájemný odstup. Tyto úložné plochy jsou opatřeny záskočnými členy určenými pro zapadnutí do odpovídajících otvorů uspořádaných na dalších stavebních prvcích. Také tyto záskočné členy ruší estetický dojem ze sestaveného krajinového systému a nezaručují požadovanou pevnost spojení jednotlivých stavebních prvků.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je proto poskytnout hrací systém na bázi stavebních prvků, který by při poměrně malém počtu odlišných prvků umožňoval tvořivé a multivariantní sestavování krajinných modelů a neměl výše uvedené nedostatky.

Tohoto cíle je dosaženo hracím systémem na bázi stavebních prvků, tvořeným alespoň částečně odlišnými krajinotvomými prvky, které mají základnovou plochu a mají vždy alespoň jednu úložnou plochu pro základnovou plochu dalšího krajinotvomého prvku, přičemž část krajinotvorných prvků má alespoň dvě úložné plochy, a na každé úložné ploše je vytvořena část blokovacího ústrojí a v rozsahu každé základnové plochy je uspořádán blokovací prvek, který je doplňkem části, nacházející se na příslušné úložné ploše, jehož podstata spočívá v tom, že v každé úložné ploše je proveden blokovací otvor a blokovací prvky mají zaskakovací prvek, který je doplňkem blokovacích otvorů, blokovací prvky jsou výkyvné mezi první polohou, ve které nevybíhají přes základnovou plochu, a druhou polohou, ve které příslušný zaskakovací člen vybíhá přes základnovou plochu, a úložné plochy mají výškový odstup a odstup od příslušné základnové plochy, který odpovídá celistvému násobku čísla n a výškového rastru, kde číslo n je rovno kladným celým číslům.

-1 CZ 293523 B6 <

Výhodně mají u krajinotvomých prvků s alespoň dvěma úložnými plochami vždy alespoň dvě části blokovacího ústrojí shodný první odstup v rámci roviny, ve které se nacházejí.

Výhodně mají u krajinotvomých prvků s alespoň dvěma blokovacími prvky alespoň dva zbloko5 vacích prvků shodný odstup v rámci roviny, ve které se nacházejí, který je také shodný s prvním odstupem.

Hrací systém podle vynálezu výhodně zahrnuje alespoň tři úložné plochy vždy s jednou částí blokovacího ústrojí, přičemž vždy taková část blokovacího ústrojí má ke dvěma dalším částem 10 blokovacího ústrojí shodný první odstup v rámci roviny, ve které se části nacházejí.

Hrací systém podle vynálezu výhodně zahrnuje v další variantě provedení alespoň tři blokovací prvky, přičemž každý blokovací prvek má ke dvěma dalším blokovacím prvkům shodný odstup v rámci roviny, ve které se blokovací prvky nacházejí.

Výhodně jsou blokovací prvky v první poloze nebo/a druhé poloze zablokovatelné s příslušným krajinotvomým prvkem.

²⁰ Přehled obrázků na výkresech

V následující části popisu bude vynález detailněji popsán pomocí odkazů na připojené výkresy, na kterých obr. 1 znázorňuje půdorysný pohled na krajinotvomý prvek se třemi úložnými plochami, vedený ve směru šipky I na obr. 2, obr. 2 znázorňuje boční pohled na krajinotvomý prvek se 25 třemi úložnými plochami z obr. 1, vedený podle šipky Π, obr. 3 znázorňuje pohled odspodu na krajinotvomý prvek se třemi úložnými plochami z obr. 1 a obr. 2, vedený podle šipky ΙΠ z obr. 2, obr. 4 znázorňuje krajinotvomý prvek se dvěma úložnými plochami v půdorysném pohledu, vedeném podle šipky IV z obr. 5, obr. 5 znázorňuje boční pohled na krajinotvomý prvek se dvěma úložnými plochami z obr. 4, vedený ve směru šipky V z obr. 4, obr. 6 znázorňuje kraji30 notvomý prvek se dvěma úložnými plochami z obr. 4 a obr. 5 v podhledu odspodu, vedeném podle šipky VI z obr. 5, obr. 7 znázorňuje krajinotvomý prvek s jednou úložnou plochou v půdorysném pohledu, vedeném ve směru šipky VII z obr. 8, obr. 8 znázorňuje boční pohled na krajinotvomý prvek s jednou úložnou plochou z obr. 7, vedený podél šipky Vin z obr. 7, obr. 9 znázorňuje krajinotvomý prvek s jednou úložnou plochou z obr. 7 a obr. 8 v pohledu odspodu, 35 vedeném podle šipky IX z obr. 8, obr. 10 znázorňuje částečný řez dvěma krajinotvomými prvky, které jsou vzájemně spojeny pomocí blokovacího prvku, obr. 11 znázorňuje boční pohled na blokovací prvek z obr. 10, vedený podle šipky XI z obr. 10, a obr. 12 znázorňuje dva krajinotvomé prvky, určené ke vzájemnému spojení, v perspektivním pohledu.

Příklady provedení vynálezu

Krajinotvomý prvek 1, zobrazený na obr. 1, obr. 2 a obr. 3, je stejně jako krajinotvomý prvek 2 podle obr. 4, obr. 5 a obr. 6 a krajinotvomý prvek 3 podle obr. 7, obr. 8 a obr. 9 vytvořen ve tvaru 45 skalního uskupení. Tato skutečnost je obzvláště dobře patrná z obr. 12. Každý krajinotvomý prvek 1, 2 nebo 3 má základnovou rovinu definující základnovou plochu 4, popřípadě 5, popřípadě 6, která je vymezena spodním kolem dokola probíhajícím okrajem 7, který je vytvořen ve spodní části v podstatě dutě vytvořeného krajinotvomého prvku L, 2, popřípadě 3. Každý krajinotvomý prvek 1, 2 nebo 3 dále obsahuje libovolně tvarované útvary 8, které mají nejen este50 tickou, nýbrž také hro rozvíjející, funkci. Takové útvary 8 mohou mít nejen tvar skalních útvarů, ale také tvar například lučních oblastí, iybníků, vodopádů a podobně.

Krajinotvomý prvek 1 z obr. 1, obr. 2 a obr. 3 má tři úložné plochy 9, 10 a 11, které probíhají rovnoběžně se základnovou plochou 4 a které jsou od této základnové plochy 4 výškově odsa55 zeny o vzdálenost odpovídající násobku výškového rastru a. Úložná plocha 9 má takto od uvede-2CZ 293523 B6 né základnové plochy 4 výškový Odstup rovný výškovému rastru a. Úložná plocha 10 má od uvedené základnové plochy 4 výškový odstup 2a. zatímco úložná plocha 11 má od základnové plochy 4 výškový odstup 3a.

Krajinotvomý prvek 2 podle obr. 4, obr. 5 a obr. 6 má dvě úložné plochy 12 a 13, které mají od základnové plochy 5 rovněž výškový odstup odpovídající násobku výškového rastru a. Úložná plocha 12 má takto od základnové plochy 5 výškový odstup roven výškovému rastru a, zatímco úložná plocha 13 má od uvedené základnové plochy 5 výškový odstup 2a. Také tyto úložné plochy 12 a 13 probíhají rovnoběžně se základnovou plochou 5.

Krajinotvomý prvek 3 z obr. 6, obr. 7 a obr. 8 má pouze jednu úložnou plochu 14, která rovněž probíhá rovnoběžně se základnovou plochou 6 a která má od této základnové plochy 6 výškový odstup roven výškovému rastru a. Je samozřejmé, že mohou být vytvořeny i krajinotvomé prvky se čtyřmi nebo více úložnými plochami, které budou vždy mít od základnové plochy 6 výškový odstup roven celistvému násobku čísla n a výškového rastru a, přičemž n je celé číslo a je například rovno 1,2 nebo 3 atd.

V každé úložné ploše 9, 10, 11, 12, 13, 14 je vytvořen blokovací otvor 15. Tyto blokovací otvory 15 krajinotvomého prvku 1 jsou uspořádány na vrcholech pomyslného rovnostranného trojúhelníku 16, což je dobře patrné v půdorysném pohledu z obr. 1 nebo v pohledu odspodu z obr. 3, a mají rovněž vždy stejný vzájemný první odstup b. Těmito blokovacími otvory 15 definovaný trojúhelník má rovněž tři stejné vrcholové úhly c, rovné vždy 60°. V případě, že krajinotvomý prvek obsahuje více než tři úložné plochy a v důsledku toho také více než tři blokovací otvory 15, potom každý blokovací otvor 15 má od dalších dvou blokovacích otvorů 15 rovněž první odstup b. Síť tvořená těmito prvními odstupy b vytváří výše uvedený plošný rastr.

Krajinotvomý prvek 2 se dvěma úložnými plochami 12 a 13 má celkem dva blokovací otvory 15, které mají rovněž vzájemný první odstup b.

Krajinotvomé prvky 1, 2 nebo 3 jsou vytvořeny jako dutá tělesa, přičemž v jejich dutinách 17, 18 nebo 19 jsou uspořádána pouzdra 20, jejichž řez, vedený paralelně se základnovou plochou 4, 5 nebo 6, má tvar písmene U, přičemž tato pouzdra 20 slouží k výkyvnému uložení blokovacích prvků 21, které spolu s blokovacími otvory 15 tvoří blokovací ústrojí. Pokud se v krajinotvomém prvku 1, popřípadě 2, nachází více blokovacích prvků 21, potom jsou tyto blokovací prvky 21 rovněž vzájemně uspořádány se shodným odstupem d, který je zase shodný s prvním odstupem b, existujícím mezi blokovacími otvory 15. Platí tedy, že odstup d = první odstup b. V případě, že se v krajinotvomém prvku J, 2 nachází tři blokovací prvky 21. jak je tomu u krajinotvomých prvků 1 nebo 2, potom se tyto blokovací prvky 21, stejně jako blokovací otvory 15 v krajinotvomém prvku 1, nachází na vrcholech rovnostranného trojúhelníku 22, který má vždy stejné vrcholové úhly e, přičemž platí, že vrcholový úhel e = 60°. Zatímco se první odstupy b vždy vztahují k osám 23 blokovacích otvorů 15, vztahují se odstupy d k osám 24 blokovacích prvků, které probíhají paralelně s osami 23 a kolmo k základnové ploše 4, 5 nebo 6. Také pro provedení krajinotvomého prvku se čtyřmi nebo více blokovacími prvky 21 platí pravidla týkající se jejich odstupu d, která byla uvedena výše pro krajinotvomé prvky se čtyřmi nebo více blokovacími otvory 15.

Jak je to patrné z obr. 10, má každý blokovací prvek 21 průřez přibližně ve tvaru písmene U. Na středovém můstku 25 jsou vytvořena dvě elastická ramena 26, která jsou vzájemně paralelní. Každé rameno 26 má ložiskový otvor 27. jehož osa 28 je současně osou, okolo které se děje výkyvný pohyb blokovacích prvků 21. Na vzájemně protilehlých bočních stěnách 29 pouzdra 20 jsou vytvarovány čepy 30, jejichž osou je rovněž uvedená osa 28. Vzhledem k pružnosti ramen 26 může blokovací prvek 21 zaskočit do pouzdra 20 takovým způsobem, že uvedené čepy 30 jsou uloženy v ložiskových otvorech 27, jak je to zobrazeno na obr. 10.

-3CZ 293523 B6 (

Na bočních stěnách 29 jsou rovněž vytvořena žebra 31. Na ramenech 26 blokovacích prvků 21 jsou vytvořeny vybrání 32. která jsou uspořádána ve vzájemném úhlovém odstupu f, který je větší než 90°. Při otáčení blokovacího prvku 21 v pouzdru 20 mohou takto žebra 31 za spolupůsobení elastické deformace ramen 26 zaskočit do vybrání 32. Toto provedení umožňuje, 5 že blokovací prvky 21 nacházející se v poloze zobrazené na obr. 10 mohou zaskočit do pouzdra

20. přičemž v tomto případě osa 24 blokovacího prvku 21 probíhá kolmo k základnové ploše 4, 5 nebo 6 a středový můstek 25 leží v odpovídající základnové ploše 4, 5 nebo 6. Jinak může být blokovací prvek 21 v pouzdru 20 otočen do té míry, že zcela zmizí v dutině 17. 18 nebo 19 a již nevybíhá směrem dolů přes základnovou plochu 4, 5 nebo 6.

io

Na středovém můstku 25 každého blokovacího prvku 21 jsou vytvořeny zaskakovací prvky 33, které jsou na koncích opatřeny směrem ven vybíhajícími patkami 34. Uvedené zaskakovací prvky 33 jsou vzájemně odděleny vybráními 35. takže jsou elasticky deformovatelné směrem k ose 24. Jak je to patrné z obr. 10, mají blokovací otvory 15 zpětný zářez 36, který odpovídá 15 patce 34 zaskakovacího prvku 33, takže zaskakovací prvek 33 může elasticky zaskočit do blokovacího otvoru 15. Opětovného uvolnění zaskakovacího prvku 33 z blokovacího otvoru 15 je možné dosáhnout pouhým vytažením.

Na obr. 12 je znázorněna výstavba krajinného modelu z uvedených krajinotvomých prvků, 20 přičemž je zde demonstrováno pouze spojení dvojice krajinotvomých prvků 1 a 2. Ukrajinotvomého prvku 1, uloženého na základně 37. jsou všechny tři blokovací prvky 21 otočením zasunuty do dutiny 17 krajinotvomého prvku 1, takže zaskakovací členy 33 již nevybíhají směrem dolů přes základnovou plochu 4. U krajinotvomého prvku 2, který má být shora nasazen na úložnou plochu 11 krajinotvomého prvku 1, je blokovací prvek 21 vyklopen směrem dolů přes 25 základnovou plochu 5. takže jeho zaskakovací prvek 33 může zaskočit do blokovacího otvoru 15 úložné plochy 11. Odpovídající oblast základnové plochy 5 krajinotvomého prvku 2 potom pevně spočívá na úložné ploše 11 krajinotvomého prvku L Oba krajinotvomé prvky 1 a 2 jsou takto vzájemně spojeny. Když má být uvedený krajinotvomý prvek 2 spojen ještě s dalším neznázoměným krajinotvomým prvkem, potom musí být přes základnovou plochu 5 vyklopen směrem 30 vzhůru ven další blokovací prvek 21. Jinak jsou další blokovací prvky 21 zaklopeny do dutiny 18 krajinotvomého prvku 2.

Jak je to zřejmé z obr. 12, mohou být blokovací otvory 15. nepoužité ke spojování různých krajinotvomých prvků, použity pro uložení stromů nebo obdobných krajinných prvků, což je na 35 obr. 12 naznačeno uložením kmene 38 stromu. Kromě toho může být na různé krajinotvomé prvky nasazena základnová deska 39. která na své spodní straně obsahuje zaskakovací prvky, které odpovídají zaskakovacím prvkům 33 a které zaskočily do odpovídajících blokovacích otvorů 15. Na tuto základnovou desku 39 mohou být uloženy například domky nebo podobné objekty.

Krajinotvomé prvky L 2 a 3, jako přírodní prvky a prvky tvořené lidmi a základnová deska 39 jsou vytvořeny z neelastického plastu. Blokovací prvky 21 jsou naproti tomu vytvořeny z poměrně elastického plastu.

Claims (6)

1. Hrací systém na bázi stavebních prvků, tvořený alespoň částečně odlišnými krajinotvomými prvky (1, 2, 3), které mají základnovou plochu (4, 5, 6) a mají vždy alespoň jednu úložnou plochu (9, 10, 1, 12, 13, 14) pro základnovou plochu (4, 5, 6) dalšího krajinotvomého prvku (2, 3, 1), přičemž část krajinotvomých prvků (1, 2) má alespoň dvě úložné plochy (9, 10, 11, 12, 13, 14), a na každé úložné ploše (9, 10, 11, 12, 13, 14) je vytvořena část blokovacího ústrojí a v rozsahu každé základnové plochy (4, 5, 6) je uspořádán blokovací prvek (21), který je doplňkem části, nacházející se na příslušné úložné ploše (9,10,11,12,13,14), v y z n a č e n ý t í m, že v každé úložné ploše (9, 10, 11, 12, 13, 14) je proveden blokovací otvor (15) a blokovací prvky (21) mají zaskakovací prvek (33), který je doplňkem blokovacích otvorů (15), blokovací prvky (21) jsou výkyvné mezi první polohou, ve které nevybíhají přes základnovou plochu (4, 5, 6), a druhou polohou, ve které příslušný zaskakovací člen (33) vybíhá přes základnovou plochu (4, 5, 6) a úložné plochy (9, 10, 11, 12, 13, 14) mají výškový odstup a odstup od příslušné základnové plochy (4, 5, 6), který odpovídá celistvému násobku čísla n a výškového rastru (a), kde číslo n je rovno kladným celým číslům.

2. Hrací systém na bázi stavebních prvků podle nároku 1,vyznačený tím, že u krajinotvomých prvků (1, 2) s alespoň dvěma úložnými plochami (9, 10, 11, 12, 13, 14) mají vždy alespoň dvě části blokovacího ústrojí shodný první odstup (b) v rámci roviny, ve které se nacházejí.

3. Hrací systém na bázi stavebních prvků podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že u krajinotvomých prvků (1, 2) s alespoň dvěma blokovacími prvky (21) mají alespoň dva z blokovacích prvků (21) shodný odstup (d) v rámci roviny, ve které se nacházejí, který je také shodný s prvním odstupem (b).

4. Hrací systém na bázi stavebních prvků podle nároku 2, vyznačený tím, že zahrnuje alespoň tři úložné plochy (9, 10, 11) vždy s jednou částí blokovacího ústrojí, přičemž vždy taková část blokovacího ústrojí má ke dvěma dalším částem blokovacího ústrojí shodný první odstup (b) v rámci roviny, ve které se části nacházejí.

5. Hrací systém na bázi stavebních prvků podle nároku 3, vyznačený tím,že zahrnuje alespoň tři blokovací prvky (21), přičemž každý blokovací prvek (21) má ke dvěma dalším blokovacím prvkům (21) shodný odstup (d) v rámci roviny, ve které se blokovací prvky (21) nacházejí.

6. Hrací systém na bázi stavebních prvků podle některého z nároků 1 až 5, vyznačený t í m , že blokovací prvky (21) jsou v první poloze nebo/a druhé poloze zablokovatelné s příslušným krajinotvomým prvkem (1, 2, 3).