CZ293487B6

CZ293487B6 - Sdružené podlahové těleso

Info

Publication number: CZ293487B6
Application number: CZ19982515A
Authority: CZ
Inventors: Schlüteráwerner
Original assignee: Schlüter@Systemságmbh
Priority date: 1996-02-13
Filing date: 1997-01-15
Publication date: 2004-05-12
Also published as: DE19605142C1; WO1997030247A1; CZ251598A3; DE59705080D1; EP0879331B1; CA2248289C; TR199801498T2; PL186627B1; PL328433A1; ATE207569T1; ES2162266T3; DE29700639U1; AU2149297A; EP0879331A1; US6094878A; CA2248289A1

Abstract

Sdružené podlahové těleso }�B je provedeno s minerálně ztuhlou vrstvou malty a s nosnou deskou }@BŹ sousedící s dolní stranou vrstvy maltyŹ která sestává v podstatě z plochého základního prvku }QB a ze strukturních prvků }@B v podstatě stejné výšky vystupujících nahoru a zasahujících do malty@ Překrytí }ŰB maltou nad vystupujícími strukturními prvky }@B je dimenzováno takŹ aby negativní strukturyŹ vytvořené v maltě strukturními prvky }@BŹ představovaly předem definované oblasti zlomu pro odstranění vzniklých napětí@ Strukturní prvky }@B jsou uspořádány s odstupem od sebe a vzhledem k základnímu prvku }QB v pravidelném vzoru a jsou na něm vytvořenyŹ čímž jsou těmito strukturními prvky }@B vytvořeny ve vrstvě malty negativní struktury působící podobně jako perforaceŹ takže při vzniku napětí ve vrstvě malty jsou negativní struktury výchozími body pro soustavy dělicích ploch rozkládajících se mezi nimiŕ

Description

Sdružené podlahové těleso

Oblast techniky

Vynález se týká sdruženého podlahového tělesa s minerálně ztuhlou vrstvou malty a s nosnou deskou, sousedící s dolní stranou vrstvy malty, která sestává v podstatě z plochého základního prvku a ze strukturních prvků v podstatě stejné výšky vystupujících nahoru a zasahujících do malty, přičemž překrytí maltou nad vystupujícími strukturními prvky je dimenzováno tak, aby negativní struktury, vytvořené v maltě strukturními prvky, představovaly předem definované oblasti zlomu pro odstraňování vzniklých napětí.

Dosavadní stav techniky

Taková sdružená podlahová tělesa jsou již dlouho známá a používají se například jako podklad pod podlahu, když má být instalováno podlahové topení. U těchto sdružených podlahových těles, která představují podklad pro podlahovou krytinu, se vychází z koncepce plovoucí mazaniny. To znamená, že mazanina je oddělena od nosného podkladu měkkou mezivrstvou a s podkladem není spojena, nýbrž leží pouze na této mezivrstvě. Mazanina slouží jako vrstva k rozložení zatížení pro stejnoměrné přenášení zatížení mezivrstvou do nosného podkladu, například do betonového stropu.

Na nosný podklad se položí nosné desky sestávající z izolační hmoty. Na obdélníkové nebo čtvercové desce jsou rovnoměrně rozmístěny nahoru vystupující prvky. Mezi těmito prvky jsou sevřeně upevněny topné trubky, aby nemohly při zalévání kašovitou mazaninou měnit svou polohu. Podle koncepce plovoucí mazaniny musí být mocnost vrstvy mazaniny dimenzována tak, že mazanina sama vytvoří nosnou podlahovou desku. Pro zaručení dostatečné nosnosti se proto v německé normě ATV-DIN 18353 doporučuje provést nad vystupujícími prvky překrytí maltou o tloušťce alespoň 45 mm. U více zatěžovaných podlah se však doporučuje minimální tloušťku mazaniny 45 mm zvětšit. Používají-li se cementové mazaniny, je zároveň zapotřebí podlahu vyztužit.

Na základě překrytí maltou podle uvedeného předpisu vznikne při použití mazanin v obytných oblastech o minimální tloušťce 45 mm a při průměru topných trubek 18 mm celková tloušťka mazaniny 63 mm.

Minerálně ztuhlé malty, například výše uvedené mazaniny, se vytvrdí, přičemž do určité míry zmenší svůj objem. V důsledku různého úbytku vody a v důsledku teplotních vlivů dochází při tvrdnutí mazaniny na horní a dolní straně mazaniny k různým délkovým změnám, což má za následek, že mazanina se vyklene.

Vyklenutí mazaniny však vznikají zejména i potom, když v nanesené mazanině existuje různý obsah vlhkosti, například, když v dolní, hlouběji ležící oblasti mazaniny existuje vyšší obsah vlhkosti než v oblasti nad ní, která je blíže k podlaze. Tato skutečnost potom způsobí vznik typických konkávních/konvexních deformací. Když je mazanina zakryta tuhým materiálem podlahové krytiny, dochází k porušení podlahové krytiny nebo k tvoření trhlin.

Zejména při instalaci trubek podlahového topení, jak je výše uvedeno, není možno zabránit vzniku klenutí mazaninové desky. V dolní části vrstvy mazaniny, sousedící s nosnou deskou, má vrstva mazaniny v důsledku svého přímého kontaktu s topnými trubkami teplotu například 40 °C. Protože na horní straně podlahové krytiny se však do místnosti předává teplota pouze asi 25 °C, znamená to vznik teplotního gradientu 15 °C uvnitř vrstvy mazaniny. Dolní části mazaniny se proto při ohřevu podstatně více teplem roztahují než horní části mazaniny u podlahové krytiny.

- 1 CZ 293487 B6

Vyklenutí vzniklá tímto způsobem mohou při střední velikosti místnosti přibližně 18 až 20 m² způsobit na okrajích podlahové desky vyklenutí do výšky o velikosti řádově až 15 mm. Přitom se poruší okrajová zakončení spár.

Působení vyklenutí na podlahy je různé. Například periodicky se opakující vyklenutí, která se vytvoří přirozeně vždy v jiných místech mazaniny, většinou v průběhu zimní topné sezóny nebo letní sezóny, během níž se netopí, vedou k tomu, že v nosné desce z izolačního materiálu, nacházející se pod mazaninou, se v důsledku tlaku vyvolaného vyklenutími a působícího na mazaninu vytvářejí prohloubeniny. Přesouváním těchto tlakových špiček se nosná deska nacházející se pod mazaninou zdeformuje do té míry, že celá podlahová deska může po určité době klesnout.

Vyklenutí mazaniny má za následek, že určité části mazaniny se od nosné desky, respektive od podkladu, nadzvednou, takže již není možné rovnoměrné rozkládání sil do nosné desky, respektive do podkladu. Při zatížení potom existuje nebezpečí, že v mazaninové desce se pro odstranění napětí vytvoří trhlina a mazaninová deska se rozlomí. I když u poddajných podlahových krytin, například u koberců, mohou zůstat takové trhliny nepovšimnuty, vede tato skutečnost u tuhých podlahových krytin, položených na mazaninové desce, například u dlaždic, rovněž k vzniku trhlin. Dále způsobují vyklenutí délkové změny na horní a dolní straně vrstvy mazaniny. Napětí ve smyku, která tím vznikají mezi mazaninou a podlahovou krytinou, vedou k uvolnění, popřípadě ke zlomení tuhé podlahové krytiny.

Aby se mohlo čelit fenoménu vyklenutí a nekontrolovanému zlomení podlahy jím způsobenému, přešlo se k tomu, že stupeň vyklenutí se zmenší rozdělením podlahových ploch na segmenty. Jednotlivé mazaninové desky potom musí být od sebe navzájem odděleny dilatačními spárami, zářezy nebo takzvanými zdánlivými neboli pseudospárami. I když se celkové vyklenutí jednotlivých mazaninových desek tímto způsobem zmenšilo, dochází uvnitř jednotlivých segmentů ke vzniku vyklenutí o různé velikosti, takže tato skutečnost může vést v oblasti spár ke vzniku nežádoucích stupňů mezi jednotlivými podlahovými segmenty. Navíc je velmi nákladné vytvořit spáry při nanášení mazaniny, zejména tehdy, když musí být na segmenty pomocí takových dilatačních spár děleny velké podlahové plochy, například v prodejních prostorách nebo větších obytných prostorách, na něž se potom položí podlahová krytina. Navíc musí mazanina před tím, než se podle uznávaných pravidel položí tuhá podlahová krytina, nejprve zcela ztvrdnout, a to alespoň po dobu 28 dnů, aby se prakticky vyloučilo smršťování. Rovněž u sdružených mazanin, kde vrstva mazaninové malty tvoří přímý svazek s podkladem, provedeným například z betonu, existuje problém, že při různém smršťování podkladu a mazaniny se vrstva mazaniny od podkladu uvolní a potom může dojít ve vrstvě mazaniny ke vzniku trhlin a vyklenutí.

Na základě tohoto dosavadního stavu techniky je úkolem vynálezu vytvořit sdružené podlahové těleso, které přes použití minerálně tuhnoucí malty minimalizuje vznik vyklenutí do té míry, že nebezpečí tvorby trhlin se zmenší i u velkých podlahových ploch rozdělených pomocí dilatačních spár na segmenty, takže bez poškození je možno vytvářet i konstrukce s tuhými podlahovými krytinami.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje sdružené podlahové těleso s minerálně ztuhlou vrstvou malty a s nosnou deskou, sousedící s dolní stranou vrstvy malty, která sestává v podstatě z plochého základního prvku a ze strukturních prvků v podstatě stejné výšky vystupujících nahoru a zasahujících do malty, přičemž překrytí maltou nad vystupujícími strukturními prvky je dimenzováno tak, aby negativní struktury, vytvořené v maltě strukturními prvky, představovaly předem definované oblasti zlomu pro odstranění vzniklých napětí, podle vynálezu, jehož podstatou je, že strukturní prvky jsou uspořádány s odstupem od sebe a vzhledem k základnímu prvku v pravidelném vzoru

-2 CZ 293487 B6 a jsou na něm vytvořeny, čímž jsou těmito strukturními prvky vytvořeny ve vrstvě malty negativní struktury působící podobně jako perforace, takže při vzniku napětí ve vrstvě malty jsou negativní struktury výchozími body pro soustavy dělicích ploch rozkládajících se mezi nimi.

Vynález vychází z nového poznatku, že k vytvoření nosné vrstvy malty není zapotřebí upravit překrytí maltou o tloušťce jako u dosavadního stavu techniky. Pro nosnost mazaniny je při zatížení spíše rozhodující dostatečné a rovnoměrné rozložení zatížení na dělicí plochy. Negativní struktury vytvořené strukturními prvky nosné desky zasahujícími do dolní strany vrstvy malty představují z hlediska celkové tloušťky vrstvy malty zeslabené oblasti. Vzniknou-li uvnitř vrstvy malty napětí, ať už v průběhu vytvrzování nebo v důsledku teplotních gradientů při použití podlahového topení ve vrstvě malty, vytvoří se pro odstranění napětí v překrývající vrstvě malty soustavy dělicích ploch vycházející z těchto zeslabených oblastí. Tímto předem definovaným uspořádáním zmíněných zeslabených oblastí se předem stanoví, podél kterých linií se soustavy dělicích ploch vytvoří. Protože jedna nosná deska je opatřena větším počtem vystupujících strukturních prvků, je umožněno stejnoměrné odstranění napětí v podstatě po celé desce z malty. To má za následek, že velkým počtem dělicích ploch musí každá dělicí plocha kompenzovat pouze zlomek celkové změny délky potřebné k odstranění napětí. Každá jednotlivá dělicí plocha má proto velikost pouze vlasové mikrotrhlinky. Větší souvislé trhliny, které porušují tuhou podlahovou krytinu, proto nemohou vzniknout. Rovněž nedochází k žádným patrným vyklenutím, protože uvolněné síly se kompenzují v negativních strukturách vytvořených soustav dělicích ploch.

Zmenšením tloušťky překrytí maltou nad strukturními prvky nosné desky vystupujícími nahoru se rovněž zmenší překrytí maltou nad položenými trubkami podlahového topení. Menší celková tloušťka způsobí proto rovněž vznik nižšího teplotního gradientu, a proto i lepší využití a regulovatelnost tepla vyzářeného trubkami podlahového topení.

Rovněž z hlediska své výroby má sdružené podlahové těleso podle vynálezu vůči dosavadnímu stavu techniky značné výhody. V důsledku menší celkové tloušťky vrstvy malty tvrdne malta podstatné rychleji. Pokládání závěrečné podlahové krytiny je podle tloušťky mazaniny možné již přibližně po 5 dnech, protože smršťování desek z malty je v důsledku tvořících se soustav dělicích ploch po celé ploše rovnoměrně kompenzováno.

V důsledku předem stanoveného odstranění napětí sdruženého podlahového tělesa, které se může vzhledem k rovnoměrnému rozmístění strukturních prvků na nosné desce rozložit rovněž rovnoměrně po celé ploše podlahy, již není zapotřebí dělení podlahových ploch prostřednictvím dilatačních nebo dělicích spár na segmenty.

Při sdružení mazaniny nebo vrstvy malty s podkladem musí vzniknout jejich přímé přilnutí k podkladu. Toho se dosáhne tím, že se v nosné desce provedou odpovídající průchody. Na rozdíl od nosných desek z poddajného izolačního materiálu, které se používají u plovoucích mazanin, nejsou nosné desky pro mazaniny sdružené s podkladem v podstatě poddajné, a jsou proto provedeny například z kovového plechu nebo plastu. Vystupující strukturní prvky slouží k odstraňování napětí, které vznikne různým tvarováním mezi mazaninou nebo vrstvou malty a podkladem. Vrstva mazaniny nebo vrstva malty zde může být provedena jinak jako relativně tenká, protože vzniklá zatížení se přímo přenášejí do podkladu. Nosné desky bez průchodů mohou být rovněž s podkladem slepeny, takže zatížení se do podkladu přenáší přímo.

Pro lepší pochopení je nutno v rámci této přihlášky chápat pod výrazem malta jakoukoli kašovitou tvrdnoucí směs z vody, písku a/nebo jiných přísad, které jsou vytvořeny pro vytvrzení s uhličitanovým nebo síranovým pojivém, jako je cement nebo sádra (jako anhydrit, magnézie, cementová mazanina), z níž je možno vyrobit mazaninu, stejně jako maltu nebo vrstvu lepicí malty, například i pro přilepení dlaždic.

-3 CZ 293487 B6

Podle výhodného provedení vynálezu mají strukturní prvky nosné desky kruhový průřez. Pomocí takového tvaru je možno vytvořit každým strukturním prvkem v každém směru stejným způsobem soustavu dělicích ploch. Ve kterém směru se potom soustava dělicích ploch nakonec vytvoří, je proto výlučně závislé na uspořádání strukturních prvků.

Podle zvlášť výhodného provedení nosné desky mají jednotlivé strukturní prvky a vrstva malty, která je překrývá, následující poměry:

- překryli maltou nad horním okrajem strukturních prvků vůči výšce strukturních prvků je menší než 1:1, zejména menší než 1:1,5, přičemž maximální překrytí maltou činí 20 mm,

- výška strukturních prvků vůči nejmenšímu odstupu strukturních prvků od sebe je menší než 1:5, zejména menší než 1:10, přičemž tento odstup činí maximálně 200 mm.

Poměry definujícími tyto strukturní prvky je zaručeno, že strukturní prvky jsou uspořádány tak, že pro odstranění napětí se soustavy dělicích ploch vytvoří ve vrstvě malty na nejkratší vzdálenosti mezi dvěma strukturními prvky, a že zeslabené oblasti tvořené strukturními prvky jsou uspořádány vůči sobě tak, že již při napětí překračujícím určitý stupeň se soustavy dělicích ploch vytvoří narušením vrstvy malty podobným perforaci.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je koncová plocha jednotlivých strukturních prvků provedena jako klenutá. Toto opatření podporuje tvorbu soustav dělicích ploch počínaje oblastmi malty sousedících s hřebenem strukturních prvků.

Podle dalšího výhodného provedení jsou výstupky vytvořeny přibližně ve tvaru polokoule, přičemž výška výstupků odpovídá překrytí maltou. Tyto výstupky slouží proto jako východisko pro dimenzování tloušťky mazaniny. Stažením přebytečné mazaniny, například stírací lištou, která dosedá na alespoň dva takové výstupky, se stáhne nadbytečná mazanina. Přitom se zdá být dostatečným opatřit takovými výstupky pouze určitý počet strukturních prvků. Ostatní strukturní prvky mohou mít na horní straně jinou konfiguraci.

Podle dalšího provedení vynálezu je nosná deska mezi strukturními prvky opatřena průchody. Malta při zalévání prostupuje těmito průchody a slepí vrstvu malty s podkladem nacházejícím se pod nosnou deskou. Tímto způsobem je možno sdruženým podlahovým tělesem podle vynálezu vytvořit i sdruženou mazaninu.

Podle dalšího provedení vynálezu jsou strukturní prvky vytvořeny jako podélné prvky s protáhlým obdélníkovým průřezem. S výhodou jsou strukturní prvky v párech uspořádány vůči sobě přesazené o 90 stupňů, takže myšlené prodloužení jednoho prvku v jeho podélném směru prochází středem sousedního strukturního prvku uspořádaného k němu kolmo. Takovým uspořádáním strukturních prvků je možno vyvolat ve vrstvě malty spáry obsahující přesně dvě soustavy dělicích ploch.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je nosná deska provedena jako čtyřúhelník, zejména obdélník nebo čtverec, a obsahuje okrajové prvky, podél nichž se více takovýchto desek může navzájem spojit k pokrytí větší podlahové plochy, přičemž vždy dvě obvodové strany nosné desky jsou opatřeny jedním spojovacím prvkem a další dvě obvodové strany dalším, komplementárně vytvořeným spojovacím prvkem. Jednotlivé nosné desky potom mohou být vyrobeny ve velikostech umožňujících jejich manipulaci pro vzájemné spojení pro zakrytí větších částí podlahy. Takové spojení je výhodné zejména proto, aby nosné desky při pokládání kašovité mazaniny nesklouzávaly.

Je-li podlahovou krytinou pro položení na hotovou mazaninu tuhá podlahová krytina, například dlaždice nebo přírodní kámen, potom se doporučuje spojit tuto podlahovou krytinu pomocí

-4CZ 293487 B6 dalšího sdruženého podlahového tělesa podle vynálezu s horní stranou mazaniny prvního sdruženého podlahového tělesa. Nosná deska potom působí jako oddělovací vrstva pro kompenzování délkových změn při vzrůstu nebo snížení napětí ve vrstvě mazaniny nacházející se pod ní, a proto toto napětí není dále vedeno do podlahové krytiny. Dimenzování této nosné desky je oproti nosné desce potřebné pro vytvoření mazaniny podstatně menší.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a provedení vynálezu jsou obsaženy v dalších nárocích a v následujícím popisu příkladu provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje příčný řez částí sdruženého podlahového tělesa jako podkladové podlahy, uspořádaného na podkladu, obr. 2 pohled zdola na vrstvu malty sdruženého podlahového tělesa z obr. 1, obr. 3 sdružené podlahové těleso z obr. 1 s tuhou podlahovou krytinou, umístěnou na něm prostřednictvím dalšího sdruženého podlahového tělesa, obr. 4 pohled zdola na vrstvu malty sdruženého podlahového tělesa podle dalšího příkladného provedení a obr. 5 příčný řez dvěma navzájem spojenými nosnými deskami, jejichž strukturní prvky jsou opatřeny výstupky ve tvaru tmu k dimenzování potřebné tloušťky mazaniny.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno sdružené podlahové těleso 1, které je prostřednictvím izolační desky 2 k tlumení kroků uspořádáno na betonovém základě 3.

Sdružené podlahové těleso 1 obsahuje nosnou desku 4, která sestává v podstatě ze základní desky 5 a z většího počtu nahoru vystupujících strukturních prvků 6. Strukturní prvky 6 mají kruhový průřez a jsou na základní desce 5 uspořádány v pravidelných odstupech. Strukturní prvky 6 jsou uspořádány na základní desce 5 nosné desky 4 přesazené.

V příkladu provedení znázorněném na obr. 1 jsou mezi strukturními prvky 6 uloženy plastové trubky 7 jako podlahové vytápění. Toto uspořádání z nosné desky 4 a v ní sevřeně upevněných plastových trubek 7 je zalito mazaninou 8 až do předem stanovené výšky překrytí. Mazanina 8 má obvyklé složení a sestává z vody a písku s dalšími přísadami, které jsou smíseny s cementem jako pojivém.

Výška H strukturních prvků 6 činí ve znázorněném příkladu provedení 30 mm. Průměr D strukturních prvků 6 činí 60 mm, z čehož vyplývá poměr H:D jako 1:2. Nejkratší odstup A mezi dvěma strukturními prvky 6, patrný z obr. 2, činí 45 mm, z čehož vyplývá poměr H:A jako 1:1,5. Překrytí 0 mazaniny 8 nad strukturním prvkem 6 činí 10 mm, z čehož vyplývá poměr Η:ϋ jako 1:0,33. Celková tloušťka mazaniny 8 proto činí H+0, což u znázorněného příkladu provedení odpovídá 40 mm.

Pro zlepšení spojení mazaniny 8 se strukturními prvky 6 jsou strukturní prvky 6 při pohledu shora na nosnou desku 4 mírně podříznuty. Znázorněné strukturní prvky 6 se kuželovité zužují k základní desce 5.

-5CZ 293487 B6

Vytvoří-li se v mazanině 8 napětí, například vznikem teplotních gradientů, například uvedením podlahového topení do provozu, může mazanina 8 tato napětí zachycovat bez porušení až do určitého stupně deformace. Překročí-li však zachycování napětí určité meze, působí negativní struktury, vytvořené v mazanině 8 strukturními prvky 6, jako zeslabené oblasti pro vytvoření oblastí zlomu pro odstranění napětí. Pravidelným uspořádáním strukturních prvků 6 na základní desce 5 potom vzniknou pro odstranění napětí soustavy dělicích ploch, které se vytvoří s výhodou podél nejkratšího odstupu A mezi dvěma strukturními prvky 6. Jednotlivé zeslabené body tvořené strukturními prvky 6 se potom dělicími plochami navzájem spojí. Odstranění napětí proto probíhá podél většího počtu přibližně rovnoběžně uspořádaných dělicích ploch na způsob perforace. Každá jednotlivá dělicí plocha proto kompenzuje pouze zlomek celkového napětí, takže každá dělicí plocha vznikne pouze jako vlasová trhlinka.

Vytvoření těchto dělicích ploch spojujících zeslabené oblasti tvořené strukturními prvky 6 je podporováno uspořádáním žeber 9 spojujících navzájem strukturní prvky 6, přičemž tato žebra 9 jsou uspořádána na základní desce 5 podél dělicích ploch.

Dvě takové soustavy 10, 11 dělicích ploch jsou znázorněny na obr. 2, na němž je znázorněn pohled na mazaninu 8 zespoda, a to bez nosné desky 4. Je zřejmé, že obě soustavy JO, 11 dělicích ploch se vytvoří podél nejkratších odstupů A mezi dvěma zeslabenými oblastmi tvořenými strukturními prvky 6 v oblasti pásů předem daných žebry 9.

Vynikající vlastnosti sdruženého podlahového tělesa 1 byly vždy potvrzeny řadou zkoušek.

Sdružené podlahové těleso 1 podle vynálezu může být podle těchto zkoušek přes malou celkovou tloušťku zatíženo například několikanásobkem předepsaného zatížení o velikosti 1,5 kN/m² pro normální provozní zatížení staveb. Na rozdíl od známých sdružených podlahových těles má sdružené podlahové těleso 1 podle vynálezu v důsledku svých vlastností zamezujících vytváření klenutí značně lepší výsledky, přičemž se zejména zabrání tvorbě trhlin majících za následek porušení podlahové krytiny.

Podle dalších provedení mají strukturní prvky vícehranný nebo hvězdicový průřez, bránící tvorbě trhlin. Tyto strukturní prvky jsou s výhodou uspořádány tak, že nejkratší odstup mezi dvěma strukturními prvky se rozkládá mezi dvěma hranami strukturních prvků. Tyto hrany způsobují zmenšení tvorby trhlin.

Na obr. 3 je znázorněno sdružené podlahové těleso 1 s podlahovou krytinou z dlaždic 12. Podlahová krytina z dlaždic 12 je slepena s povrchem mazaniny 8 prostřednictvím stejného sdruženého podlahového tělesa 13,. Nosná deska 14 použitá k tomuto účelu je, pokud se týká svých strukturních prvků 15, vytvořena stejně jako nosná deska 4, přičemž však absolutní dimenzování je podstatně menší. Nosná deska 14 je provedena jako hlubokotažená plastová fólie. Výška strukturního prvku 15 u příkladu provedení, znázorněného na obr. 3, změřená nad základní deskou 16, činí přibližně jen asi 4 mm. Nosná deska 14 je na dolní straně rovněž spojena maltou 17 s horní stranou mazaniny 8, přičemž nosná deska 14 je opatřena průchody 18 pro průchod malty 17. Nosná deska 14 slouží jako oddělovací vrstva, aby možné deformace sdruženého podlahového tělesa 1, zejména jeho mazaniny 8, nemohly být dále přenášeny na podlahovou krytinu z dlaždic 12. Vrstva dlaždic 12 je celoplošně přilnuta na vrstvu sestávající z lepicí malty a tvoří tak komponentu, která převážně zachycuje působící síly, takže délkové změny a trhliny nemohou být přenášeny na vrstvu podlahové krytiny. Jak již bylo výše uvedeno, odehrávají se pohyby mazaniny 8 pro odstranění napětí pouze ve velikostech řádově vlasových trhlinek, takže tyto pohyby mohou být bez dalších opatření absorbovány nosnou deskou 14. Při velkých pohybech se vrstva malty 17 poruší tvorbou skupin dělicích ploch, způsobem popsaným výše u vrstvy mazaniny 8, avšak tuhá vrstva podlahové krytiny zůstává nepoškozena.

-6CZ 293487 B6

U dalšího neznázoměného příkladu provedení je nosná deska odpovídající nosné desce 14 opatřena otvory ve válcových částech svých strukturních prvků. Tím se přídavně nebo místo průchodů 18 vytvoří otvory, čímž vznikne struktura podobná voštinové struktuře, kterou může malta vnikat do oblasti nacházející se pod nosnou deskou.

Na obr. 4 je znázorněn pohled zdola na mazaninu 19 dalšího příkladného provedení. Potenciální oblasti zlomu, vytvořené jako zeslabené oblasti 20, 21 odpovídajícími strukturními prvky, na obr. 4 neznázoměnými, jsou na rozdíl od příkladu provedení, znázorněného na obr. 1 až 3, vytvořeny nikoli jako body, nýbrž jako linie. Tímto provedením je možno vytvořit dvě soustavy 10 dělicích ploch, jejichž podélné rozložení odpovídá podélnému rozložení zeslabených oblastí 20,

21. Vytvoření takové mazaniny 19 je výhodné, když se pro vytvoření sdružené mazaniny místo nosné desky 4, vytvořené z izolačního materiálu, použije plech. Pro vytvoření zeslabených oblastí 20. 21 jsou plechu přiřazeny vylisované a zahnuté strukturní prvky. Tím vzniknou mezi strukturními prvky průchody, kterými může mazanina 19 procházet pro slepeni s podkladem.

U příkladu provedení, znázorněného na obr. 5, jsou nosným deskám 22, znázorněným jen z části, přiřazeny dva různé strukturní prvky 23. 24. Strukturní prvky 23, 24 jsou na své horní straně opatřeny výstupkem 25 půlkulového tvaru. Výška výstupku 25 je stanovena tak, že odpovídá tloušťce mazaniny, takže výstupek 25 slouží jako východisko pro dimenzování tloušťky mazani20 ny. Stírací lištou dosedající na několik takových výstupků 25 je možno potom nalitou mazaninu stáhnout pro odstranění nadbytečné mazaniny. Tímto způsobem je zaručeno, že za prvé překrytí mazaninou nad nosnými deskami 22 bude mít konstantní tloušťku a za druhé se dosáhne optimálního překrytí mazaninou nad strukturními prvky 23, 24.

Strukturní prvky 23, 24 jsou dále na obvodu opatřeny svěracími chlopněmi 26. které upevňují plastové trubky 7 pro podlahové topení, vložené mezi strukturními prvky 23, 24, v jejich požadované poloze.

U dalšího neznázoměného provedení jsou v nosných deskách na jejich dolní straně provedeny 30 drenážní kanály. Tyto drenážní kanály jsou s výhodou provedeny jako dvě navzájem se křižující soustavy kanálů. Drenážní kanály jsou spojeny průchody s horní stranou nosné desky, přičemž průchody jsou dimenzovány tak, že je vyloučeno jejich ucpání maltou nebo mazaninou. Pomocí takové nosné desky je potom možno vyrobit sdružené podlahové těleso podle vynálezu, které je na dolní straně uspořádáno na těsnicí vrstvě, například na vrstvě živice, a proto je odvodňováno. 35 Při položení nosné desky na těsnicí vrstvu zůstanou drenážní kanály nevyplněny, a proto slouží k odvádění prosáklé vody.

Claims

1. Sdružené podlahové těleso s minerálně ztuhlou vrstvou malty (8, 17, 19) a s nosnou deskou 45 (4, 14, 22), sousedící s dolní stranou vrstvy malty (8, 17,19), která sestává v podstatě z plochého základního prvku (5, 16) a ze strukturních prvků (6, 15, 23, 24) v podstatě stejné výšky vystupujících nahoru a zasahujících do malty (8, 17, 19), přičemž překrytí (Ú) maltou nad vystupujícími strukturními prvky (6, 15, 23, 24) je dimenzováno tak, aby negativní struktury, vytvořené v maltě (8, 17, 19) strukturními prvky (6, 15, 23, 24), představovaly předem definované oblasti (20, 21) 50 zlomu pro odstranění vzniklých napětí, vyznačující se tím, že strukturní prvky (6,

15, 23, 24) jsou uspořádány s odstupem od sebe a vzhledem k základnímu prvku (5, 16) v pravidelném vzoru ajsou na něm vytvořeny, čímž jsou těmito strukturními prvky (6, 15, 23, 24) vytvořeny ve vrstvě malty (8, 17, 19) negativní struktury působící podobně jako perforace, takže

-7CZ 293487 B6 při vzniku napětí ve vrstvě malty (8, 17, 19) jsou negativní struktury výchozími body pro soustavy (10, 11, 20, 21) dělicích ploch rozkládajících se mezi nimi.

2. Sdružené podlahové těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že strukturní prvky (6, 15) nosné desky (4, 14) mají v rovinách řezu rovnoběžných s plošným rozložením základního prvku (5, 16) kruhový průřez.

3. Sdružené podlahové těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že strukturní prvky nosné desky (22) mají v rovinách řezu rovnoběžných s plošným rozložením základního prvku (5, 16) vícehranný nebo hvězdicový průřez.

4. Sdružené podlahové těleso podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že pro uspořádání strukturních prvků (6, 15, 23, 24) jsou upraveny tyto poměry:

- překrytí (ϋ) maltou nad horním okrajem strukturních prvků (6, 15, 23, 24) vůči výšce (H) strukturních prvků (6, 15, 23, 24) je menší než 1:1, zejména menší než 1:1,5, přičemž maximální překrytí (0) maltou činí 20 mm,

- výška (H) strukturních prvků (6, 15, 23, 24) vůči nejmenšímu odstupu (A) strukturních prvků (6, 15, 23, 24) od sebe je menší než 1:5, zejména 1:10, přičemž tento odstup (A) činí maximálně 200 mm.

5. Sdružené podlahové těleso podle jednoho z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že horní koncová plocha strukturních prvků (24) je zaoblena.

6. Sdružené podlahové těleso podle nároku 1, vyznačující se tím, že strukturní prvky jsou provedeny jako podélné prvky s protáhlým obdélníkovým průřezem.

7. Sdružené podlahové těleso podle nároku 6, vyznačující se tím, že uspořádání strukturních prvků v párech je provedeno navzájem přesazené o 90°, takže myšlené prodloužení jednoho strukturního prvku v jeho podélném rozložení se protíná se středem sousedního strukturního prvku, uspořádaného kolmo k němu.

8. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 7, vyznačující se t í m , že základní prvek (5, 16) nosné desky (4, 14) je opatřen průchody (18).

9. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků laž8, vyznačující se t í m, že nosná deska (4) sestává z izolačního materiálu.

10. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků laž8, vyznačující se tím, že nosná deska je vyrobena z plechu, přičemž strukturní prvky jsou provedeny jako vyhnuté části plechu.

11. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků laž8, vyznačující se t í m, že nosná deska (14) je provedena jako hlubokotažená plastová fólie.

12. Sdružené podlahové těleso podle nároku 11, vyznačující se tím, že strukturní prvky (15) hlubokotažené plastové fólie (14) jsou opatřeny otvory pro průchod malty.

13. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že nosná deska (4, 14) má tvar čtyřúhelníku, zejména čtverce, a je opatřena okrajovými prvky, podél nichž se pro pokrytí větších ploch podlahy navzájem může spojit více

-8CZ 293487 B6 takových desek, přičemž vždy dvě obvodové strany jedné nosné desky (4, 14, 23, 24) jsou opatřeny jedním spojovacím prvkem a další dvě obvodové strany dalším, komplementárně vytvořeným, spojovacím prvkem.

14. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že khorní straně vrstvy malty (8) kumístění tuhé podlahové krytiny (12) je připojeno další sdružené podlahové těleso (13), přičemž na horní straně vrstvy malty (17), uspořádané na nosné desce (14), je upravena tuhá podlahová krytina (12).

15. Sdružené podlahové těleso podle jednoho nebo několika z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že určitý počet strukturních prvků (24) je na horní straně opatřen prvkem (25) vystupujícím nahoru, jehož výška odpovídá tloušťce překrytí mazaninou.

16. Sdružené podlahové těleso podle nároku 15, vyznačující se tím, že prvek je vytvořen jako výstupek (25) půlkulového tvaru.