CZ293085B6 - Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník - Google Patents

Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník Download PDF

Info

Publication number
CZ293085B6
CZ293085B6 CZ20002235A CZ20002235A CZ293085B6 CZ 293085 B6 CZ293085 B6 CZ 293085B6 CZ 20002235 A CZ20002235 A CZ 20002235A CZ 20002235 A CZ20002235 A CZ 20002235A CZ 293085 B6 CZ293085 B6 CZ 293085B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
fertilizers
substances
aluminum
ammonium
fertilizer
Prior art date
Application number
CZ20002235A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ20002235A3 (cs
Inventor
Miroslav Ing. Markvart
Pavel Ing. Matoušek
Květuše Ing. Csc. Jirátová
Milan Ing. Soukup
Original Assignee
Ústav anorganické chemie AV ČR
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ústav anorganické chemie AV ČR filed Critical Ústav anorganické chemie AV ČR
Priority to CZ20002235A priority Critical patent/CZ293085B6/cs
Publication of CZ20002235A3 publication Critical patent/CZ20002235A3/cs
Publication of CZ293085B6 publication Critical patent/CZ293085B6/cs

Links

Landscapes

  • Fertilizers (AREA)

Abstract

Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník spočívá v tom, že se na sloučeniny obsahující hliník ve formě kationtů, buď samotné nebo ve směsi s látkami, jako jsou hnojiva nebo suroviny při výrobě hnojiv používané, působí při teplotě 10 až 200 .degree.C, po dobu 5 min až 8 hodin hydroxylovými ionty o takové koncentraci, aby výsledné pH reakční směsi leželo v mezích 4 až 10, a vzniklá hmota samotná nebo po přídavku dalších látek se dále upravuje sušením, mletím, tvarováním.ŕ

Description

Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník.
Dosavadní stav techniky
Průmyslová hnojivá jsou ve své podstatě soli anorganických kyselin. Tyto složky přijímají ze vzduchu vlhkost v závislosti na tenzi vodní páry a teplotě okolního prostředí (jsou hygroskopické). Proto jedním z nej důležitějších požadavků na průmyslové hnojivo je požadavek na jeho dobrou skladovatelnost, což znamená, že během skladování nesmí v hnojivu probíhat fyzikálněchemické procesy, jejichž důsledkem by bylo spékání hnojivá (obecně tvrdnutí). Příčinou tvrdnutí je právě hygroskopičnost složek průmyslových hnojiv. Hygroskopičnost hnojiv (sorpce vody) závidí na řadě parametrů, jako jsou počáteční vlhkost hnojivá, vodní kapacita hnojivá (množství vody, které může hnojivo sorbovat, aniž by docházelo k jeho roztěkání či změknutí), velikost částic hnojivá, obsah prachových složek a fyzikální vlastnosti zrn hnojivá, jako jsou jeho měrný povrch a porézní struktura.
Průmyslová hnojivá jsou proto vyráběna ve formě částic co nejkompaktnějších, s tvrdými, málo plastickými zmy. Sorpce vody hnojivém se však zejména potlačuje přídavkem nehygroskopických materiálů nebo sorpčních hmot, které chrání povrch částic před působením okolního prostředí. Používá se jemně mletá křemelina a/nebo fosfority, anhydrit (sádra) nebo různé odpady z průmyslového zpracování rostlinných a živočišných surovin aj. Někdy se povrch hnojiv olejuje nebo voskuje. Podle patentu US 3 953 192 (1976) lze v podstatné míře zabránit nežádoucím pochodům při skladování hnojiv též nanesením povlaku hydroxidu hlinitého na granule hnojivá.
Podstata vynálezu
Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník, který spočívá v tom, že se na sloučeniny obsahující hliník ve formě kationtu buď samotné, nebo ve směsi s látkami jako jsou hnojivá nebo suroviny při výrobě hnojiv používaném působí při teplotě 10 až 200 °C, po dobu 5 min až 8 hodin hydroxylovými ionty o takové koncentraci, aby výsledné pH reakční směsi leželo v mezích 4 až 10.
Jako sloučeniny obsahující hliník se použijí látky mající hliník vázaný ve formě kationtu, vybrané ze skupiny zahrnující dusičnan hlinitý, síran hlinitý, kamenec amonnohlinitý, kamenec draselnohlinitý, octan hlinitý a další.
Jako zdroj hydroxylových iontů se použijí látky, které hydroxylové ionty obsahují, zejména hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid hořečnatý, hydroxid vápenatý a další, nebo látky, které při zavedení do reakčního prostředí hydroxylové ionty tvoří, a současně do reakčního prostředí dodávají amonné ionty, jako jsou amoniak, močovina, uhličitany amonné, ethanolamin aj·
Při přípravě hnojiv z látek obsahujících hliník ve formě kationtu podle vynálezu vzniká jejich reakcí s hydroxylovými ionty hydroxid hlinitý, který se stává nedílnou součástí intimní struktury hnojivá. Hydroxid hlinitý přítomný ve struktuře hnojivá přispívá k celkové stabilizaci hnojivá z hlediska jeho fyzikálně-chemických a mechanických vlastností a usnadňuje formování vzniklé hmoty do žádoucího tvaru. Svými sorpčními vlastnostmi a porézní strukturou příznivým způsobem ovlivňuje uvolňování živin do půdy (potrahovaný účinek hnojení), čímž se došili dlouhodobého hnojivého účinku a zároveň zrovnoměmění koncentrace živin v půdách mezi jednotlivými
-1 CZ 293085 B6 aplikovanými dávkami hnojiv spolu s jejich úplnějším využitím ve výživě rostlin. Zabudování hydroxidu hlinitého do struktury hnojiv umožňuje využít pro tyto účely rovněž i odpadní látky s obsahem hliníku.
Vzniklá stabilizovaná hmota buď samotná, nebo po přípravku dalších látek, jako jsou hnojivá nebo suroviny při výrobě hnojiv používané, se tvaruje formováním do částic vhodného rozměru nebo po zahuštění na požadovanou viskozitu postupy běžnými pro koncovou úpravu hnojiv, ke kterým náleží sušení, mletí, třídění, granulace a další.
Sloučeniny obsahující hliník ve formě kationtu a látky zpravidla jako hnojivá nebo jako suroviny k jejich přípravě používané se mísí v kvantitativních poměrech potřebných k dosažení požadovaného obsahu a zastoupení jednotlivých živin, stabilizačního účinku a fyzikálně-mechanických vlastností produkovaného hnojivá.
Další látky zpravidla jako hnojivá nebo při výrobě hnojiv používané, jsou látky obsahující ionty amonné, dusičnanové, hořečnaté, vápenaté, draselné, fosforečné nebo další biogenní a stopové prvky důležité pro výživu rostlin.
Způsob podle vynálezu zahrnuje tedy jednoduchou, technologicky nenáročnou cestu bezodpad20 kové přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník ve formě kationtu. Využití odpadních látek s obsahem hliníku k přípravě hnojiv, jmenovitě kamence amonnohlinitého odpadajícího při sanaci technologických roztoků po hydrochemické těžbě uranu kyselinou sírovou, přinese navíc i významné ekonomické a ekologické efekty.
Příklady provedení vynálezu
Dále je vynález blíže vysvětlen na příkladech provedení.
Příklad 1
Do tříhrdlé skleněné baňky o objemu 500 ml, opatřené zpětným chladičem, bylo předloženo 57 ml čpavkové vody o koncentraci 25 % NH3, do které bylo postupně za intenzivního míchání 35 přidáno 113 g síranu amonnohlinitého dodekahydrátu, tj. kamence amonnohlinitého (0,25 mol) a takto vzniklá reakční směs byla postupně ohřátá na teplotu 95 °C. Reakční směs byla míchána 1 hodinu a poté k ní bylo za míchání přidáno 80 g dusičnanu amonného a 44,5 g jemně mletého dolomitického vápence. Výsledná směs byla vyjmuta z nádoby, sušena při teplotě 130 °C po dobu 2 hodin a po vychladnutí byla sušina rozdrcena na částice 0,8 až 3 mm. Chemická analýza 40 produktu ukázala, že směs obsahuje 20 % N, 7,6 % S, 3,2 % Al, 6,5 % CaO a 4,55 % MgO.
Příklad 2
Do laboratorního hnětáku bylo předloženo 453 g kamence amonnohlinitého, který se ohřál na teplotu 95 °C. Do taveniny bylo přidáno 90 g močoviny a směs byla po ohřátí na 105 °C míšena po dobu 5 hodin. Vznikla hmota medovité konsistence, do které bylo přidáno 320 g dusičnanu amonného a 178 g dolomitického vápence. Po 15 minutách míšení hmoty při teplotě 98 °C byl hněták zastaven, hmota vyjmuta a protlačena extrudérem na částice o průměru 3 mm, usušena při
150 °C a po vychladnutí byly extrudáty nalámány na délku částic v rozmezí 2 až 4 mm. Chemická analýza hmoty ukázala, že obsahuje 20,1 % celkového N, z čehož je 13,5 % dusíku vázaného v NH4 a 6,6 % v dusičnanu, 4,0 % S, 4,7 % MgO, 6,5 % CaO a 3,2 % Al.
Příklad 3
V tříhrdlé skleněné baňce o objemu 500 ml, opatřené zpětným chladičem, se při teplotě 170 °C roztavilo 80 g dusičnanu amonného. Do taveniny se za intenzivního míchání přidalo 113 g kamence amonnohlinitého (0,25 mol) a její teplota byla upravena na hodnotu 100 °C. Pak se postupně přivádělo 16,5 1 plynného amoniaku. Reakční směs byla míchána 15 minut a poté k ní bylo přidáno 44,5 g jemně mletého dolomitického vápence. Výsledná směs byla vyjmuta z nádoby, sušena při teplotě 130 °C po dobu 2 hodin a po vychladnutí byla sušina rozdrcena na částice 0,8 až 3 mm. Podle chemické analýzy obsahovala sušina 20,4 % N, 7,3 % S, 3,2 % Al, 6,4 % CaO a 4,6 % MgO.
Příklad 4
Do tříhrdlé skleněné baňky o objemu 500 ml, opatřené zpětným chladičem, se předložilo 126 ml HNO3 o koncentraci 40 % hmotn., přidalo se 113 g kamence amonnohlinitého a při teplotě 50 °C byl do směsi zaváděn amoniak v celkovém množství 24 1. Reakční směs byla míchána 15 minut a poté k ní bylo přidáno 44,5 g jemně mletého dolomitického vápence. Viskozita výsledného produktu byla upravena odpařováním při teplotě 120 °C tak, aby produkt po ochlazení na povrchu rotujícího válce (20 °C) tvořil tuhé granule. Podle chemické analýzy granule obsahovaly 20,2 % N, 7,3 % S, 3,4 % Al, 6,2 % CaO a 4,5 % MgO.
Příklad 5
Do kádinky o objemu 500 ml bylo předloženo 113 g kamence amonnohlinitého, který byl následně zahřát na teplotu 98 °C. K vzniklé tavenině bylo za intenzivního míchání postupně přidáno v malých dávkách celkem 55,5 ml vodního roztoku KOH s hmotnostním poměrem KOH:H2O = 1. Po 5 minutách míchání bylo ke směs přidáno 80 g dusičnanu amonného a po dalších 10 minutách míchání 21,2 g jemně sráženého dolomitu MgCO3. Výsledná směs byla ještě 15 minut míchána a poté vyjmuta z kádinky a sušena 3 hodiny při teplotě 145 °C. Po vychladnutí hmoty byla směs nadrcena na částice o velikosti 0,8 až 3 mm. Chemickou analýzou bylo stanoveno, že hmota obsahuje 15,5 % N, 7,9 % S, 17,4 % K2O, 5 % MgO a 3,2 % Al.
Příklad 6
Do tříhrdlé skleněné baňky o objemu 500 ml, opatřené zpětným chladičem, bylo předloženo 100 ml vody a 24,5 ml kyseliny dusičné o koncentraci 60 % hmotn. Směs byla zahřáta na 80 °C a za míchání a ohřevu postupně přidáván kamenec draselnohlinitý v množství 150 g. Po jeho úplném rozpuštění byl při téže teplotě do roztoku zaváděn po dobu 30 min. plynný amoniak v celkovém množství 28 1.
Výsledná směs byla z baňky vyjmuta a usušena při 150 °C do konstantní hmotnosti. Sušina byla po vychladnutí nadrcena na zrna o velikosti 0,8 až 3 mm.
Chemickou analýzou bylo stanoveno, že produkt obsahuje 16,4 %N, 15 % S, 10,9 %K2O a 6,2 % Al.
Příklad 7
V kádince o objemu 500 ml bylo ve 200 ml vody rozpuštěna při 50 °C navážka 300 g krystalického dusičnanu hlinitého. Po té byla teplota zvýšena na 90 °C a za intenzivního míchání směsi postupně zaváděn amoniak v množství celkem 46,5 1.
-3CZ 293085 B6
Vzniklá hmota byla přenesena na porcelánovou misku a po dobu 3 h sušena při 150 °C. Po vychlazení byla nadrcena na částice o velikosti 0,8 až 3 mm, u kterých byl analyticky stanoven obsah N 27,85 % a AI 8,9 %.
Příklad 8
Protrahovaný účinek hmoty připravené podle příkladu 2 byl ověřen na základě porovnání uvolňoío vání iontů do roztoku hodnoceného podle vodivosti vodného roztoku, která simulovala změnu hnojivých účinků s časem. Porovnání bylo provedeno s modelovým hnojivém skládajícím se z podvojné soli síranu amonného a dusičnanu amonného. V následující tabulce jsou uvedeny získané výsledky:
Vodivost, pS
Čas, min 0 1 2 10 30 60
Srovnávací sůl (NHO2SO4.2NH4NO3 0,04 2,25 4,0 4,5 4,75 4,75
Hmota dle příkladu 2 0,04 0,75 1,1 2,5 2,75 2,8
Z výsledků je zřejmé, že hmota připravená podle vynálezu uvolňuje amonné a dusičnanové ionty podstatně pomaleji než komerční hnojivo, čistá podvojná sůl síranu amonného a dusičnanu amonného. Jde o stabilizační účinek amorfního hydroxidu hlinitého, který svými sorpčními schopnostmi a porézní strukturou působí jako retardér uvolňování těchto iontů do roztoku, čímž 20 přispívá k rovnoměrnějšímu, časově rozloženému hnojivému účinku hmot připravených podle vynálezu.
Průmyslová využitelnost
Způsob podle vynálezu lze použít pro přípravu hnojiv zlepšených fyzikálně-chemických a mechanických vlastností z látek obsahujících hliník ve formě kationtu, například z kamence amonnohlinitého odpadajícího při sanaci hydrochemické těžby uranu.

Claims (8)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník, vyznačený tím, že se na sloučeniny obsahující hliník ve formě kationtu buď samotné, nebo ve směsi s látkami jako jsou hnojivá nebo suroviny při výrobě hnojiv používané, působící při teplotě 10 až 200 °C, po dobu 5 min až 8 hodin, hydroxylovými ionty o takové koncentraci, aby výsledné pH reakční směsi
    40 leželo v mezích 4 až 10.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že jako látka obsahující hliník ve formě kationtu se použije kamenec amonnohlinitý.
    45
  3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že jako zdroj hydroxylových iontů se použijí látky, které hydroxylové ionty buď obsahují, nebo při zavedení do reakčního prostředí hydroxylové ionty tvoří.
  4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačený tím, že jako zdroj hydroxylových iontů se použijí 50 látky dodávající do reakčního prostředí současně ionty amonné, jako jsou plynný amoniak, hydroxid amonný, močovina nebo uhličitany amonné.
    -4CZ 293085 B6
  5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že sloučeniny obsahující hliník ve formě kationtu a látky jako jsou hnojivá nebo suroviny při výrobě hnojiv používané se mísí v kvantitativních poměrech potřebných k dosažení požadovaného obsahu a zastoupení jednotlivých živin, stabilizačního účinku a fyzikálně-mechanických vlastností produktu.
  6. 6. Způsob podle nároku 1,vyznačený tím, že látkami jako jsou hnojivá nebo suroviny při výrobě hnojiv používané, jsou látky obsahující ionty amonné, dusičnanové, hořečnaté, vápenaté, draselné, fosforečné nebo další biogenní a stopové prvky důležité pro výživu rostlin.
  7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačený tím, že vzniklá hmota se tvaruje buď přímo, nebo po zahuštění na požadovanou viskozitu zpracuje postupy běžnými pro koncovou úpravu průmyslových hnojiv.
  8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že vzniklá hmota samotná nebo po přídavku dalších látek, jako jsou hnojivá nebo suroviny při výrobě hnojiv používané, se suší a/nebo mele a/nebo tvaruje.
CZ20002235A 2000-06-16 2000-06-16 Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník CZ293085B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20002235A CZ293085B6 (cs) 2000-06-16 2000-06-16 Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20002235A CZ293085B6 (cs) 2000-06-16 2000-06-16 Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20002235A3 CZ20002235A3 (cs) 2002-02-13
CZ293085B6 true CZ293085B6 (cs) 2004-02-18

Family

ID=5471026

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20002235A CZ293085B6 (cs) 2000-06-16 2000-06-16 Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ293085B6 (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
CZ20002235A3 (cs) 2002-02-13

Similar Documents

Publication Publication Date Title
PL231027B1 (pl) Sposób wytwarzania granulowanego nawozu wapniowego i/ lub wapniowo-magnezowego pojedynczego lub wieloskładnikowego
US10865158B2 (en) Granular fertilizers comprising macronutrients and micronutrients, and processes for manufacture thereof
CN1034657C (zh) 包膜缓释肥料及其制法
RU2455270C2 (ru) Гранулированное удобрение, содержащее водорастворимые формы азота, магния и серы, и способ его получения
RS51732B (sr) Azotno-sumporno đubrivo koje sadrži krečnjak i postupak za njegovo dobijanje
PL241460B1 (pl) Kompozycja nawozu wieloskładnikowego w postaci granulek oraz sposób jej wytwarzania
CN115991997B (zh) 一种用于草原修复的土壤调理剂及其制备方法
CZ293085B6 (cs) Způsob přípravy hnojiv z látek obsahujících hliník
NL2029962B1 (en) Disaggregable granulated calcium and/or magnesium and potassium fertilizer and method of obtaining thereof
CN1371345A (zh) 含硫代硫酸铵的肥料
RU2097365C1 (ru) Состав комплексного удобрения и способ его получения
JP4966499B2 (ja) 窒素肥料組成物
PL236496B1 (pl) Sposób wytwarzania granulowanego nawozu gipsowego
RU2299856C1 (ru) Способ получения гранулированного карбоната кальция
RU2407721C1 (ru) Способ получения гранулированного сложного минерального удобрения
WO2026057810A1 (en) A fertilizer particle comprising ammonium nitrate
PL232717B1 (pl) Sposób wytwarzania granulowanego nawozu mineralnego wapniowego
PL247179B1 (pl) Sposób wytwarzania aglomeratu z odpadowych strużyn garbarskich
PL247177B1 (pl) Sposób wytwarzania aglomeratu z odpadowych strużyn garbarskich
JP4480477B2 (ja) 造粒窒素肥料の製造方法
JPS6339551B2 (cs)
RU2285684C1 (ru) Способ получения гранулированного карбамида
CS260909B1 (cs) Způsob aglomerace uhličitanů vápníku a hořčíku pro hnojení
PL228490B1 (pl) Sposób wytwarzania wapniowego nawozu zawiesinowego poprawiającego jakość gleby
PL233472B1 (pl) Sposób wytwarzania granulowanego nawozu mineralnego wapniowo - magnezowego

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20150616