CZ292496B6 - Spárová spojovací vložka, výztužný rozpěrný systém a stavební tvárnicový systém pro stěnovou konstrukci - Google Patents

Abstract

Řešení se týká spárové spojovací vložky (31) a výztužného rozpěrného systému pro uložení a vyztužení množiny tvárnic (11) ve stěně. Tyto tvárnice (11) obsahují dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy (13) a čtyři přiléhající obvodové plochy (15) tvořící spojitý obvodový okraj (21), který je v podstatě konkávní, čímž odpovídající hrany (17) bočních ploch (13) ohraničují vnější břit (21b) podél protilehlých stran každé této obvodové plochy. Systém obsahuje dvojici protínajících se rozpěrných prostředků vytvořených z jednoho kusu. Každý rozpěrný prostředek obsahuje dvojici ve společné rovině ležících okrajových členů (33, 34, 45) předepsané tloušťky, přizpůsobených tak, aby spočívaly na vnějších břitech (21b) obvodového okraje (21) tvárnice (11) podél přiléhající obvodové plochy (15) tvárnice (11) k jejímu oddělení od další tvárnice (11).ŕ

Description

Spárová spojovací vložka, výztužný rozpěrný systém a stavební tvárnicový systém pro stěnovou konstrukci

Oblast techniky

Vynález se týká tvárnicového stěnového konstrukčního systému a jeho součástí, obsahujícího výztužný spárový rozpěrný systém a v něm použitou mezilehlou spojovací vložku.

Vynález má zvláště použití při stavění stěn ze skleněných tvárnic, ale není omezen na stěny stavěné z těchto tvárnic, přičemž může byt rovněž použitý ve stěnách sestavovaných z jiných druhů tvárnic.

Dosavadní stav techniky

Se zvláštním zřetelem na konstrukci stěn ze skleněných tvárnic se používá množství různých druhů stavebních systémů, z nichž každý má své vlastní výhody a nevýhody, v důsledku zvláštních a poněkud jedinečných vlastností skleněných tvárnic.

Jedním z charakteristických znaků konstrukce stěny ze skleněných tvárnic, který je činí zvýšeně oblíbenými, je jejich vysoká estetická přitažlivost. To je zvyšováno použitím modulárních tvárnic, v podstatě identické velikosti a tvaru, které jsou vázány v pravoúhlé matrici v protikladu k přesazené vazbě, které se dává přednost pro cihelné zdivo, aby se udržela jeho pevnost. Následně, vazba skleněných tvárnic v pravoúhlé matrici obecně vyžaduje párové vyztužení mezi tvárnicemi k udržování její pevnosti.

U skleněných tvárnic se používají dvě hlavní pojivá, jmenovitě malta a silikonové těsnění. U malty může být dosaženo poměrně silného spojení, avšak vzhled maltových spojů ve stěně ze skleněných tvárnic se výrazně lisí od vzhledu silikonových spojů, a tak tyto typy pojivá působí svým vzhledem různě na různé lidi.

Silikon může zajistit esteticky působivý spoj mezi skleněnými tvárnicemi, protože má barvu podobnou jako sklo, nebo je schopen obarvení na jakoukoli žádoucí barvu, a může být použit s méně rozměrnými spárami, takže tato spojení neruší vzhled skleněných tvárnic.

U obou typů pojivá je třeba se přizpůsobit roztahování a smršťování skleněných tvárnic se změnami teploty. To je hlavním problémem tam, kde je potřeba stěnu ze skleněných tvárnic připojit buď k rámu anebo ke stěně z nějakého jiného materiálu, který má odlišnou míru tepelné roztažnosti. Protože sklo je extrémně křehké, tato roztažnost může vést k praskání skleněných tvárnic samotných nebo daných spojů, pokud nedojde k přizpůsobení se této roztažnosti. V důsledku toho získal při konstrukci stěn ze skleněných tvárnic oblibu modulární rámový systém, ve kterém je matrice stěny ze skleněných tvárnic budována uvnitř obdélníkového rámu předem stanovené velikosti, která umožňuje umístění dutiny mezi rozhraním obvodu stěny ze skleněných tvárnic a vnitřním povrchem rámu samotného podél stojek, horní a dolní části daného rámu. Dutina podél stojek může být vyplněna vhodným flexibilním médiem jako je polystyrénová pěna, která umožňuje roztahování a smršťování skleněných tvárnic uvnitř rámu.

Řada těchto rámů stěn ze skleněných tvárnic může být sestavena a vzájemně propojena pro vytvoření matrice z rámů stěn ze skleněných tvárnic, které zase tvoří kompozitní stěnu příslušné velikosti.

Bez ohledu na přijetí těchto typů rámových systémů pro ukládání skleněných tvárnic, stále je zde ještě potřeba vyztužit spoje vzhledem k požadované kolmé vazbě tvárnic. Je tomu tak zejména

- 1 CZ 292496 B6 při použití silikonu jako pojivá, které jednoduše nemá stejné přirozené pevnostní vlastnosti jako malta. Dokonce i při zvýšených pevnostních vlastnostech malty je stále ještě nezbytné použít určitého druhu výztuže při jejím použití jako pojivá, zejména u vnějších stěn.

V případě konstrukce stěny s použitím malty byl jako pojivo používán prut pozinkované oceli o průměru 6 mm, který je uložen uvnitř vrstvy malty pro vyztužení vazby. V případě konstrukce stěny s užitím silikonu jako pojivá bylo shledáno, že je nezbytné použít silnější výztuž, jako je např. pozinkovaná plochá tyč 50 mm x 3 mm, která je umístěna ve spárách spojů pomocí složitých upevňovacích způsobů.

Dalším problémem s kladením skleněných tvárnic je potřeba docílit a udržovat pravoúhlou vazbu, aby se zajistil čistý estetický vzhled. Ačkoliv dosažení přímých vodorovných spojů je relativně jednoduché u většiny technik kladení tvárnic, ať je to kladení cihel či skleněných tvárnic, dosažení přímých a čistých svislých spojů je daleko obtížnější. V důsledku toho se stalo 15 v celém odvětví běžnou praxí používat vložky k přesnému rozmístění tvárnic jak vodorovně, tak svisle, k dosažení čistých, přímých a spojitých spár mezi tvárnicemi podél příslušných spojů.

Aby se vyhovělo jak vyztužovacím, tak rozmisťovacím požadavkům na konstrukci stěny ze skleněných tvárnic, rozvinuly se konstrukce vložek.

Se zřetelem na konstrukci stěny ze skleněných tvárnic s použitím malty jako pojívaje třeba, aby tyto vložky byly dosti tlusté a objemné, aby se dosáhlo standardních 10 mm spár mezi skleněnými tvárnicemi, zavedených u maltových spojů, zatímco při užití silikonu jako pojivá jsou vložky daleko tenčí, což vyžaduje, aby měly složitější konstrukci. Složitost konstrukce vložek je 25 z části důsledkem přizpůsobivých výztužných členů a z části složitého tvaru přilehlých obvodových ploch skleněných tvárnic.

Z tohoto hlediska typická skleněná tvárnice obsahuje dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy, které se stávají vystavenými líci tvárnice a čtyři přiléhající obvodové plochy, které kolmo 30 přiléhají k odpovídajícím hranám bočních ploch.

Styčné okraje každé z těchto bočních ploch vzájemně plynule kolmo přiléhají a formují spojitý obvodový okraj tvárnice, který je na každém svém rohu konvexně zakřiven. Avšak, profil obvodového okraje je v podstatě konkávní, čímž odpovídající okraje bočních ploch každý 35 ohraničují vnější břit podél protilehlých stran každé obvodové plochy, stejně jako středový vnitřní břit, umístěný mezi protilehlými bočními plochami každé obvodové plochy. Tento vnitrní břit probíhá spojitě podél obvodové hrany tvárnice na každé z bočních ploch jí tvořících.

Důsledkem menšího vyztužení vyžadovaného u maltových spojů, je konstrukce vložek pro 40 konstrukcí stěny ze skleněných tvárnic používající tento typ pojivá poměrně jednoduchá a v důsledku toho je na trhu k dispozici široká paleta vložek pro tento účel. Jeden z lepších typů vložek k tomuto účelu je předmětem australského patentu č. 608 220.

V případě konstrukce stěny ze skleněných tvárnic s užitím silikonu jako pojivá, důsledkem 45 sníženého požadavku na šířku spáry mezi tvárnicemi, typicky v rádu 3 mm, a zvýšených požadavků na vyztužení, je konstrukce vložek mnohem složitější. Dva systémy, které se nejběžněji používají v oboru v Austrálii jsou předmětem australského patentu č. 637 665 a australského patentového popisu č. 29 361/89. Oba tyto systémy, ačkoliv se staly oblíbenými, nesou sebou stále ještě značné nevýhody.

V případě australského patentu č. 637 665 je vložka a výztužný člen jedno a totéž, v tomto případě je člen vytvořen z poddajného plastového materiálu jako je například poddajný polvinylchlorid. Tento člen je dodáván v předepsaných délkách, které překlenují celý vodorovný spoj, odříznutých z velké role. Bohužel, důsledkem poddajné povahy materiálu vložky, vyztužení

-2 CZ 292496 B6 není tak pevné, jak může být dosaženo užitím kovových výztužných tyčí, a tak použití tohoto typu konstrukce stěn ze skleněných tvárnic je omezeno v podstatě na interiérové stěny, u kterých náročnost příčného zatížení není tak kritická jako u vnějších stěn. Dále, pro vytvoření svislých spár mezi tvárnicemi jsou řezány a vkládány mezi tvárnice oddělené délky daného členu. Oddělená povaha svislých vložek vsak nezajišťuje žádné dodatečné pevnostní vlastnosti, a tak tyto členy fungují jedině jako vložka, ale nějako výztuha.

V případě australského patentového popisu č. 29 361/89, který popisuje to, co je obecně známo jako systém Steckfix (obchodní známka), tento systém překonává do značné míry omezené zatížení předchozího systému použitím ploché kovové tyče jako výztužného prvku a oddělených plastových vložek, které jsou spojeny s touto tyčí pro rozdělení spár. Přirozená pevnost kovové ploché tyče významně zvyšuje zatěžovací vlastnosti stěny ze skleněných tvárnic postavené · v souladu s tímto systémem, a tudíž takové stěny mohou být použity uvnitř i venku. Problém tohoto systému je však v tom, že vložky, které se připojují k ploché kovové tyči, umožňují rozmístění pouze v jednom směru.

V případě plochých kovových tyčí, které jsou uspořádány vodorovně, vložka která je připojena k tyči je schopna pouze rozdělovat vodorovné spáry a je tudíž potřebná nějaká samostatná vložka pro rozdělení svislých spár. Naopak, jestliže budou tyče uspořádány svisle, jsou potřebné samostatné vložky k začistění rozdělení vodorovných spár. Opět, když jsou tyto samostatné vložky odděleny od vložek připojených k výztužné kovové tyči, nepřispívají vůbec k zatěžovacím vlastnostem dané stěny.

Další nevýhodou tohoto systému je, že se pouze jedna strana vložky přizpůsobuje složitému tvaru profilu obvodové plochy skleněné tvárnice, druhá strana vložky se vlivem uložení ploché tyče nepřizpůsobuje složitému tvaru profilu obvodové plochy. Tudíž, maximální pevnost, jež by jinak mohla být získána od dané tyče, pokud by bezprostředněji zabírala s přilehlými plochami obou přilehlých tvárnic, není dosažena.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je umožnit konstrukci stěn z tvárnic se zvýšenými zatěžovacími požadavky při současném zajištění přesného rozmístění tvárnic jak podél svislých, tak vodorovných spár.

V souladu s jedním hlediskem tohoto vynálezu je zajištěna spárová spojovací vložka pro uložení a vyztužení množiny tvárnic v matrici pro stěnovou konstrukci, přičemž tyto tvárnice jsou typu, který obsahuje dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy a čtyři přiléhající obvodové plochy kolmo přiléhající k odpovídajícím hranám bočních ploch ajejich vzájemně styčné okraje tvoří spojitý obvodový okraj tvárnice, a profil obvodového okraje je v podstatě konkávní, přičemž odpovídající okraje bočních ploch ohraničují vnější břit podél protilehlých stran každé této obvodové plochy; kde spárová spojovací vložka obsahuje:

dvojici protínajících se a integrálních rozpěmých prostředků, každý tento rozpěmý prostředek obsahuje dvojici ve společné rovině ležících okrajových členů předepsané tloušťky, přizpůsobených, aby spočívaly v postavení vedle sebe s vnějšími břity obvodového okraje tvárnice podél sousedícího zakončení koncové plochy tvárnice, k jejímu oddělení od další tvárnice nebo plochy uspořádané přilehle k této tvárnici a propojující žebrovou část pro vzájemné propojení rozpěmých prostředků do jednoho kusu;

-3 CZ 292496 B6 kde jsou tyto rozpěmé prostředky zvláště přizpůsobeny k uložení apřídržnému uspořádání podlouhlého výztužného členu ve společné rovině s jedněmi z těchto rozpěmých prostředků a kolmo k druhým rozpěmým prostředkům.

Přednostně je vnější plocha každého okrajového členu jedněch nebo druhých rozpěmých prostředků zúžena směrem dovnitř, od vnitřního konce okrajového členu k jeho vnějšímu konci. Tímto způsobem mohou být vložky použity v konstrukci zakřivené stěny, čímž zúžení vnější plochy směrem dovnitř zabraňuje, aby vložka vyčnívala směrem ven ze stěny, k čemuž by jinak v nepřítomnosti takového zúžení došlo.

Přednostně je v jedné podobě párové spojovací vložky žebrový díl skloněn směrem k jedné straně těchto rozpěmých prostředků, a obsahuje vnější plochu v podstatě doplňkového tvaru k přilehlému povrchu obvodové plochy přilehlé tvárnice, čímž je profil této vnější plochy v podstatě konvexní k uložení mezi vnější břity přímočaře vyrovnaných vnějších břitů, a vnitřní 15 zahloubený povrch pro záběr se párovou spojovací vložkou a její připojení k podélnému výztužnému členu pro jeho uložení uvnitř mezer matrice vytvořené těmito tvárnicemi.

V další přednostní podobě párové spojovací vložky, jsou druhé rozpěmé prostředky přednostně vytvořeny s dvojicí protilehlých příčných drážek ve spojení s prvními rozpěmými prostředky, podélná velikost každé z těchto drážek je příslušně uspořádána v rovnoběžném zarovnání s každým okrajovým členem prvních rozpěmých prostředků, tyto drážky mají velikost a tvar pro přídržné uložení protilehlých okrajů podélného výztužného členu.

Další podobou párové spojovací vložky je přednostně spárová spojovací vložka pro rozmístění 25 koncového párového spojení, v němž jedny rozpěmé prostředky vystupují z druhých rozpěmých prostředků pouze na jedné straně vložky, protilehlá strana párové spojovací vložky je rovinná pro záběr s rovinným povrchem přilehlým k zakončení dané tvárnice.

V této další podobě párové spojovací vložky je přednostně žebrový díl opatřen jedním anebo 30 více otvory, k usnadnění upevnění párové spojovací vložky ke přilehlému rovinnému povrchu.

V této další podobě párové spojovací vložky je přednostně žebrový díl opatřen středovým otvorem, kterým může procházet podélný výztužný člen.

V jedné podobě párové spojovací vložky je přednostně spárová spojovací vložka pro mezilehlé spojení, kde je vzájemně propojující žebrová část vytvořena se středovou podélnou drážkou podél svého vnějšího povrchu k uložení středového vnitřního břitu vytvořeného mezi protilehlými stranami každé obvodové plochy dvojice přilehlých tvárnic, jež jsou přímočaře vyrovnány, přičemž vnitřní břit každé tvárnice probíhá nepřerušovaně podél obvodového okraje 40 každé tvárnice.

V jedné své podobě je mezilehlá spárová spojovací vložka přednostně opatřena množinou směrem ven vyčnívajících rozpěmých jazýčků, uspořádaných podél vnějšího povrchu vzájemně propojující žebrové části ve spojení žebrové části s jedněmi rozpěmými prostředky, tyto rozpěmé jazýčky šikmo vystupují z okraje směrem dovnitř od každého okrajového členu pro záběr s konkávním povrchem obvodové plochy přilehlé tvárnice pro usnadnění umístění vložky uvnitř okrajů obvodové plochy tvárnice.

V jedné své podobě mezilehlá spárová spojovací vložka přednostně obsahuje množinu proti50 lehlých rozpěmých jazýčků vyčnívajících směrem ven z každého okrajového členu jedněch rozpěmých prostředků těsně u spojení mezi okrajovými členy a vzájemně propojující žebrovou částí přilehle k povrchu vnitrního zahloubení žebrového dílu, tyto protilehlé rozpěmé jazýčky šikmo vystupují z okraje směrem dovnitř od každého okrajového členu pro záběr s konkávním

-4CZ 292496 B6 povrchem obvodové plochy přilehlé tvárnice a pro částečné přidržování výztužného členu mezi nimi.

Přednostně v jedné své podobě mezilehlá spárová spojovací vložka obsahuje dvojici přidržovacích zoubků, po jednom uspořádaných podél každého vnitřního okraje okrajových členů druhých rozpěmých prostředků těsně u spojení s vnitrním okrajem odpovídajících okrajových členů prvních rozpěmých prostředků, tyto přidržovací zoubky vyčnívají z okraje směrem dovnitř přes vnitřní zahloubený povrch žebrové části a vymezují přečnívající povrch v podstatě rovnoběžný s vnitřním zahloubeným povrchem pro přidržování výztužného členu v jeho poloze.

V souladu s dalším hlediskem tohoto vynálezu je zajištěn výztužný spárový rozpěmý systém pro umístění a podporu množiny tvárnic v matrici pro konstrukci stěny, tyto tvárnice jsou typu · definovaného v předchozím hledisku vynálezu; tento systém obsahuje:

a) podlouhlý výztužný člen s dvojicí protilehlých vystupujících stran, v podstatě doplňkového tvaru kté části obvodové plochy tvárnice mezi jejími vnějšími břity, čímž je profil každé vystupující strany v podstatě konvexní pro uložení mezi vnějšími břity a

b) množinu mezilehlých spárových spojovacích vložek typu definovaného v předcházejícím hledisku vynálezu, s příslušnými úpravami pro rozmístění koncových a mezilehlých spojení mezi tvárnicemi.

V souladu s dalším hlediskem tohoto vynálezu je zajištěn stavební stěnový tvárnicový systém, obsahující:

i) množinu tvárnic typu definovaného v předcházejícím hledisku tohoto vynálezu, ii) výztužný spárový rozpěmý systém jak je definován v předcházejícím hledisku tohoto vynálezu, iii) pojivo pro vyplnění vnějších prostorů spár matrice tvořené tvárnicemi a výztužným spárovým rozpěmým systémem k jejich vázání dohromady a vytvořené stabilní stěnové konstrukce.

Tímto pojivém je přednostně silikonový těsnicí materiál.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude snáze pochopen ve světle následujícího popisu jeho jednoho základního a specifického provedení. Popis je proveden ve spojení s příslušnými doprovodnými výkresy, na kterých:

Obr. 1 znázorňuje perspektivní pohled na skleněnou tvárnici standardního typu;

obr. 2 znázorňuje profil obvodové plochy tvárnice znázorněné na obr. 1;

obr. 3 znázorňuje perspektivní pohled shora na mezilehlou párovou spojovací vložku;

obr. 4 znázorňuje pohled od spodu na mezilehlou párovou spojovací vložku z obr. 3;

obr. 5 znázorňuje perspektivní pohled shora na koncovou párovou spojovací vložku;

obr. 6 znázorňuje pohled od spodu na koncovou párovou spojovací vložku z obr. 5;

-5CZ 292496 B6 obr. 7 znázorňuje částečný perspektivní pohled na výztužný člen;

obr. 8 znázorňuje čelní pohled na výztužný člen z obr. 7;

obr. 9 znázorňuje perspektivní pohled jak na mezilehlou párovou spojovací vložku, tak na koncovou párovou spojovací vložku, spojené s výztužným členem;

obr. 10 znázorňuje pohled od spodu na předmět z obr. 9;

obr. 11 znázorňuje kompozitní vyztužení a systém vložek z obr. 9 a 10, umístěné na dvou přilehlých tvárnicích, s jednou z vložek umístěnou na zakončení stěny.

obr. 12 znázorňuje podobný pohled jako na obr. 11, ale uvádějící umístění tvárnic na horní straně 15 tohoto kompozitního uspořádání;

obr. 13 znázorňuje částečný řez umístěním výztužného párového rozpěmého systému mezi párem přilehlých skleněných tvárnic;

obr. 14 znázorňuje částečný perspektivní pohled na stěnu z tvárnic při její stavbě.

Příklady provedení vynálezu

Dané provedení je zaměřeno na stavební stěnový systém ze skleněných tvárnic, který v sobě zahrnuje montáž množiny skleněných tvárnic k výstavbě stěny s použitím výztužného párového rozpěmého systému a pojivá. Výztužný spárový rozpěmý systém zahrnuje použití řady podlouhlých výztužných členů a množiny spárových spojovacích vložek. Pojivo má podobu silikonového těsnicího materiálu nebo podobného materiálu, který je vhodný pro spojování 30 skleněných bloků dohromady.

Jak je znázorněno na obr. 1 a 2, typická skleněná tvárnice 11 použitá v tomto provedení obsahuje dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy 13 a čtyři přiléhající obvodové plochy 15. Obvodové plochy 15 přiléhají k odpovídajícím hranám 17 obou bočních ploch 13 tvárnice 11 a navíc 35 přiléhají k vzájemným styčným okrajům 19, a tvoří spojitý obvodový okraj 21 okolo dané tvárnice 11.

Profil obvodového okraje 21 je jasněji znázorněn na obr. 2 a celkově obsahuje v podstatě vnitřní konkávní část 21a, dvojici vnějších břitů 21b a středový vnitřní břit 21c. Vnější nejzazší okraje 40 vnějších břitů 21b jsou ohraničeny odpovídajícími hranami 17 každé z bočních ploch 13 a tvoří rovinné stykové plochy podél protilehlých stran každé obvodové plochy 15, v podstatě kolmé k vnějšímu povrchu bočních ploch 13. Středový vnitřní břit 21c je vytvořen mezi vnějšími břity 21b a probíhá spojitě podél obvodového okraje 21 tvárnice 11, přičemž rozděluje konkávní část 21a každé obvodové plochy 15 na dvě části.

Tento složitý profil vyplývá ze způsobu výroby skleněné tvárnice, přičemž tvárnice je vlastně tvořena ze dvou obdélníkových skořepin, uspořádaných tak, že jejich otevřené okraje jsou obráceny vzájemně proti sobě a jsou k sobě svařeny, přičemž vnitřní břit je tvořen svarovým švem mezi přilehlými okraji obou těchto skořepin.

Tento profil je v celém rozsahu skleněných tvárnic různé výroby v podstatě stejný, ke změnám dochází jen s ohledem na stupeň konkávnosti konkávních částí 21a a šířku vnitřního břitu 21c. Nehledě na tyto variace je však profil skleněných tvárnic celkově jednotný v celém odvětví,

-6CZ 292496 B6 přičemž jsou vnější břity 21b na okraji celkově vždy vyšší než vnitřní břit 21c a jsou vytvořeny s rovinným povrchem.

Podélný výztužný člen 23 použitý v tomto provedení je znázorněn na obr. 7 a 8 a v podstatě obsahuje kovovou tyč z hliníku anebo podobného materiálu. Tyč má speciálně tvarovaný příčný průřez, jehož tvar je v podstatě shodný s tvarem příčného průřezu dutiny, či mezery, vytvořené mezi dvojicí přilehlých skleněných tvárnic, jejichž okraje jsou umístěny ve vzájemném odstupu od sebe jak je nejlépe znázorněno na obr. 13.

Navíc je podélný výztužný člen 23 plochého tvaru a obsahuje dvojici zesílených křídel 25, která jsou vzájemně spojena středovým žebrem 22- Zebro 27 je tenčí než křídla 25 a vytváří tak podélnou drážku uspořádanou uvnitř prostoru mezi dvojicí k sobě přivrácených vnitřních břitů ·

21c dvojice přilehlých tvárnic 11, obsahujících tyto břity. Křídla 25 jsou celkově konvexně tvarovaná doplňkově k tvaru konkávní části 21a skleněné tvárnice 11. na níž výztužný člen 23 spočívá. Příčný rozměr výztužného členu 23 odpovídá vzdálenosti mezi vnějšími břity 21b, takže vnější okraje 25a členu spočívají těsně u spojení mezi vnějšími břity 21b a příslušnými konkávními částmi 21a. Tudíž, podélný výztužný člen 23 má v podstatě dvojici protilehlých vystupujících stran 23aa 23b. které v podstatě mají doplňkový tvar k té časti obvodové plochy 15 tvárnice 11, která se rozkládá mezi jejími vnějšími břity 21b.

Ačkoliv je profil každé vystupující strany v podstatě konvexní pro uložení mezi vnějšími břity 21b a žebrová část 27 vymezuje středovou drážku pro uložení vnitřního břitu, rozměr členu je na okrajích menší než výsledná velikost dutiny či mezery mezi tvárnicemi pro umožnění roztahování a smršťování skleněných tvárnic se změnami teploty. Tento okrajový rozdíl rozměrů je dosažen pomocí umístění spárových spojovacích vložek, které budou nyní popsány.

Spárové spojovací vložky jsou vytvořeny z polypropylenového plastového materiálu a mají dvě podoby, jednou podobou je mezilehlá spárová spojovací vložka, která je umístěna v každém vnitřním spojení matrice skleněných tvárnic tvořících stěnu, a druhou podobou je koncová spárová spojovací vložka, která je umístěna v koncových spojeních mezi skleněnými tvárnicemi umístěnými podél podloží a ostění rámu, či okraje, uvnitř něhož je stěna sestavena.

Mezilehlá spárová spojovací vložka 31, jak je znázorněna na obr. 3 a 4, v podstatě obsahuje dvojici protínajících se rozpěmých prostředků, jsou navzájem z jednoho kusu. Každý rozpěmý prostředek obsahuje dvojici ve společné rovině ležících okrajových členů 33, 34, takže jedna dvojice okrajových členů 33 je vytvořena jako část prvních rozpěmých prostředků a druhá dvojice okrajových členů 34 je vytvořena jako část druhých rozpěmých prostředků. Křížení rozpěmých prostředků vede ktomu, že okrajové členy 33, 34 tvoří na každé straně párové spojovací vložky kříž, jak je znázorněno na výkresech. Tloušťka každého okrajového členu 33, 34 je stejná, v tomto provedení je 3 mm. Tato tloušťka odpovídá mezeře vyžadované a dosažené mezi protilehlými okraji 17 přilehlých tvárnic 11 způsobem, který bude dále popsán podrobněji.

První rozpěmé prostředky, obsahující okrajové členy 33, jsou vytvořeny se vzájemně je propojující žebrovou částí 35, rozkládající se mezi oběma okrajovými členy 33. Zebrová část 35 je předepjata proti jedné straně rozpěmých prostředků, její vnější plocha 35a se stýká s odpovídajícími vnějšími povrchy 33a okrajových členů 33, které samy navzájem leží ve >

společné rovině.

Vnější plocha 35a žebrové části 35 má v podstatě doplňkový tvar ke tvaru k ní přivráceného povrchu obvodové plochy 15 přilehlé skleněné tvárnice 11. Tudíž, vnější plocha 35a je v podstatě konvexní, doplňující tvar konkávních částí 23a obvodové plochy 15 tvárnice 11 a ie vytvořena se středovou podélnou drážkou 37 k přijetí vnitřního břitu 23c téže tvárnice jT.

Na spojení mezi vnějším povrchem 35a žebrové části 35 a odpovídajícím vnějším povrchem 33a okrajových členů 33 prvních rozpěmých prostředků je umístěna množina ven vyčnívajících rozpěmých jazýčků 39. Tyto rozpěmé jazýčky 39 jsou uspořádány po jednom po každé straně okrajových členů 34 druhých rozpěmých prostředků a vyčnívají z okraje směrem dovnitř a svírají ostrý úhel s vnějším povrchem 35a žebrové části 35. Důležité je, že rozpěmé jazýčky 39 jsou dostatečně ohebné a pružné v důsledku přirozených vlastností polypropylenového materiálu, z kterého jsou vytvořeny, pro zachycení jakýchkoli rozdílů mezi doplňkovým tvarem vnějšího povrchu žebrové části 35 a konkávní částí 23a přilehlé tvárnice.

Vnitřní povrch 35b žebrové části 35 je zahlouben a má v podstatě doplňkový tvar k tvaru vystupující strany 23a nebo 23b výztužného členu 23. takže spárová spojovací vložka 31 může zabírat a spojit se s výztužným členem 23. Tudíž, zahloubení je zakončeno podél svých stran protilehlými vnitřními okraji 33b okrajových členů 33 v podstatě kolmo k odpovídajícím vnějším povrchům 33a, takže vnější okraje 25a výztužného členu 23 mohou být uloženy blízko nich.

Podél vnitřního okraje 33b každého z okrajových členů 33 je u jejich příslušného spojení s protilehlým vnějším povrchem 33c umístěna množina ven vyčnívajících protilehlých rozpěrných jazýčků 41 šikmo k odpovídajícímu vnějšímu povrchu 33a. Tyto protilehlé rozpěmé jazýčky 41 vystupují z okraje šikmo směrem dovnitř přes vnitřní zahloubený povrch 35b žebrové části 35. takže svírají tupý úhel s přilehlým protilehlým vnějším povrchem 33c příslušných okrajových členů. Protilehlé rozpěmé jazýčky 41 jsou uspořádány po jednom po každé straně druhého okrajového členu 34 a působí nejen pro zachycení jakýchkoli rozdílů mezi doplňkovým tvarem vystavené vystupující strany výztužného členu 23. když je uzavřen mezi vnitřním zahloubeným povrchem 35b zebrové části 35. a k němu obrácenou konkávní částí 23a přilehlé tvárnice 11. ale rovněž částečně přidržují výztužný člen 23 v této uzavřené poloze.

Podél každého vnitřního okraje okrajových členů 34 těsně u spojení s vnitřním okrajem 33b odpovídajícího okrajového členu 33 je umístěna dvojice přidržovacích zoubků 42. Přidržovací zoubky 42 mají vnější zkosené povrchy umožňující vnějším okrajům výztužného členu 23 sklouznout podél nich při jeho umisťování, a převislý povrch v podstatě rovnoběžný s vnitřním povrchem 35a žebrové části pro přidržení výztužného členu 23 v jeho poloze, jakmile zaujme zahloubení pod převislým povrchem. Podle toho přidržovací zoubky 42 tvoří základní prostředek, kterým je výztužný člen 23 přidržován uvnitř vnitřního zahloubeného povrchu 35b zebrového části 35.

Dále, jak protilehlé rozpěmé jazýčky 41, tak přidržovací zoubky 42. jsou dostatečně pružné, aby umožnily zaklapnutí výztužného členu 23 do místa uvnitř vnitřního zahloubení, kde je přidržován ve své poloze.

Okrajové členy 34 druhých rozpěmých prostředků se zužují od svých vnitřních konců, přiléhajících k okrajovým členům 33 prvních rozpěmých prostředků, ke svým vnějším koncům. Toto zúžení umožňuje použití párové spojovací vložky 31 při stavbě zakřivené stěny, přičemž první rozpěmé prostředky budou umístěny svisle a druhé rozpěmé prostředky budou umístěny vodorovně. Tímto způsobem zúžení okrajových členů 34 přijímá zakřivení vodorovných spojení, které je dosaženo vzájemným úhlovým odsazením okrajů přilehlých tvárnic okolo svislé osy. V souladu s tím nebude vnější povrch 34a okrajových členů 34 vyčnívat z daných spojení, k čemuž by jinak došlo, kdyby vnější povrch 34a nebyl takto zúžen.

Na obr. 5 a 6 je znázorněna koncová spárová spojovací vložka 43 a v principu je podobná mezilehlé párové spojovací vložce 31, ale obsahuje některé významné rozdíly.

Jako u mezilehlé párové spojovací vložky 31, koncová spárová spojovací vložka 43 obsahuje dvojici protínajících se rozpěmých prostředků, které jsou vytvořeny zjednoho kusu, každý obsahující dvojici ve společné rovině ležících okrajových členů 45 a 47, okrajové členy 45

-8CZ 292496 B6 tvořící část prvních rozpěmých prostředků, a okrajové členy 47 tvořící část druhých rozpěmých prostředků.

Na rozdíl od mezilehlé párové spojovací vložky 31. okrajové členy 45 vystupují z druhých rozpěmých prostředků jen v jednom směru, protilehlá strana 43a druhých rozpěmých prostředků je rovinná, jak je znázorněno na obr. 6, k usnadnění připojení a připevnění koncové párové spojovací vložky 43 k rovinnému povrchu, který je přivrácen k příslušnému zakončení stěny z tvárnic 11.

Druhé rozpěmé prostředky jsou rovněž opatřeny vzájemně propojující žebrovou částí 49, avšak, na rozdíl od mezilehlé párové spojovací vložky 31, je žebrová část 49 vytvořena se středovým otvorem 51, procházejícím mezi okrajovými členy 47, takže žebrová část 49 je ve skutečnosti rozdělena do dvou částí 49a, 49b. propojující okrajové členy 47 na jejich protilehlých koncích.

Zebrová část 49 je opatřena dvojicí otvorů 53, které jsou umístěny uprostřed-mezi okrajovými členy 47. po jednom na každé části 49a, 49b, žebrové části 49. Tyto otvory 53 umožňují připevnění koncové párové spojovací vložky 43 k přivrácenému rovinnému povrchu stěnového rámu nebo podobně.

Obě části 49a. 49b. žebrové části 49 jsou každá opatřena zpevňujícím podélným okrajem 55. který podobně probíhá mezi okrajovými členy 47. Navíc, žebrový díl 49 obsahuje koncovou přírubu 57 uspořádanou na jeho obou koncích a vyčnívající příčně ze strany každého okrajového členu 47. V souladu s tím, rozpětí párové spojovací vložky 43 mezi koncovými přírubami 57 je souměřitelné se vzdáleností mezi protilehlými stranami rámového členu 29, uvnitř kterého bude odpovídající koncová řada skleněných tvárnic 11 spočívat způsobem, který bude dále podrobněji popsán.

Okrajové členy 47 druhých rozpěmých prostředků jsou opatřeny dvojicí protilehlých příčných drážek 59, které jsou umístěny u spojení s okrajovými členy 45 prvních rozpěmých prostředků. Podélný rozměr každé z drážek 59 je rovnoběžně vyrovnán s příslušným okrajovým členem 45 podél vnitřní strany okrajových členů 47. Drážky 59 mají přesnou velikost a tvar, pro zasunutí a přidržení protilehlých okrajů 25a podélného výztužného členu 23, jak je nejlépe znázorněno na obr. 9 a 10. V souladu stím je koncová spárová spojovací vložka 43 osazena na konci výztužného členu 25. čímž může výztužný člen 25 vyčnívat středovým otvorem 51 žebrového dílu 49, jestliže je to nezbytné, přičemž okrajové-členy 45 jsou umístěné a vystupují směrem ven z vnějších okrajů 25a členu, aby přesto zajišťovaly nutnou mezeru mezi přilehlými tvárnicemi 11, které jsou umístěny po obou stranách okrajových členů 45.

Okrajové členy 47 stále ještě zajišťují rozpěmou funkci, ale místo toho, aby definovaly mezeru mezi přilehlými skleněnými tvárnicemi, jako v případě u obou rozpěmých prostředků mezilehlé párové spojovací vložky, definují mezeru mezi vnější plochou koncových tvárnic a stěnovým rámem, nebo okolím přivráceným ke koncům skleněných tvárnic.

Nyní, když byly popsány všechny součásti konstrukčního systému, bude popsán způsob stavění stěny ze skleněných tvárnic použitím daného systému.

Jak bylo dříve uvedeno, skleněné tvárnice 11 jsou uloženy uvnitř obdélníkového rámu 29, jak je nejlépe znázorněno na obr. 14.

Ačkoliv toto provedení popisuje použití obdélníkového rámu 29. vynález tím není omezen a v souladu s tím nachází stejné využití tam, kde je žádoucí, aby stěna ze skleněných tvárnic byla postavena přímo uvnitř okna či obklopující stěny nebo podobně, kde je obdélníkový rám 29 umístěn zcela uvnitř aje vyžadováno, aby skleněné tvárnice dosedaly přímo na cihelné zdivo nebo jinou část tvořící okolí.

-9CZ 292496 B6

V posledním uvedeném případu, jak bylo dříve popsáno, koncové párové spojovací vložky 43 mohou být přímo připevněny k vnějšímu přivrácenému povrchu cihelného zdivá či podobně, použitím upevňovacích šroubů, které jsou upevněny skrze otvoiy 53 k zajištění bezpečné polohy koncové párové spojovací vložky 43 a zajištění vodítka pro následné umisťování tvárnic 11.

V základním provedení je použit rám 29 a v podstatě obsahuje neznázoměný horní člen, který je umístěn podél vršku budované skleněné stěny, podložní člen 29a, který je umístěn podél spodku budované skleněné stěny, a dvojici sloupků 29b umístěných po obou zakončeních budované skleněné stěny a vymezujících její strany. Rám ve skutečnosti tvoří kanál ve tvaru U a vzdálenost mezi protilehlými sloupky 29b a protilehlým horním členem a podložním členem je předem stanovena, aby umožnila vytvoření pravoúhlé matrice z přesného počtu skleněných tvárnic uvnitř rámu 29, přičemž se počítá s předepsanými mezerami mezi nimi, které v přítomném provedení činí 3 mm.

Na začátku stavby je dovnitř kanálových členů každého sloupku 29b umístěn polystyrénový pěnový pruh 61, přizpůsobený mezeře mezi stranami rámu 29.

Dále, je vzata jedna koncová spárová spojovací vložka 23 a uzpůsobena pro vytvoření rohové vložky. V tomto ohleduje odstraněno jedno zakončení druhého rozpěmého prostředku, jednoduše odříznutím pilkou nebo podobně. Konkrétněji, okrajové členy 47 jsou příčně odříznuty v předepsané vzdálenosti od spojení s okrajovými členy 45 odstraněním jedné z propojujících zebrových částí 49 od vložky. Následně, upravená vložka bude mít dvojici zkrácených ramen tvořených zbytkem okrajových členů 47 na jedné straně druhých rozpěmých prostředků o délce odpovídající výšce okrajových členů 47. Tato upravená vložka je pak umístěna do rohu rámu tak, že rovinná strana 43 a vložky sedí na vnitřním žebru podložního členu 29a a zkrácená ramena druhých rozpěmých prostředků dosedají nahoru proti vnějšímu povrchu polystyrénového pěnového pruhu 61 na sloupku 29b. Jak bylo dříve popsáno, vzdálenost mezi koncovými přírubami 57 je souměřitelná se vzdáleností mezi stranami rámu, a v důsledku toho, upravená vložka bude sedět přesně uvnitř kanálu podložního Členu 29a.

Po umístění upravené koncové vložky je k žebra podložního členu 2, a podobně umístěna kompletní koncová spárová spojovací vložka 43, ve vzdálenosti přibližně o velikosti jedné strany skleněné tvárnice Π.. V této poloze budou okrajové členy 45 vyčnívat směrem nahoru a okrajové členy 47 budou probíhat rovnoběžně se stranami podložního členu 29a k zajištění základny, na které mohou spočívat vnější břity 21b skleněné tvárnice 11.

Skleněná tvárnice 11 je pak umístěna tak, že příslušné okrajové členy 45 a 47 nesou tvárnici 11 podél jejích odpovídajících vnějších břitů 23b v každém rohu tvárnice 11.

Je třeba poznamenat, že okrajové členy 47 mají větší výšku a tudíž tloušťku, než okrajové členy 45, v důsledku zvýšené zátěže na nich ležící tvárnice 11. a potřeby oddělit spodek tvárnice 11 od vnitřního žebra podložního členu 29a na vzdálenost větší než 3 mm přijaté pro zbývající rozmístění.

Další koncové párové spojovací vložky 43 jsou postupně umístěny a na ně pak naopak umístěny skleněné tvárnice 11 podél spodku podložního členu 29a. přičemž rozmístění svislých spár mezi tvárnicemi 11 je určeno okrajovými členy 45.

Je třeba poznamenat, že vzdálenost mezi vnějšími stranami protilehlých okrajových členů 45 a 47 je okrajové menši než příčná velikost tvárnice 11. ale větší než celková velikost konkávní části obvodové plochy 15 tvárnice 11. takže koncové členy mohou dostatečně nést tvárnici 1.1 podél jejích vnějších břitů 21b. Tudíž, je zajištěno dostatečné zahloubení podél spojení, kde jsou uspořádány vložky, umožňující utěsnění spáry známým způsobem pomocí silikonového pojivá.

-10CZ 292496 B6

Po položení první řady skleněných tvárnic 11, a v tomto ohledu po usazení upravené koncové párové spojovací vložky do rohu podložního členu 29a a druhého sloupku 29b stejným způsobem jako v prvním rohu, je pak sestavena a rozmístěna hlavní část výztužného párového rozpěmého systému. Navíc, je získána předepsaná délka výztužného členu 23, koncové párové spojovací vložky 43 jsou výše popsaným způsobem osazeny na oba konce a mezilehlé párové spojovací vložky jsou přichyceny v předepsaných místech podél tyče odpovídajících umístění svislých spojení. Tudíž jednotka, jak je znázorněna částečně na obr. 9 a 10, je sestavena a umístěna podél vršku skleněných tvárnic 11 tak, že rovinný povrch 43a koncových spárových spojovacích vložek 43 zabírá s příslušnými polystyrénovými pěnovými pruhy 61 a okrajové členy 47 jsou zasunuty podél vnějších břitů 21b koncových skleněných tvárnic 11. ve stejném momentu, kdy jsou okrajové členy 34 mezilehlých spárových spojovacích vložek 31 vyrovnány a umístěny mezi k sobě přivrácené svislé vnější břity 21b přilehlých tvárnic 11 pro zajištění rozdělení svislých spár.

Jak je výše popsáno, doplňkový tvar vložek a výztužného členu umožňuje umístění sestavené jednotky podél kompozitního horního obvodového okraje tvořeného skleněnými tvárnicemi, při současném nesení a přesném umisťování skleněných tvárnic 11 samotných pro umožnění uložení další řady tvárnic 11.

Další řada skleněných tvárnic 11 je uložena jednoduchým vkládáním po jedné tvárnici 11 mezi vystavené, nahoru vyčnívající okrajové členy 34 mezilehlých spárových spojovacích vložek 31 a nahoru vyčnívající okrajové členy 47 koncových spárových spojovacích vložek 43 uložené jednotky. Tento způsob je pak opakován pro následující řady, až je položena horní řada, kde je třeba posloupnost upravit tak, že poslední ukládaná tvárnice 11, je jedna z tvárnic 11 ležících mezi rohovými tvárnicemi 11. Navíc, k usnadnění umístění skleněných tvárnic 11 uvnitř horní řady rámuje upuštěno od umisťování vložek a výztužného členu podél samého vršku horní řady.

Jakmile je matrice skleněných tvárnic dokončena, může být vloženo silikonové pojivo po délce do drážek tvořených mezerou mezi bloky, která je výsledkem umístění různých vložek.

Potom co je uloženo silikonové pojivo, je dosažena konstrukce stěny ze skleněných tvárnic, která má lepší zatěžovací vlastnosti, než je možno docílit užitím konstrukčních systémů podle předchozího stavu techniky, jako výsledek vyztužení a podpory zajištěné ve svislých, stejně jako vodorovných spárách matrice tvárnic.

Ačkoli předchozí provedení popisuje konstrukční systém stěny ze skleněných tvárnic, ve kterém jsou výztužné členy v podstatě uspořádány podél vodorovných spojení, tyto členy mohou být stejně uspořádány podél svislých spojení a dosáhnout stejných vynikajících zatěžovacích vlastností.

Navíc, dané vložky mají použití nejen v konstrukci stěn s rovinnými povrchy, ale mohou být též použity při stavbě zakřivených stěn. V zakřivených stěnách budou výztužné členy uspořádány uvnitř svislých spojů tak, že se zřetelem na mezilehlé párové spojovací vložky, tyto budou uspořádány s jejich prvními rozpěmými prostředky probíhajícími svisle pro přijetí výztužných členů a s druhými rozpěmými prostředky uspořádanými vodorovně. Tímto způsobem, zúžený vnější povrch 34a každého okrajového členu 34, a v případě okrajových spárových spojovacích vložek, okrajových členů 45, umožňují, aby tvárnice byla okrajově úhlově odsazena k dosažení určitého zakřivení, bez vyčnívání vnější plochy okrajových členů směrem ven za okraje daného spojení.

Je pochopitelné, že rozsah tohoto vynálezu není omezen na jeho konkrétní provedení a na jeho zde popisované variace. Ve skutečnosti může být uvažováno o variacích způsobu ukládání skleněných tvárnic a variacích v povaze součástí použitých v tomto konstrukčním systému

- 11 CZ 292496 B6 v souladu s konkrétními aplikacemi, které se liší od těch, jež byly popsány v daném provedení, aniž by se vybočilo z myšlenky tohoto vynálezu. Například, může být vytvořena mezilehlá spárová spojovací vložka používající některé ze znaků popsané koncové párové spojovací vložky, přičemž je vzájemně propojující žebrová část opatřena středovým otvorem, kterým může procházet výztužný člen, přičemž žebrová část je v podstatě k danému výztužnému členu kolmá.

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Spárová spojovací vložka (31, 43) pro uložení a vyztužení množiny tvárnic (11) v základní struktuře pro stěnovou konstrukci, kde tvárnice (11) obsahují dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy (13) a čtyři přiléhající obvodové plochy (15) kolmo přiléhající k odpovídajícím hranám (17) bočních ploch (13) a jejich vzájemné styčné okraje (19) tvoří spojitý obvodový okraj (21) tvárnice (11), přičemž profil obvodového okraje (21) je v podstatě konkávní, čímž odpovídající hrany (17) bočních ploch (13) ohraničují vnější břit (21b) podél protilehlých stran každé této obvodové plochy (15); přičemž spárová spojovací vložka (31) obsahuje:

   jeden rozpěmý prostředek s dvojicí ve společné rovině ležících okrajových členů (33, 47) předepsané tloušťky pro oddělení jedné obvodové plochy (15) od, kní přivrácené obvodové plochy (15), další tvárnice (11) nebo od opěmé plochy sousedící s tvárnicí (11); a propojující žebrovou část (35, 49) umístěnou mezi okrajovými členy (33, 47) rozpěmého prostředku pro vzájemné propojení okrajových členů (33,47) do jednoho kusu; vyznačující se tím, že obsahuje:

   druhý rozpěmý prostředek s druhou dvojicí ve společné rovině ležících okrajových členů (34, 45) předepsané tloušťky, umístěných v postavení protínajícím první dvojici ve společné rovině ležících okrajových členů (33, 47) pro vzájemné spojení do jednoho kusu;

   přičemž ve společné rovině ležící okrajové členy (33, 47) první ave společné rovině ležící okrajové členy (34, 45) druhé dvojice jsou umístěny ve vzájemné vzdálenosti souměřitelné se vzájemnou vzdáleností dvojice odpovídajících vnějších břitů (21b) tvárnic (11), takže první rozpěmý prostředek je uložen souběžně s vnějšími břity (21b) obvodového okraje (21) jedné tvárnice (11) podél jedné její obvodové plochy (15) a druhý rozpěmý prostředek je uložen souběžně s vnějšími břity (21b) obvodového okraje (21) téže tvárnice (11) podél další obvodové plochy (15), kolmo sousedící s dříve uvedenou obvodovou plochou (15), pro oddělení kolmo sousedící obvodové plochy (15) od, kní přivrácené obvodové plochy (15), další tvárnice (11) nebo od opěmé plochy sousedící s tvárnicí (11) a první rozpěmý prostředek nebo druhý rozpěmý prostředek je vytvořen s přidržovacím prostředkem výztužného členu (23) mezi okrajovými členy (33, 47) jednoho rozpěmého prostředku nebo mezi další dvojicí ve společné rovině ležících okrajových členů (34, 45) pro umístění apřídržné uspořádání podélného v podstatě rovinného výztužného členu (23) ve společné rovině s okrajovými členy (33, 47) a v kolmém postavení k druhému rozpěmému prostředku a naopak.
2. 2. Spárová spojovací vložka (31, 43) podle nároku 1,vyznačující se tím, že vnější povrch (34a) každého okrajového členu (34, 45) prvního nebo druhého rozpěmého prostředkuje zúžen směrem dovnitř, od vnitřního konce každého okrajového členu (34, 45) k jeho vnějšímu konci.

   -12CZ 292496 B6
3. 3. Spárová spojovací vložka (31, 43) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že žebrová část (35, 49) tvoří část přidržovacího prostředku výztužného členu (23), přičemž je přilehle umístěná mezi okrajovými členy (33, 47) prvního rozpěmého prostředku obecně v jedné rovině snimi a je předepjatá směrem k jedné jejich straně a obsahuje vnější plochu (35a) přibližně doplňkového tvaru k profilu obvodového okraje (21) tvárnice (11), přičemž profil vnější plochy (35a) je v podstatě konvexní k uložení mezi vnějšími břity (21b) páru přímočaře vyrovnaných obvodových ploch (15) sousedních tvárnic a vnitřní zahloubený povrch (35b) pro nasazení a připojeni párové spojovací vložky (31, 43) k výztužnému členu (23) a pro jeho uložení uvnitř spár dvojice přiléhajících tvárnic (11) oddělených od sebe prvním rozpěmým prostředkem.
4. 4. Spárová spojovací vložka (31) podle nároku 3, vyznačující se tím, že propojující žebrová část (35) je opatřena podél svého vnějšího povrchu (35a) středovou podélnou drážkou (37) pro přijetí dvojice do přímky vyrovnaných vnitřních břitů (21c) dvojice přilehlých tvárnic (11) v pravoúhlé matrici tvárnic (11), z nichž každá obsahuje středový vnitřní břit (21c) umístěný mezi vnějšími břity (21b) každé její obvodové plochy (15), přičemž vnitřní břit (21c) prochází průběžně podél obvodového okraje (21) tvárnice (11).
5. 5. Spárová spojovací vložka (31) podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tí m, že podél vnějšího povrchu (35a) propojující žebrové části (35) je umístěna množina směrem ven vystupujících vymezovacích jazýčků (39) na protilehlých spojeních mezi žebrovou částí (35) a okrajovými členy (33) jednoho rozpěmého prostředku, pro rozmístění v mezilehlém spárovém spoji v pravoúhlé matrici tvárnic (11), přičemž vymezovací jazýčky (39) vystupují šikmo dovnitř z okraje každého z okrajových členů (33) pro záběr s konkávním povrchem (21a) obvodové plochy (15) přilehlé tvárnice (11)) pro usnadnění umístění párové spojovací vložky (31) v mezích obvodové plochy (15) sousední tvárnice (11).
6. 6. Spárová spojovací vložka (31) podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačující se t í m , že z každého z okrajových členů (33) jednoho rozpěmého prostředku nejbližšího k protilehlým spojům mezi okrajovými členy (33) a propojující žebrovou částí (35) přiléhající k vnitřnímu zahloubenému povrchu žebrové části (35b) vystupuje směrem ven množina protilehlých vymezovacích jazýčků (41), pro rozmístění v mezilehlém spárovém spoji v pravoúhlé matrici tvárnic (11), přičemž protilehlé vymezovací jazýčky (41) vystupují šikmo dovnitř z okraje každého z okrajových členů (33) pro záběr s konkávním povrchem (21a) obvodové plochy (15) přilehlé tvárnice (11) a pro částečné přidržování výztužného členu (23).
7. 7. Spárová spojovací vložka (31) podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se t í m, že podél vnitřních okrajů dalších okrajových členů (34) dalších rozpěmých prostředků těsně u spojení s vnitřním okrajem (33b) odpovídajících okrajových členů (33) jednoho rozpěmého prostředkuje umístěna dvojice přidržovacích zoubků (42) také tvořících část přidržovacího prostředku výztužného členu (23), přičemž přidržovací zoubky (42) vystupují z okraje směrem dovnitř přes vnitřní zahloubený povrch (35b) žebrové části (35) pro vymezení přečnívajícího povrchu v podstatě rovnoběžného s vnitřním zahloubeným povrchem (35b) pro přidržování výztužného členu (23) v jeho poloze.
8. 8. Spárová spojovací vložka (31) podle nároku 7, vyznačující se tím, že každý z přidržovacích zoubků (42) má vnější skloněný povrch probíhající podél vnitřního okraje dalšího okrajového členu (34) k přečnívajícímu povrchu pro usnadnění umístění výztužného členu (23) uvnitř vnitřního zahloubeného povrchu.
9. 9. Spárová spojovací vložka (31) podle kteréhokoli z nároků 5 až 8, vyznačující se t í m, že rozpěmé jazýčky (39) jsou vytvořeny z pružného, ohebného materiálu.

   -13CZ 292496 B6
10. 10. Spárová spojovací vložka (31) podle kteréhokoli z nároků 6 až 9, vyznačující se t í m, že protilehlé rozpěmé jazýčky (41) jsou vytvořeny z pružného, ohebného materiálu.

    5
11. 11. Spárová spojovací vložka podle kteréhokoli z nároků 7ažl0, vyznačující se tím, že přidržovací zoubky (42) jsou vytvořeny z pružného, ohebného materiálu.
12. 12. Spárová spojovací vložka (31, 43) podle kteréhokoli z nároků 1 až 11, vyznačující se t í m, že vnitřní zahloubený povrch (35b) jev podstatě doplňkového tvaru k vystupující 10 straně (23a, 23b) výztužného členu (23), přičemž protilehlé vnitřní okraje (33b) vnitřního zahloubeného povrchu (35b) jsou omezeny vnitřními okraji (33b) protilehlých okrajových členů < (33, 47) jednoho rozpěmého prostředku pro záběr s protilehlými podélně probíhajícími okraji (25a) výztužného členu (23).

    15
13. 13. Spárová spojovací vložka (43) podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že druhý rozpěrný prostředek je vytvořen s dvojicí protilehlých příčných žlábků (59) u spojení s prvním rozpěmým prostředkem, přičemž podélný rozměr každého z těchto žlábků (59) je rovnoběžný a zarovnaný s každým příslušným okrajovým členem (45) prvního rozpěmého prostředku, přičemž žlábky (59) mají velikost a tvar pro přídržné uložení protilehlých podélně 20 probíhajících okrajů (25a) výztužného členu (23).
14. 14. Spárová spojovací vložka (43) podle nároku 13, vyznačující se tím, že pro rozmístění koncového párového spojení na konci pravoúhlé matrice tvárnic (11), první rozpěrný prostředek vystupuje z druhého rozpěmého prostředku pouze na jedné straně párové spojovací

    25 vložky (43), přičemž protilehlá strana (43a) párové spojovací vložky (43) je rovinná pro styk s rovinným povrchem přivráceným k zakončení pravoúhlé matrice tvárnic (11).
15. 15. Spárová spojovací vložka (43) podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že pro rozmístění koncového párového spojení na konci pravoúhlé matrice tvárnic (11) je žebrová

    30 část (49) opatřena jedním anebo více otvory (53), pro usnadnění upevnění párové spojovací vložky (43) k rovinnému povrchu přivrácenému ke konci pravoúhlé matrice tvárnic (11).
16. 16. Spárová spojovací vložka (43) podle kteréhokoli z nároků 13ažl 5, vyznačující se tím, že žebrová část (49) je opatřena středovým otvorem (51) pro průchod výztužného

    35 členu (23).
17. 17. Spárová spojovací vložka (43) podle nároku 16, vyznačující se tím, že žebrová část (49) je rozdělena do dvou částí (49a, 49b) příslušně propojujících okrajové členy (47) druhých rozpěmých prostředků, přičemž každá část (49a, 49b) je vytvořena se vztyčeným

    40 podélným okrajem (55), procházejícím mezi okrajovými členy (47) druhých rozpěmých prostředků.
18. 18. Spárová spojovací vložka (43) podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že žebrová část (49) obsahuje koncovou přírubu (57) umístěnou na obou jejích koncích a bočně

    45 vystupující ze strany každého okrajového členu (47) druhého rozpěmého prostředku.
19. 19. Výztužný spárový rozpěrný systém pro umístění a podepření tvárnic (11) v pravoúhlé matrici pro konstrukci stěny, přičemž tyto tvárnice (11) obsahují dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy (13) a čtyři přiléhající obvodové plochy (15) kolmo přiléhající k odpovídajícím

    50 hranám (17) bočních ploch (13) a k jejich styčným okrajům (19) pro vytvoření spojitého obvodového okraje (21) tvárnice (11), přičemž profil obvodového okraje (21) je v podstatě konkávní, kde odpovídající hrany (17) bočních ploch (13) ohraničují vnější břit (21b) podél protilehlých stran každé této obvodové plochy (15), obsahující párové spojovací vložky (31, 43) pro umístění

    -14CZ 292496 B6 a podepření tvárnic (11) ve vzájemném odstupu na mezilehlých spojeních mezi tvárnicemi (11), přičemž spárová spojovací vložka (31, 43) má tvar podle kteréhokoliv z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že dále obsahuje podlouhlý v podstatě rovinný výztužný člen (23) obsahující dvojici protilehlých vystupujících stran (23a, 23b).
20. 20. Výztužný spárový rozpěmý systém podle nároku 19, vyznačující se tím, že výztužný člen (23) má zploštělý tvar, jehož kraje obsahují zesílená křídla (25) vzájemně spojená centrálním žebrem (27), které je tenčí než křídla (25) a vytváří podlouhlý žlábek.
21. 21. Stavební stěnový tvárnicový systém obsahující tvárnice (11), které obsahují dvě rovnoběžné obdélníkové boční plochy (13) a čtyři přiléhající obvodové plochy (15) kolmo přiléhající k odpovídajícím hranám (17) bočních ploch (13) a k jejich styčným okrajům (19) pro vytvoření spojitého obvodového okraje (21) tvárnice (11), přičemž profil obvodového okraje (21) je v podstatě konkávní, kde odpovídající hrany (17) bočních ploch (13) ohraničují vnější břit (21b) podél protilehlých stran každé této obvodové plochy (15), přičemž mezi tvárnicemi (11) je umístěn výztužný spárový rozpěmý systém podle nároku 19 nebo 20, vyznačující se t í m, že obsahuje pojivo pro vyplnění vnějších prostorů spár matrice tvořené tvárnicemi (11) a výztužný spárový rozpěmý systém pro spojení a vytvoření stabilní stěnové konstrukce.
22. 22. Stavební stěnový tvárnicový systém podle nároku 21, vyznačující se tím, že pojivo je silikonový těsnicí materiál.