CZ292440B6 - Způsob ochrany zdiva proti vlhkosti a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Vyn lez °eÜ nedestruktivn a ekologicky nez vadn² zp sob ochrany zdiva p°ed vlhkost , zejm na ploÜn ochrany vnit°n ch st n pomoc voskov²ch l tek t m, e se voskov l tka a/nebo zdivo oh°ej na teploty nad teplotu t n voskov l tky, kter se nanese velkoploÜn na zdivo a vnikne tak b hem expozi n doby s p°isp n m kapil rn ch sil do hloubky zdiva. Vniknut voskov l tky do zdiva se p°itom m e prov st t m, e se upevn na zdivo (2) lab (1), kter² je otev°en sm rem ke zdivu (2) a z boku i zespodu je ut sn n. V tomto labu (1) se roztav voskov l tka. DalÜ mi variantn mi prost°edky, obsahuj c mi voskovou l tku jsou nap° klad nosn ohebn roho (12), izola n deska (17), p° padn speci ln om tka (19), jejich spole nou vlastnost je p° tomnost kapil rn ho syst mu, schopn ho absorbovat v dostate n m mno stv voskovou l tku, nap° klad parafin (6) a p°ed vat ho asanovan mu zdivu.\

Description

Způsob ochrany zdivá proti vlhkosti a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu vytváření ochrany zdivá proti vlhkosti, zejména plošné ochrany vnitřních stěn pomocí látek na bázi vosků a popisuje zařízení a prostředky k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Zdivém ve smyslu předkládaného vynálezu je přitom stavební zdivo staveb, zejména vnitřní stěny a podlahové plochy, ale také jímky nebo nádoby, například vodní nádrže, dále sloupy a podstavy z kamene a dále takové, které jsou zhotoveny z kamene nebo ze syntetických stavebních hmot, například z plynosilikátových tvárnic obsahujících kapilární systém. Často je zapotřebí asanovat provlhlé zdivo, neboť vlhkost by mohla proniknout do sousedních vnitřních prostor a způsobovat škody. Vyskytuje se to zejména u sklepních prostorů, u nichž je sklepní stěna nebo podlaha v kontaktu s vnější spodní, tlakovou nebo prosakující vodou. Při ochraně zdivá proti vlhkosti se dává často přednost vnějšímu utěsnění stěn, neboť tím se ochrání nejen vnitřní prostor, nýbrž i samotné zdivo před jeho poškozením vlhkostí. Vnější ochrana stěny však není vždy možná neboť vnější stěna často hraničí se zastavěným prostorem, jako je tomu například u řadových domků, asfaltovaných cest a podobně, kdy vnější stěna není přístupná. Dále by musela být při ochraně sklepních stěn vykopána zemina, aby mohla být zpřístupněna vnější stěna, což je spojeno s vysokými náklady. Platí to zejména o základech nebo o podlahách sklepů. Je proto často nutno provést plošnou ochranu vnitřní stěny. K tomu se používá známých vodou vytvrditelných kalů na bázi cementu, jejichž hydrofobnosti je dosaženo umělohmotní disperzí, například akrylátovou pryskyřicí, a tyto prostředky jsou nanášeny na chráněnou stěnu nástřikem nebo štěrkováním. Nedostatkem těchto těsnicích kalů však je jejich malá odolnost proti tlakové vodě a malá trvanlivost. Zejména v případech, kdy těsnicí kaly nejsou schopny fungovat jako tzv. parní hráz a jsou tedy pro vodní páru propustné, se projeví negativně jejich malá odolnost proti soli, které vede k místnímu odlupování nanesených těsnicích kalů od zdivá. Uvolnění nanesených těsnicích kalů je způsobeno tím, že při vysokém obsahu solí ve vodě, která prosakuje zdivém, vykrystalují na vnitřní straně zdivá soli, vzhledem ktomu, že zde voda difunduje do obvykle vytápěných sklepních prostorů a vykrystalizované soli přitom odloupnou těsnicí tmely, které jsou naneseny pouze povrchově. Navíc je likvidace těchto těsnicích tmelů vzhledem k jejich obsahu vodou nerozpustné umělé hmoty jen obtížná a ekologicky problematická.

Z německého patentového spisu DE 35 35 654 je například známo, že vzlínání vlhkosti ve zdivu lze zamezit vodorovnou horizontální hrází z hydrofobního materiálu, jakým je například parafín. K tomuto účelu se do vlhkého zdivá vyvrtají z jedné strany slepé otvory s určitou roztečí, do nichž se po případném předsušení vpraví pod tlakem roztavený vosk nebo příslušná hydrofobní licí hmota. Licí hmoty, teplota a tlak se volí tak, aby byly póry ve zdivu kolem slepého otvoru uzavřeny. U takové metody je však nutno vyvrtat do zdivá slepé otvory a tím se zdivo místně naruší, obzvláště u památkově chráněných objektů nebo u soch nebo u stěn, podpěrných pilířů a všude tam, kde je zapotřebí vyvarovat se vyvrtávání otvorů s ohledem na jejich statiku a kde lze provádět pouze nedestruktivní ochranu zdivá. Dále nelze tímto způsobem provádět plošné utěsnění stěn, základů a podobně, neboť by to vyžadovalo velmi značný počet slepých otvorů a tedy i značné nároky na pracovní činnost a vysoké náklady.

V jiném německém patentovém spisu DE 19 53 81 se popisuje způsob impregnace stěn a podobných objektů pomocí tuků a olejů jako impregnantů. Tyto impregnační kapaliny se ohřívají ve vyhřívaném zásobníku a přivádějí se do vývrtů vzavlhnutém zdivu. K tomuto účelu je impregnační kapalina přiváděna do vývrtů řadou přívodů uspořádaných nad sebou, přičemž

-1 CZ 292440 B6 tuk zchladlý ve vývrtu je odebírán zpět do zásobníku k opětovnému ohřevu. Nicméně tímto postupem nelze s uspokojivou jistotou realizovat hermetické uzavření zdivá proti působení tlakové vody.

Vynález si předsevzal za úkol vytvořit nedestruktivní a ekologicky nezávadný způsob ochrany zdivá proti vlhkosti, realizovatelný s nízkými náklady, který zaručuje odolnost asanovaného zdivá proti tlakové vodě a je upotřebitelný zejména při ošetřování velkých ploch, například stěn a podobně.

Podstata vynálezu

Vytýčený úkol řeší způsob utěsnění zdivá proti působení tlakové vody, zejména plošného utěsnění vnitřních stěn pomocí pevných voskových látek, kde vosková látka je zahřáta a v expoziční době za přispění kapilárních sil je vpravena do utěsňovaného zdivá a podstata způsobu podle tohoto vynálezu spočívá v tom, že vosková látka se přivádí do přímého styku s povrchem velkoplošné oblastí utěsňovaného zdivá pomocí ohřívaného příložného ústrojí, které je zahříváno na teplotu vyšší, než je bod tavení voskové látky, která tak vniká do kapilárního systému zdivá nebo je tato vosková látka vpravena do kapilárního systému ohřívatelného příložného prostředku, které je trvale přiloženo na utěsňované zdivo a přívodem tepla před nebo po jeho přiložení na zdivo je zahřáto nad teplotu tavení voskové látky a tak se vpraví do kapilárního systému příložného prostředku. Zdivo se před vpravením voskové látky vysušuje při teplotách nad 100 °C. Vzdušná vlhkost prostoru přiléhajícího ke zdivu se před jeho vysoušením sníží zvýšením pokojové teploty a/nebo aplikací látky s hydroabsorpčními vlastnostmi. Na zdivu se vytvoří žlab směrem k povrchu zdivá otevřený, u dna a na bocích utěsněný a v tomto žlabu se taví vosková látka. Žlab je plynotěsně uzavřen víkem a je opatřen ústrojím pro vyrovnávání tlaku. Zdivo je plošně pokryto krycím vrstvou obsahující voskovou látku a tato krycí vrstva je zahřívána na teplotu vyšší, než je teplota tavení voskové látky. Na zdivo se nanese mezi zdivo a jeho krycí vrstvu vodotěsná ochranná vrstva. Krycí vrstva se zhotoví z pórovitých izolačních desek nebo se zhotoví jako omítka. Vosková látka se při výrobě krycího vrstvy přidává ve formě kuliček nebo suspenze. Vosková látka se vpravuje do zdivá velkoplošnými, voskovou látkou napuštěnými ohebnými rohožemi přikládanými na zdivo. Ohebné rohože se na povrch zdivá přitlačují velkoplošnými příložníky, které jsou vyhřívány a jsou ze všech stran vůči zdivu utěsněny pomocí manžety.

Zařízení k provádění způsobu podle tohoto vynálezu je tvořeno ohřívanou krycí vrstvou obsahem voskové látky, který se velkoplošně nanáší na oblast utěsňovaného zdivá, přičemž vosková látka této krycí vrstvy v přímém styku se zdivém je ohřívána pro její vniknutí do kapilárního systému, nebo tato ohřívaná krycí vrstva sama obsahuje kapilární systém s voskovou látkou a je uzpůsobena k trvalému spojení se zdivém a vosková látka v něm obsažená je v důsledku přivádění tepla schopna rozptýlit se v jeho kapilárním systému. Krycí vrstva je provedena jako ohřívatelný žlab a vosková látka je zahřívána přímo v něm nad teplotu jejího tavení. Na bočních stěnách a/nebo na dně žlabu, a to na jejich venkovních plochách, jsou upevněny topné články. Žlab je plynotěsně uzavřen víkem aje opatřen ustrojím pro vyrovnávání tlaku. Krycí vrstva pro vpravování voskové látky do zdivá je provedena jako plochý obklad přitisknutý na zdivo, napojený voskovou látkou a zahřívaný nad bod tavení voskové látky. Plochý obklad tvoří izolační desky nebo je vytvořen jako omítka. Vosková látka je vytvořena v podobě kuliček nebo suspenze. Krycí vrstva pro vpravování voskové látky do zdivá je zhotovena z velkoplošných ohebných rohoží nasycených voskovou látkou. Zařízení může být variantně opatřeno velkoplošným příložníkem, jímž je nanesená vosková vrstva nebo ohebná rohož vtlačována do zdivá, přičemž zmíněný příložník je vyhříván a vůči zdivu je ze všech stran utěsněn.

Při aplikaci způsobu dle vynálezu lze jedinou pracovní operací asanovat nedestruktivně velké plochy zdivá proti vlhkosti. Tak lze například ohřát zdivo sklepního prostoru nebo základů poje,

-2CZ 292440 B6 jeho celé výšce a na šířce například jednoho metru nahřát na teplotu vyšší než je teplota tání voskové látky a vosková látka se nanese na předehřátý povrch. V důsledku kapilárních sil zdivá přitom vnikne ztekucený vosk do kapilár zdivá, odhadem do hloubky několika centimetrů, než ztuhne. Kapilární systém zdivá se zhydrofobní, jeho póry se ucpou a ochrání před vnikající vlhkostí. Po takovém ošetření určité části zdivá lze tento způsob realizovat v sousedící části a následně lze takto velké plochy, například vnitřní sklepní stěny, asanovat proti vlhkosti. Tím, že vosková látka vnikne do kapilárního systému zdivá, se dosáhne současně vysoké odolnosti těsnicího systému proti tlakové vodě i proti solím, přičemž systém je zároveň nepropustný i pro vodní páry.

Hloubka vrstvy těsnicí proti vlhkosti přitom závisí jak na struktuře kapilár, tak i na teplotě zdivá a na teplotě voskové látky. Obzvláště dobré ochrany proti vlhkosti se dosáhne v případě, že se zahřeje jak zdivo, tak i vosková látka nad její teplotu tání. Způsob podle vynálezu lze případně i opakovat u již ošetřeného zdivá, čímž se zdivo utěsnění do větší hloubky, resp. po celém průřezu. Jako voskové látky lze přitom použít zejména parafínu nebo i technických vosků pro jejich ekologickou nezávadnost.

S výhodou se zdivo před ošetřením voskovou látkou předsuší při teplotě nad 100 °C, nejlépe při asi 120 °C, což umožní hlubší vniknutí voskové látky do zdivá. V takovém případě lze například ohřát jednotlivé svislé pásy stěny pomocí topného zařízení, přičemž se po dosažení žádané teploty provede návazné ošetření zdivá voskovou látkou.

Je vhodné snížit nejdříve vlhkost vzduchu prostoru, který je v kontaktu s ošetřovaným zdivém zvýšením teploty v tomto prostoru na asi 50 °C a/nebo pomocí prostředku absorbujícího vodu, kterým je například silikagel. Tento pracovní postup lze realizovat i po delší dobu, například po několik dnů, aby se tím odstranila povrchová vlhkost zdivá a kondenzační voda.

Při doporučené variantě tohoto způsobu je provedeno ošetření zdivá voskovou látkou tak, že se vytvoří na zdivu žlab, který je na svých styčných hranách se zdivém utěsněn proti průniku kapalin, přičemž se v tomto žlabu roztaví vosková látka. Žlab může být směrem vzhůru otevřený. Tím je zaručena snadná manipulace s voskovou látkou a současně i její dlouhá doba expozice na zdivo. Navíc lze při tomto způsobu ohřát bez problémů voskovou látku vysoko nad teplotu jejího tání a zajistit její přímý kontakt se zdivém. Upevnění žlabu lze provést jednoduchým lešením, které se opírá o podlahu nebo o protější stěnu, případně lze žlab upevnit rovněž úchytkami, například šroubovým spojením přímo na zdivo. Utěsnění žlabu je možno zajistit teplovzdomým silikonovým těsněním, které lze vystřihnout z běžně dostupných rohoží a přizpůsobit ho tvaru žlabu. Žlab přitom může sahat téměř po celé výšce utěsňované stěny nebo po její celé šířce, takže lze pomocí jediné pracovní operace asanovat velkou plochu stěny. Hloubka žlabu může být přitom stanovena tak, aby bylo množství voskové látky přizpůsobeno nasákavosti zdivá. Tvar žlabu se dá rovněž přizpůsobit tvaru utěsňovaného zdivá, takže lze např. polokruhovým žlabem chránit proti vlhkosti opěrné sloupy v kostelích a podobně.

Vlastní pracovní postup začíná tím, že se vpraví roztavený vosk do žlabu. Je praktické, aby bylo možno vyhřívat i samotný žlab a zamezilo se tak předčasnému ztuhnutí voskové látky ve žlabu. Topné články mohou být přitom umístěny přímo v roztavené voskové látce. Výhodnější však je ohřívat boční stěny žlabu a/nebo jeho dno, a to pomocí topných článků, které jsou umístěny vně žlabu, čímž se zamezí přehřátí voskové látky. Pokud je žlab plynotěsně uzavřen víkem a opatřen zařízením pro vyrovnání tlaku, lze voskovou látku, která byla vpravena do žlabu v tuhém stavu, roztavit a zahřát až na teplotu málo pod teplotou jejího rozkladu. Tím je zaručena vysoká bezpečnost práce a prostory, které sousedí s ošetřovaným zdivém, jsou chráněny před výpary z voskové látky. Ve dně žlabu může přitom být uzavíratelný otvor, takže po ukončení postupu se vosková látka, která zůstala ve žlabu, jednoduše ze žlabu vypustí. Výtok přitom může být například pomocí čerpadla propojen přímo se záchytnou nádrží. Namísto toho lze použít rovněž kapalinových násosek. Vnikání voskové látky do zdivá může být podpořeno zařízením na vyrov

-3 CZ 292440 B6 nání tlaku tím, že se na tomto zařízení vytvoří zdrojem tlaku určitý vnitřní přetlak ve žlabu. Často je možno dosáhnout dostatečného utěsnění zdivá pouze tím, že se vosková látka vpraví do ohřívaného žlabu, který je nahoře otevřený. U určitých druhů zdivá lze tímto způsobem vytvořit i horizontální uzávěru, tj. utěsnění po celé tloušťce zdivá. Vzhledem k tomu, že lze přitom použít žlabů se stěnami otevřenými proti zdivu v rozsahu několika čtverečných metrů, je možné rychlé a efektivní utěsnění zdivá. V jednoduchých případech se však ukázalo být dostatečným, když vosková látka byla na zdivo nastříkána, případně po jeho předchozím ohřátí a snížení vzdušné vlhkosti v prostoru sousedícím s ošetřovaným zdivém.

Jako další varianta pojednávaného způsobu se naskýtá možnost nanášet voskovou látku pomocí velkoplošných ohebných rohoží jako nosných materiálů. Jako takových rohoží lze vdaném případě použít s výhodou zejména textilních tkanin nebo pěnových látek. Přitom postačuje, když ohebná rohož bude ručně přitlačována na předehřáté zdivo. S výhodou se může vnikání voskové látky do zdivá podpořit tím, že se ohebná rohož přitiskne na zdivo velkoplošným příložníkem, takže vosková látka vniká do zdivá pod tlakem. Přitom lze docílit tlaků několika barů. Ohebný rohož přitom slouží za zásobník voskové látky, přičemž může být tloušťka vrstvy textilního nosného materiálu přizpůsobena absorpční kapacitě zdivá. Vnikání voskové látky do kapilárního systému zdivá se navíc může podpořit tím, že se příložník ohřeje s výhodou na teplotu tání voskové látky až maximálně na teplotu rozkladu vosku. Pokud je příložník ze všech stran utěsněn oproti zdivu, může se měnit jak přítlak na příložník tak i teplota vosku v širokých mezích při současné vysoké bezpečnosti práce.

Při další výhodné variantě se utěsňované zdivo pokryje plošně vrstvou která obsahuje voskovou látku a tato vrstva se pak ohřeje na teplotu nad teplotou tání voskové látky. Přitom dojde nejdříve k rozptýlení voskové látky do kapilárního systému krycí vrstvy stěny. Při odpovídající teplotě a po příslušném čase však může vosková látka vniknout rovněž do kapilárního systému přiléhajícího zdivá, čímž se dosáhne hlubšího utěsnění zdivá. Jako obzvláště výhodná se projevila skutečnost, že vzhledem k rozvrstvení vosku v krycí vrstvě stěny stačí k ochraně stěny proti vlhku oproti dříve popsaným variantám nižší teploty. Tak například je při aplikaci parafínu dostačující teplota ohřátí stěny již 80 °C namísto dřívějších asi 120 °C.

Mezi zdivém a krycí vrstvou na stěně se přitom může vytvořit vodotěsná vrstva, například ze známých vodou vytvrditelných těsnicích kalů. Tím se umožní vysušení krycí vrstvy na stěně i v případech, kdy byla krycí vrstva nanesena přímo na ještě vlhké zdivo. Vzhledem k tomu, že těsnicí kaly jsou pokryty z vnější strany mechanicky stabilní krycí vrstvou, zamezí se současně místnímu odlupování těsnicích kalů v důsledku krystalizace solí. Krycí vrstvou stěny může přitom být porézní izolační deska, například vápenosilikátová deska, nebo jí může být omítka, která obsahuje voskovou látku. Voskovou látku lze přitom s výhodou přidat do krycí vrstvy stěny při její výrobě, a to ve formě kuliček nebo jako suspense, čímž se dosáhne rovnoměrného rozdělení vosku, jakož i jednoduché výroby krycí vrstvy. Izolační desky mohou být přímo z výrobního závodu opatřeny voskovou látkou, která se do hmoty izolační desky vpraví tavnou impregnací.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je v příkladech provedení znázorněna pomocí připojených výkresů na nichž představuje ve schématickém znázornění obr. 1 zařízení na provádění způsobu podle vynálezu ve tvaru žlabu, nahoře otevřeného a umístěného na utěsňovaném zdivu. Obr. 2 znázorňuje obdobné zařízení ve tvaru uzavřeného žlabu, umístěného na utěsňovaném zdivu a obr. 3 znázorňuje jiné provedení s velkoplošnými ohebnými rohožemi napuštěnými voskovou látkou a obr. 4 je jinou variantou používající izolační desky (vlevo) a izolační omítky (vpravo).

-4CZ 292440 B6

Příklady provedení vynálezu

Nanesení voskové látky na utěsňované zdivo lze provést pomocí žlabu 1, který je znázorněn na obr. 1. Žlab 1, který je shora otevřený a má délku asi 2 m a výšku asi 1 m, je otevřen směrem k asanované stěně 2 a oproti ní utěsněn teplovzdomým silikonovým těsněním 3. Žlab 1 je přitom opřen lešením 4 o podlahu a zezadu aje ke stěně 2 přitlačován, takže žlab 1 k ní těsně přiléhá. Lešení 4 může přitom být provedeno jako zvedací lešení zakotvené do podlahy, které pak umožňuje jednoduché výškové přestavění žlabu 1 a přitom je vy baveno sklopným uchycením, jímž lze žlab 1 přitlačit ke stěně 2. Žlab 1 je vybaven zespodu a zezadu topnými články 5 ve tvaru topného hadu, který lze nejsnadněji upevnit ke žlabu 1 lepicí páskou. Takto je možno přizpůsobit jednoduše vyhřívanou část žlabu 1 momentální potřebě a tvaru. Žlab 1 je naplněn parafínem 6, který je vpraven do žlabu 1 v roztaveném stavu nebo může být ve žlabu 1 teprve roztaven. Žlab 1 lze jednoduše plnit, neboť je shora otevřený, a celý postup lze snadno sledovat podle hladiny roztavené látky ve žlabu 1. Roztavený parafín 6, který se dostává do styku s utěsňovanou stěnou 2 přitom vniká na základě působení kapilárních sil do kapilárního systému zdivá, vypudí vlhkost ze zdivá a zajistí jeho hydrofobnost tím, že uzavře jeho kapiláry a zdivo se tak stane pro vodu nepropustným a přilehlý prostor je chráněn před vlhkostí.

U způsobu znázorněného na obr. 2 je žlab 1 opatřen navíc víkem 7, které je oproti stěně 2 asanovaného zdivá, podobně jako dno žlabu 1, odděleno těsněním 3. Parafín 6 ve žlabu 1 je tak možno zahřát značně nad teplotu jeho tání, aniž dojde k výronu parafínových par do prostoru sousedícího se stěnou 2. Dále je žlab 1 opatřen ve dně výtokem 8, který se uzavírá ventilem 9, takže po skončení práce lze ze žlabu 1 snadno vypustit zbytek tekutý parafín 6 výtokem 8. Tím, že se dá víko 7 pomocí uzávěru 10 aretovat a žlab 1 je přitom vybaven zařízením 11 pro vyrovnání tlaku, je možno zvýšit tlak tekutého parafínu 6, který se nachází ve žlabu 1 pomocí zde blíže neznázoměného tlakového zdroje připojeného k zařízení 11 pro vyrovnání tlaku, čímž se usnadní pronikání parafínu 6 do kapilárního systému zdivá, které lze navíc výhodně předsušit. Tímto způsobem lze pomocí žlabu 1 zajistit jak velkoplošnou ochranu stěn do hloubky několika centimetrů, tak i jednoduché a nedestruktivní vytvoření horizontálních hrází proti vzlínající vlhkosti, které procházejí v místě asanovaného zdivá celým průřezem stěny 2. Pomocí polokruhových žlabů 1 lze jednoduchým způsobem asanovat i například sloupy v kostelích a podobně.

V další variantě tohoto provedení se parafín 6 na asanované zdivo po jeho případném předsušení a snížení vlhkosti prostoru i zdivá nanese pomocí velkoplošných ohebných rohoží 12, například textilními tkaninami. Vnikání parafínu 6 do zdivá lze uskutečnit například tak, že ohebná rohož 12, například bavlněná tkanina nebo tkanina z umělých vláken nasycená parafínem 6, se přiloží velkoplošně na zdivo 13 (obr. 3), přičemž roztavený parafín 6 vniká do kapilárního systému zdivá. Ohebná rohož 12 zamezuje stékání roztaveného parafínu 6 po ohřáté stěně 13 a přitom je přitlačována příložníkem 14 ke stěně 13, což zaručuje těsnější styk s hmotou zdivá a v důsledku tlaku i hlubší vniknutí parafínu 6 do jeho kapilárního systému. Příložník 14 je opatřen topnými články 15, čímž se zamezí předčasnému ztuhnutí parafínu 6 aje přitom utěsněn elastickou manžetou 16 přiléhající těsně ke zdivu. Tlakem příložníku 14 se ohebná rohož 12 pružně deformuje, takže příložník 14 je s ní v nepřerušeném styku. Existence kapilárního systému ve tkané ohebné rohoži 12 zaručuje, že roztavený parafín 6 bude u svislých stěn rozdělen po výšce zdivá rovnoměrně a ne pouze ve spodní oblasti ohebné rohože 12, zespoda utěsněné. Je samozřejmé, že podobně jako u ochrany zdivá pomocí žlabu 1 podle obr. 1 lze i v tomto případě použít předehřevu zdivá i přilehlých prostorů. Dále mohou být topné články 5 a 15 na zařízeních vhodných pro provádění způsobu podle obr. 1 a obr. 2 výkonově regulovatelné a ve žlabu 1, případně na příložníku 14 mohou být umístěna teplotní čidla ulehčující dostatečnou kontrolu postupu.

Při další variantě způsobu, zřejmého z levé strany obr. 4, upevní se na asanovanou stěnu 18 izolační desky 17, které jsou napuštěny voskovou látkou. Jako izolační desky 17 mohou být například použity vápenosilikátové desky, v nichž je parafín rozptýlen ve tvaru kuliček. Izolační

-5 CZ 292440 B6 desky 17 však mohou být také napuštěny parafínem v roztaveném stavu, což umožňuje jejich porézní struktura. Izolační desky 17 mají dostatečnou pevnost a proto je lze upevnit ke stěně 18 pomocí hřebíků, hmoždinek a podobně. Tyto desky však lze upevnit ke stěně také pomocí cementové nebo sádrové omítky, čímž se již dosáhne dostatečné ochrany vnitřního prostoru vůči 5 vlhkosti. Izolační desky 17 připevněné ke stěně 18 lze následně zahřívat, čímž se parafín roztaví a vnikne do zdivá 13. U tohoto provedení je vhodné stěnu 18 před samotným postupem předsušit, jak bylo popsáno výše.

Na pravé části obr. 4 je znázorněno zdivo 13 chráněné proti působení vlhkosti vrstvou omítky 19. io jež obsahuje kuličky parafínu, přičemž lze použít běžně známou cementovou nebo sádrovou omítku. Omítka 19, která se nanese obvyklým způsobem, se rovněž ohřeje na teploty vyšší než je teplota tání parafínu, který se v ní rovnoměrně rozptýlí. Mezi omítku 19 a stěnu 18 je přitom natažena ochranná vrstva 20 z těsnicích kalů a proto samotná omítka 19 je chráněna před vlhkostí vystupující ze zdivá a může před ohřevem dobře vyschnout. Sníží se tak nebezpečí 15 vytváření trhlin v omítce 19 a zajistí se správné technologické podmínky pro vysoušeči teplotu působící na omítku 19 ve srovnání s některou z variant metody bez ochranné vrstvy 20.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob utěsnění zdivá proti působení tlakové vody, zejména plošného utěsnění jeho vnitř-

   25 nich stěn voskovými látkami, penetrujícími působením kapilárních sil v důsledku ohřevu a po určité expoziční době do prostoru utěsněného vůči pronikání vlhkosti, vyznačený tím, že vosková látka se přivádí velkoplošně do přímého styku s utěsněným zdivém (2, 13, 18) ohřívatelnými nosiči (1, 12, 17) zahřívanými na teplotu nad teplotu tavení voskové látky, která penetruje do kapilárního systému zdivá (2, 13) neboje tato vosková látka velkoplošně rozptýlena

   30 v kapilárním systému ohřívatelných nosičů (17, 19) jako trvalých částí utěsněné oblasti zdivá (18), přičemž ohřev nad teplotu tavení potřebnou k penetraci voskové látky z kapilárního systému nosičů (17, 19) se provádí před anebo po jejich přiložení na ošetřované zdivo (18).
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačený t í m , že zdivo (2, 3) se předsouší před nanesením 35 voskové látky ohřevem na teplotu nad 100 °C.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že vzdušná vlhkost prostoru přiléhajícího ke zdivu (2, 13) se sníží před jeho předsoušením zvýšením teploty okolí a/nebo hydroabsorpčními prostředky.
4. 4. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačený tím, že ke zdivu (2) je připevněn ohřívaný žlab (1) ke zdivu (2) otevřený a zespodu a po stranách kněmu vodonepropustně utěsněný, přičemž vosková látka se ohřívá ve žlabu (1).

   45 5. Způsob podle nároku 4, vyznačený tím, že žlab (1) je plynotěsně uzavřen a je opatřen zařízením (11) pro vyrovnávání tlaku.

   6. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačený tím, že zdivo je opatřeno krycí vrstvou obsahující voskovou látku a tato krycí vrstva se ohřívá nad teplotu tavení voskové látky.

   7. Způsob podle nároku 6, vyznačený tím, že mezi zdivo (18) a krycí vrstvu se vkládá vodonepropustná těsnicí vrstva (20).

   -6CZ 292440 B6

   8. Způsob podle nároku 6 nebo 7, vyznačený tím, že krycí vrstvu tvoří porézní izolační desky (17) nebo omítka (19).

   9. Způsob podle nároků 6 až 8, vyznačený tím, že vosková látka v krycí vrstvě je vytvořena v podobě kuliček nebo suspenze.

   10. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, v y z n a č e n ý t í m , že vosková látka se nanáší na zdivo ohebnými velkoplošnými, voskem napuštěnými nosnými prvky (12).

   11. Způsob podle nároku 10, vyznačený tím, že ohebné nosné prvky (12), přednostně tkané rohože, se přitlačují ke zdivu (13) velkoplošnými příložníky (14).

   12. Způsob podle nároku 11, v v značený tím, že příložník (14) se ohřívá.

   13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačený tím, že příložník (14) se vůči zdivu (13) utěsňuje ze všech stran pomocí manžety (15).

   14. Zařízení k utěsnění zdivá proti tlakovému působení vlhkosti, zejména plošným utěsněním vnitřních stěn pomocí pevných voskových látek, které pronikají po ohřevu během expoziční doby do oblasti předem utěsněné proti vnikání vlhkosti, vyznačené tím, že je opatřeno ohřívanými nosiči (1, 12, 17) voskové látky', pomocí nichž je vosková látka nanášena velkoplošně na těsněnou oblast zdivá (2, 13, 18), přičemž vosková látka zahřívaná nad teplotu tavení je pomocí nosičů uváděna do přímého kontaktu se zdivém k penetraci do kapilárního systému zdivá (2, 13, 18), případně ohřívaný nosič obsahuje kapilární systém s rozptýlenou voskovou látkou, přičemž tento nosič je trvale spojen se zdivém a jeho vosková látka následkem ohřevu penetruje do kapilárního systému zdivá.

   15. Zařízení podle nároku 14, vyznačené tím, že nosičem je ohřívaný žlab (1) a vosková látka je v něm ohřívána nad teplotu jejího tavení.

   16. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že z vnějšku jsou k bočním stěnám a/nebo ke dnu žlabu (1) připevněny topné články (5).

   17. Zařízení podle nároku 15 nebo 16, vyznačené tím, že žlab (1) je plynotěsně uzavřen víkem (6) a je opatřen zařízením (11) pro vyrovnávání tlaku.

   18. Zařízení podle nároku 14, vyznačené tím, že nosičem pro nanášení voskové látky na zdivo je krycí vrstva, přikládaná naplocho na zdivo a ohřívaná nad teplotu tavení voskové látky.

   19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že krycí vrstva je vytvořena jako izolační deska (17) nebo jako omítka (19).

   20. Zařízení podle nároku 18 nebo 19, vyznačené tím, že vosková látka v krycí vrstvě je vytvořena v podobě kuliček nebo suspenze.

   21. Zařízení podle nároku 14, vyznačené tím, že nosiče pro nanášení voskové látky na zdivo jsou zhotoveny z voskem napuštěných velkoplošných ohebných nosných prvků (12).

   22. Zařízení podle nároku 21, vyznačené tím, že obsahuje velkoplošný příložník (14), jímž se vosková látka nanesená na zdivo (13) nebo ohebný nosný prvek (12) přitlačuje na zdivo (13).

   -7CZ 292440 B6

   23. Zařízení podle nároku 22, v y z n a č e n é t í m , že příložník (14) je vyhřívatelný.

   24. Zařízení podle nároku 22 nebo 23, vyznačené tím, že příložník (14) je vůči zdivu
5. 5 (13) utěsněn ze všech stran manžetou (16).