CZ292439B6

CZ292439B6 - Deriváty uhlohydrátů a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ292439B6
Application number: CZ19971386A
Authority: CZ
Inventors: Boeckel Constant Adriaan Anton Van; Pieter Westerduin
Original assignee: Akzo Nobel N. V.; Sanofi-Synthelabo
Priority date: 1996-05-08
Filing date: 1997-05-07
Publication date: 2003-09-17
Also published as: KR100443802B1; AU2008697A; AR007052A1; AU711630B2; EP0818459A2; BRPI9703099A; HUP9700852A3; ES2176609T3; ATE215547T1; US5872110A; CN1115345C; BRPI9703099B8; JPH1045805A; IL120722A0; DK0818459T3; ZA973892B; JP4201360B2; PL319843A1; EP0818459A3; TR199700354A3

Abstract

eÜen se t²k deriv t uhlohydr t vzorce I, kde R.sup.1.n. znamen atom vod ku nebo CH.sub.2.n.OSO.sub.3.n. .sup.-.n.; R.sup.2.n. a R.sup.3.n. znamenaj nez visle atom vod ku, (1-6C)alkyl nebo SO.sub.3.n. .sup.-.n.; R.sup.4.n. znamen OSO.sub.3.n. .sup.-.n. nebo NHSO.sub.3.n. .sup.-.n.; n znamen 0 nebo 1; p znamen 1 nebo 2; nebo jejich farmaceuticky p°ijateln soli, kter maj antitrombotick · inky a mohou b²t pou ity pro inhibici proliferace bun k hladk ho svalstva.\

Description

Deriváty uhlohydrátů a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů uhlohydrátů s antitrombotickou účinností, farmaceutických prostředků s jejich obsahem a použití uvedených derivátů pro výrobu farmaceutického prostředku.

Dosavadní stav techniky

Deriváty uhlohydrátů s antitrombotickými účinky jsou známy; například sulfátové glykosaminoglykanové deriváty, které mají zlepšené farmakologické vlastnosti, příbuzné glykosaminoglykanům, se popisují v EP 529 715. Uhlohydrátové deriváty nemají charakteristické funkční skupiny glykosaminoglykanů, neobsahují hydroxylové skupiny, N-sulfátové a N-acetylové skupiny.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že uhlohydrátové deriváty podle vynálezu, které mají vzorec I

(0, kde R¹ znamená atom vodíku nebo CH2OSO3~; R² a R³ jsou nezávisle atom vodíku (1—6)alkyl nebo SO3 ; R⁴ je OSO₃ nebo NHSO₃ ; n znamená 0 nebo 1; p znamená 1 nebo 2; nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, mají aktivitu anti-Xa, která je podstatně vyšší než aktivita sacharidů, které v poloze 4 neredukujícího konce nemají glycerolu nebo glykolu podobnou skupinu.

Faktor Xa hraje důležitou úlohu v řetězci koagulace krve. Katalyzuje tvorbu trombinu, která reguluje poslední krok v koagulačním řetězci. Prvotní úlohou trombinu je štěpení fíbrinogenu za vytvoření fíbrinových monomerů, které vytvářejí nerozpustný gel, fibrinovou sraženinu, pomocí zesítění.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou použitelné pro prevenci trombinem zprostředkovaných a s trombinem spojených onemocnění. Tato onemocnění zahrnují velké množství trombotických a protrombotických stavů, ve kterých se aktivuje koagulační řetězec, které zahrnují bez omezení trombózu hlubokých žil, plicní embolii, opětné zúžení tepen během nebo po angioplastice nebo trombolýze, restenózu po poranění tepen nebo invazivních kardiologických postupech, pooperační žilní trombózu nebo embolii, akutní nebo chronickou aterosklerózu, mrtvici, infarkt myokardu, zhoubné bujení a metastázy a neurodegenerativní onemocnění. Deriváty uhlovodíku podle vynálezu mohou být také použity jako inhibitory proliferace buněk hladkých svalů a pro léčení angiogeneze, zhoubného bujení a infekce retroviiy, jako je HIV.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být dále použity jako antikoagulanty a antikoagulační povlaky v přístrojích pro mimotělní krevní oběh při dialýze nebo chirurgii.

Sloučeniny podle vynálezu mohou být také použity jako antikoagulanty in vitro nebo ex vivo.

-1 CZ 292439 B6

Výhodné uhlovodíkové deriváty podle vynálezu mají vzorec I, kde R² znamená (l-6C)alkyl, R³znamená SO3“, R⁴ znamená OSO3 a R¹, n a p jsou jak bylo definováno výše; nebo jejich farmaceuticky přijatelná sůl.

Výhodnější uhlovodíkové deriváty mají vzorec I, kde R¹ znamená methyl. Zvláště výhodné uhlovodíkové deriváty mají vzorec I, kde n je 1 a p je 1. Nejvýhodnější jsou uhlovodíkové deriváty vzorce I, kde R¹ znamená CH₂OSO₃ ^_.

Termín (l-6C)alkyl znamená větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu s 1-6 atomy uhlíku, jako je methyl, ethyl, izopropyl, t-butyl, izopentyl, hexyl apod. Výhodné alkylové skupiny jsou (l-4C)alkylové skupiny, jako je methyl, ethyl, (izo)propyl, n-butyl a t-butyl. Nejvýhodnější alkylovou skupinou je methyl.

Opačné ionty (counter-ions), kompenzující nabyté skupiny, jsou farmaceuticky přijatelné opačné ionty, jako je vodík, nebo výhodněji ionty alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, jako je sodík, vápník nebo hořčík.

Uhlovodíkové deriváty podle vynálezu mohou být připraveny navázáním chráněné glycerolu podobné nebo glykolu podobné skupiny na 4-hydroxylovou skupinu neredukujícího konce dále chráněného tetrasacharidu, který může být vyroben způsobem popsaným: Westerduin P., Bioorg. and Med. Chem., 2, 1267-1280,1994. Potom se ochranné skupiny odstraní a následuje sulfatace sloučeniny za vzniku uhlovodíkového derivátu vzorce I.

Pro léčbu žilní trombózy nebo pro inhibici proliferace buněk hladkého svalstva mohou být sloučeniny podle vynálezu podávány enterálně nebo parenterálně, u člověka s výhodou v denní dávce 0,001 až 10 mg/kg tělesné hmotnosti. Smíšeny s farmaceuticky vhodnými pomocnými látkami, například jak se popisuje ve standardní referenční publikaci Gennaro a další, Remingtonů Pharmaceutical Sciences, (18. vydání, Mack Publishing Company, 1990, viz zvláště část 8: Pharmaceutical Preparations and Their Manufacture), mohou být sloučeniny, účinné orálně, bukálně nebo sublingválně, stlačovány do pevných dávkovačích jednotek, jako jsou pilulky a tablety nebo mohou být zpracovány na kapsle nebo čípky. Prostřednictvím farmaceuticky vhodných kapalin mohou být sloučeniny také aplikovány jako injekční přípravky ve formě roztoků, suspenzí, emulzí, nebo jako sprej, například nosní sprej.

Pro vytváření dávkovačích jednotek, například tablet, se předpokládá použití běžných přídavných látek, jako jsou plhidla, barviva, polymerní vazné látky apod. Obecně může být použito jakékoliv farmaceuticky přijatelné přídavné látky, která neinterferuje s funkcí aktivních sloučenin. Vhodné nosiče, se kterými je možno sloučeniny podávat, zahrnují laktózu, škrob, deriváty celulózy apod. nebo jejich směsi, použité ve vhodných množstvích.

Vynález bude dále ilustrován následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu (V následujících příkladech jsou používány odkazy na schémata 1 a 2. Meziprodukty a konečné produkty jsou označeny odkazem na odpovídající čísla ve schématech.)

Příklad 1

Výroba sloučenin 7 a 8

-2CZ 292439 B6

Výroba sloučeniny 2

K vychlazenému roztoku (0 °C) 2-benzyloxyethanolu 1 (2,84 ml) a chloromethylmethylsulfidu (1,59 ml) v ethylenglykoldimethyletheru (25 ml) byl přidán hydrid sodný ve formě 60% disperze v minerálním oleji (1,2 g) v atmosféře dusíku a směs byla 20 hodin míchána při teplotě místnosti. K reakční směsi byl přidán methanol a míchání pokračovalo ještě 15 min. Směs byla zředěna ethylacetátem (100 ml), potom promyta vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou a organická vrstva byla sušena nad síranem hořečnatým a koncentrována ve vakuu. Surový produkt byl čištěn chromatografíí na koloně silikagelu za poskytnutí 2,5 g sloučeniny 2.

Výroba sloučeniny 3

Syntéza sloučeniny 3 byla popsána v publikaci Bioorganic and Medicinal Chemistry, díl 2, č. 11, str. 1267 až 1280,1994 (P. Westerduin a další).

Výroba sloučeniny 4

Směs sloučeniny 3 (125 mg), sloučeniny 2 (64 mg) a práškových molekulárních sít (0,4 nm) v dichlormethanu (1,5 ml) byla míchána 15 min v atmosféře dusíku. Roztok byl ochlazen (5 °C) a byl přidán čerstvě připravený roztok obsahující N-jodsukcinimid (68 mg) a kyselinu trifluormethansulfonovou (2,7 μΐ) v 1,5 ml směsi 1,2-dichlorethan-dioxan (1/1, obj.). Po 10 min byla červená reakční směs zfiltrována, zředěna dichlormethanem, postupně promyta vodným roztokem thiosíranu sodného a vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva byla sušena nad síranem hořečnatým a koncentrována ve vakuu. Zbytek byl čištěn chromatografíí (size exclusion) na materiálu Sephadex LH-20, suspendovaném ve směsi dichlormethanmethanol (2/1, obj.) za poskytnutí 108 mg látky 4.

Výroba sloučeniny 5

K ochlazenému (-5 °C) roztoku látky 4 (105 mg) v tetrahydrofúranu (7,3 ml) byl přidán 30% vodný roztok peroxidu vodíku (3,8 ml) a po 10 min míchání roztok hydroxidu hlinitého (1,25 M, 1,7 ml). Směs byla míchána 2 h při -5 °C, potom byla teplota zvýšena na 0 °C. Po 20 h míchání byla teplota zvýšena na 20 °C a míchání pokračovalo 24 hodin. Reakční směs byla ochlazena (0 °C), potom byl přidán methanol (7,0 ml) a vodný roztok hydroxidu sodného (4 M, 2,0 ml). Po míchání po dobu 1 h byla teplota opět zvýšena na 20 °C a míchání pokračovalo dalších 20 hodin. Směs byla ochlazena (0 °C), okyselena na pH 3 kyselinou chlorovodíkovou (2 N) a extrahována dichlormethanem. Organická vrstva byla promyta vodným roztokem siřičitanu sodného (5 %), vysušena nad síranem sodným a zakoncentrována ve vakuu. Surový produkt byl čištěn chromatografíí na koloně silikagelu za poskytnutí 80 mg 5.

Výroba sloučeniny 6

K roztoku sloučeniny 5 (80 mg) ve směsi vody (7 ml) a 2-methyl-2-propanolu (7 ml) bylo přidáno 80 mg paladia na aktivním uhlí (10%). Reakční směs byla umístěna do vodíkové atmosféry na 16 hodin. Katalyzátor byl odstraněn filtrací a opláchnut směsí 2-methyl-2propanolu/voda. Filtrát a promývací roztoky byly koncentrovány ve vakuu a lyofílizovány za poskytnutí 38 mg sloučeniny 6.

Výroba sloučenin 7 a 8

Roztok sloučeniny 6 (38 mg) ve vodě (0,8 ml) byl eluován vodou přes kolonu Dowex 50WX8H⁺a spojené frakce byly odpařeny dosucha. Po odpaření s Ν,Ν-dimethylformamidem byl zbytek rozpuštěn v N,N-dimethylformamidu (2,5 ml), umístěn do atmosféry dusíku a poté byl přidán komplex triethylamin-oxid sírový (287 mg). Směs byla přes noc míchána při 50 °C, ochlazena na

-3CZ 292439 B6 °C a byl přidán vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (533 mg). Směs byla míchána 1 hodinu při 20 °C, koncentrována na malý objem a odsolena na koloně s materiálem Sephadex G-25, suspendovaném ve směsi voda:acetonitril 9:1 (obj.). Surový produkt byl eluován na koloně Dowex 50WX8Na⁺ a čištěn aniontovou inontoměničovou chromatografii (HPLC, Mono-Q 5/5, gradient chloridu sodného) za poskytnutí 12 mg sloučeniny 7 {[α]²⁰ο = + 31,1° (c = 1; voda)} a 18 mg sloučeniny 8 7 {[a]²⁰ _D = + 34,8° (c = 0,93; voda)}

Příklad 2

Výroba sloučeniny 16

Výroba sloučeniny 10

K ochlazené směsi (-20 °C) glycerolu (10 g) a pyridinu (109 ml) byl v průběhu 1 hodiny přikapáván roztok benzoylchloridu (26,3 ml) v suchém dioxanu (26 ml). Výsledná směs byla 16 h míchána při 0 °C a potom byla přidána voda. Po 15 min míchání byla směs zakoncentrována na 1/5 objemu, zředěna dichlormethanem a promyta vodou, vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a znovu vodou. Organická vrstva byla sušena nad síranem hořečnatým a koncentrována ve vakuu. Výsledný olej byl čištěn chromatografii na koloně silikagelu za poskytnutí 21 g sloučeniny 10.

Výroba sloučeniny 11

K roztoku sloučeniny 10 (600 mg) v acetonitrihdichlormethanu (1:1 obj., 8 ml) byl přidán methylsulfid (1,45 ml). Reakční směs byla ochlazena na 0 °C a po kapkách byla přidávána směs suchého benzoylperoxidu (3,63 g) a acetonitrihdichlormethanu (1:1, obj., 10 ml). Po míchání při 20 °C po dobu 16 h byla směs zředěna dichlormethanem a promyta vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou. Organická vrstva byla sušena nad síranem hořečnatým a koncentrována ve vakuu. Po čištění chromatografii na koloně silikagelu bylo izolováno 400 mg sloučeniny 11.

Výroba sloučeniny 12

Sloučenina 12 byla připravena analogicky k postupům, popsaným v publikaci: P. Westerduin a další, Bioorganic and Medicinal Chemistry 1994, díl 2, č. 11, str. 1267 až 1280.

V průběhu reakčních kroků potřebných pro získání sloučeniny 12 byly uronové kyseliny chráněny skupinami namísto methylových skupin.

Výroba sloučeniny 13

Sloučenina 13 byla vyrobena podobným způsobem, jak bylo popsáno pro sloučeninu 4 navázáním sloučeniny 11 na sloučeninu 12.

Výroba sloučeniny 14

K roztoku sloučeniny 13 (480 mg) v 2-methyl-2-propanolu (60 ml) byla přidána suspenze hydrogenuhličitanu sodného (142 mg) ve vodě (2 ml) a Pd/C (400 mg). Směs byla na 16 h umístěna v atmosféře vodíku. Katalyzátor byl odstraněn filtrací a promyt směsí 2-methyl-2propanol/voda. Kombinovaný filtrát a promývací roztoky byly zakoncentrovány ve vakuu za poskytnutí 315 mg sloučeniny 14, která byla použita bez dalšího čištění.

-4CZ 292439 B6

Výroba sloučeniny 15

Sloučeniny 14 (315 mg) byla rozpuštěna v 0,35 N vodném roztoku hydroxidu sodného (10 ml). Reakční směs byla přes noc míchána a potom bylo pH nastaveno 1 N kyselinou chlorovodíkovou na 8,5 . Směs byla odsolena na koloně materiálu Sephadex G-25, suspendovaném ve směsi voda:acetonitril:triethylamin 90:10:0,1 (obj.). Příslušné frakce byly spojeny a zakoncentrovány ve vakuu. Produkt byl znovu podroben hydrogenolýze podobným způsobem, jak bylo popsáno pro sloučeninu 14. Po zpracování a koncentraci filtrátu a promývacích roztoků byla směs odsolena na koloně materiálu Sephadex G-25, suspendovaném ve směsi voda:acetonitril:triethylamin 90:10:0,1 (obj.). Příslušné frakce byly spojeny, zakoncentrovány ve vakuu, eluovány na koloně Dowex 50WX8Na⁺ vodou a nakonec lyofilizovány za poskytnutí 165 mg sloučeniny 15.

Výroba sloučeniny 16

Roztok sloučeniny 15 (165 mg) byl odpařen s Ν,Ν-dimethylformamidem a rozpuštěn v N,N-dimethylformamidu (11,0 ml). Do reakční směsi byl přidán komplex triethylamin-oxid sírový (1,31 g). Po míchání po dobu 16 hodin při 50 °C byla směs ochlazena (0 °C), byl přidán vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (2,43 g) a míchání pokračovalo 1 hodinu při 20 °C; potom byl roztok zakoncentrován ve vakuu. Zbytek byl odsolen na koloně materiálu Sephadex G-25 suspendovaném ve směsi voda-acetonitril 9:1 (obj.) a příslušné frakce byly spojeny a zakoncentrovány ve vakuu. Po eluci na koloně Dowex 50WX8Na byl produkt Čištěn na koloně Q-Sepharose High Load column s použitím gradientu chloridu sodného za poskytnutí 160 mg sloučeniny 16. {[a]²⁰ _D = + 24, 0° (c = 0,77; voda)}

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY kde

R¹ znamená atom vodíku nebo CH2OSO3“;

R² a R³ znamenají nezávisle atom vodíku, (l-6C)alkyl nebo SO₃~;

R⁴ znamená OSO₃ nebo NHSO₃;

n znamená 0 nebo 1;

p znamená 1 nebo 2;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli.
2. Deriváty uhlohydrátů podle nároku 1 obecného vzorce I, kde R² znamená (1—6C)alkyl, R³znamená SO3, R⁴ znamená OSO3“ a R¹, n a p jsou jak je definováno výše.

-5CZ 292439 B6
3. Deriváty uhlohydrátů podle nároku 2 obecného vzorce I, kde R² znamená methyl.
4. Deriváty uhlohydrátů podle některého z nároků 2 nebo 3 obecného vzorce I, kde N je 1 a Pjel-
5. Deriváty uhlohydrátů podle některého z nároků 2 až 4 obecného vzorce I, kde R¹ znamená CH₂OSO₃.
6. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje derivát uhlohydrátů podle některého z nároků 1 až 5 farmaceuticky vhodné pomocné látky.
7. Deriváty uhlohydrátů podle některého z nároků 1 až 5 pro použití v medicíně.
8. Použití derivátů uhlohydrátů podle některého z nároků 1 až 5 pro výrobu farmaceutického prostředku pro léčení nebo prevenci trombózy nebo inhibici proliferace buněk hladkého svalstva.