CZ291202B6 - Monolitická betonová prostorová buňka a způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Monolitick betonov prostorov bu ka s podlahovou deskou (12) nebo stropem a ty°mi obvodov²mi st nami (14, 16) a rovn alespo dv ma mezist nou (18) odd len²mi prostory je lita pomoc bednic ho j dra (36) s pevnou stropn deskou (42), ty°mi rohov²mi d ly (38), alespo ty°mi st nov²mi bednic mi deskami (40) a rovn ty°mi posuvn²mi vn j mi bednic mi deskami (32). P°itom k obvodov²m st n m (14, 16) jsou monoliticky p°ibetonov ny dovnit° vy n vaj c konzoly (26). Mezist na (18) je na obvodov st ny (14, 16), podlahovou desku (12) nebo strop p°ibetonov na monoliticky plynot sn , p°i em jako konzoly (26) jsou na alespo dvou protilehl²ch ploch ch obvodov²ch st n (16) vytvarov ny rovnob n s mezist nou (18) prob haj c st nov v²stupky (50, 50.sub.a.n., 50.sub.e.n.). P°i zp sobu jej v²roby se v prostorov bu ce (10, 10a) p°ed lit m obvodov²ch st n (14, 16) monoliticky zaformuje a vylije mezist na (18), p°i em sti bedn n , soused c s mezist nou (18), jsou v prostorov bu ce (10, 10a) posuvn .\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká monolitické betonové prostorové buňky s podlahovou deskou nebo stropem a čtyřmi obvodovými stěnami a rovněž alespoň dvěma mezistěnou oddělenými prostory, litá pomocí bednícího jádra s pevnou stropní deskou, čtyřmi rohovými díly, alespoň čtyřmi stěnovými bednícími deskami a rovněž čtyřmi posuvnými vnějšími bednícími deskami, přičemž k obvodovým stěnám jsou monoliticky přibetonovány dovnitř vyčnívající konzoly. Vynález se dále týká způsobu výroby monolitické betonové buňky, která obsahuje alespoň dva prostory oddělené mezistěnou, s podlahovou deskou nebo stropem a čtyřmi obvodovými stěnami, z betonu pomocí bednícího jádra s pevnou stropní deskou, čtyřmi rohovými díly, alespoň čtyřmi stěnovými bedni- · čími deskami a také posuvnými vnějšími bednícími deskami, přičemž při složení bednícího jádra se stěnové bednící desky vtahují. )

Dosavadní stav techniky

EP 0 506 603 AI popisuje způsob uvedeného typu a pro něj odpovídající bednící prvky k lití betonové prostorové buňky s armovací klecí, do které se případně mohou vložit oddělené mezistěny, které navzájem oddělují dva sousední prostory. Vedle toho může být na podlahové desce vytvarován rám, na který se potom přivaří jako mezistěna předem zhotovená betonová deska. Ve stanovené vzdálenosti od této betonové desky končí konzola horizontálně vyčnívající z vnějších stěn.

Z US 3 894 711 je známá obytná buňka z betonu, která se buduje na štěrkovém lóži, zakrytém fólií tak, že se nejprve vybetonuje podlahová deska a potom se na tuto desku postaví skládací stěny bednění pro vnější stěny a mezistěny. Betonové desky se potom mohou, podle vyjádření autora tohoto řešení, vybetonovat dříve, než se zcela vytvrdí beton podlahové desky, takže mezi touto deskou a stěnami vznikne vzájemné spojení.

Podstata vynálezu

V praxi se ale ukazuje, že těsnost takovýchto prostorových buněk není v oblasti připojení mezistěny dostatečná pro použití u plynových stanic, takže si vynálezci kladou za cíl zvýšit plynotěsnost vnitřních stěn prostorových buněk. Kromě toho si kladou za cíl zlepšit výrobu a funkci konzol stěny.

K vyřešení tohoto úkolu vedou poznatky podle nezávislých patentových nároků, vedlejší nároky přináší příznivá další vytvoření.

Monolitická buňka z betonu spočívá podle vynálezu v tom, že její mezistěna/mezistěnyje/jsou na obvodové stěny a podlahovou desku nebo strop přibetonována/y monoliticky plynotěsně, přičemž jako konzoly jsou na alespoň dvou protilehlých plochách obvodových stěn vytvarovány rovnoběžně s mezistěnou probíhající stěnové výstupky. Stěnové výstupky mohou mít od sousední plochy stěny zužující se průřez.

Jako příznivé se jeví, že stěnové výstupky v transformátorové komoře mají šířku na čele dvojná- ( sobnou, než je čelní šířka stěnového výstupku ve spínacím prostoru a vytváří dobrou podporu pro transformátorovou kolejnici. Jinak musí mít stěnové výstupky ve spínacím prostoru navzájem shodnou střední vzdálenost a koncová vzdálenost k bočním sousedním stěnám činí 1,5 násobek střední vzdálenosti.

-1 CZ 291202 B6

Vynález přináší vedle toho ke zjednodušení výroby rastrový systém podélných stěn a mezi koncovými vzdálenostmi klesající počet stěnových výstupků s konstantní střední vzdáleností.

Při způsobu podle vynálezu se v prostorové buňce, definované svým armováním, před betonová5 ním obvodových stěn vybetonuje alespoň jedna mezistěna a následně se v ještě mokrém stavu čerstvého betonu spojí s obvodovými stěnami a potom podlahovou deskou nebo stropem. Betonování mezistěny nastává jen pomocí oboustranně přiřazených a posuvně vestavěných bednících desek. Díky tomuto opatření vzniká zvláště jednoduchým způsobem vzduchotěsně do oddělených prostorů integrovaná mezistěna.

Jako příznivé se jeví, že se po obou stranách mezistěny umístí posuvná bednící stěna jádra pro jednu stěnovou plochu mezistěny a rovněž pro v odstupu od ní umístěné bednící jádro pro obvodové stěny vcelku s do nich předcházející podlahovou deskou nebo stropem.

Podle dalšího znaku vynálezu se mohou na alespoň dvou navzájem protilehlých obvodových stěnách a/nebo na obvodové stěně a protilehlé ploše mezistěny během betonování vytvarovat rovnoběžně s podlahovou deskou, respektive horizontálně konzoly a/nebo kolmo k nim probíhající stěnové výstupky.

Popis obrázků na výkresech

Další přednosti, znaky a jednotlivosti vynálezu vyplývají z následujícího popisu přednostního příkladu provedení pomocí výkresů, které znázorňují na:

obr. 1 podélný řez monoliticky litou prostorovou buňkou sloužící jako transformátorová stanice bez stropu, s obvodovými stěnami a mezistěnou, obr. 2 zvětšený řez obvodovou stěnou s vytvarovanou lištou konzoly, obr. 3 příčný řez rohem s lištou konzoly, obr. 4 půdorys prostorové buňky podle obr. 1, obr. 5 čelní pohled na vnitřní plochu obvodové stěny prostorové buňky ve směru šipky V na obr. 4, obr. 6 šikmý pohled na část bednícího jádra pro prostorové buňky, obr. 7 prostorovou buňku v podélném řezu, nahoře s podlahovou deskou během výrobního postupu, obr. 8 podélný řez jinou monoliticky litou prostorovou buňkou s předložením stěny, obr. 9 oproti obr. 3 zvětšenou schematickou skicu uspořádání předložení stěny na obvodové stěně prostorové buňky, obr. 10 částečný příčný řez vnitřním bedněním podle obr. 8,9, obr. 11 vzhledem k obr. 10 zvětšený příčný řez předložením stěny s vnitřním bedněním, obr. 12 příčný řez rohovým připojením nebo rohovou částí vnitřního bednění, obr. 13,14 skicu poloh v rohovém připojení.

Příklady provedení vynálezu

U prostorové buňky 10 vnější délky a například 420 cm a vnější šířky b, v tomto případě 270 cm, výšky h od podlahové desky 12 na ní litých podélných stěn 14 a příčných stěn 16, které tvoří obvodové stěny, 330 cm, je ve vzdálenosti n 135 cm od na obr. 1, 3 pravé příčné stěny 16 mezistěna 18 rovnoběžná s příčnou stěnou 16, přičemž její vzdálenost n^ od druhé příčné stěny 16 činí 235 cm. Mezistěna 18 rozděluje prostorovou buňku 10 na úzkou transformátorovou komoru 20 a větší spínací prostor 22.

V rohové oblasti mezi podlahovou deskou 12 a obvodovými stěnami 14, 16 je vytvořeno osazení 24 soklu. Ve výšce i konzoly 26 68 cm nad podlahovou deskou 12 jsou vytvarovány na obvodových stěnách 14, 16 jako opery konzoly 26 v podobě lišty, z nichž každá končí vzhledem k bočním sousedním stěnám 14. 16. 18 v odstupu f, například 18 cm.

Obr. 2 ukazuje zvětšený příčný řez částí podélné stěny 14 nebo příčné stěny 16 šířky g 10 cm s vytvarovanou konzolou 26 se šířkou gi konzoly 26 6 cm, na jejíž horní přímý úsek konzoly 26 tloušťky e konzoly 26 11,5 cm navazuje dolů zešikmený úsek 27 soklu konzoly 26 o výšce e_t soklu 6 mm.

Z obr. 4 a 7 lze zjistit, že v podélné stěně 14 nad konzolou 26, eventuálně také vyčnívající z mezistěny 18. jsou umístěny dveřní otvory 28 pro otočné dveře 30.

K lití prostorové buňky 10 se použije vnější bednění sestávající ze čtyř bednících desek 32 na válcích 34, eventuálně sestávající a složené z více úseků.

Vnitřní bednění sousedící ve stanovené vzdálenosti s vnějším bedněním sestává ze dvou bednících jader 36 pro obvodové stěny 14, 16, z nichž jedno je znázorněno na obr. 6. Bednící jádro 36 spočívá na nevratné opěře, je obklopeno připojeným rámem 37 podlahy a může mít vně vyčnívající osazení pro uvedené dveřní otvory 28. Toto bednící jádro 36 je skládací a má čtyři rohové díly 38 v průřezu v podobě úhelníku, které přiléhají na dvě sousední stěnové bednící desky 40 tak, že délka ramene rohové dílu 38 je kratší než odstup f mezi koncem konzoly 26 a nejblíže ležící stěny 14, 16, 18. Sklopné stěnové bednící desky 40 sestávají z tvarového prstence 41 pro konzolu 26. Bednící jádro 36 je doplněno stropní deskou 42 jako vnitřním bedněním pro podlahové desky 12 prostorové buňky 10.

K lití mezistěny 18 se používá oboustranně vhodných bednících prvků, z nichž jsou znázorněny pouze na obr. 7 dvě bednící stěny 44 jádra, které jsou o stanovenou hodnotu z posuvné v podélné ose prostorové buňky 10. Po lití mezistěny 18 se použijí, jak již bylo řečeno, bednící jádra 36 a k čerstvému betonu mezistěny 18 se lijí části 12 až 16 prostorové buňky 10.

Bednící jádro 36 transformátorové komory 20 na obr. 7 se hydraulicky nebo mechanicky odsouvá o 80 cm v podélném směru prostorové buňky 10 od bednícího jádra 36 spínacího prostoru 22 k umožnění uložení suvného uložení, nosné kolejnice, C profilu, drážky, hmoždinky nebo podobně na nebo mezi bednící stěny 44 jádra.

Obr. 8 znázorňuje prostorovou buňku 10a jiného provedení s příčně k podélné ose vytvarovanými žebry nebo stěnovými výstupky 50, 50a, které se vytvoří v předem stanovené šířce g, g_t pro uložení betonové mezistěny 52, případně transformovaných kolejnic 54.

Systém M] až Ms různých uspořádání stěnových výstupků 50, 50a na podélných stěnách 14 různé celkové délky ai znázorňuje obr. 9. V jeho horním příkladu prvního systému Mi činí celková délka a] cca 8300 mm, z čehož činí vnitřní délka t transformátorové komory 20 2000 mm. Tento podélný úsek je opatřen dvěma stěnovými výstupky 50a v transformátorové komoře 20 šířky s na čele 400 mm, osm stěnových výstupků 50 ve spínacím prostoru 22 čelní šířky Si 130 mm probíhá

-3CZ 291202 B6 se střední vzdáleností y 600 mm. Koncová vzdálenost ví koncových stěnových výstupků 50e k příčné stěně 16 nebo mezistěně 18 činí 940 mm. Mezi oběma koncovými stěnovými výstupky 50e jsou v případě uspořádání podle systému Mi patrné dvě délky mi, případně ki 2400 mm, případně 1800 mm, v případě uspořádání podle systému M-> činí druhá délka k₇ druhého systému 5 M₇ 1200 mm, v případě uspořádání podle systému Mi činí druhá délka kj třetího systému Mi

600 mm. Od uspořádání podle systému Mi se první délka nis až m₇ zmenšuje na 1 800, případně 1200, případně 600 mm.

Ne všechny stěnové výstupky 50, 50a jsou k uložení desek betonové mezistěny 52 potřebné, to takže se při bednění pro stěnové výstupky 50, 50a, které nejsou požadovány, vloží do žlabů bednění tvarová tělesa jako místní výplň. Pro dřevěné desky potřebné k uložení betonové mezistěny 52 pro její délku se ale použijí všechny stěnové výstupky 50, 50a.

Obr. 10 a 11 znázorňují bednění stěnového výstupku 50 pomocí bednění se žlabem, případně 15 korýtkovým profilem 58 se souměrným T-profilem 59 o délce <j stojiny 79 mm. Zde je patrná vzdálenost x odsunutí bednění od prostorové buňky 10, 10a 70 mm.

Rohový díl 38 bednícího jádra 36 v podobě úhelníku znázorňuje obr. 12. Jeho zkosené hrany 60 zapadají do osazení 62 na koncovém výřezu 64 stěnové bednící desky 40. V osazení 64 může být 20 také uložena stojina 39 rohového dílu 38. Postup skládání bednícího jádra 36 je bez dalšího patrný na obr. 12 až 14.

Claims (9)

1. Monolitická betonová prostorová buňka s podlahovou deskou (12) nebo stropem a čtyřmi 30 obvodovými stěnami (14, 16) a rovněž alespoň dvěma mezistěnou (18) oddělenými prostory, litá pomocí bednícího jádra (36) s pevnou stropní deskou (42), čtyřmi rohovými díly (38), alespoň čtyřmi stěnovými bednícími deskami (40) a rovněž čtyřmi posuvnými vnějšími bednícími deskami (32), přičemž k obvodovým stěnám (14, 16) jsou monoliticky přibetonovány dovnitř vyčnívající konzoly (26), vyznačující se tím, že mezistěna (18) je na obvodové stěny (14, 16), 35 podlahovou desku (12) nebo strop přibetonována monoliticky plynotěsně, přičemž jako konzoly (26) jsou na alespoň dvou protilehlých plochách obvodových stěn (16) vytvořeny rovnoběžně s mezistěnou (18) probíhající stěnové výstupky (50, 50_a, 50_e).

2. Monolitická betonová prostorová buňka podle nároku 1, vyznačující se tím, že 40 stěnové výstupky (50, 50a) mají od sousední plochy stěny (14, 16) zužující se průřez.

3. Monolitická betonová prostorová buňka podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezistěna (18) je vytvořena mezi spínacím prostorem (22) a transformátorovou komorou (20), přičemž stěnové výstupky (50a) v transformátorové komoře (20) mají šířku (s) na čele dvojná-

45 sobnou, než je čelní šířka (sj) stěnového výstupku (50) ve spínacím prostoru (22).

4. Monolitická betonová prostorová buňka podle nároku 1, vyznačující se tím, že stěnové výstupky (50, 50_e) ve spínacím prostoru (22) navzájem mají shodnou střední vzdálenost (y) a koncovou vzdálenost (yi) k bočním sousedním stěnám (14, 16, 18) činí 1,5 násobek střední

50 vzdálenosti (y).

5. Monolitická betonová prostorová buňka podle nároku3 nebo 4, vyznačující se t í m , že má v oblasti spínacího prostoru (22) rastrový systém (Mi až M₈) podélných stěn (14) a mezi koncovými vzdálenostmi (yi) mají klesající počet stěnových výstupků (50) ve spínacím

55 prostoru (22) s konstantní střední vzdáleností (y).

-4CZ 291202 B6

6. Způsob výroby monolitické prostorové buňky, podle jednoho z předcházejících nároků, která obsahuje alespoň dva prostory oddělené mezistěnou (18), s podlahovou deskou (12) nebo stropem a čty řmi obvodovými stěnami (14, 16), z betonu pomocí bednícího jádra (36) s pevnou stropní deskou (42), čtyřmi rohovými díly (38), alespoň čtyřmi stěnovými bednícími deskami (40) a také posuvnými vnějšími bednícími deskami (32), přičemž při složení bednícího jádra (36) se stěnové bednící desky (40) vtahují, vyznačující se tím, že se v prostorové buňce (10, 10a) před betonováním obvodových stěn (14, 16) monoliticky zaformuje a vybetonuje mezistěna (18), přičemž části bednění, sousedící s mezistěnou (18), jsou v prostorové buňce (10, 10a) posuvné.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se obvodové stěny (14, 16) po obou stranách mezistěny (18) zaformují pomocí alespoň jednoho skládacího bednícího jádra (36). ¹

8. Způsob podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že se po obou stranách mezis- I těny (18) umístí posuvná bednící stěna (44) jádra pro jednu stěnovou plochu mezistěny (18) a rovněž pro v odstupu od ní umístěné bednící jádro (36) pro obvodové stěny (14,16) vcelku s do nich předcházející podlahovou deskou (12) nebo stropem.

9. Způsob podle nároku 6 nebo 7, u něhož se na obvodové stěny (14, 16) a mezistěnu (18) prostorové buňky (10, 10a) na oblasti protilehlé ke stěnovým bednícím deskám (40) monoliticky přibetonují dovnitř vyčnívající konzoly (26), vyznačující se t í m, že se na alespoň dvou navzájem protilehlých obvodových stěnách (14, 16) a/nebo na obvodové stěně (14, 16) a protilehlé ploše mezistěny (18) během betonování vytvarují rovnoběžně s podlahovou deskou (12) konzoly (26) a/nebo kolmo k nim probíhající stěnové výstupky (50, 50_a, 50_e).