CZ289956B6 - Způsob následného tvarování vytlačovaného profiluna povrchu předmětu, zařízení pro jeho provádění a jeho použití - Google Patents

Abstract

Pro n sledn tvarov n p°echodov oblasti mezi po te n a koncovou st profilu (6) tvo° c ho uzav°en² r me ek a ulo en ho vytla ov n m na p°edm tu (1), jako skle, se pou ije forma (14), kter se ot okolo osy, rovnob n s pod lnou osou vytla ovan ho profilu a kter le v bl zkosti povrchu p°edm tu (1). Osa ot en formy (14) se shoduje s °eznou hranou (15) v²b ku (16) formy (14), kter omezuje kalibrovanou dutinu formy (14) na vnit°n stran vytla ovan ho profilu (6). P°i ot en formy (14) je p°ebytkov² polymern materi l p°etla ov n sm rem k obvodu p°edm tu (1) a za n j.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu následného tvarování profilu, vytlačovaného na povrchu předmětu, při němž se ukládá otáčivým pohybem na profil forma opatřená dutinou odpovídající konečnému tvaru profilu. Dále se vynález týká zařízení pro provádění způsobu a jeho použití.

Dosavadní stav techniky

Způsob tohoto typu, známý a popisovaný ve spisu DE 9011573 Ul, slouží pro následné tvarování profilu, vytvořeného z reakčního systému na bázi polyurethanu, a vytlačovaného a uloženého na sklo. V tomto způsobu forma sestává ze zařízení, opatřeného dvěma čelistmi, které je vedeno do otevřené polohy z vnějšku nad obvodovou část skla, opatřenou výchozím páskem, kterému se dodává tvar profilu. Osa otáčení obou čelistí leží vně předmětu. Po polohovém ustavení formy se povrch skla, opačný vůči profilu, uloží do vybrání jedné z čelistí, přičemž druhá čelist, která vtiskuje svůj profilový tvar výchozímu pásku, se vyskytuje okolo osy otáčení a přitlačuje se na výchozí pásek a tvaruje jej do profilu.

V oblasti profilu, která se má následně tvarovat, je normálně přebytek polymemího materiálu, kteiý musí být odstraněn během následného tvarování. K tomuto účelu je známé zařízení opatřeno odváděcím kanálkem, jímž je materiál přetlačován směrem k viditelné oblasti skla. Tento přebytkový materiál musí být následně odstraňován. Jelikož ulpívá na povrchu skla, přináší pozdější odstraňování tohoto materiálu obtíže.

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob výše uvedeného typu, který by usnadnil odstraňování přebytkového materiálu, který se objevuje v průběhu následného tvarování.

Podstata vynálezu

Pro vyřešení tohoto technického problému vynález navrhuje způsob následného tvarování profilu, vytlačovaného na povrchu předmětu, při němž se ukládá otáčivým pohybem na profil forma opatřená dutinou odpovídající konečnému tvaru profilu, jehož podstatou je, že se při ukládání forma otáčí okolo osy otáčení přilehlé k povrchu předmětu.

S výhodou leží osa otáčení na okraji profilu, odvráceném od okraje předmětu, vedle něhož profil leží. Forma při svém otáčení s výhodou vyvolává přetlačování hmoty profilu podél povrchu předmětu kjeho okraji a s výhodou za jeho okraj a podél povrchu spolupůsobícího formového tělesa.

Při způsobu podle vynálezu je tak jako ve stavu techniky uzavírací pohyb formy otáčivý pohyb.

V důsledku polohy osy otáčení vzhledem k povrchu předmětu, opatřenému profilem, však dutina formy a povrch tvoří uzavřený prostor. Při uzavírání je tak strana profilu, obrácená ke střední části předmětu, omezována formou. Jakmile je přitlačena proti povrchu předmětu, nemůže už žádný materiál profilu během procesu tvarování na této straně uniknout. Při pokračujícím uzavírání formy dochází místo toho spíše k přetlačování materiálu směrem ven. Když je profil vytlačován a ukládán na obvodovou část skla, je tak přebytková hmota stlačována a odváděna za postranní část skla, kde může být jednoduchým způsobem odstraňována. I v případech, kdy není profil ukládán bezprostředně u obvodu skla, ale dále směrem k vnitřní části skla, se však dá odstraňování přebytkového materiálu z oblasti povrchu skla, ležící na jediné straně profilu,

-1 CZ 289956 B6 provádět snadněji, než kdyby musel být přebytkový materiál odstraňován z povrchu skla na obou stranách profilu, jako ve stavu techniky.

Podle dalšího znaku vynálezu je tak hmota profilu, přetlačována za okraj, podporována spolupůsobícím formovým tělesem. Osa otáčení formy leží na hraně výběžku, jímž je forma opatřena. Před ukládáním formy na profil se s výhodou forma přesouvá relativně k povrchu předmětu a je uložena v nakloněné poloze, přičemž výběžek je částí formy nejbližší k povrchu předmětu, a na konci posunu zaujímá hrana výběžku polohu bezprostředně u povrchu předmětu, kde se přímo dotýká tohoto povrchu v místě budoucího okraje profilu na straně odvrácené od 10 okraje předmětu, načež se formou otáčí okolo hrany jakožto osy otáčení, až vnitřní povrch dutiny formy zaujme polohu uvažovanou pro povrch profilu, přičemž tlačí hmotu profilu proti povrchu formy, vymezovanému výběžkem, jehož hrana vymezuje okraj profilu na straně odvrácené od okraje předmětu.

Podle dalšího znaku vynálezu se forma otáčí do dotyku se spolupůsobícím formovým tělesem, v jehož vybrání s osazením leží okraj předmětu s profilem, který se má následně tvarovat, přičemž otáčející se forma vyvolává přetlačování hmoty profilu směrem ven za okraj předmětu a okraj vybrání s osazením podél povrchu druhého formového tělesa, až se v konečné fázi otáčení formy odřízne hmota profilu druhou hranou formy, dosedající přes přetlačovanou hmotu profilu 20 na povrch spolupůsobícího formového tělesa a vytvoří se vnější okraj jazýčku profilu, přesahujícího za okraj předmětu.

Hranou se podle dalšího znaku vynálezu odřezává přebytková přetlačovaná hmota profilu a forma se posouvá pro unášení této hmoty směrem ven při jejím oddalování od okraje.

Podle vynálezu může být osa otáčení uložena v úrovni povrchu skla nebo nad ním nebo pod ním. Složky síly, která působí na profil, se vyvíjejí v obou posledních případech rovnoběžně s tímto povrchem, což může být eventuálně na újmu přilnavosti materiálu profilu na sklo a/nebo může mít negativní dopady na vlastnosti tohoto materiálu. Nejlepších výsledků se proto dosahuje, když 30 osa otáčení leží ve výšce povrchu skla nebo lehce nad ním. V praxi je možné použít formu, která je opatřena výběžkem na povrchu kalibrované dutiny, který omezuje profil na jeho vnitřní straně. Tento výběžek, jehož hrana, tvořená jeho plochami ve tvaru klínu, vytváří osu otáčení, se nejprve spouští až na povrch skla nebo až do jeho bezprostřední blízkosti před začátkem otočného pohybu formy.

Výše uvedený popis ukazuje, že před ukládáním na profil vykonává forma nejprve relativní pohyb vzhledem k povrchu předmětu, kterým se uvádí do nakloněné polohy, přičemž hrana je prakticky v dotyku s povrchem na místě určeném k tomu, aby tvořilo okraj profilu na straně směrem k vnitřní části povrchu předmětu, přičemž se poté pohybuje formou otáčivě okolo této 40 hrany, až vnitřní povrch dutiny zaujme polohu určenou pro povrch profilu.

Vynález dále navrhuje zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, jehož podstatou je, že obsahuje prostředky pro polohování a upevnění předmětu, které zajišťují přesné uložení profilu, který se má následně tvarovat, jakož i formu s dutinou, jejíž tvar odpovídá tvaru, který se má 45 dodat profilu, přičemž dutina končí na vnitřní straně předmětu výběžkem opatřeným hranou, přičemž forma je způsobilá se pohybovat v nakloněné poloze vzhledem k povrchu předmětu nesoucí profil, který se má následně tvarovat, v podstatě kolmo k povrchu předmětu po přibližovací dráze, a otáčet se okolo osy rovnoběžné s hranou a ležící v její blízkosti nebo na hraně.

Dále vynález navrhuje zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, které obsahuje prostředky pro polohování a upevnění předmětu, které zajišťují přesné uložení profilu, který se má následně tvarovat, jakož i formu s dutinou, jejíž tvar odpovídá tvaru, který se má dodat profilu, přičemž dutina končí na vnitřní straně předmětu výběžkem opatřeným hranou, přičemž 55 forma je způsobilá se pohybovat v nakloněné poloze vzhledem k povrchu předmětu nesoucího

-2CZ 289956 B6 profil, který se má následně tvarovat, v podstatě kolmo k povrchu předmětu po přibližovací dráze a otáčet se okolo osy rovnoběžné s hranou a ležící na hraně.

Proti formě je podle dalšího znaku vynálezu uloženo spolupůsobící formové těleso jako druhý tvářecí nástroj, opatřený vybráním s osazením pro předmět nesoucí profil, který se má následně tvarovat, přičemž vybrání s osazením má okraj, vymezující uložení okraje předmětu, přičemž dutina formy přesahuje za uvedený okraj směrem ven a vymezuje s touto vnější stranou druhou hranu pro dosednutí na povrch druhého tvářecího nástroje, přičemž tvar dutiny je takový, že v její vnější části je vymezován volný prostor pro tváření mezi dnem dutiny a povrchem spolupůsobícího formového tělesa pro vnější jazýček profilu.

Podle dalšího znaku vynálezu je forma nesena prvkem, obsahujícím segment kruhového oblouku, vedený nejméně třemi válečky, z nichž dva jsou na stejné straně, přičemž segment kruhového obloku a válečky vymezují dráhu pohybu kruhového otáčení, zatímco posun kolmo k povrchu předmětu je vykonáván nosičem segmentu kruhového oblouku.

Vynález dále navrhuje použití výše uvedeného zařízení pro následné tvarování oblasti spojení mezi začátkem a koncem profilu, který tvoří smyčku na povrchu předmětu.

Dále vynález navrhuje použití výše uvedeného zařízení pro následné tvarování oblasti spojení mezi začátkem a koncem profilu, který tvoří smyčku na povrchu předmětu, při výrobě skla s obvodovým profilem, opatřeným vyčnívajícím jazýčkem.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 schémata jednotlivých po sobě následujících fází následného tvarování profilového rámečku se středícím jazýčkem na skle a obr. 2 boční pohled na zařízení pro provádění způsobu.

Příklady provedení vynálezu

Způsob podle vynálezu bude popsán dále na případě opatřování okenních skel, zejména automobilových skel určených pro osazování lepením, profilovým rámečkem. Profilový rámeček, který se vytlačuje a ukládá na automobilová skla, může mít tvar průřezu podle potřeby. Může mít zejména jazýčkovou část, vyčnívající na obvodě skla a jejíž průběh je v podstatě rovnoběžný s povrchem skla. Tato část slouží jako středící a opěrný jazýček při montáži skla v rámu a zajišťuje, že okraj skla si zachovává stejnou vzdálenost na celém jeho obvodu od rámu okenní výplně, který proti tomuto okraji leží. Kromě toho tento jazýček slouží k upevňování skla v otvoru okna během vytvrzování montážního lepidla, takže je možné uspořit všechny ostatní prostředky pro polohové ustavování a fixování skel během vytvrzování lepidla.

Profilovaný rámeček může kromě toho obsahovat tak zvané podkládací úseky, t.j. úseky profilu, které jsou orientovány s výhodou kolmo k povrchu skla a které slouží k určování jeho montážní hloubky v rámu. Takové podkládací úseky mohou současně sloužit jako omezovači žebro pro montážní lepidlo. Bez ohledu na průřez profilového rámečku je ve všech případech žádoucí dodatečně tvarovat přechodovou oblast mezi počáteční částí a koncovou části vytlačovaného profilu, který se ukládá do tvaru uzavřené smyčky s konci ve styku u sebe. Toto dodatečné tvarování je zcela nevyhnutelné v případech, kde části rámečku zůstávají po montáži skel na vozidlech viditelné, k čemuž dochází zejména v případě uvedených těsnicích a středících jazýčků.

-3CZ 289956 B6

V principu mohou být používány pro vytlačování a ukládání ve formě profilů na předměty různé systémy na bázi polymeru, pokud polymemí materiál dostatečně ulpívá k povrchu předmětu a má během vytlačování požadované vlastnosti, a po vytvrzení vytlačované hmoty požadované vlastnosti, pokud jde o jeho přilnavost a odolnost proti mechanickým a chemickým činidlům, jakož i potřebné elastické vlastnosti. Pro zamýšlené použití se v prvé řadě osvědčily systémy na bázi jednosložkových polyuretanů, vytvrzujících se vodou, jako jsou popsány například ve spisu US č. 3 779 794, a dvousložkové polyuretanové systémy, jaké jsou popsány ve spisech EP 0 083 797 AI a 0 024 501 AI, a dále systémy na bázi termoplastického elastomeru, jaké jsou popsány ve spisu US č. 5 336 349.

Když se na profil vytlačuje látka na bázi reaktivního systému, musí být samozřejmě následné tvarování prováděno bezprostředně po vytlačování a předtím, než se vytlačovaný profil začne vytvrzovat v důsledku polymerační reakce. Když se naproti tomu na profil vytlačuje termoplastový polymer, není zapotřebí, aby následné tvarování bylo prováděno bezprostředně po vytlačování, ale může být prováděno v jakémkoli pozdějším okamžiku. V tomto případě je třeba jednoduše zajistit, aby se materiál dostal znovu do plastického stavu, a to přiměřeným ohřevem hmoty, která se má následně tvarovat.

Potřebnou podmínkou pro to, aby se mohly uplatnit postupy podle vynálezu, je to, aby v oblasti, která se má následně tvarovat, byl přebytek materiálu, nebo v krajním případě zde bylo přesně požadované množství. Bude tomu tak obecně v případě spojovacího pásma mezi začátkem a koncem profilu, tvořícího smyčku na předmětu, na který byl uložen, zpravidla vytlačováním (vynález se ovšem hodí také pro jiné postupy ukládání, pokud je materiál v okamžiku následného tvarování ještě tvárný). Postupy podle vynálezu se rovněž hodí pro případ, kde tvar profilu musí být měněn, a to buď proto, že má vadu, nebo že v uvažované oblasti je požadováno mít jiný tvar, než ve zbytku profilu.

Jako u známých forem je zapotřebí zabránit jakémukoli přilnutí mezi povrchem formy a polymemí hmotou, která se má následně tvarovat, a to volbou vhodných materiálů pro formu nebo nanesením vhodného povlaku na její povrch. Vhodné antiadhezivní povlaky jsou známé a volí se v závislosti na funkci polymeru použitého v daném konkrétním případě.

Příklad provedení, znázorněný na obr. 1, popisuje následné tvarování profilu 6, uloženého na obvod předmětu (skla) 1, a opatřeného jazýčkem 110, vybíhajícím za okraj 100 předmětu L Profil má kromě toho v tomto případě průřez tvaru U, vymezovaného dvěma žebry 4 a 5 v podstatě kolmými k povrchu skla jakožto předmětu 1, na který se ukládá, spojenými mezilehlou částí 2.

Pro následné tvarování vytlačovaného profiluje v daném případě zapotřebí použít horní formu 14 jako první formové těleso a dolní spolupůsobící formové těleso 8, které musí být dobře uloženy vůči sobě navzájem a vůči profilu během stlačování. Forma 14 je opatřená dutinou 140, odpovídající konečnému tvaru profilu 6. Spolupůsobící formové těleso 8 má opěrný povrch s vybráním 9 s osazením. Okraj 120 vybrání 9 je vymezován boční ploškou 10, k níž dosedá hrana předmětu (skla) 1, a vymezuje tak uložení okraje 100 předmětu 1 ve formovém tělese 8. Povrchy 11 a 12 formového tělesa pro jazýček 110 vytlačovaného profilu.

Horní forma 14 je kalibrována na dutině její dolní plochy v závislosti na požadovaném průřezu profilu. V uzavřené poloze je relativní poloha formy 14 a s ní spolupůsobícího formového tělesa 8 určována její řeznou hranou 15 výběžku 16 a řeznou hranou 17, která vybíhá na druhé části. Zatímco řezná hrana 15 je v podstatě v dotyku s povrchem předmětu (skla) 1, působí řezná hrana 17 v dotyku s povrchem 11 formového tělesa 8. Řezná hrana 15 vymezuje na vnitřní straně profilu 6, t.j. straně odvrácené od okraje 100 předmětu 1, okraj 60 profilu 6.

Během první fáze (obr. 1A) vzájemného pohybu jsou formové těleso 8 a forma 14 nejprve od sebe vzájemně oddáleny, aby umožnily zavedení skla mezi formy ve směru šipky F, přičemž sklo

-4CZ 289956 B6 se uloží do dotyku s dolním formovým tělesem 8. Výchozí pásek 20 z tvárného materiálu, který má v této fázi víceméně nepravidelný tvar, může být podroben částečnému následnému tvarování formovaným povrchem 12 dolního formového tělesa 8. Hrana 15 výběžku 16 horní formy 14 zaujme polohu, která se nachází ve svislé rovině obsahující vnitřní okraj 21 výchozího pásku 20. Bude posléze vymezovat vnitřní okraj 60 profilu 6, jak bylo uvedeno.

Po uložení předmětu (skla) 1 mezi formovým tělesem 8 a formou 14 popsaným způsobem může začít druhá fáze (obr. 1B) následného tvarování. Během této druhé fáze se horní forma 14, která je nakloněná, pohybuje při zachování své úhlové orientace ve směsu šipky F' k formovému tělesu 8, až hrana 15 výběžku 16 v podstatě vejde do styku se sklem L Když horní forma 14 zaujme tuto polohu, tvoří její dutina 140 s povrchem skla, s povrchem formového tělesa 8 a na jejích koncích s hranou 15, prostor kromě jedné strany, takže polymemí materiál již nemůže uniknout směrem dovnitř skla za úroveň hrany 15. kde je vymezován vnitřní okraj 60 profilu. Může sice dojít ktomu, že materiál výchozího pásku 20 polymemího profilu před prováděním následného tvarování rozprostřel ve směru vnitřního povrchu předmětu (skla) 1 za úroveň hrany 15 a překročil tak definitivní průřez profilu. V tomto případě se přesahující část profilu odřízne řeznou hranou 15 při spouštění horní formy 14. Jedná se však o relativně minimální výrobek, který se nachází v bezprostřední blízkosti následně tvarovaného profilu, který může být bez obtíží odstraněn po ztuhnutí polymeru.

Jak je vyznačeno na obr. 1B a jak je zřejmé z následujících obr. 1C a ID, je tvar dutiny 140 takový, že v její vnější části 140A je vymezován volný prostor 6A pro tváření mezi dnem dutiny 140 a povrchem 11 spolupůsobícího formového tělesa 8 pro vnější jazýček 110 profilu 6.

V třetí fázi (obr. 1C) následného tvarování se horní forma 14 otáčí okolo hrany 15 ve směru otáčení, vyznačeném šipkou P, přičemž poloha uvedené hrany 15 zůstává nezměněná. Tvárná hmota zůstává uzavřená na straně vymezované hranou 15 a přebytková hmota výchozího pásku 20 je vytlačována směrem ven mezi spolupůsobícím formovým tělesem 8 a horní formou 14, a současně je profilu vtiskován tvar předurčený dutinou 140 formy 14.

Výkyvný pohyb formy 14 tlačí přebytkovou hmotu, kterou přetlačuje při současném vytváření okraje profilu, orientovaného směrem na vnější stranu skla. Nakonec řezná hrana 17 odřezává tuto hranu a skončí svůj pohyb dotykem s formovým tělesem 8.

Na konci otočného pohybu dosáhne horní forma svou konečnou polohu ve fázi D následného tvarování. V této poloze je řezná hrana 17 prakticky v dotyku s formovým povrchem 11 formového tělesa 8 a odděluje tak přebytkový proužek 24 materiálu jazýčku HO, jehož definitivní okraj je tak určován. Dokončí se tak proces následného tvarování. Horní forma 14 se pak zdvihne při zachování rovnoběžné polohy ve směru šipky F”, a když dosáhne své horní koncové polohy, znovu se uloží do nakloněné polohy, potřebné pro první fázi následného tvarování, jíž se cyklus opakuje. Předmět 1, (sklo) opatřený svým následně tvarovým profilem 6, se nyní zdvihne z formového tělesa 8 a přesune se k dalšímu výrobnímu kroku.

Na obr. 2 je znázorněn stroj pro provádění způsobu v jeho základních znacích. Na rámu 26 stroje je uložen nosič 27, a to v ložisku a pohyblivě ve svislém směru. Nosič 27 je veden svislými vodícími tyčemi 28 a objímkami s valivým uložením. K tlumení svislého pohybu slouží hydraulická brzda 29. připojená k nosiči 27 ojnicí 30. Je ovládána pneumatickým pracovním válcem 31, který předává vratný pohyb nosiči 27 pomocí pístu 32.

Na nosiči 27 je upevněna konzola 35, na níž jsou uloženy tři vodicí válečky 36, 37 a 38. Tyto tři válečky slouží k přidržování a vedení rámu 40. jehož segment 41 má tvar segmentu kruhového oblouku. Tento segment 41 kruhového oblouku se tak může otáčet okolo středu kruhu, který se shoduje s hranou 15 horní formy 14. Tato horní forma 14 je uložena na dolní části 42 otočného rámu 40. Výkyvný pohyb rámu 40 je zajištěn pomocí hydraulického pracovního válce 43, jehož píst 44 je kloubově upevněn k páce 45. která je sama připojena k rámu 40. Pro sledování

-5CZ 289956 B6 otočného pohybu rámu 40 je hydraulický pracovní válec 43 upevněn k rámu 27 prostřednictvím vhodného ložiska 46 tak, že se může otáčet okolo jeho osy.

Kromě toho je deska 48, nesoucí dolní formové těleso 8, připojená krámu 26 stroje prostřednictvím ložiska 52 tak, že se okolo něj otáčí. Otočný pohyb desky 48 je zajištěn pneumatickým pracovním válcem 49. který je upevněn jednak na rámu 26 stroje ložiskem 50 a jednak k desce 48 ložiskem 51.

Pro provádění následného tvarování se předmět (sklo) 1 ukládá na dolním formovém tělese 8 s výchozím páskem 20 vytlačovaného polymeru, uloženého na sklo. Pomocí neznázoměného ovládání stroje se nosič 27 spustí tlakováním pracovního válce 31, až hrana 15 formy 14 v podstatě vejde do styku s předmětem 1 (sklem).

Poté dovoluje ovládání pracovního válce 43 horní formě 14. aby prováděla svůj otočný pohyb okolo hrany j_5. Na konci následného tvarování se rám 27 zdvihne pokračujícím tlakováním pracovního válce 31. Když je rám 27 na konci zdvihu, uvede se v činnost pracovní válec 43 a forma 14 se tak dopraví do nakloněné polohy. Poté dodává ovládání pracovního válce 49 desce 48 a formovému tělesu 8 výkyvný pohyb směrem dolů a směrem ven při oddalování obou uvedených prvků od předmětu 1 (skla). Předmět 1 (sklo) a následně tvarovaný vytlačovaný profil 6 se tak vzdalují od formového tělesa 8. Předmět 1 (sklo) se tak může snadno odebrat. Kromě toho mohou být formové těleso 8 a/nebo forma 14 opatřeny zařízeními pro ohřev nebo chlazení, pomocí nichž může být, podle použitého polymemího materiálu, urychlen proces tuhnutí chlazením nebo urychlen reakční proces ohřevem polymeru.

Předchozí podrobný popis ukazuje, že podmínkou pro realizaci způsobu podle vynálezu je vytvoření prostoru uzavřeného na obou stranách, kde se stýkají povrch předmětu a/nebo dolní formy a dolní povrch horní formy, přičemž tyto dvě sestavy jsou ve vzájemném dotyku podél hrany 15, a přičemž jejich vzájemný otáčivý pohyb vyvolává jejich otáčení. Funkcí těchto prvků zařízení a jejich pohybů je vyvolat na materiálu profilu při jeho tvarování posun s kolmou složkou a rovnoběžnou složkou, která směřuje k vnějšku předmětu. Toto je jediný prostředek, kteiým se zajišťuje odvádění přebytkové hmoty směrem ven a s výhodou mimo předmět 1.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (10)

1. Způsob následného tvarování profilu (6), vytlačovaného na povrchu předmětu (1), při němž se ukládá otáčivým pohybem na profil forma (14) opatřená dutinou (140) odpovídající konečnému tvaru profilu (6), vyznačený tím, že se při ukládání forma (14) otáčí okolo osy otáčení, přilehlé k povrchu předmětu (1).

2. Způsob následného tvarování podle nároku 1,vyznačený tím, že osa otáčení leží na okraji profilu (6) odvráceném od okraje (100) předmětu (1), vedle něhož profil (6) leží.

3. Způsob následného tvarování podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že forma (14) při svém otáčení vyvolává přetlačování hmoty profilu (6) podél povrchu předmětu (1) kjeho okraji (100) a s výhodou za jeho okraj (100) a podél povrchu (11) spolupůsobícího formového tělesa (8).

4. Způsob následného tvarování podle nároku 3, vyznačený tím, že hmota profilu (6), přetlačovaná za okraj (100), je podporována spolupůsobícím formovým tělesem (8).

5 vykonáván nosičem (27) segmentu (41) kruhového oblouku.

13. Použití zařízení podle kteréhokoli z nároků 9 až 12 pro následné tvarování profilu (6), který tvoří smyčku na povrchu předmětu (1).

5. Způsob následného tvarování podle kteréhokoli z nároků 2až 4, vyznačený tím, že osa otáčení formy (14) leží na hraně (15) výběžku (16), jímž je forma (14) opatřena.

6. Způsob následného tvarování podle nároku 5, vyznačený tím, že před ukládáním formy (14) na profil (6) se forma (14) přesouvá relativně k povrchu předmětu (1) a je uložena v nakloněné poloze, přičemž výběžek (16) je částí formy nejbližší k povrchu předmětu (1), a na konci posunu zaujímá hrana (15) výběžku (16) polohu bezprostředně u povrchu předmětu (1), kde se přímo dotýká tohoto povrchu v místě budoucího okraje profilu (6) na straně odvrácené od okraje (100) předmětu (1), načež se formou (14) otáčí okolo hrany (15) jakožto osy otáčení, až vnitřní povrch dutiny formy (14) zaujme polohu uvažovanou pro povrch profilu (6), přičemž tlačí hmotu profilu proti povrchu formy (14), vymezovanému výběžkem (16), jehož hrana (15) vymezuje okraj (60) profilu (6) na straně odvrácené od okraje (100) předmětu (1).

-6*

7. Způsob následného tvarování podle nároku 5 nebo 6, vyznačený tím, že se forma (14) otáčí do dotyku se spolupůsobícím formovým tělesem (8), v jehož vybrání (9) s osazením leží okraj (100) předmětu (1) s profilem (6), který se má následně tvarovat, přičemž otáčející se forma (14) vyvolává přetlačování hmoty profilu (6) směrem ven za okraj (100) předmětu (1) a okraj (120) vybrání (9) s osazením podél povrchu spolupůsobícího formového tělesa (8), až se v konečné fázi otáčení formy (14) odřízne hmota profilu druhou hranou (17) formy (14), dosedající přes přetlačovanou hmotu profilu (6) na povrch (11) formového tělesa (8), spolupůsobícího s formou (14), a vytvoří se vnější okraj jazýčku (110) profilu (6), přesahujícího za okraj (100) předmětu (1).

8. Způsob podle kteréhokoli z nároků 5 až 7, vyznačený tím, že se hranou (17) odřezává přebytková přetlačovaná hmota profilu (6) a forma (14) se posouvá pro unášení této hmoty směrem ven při jejím oddalování od okraje (100).

9. Zařízení pro provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačené tím, že obsahuje prostředky pro polohování a upevnění předmětu (1), které zajišťují přesné uložení profilu (6), který se má následně tvarovat, jakož i formu (14) s dutinou (140), jejíž tvar odpovídá tvaru, který se má dodat profilu (6), přičemž dutina (140) je ohraničena na vnitřní straně předmětu (1) výběžkem (16) opatřeným hranou (15), přičemž forma (14) je způsobilá se pohybovat v nakloněné poloze vzhledem k povrchu předmětu (1) nesoucího profil, který se má následně tvarovat, v podstatě kolmo k povrchu předmětu (1) po přibližovací dráze, a otáčet se okolo osy rovnoběžné s hranou (15) a ležící v její blízkosti.

10. Zařízení pro provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačené tím, že obsahuje prostředky pro polohování a upevnění předmětu (1), které zajišťují přesné uložení profilu (6), který se má následně tvarovat, jakož i formu (14) s dutinou (140), jejíž tvar odpovídá tvaru, který se má dodat profilu (6), přičemž dutina (140) je ohraničena na vnitřní straně předmětu (1) výběžkem (16) opatřeným hranou (15), přičemž forma (14) je způsobilá se pohybovat v nakloněné poloze vzhledem k povrchu předmětu (1) nesoucího profil, který se má následně tvarovat, v podstatě kolmo k povrchu předmětu (1) po přibližovací dráze, a otáčet se okolo osy, rovnoběžné s hranou (15) a ležící na hraně (15).

11. Zařízení podle nároku 9 nebo 10, vyznačené tím, že proti formě (14) je uloženo spolupůsobící formové těleso (8) jako druhý tvářecí nástroj, opatřený vybráním (9) s osazením pro předmět (1) nesoucí profil (6), který se má následně tvarovat, přičemž vybrání (9) s osazením má okraj (120), vymezující uložení okraje (100) předmětu (1), přičemž dutina (140) formy (14) přesahuje za uvedený okraj (120) směrem ven a vymezuje s touto vnější stranou druhou hranu (17) pro dosednutí na povrch (11) druhého tvářecího nástroje, přičemž tvar dutiny (140) je takový, že v její vnější části (140A) je vymezován volný prostor (6A) pro tváření mezi dnem dutiny (140) a povrchem (11) spolupůsobícího formového tělesa (8) pro vnější jazýček (110) profilu (6).

-7CZ 289956 B6

12. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 9ažll, vyznačené tím, že forma (14) je nesena prvkem, obsahujícím segment (41) kruhového oblouku, vedený nejméně třemi válečky (36, 37, 38) z nichž dva jsou na stejné straně, přičemž segment (41) kruhového oblouku a válečky (36,37, 38) vymezují dráhu pohybu kruhového otáčení, zatímco posun kolmo k povrchu předmětu (1) je

10 14. Použití zařízení podle nároku 11 nebo 12 pro následné tvarování na povrchu předmětu (1), při výrobě skla s obvodovým profilem, opatřeným vyčnívajícím jazýčkem (110).