CZ289284B6

CZ289284B6 - Způsob výroby sádrodřevovláknité desky mající zvýąenou odolnost proti vodě

Info

Publication number: CZ289284B6
Application number: CZ19982605A
Authority: CZ
Inventors: Mark H. Englert
Original assignee: United States Gypsum Company
Priority date: 1996-12-20
Filing date: 1997-12-09
Publication date: 2001-12-12
Also published as: JP2000505775A; DE69729556D1; JP4493732B2; DE69729556T2; HK1019441A1; CA2246490A1; BG102687A; RU2210553C2; NO983833L; BR9707553A; HUP0002822A2; KR100758830B1; IL125767A; NZ331224A; HUP0002822A3; SK284573B6; NO321721B1; WO1998028240A1; AU717815B2; KR19990087049A

Abstract

Zp sob v²roby s drod°evovl knit²ch desek impregnovan²ch silikonem se zlep enou odolnost proti vod p°id n m emulze siloxanu a p°ednostn emulze katalyz toru k s d°e a d°ev n²m vl kn m b hem v²roby desek, kter jsou zvl vhodn pro v²robu stavebn ch v²robk .\

Description

Vynález se týká způsobu výroby sádrodřevovláknité desky, mající zvýšenou odolnost proti vodě. Týká se tedy zlepšeného kompozitního materiálu, zejména kompozitního sádrobuněčného vápnitého materiálu, který je zvláště vhodný pro výrobu stavebních výrobků. Specificky se předložený vynález týká sádrodřevovláknitých stavebních desek impregnovaných silikonem a majících zvýšenou odolnost proti vodě získanou přidáním emulze siloxanu a přednostně emulze katalyzátoru do sádry a dřevěných vláken během výroby desky.

Dosavadní stav techniky

Pro své některé vlastnosti je sádra (dihydrát síranu vápenatého) značně oblíbená při výrobě průmyslových stavebních výrobků, zejména sádrových stěnových desek. Sádra je hodnotná a obecně levná surovina, která postupem dehydratace a rehydratace může být lita do forem nebo jinak tvarována do vhodných tvarů. Je také nehořlavá a při vystavení vlhkosti poměrně rozměrově stabilní. Nicméně, protože je to křehký krystalický materiál, mající poměrně nízkou pevnost v tahu a ohybu, je jeho použití omezeno na nestrukturální, nenamáhané a nárazy nezatížené druhy použití.

Sádrová stěnová deska, také známá jako štukatérská lepenka nebo suchá zeď, sestává z jádra z rehydrované sádry vložené mezi několik krycích listů papíru a v široké míře se používá pro vnitřní stěny a stropy. Pro svou křehkost a nízkou schopnost držet hřebíky a vruty v sádrovém jádru, nemohou nést obvyklé suché zdi těžké zavěšené břemeno nebo snášet značné nárazy.

V souhlase s těmito skutečnostmi byla věnována prvořadá pozornost prostředkům pro zvýšení pevnosti v tahu a ohybu, schopnosti držení hřebíků a vrutů a snášení nárazů u štukatérské lepenky a stavebních výrobků.

Jiný vhodně volitelný a požadavky splňující materiál, který je také v široké míře používán ve stavebních výrobcích, je materiál z dřevocelulózových vláken, zejména ve formě dřevěných a papírových vláken. Ve stavebním průmyslu jsou používány některé z forem výrobků z dřevocelulózových materiálů například při přidání k dřevotřískovým deskám, vláknitým deskám, třískovým deskám překližkám a „tvrzeným“ deskám (vláknité desky o vysoké hustotě). Takové materiály mají vyšší pevnost v tahu a ohybu než sádra. Nicméně jsou dražší, mají nízkou odolnost proti ohni a při vystavení vlhkosti jsou často citlivé na smrštění nebo zvrásnění. Z těchto důvodů jsou také žádány prostředky pro zlepšení těchto vlastností, které omezují použití stavebních výrobků z celulózového materiálu.

Dosavadní snahy o kombinaci výhodných vlastností sádry a celulózových vláken, zejména dřevěných vláken, měly velmi malý úspěch. Snaha o přidání celulózových vláken (nebo jiných vláken pro tento účel) do sádrové malty a/nebo do jádra štukatérské lepenky představovaly malé nebo žádné zvýšení pro neschopnost dosažení jakékoli významné vazby mezi vlákny a sádrou. Patentové spisy Spojených států amerických číslo US 4 328 178, US 4 239 716, US 4 392 896 a US 4 645 548 popisují dosavadní příklady, ve kterých byla dřevěná vlákna nebo jiná přírodní vlákna zamíchána do štukové (hemihydrát síranu vápenatého) kaše jako výztužný prostředek pro rehydrovanou sádrovou desku nebo podobně.

Patentový spis Spojených států amerických US 4 734 163 popisuje způsob, ve kterém se surová nebo nekalcinovaná sádra rozemele na jemné částečky a za mokra se smíchá s 5 až 10 % hmotnostními papírové kaše. Hmota se částečně odvodní, vytvaruje do koláče a dále se odvodní tlakovými válci, zatímco poměr vody k pevným látkám je menší než 0,4. Koláč se

-1 CZ 289284 B6 rozřeže na surové desky, které se po trimování a rozřezání navrství mezi dvojité ocelové desky a vloží do autoklávu. Teploty v autoklávu se zvýší na asi 140 °C pro přeměnu sádry na alfa-4iemihydrát síranu vápenatého. Během následujícího postupného ochlazení desek v nádobě hemihydrát zpětně rehydruje na dihydrát (sádru) a vytvoří celistvou desku. Desky se potom usuší a dokončí, jak je třeba.

Patentový spis Spojených států amerických US 5 320 677 popisuje kompozitový výrobek a způsob jeho výroby, ve kterém se zředěná kaše částeček sádry a dřevěných vláken zahřívá pod tlakem pro přeměnu sádry na alfa-hemihydrát síranu vápenatého. Dřevěná vlákna mají na povrchu póry nebo dutiny a krystaly alfa-hemihydrátu se vytvářejí v dutinách nebo kolem nich a kolem pórů dřevěných vláken. Zahřátá kaše se potom odvodní pro vytvoření filtračního koláče, přednostně použitím zařízení podobného zařízení na výrobu papíru a dříve než se kaše dostatečně ochladí pro rehydrataci hemihydrátu na sádru, filtrační koláč se stlačí do desky žádaného uspořádání. Stlačený filtrační koláč se ochladí a hemihydrát rehydruje na sádru k vytvoření rozměrově stabilní, silné a užitečné stavební desky. Deska se potom trimuje a usuší. Způsob popsaný v patentovém spisu Spojených států amerických US 5 320 677 je odlišný od dříve používaných způsobů vtom, že kalcinace sádry se provádí za přítomnosti dřevěných vláken, přičemž je sádra ve formě zředěné kaše, takže kaše navlhčuje dřevěná vlákna nesoucí rozpuštěnou sádru do dutin vláken a kalcinace tvoří jehličkové krystaly alfa-hydrátu síranu vápenatého in šitu v dutinách a kolem nich.

Tyto výrobky podle dosavadního stavu techniky, jako normální sádrová stěnová deska, sádrová cihla, sádrový blok, sádrové odlitky a podobné výrobky, mají poměrně malou odolnost proti vodě. Když je například normální sádrová stěnová deska ponořena do vody, rychle pohltí značné množství vody a ztratí velkou část své pevnosti. Provedené pokusy ukázaly, že když byl válec o rozměrech 50 mm χ 100 mm z materiálu jádra sádrové desky ponořen do vody o teplotě 21 °C, válec po 40 minutách ponoření vykazoval pohlcení vody 36 % hmotnostních. V minulosti bylo provedeno mnoho pokusů pro zlepšení odolnosti sádrových výrobků proti vodě. Tyto pokusy obsahovaly zavedení materiálů odolných proti vodě, jako kovových mýdel, asfaltů, siloxanů, pryskyřic atd., do kaše hemihydrátu síranu vápenatého. Tyto pokusy rovněž zahrnovaly povlečení konečného sádrového výrobku filmy nebo povlaky odolnými proti vodě. Jeden zvláštní příklad minulých pokusů učinit sádru odolnou proti vodě přidáním látek odpuzujících vodu, je popsán v patentovém spisu Spojených států amerických US 2 198 776, který popisuje zavedení parafínu, siloxanů, asfaltu atd. do vodné kaše vstřikem roztaveného materiálu.

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit sádrodřevovláknitou desku mající zvýšenou pevnost a rozměrovou stabilitu typu výrobku popsaného v patentovém spisu Spojených států amerických US 5 320 677 a mající zvýšenou odolnost proti vodě.

Podstata vynálezu

Vynález řeší úkol tím, že vytváří způsob výroby sádrodřevovláknité desky mající zvýšenou odolnost proti vodě, který zahrnuje:

přidání vodné emulze siloxanů k vodné kaši materiálu ze síranu vápenatého a přídavných částeček, přičemž uvedená emulze siloxanů je stabilní za podmínek, při kterých je kaše udržována, vedení uvedené kaše obsahující siloxanů na plochý porézní tvarovací povrch pro vytvoření filtračního koláče, odvedení podstatného podílu vody z uvedeného filtračního koláče uvedeným porézním povrchem,

-2CZ 289284 B6 stlačení uvedeného filtračního koláče pro vytvoření desky a odvedení přídavné vody, a usušení uvedené desky pro odvedení zbývající volné vody a dosažení teploty jádra uvedené desky dostatečné pro vypálení uvedeného siloxanu.

Základním předmětem předloženého vynálezu je vytvoření sádrové stavební desky mající zlepšenou odolnost proti vodě, která je vytvořena kombinací sádry s jinou látkou mající vyšší pevnost, jako je dřevěné vlákno, a mající silikonový polymer rovnoměrně dispergovaný v uvedené desce pro vytvoření silnějších stavebních výrobků, které mají zlepšenou odolnost proti vodě a jiným formám vlhkosti.

Dalším předmětem vynálezu je vytvoření způsobu výroby sádrové stavební desky, ve které se vodná emulze siloxanu a přednostně vodná emulze katalyzátoru přizpůsobená k vypálení uvedeného siloxanu, předá k ohřáté kaši hemihydrátu síranu vápenatého a jiných látek majících vyšší pevnost, jako dřevěných vláken, ve kterém se kaše obsahující siloxan zavede na porézní plochý povrch pro vytvoření tvarovaného filtračního koláče, který je dále zpracován na sádrovou desku.

Zvláštním předmětem vynálezu je vytvoření papíru prosté stěnové desky, která má rovnoměrně dobrou pevnost, včetně odolnosti proti vypadávání hřebíků a vrutů v celém objemu, má vyšší rozměrovou stabilitu a je odolnější proti vodě, to znamená, že zachovává svou pevnost i když je vystavena vodě, je odolná proti ohni a může být vyráběna za přijatelnou cenu.

Hlavní úkoly vynálezu jsou uskutečněny podle vynálezu přidáním vodné emulze siloxanu k zředěné ohřáté kaši hemidydrátu síranu vápenatého a přídavných částeček pevnějšího materiálu, přivedením ohřáté kaše na porézní plochý tvarovací povrch pro vytvoření filtračního koláče, který se odvodní a stlačí pro vytvoření desky před tím, než je hemihydrát úplně rehydrován na sádru. Hlavní předměty jsou přednostně uskutečněny podle předloženého vynálezu přidáním emulze siloxanu stabilizované kationickým emulgátorem, a přednostně emulze katalyzátoru rovněž stabilizované kationickým emulgátorem, k horké zředěné kaši síranu vápenatého kalcinované za podmínek, které vytvářejí v dutinách částeček přídavného materiálu a kolem nich jehličkové krystaly alfa-hemihydrátu síranu vápenatého, zavedení kaše na porézní plochý tvarovací povrch pro vytvoření filtračního koláče, který se odvodní při minimální ztrátě siloxanu a emulze katalyzátoru. Potom se filtrační koláč stlačí pro vytvoření desky před tím, než hemihydrát úplně rehydruje na sádru, načež se deska usuší za podmínek vypálení siloxanu v desce. Bylo zjištěno, že přidaní emulzí siloxanu a katalyzátoru ke kaši zlepší odolnost desky proti vodě.

Zde použitý výraz „sádra“ znamená síran vápenatý ve stabilním stavu dihydrátu, to znamená CaSO.2H₂O, a představuje v přírodě se vyskytující nerost, synteticky odvozené ekvivalenty a dihydrát vytvořený hydratací hemihydrátu síranu vápenatého (stucco) nebo anhydrid. Výraz „síran vápenatý“ značí síran vápenatý v jeho jakékoli formě, zejména jako anhydrid síranu vápenatého, hemihydrát síranu vápenatého, dihydrát síranu vápenatého ajejich směsi.

Výraz „přídavné částečky“ zahrnuje jakékoli makroskopické částečky, jako vláken, odřezky nebo vločky jiných látek než je sádra. Částečky, které jsou obecně v kapalině kaše nerozpustné, by také mohly mít přístupné dutiny, jako dírky, trhliny, praskliny, štěrbiny, dutá jádra nebo jiné závady povrchu, které jsou přístupné pro kapky kaše, a ve kterých se mohou vytvářet krystaly sírany vápenatého. Je rovněž žádoucí, aby takové dutiny byly přítomny ve velkých oblastech částeček. Je zřejmé, že čím jsou dutiny více a lépe rozptýleny, tím větší a více geometricky stabilní bude fyzická vazba mezi sádrou a přídavnými částečkami. Látka přídavných částeček by měla mít žádoucí vlastnosti, které sádra postrádá, a přednostně alespoň vyšší pevnost v tahu a ohybu. Lignocelulózové vlákno, zejména dřevěné vlákno, je příklad přídavných částeček zvláště velmi vhodných pro kompozitové materiály a pro způsob podle předloženého vynálezu.

-3CZ 289284 B6

Z toho důvodu, bez snah o omezení materiálu a/nebo částeček uvedených jako „přídavné částečky“, je zde výraz dřevěná vlákna použit místo širšího výrazu.

Výraz „sádrodřevovláknitý“ značí směs síranu vápenatého a přídavných částeček, například dřevěných vláken, který je použit pro vytvoření desek, ve kterých je alespoň část síranu vápenatého ve formě jehličkových krystalů dihydrátu síranu vápenatého uložených v dutinách a kolem dutin přídavných částeček, kde jsou krystaly dihydrátu vytvořeny in šitu hydratací jehličkových krystalů hemihydrátů síranu vápenatého v dutinách a kolem dutin uvedených částeček. Sádrodřevovláknité desky se přednostně vyrábějí způsobem podle patentového spisu Spojených států amerických US 5 320 677.

Zde použitý výraz „siloxan“ značí nízkomolekulámí vodíkem modifikovaný siloxan uzpůsobený k polymerizaci na silikonu. Výraz „emulze siloxanu“ znamená vodnou emulzi jednoho nebo několika silixanů, který je stabilní v sádrodřevovláknité kaši za podmínek, které v ní udržují krystaly hemihydrátů síranu vápenatého. Emulze silixonu musí obsahovat siloxan, který je uzpůsoben kvytvrzení nebo polymeraci na křemík během kroku sušení desky pro vytvoření zlepšené odolnosti konečného výrobku proti vodě.

Výraz „emulze katalyzátoru“ značí vodnou emulzi jednoho nebo několika katalyzátorů, která je stabilní v sádrodřevovláknité kaši za podmínek, které v ní udržují krystaly hemihydrátů síranu vápenatého.

Emulze katalyzátoru musí obsahovat katalyzátor, který je uzpůsoben k podpoře siloxanu na křemík během kroku sušení desky pro zajištění zlepšené odolnosti konečného výrobku proti vodě.

Siloxan i katalyzátor musí být inertní vzhledem k sádře a dřevěným vláknům, které tvoří výrobek. Siloxan i katalyzátor musí být ve formě emulzí, které jsou stabilní za podmínek teploty a elektrolytu, při kterých se kaše hemihydrátů a dřevěných vláken vyvíjí z kalcinačního procesu, ve kterém se sádra přeměňuje na alfa-hemihydrát síranu vápenatého. Siloxan musí být uzpůsoben k vytvrzení při teplotě jádra, kterou dosáhne deska během konečného sušení. Mnohem významnější je, že emulze musí být stabilní za přítomnosti různých přísad, které jsou použity pro regulaci kiystalizace hemihydrátů a rozličných urychlovačů nebo zpožďovačů použitých pro zajištění procesu, kterým vzniká rehydratace sádry, avšak nesmí nepříznivě ovlivňovat působení těchto přísad. Nejvýznamnější je, že k částečkám sádry musí přihnat vysoký podíl emulzí a dřevěných vláken během procesu při kterém se kaše odvodňuje pro odvedení největšího podílu vody a vytvoření filtračního koláče pro zamezení ztrát emulzí s vodou odváděnou z kaše.

V přednostním provedení jsou emulze siloxanu a emulze katalyzátoru stabilizovány použitím vhodného kationického emulgátoru, jako je kationický kvartémí amin nebo vhodný neionický emulgátor s vysokou hodnotou HLB, jako je blokový polyol.

V průběhu procesu se nekalcionovaná sádra a přídavné částečky smíchají s dostatečným množstvím kapaliny pro vytvoření zředěné kaše, která se potom ohřeje pod tlakem pro kalcinaci sádry a její přeměnu na alfa-hemihydrát síranu vápenatého. Zatímco mikromechanika způsobu podle vynálezu není zcela objasněna, usuzuje se, že kapky zředěné kaše navlhčují přídavné částečky nesoucí rozpuštěný síran vápenatý do jejich dutin. Hemihydrát případně nukleuje a tvoří krystaly, převážně jehličkové krystaly, in sítu v dutinách a kolem dutin přídavných částeček. Je-li to žádáno, může být ke kaši přidán modifikátor krystalů. Výsledný kompozit je přídavně fyzikálně propojen s krystaly síranu vápenatého. Toto propojení nejen že vytváří dobrou vazbu mezi síranem vápenatým a silnějšími přídavnými částečkami, ale zabraňuje také migraci síranu vápenatého z přídavných částeček, když je hemihydrát následně rehydrován na dihydrát (sádru).

Množství takových částeček kompozitu tvoří hmotu, která může být před konečným ztuhnutím spojena, lisována do desek, lita, sochařsky zpracována, lita do forem nebo jinak tvarována do žádaného tvaru. Po konečném ztuhnutí může být kompozit rozřezán, sekán, rozřezán pilou, vrtán

-4CZ 289284 B6 a jinak obráběn. Kromě toho má materiál žádanou odolnost proti ohni a rozměrovou stabilitu sádry a určité zvýšení zejména pevnosti v tahu a tuhosti, k čemuž přispívají přídavné částečky.

Podle přednostního provedení vynálezu jsou přídavné částečky papírová vlákna. Způsob výroby kompozitu ze sádry a dřevěných vláken podle vynálezu začíná smícháním 0,5 až 30 % hmotnostních a přednostně 3 až 20% hmotnostních dřevěných vláken s příslušným doplněním mleté, avšak nekalcinované sádry. Míchání za sucha se kombinuje s dostatečným množstvím kapaliny, přednostně vody, pro vytvoření zředěné kaše mající 70 až 95 % hmotnostních vody. Kaše se zpracuje v tlakové nádobě při teplotě dostatečné pro přeměnu sádry na hemihydrát síranu vápenatého. Je žádoucí plynulý pohyb kaše příjemném míchání pro rozrušení jakýchkoli shluků vláken a pro udržení všech částeček v suspenzi. Po vytvoření hemihydrátu a jeho vysrážení z roztoku jako krystalů hemihydrátu se provede stlačení kaše při jejím vypouštění z autoklávu, a přidají se emulze siloxanu a ostatní žádané přísady. Ještě horká kaše se vede nátokovou skříní na plstěný dopravník, na kterém je vytvořen filtrační koláč. Plstěným dopravníkem může být z filtračního koláče odvedeno až 90 % hmotnostních volné vody. Následkem odvedení vody se filtrační koláč ochladí na teplotu, při které může začít rehydratace. Nicméně se může ukázat nutným vytvoření vnějšího chlazení ke snížení teploty pro rehydrataci v přijatelném čase.

Dříve než nastane extenzivní rehydratace, filtrační koláč se přednostně za mokra stlačí na desku žádané tlouštky a/nebo hustoty. Jestliže má mít deska zvláštní texturu povrchu nebo konečný vrstvený povrch, provede se to přednostně během nebo po tomto kroku způsobu. Během lisování za mokra, které se s výhodou provádí postupně zvyšovaným tlakem pro zajištění celistvosti výrobku, nastanou dvě skutečnosti. Odvede se přídavná voda, například 50 až 60 % hmotnostních zbývající vody. Důsledkem odvedení přídavné vody je filtrační koláč ochlazován na teplotu, při které nastává rychlá rehydratace. Hemihydrát síranu vápenatého hydruje na sádru, takže jehličkové krystaly hemihydrátu síranu vápenatého jsou přeměněny na krystaly sádry in šitu v dřevěných vláknech a kolem nich. Po úplné rehydrataci může být deska rozřezána a trimována, je-li to žádáno, a potom vedena pecí k usušení. Přednostně by teplota sušení měla být udržována dostatečně nízká pro zamezení rekalcinace sádry na povrchu, avšak dostatečně vysoká pro podporu vytvrzení siloxanu.

Pro získání maximálního zlepšení odolnosti proti vodě je podstatné využití emulze siloxanu stabilní v sádrodřevovláknité kaši při teplotě a v chemickém prostředí, při kterém je kaše přetvářena na filtrační koláč, tvarována a odvodňována. Stabilita emulze siloxanu je značně zvýšena použitím buď vhodného kationického emulgátoru, nebo použitím neionického emulgátoru majícího vysoké číslo HLB v emulzi siloxanu. Bylo zjištěno, že emulze siloxanu, které nejsou dostatečně stabilní, vytvářejí sádrodřevovláknité desky s nízkou odolností proti vodě. Přednostně zvolený siloxan a katalyzátor by měly mít dostatečnou intenzitu vytvrzení pro úplné vytvrzení siloxanu v sádrodřevovláknitých deskách, když se deska suší.

Kompozitová deska ze sádry a dřevěných vláken, vyrobená výše popsaným způsobem, je sádrodřevovláknitá deska mající zlepšenou odolnost proti vodě, jakož i synergickou kombinaci žádaných vlastností, které měly desky podle dosavadního stavu techniky, například desky vyrobené způsobem podle patentového spisu US 5 320 677. Protože deska podle předloženého vynálezu má zlepšenou odolnost proti vodě, poskytuje zvýšenou pevnost v tahu včetně odolnosti proti vytažení hřebíků a vrutů oproti obvyklým sádrovým deskám a deskám ze sádry a dřevěných vláken podle dosavadního stavu techniky. Kromě toho může být vyrobena v určitém rozsahu hustoty a tloušťky.

Podrobný popis vynálezu

Základní způsob začíná smícháním nekalcinované sádry a přídavných částeček (např. dřevěných nebo papírových vláken) a vodou pro vytvoření zředěné vodné kaše. Zdrojem sádry může být surová ruda nebo vedlejší produkt odsíření kouřových plynů nebo postupu výroby kyseliny

-5CZ 289284 B6 fosforečné. Sádra by měla mít poměrně vysokou čistotu, tj. přednostně alespoň 92 až 96 % hmotnostních a měla by být jemně rozemletá, například 92 až 96 % hmotnostních 0,147 mm nebo méně. Větší částečky mohou prodlužovat dobu přeměny. Sádra může být přidávána buď jako suchý prach, nebo ve formě vodné kaše.

Přídavné částečky jsou přednostně celulózová vlákna, která mohou pocházet z odpadového papíru, dřevěné kaše, dřevěných vloček a/nebo jiných zdrojů rostlinných vláken. Je výhodné, když jsou vlákna porézní, dutá, rozštěpená a/nebo mají drsný povrch, takže jejich fyzická geometrie vytváří přístupné mezery nebo dutiny, které usnadňují pronikání rozpuštěného síranu vápenatého. V některém případě zdroj, například dřevěná kaše, může také vyžadovat předběžné zpracování pro rozpuštění shluků, oddělení většího a menšího materiálu a v některých případech předběžně extrahovat materiály zpožďující napětí a/nebo nečistoty, které by mohly nepříznivě ovlivňovat kalcinaci sádry, jako hemicelulóza, octová kyselina atd.

Rozemletá sádra a dřevěná vlákna se smíchají s dostatečným množstvím vody pro vytvoření kaše obsahující 5 až 30 % hmotnostních pevných látek, ačkoliv se dává přednost kaším obsahujícím 5 až 20 % hmotnostních pevných látek. Pevné látky v kaši by měly obsahovat 0,5 až 30 % hmotnostních dřevěných vláken a přednostně 3 až 20 % hmotnostních dřevěných vláken, přičemž zbytek je hlavně sádra.

Přeměna na hemihydrát

Kaše se zavede do tlakové nádoby opatřené přístrojem pro plynulé míchání. Modifikátory krystalů, jako organické kyseliny, mohou být v tomto okamžiku přidány do kaše, je-li to žádáno, pro stimulaci nebo zpoždění krystalizace nebo pro snížení teploty kalcinace. Do nádoby se vstřikuje vodní pára pro uvedení vnitřku nádoby na teplotu mezi 100 až 177 °C a autogenní tlak. Spodní teplota je přibližně praktické minimum, při kterém hydrát síranu vápenatého kalcinuje v přijatelné době do stavu hemihydrátu, vyšší teplota je asi maximální teplota pro kalcinaci hemihydrátu bez nežádoucího nebezpečí způsobení přeměny hemihydrátu síranu vápenatého na anhydrid. Teplota autoklávu je přednostně řádově 140 až 152 °C.

Je-li kaše zpracovávána za těchto podmínek po dostatečně dlouhou dobu, například 15 minut, je odstraněno dostatečné množství vody z molekuly dihydrátu síranu vápenatého pro její přeměnu na molekulu hemihydrátu. Roztok, podporovaný plynulým pohybem pro udržení částeček v suspenzi, zvlhčí a prostoupí otevřené dutiny přídavných vláken. Když je dosaženo nasycení roztoku, hemihydrát bude nukleovat a začne vytvářet krystaly v dutinách, na dutinách a kolem dutin a podél stěn přídavných vláken.

Předpokládá se, že při operaci v autoklávu pronikne rozpuštěný síran vápenatý do dutin v dřevěných vláknech a potom se v nich srazí jako jehličkové krystaly hemihydrátu na dutinách, kolem dutin a kolem povrchu dřevěných vláken. Po dokončení přeměny se sníží tlak v autoklávu, zavedou se žádané přísady včetně emulze siloxanu a emulze katalyzátoru, typicky do nátokové skříně a kaše se vypustí na odvodňovací dopravník. V tomto okamžiku mohou být přidány obvyklé přísady včetně urychlovačů, zpožďovačů, ochranných látek, zpožďovačů plamene a látek zvyšujících pevnost v tahu. Bylo zjištěno, že některé přísady, jako zvláštní urychlovač (pro urychlení hydratace hemihydrátu síranu vápenatého na sádru) mohou značně ovlivnit úroveň zlepšení odolnosti proti vodě dosaženou emulzí siloxanu. Výsledkem je, že jako urychlovačům se dává přednost uhličitanu draselnému nebo jiným materiálům před oxidem hlinitým.

Emulze siloxanu

Předložený vynález široce rozebírá zlepšení odolnosti sádrodřevovláknitých desek proti vodě přidáním polymerovatelného siloxanu ve formě stabilní emulze k horké kalcinované sádrodřevovláknité kaši, která se potom vytvaruje, odvodní, stlačí a usuší za podmínek, které podporují polymeraci siloxanu pro vytvoření vysoce zesítěné silikonové pryskyřice. Přednostně se přidá

-6CZ 289284 B6 k sádrodřevovláknité kaši katalyzátor podporující polymeraci siloxanu pro vytvoření vysoce zesítěné silikonové pryskyřice, rovněž ve formě stabilní emulze.

Siloxan je obecně tekutý lineární siloxan modifikovaný vodíkem, může to však také být cyklický siloxan modifikovaný vodíkem. Takové siloxany jsou schopné vytvářet vysoce zesítěné silikonové pryskyřice. Takové tekutiny jsou dobře známy odborníkům školeným v boru, komerčně dostupné a jsou popsány v patentové literatuře. Vodíkem pro modifikované siloxany užitečné při použití předloženého vynálezu mají obecný vzorec:

RHSiO₂/₂ ve kterém R je nasycený nebo nenasycený jednomocný uhlovodíkový radikál. V přednostním provedení je R alkyl-skupina a s výhodou je R methyl.

V přednostním provedení předloženého vynálezu tekutina siloxanu je tekutina hydrogenmethylsiloxanu, jako je tekutina Dow Coming 1107, která má obecný vzorec:

(OSiMeH)n kde n = 35 a polymer je SiMe₃ blokovaný na konci (podle literatury výrobků firmy Dow Coming).

Emulze siloxanu se přednostně přidá ke kaši po jejím vypuštění z autoklávu, přednostně bezprostředně před zavedením do nátokové skříně pro zajištění dostatečné doby pro důkladné smíchání emulze siloxanu s kaší před tvarováním filtračního koláče a kroku odvodnění v postupu. Teplota kaše v době přidávání emulze siloxanu není kritická, avšak je podstatné, že emulze siloxanu má být stabilní vzhledem k podmínkám kaše. To znamená, že emulze siloxanu musí být stabilní při teplotě kaše v době, kdy se emulze siloxanu smíchává se sádrodřevovláknitou kaší a emulze siloxanu musí zůstat stabilní za přítomnosti přísad, jako urychlovačů v kaši. Emulze siloxanu musí zůstat stabilní během odvodňování, jakož i tvarování desky. Nejdůležitější je, aby byl ve filtrační koláči během odvodnění zachován co nejvyšší podíl siloxanu. Při tak vysokém zachování se významně zvyšuje odolnost proti vodě, je-li přidané množství emulze siloxanu ke kaši dostatečné pro zajištění alespoň 0,1 % hmotnostních siloxanu na základě celkové hmotnosti pevných látek v kaši. Přednostně se používá 1 a 2 % hmotností siloxanu pro dosažení vysoké úrovně zlepšení odolnosti proti vodě.

Emulze katalyzátoru

Katalyzátor použitý k podpoře přeměny hydrogenmethylsiloxanu na silikonový polymer, tj. vypálení siloxanu, je přednostně ve vodě nerozpustná Bronstedova báze nejvýhodněji zvolená ze skupiny primárních aminů. Z důvodů dále popsaných se přednostně volí katalyzátor schopný emulgace s použitím emulgátoru s vysokým HLB. Důsledkem je, že katalyzátor nesmí být rozpustný ve vodě (tzn., že se nesmí vytvořit emulze vody v oleji). Přednostní katalyzátory pro použití v předloženém vynálezu jsou alifatické primární aminy včetně alifatických mono-, diapolyaminů odvozených z mastných a kalafunových kyselin. Přídavně k mono- a dialkylaminům užitečné katalyzátoiy zahrnují emulgátory struktury: RNHCHCH2NH2, kde je alkylskupina odvozena z kokosového, lojového a sojového oleje, neboje 9-oktyldecenyl. Takové materiály splňují kritéria katalizace siloxanu pro přeměnu na silikon a mohou také být zvoleny ta, že nejsou významně rozpustné ve vodě.

Mezi katalyzátory, které mohou být použity, patří alifatické aminy dodávané společností Tomah Products, Inc. pod značkou PA-17 a DA-17 a aminy odvozené z kokosového oleje dodávané společností Akzo Nobel Chemicals, Inc pod značkou Armeen C.

Emulze katalyzátoru se přednostně přidává ke kaši současně s emulzí siloxanu před nátokovou skříní za účelem zajištění dostatečné doby k důkladnému smíchání obou emulzí skaší před vytvořením filtračního koláče a krokem odvodnění. Podstatné je, aby emulze katalyzátoru byla stabilní za podmínek kaše. To znamená, že emulze katalyzátoru musí být stabilní při teplotě kaše v době smíchávání emulzí se sádrodřevovláknitou kaši a emulze musí zůstat stabilní za přítomnosti přísad, jako jsou urychlovače přítomné v kaši. Obě emulze musí zůstat stabilní během odvodňování a rovněž tak během kroku tvarování desky. Vysoký podíl obou emulzí ve filtračním koláči se během odvodňovacích postupů zachová.

Emulgátor

Klíčová myšlenka předloženého vynálezu spočívá v tom, že emulgátor zajišťuje stabilitu teploty emulze siloxanu a emulze katalyzátoru. Tato stabilita teploty je kritická pro zajištění stability obou emulzí a aby nebyla narušena při podmínkách vysokých teplot v přítomnosti různých solí a elektrolytů v sádrodřevité kaši. Nepřítomnost takové tepelné a elektrolytické stability má za následek bezprostřední polymeraci siloxanu pro vytvoření pevného materiálu, který není důkladně rozptýlen v kostře tvořící desku mající sníženou odolnost proti vodě. Základní indikátor stability emulze je fázová inverzní teplota, která může být definována jako „vnitřní a vnější fáze náhlé změny emulze (např. o/w na w/o nebo podobně)“. Ukázalo se, že teplota změny fáze neionických emulgátorů je ovlivněna číslem HLB emulgátoru. Pozitivní korelace může být zjištěna mezi HLB a teplotou změny fáze, značící, že přijatelný prostředek způsobující stabilitu teploty emulze, by měl spočívat v použití neionického emulgátoru s vyšším HLB.

Přidání solí sníží teplotu změny fáze, je proto požadován neionický emulgátor s vysokou teplotou změny fáze (nebo vyšším HLB) za přítomnosti elektrolytů pro získání stabilnější emulze. Kationické emulgátory samy o sobě dodávají emulzi vyšší teplotu změny fáze.

V předloženém vynálezu může být emulgátor kationický nebo neionický, ačkoliv kationickému systému emulgátoru je dávána přednost, protože způsobuje, že výsledná emulze je kationický nabitá a tudíž napomáhá zadržet emulzi v anionicky nabitém sádrodřevovláknitém filtračním koláči během jeho tvoření a odvodňování.

V případě kationického emulgátoru je dávána přednost emulgátorům obsahujícím kvartémí ammonium. Emulgátory obsahující kvartémí ammonium zadržují kladný náboj v širokém rozsahu pH. Tyto emulgátory dále podporují tepelně stabilní emulze. Primární kritérium při volbě vhodného emulgátoru obsahujícího kvartémí ammonium je založeno na množství zbytkového primárního aminu přenášeného z výrobního postupu. Primární aminy jsou mocné katalyzátory pro přeměnu póly (hydrogenmethylsiloxanu) na silikon a přítomnost primárního aminu může významně snížit stabilitu dané emulze siloxanu. Byla zkoušena řada dostupných kvartémích emulgátorů na schopnost podpory stabilní emulze póly (hydrogenmethylsiloxanu). Přednostní emulgátor je kationický emulgátor obsahující kvartémí ammonium mastné kyseliny dodávaný společností ICI Emulzifiers pod značkou G-265. Má hodnotu HLB rovnou asi 33.

Emulgátor G-265 obsahuje podle výrobce asi 0,9 % hmotnostních primárního aminu. Pro převedení tohoto zbytkového primárního aminu jako nečistoty do komplexu, bylo k emulgátoru G-265 přidáno malé množství síranu hlinitého, silné Lewisovy kyseliny. V přednostním provedení vynálezu se přidá 1,0 g roztoku síranu hlinitého na každých 5 gramů emulgátoru G-265. Přidání síranu hlinitého zavede ionty Al³⁺, které vytvoří komplex se zbytkovým primárním aminem. Při tomto mechanismu není primární amin použitelný pro katalyzaci reakce polymerace siloxanu. To zvyšuje stupeň stability emulze siloxanu.

V případě neionického emulgátoru je hodnota HLB emulgátoru závislá přímo na tepelné stabilitě výsledné emulze. Je dávána přednost emulgátoru s vysokým číslem HLB, přednostně alespoň 20,0 nebo vyšším. Přednostní neionický emulgátor je blokový polyol dodávaný společností PPG Industries pod značkou Macol 27. Číslo HLB těchto emulgátorů je 22,0.

-8CZ 289284 B6

Odvodnění

Horká kaše obsahující siloxan se vede nátokovou skříní, která rozděluje kaší na plochý porézní tvarovací povrch pro vytvoření filtračního koláče. Potom se filtrační koláč odvodní odpařením vody při odvádění kaše z autoklávu a vody v kaši protékající porézním tvarovacím povrchem, přednostně pomocí vakua. Ačkoliv odvodňování způsobí ochlazení filtračního koláče podle toho kolik vody je možné odvést, je teplota kaše stále poměrně vysoká než je hemihydrát přeměněn na sádru. Z kaše se odvodňovacím přístrojem odvede až 90 % hmotnostních vody a ve filtračním koláči zůstává přibližně 35 % hmotnostních vody. V tomto stupni sestává filtrační koláč z dřevěných vláken propojených s krystaly hemihydrátu rehydrovatelného síranu vápenatého a mohou být rozrušeny na jednotlivá vlákna nebo uzliny kompozitu, tvarována, lita nebo spojována do útvaru vyšší hustoty.

Tvarování filtračního koláče a jeho odvodnění se přednostně provádí zařízením na výrobu papíru typu popsaného v patentovém spise Spojených států amerických č. US 5320677, který tvoří část tohoto popisu.

Lisování a rehydratace

Odvodněný filtrační koláč se po několik minut lisuje za mokra pro další snížení obsahu vody a jeho zhuštění na žádaný tvar, tlouštku a/nebo hustotu. Ačkoliv extrakce vody v kroku odvodnění významně přispěje ke snížení teploty filtračního koláče, může být pro dosažení žádané úrovně v přiměřeném čase požadováno přídavné vnější chlazení. Teplota filtračního koláče je přednostně snížena asi na 49 °C, takže může nastat poměrně rychlá rehydratace. Rehydratace způsobí rekrystalizaci krystalů alfa-hemihydrátu na jehličkové krystaly sádry fyzicky propojené s dřevěnými vlákny.

V závislosti na urychlovačích, zpožďovačích, modifikátorech krystalů nebo jiných přísadách nacházejících se v kaši, může hydratace trvat od několika málo minut až do jedné hodiny nebo déle. Následkem propojení jehličkových krystalů hemihydrátu s dřevěnými vlákny a odvedení většiny nosné kapaliny z filtračního koláče je zamezena migrace síranu vápenatého a tím se vytváří homogenní kompozit. Rehydratace způsobuje rekrystalizaci krystalů hemihydrátu na krystaly dihydrátu in šitu, tzn. v dutinách a kolem dutin dřevěných vláken, čímž se zajistí homogenita kompozitu. Růst krystalu také spojuje krystaly síranu vápenatého na přilehlých vláknech a tímto vyztužením dřevěných vláken vytváří celkovou krystalickou hmotu, mající vyšší pevnost v tahu.

Po dokončení hydratace je žádoucí rychlé usušení hmoty kompozitu pro odvedení zbývající volné vody. Jinak by hydroskopická dřevěná vlákna měla sklon zadržet nebo dokonce absorbovat nevázanou vodu, která se později odpaří. Jestliže je povlak síranu vápenatého zcela usazen dříve, než je volná voda odstraněna, vlákna se mohou smrštit a vytáhnout ze sádry když se odpařuje volná voda. Proto je výhodné odvést z hmoty kompozitu co možno nejvíce volné vody před snížením teploty pod hladinu, při které začíná hydratace.

Sušení

Stlačená deska, která typicky obsahuje asi 30 % hmotnostních volné vody, se potom rychle usuší při poměrně vysoké teplotě pro snížení obsahu volné vody v konečném výrobku asi na 0,5 % hmotnostních nebo méně. Během sušení je důležité na krátkou dobu dostatečně zvýšit vnitřní teplotu konečného výrobku pro podporu polymerace siloxanu na silikon. Je zřejmé, že mají být vyloučeny takové podmínky sušení, které mají sklon ke kalcinaci sádiy. Bylo zjištěno, že je žádoucí provést sušení za podmínek, při kterých výrobek dosáhne teploty jádra alespoň 77 °C, a přednostně teploty jádra mezi 77 °C a 93 °C. Ztuhlá a usušená deska může být rozřezána a jinak dokončena podle žádaných údajů.

-9CZ 289284 B6

Po konečném ztuhnutí má jednotný kompozitový materiál žádané vlastnosti, ke kterým přispívají jeho obě složky. Dřevěná vlákna zvyšují pevnost v tahu, částečně i pevnost v ohybu sádrové matrice, zatímco sádra působí jako povlak a pojivo k ochraně dřevěných vláken, zvyšuje odolnost proti ohni a snižuje rozpínání způsobené vlhkostí.

Příklady provedení vynálezu

Přikladl

Následující emulze siloxanu obsahují 5 % hmotnostních siloxanu byla připravena použitím Dow Coming 1107 (popsaného výše), stabilizovaného ICIG-265 (popsaného výše).

Voda 3352,6 g

Dow Coming 1107 siloxanový olej 176,4 g

G-265 (100 % aktivní) 2,7 g

Postup: Dow Coming 1107 byl vložen do míchadla znerezavící oceli. Voda a G-265 byly vloženy do skleněného poháru. G-265 byla viskózní kapalina. Voda a G-265 byly míchány v nádobě po dobu 10 minut za účelem rozpuštění G-265. G-265 byl ve vodě úplně rozpuštěn. Roztok byl přidán do míchadla. Byl míchán při nízké rychlosti po dobu 60 sekund při použití komerčně dostupného míchadla Waring 1-Gallon (3-rychlostní model).

Příklad2

Byla připravena primární emulze aminového katalyzátoru obsahující 4,9 % hmotnostních primárního aminu při použití Tomah DA-17 (popsaného výše), stabilizovaného ICI G-265 (popsaného výše).

Voda 2514,6 g

Ledová kyselina octová 13,2 g

G-265 (100% aktivní) 19,9 g

DA-17 (Tomah Products) 132,3 g

Postup: Při stálém magnetickém míchání bylo 2 514,6 g vody zahřáto na 70 °C v nádobě s magnetickým míchadlem. Bylo přidáno 13,2 g ledové kyseliny octové a 19,9 g emulgátoru G-265. K tomuto roztoku bylo při míchání přidáno 132,3 g DA-17. Při odvádění tepla byl roztok postupně ochlazen na teplotu místnosti magnetickým mícháním.

Příklad 3

Standardní sádrodřevovláknitý deskový výrobek je vyroben takto: Směs 85 % hmotnostních nekalcinované sádry (vedlejší produkt desulfurace kouřových plynů) a 15 % hmotnostních vláken sestávajících z 3,75% hmotnostních papírových vláken a 11,25 % hmotnostních jedlových vláken se přidá do autoklávu s míchadlem s dostatečným množstvím vody pro vytvoření kaše obsahující 15 % hmotnostních pevných látek. Výsledná kaše se zahřívá pod tlakem při teplotě asi 96 °C po dobu 15 minut, čímž sádra kalcinuje do formy alfa-hemihydrátu.

Tlak v kaši se uvolní a kaše se z autoklávu vypustí. Výsledné odpaření vody ochladí kaši na teplotu asi 82 až 100 °C. Dále popsané emulze s akcelerátory se přidají do kaše, která se potom přivádí do nátokové skříně tvarovací linky. Akcelerátory byly 0,5% hmotnostních síranu

-10CZ 289284 B6 draselného a 1 % hmotnostní cukrem povlečeného oxidu vápenatého (jak bylo popsáno například v patentu Spojených států amerických US 3,813,312), na základě hmotnosti celkového množství pevných látek v kaši. Kaše se rozděluje na porézní dopravník, na kterém je vytvořen filtrační koláč. Potom se filtrační koláč vede vakuovým odvodňovacím přístrojem, který odebere asi 60 % hmotnostních vody a kaše a filtrační koláč dosáhnou teploty asi 86 °C. Potom se filtrační koláč stlačí do tvaru desky o tlouštce asi 12,7 mm při jejím dalším zpracování vakuem pro odvedení většího množství vody a ochlazení desky na teplotu asi 33 °C pro lepší rehydrataci hemihydrátu na sádru. Po rehydrataci se deska rozřeže na panely a tyto se usuší za podmínek způsobujících, že v krátké době dosáhne jádro desky teploty asi 93 °C. Výsledné desky se potom zkouší, jak je uvedeno dále.

Bylo připraveno pět desek použitím následujících koncentrací siloxanu (na základě celkového množství pevných látek v kaši), vytvořené ve formě emulze z příkladu 1. V každém případě byla ke kaši přidána v dostatečném množství emulze katalyzátoru z příkladu 2 s použitím 15 % hmotnostních katalyzátoru na základě hmotnosti siloxanu.

Deska +1	Kontrola
Deska +2 Deska +3 Deska +4 Deska +5	0,5 % siloxanu, 15 % katalyzátoru 1,0 % siloxanu, 15 % katalyzátoru 1,5 % siloxanu, 15 % katalyzátoru 2,0 % siloxanu, 15 % katalyzátoru

Tři vzorky každé desky byly zkoušeny na odolnost proti vodě. Střední hodnoty tří sledovaných hodnot odolnosti proti vodě jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Deska č.	Siloxan %	Cobbova zkouška (% zvětšení hmotnosti)	Zkouška ponoření (% zvětšení hmotnosti)
1	0,0	67,94	67,61
2	0,5	11,84	31,02
3	1,0	1,58	8,72
4	1,5	1,18	6,04
5	2,0	0,83	3,10

Hodnoty odolnosti proti vodě pro tři vzorky byly navzájem blízké, což svědčilo o dobrém rozdělení emulze siloxanu v desce.

Komerční emulgátor G-265 použitý v předchozích příkladech obsahuje asi 0,9 % hmotnostních primárního aminu. Za účelem získání komplexu (zadržení) tohoto zbytkového primárního znečisťujícího aminu bylo přidáno do emulgátoru malé množství síranu hlinitého a silná Lewisova kyselina. V praxi byl přidán 1,0 g 10% roztoku síranu hlinitého pro každých 5 g emulgátoru G-265. Přidání síranu hlinitého zavedlo ionty Al³⁺ s jakýmkoli zbytkovým znečisťujícím aminem.

Provedení předloženého vynálezu zde znázorněná a popsaná představují pouze vysvětlující příklady. Odborníkům školeným v oboru bude zřejmé, že mohou být provedeny četné obměny, aniž by se vybočilo z rámce myšlenky předloženého vynálezu a z rámce připojených patentových nároků.

Claims

1. Způsob výroby sádrodřevovláknité desky, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

mající zvýšenou odolnost proti vodě, k vodné kaši materiálu ze síranu vápenatého a přídavných částeček se přidá vodná emulze siloxanu, přičemž uvedená emulze siloxanu je stabilní za podmínek, při kterých je kaše udržována, uvedená kaše obsahující siloxan se vede na plochý porézní tvarovací povrch pro vytvoření filtračního koláče, z uvedeného filtračního koláče se uvedeným porézním povrchem odvede podstatný podíl vody, uvedený filtrační koláč se stlačí pro vytvoření desky a odvedení přídavné vody, a uvedená deska se suší pro odvedení zbývající volné vody a dosažení teploty jádra uvedené desky dostatečné pro vytvrzení uvedeného siloxanu.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se obsahuje alespoň jeden vodíkem modifikovaný siloxan.

tím, že uvedená emulze siloxanu

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující obsahuje hydrogenmethylsiloxan.

se že uvedená emulze siloxanu

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující obsahuje kationický emulgátor.

tím, že uvedená emulze siloxanu

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující obsahuje kvartémí aminový kationický emulgátor.

se tím, že uvedená emulze siloxanu

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující kationickému emulgátoru se přidá iont Al⁺³.

se tím, že ke kvartémímu aminovému

7. Způsob podle nároku 1, vyznačující obsahuje neionický emulgátor.

se tím, že uvedená emulze siloxanu

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující obsahuje emulgátor mající číslo HLB v přebytku rovném asi 20.

se tím, že uvedená emulze siloxanu

9. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že množství emulze siloxanu přidané k uvedené kaši je dostatečné pro zajištění alespoň 0,1 % hmotnostních pevných siloxanových látek v uvedené kaši na základě celkové hmotnosti pevných látek v uvedené kaši.

10. Způsob podle nároku 9, v y z n a č u j í c í se tím, že množství emulze siloxanu přidané k uvedené kaši je dostatečné pro zajištění 1 až 2 % hmotnostních pevných siloxanových látek v uvedené kaši, na základě celkové hmotnosti pevných látek v uvedené kaši.

11. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že do uvedené kaše se přidá emulze vodného katalyzátoru, která je stabilní za podmínek, ve kterých je kaše udržována, přičemž je tento katalyzátor uzpůsoben pro podporu vytvrzení siloxanu.

-12CZ 289284 B6

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující obsahuje primární amin.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující obsahuje ve vodě nerozpustný primární amin.

14. Způsob podle nároku 11, vyznačující obsahuje kationický emulgátor.

15. Způsob podle nároku 14, vyznačující obsahuje kvartémí aminový kationický emulgátor.

16. Způsob podle nároku 11, vyznačující obsahuje neionický emulgátor.

se tím, že uvedená emulze katalyzátoru se tím, že uvedená emulze katalyzátoru se tím, že uvedená emulze katalyzátoru se tím, že uvedená emulze katalyzátoru se tím, že uvedená emulze katalyzátoru

17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že uvedená emulze katalyzátoru obsahuje emulgátor mající číslo HLB v přebytku rovném asi 20.

18. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená kaše obsahuje mletý síran vápenatý a diskrétní lignocelulózové přídavné částečky, mající v podstatné části svého povrchu dutiny, přičemž tato kaše je dostatečně zředěna pro podstatné vyplnění dutin v uvedených částečkách.

19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že přídavné částečky jsou papírová vlákna nebo dřevěná vlákna zvolená ze skupiny zahrnující chemicky rafinovanou dřevěnou drť, mechanicky rafinovanou dřevěnou drť, termomechanicky rafinovanou dřevěnou drť a jejich kombinace.

20. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že pevné látky v kaši obsahují 0,5 až 30 % hmotnostních dřevěných vláken.

21. Způsob podle nároku 20, v y z n a č u j í c í se tím, že pevné látky v kaši obsahují 3 až 20 % hmotnostních dřevěných vláken.

22. Způsobpodlenároku 1, vyznačuj ící se tím, že kaše se udržuje na teplotě, při které jsou udržovány krystaly hemihydrátu síranu vápenatého, kaše obsahující siloxan se vede na plochý porézní tvarovací povrch pro vytvoření filtračního koláče dříve, než teplota tohoto filtračního koláče poklesne na teplotu, při které se hemihydrát síranu vápenatého rehydruje na dihydrát síranu vápenatého, uvedený filtrační koláč se ochladí na teplotu, při které začíná rehydratace po odvedení podstatné části vody, uvedený filtrační koláč se stlačí pro odvedení přídavné vody a vytvoření desky, čímž se umožní, aby krystaly hemihydrátu síranu vápenatého kolem jeho přídavných částeček rehydratovaly in šitu na krystaly dihydrátu síranu vápenatého.

23. Způsob podle nároku 1 pro výrobu sádrodřevovláknitých desek majících zvýšenou odolnost proti vodě, vyznačující se tím, že obsahuje následující kroky:

rozemletá sádra se smíchá s přídavnými částečkami společně s dostatečným množstvím vody pro vytvoření uvedené kaše, přičemž každá z uvedených přídavných částeček má na svém povrchu a/nebo ve svém vnitřku dutiny uzpůsobené k proniknutí kapek kaše obsahující suspendovanou

-13CZ 289284 B6 a/nebo rozpuštěnou sádru a tato kaše je dostatečně rozředěna pro podstatné navlhčení dutin uzpůsobených k proniknutí do přídavných částeček a k podpoře vytvoření jehličkových krystalů alfa-hemihydrátu síranu vápenatého, když je zahříván pod tlakem,

5 kaše se zahřeje v tlakové nádobě při stálém míchání na teplotu postačující pro kalcinaci sádry na alfar-hemihydrát síranu vápenatého, kaše se udržuje na této teplotě, dokud alespoň část hemihydrátu síranu vápenatého nezkrystalizovala kolem dutin v přídavných částečkách, k uvedené kaši se přidá vodná emulze siloxanu, pokud má uvedená kaše teplotu, při které jsou udržovány krystaly hemihydrátu síranu vápenatého, kaše obsahující siloxan se vede na uvedený porézní tvarovací povrch pro vytvoření uvedeného 15 filtračního koláče, než teplota uvedeného filtračního koláče poklesne na teplotu, při které krystaly hemihydrátu síranu vápenatého rychle rehydrují na krystaly dihydrátu, uvedený filtrační koláč se ochladí na teplotu, při které nastává rehydratace,

20 filtrační koláč se stlačí pro vytvoření uvedené desky, přičemž krystaly hemihydrátu síranu vápenatého v dutinách přídavných částeček rehydrují pro vytvoření krystalů dihydrátu síranu vápenatého, a