CZ289163B6 - Dlaľební kostka - Google Patents

Abstract

Na dla ebn kostku (10) vyrobenou z obd ln kov ho betonov ho v²robku s otesan²m povrchem (18) je pou ito hrub ho p°eds dkov ho betonu, kter² sest v z jedn t°etiny z r zn²ch druh t rku a kamenn drti se zrnitost men ne 8/16, a kter² po opracov n zp sob vznik nepravideln²ch vylomen²ch m st a t m prakticky dosa en optick ho dojmu p° rodn ho kamene. Betonov² v²robek m na bo n ch ploch ch nepravideln rozm st n v podstat rovn sty n plochy (12), p°i em meziprostory mezi t mito sty n²mi plochami (12) jsou vytvo°eny s nepravideln opa n zak°iven²mi pr b hy. Obvodov horn hrana (11) betonov ho v²robku je rovn vylamovan nepravideln s polom ry zak°iven v rozsahu od 5 do 10 mm.\

Description

Na dlažební kostku (10) vyrobenou z obdélníkového betonového výrobku s otesaným povrchem (18) je použito hrubého předsádkového betonu, který sestává zjedné třetiny z různých druhů štěrku a kamenné drti se zrnitostí menší než 8/16, a který po opracování způsobí vznik nepravidelných vylomených míst a tím prakticky dosažení optického dojmu přírodního kamene. Betonový výrobek má na bočních plochách nepravidelně rozmístěné v podstatě rovné styčné plochy (12), přičemž meziprostory mezi těmito styčnými plochami (12) jsou vytvořeny s nepravidelně opačně zakřivenými průběhy. Obvodová homí hrana (11) betonového výrobku je rovněž vylamovaná nepravidelně s poloměry zakřivení v rozsahu od 5 do 10 mm.

(11) Číslo dokumentu:

289 163 (13) Druh dokumentu: B6 (51) Int. Cl?:

E01C 5/06

CD CD co CD o co CM

N o

Dlažební kostka

Oblast techniky

Vynález se týká dlažební kostky z obdélníkového betonového výrobku s v podstatě rovným a hrubě otesaným povrchem a styčnými plochami vytvořenými vždy alespoň po obou stranách rohových částí betonového výrobku na bočních plochách, přičemž boční plochy mají v rohové části betonového výrobku obloukový průběh a styčné plochy uspořádané na protilehlých stranách mají vzdálenost odpovídající rozměru rastru.

Dosavadní stav techniky

Takové dlažební kostky jsou známé a pokládají se zpravidla s navzájem na sebe dosedajícími styčnými plochami, čímž se usnadní vyrovnání jednotlivých kostek v pokládaném vzoru a položené plochy poskytují opticky požadovaný vzhled. U tohoto vzhledu však často rušivě působí charakter betonu, protože stále častěji je žádoucí, aby bylo dosaženo dojmu přirozené kamenné dlažby. Výhodou dlažební kostky z betonu je, že její horní nášlapná plocha může být vytvořena jako velmi jednoduchá, rovná a hladká, což je například zapotřebí u pěších zón a promenád.

Známý kompromis z tohoto hlediska poskytují dlažební kostky, které jsou na svém horním povrchu obloženy deskami z přírodního kamene. Tyto dlažební kostky jsou však velmi drahé. Byly však již konány pokusy vytvořit pomocí kameniva v povrchu betonového výrobku strukturu, která se co nejvíce blíží struktuře přírodního kamene. Takové betonové výrobky jsou potom na horní ploše po svém vyrobení dodatečně opracovány, přičemž toto dodatečné opracování sestává zpravidla ze štokování, pro něž byly vyvinuty různé způsoby opracování. Štokováním je možno dosáhnout poměrně rovného a jemně zdrsněného povrchu, který je po položení dlažební kostky velmi příjemný pro chůzi, avšak má charakter špičatých zm a zřetelný vzhled betonového povrchu.

Při výrobě betonových výrobků je obvyklé před uložením jádrového betonu vyplnit formu předsádkou, která má u obvyklých betonových výrobků zrnitost 0/5. K tomu se používá například štěrk nebo kamenná drť. Rovněž použití hrubších zm pro předsádku je známé, avšak přesto nebylo doposud při dodatečném opracování dosaženo požadovaného vzhledu velmi podobného přírodnímu kameni.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit dlažební kostku z betonu, jejíž povrch viditelný po položení, určený pro chůzi, bude poskytovat dojem povrchu přírodního kamene.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje dlažební kostka z obdélníkového betonového výrobku s v podstatě rovným a hrubě otesaným povrchem a styčnými plochami vytvořenými vždy alespoň po obou stranách svislých rohových částí betonového výrobku na bočních plochách, přičemž boční plochy mají v rohové části betonového výrobku obloukový průběh a styčné plochy uspořádané na protilehlých stranách mají vzdálenost odpovídající rozměru rastru, podle vynálezu, jehož podstatou je, že betonový výrobek je opatřen hrubým předsádkovým betonem, přičemž předsádkový beton sestává z jedné třetiny z různých druhů štěrku a kamenné drti se zrnitostí menší než 8/16, že obloukový průběh jednotlivých rohových částí má různé poloměry zakřivení mezi 10 mm a 15 mm a navazuje nepravidelně opačně zakřiveným průběhem na sousední styčné plochy, že část probíhající mezi dvěma styčnými plochami ležícími vždy na stejné boční ploše

-1 CZ 289163 B6 má nepravidelně zvlněný zakřivený průběh, a že obvodová horní hrana je nepravidelně vylamovaná s poloměry zakřivení většími než 5 mm.

Podle výhodného provedení vynálezu sestává třetina přísady předsádkového betonu z kamenné 5 drti se zrnitostí 4/8, ze štěrku se zrnitostí 5/8 a štěrku se zrnitostí 8/11, přičemž zbytek přísady předsádkového betonu má zrnitost 0/5.

Taková dlažební kostka vyrobená z betonu hrubým otesáváním má povrch, který odpovídá prakticky vzhledu přírodního kamene, přičemž zejména nepravidelně vytvořené, a proto 10 i nepravidelně vylamované, obvodové hrany poskytují vzhled přírodního kamene.

Tento vzhled se vytvoří zejména tím, že hrubě otesaný povrch je opatřen nepravidelně rozmístěnými vylomenými místy až do hloubky 8 mm a oběžná hrana je nepravidelně vylamována poloměry zakřivení v rozsahu od 5 do 10 mm. Přitom je zejména provedeno takové 15 opatření, že větší poloměry zakřivení horní obvodové hrany leží v oblasti mezi styčnými plochami a styčné plochy jsou různě široké.

Aby bylo zaručeno, že hotově opracovaná kostka dodá pokládacímu vzoru při položení požadovanou pravidelnost, je dále provedeno takové opatření, že při nestejném poměru délky 20 bočních ploch betonového výrobku je na delších styčných plochách upravena třetí střední styčná plocha, a že součet šířek styčných ploch leží v rozsahu od 30 do 50 % celkové délky dlouhých bočních ploch.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladu provedení podle přiloženého výkresu, na němž je schematicky znázorněna v perspektivním pohledu dlažební kostka podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Dlažební kostka 10 je provedena z obvyklého betonu, jako jádrového betonu, a z hrubého předsádkového betonu, který má oproti jádrovému betonu a obvykle používanému 35 předsádkovému betonu větší podíl hrubší zrnitosti. Tento větší podíl hrubší zrnitosti sestává z různých druhů štěrku a kamenné drti a má při podílu přibližně jedné třetiny v předsádkovém betonu zrnitost menší než 8/16. Pro speciální provedení je například vhodné, aby tato hrubší zrnitost sestávala z kamenné drti se zrnitostí 4/8, štěrku se zrnitostí 5/8 a štěrku se zrnitostí 8/11. Zbylý podíl předsádkového betonu má běžnou zrnitost 0/5. Podle druhu požadovaného optického 40 dojmu se podíly kamenné drti a štěrku mění jak z hlediska jejich množství, tak i z hlediska jejich zrnitosti. U takto provedené zrnitosti hrubého předsádkového betonu vznikne při konečném opracování povrchu sloužícího jako nášlapná plocha hrubým otesáváním požadovaný optický dojem přírodního kamene s barevným odstínem vlastním tomuto přírodnímu kameni.

Pro charakteristický vzhled přírodního kamene má rozhodující vliv rovněž nepravidelnost vylamované horní hrany JJL- Proto se betonový výrobek na svých obvodových bočních plochách vytvoří nepravidelně, přičemž se v rovině odpovídající rozměru rastru vytvoří v podstatě rovné styčné plochy 12 různé velikosti, mezi nimiž se provede nepravidelně zvlněný zakřivený průběh 14 boční plochy. Tento nepravidelný zakřivený průběh 14 je proveden i kolem rohů dlažební 50 kostky 10, přičemž kruhový zakřivený průběh 14 má v jednotlivých rohových částech 16 různé poloměry zakřivení a nepravidelně opačně zakřiveným průběhem navazuje na sousední styčné plochy 12.

-2CZ 289163 B6

Rovněž části bočních ploch ležící mezi v podstatě rovnými styčnými plochami 12 jsou vytvořeny nepravidelně zakřiveně.

U tohoto provedení zakřiveného průběhu 14 bočních ploch vzniknou při hrubém otesávání 5 povrchu 18 rovněž nepravidelně vyhlížející vylomené části horní obvodové hrany 11, což je podmíněno jak nepravidelným zakřiveným průběhem 14, tak i hrubší zrnitostí předsádky. Podle zrnitosti předsádky vznikne vylamovaná horní hrana 11 s poloměrem zakřivení řádově v rozsahu přibližně od 5 mm do 10 mm, přičemž v jednotlivých částech mohou být provedena i nepravidelně protiběžná vylomená místa a větší poloměry, a to vždy podle toho, jak byla při ίο výrobě betonového výrobku zrnitost v oblasti horní hrany 11 rozložena.

Povrch 18 betonového výrobku určený pro chůzi bude mít otesáním a vzhledem k hrubšímu předsádkovému betonu nepravidelně vylamovanou strukturu, přičemž po tomto povrchu jsou upravena nepravidelně rozmístěná vylomená místa až do hloubky přibližně 8 mm.

Protože se betonové výrobky otesávají strojně v kontinuálním procesu a po opracovávací dráze jsou vedeny opracovávací oblastí se styčnými plochami 12 na sebe dosedajícími, vznikne v důsledku zakřivených částí mezi styčnými plochami 12 v podstatě přibližně jinak tvarovaný průběh vylomených míst v horní hraně 11, protože mezi navzájem na sebe dosedajícími 20 betonovými výrobky jsou v těchto zakřivených částech volné mezery, v nichž nástroj do materiálu zasahuje různě. Tento efekt se dále projeví ve smyslu požadovaného řešení, protože tím dojde při vylamování obvodové horní hrany 11 ke vzniku přídavných nepravidelností. V zájmu těchto nepravidelných vylomených míst je provedeno i takové opatření, že styčné plochy 12 jsou různě široké ajejich rozmístění po bočních plochách betonového výrobku je u navzájem 25 protilehlých ploch bočně přesunuté. Přitom je třeba dbát na to, aby šířka styčných ploch 12 byla dostatečně velká, aby u položeného vzoru bylo zaručeno vyrovnání odpovídající rastru. Ukázalo se, že tohoto cíle je možno dosáhnout tehdy, když součet šířek styčných ploch 12 je v rozsahu od asi 30 % do 50 % celkové délky bočních ploch a zejména dlouhých bočních ploch.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Dlažební kostka z obdélníkového betonového výrobku s v podstatě rovným a hrubě otesaným povrchem a styčnými plochami vytvořenými vždy alespoň po obou stranách svislých rohových částí betonového výrobku na bočních plochách, přičemž boční plochy mají v rohové části betonového výrobku obloukový průběh a styčné plochy uspořádané na protilehlých stranách

   40 mají vzdálenost odpovídající rozměru rastru, vyznačující se tím, že betonový výrobek je opatřen hrubým předsádkovým betonem, přičemž předsádkový beton sestává z jedné třetiny z různých druhů štěrku a kamenné drti se zrnitostí menší než 8/16, že obloukový průběh jednotlivých rohových částí (16) má různé poloměry zakřivení mezi 10 mm a 15 mm a navazuje nepravidelně opačně zakřiveným průběhem na sousední styčné plochy (12), že část probíhající 45 mezi dvěma styčnými plochami (12), ležícími vždy na stejné boční ploše, má nepravidelně zvlněný zakřivený průběh, a že obvodová horní hrana (11) je nepravidelně vylamovaná s poloměry zakřivení většími než 5 mm.
2. 2. Dlažební kostka podle nároku 1, vyznačující se tím, že třetina přísady 50 předsádkového betonu sestává z kamenné drti se zrnitostí 4/8, ze štěrku se zrnitostí 5/8 a štěrku se zrnitostí 8/11, přičemž zbytek přísady předsádkového betonu má zrnitost 0/5.

   -3CZ 289163 B6
3. 3. Dlažební kostka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že povrch (18) betonového výrobku je otesán a opatřen nepravidelně rozmístěnými vylomenými místy až do hloubky 8 mm.
4. 5 4. Dlažební kostka podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že větší poloměry zakřivení vylamované obvodové horní hrany (11) se nacházejí v oblasti mezi styčnými plochami (12).

   5. Dlažební kostka podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že styčné

   10 plochy (12) jsou vytvořeny různě široké.
5. 6. Dlažební kostka podle jednoho nebo několika z nároků laž5, vyznačující se t í m , že při nestejném poměru délky bočních ploch betonového výrobku je na delší boční ploše upravena další třetí styčná plocha (12), a že součet šířek styčných ploch (12) je v rozsahu od 30

   15 do 50 % celkové délky dlouhých bočních ploch.