CZ289020B6

CZ289020B6 - Předpecí pro chlazení roztavené skloviny

Info

Publication number: CZ289020B6
Application number: CZ19961430A
Authority: CZ
Inventors: James D. Hull; Philip D. Perry; Roland F. Pimm
Original assignee: Owens-Brockway Glass Container Inc.
Priority date: 1995-05-19
Filing date: 1996-05-17
Publication date: 2001-10-17
Also published as: PL189332B1; EE03432B1; PL314330A1; US5718741A; HU219846B; US5944864A; JPH08325020A; MX9601870A; GR3036957T3; MY127665A; AU705502B2; TR199600407A1; BR9602346A; NZ286585A; CN1137061C; KR100289463B1; DE69614188T2; PT743287E; ES2161315T3; CA2176436C

Abstract

P°edpec (20) pro chlazen roztaven skloviny na jej dr ze z tavic pece do hlavy (28) d vkova e skloviny, ze kter je dopravov na do tvarovac ho stroje, obsahuje podlouhl², obecn vodorovn ulo en² izolovan² lab (26) a klenbovou konstrukci tvo°enou pod ln prob haj c °adou rovzdorn²ch klenbov²ch blokov²ch prvk (30), z nich ka d² m jednod lnou konstrukci a je ulo en nap° izolovan ho labu (26). Ka d² z klenbov²ch blokov²ch prvk (30) m dol obr cenou vnit°n plochu tvarovanou do krajn ch konk vn ch ·sek (30a, 30b) v bl zkosti okraj p°edpec (20), st°edn ho konk vn ho ·seku (30c) nad st°edem p°edpec (20) a konvexn ch st (30d, 30e) odd luj c ch st°edn konk vn ·sek (30c) od bo n ch konk vn ch ·sek (30a, 30b) pro podstatn omezen p°enosu tepla mezi bo n mi konk vn mi ·seky (30a, 30b) a st°edn m konk vn m ·sekem (30c) vnit°n ho povrchu. Pod l pod ln²ch protilehl²ch stran p°edpec (20) jsou um st ny ho° ky (32), orientovan p° n do prostor um st n²ch pod bo n mi ko\

Description

Předpecí pro chlazení roztavené skloviny

Oblast techniky

Vynález se týká předpecí pro chlazení roztavené skloviny na její dráze z taviči pece do sklářského tvarovacího stroje. Zejména se vynález týká předpecí tohoto druhu, upraveného pro chlazení střední části proudu skloviny a zahřívání boků proudu skloviny pomocí hořáků rozmístěných podél bočních stran předpecí a orientovaných napříč předpecím.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě skleněných předmětů, například vyfukovaných skleněných nádob, se obvykle používá poměrně úzké podlouhlé čeřící komory, obvykle nazývané předpecím, pro ochlazování skloviny na vhodnou a poměrně rovnoměrnou teplotu během jejího průtoku z taviči pece do sklářského tvarovacího stroje. Tato předpecí mají zpravidla tvar izolovaného vodorovného žlabu ajsou opatřena izolovanou klenbovou konstrukcí.

Je známo, že teplota skloviny protékající předpecím má často sklon k nerovnoměrnosti napříč šířky předpecí v důsledku tepelných ztrát v bočních stranách předpecí, které vedou k většímu ochlazování okrajových částí proudu skloviny v předpecí než střední části proudu skloviny. Z tohoto důvodu byly některé známé konstrukce doplňovány hořáky nebo jinými topnými ústrojími pro zahřívání okrajových částí proudu skloviny v předpecí a také chladicími prostředky pro chlazení střední části proudu skloviny v předpecí vzhledem k postranním částem proudu.

U moderních sklářských předpecí se chlazení provádí zpravidla prouděním okolního vzduchu podél střední osy předpecí a nad proudem skloviny uvnitř předpecí, přičemž vzduch je buď veden bez přímého styku se sklovinou v předpecí, kdy se takové předpecí často nazývá nepřímo chlazeným předpecím, nebo je vzduch přiváděn do přímého styku se sklovinou v prostoru předpecí, takže se mluví o přímo chlazeném předpecí. Patenty US 4 680 051 a US 5 169 424 popisují předpecí s nepřímým chlazením a US 4 511 385 a US 3 999 972 popisují předpecí přímo chlazeného typu.

Chlazení skloviny v předpecí buď přímo chlazeného typu nebo nepřímo chlazeného typu se uskutečňuje převážně vyzařováním tepla z horkého vnějšího povrchu proudu skloviny v předpecí do chladnějšího vnitřního povrchu stropní konstrukce bezprostředně nad středem předpecí. Chladicí vzduch ochlazuje při přímém chlazení přímo vnitřní povrch stropní konstrukce předpecí, který pohlcuje vyzařovanou energii, zatímco chladicí vzduch při nepřímém chlazení ochlazuje povrch, který je oddělen od plochy pohlcující tepelné záření jen omezenou tloušťkou žárovzdomého nebo jiného materiálu s mírnou tepelnou vodivostí. Teplotní řídicí systém pro řízení chlazení v předpecí s přímým chlazením je schopen reagovat rychleji potřebnou úpravou podmínek pro zajištění potřebné teploty skloviny při jejich odchýlení od ideálních teplotních podmínek. Rovnoměrná teplota skloviny je zvláště důležitá pro tvarovací operace při výrobě skleněných nádob, při kterých je velmi důležitá hmotnost kapky skloviny pro dosažení potřebné kvality vyrobených předmětů a pro dosažení potřebného vnitřního objemu skleněných nádob, protože hmotnost kapky skloviny připravené pro výrobu skleněné nádoby je závislá na viskozitě proudu skloviny, ze které se jednotlivé kapky oddělují, přičemž viskozita skloviny je funkcí její teploty.

Stropní konstrukce přímo chlazených předpecí typu popsaného a zobrazeného v patentu US 4 511 385 má velmi složitou konstrukci a je vytvořena z podélně probíhající soustavy klenbových dílců, z nichž každý sestává z příčných řad obsahujících skupiny jednotlivých bloků. Bloky každé příčné řady mají v příčném směru složitý tvar svých spodních ploch, obrácených do

- 1 CZ 289020 B6 vnitřního prostoru předpecí, aby společně vytvořily podélně probíhající bariéry omezující proudění chladicího vzduchu na střední část předpecí a proudění produktů spalování z postranních vyhřívacích hořáků v postranních oblastech předpecí. Tato vícedílná stropní konstrukce se obtížně montuje a při provozu se projevuje tendence posouvání jednotlivých bloků vůči sobě v průběhu doby a tím postupnému k rozvírání trhlin nebo mezer mezi sousedními styčnými plochami sousedních bloků stropní konstrukce. Pro optimální regulaci rovnoměrného rozdělení teplot v proudu skloviny je také žádoucí regulovat spalování paliva v hořácích na každé straně předpecí nezávisle na hořácích umístěných na protilehlé straně předpecí, známá předpecí s přímým chlazením však nebyla vybavena takovými na sobě nezávislými řídicími systémy pro ovládání spalování. Tato okolnost je zvláště důležitá u moderních předpecních zařízení, která bývají širší než jejich dřívější protějšky, aby se dosáhlo delšího setrvání skloviny v předpecí.

Patent US 5 327 452, odpovídající EP-A-0 503 883, obsahuje ústrojí pro přívod chladicího vzduchu do prostoru předpecí, opatřené vstupy chladicího vzduchu, které jsou uspořádány podél střední osy předpecí. Při tomto uspořádání vstupů je dráha chladicího vzduchu předpecím příliš dlouhá a tím dochází ke zvyšování teploty vzduchu, takže účinnost chlazení postupně se zahřívajícím vzduchem se rychle zmenšuje.

Proto je úkolem vynálezu vyřešit takovou konstrukci předpecí se vstupy a výstupy chladicího vzduchu, která by byla účinnější a která by umožnila zvýšit počet přívodů chladicího vzduchu oproti počtu výstupů vzduchu.

Podstata vynálezu

Nedostatky těchto dosud známých zařízení a zadaný úkol jsou vyřešeny předpecím s přímým centrálním chlazením podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že předpecí má stropní' konstrukci překrývající alespoň část izolovaného žlabu a vytvořenou z podélně probíhající řady žárovzdomých stropních klenbových blokových prvků, z nichž každý má jednodílnou konstrukci a je uložen napříč izolovaného žlabu od jeho jedné strany kjeho druhé straně, každý z klenbových blokových prvků má vnitřní plochu tvořenu prvním a druhým dolů obráceným a podélně probíhajícím konkávním úsekem svého vnitřního povrchu a třetím dolů obráceným a podélně probíhajícím konkávním úsekem svého vnitřního povrchu, umístěným mezi prvním a druhým dolů obráceným a podélně probíhajícím konkávním úsekem, a první a druhou dolů obrácenou a podélně probíhající konvexní částí, umístěnou mezi třetím konkávním úsekem povrchu a jedním z krajních konkávních úseků povrchu a upravenou pro podstatné omezení přenosu tepla mezi konkávními úseky, další z těchto prvních a druhých konvexních úseků je umístěn mezi třetím konkávním úsekem povrchu a dalším z dvojice krajních konkávních úseků, a upraven pro podstatné omezení přenosu tepla mezi nimi, v klenbových blokových prvcích jsou vytvořeny vstupní kanálky, probíhající příčně k podélnému směru žlabu a ukončené ve výstupním otvoru, umístěném mezi první a druhou konvexní částí povrchu, pro přívod chladicí látky do předpecí v přímém kontaktu s třetím konkávním úsekem vnitřního povrchu, v odstupu od kanálků jsou umístěny výstupní otvory pro odvod chladicí látky z předpecí, přičemž předpecí obsahuje první a druhé hořáky, umístěné proti sobě a orientované příčně, jedny z těchto prvních a druhých hořáků jsou směrovány do prvního prostoru ležícího pod prvním konkávním úsekem povrchu a druhé z těchto prvních a druhých hořáků jsou směrovány do druhého prostoru ležícího pod druhým konkávním úsekem povrchu.

Předmětem vynálezu je tedy sklářské předpecí, chlazené ve své střední části, zejména přímo chlazené předpecí tohoto druhu.

Ve výhodném provedení vynálezu obsahuje předpecí první a druhé výfukové kanálky pro odvádění spalin z příslušného prvního a druhého prostoru, z nichž první výfukové kanálky jsou

-2CZ 289020 B6 umístěny v podélném odstupu od prvních hořáků a druhé výfukové kanálky jsou umístěny v podélném odstupu od druhých hořáků, a dále obsahuje žárovzdomý můstkový prvek uložený napříč izolovaného žlabu v místě mezi vstupním koncem a výstupním koncem předpecí. Zárovzdorný můstkový prvek vyčnívá směrem dolů k hladině skloviny v předpecí a rozděluje vnitřní prostor předpecí na chladicí úsek a vyrovnávací úsek, předpecí se plynule zužuje v příčném šířkovém směru s přibývající vzdáleností od žárovzdorného můstkového prvku směrem k výstupnímu konci, přičemž řada klenbových blokových prvků je uložena nad chladicím úsekem.

Předpecí obsahuje ještě třetí a čtvrté hořáky, umístěné proti sobě a orientované příčně, jedny z těchto třetích a čtvrtých hořáků jsou směrovány do prvního prostoru a jsou umístěny v podélném odstupu od prvních a druhých hořáků a druhé z těchto třetích a čtvrtých hořáků jsou směrovány do druhého prostoru ležícího pod druhým konkávním úsekem povrchu ajsou umístěny v podélném odstupu od prvních a druhých hořáků. Výstupní otvor pro chladicí látku je výhodně tvořen vybranou částí v jednom konci jednoho z klenbových blokových prvků a protilehlou vybranou částí v konci sousedního klenbového blokového prvku. V klenbových blokových prvcích jsou vytvořeny také druhé vzduchové kanálky, které jsou protilehlé k prvním kanálkům ajsou ukončeny v otvoru umístěném mezi první a druhou konvexní částí povrchu pro přívod přídavné chladicí látky do předpecí v přímém kontaktu s třetím konkávním úsekem vnitřního povrchu.

Tímto vytvořením přívodních vzduchových kanálků se výrazně zvyšuje chladicí účinek chladicího vzduchu, který působí mnohem efektivněji.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 půdorysný pohled na část předpecí podle výhodného příkladného provedení vynálezu, obr. 2 svislý podélný řez částí předpecí, vedený rovinou 2-2 z obr. 1, obr. 3 svislý příčný řez předpecím, vedený rovinou 3-3 z obr. 1, obr. 4 půdorysný pohled na klenbový blokový prvek předpecí z obr. 1 až 3, obr. 5 svislý příčný řez předpecím, vedený rovinou 5-5 z obr. 1, obr. 6 svislý příčný řez předpecím, vedený rovinou 6-6 z obr. 1, obr. 7 svislý příčný řez předpecím, vedený rovinou Ί-Ί z obr. 1 a obr. 8 axonometrický pohled na část předpecí z obr. 1 až 3.

Příklady provedení vynálezu

Předpecí 20 podle výhodného příkladného provedení vynálezu je tvořeno chladicím úsekem 22 a vyrovnávacím úsekem 24. Předpecí 20 je vytvořeno ve formě podlouhlého, vodorovně probíhajícího a izolovaného žlabu 26, kterým může protékat sklovina z neznázoměného tavícího ústrojí z pravé strany obr. 1 a 2 kjeho levé straně do hlavy 28 dávkovače skloviny, ze které sklovina vytéká působením vlastní tíže do neznázoměného sklářského tvarovacího zařízení pro tvarování skleněných výrobků.

Jak je patrno z obr. 2 a 3, chladicí úsek 22 předpecí 20 je překryt podélně probíhající řadou klenbových blokových prvků 30, z nichž každý probíhá vcelku od jedné strany izolovaného žlabu 26 kjeho druhé straně. Každý z klenbových blokových prvků 30 je vyformován z vhodného žárovzdorného materiálu a má svou vnitřní plochu tvořenu dvěma krajními konkávními úseky 30a, 30b, probíhajícími v podélném směru předpecí 20 podél jeho podélných bočních stran, středním konkávním úsekem 30c, probíhajícím v podélném směru předpecí 20 nad jeho střední podélnou osou, a dvěma spojovacími konvexními částmi 30d, 30e, spojujícími krajní konkávní úsek 30a se středním konkávním úsekem 30c a další krajní konkávní úsek 30b se středním konkávním úsekem 30c. Podél obou protilehlých bočních stran předpecí 20 jsou osazeny hořáky 32 tvořené zejména plynovými hořáky, které jsou směrovány kolmo na směr toku skloviny předpecím 20. Pomocí hořáků 32 se zahřívají ty části proudu skloviny v předpecí 20, které jsou nejblíže vnějším okrajům předpecí 20, ale hořáky 32 nemají prakticky vliv na výraznější zahřívání skloviny ve střední části předpecí 20, protože konvexní části 3Od, 30e klenbových blokových prvků 30 omezují proudění produktů spalování z hořáků 32 na vnější oblasti předpecí 20 a brání přenosu tepla vyzařováním z vnějších oblastí předpecí 20 do jeho střední části. S tím souvisí opatření klenbových blokových prvků 30 výfukovými kanálky 34, které jsou v klenbových blokových prvcích 30 vyformovány při jejich odlévání a které jsou určeny pro odvádění produktů spalování paliva v hořácích 32 z oblastí ležících pod krajními konkávními úseky 30a, 30b klenbových blokových prvků 30. Výfukové kanálky 34 probíhající podél každé boční strany klenbových blokových prvků 30 jsou vyústěny do podélných kanálků 36 výstupními otvory, rozmístěnými v odstupech od sebe v podélném směru, z nichž každý je opatřen přestavitelným hradícím blokem 38, zobrazeným pouze schematicky, pro regulaci tahu uvnitř podélných kanálků 36. Ve výhodném příkladném provedení je spalování v řadě hořáků 32 na jedné podélné straně předpecí 20 regulováno nezávisle na spalování v řadě hořáků 32 na protilehlé podélné straně předpecí 20, aby se dosáhlo optimální rovnoměrnosti teploty skloviny protékající předpecím 20. To je zvláště důležité pro předpecí 20 určená pro zpracování směsí ambrového skla, protože tyto směsi jsou zvláště citlivé na rozdíly teplot.

Část proudu skloviny v předpecí 20, která se nachází pod středním konkávním úsekem 30c klenbových blokových prvků 30, je ochlazována ochlazovacím vyzařováním tepla do vnitřní povrchové plochy středního konkávního úseku 30c, která je účinně ochlazována prouděním proudu vzduchu nebo jiného plynného chladivá pod ní. Vzduch se přivádí do předpecí 20 z nejméně jednoho neznázoměného dmýchadla řadou vzduchových kanálků 40, probíhajících příčně k podélnému směru předpecí 20 a rozmístěných v podélných odstupech od sebe, a proudí podél středové osy předpecí 20 k některému z podélné řady výstupních otvorů 42 chladicího vzduchu. Konvexní části 30d. 30e vnitřního povrchu každého klenbového blokového prvku 30 v podstatě zabraňují proudění chladicího vzduchu do okrajových oblastí předpecí 20, to znamená oblastí ležících pod krajními konkávními úseky 30a, 30b, a také výrazně brání proudění spalin z vnějších oblastí předpecí 20 do střední části ležící pod vnitřní plochou středního konkávního úseku 30c. Výstupní otvory 42 pro výstup chladicího vzduchu jsou vytvořeny v protilehlých vybráních 42a, 42b v sousedních klenbových blokových prvcích 30 a každý z výstupních otvorů 42 chladicího vzduchuje opatřen schematicky zobrazeným blokovým hradítkem 44 pro ovládání proudění vzduchu v přiřazených výstupních otvorech 42. Bloková hradítka 44 umožňují také udržovat vnitřní přetlak v chladicím úseku 22. Rychlost proudění vzduchu je regulována polohami blokových hradítek 44 nebo použitím ventilátorů s měnitelným výkonem.

Propojení mezi chladicím úsekem 22 a vyrovnávacím úsekem 24 je přerušeno žárovzdomým můstkovým prvkem 46. probíhajícím napříč předpecí 20 z místa nacházejícího se nad proudem skloviny v předpecí do místa ležícího těsně nad hladinou skloviny uvnitř předpecí 20. Můstkový prvek 46 slouží pro oddělení chladicího úseku 22 od vyrovnávacího úseku 24 a zamezení

-4CZ 289020 B6 přenosu tepla vyzařováním mezi oběma těmito částmi a pro udržování rozdílných vnitřních tlaků uvnitř chladicího úseku 22 a vyrovnávacího úseku 24, je-li to nutné.

Jak je zřejmé z obr. 1, příčná šířka části hlavy 28 dávkovače skloviny, určené pro odvádění proudu skloviny k dalšímu zpracování, je podstatně menší než šířka proudu skloviny v chladicím úseku 22 předpecí 20. Pro vyloučení možnosti vzniku mrtvých míst v proudu roztavené skloviny ve vyrovnávacím úseku 24 předpecí 20, která by mohla vznikat v důsledku zmenšení šířky proudu skloviny v hlavě 28 dávkovače skloviny oproti šířce proudu skloviny v chladicím úseku 22, je vyrovnávací úsek 24 předpecí 20 vytvořen s vnitřním zúžením ve směru průtoku skloviny předpecím 20. Tím se šířka proudu skloviny přitékajícího z vyrovnávacího úseku 24 k hlavě 28 dávkovače skloviny postupně dostává na šířku hlavy 28 dávkovače skloviny, přičemž klenba vyrovnávacího úseku 24 je tvořena nejméně jedním, avšak zejména dvěma klenbovými blokovými prvky 50, 52. Klenbové blokové prvky 50, 52 mají v příčném směru tvar, který je podobný tvaru každého klenbového bloku 30, jak je to patrno zejména z obr. 8. Dále je z obr. 2 zřejmé, že klenbové blokové prvky 50, 52 jsou na své spodní straně skloněny dolů v podélném směru předpecí 20, aby se plynule zmenšovala vzdálenost mezi vnitřní plochou každého klenbového blokového prvku 50, 52 a proudem skloviny protékajícím pod nimi. V případě potřeby mohou být na protilehlých bočních stranách vyrovnávacího úseku 24 zejména před prvním klenbovým blokovým prvkem 50 nebo u jeho předního konce umístěny přídavné hořáky 32, jak je to zobrazeno na obr. 6.

Klenbové blokové prvky 50, 52 jsou vždy opatřeny vzájemně protilehlými vybráními 50a, 52a, které dohromady vytvářejí výstupní otvor 54 pro odvádění chladicího vzduchu z vyrovnávacího úseku 24, přičemž v prvním klenbovém blokovém prvku 50 jsou vytvořeny vzduchové přívodní kanálky 56 pro přívod chladicího vzduchu do vyrovnávacího úseku 24, jestliže je toto přídavné chlazení proudu skloviny protékající vyrovnávacím úsekem 24 nutné. Vyrovnávací úsek 24 je také opatřen hradícím blokem 58, zobrazeným pouze schematicky, který má regulovat tah ve výstupním otvoru 54.

Je-li třeba zvýšit chladicí kapacitu předpecí 20 pro chlazení skloviny, například je-li předpecím 20 vedena ke zpracování sklovinová směs, jejíž taviči teplota je vyšší než byla teplota tavení sklovinové směsi, původně zpracovávané v předpecí 20, je možno opatřit chladicí úsek 22 skupinou půdních chladicích jednotek 60, rozmístěných v podélném směru v odstupech od sebe. Každá z půdních chladicích jednotek 60 obsahuje slepou díru 62 ve spodní straně izolovaného žlabu 26, jejíž osa protíná podélnou střední osu žlabu 26. Těmito slepými děrami 62 se předpecí 20 doplní, jestliže je v jeho vnitřním prostoru zvýšená teplota, aby se zabránilo zkroucení nebo posunutí jednotlivých konstrukčních prvků v důsledku rozpínání teplem, a do každé slepé díry 62 je vložena plechová krabice 64 s uzavřeným koncem. Do této plechové krabice 64 se potom vhání vzduch přívodní trubkou 66, zobrazenou jen zčásti. Jestliže toto přídavné spodní chlazení, zajišťované půdními chladicími jednotkami 60, přestane být potřebné, mohou se plechové krabice 64 a přívodní trubky 66 odstranit a slepé díry 62 se mohou vyplnit žárovzdomou hmotou. V případě potřeby mohou slepé díry 62 zasahovat žárovzdorným materiálem až do poslední vrstvy žárovzdorné hmoty nebo dokonce celou tloušťkou žárovzdomého materiálu až do sklovinového kanálu pro dosažení maximálního chladicího účinku.

I když je v tomto popisu a na výkresech obsaženo optimální příkladné provedení vynálezu, je odborníkům zřejmé, že do rozsahu vynálezu mohou spadat další modifikace, variace a technické ekvivalenty tohoto základního provedení, přičemž rozsah vynálezu je určen výhradně patentovými nároky.

Claims

1. Předpecí pro chlazení roztavené skloviny na její dráze z tavící pece do sklářského tvarovaciho stroje, obsahující podlouhlý, obecně vodorovně uložený izolovaný žlab (26), mající vstupní konec upraven pro příjem roztavené skloviny z taviči pece pro tavení skloviny a výstupní konec upravený pro vypouštění skloviny do tvarovaciho stroje, vyznačující se tím, že má stropní konstrukci překrývající alespoň část izolovaného žlabu (26) a vytvořenou z podélně probíhající řady žárovzdomých stropních klenbových blokových prvků (30), z nichž každý má jednodílnou konstrukci a je uložen napříč izolovaného žlabu (26) od jeho jedné strany k jeho druhé straně, každý z klenbových blokových prvků (30) má vnitřní plochu tvořenu prvním a druhým dolů obráceným a podélně probíhajícím konkávním úsekem (30a, 30b) svého vnitřního povrchu a třetím dolů obráceným a podélně probíhajícím konkávním úsekem (30c) svého vnitřního povrchu, umístěným mezi prvním a druhým dolů obráceným a podélně probíhajícím konkávním úsekem (30a, 30b), a první a druhou dolů obrácenou a podélně probíhající konvexní částí (30d, 30e), umístěnou mezi třetím konkávním úsekem (30c) povrchu a jedním z krajních konkávních úseků (30a, 30b) povrchu a upravenou pro podstatné omezení přenosu tepla mezi konkávními úseky (30a, 30b, 30c), další z těchto prvních a druhých konvexních úseků (30d, 30e) je umístěn mezi třetím konkávním úsekem (30c) povrchu a dalším z dvojice krajních konkávních úseků (30a, 30b) a upraven pro podstatné omezení přenosu tepla mezi nimi, v klenbových blokových prvcích (30) jsou vytvořeny vstupní kanálky (40), probíhající příčně k podélnému směru žlabu (26) a ukončené ve výstupním otvoru, umístěném mezi první a druhou konvexní částí (30d, 30e) povrchu, pro přívod chladicí látky do předpecí (20) v přímém kontaktu s třetím konkávním úsekem (30c) vnitřního povrchu, v odstupu od kanálků (40) jsou umístěny výstupní otvory (42) pro odvod chladicí látky z předpecí (20), přičemž předpecí (20) obsahuje první a druhé hořáky (32), umístěné proti sobě a orientované příčně, jedny z těchto prvních a druhých hořáků (32) jsou směrovány do prvního prostoru ležícího pod prvním konkávním úsekem (30a) povrchu a druhé z těchto prvních a druhých hořáků (32) jsou směrovány do druhého prostoru ležícího pod druhým konkávním úsekem (30b) povrchu.

2. Předpecí podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje první a druhé výfukové kanálky (34) pro odvádění spalin z příslušného prvního a druhého prostoru, z nichž první výfukové kanálky (34) jsou umístěny v podélném odstupu od prvních hořáků (32) a druhé výfukové kanálky (34) jsou umístěny v podélném odstupu od druhých hořáků (32).

3. Předpecí podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje žárovzdomý můstkový prvek (46) uložený napříč izolovaného žlabu (26) v místě mezi vstupním koncem a výstupním koncem předpecí (20), žárovzdorný můstkový prvek (46) vyčnívá směrem dolů k hladině skloviny v předpecí (20) a rozděluje vnitřní prostor předpecí (20) na chladicí úsek (22) a vyrovnávací úsek (24), předpecí (20) se plynule zužuje v příčném šířkovém směru s přibývající vzdáleností od žárovzdomého můstkového prvku (46) směrem k výstupnímu konci, přičemž řada klenbových blokových prvků (30) je uložena nad chladicím úsekem (22).

4. Předpecí podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje třetí a čtvrté hořáky (32), umístěné proti sobě a orientované příčně, jedny z těchto třetích a čtvrtých hořáků (32) jsou směrovány do prvního prostoru a jsou umístěny v podélném odstupu od prvních a druhých hořáků (32) a druhé z těchto třetích a čtvrtých hořáků (32) jsou směrovány do druhého prostoru ležícího pod druhým konkávním úsekem (30b) povrchu a jsou umístěny v podélném odstupu od prvních a druhých hořáků (32).

5. Předpecí podle nároku 1, vyznačující se tím, že výstupní otvor (42) pro chladicí látku je tvořen vybranou částí v jednom konci jednoho z klenbových blokových prvků (30) a protilehlou vybranou částí v konci sousedního klenbového blokového prvku (30).

-6CZ 289020 B6

6. Předpecí podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje druhé kanálky (40) v klenbových blokových prvcích (30), který jsou protilehlé k prvním kanálkům (40) a jsou ukončeny vždy v otvoru umístěném mezi první a druhou konvexní částí (30d, 30e) povrchu pro přívod přídavné chladicí látky do předpecí (20) v přímém kontaktu s třetím konkávním úsekem (30c) vnitřního povrchu.

7. Předpecí podle nároku 3, vyznačující se t í m , že alespoň část izolovaného žlabu (26) probíhá v podstatě od vstupního konce předpecí (20) k žárovzdomému můstkovému prvku (46).

8. Předpecí podle nároku 3, vyznačující se t í m , že alespoň část vyrovnávacího úseku (24) je překryta nejméně jedním vyrovnávacím klenbovým blokovým prvkem (50, 52) majícím svůj vnitřní povrch vytvarován do tvaru svého příčného průřezu, obdobného tvaru příčného průřezu každého z klenbových blokových prvků (30), přičemž vnitřní plocha každého vyrovnávacího klenbového blokového prvku (50, 52) je skloněna v podélném směru pro plynulé snížení vzdálenosti mezi touto vnitřní plochou vyrovnávacího klenbového blokového prvku (50, 52) a horní plochou proudu skloviny, protékajícího pod ní.

9. Předpecí podle nároku 3, vyznačující se tím, že obsahuje podélně probíhající skupinu vyrovnávacích klenbových blokových prvků (50, 52), kterou je překryt v podstatě celý vyrovnávací úsek (24), každý z vyrovnávacích klenbových blokových prvků (50, 52) má svůj vnitřní povrch vytvarován do tvaru příčného průřezu obdobného tvaru příčného průřezu každého z klenbových blokových prvků (30), přičemž vnitřní plocha každého vyrovnávacího klenbového blokového prvku (50, 52) je skloněna v podélném směru pro plynulé snížení vzdálenosti mezi touto vnitřní plochou vyrovnávacího klenbového blokového prvku (50, 52) a horní plochou proudu skloviny, protékajícího pod ní.

10. Předpecí podle nároku 9, vyznačující se tím, že podélně uspořádaná skupina výstupních otvorů (42) je opatřena vyrovnávacím výstupním otvorem pro odvádění chladicí látky z vyrovnávacího úseku (24), umístěným nad proudem skloviny, protékajícím pod ním.

11. Předpecí podle nároku 10, vyznačující se tím, že vyrovnávací výstupní otvor vyrovnávacího úseku (24) je tvořen vybranou částí v konci jednoho z vyrovnávacích klenbových blokových prvků (50, 52) a protilehlou vybranou částí v konci sousedního jednoho z vyrovnávacích klenbových blokových prvků (50, 52).