CZ288319B6

CZ288319B6 - Process for preparing pure plaster

Info

Publication number: CZ288319B6
Application number: CZ19961825A
Authority: CZ
Inventors: Sven Ragnarsson
Original assignee: Flaekt Ab
Priority date: 1993-12-22
Filing date: 1994-10-26
Publication date: 2001-05-16
Also published as: DK0739310T3; EP0739310B1; KR100350573B1; PL177366B1; DE69413422D1; CZ182596A3; PL315116A1; ATE171150T1; DE69413422T2; SE9304242L; ES2123944T3; SE502159C2; WO1995017348A1; SE9304242D0; JPH09506851A; EP0739310A1; AU1206395A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby sádry s vysokou čistotou při čištění plynů, jako například kouřových zplodin, které obsahují nečistoty ve formě oxidu siřičitého a některých těžkých kovů.

Dosavadní stav techniky

Oxid siřičitý se například vytváří při spalování takových materiálů, které obsahují síru, nebo sloučeniny síry, například uhlí, ropa, zemní plyn, rašelina a také odpadky, obsahující gumu a různé jiné složky. Obecně možno říci, že takovýto materiál také obsahuje jisté množství těžkých kovů, nebo sloučenin těžkých kovů, které jsou alespoň částečně zplynovány při spalování a tak tvoří část generovaných kouřových zplodin.

Kouřové zplodiny také často obsahují chlorovodík, který se vytváří při spalování těchto uvedených materiálů, například odpadků, a které tuto sloučeninu obsahují - jedná se například o polyvinylchloridový plast a odpadky obsahující běžné soli.

Ačkoliv se tento vynález týká obzvláště výroby sádry ve spojení s čištěním kouřových plynů, jenž jsou výsledkem oxidace (spalování) materiálu výše uvedených typů, například domácích odpadků, není působnost tohoto vynálezu v žádném případě omezena pouze na tuto oblast, ale týká se obecně výroby sádry ve spojení s čištěním kouřových plynů obsahujících nečistoty ve formě oxidu siřičitého a těžkých kovů.

Pod pojmem těžké kovy jsou zde zahrnuty kobalt, nikl, měď, zinek, kadmium, cín, rtuť, olovo a sloučeniny těchto uvedených kovů. Separace rtuti a kadmia zde má obzvláštní význam.

Předchozí způsoby čištění plynů, obsahujících oxid siřičitý, jsou obecně založené na absorpci oxidu siřičitého kapalným zásaditým roztokem. V současné době jsou k čištění kouřových spalin obsahujících oxid siřičitý používány hlavně tři odlišné systémy, jmenovitě systémy používající vápník, dále pak systémy používající sodík a nepřímé systémy založené na použití vápníku. U systému, založených na použití vápníku jsou jako zásadité složky používány vápenec (CaCO₃) a vápno (CaO, Ca(OH)₂), zatímco u systému používajících sodík je jako zásaditá složka používán hydroxid sodný (NaOH) nebo soda (Na₂CO₃). U nepřímých systému používajících vápník je využita rychlorozpustná zásaditá složka LiOH, KOH nebo, a to je upřednostňováno, je použit NaOH, kterým se prvotně proplachují kouřové plyny. Po absorbování oxidu siřičitého, je mycí roztok regenerován vně pračky plynů, a to pomocí pomaleji rozpustné zásady, jako například vápna. Protože v pračce plynů je používána rychlorozpustná zásaditá složka jako je například NaOH, je v promývací kapalině rozpuštěno mnohem větší množství hydroxidu a riziko zbytků je tak mnohem menší, než u systémů založených na používání vápníku. Větší množství zásady rozpuštěné v promývací kapalině umožňuje snížení recyklačního průtoku promývací kapaliny pračkou plynů a vylepšuje tak kapacitu promývací kapaliny při absorpci oxidu siřičitého.

Tento vynález se týká nepřímého systému založeného na použití vápníku, určeného k absorpci oxidu siřičitého.

Jako příklad dřívějšího způsobu může být uveden patentový spis US 3 873 532, který popisuje způsob mokrého čištění kouřových plynů obsahujících oxid siřičitý. Podle tohoto patentu US jsou kouřové plyny obsahující oxid siřičitý přivedeny do pračky plynu, kde jsou propláchnuty vodnou zásaditou mycí kapalinou, jež je založená na hydroxidu sodném, nebo na uhličitanu sodném. Zásaditý mycí roztok je pak cirkulován pomocí čerpadla z nádrže do pračky plynu a potom zpátky do nádrže. Částečný tok mycí kapaliny je odveden z pračky plynu k regeneraci a je tedy

-1 CZ 288319 B6 zaveden do nádoby, kam jsou přidány ionty vápníku, a to ve formě hašeného vápna Ca(OH)₂. Pak t je část toku mycí kapaliny zavedena do zařízení, určeného k sedimentaci, kde má dojít k sedimentaci precipitovaného síranu vápenatého, který je odveden a odfiltrován. Část toku síranu vápenatého, odvedená ze sedimentačního zařízení je vrácena do nádoby, kam se přidává 5 hašené vápno. Ze sedimentačního zařízení je pak mycí kapalina, zbavená precipitovaného síranu vápenatého, zavedena do zařízení, určeného k přidání sody Na₂CO₃ a k sedimentaci vysráženého uhličitanu vápenatého. Precipitovaný uhličitan vápenatý je recyklován do nádoby, kde se přidává hašené vápno, zatímco regenerovaná mycí kapaliny je navrácena do nádrže, určené pro zásaditý mycí kapalný roztok.

Je také známo, že lze čistit plyny obsahující jak oxid siřičitý, tak i chlorovodík. Takové čištění zahrnuje dvě fáze procesu, jmenovitě první fázi, kdy je hlavní část chlorovodíku absorbována v kyselém kapalném mycím roztoku a dále také druhou fázi, kdy je hlavní část oxidu siřičitého absorbována v zásaditém kapalném mycím roztoku. Druhá fáze se také může skládat ze systému, 15 založeného na použití vápníku a tedy takového, jenž byl uveden výše a u kterého se přidává vápenec. Výše uvedený nepřímý systém založený na použití vápníku podle patentového spisu US-P 3 873 532 byl vyhrazen pro čištění takových plynů, které obsahují pouze oxid siřičitý.

V první fázi absorpce chlorovodíku se přicházející znečištěný plyn setkává s mlhou, tvořenou 20 cirkulujícím kyselým kapalným mycím roztokem. Mycím roztokem je absorbován pouze chlorovodík, ale v podstatě žádný oxid siřičitý. Část toku je z cirkulujícího mycího roztoku odebrána a pak je neutralizována pomocí vápna a sody, zatímco absorbované nečistoty, tvořené uvedenými těžkými kovy (měď, olovo, rtuť, kadmium, apod.), jsou precipitovány dodáním símíku sodného Na₂S.

Po oddělení precipitovaných těžkých kovů v simíkovém kalu je do části toku s ohledem na precipitaci sádry dodána kapalina obsahující síran.

Po vysrážení sádry a oddělení sádrového kalu může být zpracována zbývající mycí kapalina, tj. 30 může dojít k jejímu odpaření a tak i k získání běžných solí, které se mohou dále použít k získání chlorovodíkové kyseliny.

U dřívějšího způsobu, jenž byl popsán výše, se získá značné množství sádry při regeneraci mycího roztoku ve fázi absorpce oxidu siřičitého. Pokud má být procedura ekonomicky výhodná, 35 pak musí být sádra prodána se ziskem, nebo je nutno se jí výhodně zbavit bez dodatečných nákladů či alespoň s náklady snadno zanedbatelnými. Čistota sádry je obvykle to, co rozhoduje, zda bude možné ji dále prodat se ziskem, například pro výrobu sádrokartonových desek, nebo jestli bude nutné se sádry zbavit bez nákladů, případně s minimálními náklady jako stavebního odpadu, nebo zda bude muset být sádra uložena na skládce, například ve starých důlních štolách, 40 s velmi vysokými náklady. Nicméně naprosto nejdůležitějším faktorem rozhodujícím o využitelnosti sádry je to, kolik obsahuje sádra těžkých kovů. To rozhoduje o její další prodejnosti nebo o jejím vyvezení na skládku, za což je potřeba samozřejmě zaplatit nemalý obnos.

Sádra vyrobená při čištění plynů obsahujících oxid siřičitý v souladu s dřívějšími metodami obsahuje ne nepodstatné množství nečistot z těžkých kovů. Protože jsou stále uváděny v platnost další a další striktně omezující národní a mezinárodní zákony týkající se těžkých kovů, existuje požadavek na minimalizaci nečistot obsažených v sádře, vyrobené během čištění všech kouřových plynů, obsahujících oxid siřičitý.

Dále, patentový spis DE41 23 258 popisuje metodu čištění kouřových plynů obsahujících oxid siřičitý a další nebezpečné složky, jako například rtuť. U této metody je oxid siřičitý absorbován mycím roztokem a oddělen v podobě sádiy. Tato metoda je cílena na redukci obsahu rtuti v sádře, čehož je dosaženo dodáním různých chemikálií, jako například símíku sodného, které 55 reagují se rtutí a vytvářejí nerozpustné sloučeniny, nebo je toho dosaženo přidáním složky,

-2CZ 288319 B6 absorbující rtuť, jako například aktivního uhlí, a to buď do kouřových zplodin před oddělením oxidu siřičitého, nebo do mycího roztoku. Separovaná rtuť (která je ve formě nerozpustné rtuťnaté sloučeniny, nebo ve formě absorbované rtuti) a vysrážená sádra jsou, pak získávány ve formě směsi. Podle obsahu tohoto spisu DE pak mohou být rtuť a sádra odděleny jedna od druhé, a to podle rozdílu v rozdělení velikostí jejich částic, jejich tvaru anebo podle jejich hustoty. Skutečnost, že je nejdříve vyprodukována směs sádiy a nečistot a pak jsou tyto nečistoty odděleny od této směsi je nevýhodná. Navíc je obtížné dosáhnout úplného oddělení jednotlivých složek, tj. získat zcela čistou sádru. Ve skutečnosti probíhá vysrážení rtuti při dost nízkých hodnotách pH (pod pH=8), což znamená, že tato precipitace rtuti a dalších těžkých kovů není až tak úplná, jak je požadováno.

Úkolem tohoto vynálezu je zmenšení nebo eliminace nevýhod předchozích způsobů výroby sádry a jeho úkolem je právě uvedená produkce sádry vysoké čistoty z kouřových plynů obsahujících nejen oxid siřičitý, ale také další nečistoty ve formě těžkých kovů a přednostně také chlorovodík.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší způsob výroby vysoce čisté sádry z plynů obsahujících oxid siřičitý, jako například z kouřových zplodin, které obsahují nečistoty ve formě těžkých kovů, kde uvedený plyn se promývá ve fázi absorpce oxidu siřičitého v primárním okruhu za pomoci kapalného mycího roztoku, založeného na bázi alkalického kovu, zejména na bázi sodíku, k absorpci oxidu siřičitého a nečistot, tvořených těžkými kovy, a kde část toku mycího roztoku se odvádí z primárního okruhu a regeneruje v sekundárním okruhu, a to přidáním zdroje iontů vápníku, které jsou určené k precipitaci a oddělení sádry a dále přidáním zdroje iontů uhličitanu, určeného k precipitaci uhličitanu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že do části toku po přidání zdroje iontů vápníku se přidává zdroj sulfidových iontů.

Podle vynálezu je tedy uvedeného úkolu dosaženo absorpcí oxidu siřičitého v mycím roztoku a jeho precipitaci (srážením) do formy sádry, která je pak oddělena od mycího roztoku. Pak je tohoto úkolu dále dosaženo také přidáním uhličitanu a sulfidu do zbývajícího mycího roztoku, takže dojde k precipitaci uhličitanů a sulfidů těžkých kovů při vysoké hodnotě pH.

Protože sádra a nečistoty z těžkých kovů jsou vysráženy a odděleny u vynalezené metody hned několikrát, pak je možné získat sádru o velmi vysoké čistotě. Precipitace nečistot z těžkých kovů je prakticky kompletní, a to díky faktu, že k ní dochází právě při vysokém pH.

Další výhody a charakteristiky vynálezu budou zřejmé z následujícího popisu a také z připojených patentových nároků.

Protože pH v sekundárním obvodu je zásadité, nastává precipitace nečistot tvořených těžkými kovy při vysokém pH, které přispívá k úplnějšímu průběhu této precipitace, a rozpustné minimum precipitovaných síranů těžkých kovů je v rozsahu zásaditém. Tak dochází obvykle k precipitaci nečistot z těžkých kovů při pH 8-14, lépe pak při pH 11-14 a nejlépe při pH=13, a to z důvodu maximalizace rozsahu vysrážení.

Jako výsledek přidání zdroje iontů uhličitanu, je jakýkoliv přesah v množství vápníkových iontů vysrážen ve formě uhličitanu vápenatého a také některé z nečistot ve formě těžkých kovů jsou vysráženy jako uhličitany. Nicméně přidání zdroje iontů uhličitanu má za následek pouze neúplnou precipitaci nečistot ve formě těžkých kovů. Aby byla získána podstatně úplnější precipitace uvedených nečistot z těžkých kovů, je dále přidáván zdroj sulfidových iontů. U uvedeného vynálezu je podstatné, že zdroj sulfidových iontů (stejně tak jako zdroj iontů uhličitanu) je přidán až poté, co byl přidán zdroj iontů vápníku, aby tak bylo možné se vyhnout smíchání precipitované sádry s precipitovanými nečistotami z těžkých kovů. Odděleně k tomuto

-3CZ 288319 B6 pak může být přidán zdroj iontů uhličitanu a zdroj sulfidových iontů, což je volitelná možnost, 4 nicméně je upřednostňováno, aby byly tyto složky přidány ve stejnou chvíli.

Jako zdroj sulfidových iontů lze vybrat materiál, který má dostatečnou kapacitu ke generování 5 sulfidových iontů, určených k precipitaci sulfidů těžkých kovů, například sulfidových sloučenin, který jsou rozpustnější než sulfidy těžkých kovů, jež mají být precipitovány. Příkladem takovýchto zdrojů sulfidových iontů jsou sloučeniny alkalických kovů, jako například sulfid sodný a sulfid draselný a také sulfidy kovů alkalických zemin, jako například sulfid vápenatý nebo sulfid železnatý. Z důvodů dosažitelnosti a proto, že mycí roztok je založen na bázi sodíku, 10 je jako zdroje sulfidových iontů upřednostňováno použití sulfidu sodného.

Jako zdroj iontů uhličitanu může být použita substance, která je při kontaktu s mycím roztokem schopná generovat ionty uhličitanu. Příkladem takové substance mohou být uhličitany alkalických kovů, jako například uhličitan sodný (soda) a uhličitan draselný, a stejně tak i oxid 15 uhličitý. Z důvodů dosažitelnosti a také proto, že mycí roztok je založený na bázi sodíku, je upřednostňováno použití uhličitanu sodného (sody) jako zdroje sulfidových iontů.

Jako zdroj iontů vápníku může být použito sloučenin, obsahujících vápník, které jsou schopné vytvářet ionty vápníku, určené k precipitaci sádry (síran vápenatý), ve chvíli, kdy dojde ke 20 kontaktu s mycím roztokem. Přednostně je jako zdroj iontů vápníku používáno hašené vápno (CafOHE).

Uhličitany a sulfidy, precipitované při přidání zdroje iontů uhličitanů a sulfidových iontů, jsou odděleny od části toku mycího roztoku v sekundárním okruhu, zatímco část toku se tak zbaví 25 precipitovaného materiálu a je recyklována zpět do primárního okruhu, pro další absorbování oxidu siřičitého. Protože vysrážení nečistot těžkých kovů je u uvedeného vynálezu v podstatě úplné, jak již bylo také uvedeno výše, je část toku, recyklovaná do primárního okruhu, v podstatě bez přítomnosti nečistot těžkých kovů, což znamená, že zde tyto nečistoty těžkých kovů nejsou nijak v mycím roztoku akumulovány, ovšem s následujícím rizikem koprecipitace se sádrou 30 a nečistotami tamtéž.

Jak již bylo uvedeno výše, obsahují kouřové plyny s oxidem siřičitým, u výhodného provedení vynálezu, ještě další nečistoty ve formě chlorovodíku. Proto se vynález skládá také z části, zajišťující absorpci chlorovodíku. Pokud tomu tak skutečně je, pak je materiál precipitovaný 35 přidáním zdroje iontů uhličitanu a sulfidových iontů ve fázi absorpce oxidu siřičitého přednostně zaveden do fáze, kde dochází k absorpci chlorovodíku, což bude dále popsáno detailněji.

Přehled obrázků na výkresech ⁴⁰

Aby bylo možné uvedenému vynálezu jasněji porozumět, bude tento vynález detailněji popsán s odkazem na připojený nákres, který schematicky znázorňuje výhodné provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu.

Příklad provedení vynálezu

Jak již bylo uvedeno výše, je výhodným provedením vynálezu výroba sádry z kouřových zplodin, obsahujících oxid siřičitý, které navíc k nečistotám tvořeným těžkými kovy obsahují další 50 nečistoty, a to nečistoty ve formě chlorovodíku. Nakreslené zařízení je určeno k výrobě sádry z těchto uvedených plynů a toto zařízení se tak skládá z části, určené k absorpci chlorovodíku, a dále z části pro absorpci oxidu siřičitého. Samozřejmě bude lepší, pokud se bude sádra vyrábět z takových kouřových zplodin, které obsahují velmi málo chlorovodíku (například <150 mg/Nm³). V tomto případě je možné část, určenou k absorpci chlorovodíku, ze systému 55 vynechat.

-4CZ 288319 B6

Jak je vidět na obrázku, jsou plyny £, obsahující oxid siřičitý, nečistoty ve formě těžkých kovů a chlorovodík, například tedy kouřové zplodiny (plyny) vznikající při spalování odpadků, dodávány do pračky 2 plynu neboli čističky, kde přicházejí do styku s kyselým kapalným mycím roztokem 3, který je jemně rozstřikován pomocí trysek 4 do takzvaného „zhášedla“ a také pomocí trysek 5 v samotné pračce plynu. Mycí roztok 3 je cirkulován pomocí čerpadla 6 vedením 7, 8 z pračky 2 plynu do trysek 4 a 5. Čerstvý mycí roztok může být dodán v bodě 9. Toto uspořádání zahrnuje recyklaci mycího roztoku 3 a tvoří tak primární okruh 10. který je na obrázku indikován pomocí čárkované čáry.

Část toku je odvedena z cirkulujícího mycího roztoku v primárním okruhu 10 vedením 11 do kontejneru 12, jenž tvoří část sekundárního okruhu 13, který je indikován na obrázku také čárkovanou čárou. Jak je naznačeno šipkou 14, je část toku neutralizována v kontejneru 12 pomocí zásady, vybrané ze skupiny zahrnující hydroxidy, oxidy, uhličitany a hydrogenuhličitany sodíku a vápníku. Uhličitan sodný nebo uhličitan vápenatý je přidán v závislosti na tom, zda má být chlorid získán ve formě běžné soli, nebo zda-li bude považován pouze za odpad. V tomto provedení je část toku přivedena do kontejneru 15, kde je přidán sulfid sodný, což je naznačeno šipkou 16, a to proto, aby došlo k precipitaci nečistot těžkých kovů, ve výsledné formě sulfidů. Část toku je pak přivedena do nádrže 17, kde jsou precipitované sulfidy těžkých kovů odděleny jako kal, což je indikováno šipkou 18.

Část toku mycího roztoku, která nyní obsahuje absorbovaný chlorovodík ve formě chloridu sodného, je pak zpracována s ohledem na to, zda-li má být získán chlorid sodný nebo kyselina chlorovodíková. Například část toku může být přivedena do odpařovače 19, kde se odpaří roztok chloridu sodného, čímž lze získat pevný chlorid sodný, což je naznačeno šipkou 20. Voda odňatá odpařováním opouští odpařovač v bodě 21 po své kondenzaci a může být vhodně využita kdekoliv v zařízení, například jako přídavná voda 9 v pračce 2 plynu.

Pokud je do kontejneru 12 jako neutralizující složka přidán uhličitan vápenatý, obsahuje za nádobou 17 mycí roztok hlavně chlorid vápenatý a lze se ho tak vhodným způsobem snadno zbavit.

Jako dodatek k první části, odstraňující chlorovodík, obsahuje pračka 2 plynu druhou část, určenou k odstraňování oxidu siřičitého a také všech zbylých nečistot z těžkých kovů z kouřových plynů 1 (pokud v systému není žádná část určená k odstraňování chlorovodíku, jsou všechny nečistoty ve formě těžkých kovů absorbovány ve fázi při odstraňování oxidu siřičitého). Druhá část, tj. část určená k absorpci oxidu siřičitého, je zkonstruovaná jako tzv. nepřímý vápenný proces, což bylo zmíněno již výše v textu.

Část určená k absorpci oxidu siřičitého se skládá z kontejneru 22 obsahujícího kapalný mycí roztok na bázi alkalických kovů, přednostně pak na bázi sodíku, který původně, tj. před absorpcí oxidu siřičitého, obsahoval kapalný zásaditý roztok sloučeniny alkalických kovů, jako například oxidu, hydroxidu nebo uhličitanu sodíku, draslíku, nebo lithia. Přednostně se používá sloučenin sodíku, například hydroxidu sodného. Pomocí čerpadla 24 je mycí roztok cirkulován primárním okruhem 23 vedením 25 a 26 do tiysek 27, jejichž pomocí je mycí roztok jemně rozprašován do kouřových plynů obsahujících oxid siřičitý a čímž je také uveden do styku s nimi. Když k tomuto styku dojde, absorbuje mycí roztok oxid siřičitý a nečistoty ve formě těžkých kovů, zatímco je tento roztok sbírán a recyklován do kontejneru 22 vedením 28. Plyn je tak zbaven oxidu siřičitého a nečistot ve formě těžkých kovů v bodě 29.

Z důvodů regenerace mycího roztoku je část toku vyvedena ven z primárního okruhu 23 vedením 30 do sekundárního okruhu 31, kde je v kontejneru 33 z důvodu převedení všeho absorbovaného oxidu siřičitého na síran, pokud je to nutné, zpracována oxidační složkou, jako například vzduchem, což je naznačeno šipkou 32.

-5CZ 288319 B6

Část toku je pak zavedena do kontejneru 34, který je dále následován kontejnerem 35, kde je přidáván zdroj iontů vápníku, což je indikováno šipkami 36. Přednostně je zdroj iontů vápníku tvořen vápnem, například páleným vápnem CaO, nebo, a to je vůbec nejvhodnější, vápnem hašeným Ca(OH)₂. Výsledkem přidání iontů vápníku je precipitace síranu obsaženého v části 5 toku na síran vápenatý (sádra), který se pak usazuje v kontejneru 37, ze kterého je dále odváděn vedením 38. Tímto způsobem oddělený kal může být odveden přímo vedením 38, ale přednostně je recyklován do kontejneru 34 tak, jak je to naznačeno na obrázku, takže nečistoty v krystalech sádry mohou být do jisté míry rozpuštěny, a současně již vyčištěné krystaly sádry mohou narůstat ve své velikosti. Sádra, vybraná z kontejneru 34. jak je naznačeno na obrázku šipkou 39. má 10 velmi vysoký stupeň čistoty a může být po odvodnění, což je naznačeno schematicky pomocí filtru 40. použita k výrobě sádrokartonových desek, nebo jiných produktů. Část toku je tak zbavena sádrového precipitátu a je pak přivedena do kontejneru 41, kde je dodán zdroj iontů uhličitanu, tak jak je naznačeno šipkami 42. Zdroj 42 iontů uhličitanu může být například tvořen uhličitanem sodným (soda) nebo oxidem uhličitým, což jsou látky, které při styku s vodou 15 vytvářejí uhličitanové ionty. Přidání zdroje 42 iontů uhličitanu má za následek precipitaci jakéhokoliv přebytečného množství iontů vápníku do formy rozpustného uhličitanu vápenatého a také precipitaci některých nečistot ve formě těžkých kovů na uhličitany. Odděleně od zdroje iontů uhličitanu je přidán zdroj 43 sulfidových iontů, což je indikováno šipkou. Jak již bylo uvedeno výše, může se zdroj 43 sulfidových iontů skládat z různých materiálů obsahujících 20 sulfid, nejlépe pak sulfid sodný (Na₂S). Zdroj 43 sulfidových iontů nemusí být přidán do stejného kontejneru jako zdroj 42 iontů uhličitanu, a pokud je to požadováno, může být přidán do kontejneru následujícího. Pokud budeme uvažovat ekonomické aspekty a nároky na prostor, bude dobré, aby byl zdroj 43 sulfidových iontů a zdroj 42 iontů uhličitanu přidáván do stejného kontejneru. Přidání zdroje 43 sulfidových iontů má za následek precipitaci nečistot tvořených 25 těžkými kovy, které zůstávají v části toku, a to ve formě nerozpustných sulfidů. Protože byly do roztoku přidán alkalizující zdroj iontů vápníku, jako například hašené vápno, a dále zdroj iontů uhličitanu, jako například soda, má tento roztok po dodání zdroje 43 sulfidových iontů vysoké pH, normálně v rozsahu 11-14, nejvíce však okolo 13, což přispívá k maximalizaci precipitace sulfidů těžkých kovů, které jsou v tomto rozsahu pH minimálně rozpustné. Pak dojde 30 k sedimentaci precipitovaného uhličitanového a sulfidového materiálu na dně kontejneru 44.

Takto usazený precipitát je odebrán z kontejneru 44 vedením 45 a může být pak uložen například na skládce. U výhodného provedení vynálezu, které bylo popsáno výše, u kterého také kouřové plyny obsahují kromě oxidu siřičitého ještě chlorovodík a rovněž u zařízení podle vynálezu, kde je obsažena část, určená k absorpci chlorovodíku, je dále upřednostňováno, aby sedimentovaný 35 precipitát byl odveden z kontejneru 44 do sekundárního okruhu 13 v části, ve které dochází k absorpci chlorovodíku, přesněji do bodu mezi neutralizačním kontejnerem 12 a kontejnerem 15 určeným k precipitaci sulfidu, jak je to naznačeno šipkou 45. Neutralizace nastává hlavně v sekundárním okruhu 13 ve dvou fázích, a precipitát je přednostně přiváděn až po první neutralizační fázi. Nicméně přivedením precipitátu do sekundárního okruhu systému určeného 40 k absorpci chlorovodíku, může dojít kjistému částečnému rozpuštění precipitovaného uhličitanového materiálu a k opětovné precipitaci tohoto materiálu do formy sulfidu v případě, kdy byl do kontejneru 15 přidán zdroj 16 sulfidových iontů. Navíc jsou takto získány všechny precipitované nečistoty ve formě těžkých kovů na jednom místě v systému, což usnadňuje manipulaci s nimi.

Část toku, která je zbavena nečistot z těžkých kovů v kontejneru 44 je pak přivedena vedením 46 ze sekundárního okruhu 31 zpět do primárního okruhu 23 a kontejneru 22 za účelem další absorpce oxidu siřičitého v pračce 2 plynu.

Protože mycí roztok je v podstatě zbaven veškerých nečistot z těžkých kovů pomocí precipitace sulfidů již ve fázi absorpce oxidu siřičitého během regenerace v sekundárním okruhu 31, neexistuje zde žádná akumulace nečistot z těžkých kovů v uvedeném mycím roztoku, ale tyto nečistoty jsou udržovány na minimu a neznečišťují sádru, vysráženou v okruhu sekundárním 3L

-6CZ 288319 B6

Ačkoliv byl uvedený vynález popsán s odkazem na zvláštní provedení popsané výše, je jasné, že existuje ještě mnoho dalších možných variant, a to v rozsahu pole působnosti připojených patentových nároků k tomuto uvedenému vynálezu.

Claims

1. Způsob výroby čisté sádry z plynů (1), obsahujících oxid siřičitý, jako například z kouřových zplodin, které obsahují nečistoty ve formě těžkých kovů, kde uvedený plyn se promývá ve fázi absorpce oxidu siřičitého v primárním okruhu (23) za pomoci kapalného mycího roztoku, založeného na bázi alkalického kovu, zejména sodíku, k absorpci oxidu siřičitého a nečistot, tvořených těžkými kovy, kde část toku mycího roztoku se odvádí z primárního okruhu (23) a regeneruje v sekundárním okruhu (31) přidáváním zdroje (36) iontů vápníku, které jsou určené k precipitaci a oddělení sádry a dále přidáváním zdroje (42) iontů uhličitanu, určeného kprecipitaci uhličitanu, vyznačující se tím, že do části toku mycího roztoku po přidávání zdroje (36) iontů vápníku se přidává zdroj (43) sulfidových iontů.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zdroj (43) sulfidových iontů se přidává do části toku mycího roztoku při pH v rozsahu 8-14, zejména při pH v rozsahu 11-14, zvláště při pH o hodnotě 13.

3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že zdroj (43) sulfidových iontů se přidává do části toku mycího roztoku současně se zdrojem (42) iontů uhličitanu.

4. Způsob podle některého z předchozích nároků laž 3, vyznačující se tím, že jako zdroj (43) sulfidových iontů se přidává sulfid sodný.

5. Způsob podle některého z předchozích nároků laž 4, vyznačující se tím, že jako zdroj (36) iontů vápníku se přidává hašené vápno.

6. Způsob podle některého z předchozích nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že jako zdroj (42) iontů uhličitanu se přidává uhličitan sodný nebo oxid uhličitý.

7. Způsob podle některého z předchozích nároků 1 až 6, vyznačující se t í m, že po přidání iontů uhličitanu a sulfidových iontů se část toku vyčistí od precipitovaných materiálů, a takto vyčištěná část toku se recykluje zpět do primárního okruhu (23).

8. Způsob podle některého z předchozích nároků laž 7, vyznačující se tím, že plyn (1) obsahuje další nečistoty ve formě chlorovodíku, který se odnímá ve fázi určené k absorbování chlorovodíku a kde materiál, precipitovaný po přidávání zdroje (42) iontů uhličitanu a zdroje (43) sulfidových iontů ve fázi absorpce oxidu siřičitého, se vede do části určené k absorpci chlorovodíku.