CZ287969B6 - Amidinový derivát, způsob jeho přípravy, farmaceutický prostředek s jeho obsahem a použití - Google Patents

Abstract

Amidinový derivát obecného vzorce I, kde D představuje pětičlenný heterocyklický aromatický kruh obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané z O, N nebo S, popřípadě substituovaný na atomu uhlíku halogenem, trifluormethylovou skupinou, alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinou nebo kyanoskupinou, a který je připojen ke zbývající části sloučeniny obecného vzorce I přes atom uhlíku; A představuje N(X) nebo CH((-CH.sub.2.n.).sub.m.n.-NXY); U představuje NH, O nebo CH.sub.2.n.; V představuje (CH.sub.2.n.).sub.a.n.; W představuje (CH.sub.2.n.).sub.b.n.; a, b, m, X a Y mají specifické významy. Způsob přípravy a farmaceutické prostředky s obsahem těchto derivátů. Amidinové deriváty obecného vzorce I jsou inhibitory NO-syntázy a jsou využitelné v terapii, zejména k léčbě neurodegenerativních chorob, migrény a podobně.ŕ

Description

Amidinový derivát, způsob jeho přípravy, farmaceutický prostředek sjeho obsahem a použití

Oblast techniky

Tento vynález se týká amidinových derivátů, způsobů jejich přípravy, farmaceutického prostředku s jejich obsahem ajejich použití v terapii.

Dosavadní stav techniky

U některých amidinových derivátů byla popsána jejich aplikace v terapii. V US patentu 3 669 974 (USV Pharmaceutical Corp.) a ve zveřejněné britské patentové přihlášce 2 226 562 (Boots) je popsáno použití N-fenylamidinových derivátů při léčení diabetů.

V dokumentu WO 92/04054 (University of Oregon) je popsáno použití N',N-disubstituovaných amidinů při léčbě hypertenze, depresí a halucinogenních stavů. Používání některých amidinů a symetrických bisamidinů jako analgetik při léčbě zánětů a při léčbě hypertenze je popsáno v belgickém patentu č. 717 740 a v britském patentu č. 1 180 629 (oba patenty od Delalande).

V německé patentové přihlášce DE-OS-23 21 330 (Bayer) je také popsáno použití amidinových derivátů jako herbicidů.

Je popsáno rovněž používání inhibitorů syntázy oxidu dusnatého (dále NO-syntázy) při léčbě chorob, například v dokumentech WO 94/12163 (Abbott), WO 93/13066 a WO 94/12165 (oba Wellcome) a v evropských patentových přihláškách 446 699 (Merrell Dow), 547 558 a 558 468 (oba Washington University). Používání inhibitorů NO-syntázy v terapii je rovněž popsáno ve WO 95/00505, WO 95/09619, WO 95/09621 (všechny Wellcome), WO 95/10266 (Otsuka), WO 95/11231 a WO 95/11014 (oba Searle).

Přihlašovatel již dříve popsal použití guanidinových a amidinových derivátů, které jsou inhibitory NO-syntázy mimo jiné při léčbě neurodegenerativních chorob (WO 94/21621, WO 95/05363).

Původci nyní nalezli novou skupinu bicyklických amidinových derivátů, které mají využitelnou farmaceutickou aktivitu.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu jsou amidinové deriváty obecného vzorce I :NH (I), kde

D představuje pětičlenný heterocyklický aromatický kruh obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané z O, N nebo S, popřípadě substituovaný na atomu uhlíku halogenem, trifluormethylovou skupinou, alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinou nebo kyanoskupinou, a který je připojen ke zbývající části sloučeniny obecného vzorce I přes atom uhlíku;

-1 CZ 287969 B6

A představuje N(X) nebo CH((-CH₂)_m-NXY);

U představuje NH, O nebo CH₂;

V představuje (CH₂)_a;

W představuje (CH₂)t>;

a a b nezávisle na sobě představují celá čísla od 0 do 3, za předpokladu, že součet a + b je v rozmezí 1 až 3;

X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CHíjnQ, nebo

-NXY představuje piperidyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroizochinolyl;

Q představuje bifenyl nebo fenyl popřípadě substituovaný alespoň jednou skupinou vybranou ze souboru zahrnujícího alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, perfluoralkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, halogen, nitroskupinu nebo kyanoskupinu;

m představuje celé číslo 0 až 5;

n představuje celé číslo 0 až 6;

nebo řetěz U-V-A-W může být nenasycený, nebo řetěz U-V-A-W může být představován řetězcem -NH-CH2-CH2-O- substituovaným na atomu uhlíku skupinou -(CH^m-NXY, přičemž m, X a Y mají význam uvedený výše, a jeho farmaceuticky přijatelné soli a enantiomery.

Amidinový derivát obecného vzorce I podle tohoto vynálezu je výhodným, pokud má strukturu obecného vzorce IA

kde

T představuje nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec se 3 až 5 atomy uhlíku substituovaný skupinou vzorce -(CH^m-NXY; -O(CH₂)2-NH- substituovaný skupinou vzorce -(CHjjmNXY; nebo -U-(CH₂)_a-N(XHCH₂)_b-;

X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -<CH₂)nQ, nebo

-NXY představuje piperidyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroizochinolyl;

Q představuje fenyl popřípadě substituovaný alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, trifluormethylem, halogenem, nitro skupinou nebo kyanoskupinou; a

U, m, n, a, b a D mají význam uvedený výše,

-2CZ 287969 B6 za předpokladu, že jestliže T představuje -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)b- a X představuje -(CH2)_nQ, představuje n celé číslo mezi 0 a 5, nebo jde o jeho farmaceuticky přijatelné soli a enantiomery.

Ve výhodném amidinovém derivátu obecného vzorce I T představuje nasycený nebo nenasycený alky lenový řetězec se 3 až 5 atomy uhlíku substituovaný skupinou vzorce -(CH2)_m-NXY; nebo -O(CH₂)2-NH- substituovaný skupinou vzorce -(CH2)_m-NXY; a X a Y nezávisle představují vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ·

V jiném výhodném amidinovém derivátu obecného vzorce I T představuje nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec se 3 až 5 atomy uhlíku substituovaný skupinou vzorce -(CřDmNXY.

Výhodně v amidinovém derivátu obecného vzorce I m představuje 0 nebo 1.

Je rovněž výhodným provedením, pokud v amidinovém derivátu obecného vzorce I T představuje skupinu vzorce -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)b- a X představuje vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)nQJiné výhodné provedení vynálezu spočívá v amidinovém derivátu, kde T představuje -U-(CH₂)_aN(X)-(CH₂)_b- a U představuje CH₂.

Výhodný je amidinový derivát, kde T představuje -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)b- a součet a + b činí 1 nebo 2.

Výhodný je také amidinový derivát, kde n představuje 0, 1 nebo 2 a X a/nebo Y představuje -ÍCH₂)_nQ.

V jiném výhodném amidinovém derivátu X a/nebo Y představuje -(CH₂)_nQ a Q představuje fenyl popřípadě substituovaný alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku nebo halogenem.

Amidinový derivát obecného vzorce I podle tohoto vynálezu je výhodný, pokud D představuje pětičlenný heterocyklický kruh obsahující jeden heteroatom vybraný z O, N nebo S, popřípadě substituovaný na atomu uhlíku halogenem. Z nich je výhodný amidinový derivát s D představujícím thienyl, pyrrolyl nebo fuiyl, zejména pak s D představujícím 2-thienyl.

Zvláštními výhodnými amidinovými deriváty obecného vzorce I podle tohoto vynálezu jsou:

N-((2-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((2-(fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronafit-7-y l)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-(( 1-amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((2-amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-(methyl)(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-(( 1 -amino)indan-6-y l)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((l-(fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-((2-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-((3-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

-3CZ 287969 B6

N-((2-((4-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

N-((2-(ethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

N-((2-(((4-fenyl)fenyl)niethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

N-((2-(((4-hexyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

N-((2-((3-bromfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N--((2-(fenylmethyl)(methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((l-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-(( 1 -(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((l-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((2-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-furankarboximidamid;

N-(2,3,4,5-tetrahydro-lH-3-benzazepin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid; N-(l,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

N-(2-benzy 1-1,2,3,4—tetrahydroizochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

N-( 1,2,3,4-tetrahydroizochinolin-5-yl)thiofen-2-karboximidamid;

N-( 1,2,3,4-tetrahydroizochinolin-6-yl)thiofen-2-karboximidamid; a

N-(izochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo enantiomery.

Předmět tohoto vynálezu také spočívá v amidinovém derivátu pro použití jako farmaceutický prostředek.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je farmaceutický prostředek, jehož podstata spočívá vtom, že obsahuje některý z amidinových derivátů vymezených výše s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je použití amidinového derivátu vymezeného výše pro výrobu léku k léčbě nebo profylaxi chorob nebo stavů, k nimž přispívá syntéza nebo nadměrná syntéza NO-syntázy.

Výhodné provedení tohoto použití amidinového derivátu je ve výrobě léku k léčbě nebo profylaxi neurodegenerativních chorob, migrény nebo prevence a zvratu tolerance k opiátům a diazepinům nebo pro léčení drogové závislosti.

Předmětem tohoto vynálezu je též způsob přípravy amidinového derivátu obecného vzorce I vymezeného výše, jehož podstata spočívá v tom, že (a) sloučenina obecného vzorce II

U.

kde

U, V, A a W mají význam definovaný výše, se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III (II),

-4CZ 287969 B6 (III),

kde

D má význam definovaný výše a

L je odstupující skupina;

(b) sloučenina obecného vzorce IV

(IV), kde

U, V, A a W mají význam definovaný výše a

HA je kyselina, se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce V

D-=N (V), kde

D má význam definovaný výše;

(c) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje N(X) a X představuje alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CHíLQ, nechá se reagovat odpovídající sloučenina obecného vzorce I, kde X představuje vodík, se sloučeninou obecného vzorce VI

R⁹-L (VI) kde

R⁹ představuje alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH2)nQ a

L je odstupující skupina;

(d) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_ni-NXY) a alespoň jeden ze symbolů X a Y představuje alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nechá se reagovat odpovídající sloučenina obecného vzorce I, kde jeden nebo oba symboly X a Y představují vodík, se sloučeninou obecného vzorce VI, který je uveden v části (c);

(e) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH2)_m-NXY) a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce VII

-5CZ 287969 B6

(VII), kde

U, m, V, W, X, Y a D mají význam definovaný výše;

(f) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH2)_m-NX¥) a jak X, tak Y představují vodík, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce VIII

(VIII), kde

U, V, W, m a D mají význam definovaný výše;

(g) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-ýCH₂)_mNXY), X představuje vodík a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce IX

(IX), kde

U, m, V, W, D a Y mají význam definovaný výše;

(h) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_mNXY), jeden ze symbolů X a Y představuje vodík a druhý představuje skupinu -(CH₂)nQ, kde n představuje celé číslo od 1 do 6, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce X

(X), kde

Q, m, U, V, W, a D mají význam definovaný výše;

(i) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH2)_m-NXY), jeden ze symbolů X a Y představuje vodík a druhý představuje skupinu -(CH₂)_nQ, kde n představuje celé číslo od 1 do 6, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce XI

-6CZ 287969 B6 (XI),

0(

kde

Q, m, U, V, W, a D mají význam definovaný výše; nebo

G) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-NXY) a X představuje vodík, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce XII

	Y - N * H D	(XII),
kde

U, V, W, D a Y mají význam definovaný výše;

a popřípadě se převede výsledný amidinový derivát obecného vzorce I nebo jeho jiné soli na jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo naopak.

Dále se uvádí detailní popis tohoto vynálezu.

U způsobu (a) probíhá reakce za míchání směsi reaktantů ve vhodném rozpouštědle, např. v nižším alkanolu jako je např. ethanol, izopropanol nebo terciární butanol, při teplotě mezi teplotou místnosti a teplotou refluxu použitého rozpouštědla. Reakční doba mimo jiné závisí na rozpouštědle a na charakteru odstupující skupiny a může být až 48 hodin, ovšem typická doba je od 1 do 5 hodin. Vhodnou odstupující skupinu L může představovat thioalkyl, sulfonyl, trifluormethylsulfonyl, halogenid, alkyl- a arylalkoholy a tosyl; jiné skupiny jsou uvedeny v publikaci „Advanced Organic Chemistry“, J. March (1985), 3. vydání, McGraw-Hill, str. 315; tyto skupiny jsou v tomto oboru velmi dobře známy.

U způsobu (b) se reakce výhodně provádí varem směsi dvou sloučenin pod zpětným chladičem po dobu několika hodin za přítomnosti vhodného rozpouštědla, přičemž reakční teplota je dostatečně vysoká k tomu, aby nastávala kondenzace rozpouštědla, avšak není tak vysoká, aby docházelo k rozkladu vzniklého amidinu. Reakční teplota se může pohybovat od teploty místnosti až do asi 250 °C, přednostně se však tato reakce provádí při teplotách mezi přibližně 100 a 200 °C. Bylo zjištěno, že obzvláště dobrým rozpouštědlem je o-dichlorbenzen a že je výhodné přidat 4-dimethylaminopyridin jako katalyzátor. Při ochlazování se vytvářejí dvě vrstvy, rozpouštědlo je možno dekantovat a reakční směs zpracovat po přídavku vodné báze.

Alternativně, kdy jsou reaktanty rozpustné v rozpouštědle, je možno toto rozpouštědlo za sníženého tlaku odpařit a reakční směs zpracovat po přídavku vody. Kyselina HA může být organická nebo anorganická kyselina, např. kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodiková, sírová, dusičná, fosforečná, octová, mléčná, jantarová, fumarová, jablečná, maleinová, vinná, citrónová, benzoová nebo methansulfonová.

Při způsobu (c) probíhá reakce za běžných podmínek, např. reakcí dvou příslušných sloučenin v inertním rozpouštědle za alkalických podmínek při teplotě místnosti po dobu až 12 hodin.

Původci často zjišťovali, že před reakcí se sloučeninou obecného vzorce VI bylo vhodné amin upravit působením NaOH. Upřednostňuje se, aby L představovalo halogenid, zejména bromid.

Způsob (d) je možno provádět za podmínek analogických podmínkám, které byly popsány výše pro způsob (c).

U způsobu (e) je možno redukci provádět působením diboranu v inertním rozpouštědle např. tetrahydrofuranu. Alternativní, i když méně preferovaná činidla, která mohou být vhodná, zahrnují lithiumaluminiumhydrid a reakční činidla pro katalytickou hydrogenaci, např. vodík s palladiem na uhlí. Další podrobnosti o reakčních podmínkách, které je možno používat při těchto reakcích, je možno vyhledat v citované publikaci J. March: „Advanced Organic Chemistry“ na str. 1099 včetně ze uvedených literárních odkazů.

Při způsobu (f) může probíhat redukční reakce za různých podmínek, např. za podmínek popsaných v publikaci J. March. „Advanced Organic Chemistry“, na str. 1103 a 1104. Tyto podmínky zahrnují katalytickou hydrogenaci za použití kovového Zn, Sn nebo Fe, AIH3-AICI3, sulfidů a dalších sloučenin. Původci preferují provádění této reakce hydrogenaci při atmosférickém tlaku po dobu 3 až 6 hodin za přítomnosti palladia na uhlí jako katalyzátoru.

Při způsobech (g), (i) a (j) se může redukce provádět působením natriumborohydridu nebo natriumkyanoborohydridu na výchozí sloučeninu za standardních podmínek.

Při způsobu (h) se může reakce provádět za podmínek analogických podmínkám popsaným výše u způsobu (e).

Soli sloučenin obecného vzorce I se mohou připravovat reakcí volné báze nebo soli, enantiomerů, tautomeru nebo chráněného derivátu příslušné sloučeniny s jedním nebo více ekvivalenty příslušné kyseliny. Tuto reakci je možno provádět v rozpouštědle nebo v prostředí, v němž je sůl nerozpustná, nebo v rozpouštědle, v němž je sůl rozpustná, jako je např. voda, dioxan, ethanol, tetrahydrofuran nebo diethylether, nebo ve směsi rozpouštědel, která mohou být odstraněna ve vakuu nebo lyofilizací. Tato reakce může probíhat jako výměnná reakce nebo může být prováděna na ionexové pryskyřici.

Sloučeniny obecného vzorce II mohou být připravovány redukcí příslušné sloučeniny obecného vzorce XIII

'X	}-no2	(XIII),

kde

U, V, A a W jsou definovány stejně, jako je uvedeno výše.

Redukci je možno provádět za analogických podmínek, jako byly podmínky popsané výše pro způsob (f).

Některé sloučeniny obecného vzorce II jsou buď známy, nebo mohou být připraveny běžnými metodami, které jsou jako takové známy. Jiné sloučeniny obecného vzorce II mohou být připraveny ze známých sloučenin s jednoduššími substituenty podle analogických způsobů popsaných výše pro způsoby (c) až (j). Tak například analogicky se způsobem (j) uvedeným výše bylo zjištěno, že je výhodné připravovat některé sloučeniny obecného vzorce XIII, v nichž A předsta

-8CZ 287969 B6 vuje CH(-NXY) a X představuje vodík, redukcí příslušného iminu vzniklého reakcí sloučeniny obecného vzorce NH₂Y s nitrovaným bicyklickým ketonem.

Sloučeniny obecného vzorce IV je možno připravovat analogickými způsoby jako jsou způsoby popisující přípravu sloučenin obecného vzorce II. Sloučeniny obecného vzorce IV je možno převádět na odpovídající sloučeniny obecného vzorce II působením báze. Sloučeniny obecného vzorce lije možno převádět na odpovídající sloučeniny obecného vzorce IV působením protické kyseliny HA, např. jedné z kyselin uvedených výše.

Sloučeniny obecného vzorce III jsou buď známy neboje možno je připravit známými metodami. Tak např. sloučeniny obecného vzorce III, v nichž L představuje thioalkyl, mohou být připraveny působením odpovídajícího thiamidu obecného vzorce XIV

S u (XIV),

O NU, kde

D je definováno stejně jako je uvedeno výše, s alkyljodidem.

Sloučeniny obecného vzorce VII, VIII, IX, X, XI a XII mohou být připravovány analogickými způsoby, jako jsou popsány při přípravě sloučenin obecného vzorce I. Tyto sloučeniny mohou být snadno připraveny ze sloučenin s jednoduššími substituenty pomocí běžných způsobů, např. tvorbou amidu (VII, X) reakcí aminu s karboxylovou kyselinou nebo jejím aktivovaným derivátem nebo tvorbou iminu (IX, XI, XII) reakcí aminu s aldehydem.

Sloučeniny obecného vzorce V, VI, XIII a XIV jsou buď známé nebo mohou být připraveny běžnými metodami jako takovými.

Odborníkovi v oboru je zřejmé, že by mohlo být žádoucí chránit aminovou nebo jinou reaktivní skupinu pomocí chránící skupiny, jak je popsáno v publikaci „Protecting Groups in Organic Synthesis“, 2. vydání (1991), jejímiž autory jsou Greene a Wuts. Skupiny chránící aminoskupinu, které je možno uvést, zahrnují alkoxykarbonyl se 2 až 7 atomy uhlíku, např. terc.-butoxykarbonyl, fenylalkoxykarbonyl s 8 až 13 atomy uhlíku, např. benzyloxykarbonyl nebo výhodně trifluoracetát. Odstranění chránící skupiny se zpravidla provádí působením vodné báze, kyseliny nebo zpracováním s vodíkem.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu a meziprodukty je možno izolovat z příslušných reakčních směsí běžnými pracovními postupy.

Termín „alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku“ označuje alkylové skupiny s přímým, rozvětveným, nasyceným, nenasyceným, alifatickým nebo cyklickým řetězcem obsahujícím 1 až 6 uhlíkových atomů.

Sloučeniny obecného vzorce I mohou existovat v tautomemích, enantiomemích nebo diastereomemích formách, přičemž všechny tyto formy jsou zahrnuty do rozsahu tohoto vynálezu. Tyto různé optické izomery mohou být izolovány separací z racemické směsi těchto sloučenin s použitím běžných postupů, např. pomocí frakční kiystalizace nebo pomocí HPLC. Alternativně je možno jednotlivé enantiomery připravovat reakcí příslušného opticky aktivního výchozího materiálu za takových reakčních podmínek, při nichž nedojde k racemizaci.

Meziprodukty mohou rovněž existovat v enantiomemích formách a mohou být používány jako čištěné enantiomery, diastereomery, racemáty nebo směsi.

-9CZ 287969 B6

Sloučeniny obecného vzorce I vykazují využitelné farmakologické působení na živočichy. Tyto sloučeniny mají zejména výhodné inhibiční působení na NO-syntázu a předpokládá se, že budou vhodné i při léčbě nebo profylaxi chorob nebo stavů lidí, při nichž syntéza nebo nadměrná syntéza oxidu dusnatého tvoří podstatou součást, jako jsou například hypoxie, např. při srdeční zástavě nebo mrtvici, neurodegenerativní poruchy včetně degenerace nervů a/nebo nekrózy nervů u poruch jako jsou hypoxie, hypoglykemie, epilepsie a u zevních poranění (jako jsou poranění míchy a hlavy), hyperbarické kyslíkové záchvaty a toxicita, demence, např. presenilní demence, Alzheimerova choroba a demence souvisící s AIDS, Sydenhamova chorea, Parkinsonova nemoc, Tourettův syndrom, Huntingtonova choroba, amyotropická laterální skleróza, Korsakoffova nemoc, imbecilita souvisící s poruchami mozkových cév, poruchy spánku, schizofrenie, deprese, autismus, poruchy ovlivněné ročním obdobím, poruchy vyvolané změnou časového pásma, deprese nebo jiné symptomy souvisící s premenstruačním syndromem (PMS), stavy úzkosti a septický šok. Je možno očekávat, že sloučeniny obecného vzorce I budou vykazovat aktivitu i při prevenci a změně tolerance na opiáty a diazepiny, při léčbě drogových závislostí, budou způsobovat utišení bolestí a budou použitelné při léčbě migrény a jiných vaskulámích bolestí hlavy. Tyto sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou rovněž vykazovat výhodnou imunosupresivní aktivitu, mohou být použitelné při léčbě nebo profylaxi zánětů, neurogenních zánětů, reverzních obstrukčních poruchách dýchacích cest, včetně astmatu a syndromu respiračních potíží u dospělých (ARDS), při léčbě poruch gastrointestinální motility, rakoviny, při začátku porodních bolestí, pro snížení vylučování žaludečních kyselin a pro zvýšení kontraktivní síly kosterních svalů.

Sloučeniny obecného vzorce I se jeví jako nejzajímavější při léčbě neurodegenerativních chorob, migrény nebo při prevenci a změně tolerance na opiáty a diazepiny nebo při léčbě drogových závislostí a zejména při léčbě neurodegenerativních chorob.

Při výše uvedených terapeutických indikacích se bude samozřejmě dávkování podávaných přípravků měnit podle použité sloučeniny, podle způsobu podávání a podle požadované léčby. Všeobecně se však uspokojivých výsledků dosáhne, pokud se člověku podává mezi 1 mg a 2000 mg (vztaženo na formu pevné substance).

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mohou být používány jako takové, nebo ve formě odpovídajících medicinálních prostředků pro perorální nebo parenterální podávání.

Podle tohoto vynálezu je poskytnut farmaceutický prostředek zahrnující přednostně méně než 80 % a výhodněji méně než 50 % sloučeniny obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli ve směsi s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

Příklady těchto vhodných ředidel a nosičů jsou odborníku v oboru dobře známy.

Enzym NO-syntáza má řadu izomemích forem a vliv sloučenin obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí na aktivitu NO-syntázy může být sériově vyšetřován podle postupu, který navrhli Bredt a Snyder, Proč, Nat. Acad. Sci 87. 682 až 685 (1990) a FSrstermann a kol., Eur. J. Pharm. 225. 161 až 165 (1992). NO-syntáza převádí ³H-L-arginin na ³H-Lcitrullin, který je možno oddělit pomocí chromatografie na katexech a kvantifikovat scintilačním čítáním.

Vyšetření (dále též screen) A (A) Vyšetření aktivity neuronální NO-syntázy

Enzym byl izolován zhippokampu krysího mozku nebo z malého mozku. Malý mozek nebo hippokampus samců kiys kmene Sprague-Dawley (250 až 275 g) se vyjme po anestezii zvířat

-10CZ 287969 B6 oxidem uhličitým a po odstranění hlavy. Supematant z malého mozku nebo zhippokampu byl připraven homogenizací v pufru 50 mM Tris-HCl s 1 mM ÉDTA (pH 7,2 při 25 °C) a centrifiigací po dobu 15 minut při přetížení 20 000 x g. Reziduální L-arginin se ze supematantu odstraňuje chromatografií na ionexu Dowex AG-50W-X8 v koloně v sodíkovém cyklu a dále v koloně ve vodíkovém cyklu a potom odstředěním při 1000 x g po dobu 30 sekund.

Při tomto testu bylo přidáno po 25 μΐ finálního supematantu do 12 testovacích zkumavek obsahujících 25 μΐ roztoku L-argininu (o koncentraci 18 μΐ 'H-L-argininu, 86 nM ³H-L-argininu) a buď 25 μΐ testovacího pufru (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCl₂, pH 7,4) nebo 25 μΐ testované sloučeniny v tomto pufru při 22 °C. Do každé testovací zkumavky bylo přidáno 75 μΐ kompletního testovacího pufru (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCl₂ lmMDTT, 100 μΜ NADPH, 10 μg/ml kalmodulinu, pH 7,4) pro vyvolání reakce a tato reakce byla zastavena po 10 minutách přídavkem 2 ml terminačního pufru (20 mM HEPES, 2 mM EDTA, pH 5,5). Značený L-citrullin byl separován od značeného L-argininu chromatografií na koloně naplněné ionexem Dowex AG-50W-X8 s velikostí částic 0,074 až 0,036 mm. 1 ml z každé ukončené reakce byl přidán do zvláštní 1 ml kolony a eluát byl spojen s eluátem ze dvou promytí po 1 ml destilované vody a se 16 ml scintilačního „koktejlu“. L-citrullin byl potom kvantifikován scintilační metodou.

Při typickém pokusu s použitím supematantu z malého mozku se bazální aktivita zvýšila o 20 000 dpm/ml vzorku nad hodnotu slepého pokusu s činidly, která byla 7 000 dpm/ml. Pro ověření postupu byl použit N-nitro-L-arginin, který vykazoval 60% inhibici NO-syntázy při koncentraci 1 μΜ.

Screen B (B) Screening aktivity makrofágní NO-syntázy

Enzym se připraví zkultivovaných myších makrofagických (murine macrophage) buněk linie J774A-1 (získaných z laboratoří Imperiál Cancer Research Fund). Buňky J774A-1 byly kultivovány v živném prostředí Dulbecco Modified Eagles Medium (DMEM) obohaceném 10 % zárodečného hovězího séra, 4 mM L-glutaminu a antibiotiky (100jedn./ml penicilín G, 100 μg/ml streptomycin a 0,25 μg/ml amphotericin B). Buňky byly běžně kultivovány v baňkách o objemu 225 cm³ obsahujících 35 ml živného média při teplotě 37 °C a ve zvlhčené atmosféře obsahující 5 % CO₂.

NO-syntáza je produkována buňkami je odezva na interferon-γ (INFy) a lipopolysacharid (LPS). Živné médium z kultivačních baněk (confluent culture flask) bylo odstraněno a nahrazeno 25 ml (do každé baňky) čerstvého média obsahujícího 1 pg/ml LPS a 10 jednotek/ml INFy. Po 17 až 20 hodinách kultivace byly buňky shromážděny tak, že jejich vrstva byla seškrábnuta z povrchu v baňce do kultivačního média. Buňky byly získány po odstředění (1000 g po dobu 10 minut) a lyzát byl připraven přidáním odstředěných buněk do roztoku obsahujícího pufr 50 mM TrisHCl (pH 7,5 při 20 °C), 10% (obj.) glycerolu, 0,1% (obj.) přípravku Triton-X-100, 0,1 μΜ dithiothreitolu a „koktejl“ proteázových inhibitorů obsahující leupeptin (2 μg/ml), inhibitor sojového trypsinu (10 μg/ml), aprotinin (5 pg/ml) a fenylmethylsulfonylfluorid (50 μg/ml).

Při tomto vyhodnocování bylo 25 μΐ „koktejlu“ substrátu (50 mM Tris-HCl (pH 7,5 při 20 °C), 400 μΜ NADPH, 20 μΜ flavinadenindinukleotid, 20 μΜ flavinmononukleotid, 4 μΜ tetrahydrobiopterin, 12 μΜ L-arginin a 0,025 pCi L-[³H]arginin) přidáno do prohlubní (well) na filtrační desku s 96 prohlubněmi (well fílter plate) (velikost pórů 0,45 μΜ) obsahující 25 μΐ roztoku zkoušené sloučeniny v 50 mM Tris-HCl. Reakce byla spuštěna přídavkem 50 μΐ buněčného lyzátu (připraveného výše uvedeným postupem) a po jednohodinové inkubaci při laboratorní teplotě byla reakce ukončena přídavkem 50 μΐ vodného roztoku 3 mM nitroargininu a 21 mM EDTA.

-11CZ 287969 B6

Značený L-citrullin byl separován od značeného L-argininu pomocí ionexu Dowex AG-50W. 150 μΐ 25% vodné suspenze ionexu Dowex 50W (Na⁺ forma) se přidá ke zkoušenému ifiateriálu a potom se veškerý materiál zfiltruje na desky s 96 prohlubněmi. Odebere se 70 μΐ filtrátu a přidá se do prohlubní desek s 96 prohlubněmi, které obsahují pevné scintilační činidlo. Po vysušení vzorků se obsah L-citrullinu stanoví kvantitativně scintilační metodou.

Při typickém pokusu byla zjištěna bazální aktivita 300 dpm na 70 μΐ vzorku a tato hodnota se u kontrolních pokusů s činidly zvýšila na 1900 dpm. Pro ověření postupu byl jako standard používán aminoguanidin, jehož hodnota IC50 (50% inhibiční koncentrace) byla 10 μΜ.

Screen C (C) Screening aktivity endotheliální NO-syntázy

Tento enzym je možno izolovat z lidských buněk endothelu žíly pupeční šňůry (human umbilical vein endothelial cells) (HUVEC) postupem, který publikovali Pollock a spol. (1991) Proč. Nat. Acad. Sci., 88, 10480-10484. Tyto buňky HUVEC byly získány od firmy Clonetics Corp (San Diego, CA, USA) a kultivovány až do vytvoření shluků. Tyto buňky bylo možno udržet do 35 45 pasáží bez výrazného snížení výtěžku NO-syntázy. Když buňky vytvořily shluky, byly resuspendovány ve fosfátovém pufru Dulbecco s obsahem soli, odstřeďovány při 800 ot/min. po dobu 10 minut a peleta buněk (pellet) byla homogenizována v ledově chladném pufru o pH 4,2, který obsahoval 50 mM Tris-HCl, 1 mM EDTA, 10% glycerol, 1 mM fenylmethylsulfonylfluorid, 2μΜ leupeptin. Potom bylo prováděno odstřeďování při 34 000 ot/min po dobu 60 minut, získaná peleta byla solubilizována v homogenizačním pufru, který obsahoval také 20 mM CHAPS. Po 30minutové inkubaci na ledu byla suspenze odstřeďována při 34 000 ot/min po dobu 30 minut. Získaný supematant byl až do jeho použití uchováván při teplotě -80 °C.

Při tomto vyhodnocování bylo přidáno po 25 μΐ finálního supematantu do 12 zkumavek obsahujících 25 μΐ roztoku L-argininu (o koncentraci 12 μΜ ‘H-L-argininu, 64 nM ³H-L-argininu) a buď 25 μΐ testovacího pufru (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCl₂, pH 7,4) nebo 25 μΐ testované sloučeniny v tomto pufru při 22 °C. Do každé zkumavky bylo přidáno 25 μΐ kompletního testovacího pufru (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCl₂, 1 mM DTT, 100 μΜ NADPH, 10 μg/ml calmodulin, 12 μΜ tetrahydrobiopterin, pH 7,4) pro iniciaci reakce a tato reakce byla zastavena po 10 minutách přídavkem 2 ml terminačního pufru (20 mM HEPES, 2 mM EDTA, pH 5,5).

Značený L-citrullin byl separován od značeného L-argininu chromatografií na koloně naplněné ionexem Dowex AG-50W-X8 s velikostí části 0,074 až 0,036 mm. Potom byl 1 ml z každé ukončené reakce přidán do zvláštní 1 ml kolony a eluát byl spojen s eluátem ze dvou promytí po 1 ml destilované vody a se 16 ml scintilačního „koktejlu“. L-citrullin byl potom kvantifikován scintilační metodou.

Při typickém pokusu se bazální aktivita zvýšila o 5000 dpm/ml vzorku nad hodnotu slepého pokusu s činidly, který vykazoval aktivitu 1500 dpm/ml. Pro ověření postupu byl použit N-nitroL-arginin, který vykazoval 70 až 90% inhibici NO-syntázy při koncentraci 1 μΜ.

Tyto sloučeniny je možno rovněž testovat při ex-vivo pokusech pro hodnocení míry jejich pronikání do mozku.

-12CZ 287969 B6

Screen D

Ex-vivo pokusy pro stanovení aktivity neuronální NO-syntázy

Samcům krys Sprague-Dawley (250 až 275 g) bylo intravenózně podáno 10 mg/kg testované sloučeniny rozpuštěné v 0,9%ním roztoku soli nebo při kontrolním pokusu samotný roztok soli. Po určené době (zpravidla 2 až 24 hodiny) po podání byla zvířata usmrcena, malý mozek byl vyjmut a supematant byl připraven a hodnocen na aktivitu nitrátsyntetázy podle postupu uvedeného ve Screen A.

Při dalším ověřovacím pokusu byl podíl supematantu z malého mozku nanesen na kolonu naplněnou přípravkem 2'-5'-ADP Sepharosa (který váže NO-syntázu) a potom eluován NADPH. Získaný eluát byl testován na aktivitu NO-syntázy podle postupu uvedeného ve Screen A.

Sloučeniny které pronikají krysím mozkem a inhibují neuronální NO-syntázu se projevují snížením aktivity NO-syntázy jak v připravovaném supematantu, tak i v eluátu z kolony naplněné přípravek 2'-5'-ADP Sepharosa.

Při screeningu aktivity NO-syntázy byla aktivita jednotlivých sloučenin vyjadřována jako IC50 (koncentrace látky která způsobí při hodnocení 50% snížení aktivity). Hodnoty IC₅₀ testovaných látek byly zpočátku stanovovány podle inhibiční aktivity 1, 10 a 100 μΜ roztoků těchto sloučenin. Sloučeniny které inhibovaly tento enzym minimálně o 50 % při koncentraci 10 μΜ byly zkoušeny znovu při odpovídajících koncentracích, které umožňovaly přesnější stanovení hodnoty IC₅₀.

Při dříve uvedeném screeningu A (hodnocení aktivity vůči neuronální izoformě NO-syntázy) poskytla sloučenina z dále uvedeného příkladu 1 hodnotu IC₅₀ nižší než 10 μΜ, což ukazuje na možnou terapeutickou použitelnost. Ve screeningu B a C (hodnocení aktivity vůči makrofágní a endotheliální izoformě NO-syntázy) poskytla sloučenina z dále uvedeného příkladu 1 hodnoty IC50 vyšší než desetinásobek hodnoty z dříve uvedeného screeningu A, což ukazuje na výhodnou selektivitu.

Sloučeniny z příkladů 2 až 9, 10 (a) až (f), 11 až 13 a 19 až 24 byly rovněž testovány při screeningu A a rovněž poskytly hodnotu IC₅₀ nižší než 10 μΜ. To znamená, že u těchto látek je rovněž možno očekávat využitelnou terapeutickou aktivitu.

Sloučeniny formule I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mají výhodu vtom, že jsou méně toxické, jsou účinnější, selektivnější, mají delší dobu působení, mají širší spektrum aktivity, jsou silnější, vyvolávají méně vedlejších účinků, snáze se absorbují nebo mají jiné vhodné farmaceutické vlastnosti ve srovnání s látkami dříve známými a používanými v terapeutických oblastech uvedených výše.

Sloučeniny formule I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mohou mít výhodu i v tom, že mají selektivnější působení na neuronální izoformu NO-syntázy a proto lze očekávat, že budou mít výhodnou terapeutickou použitelnost se sníženými vedlejšími účinky na inhibici ostatních izoforem.

-13CZ 287969 B6

Příklady provedení vynálezu

Tento vynález je ilustrován následujícími příklady:

Příklad 1

N-((2-(Fenylmethyl)ammo)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximídamid-dioxolát (a) 5-Nitro-2-indanon

Tato sloučenina byla připravena postupem který popsali Heusler a Schieffer Ber., (1899) 32,33.

(b) 5-Nitro-2-(fenylmethyl)aminoindan

Do baňky byly vloženy: 5-nitro-2-indanon (1,48 g, 8,36 mmol), benzylamin (4,40 ml, 41,8 mmol), octová kyselina (15,0 ml), molekulární síto 4 A (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) a tato směs byla zchlazena na teplotu 0 °C. Potom byl přidáván po dobu 5 minut po částech natriumkyanoborohydrid (1,05 g, 16,7 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Tato směs byla zalkalizována působením 2N NaOH a extrahována etherem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny, síranem hořečnatým, zfiltrovány, zkoncentrovány a chromatografovány na silikagelu (3% methanol/methylenchlorid). Výtěžek 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanu: (1,18 g, 53%); hm. spektra: (M+H)⁺ = 269.

(c) 2-(5-Nitroindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanu (1,18 g, 4,40 mmol) a triethylaminu (0,61 ml, 4,40 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidáván po kapkách trifluoracetanhydrid (0,63 ml, 4,40 mmol). Po jednominutovém míchání byla reakční směs vlita do vody a byla extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) a byl získán 2-(5-nítroindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid: (1,17 g, 73 %); hmot, spektr. (M+H)⁺ = 365 (d) 2-(5-Aminoindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(5-nitroindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (1,17 g, 3,21 mmol) vTHF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 KPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2-(5-aminoindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v reakčním kroku (f).

(e) S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid

K roztoku 2-thiofenkarboxythioamidu (Maybridge Chemical) (11,1 g) v acetonu (60 ml) byl přidán jodmethan (13,4 g). Po 6 hodinách při teplotě 22 °C byla vzniklá žlutá pevná látka oddělena filtrací, promyta acetonem (2 x25ml) a vysušena, takže bylo získáno 18,45 g Smethyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodidu, t.t. 195 °C.

(f) N-((2-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát

K roztoku 2-{5-aminoindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoraecetamidu (1,0 g, 3,0 mmol) v izopropanolu (6 ml)/DMF (0,5 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (0,85 g,

-14CZ 287969 B6

3,0 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2 N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hodiny. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (20% methanol/methylenchlorid), aby se získala sloučenina uvedená v názvu ve formě volné báze. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((2-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát jako bílá pevná látka: (0,47 g, 30 %); t.t. 130 až 135 °C.

Příklad 2

N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-3,4-dihydro-2(lH)-naftalenon

Tato sloučenina byla připravena podle metody popsané v J. Med. Chem. (1989) 32,2128.

(b) 7-Nitro-2-((fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalen

Do baňky byly vloženy 7-nitro-3,4-dihydro-2(lH)-naftalenon (1,50 g, 7,85 mmol), benzylamin (4,30 ml, 39,3 mmol), octová kyselina (8,0 ml), molekulové síto 4Á (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) a tato směs byla zchlazena na teplotu 0 °C. Potom byl během 5 minut přidán po částech natriumkyanoborohydrid (0,99 g, 15,7 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Potom byla zalkalizována pomocí 2N NaOH a extrahována etherem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (3% methanol/methylenchlorid) za vzniku 7-nitro-2-((fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenu (2,10 g, 95%); hmot, spektr. (M+H)⁺ = 283.

(c) 2-(7-Nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 7-nitro-2-((fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenu (2,10 g, 7,45 mmol) a triethylaminu (1,07 ml, 7,45 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (1,05 ml, 7,45 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly potom promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) za vzniku 2-(7-nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu: (2,55 g, 90 %); hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 379.

(d) 2-(7-Amino-( 1,2,3,4—tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(7-nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (2,55 g, 6,75 mmol) vTHF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10%PD/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 KPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2-(7-amino-( 1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(e) N-{(2-fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K roztoku 2-(7-amino-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-{fenylmethyl)trifluoracetamidu (2,11 g, 6,07 mmol) v izopropanolu (10 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (1,72 g, 6,07 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hod. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny tak, že byla získána pevná látka, která po překrysta

-15CZ 287969 B6 lování (methylenchlorid/hexan) poskytla N-((2-fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7yl)-2-thiofenkarboximidamid jako bílou pevnou látku: (0,66 g, 30 %); t.t. 119 až 120 °C.

Příklad 3

N-((2-Amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl}-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 7-Nitro-2-amino-l ,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochlorid

Do baňky byly vloženy 7-nitro-l-tetralon (1,50 g, 7,85 mmol), octan amonný (6,05 ml, 78,5 mmol), octová kyselina (8,0 ml), molekulární síto 4 A (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) a tato směs byla zchlazena na teplotu 0 °C. Po dobu 5 minut byl potom po částech přidáván natriumkyanoborohydrid (0,99 g, 15,7 mmol). Získaná směs byla potom míchána po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Tato směs byla zalkalizována pomocí 2N NaOH a extrahována etherem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a po jejich zahuštění vznikl olejovitý produkt. Sloučenina byla izolována ve formě hydrochloridu: 7-nitro-2-amino-l,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochlorid: (1,00 g, 56 %), t.t. >300 °C.

(b) 2-(7-Nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 7-nitro-2-amino-l,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochloridu (1,00 g, 4,39 mmol) a triethylaminu (1,22 ml, 8,77 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (0,62 ml, 4,39 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly potom promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) za vzniku 2-(7-nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamidu: (0,78 g, 62 %); hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 289.

(c) 2-(7-Amino-(l ,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetarnid

K míchanému roztoku 2-(7-nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamidu (0,76 g, 2,21 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10%Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 KPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2-(7-amino-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(d) N-((2-Amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid

K roztoku 2-(7-amino-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamidu (0,70 g, 2,71 mmol) v izopropanolu (10 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (0,77 g, 2,71 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hod. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatografovány na silikagelu (20% methanol/methylenchlorid), přičemž byl získán olejovitý produkt, který byl převeden na dihydrobromid: N-((2-amino)~ l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid: 0,37 g, 32%); rozkl. >210 °C

-16CZ 287969 B6

Příklad 4

N-((l-Amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxolát (a) 7-Nitro-l-amino-l ,2,3,4-tetrahydronaftalen

7-Nitro-l-amino-l,2,3,4-tetrahydronaftalen byl připraven stejně jako 7-Nitro-2-amino1,2,3,4-tetrahydronaftalen. Tato sloučenina byla izolována ve formě hydrochloridu: (0,30 g, 12 %); t.t. >300 °C.

(b) l-(7-Nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid l-(7-Nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid byl připraven stejně jako 2-(7-Nitro(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid: (0,35 g, 95 %); hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 289.

(c) l-(7-Amino-( 1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid

1- (7-amino~(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid byl připraven stejně jako 2—(7— amino-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid a byl použit ihned v další reakci.

(d) N-(( 1-Amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxolát

N-((l-amino)-l ,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxolát byl připraven stejně jako N-((2-amino)-l ,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid až na to, že byl izolován jako sůl kyseliny šťavelové: (0,18 g, 33 %); rozkl. >155 °C.

Příklad 5

N-((2-Amino)-indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxolát (a) 5-Nitro-2-aminoindanhydrochlorid

Ke 2-aminoindanhydrochloridu (19,11 g, 0,112 mol) při teplotě 0 °C byla přidána kyselina sírová (60 ml) a potom dusičnan draselný (11,84 g, 0,117 mol). Tato směs byla ponechána ohřát na laboratorní teplotu, po další 2 hodiny byla míchána a potom vlita na led/50 % NaOH (celkem 500 ml). Tato směs byla extrahována etherem (3 x 200 ml), spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt který byl převeden na hydrochlorid. Překrystalováním ze směsi izopropanol/methanol byl získán 5-nitro-

2- aminoindanhydrochlorid: (14,58 g, 60 %); t.t. >300 °C.

(b) 2-(5-Nitroindanyl)-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 5-nitro-2-aminoindanhydrochloridu (1,00 g, 5,89 mmol) a triethylaminu (0,82 ml, 5,89 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (0,83 ml, 5,89 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly potom promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) za vzniku 2-(5nitroindanyl}-N-trifluoracetamidu: (1,51 g, 93 %); t.t. 153 až 154 °C.

-17CZ 287969 B6 (c) 2-(5-Aminoindanyl)-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(5-nitroindanyl)-N-trifluoracetamidu (0,58 g, 2,25 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10%Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2(5~Aminoindanyl)-N-trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(d) N-((2-Amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxolát

K roztoku 2-(5-aminoindanyl)-N-trifluoracetamidu (0,52 g, 2,25 mmol) v izopropanolu (6 ml) a DMF (0,5 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (0,64 g, 2,25 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2 N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hodiny. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatograficky na silikagelu (20% methanol/methylenchlorid), aby se získala jmenovaná sloučenina jako volná báze. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((2amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxolát jako bílá pevná látka: (0,60 g, 50 %); t.t. rozkl. 70 °C.

Příklad 6

N-((2-(MethylXfenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid (a) 5-Nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanhydrochlorid

K 5-nitro-2-aminoindanhydrochloridu (3,00 g, 14,00 mmol) v DMF (60 ml) byl přidán triethylamin (4,07 ml, 29,40 mmol) a potom benzylbromid (1,74 ml, 14,68 mmol). Tato směs byla při laboratorní teplotě míchána po dobu 1 hodiny, vlita do vody (200 ml) a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu a zahuštěny na sirup. Látka uvedená v podtitulku byla získána jako hydrochlorid: (2,29 g, 54 %); t.t. rozkl. 266 °C.

(b) 5-Nitro-2-(methyl)(fenylmethyl)aminoindanhydrochlorid

K 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (2,29 g, 7,52 mmol) v DMF byl přidán uhličitan draselný (2,60 g, 18,80 mmol) a potom methyljodid (0,47 ml, 7,52 mmol). Tato směs byla ohřátá na laboratorní teplotu, míchána po dobu 16 hodin, vlita do vody (400 ml) a extrahována ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu a zahuštěny na sirup. Látka uvedená v titulku byla získána jako hydrochlorid: (1,08 g, 45 %); t.t. rozkl. 280 °C.

(c) 5-Amino-2-(methyl)(fenylmethyl)aminoindandihydrochlorid

K 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (1,08 g, 3,39 mmol) v 85% kyselině octové ve vodě byl přidán práškový zinek. (3,0 g). Tato směs byla míchána po dobu 1 minuty, zfiltrována přes celit a zahuštěna. Získaný koncentrát byl zneutralizován 2N NaOH a extrahován ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a odpařeny na sirup. K získanému olejovitému produktu byl přidán IPA/HC1, reakční směs byla zahuštěna a použita v následujícím reakčním kroku.

-18CZ 287969 B6 (d)N-((2-(Methyl)(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid

K 5-amino-2-(methyl)(fenylmethyl)aminoindandihydrochloridu vDMF (10 ml) byl přidán Smethyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid 0,98 g, 3,45 mmol) a pyridin (0,27 ml, 3,29 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, vlita do vody s 2NNaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (10% methanol/methylenchlorid), aby se získala jmenovaná sloučenina ve formě volné báze. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N((2-(Methyl)(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid jako bílá pevná látka: (0,43 g, 25 %); t.t. 196 až 200 °C.

Příklad 7

N-((l-amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrochlorid (a) 6-Nitro-l-aminoindanhydrochlorid

1-Aminoindan (10,0 g, 75,08 mmol) byl přidán ke koncentrované kyselině sírové (40 ml) při teplotě 0 °C. Tato směs byla nechána ohřát na laboratorní teplotu, aby se napomohlo rozpuštění, a potom byla zchlazena na 0 °C. Pak byl přidán po částech dusičnan draselný (7,60 g, 75,08 mmol) a směs byla míchána při laboratorní teplotě po dobu 1 hodiny, pak byla nalita na led s 50%NaOH. Získaný vodný roztok byl extrahován chloroformem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, odbarveny aktivním uhlím, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HC1 se získala jmenovaná sloučenina: (6,90 g, 43 %); t.t.: rozkl. 280 °C.

(b) 6-Amino-l-aminoindanhydrochlorid

K roztoku 6-nitro-l-aminoindanhydrochloridu (1,00 g, 4,66 mmol) vMeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna a byl získán 6-amino-l-aminoindanhydrochlorid, kteiý byl podle TLC homogenní, a který byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(c) N-(( l-amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrochlorid

K 6-amino-l-aminoindanhydrochloridu (0,74 g, 4,01 mmol) vDMFA/IPA (4 ml, 1:1) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (1,26 g, 4,41 mmol). Tato směs byla zahřívána na teplotu 50 °C, míchána po dobu 16 hodin, vlita do vody s 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N((l-amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrochlorid jako bílá pevná látka: (0,79 g, 60 %); t.t.: rozkl. >200 °C.

Příklad 8

N-((l-(fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 6-N itro-1 -(fenylmethy l)aminoindanhydrochlorid

K 6-nitro-l-aminoindanhydrochloridu (1,90 g, 8,85 mmol) v DMF (30 ml) byl přidán triethylamin (2,50 ml, 18,06 mmol) a potom benzylbromid (1,07 ml, 9,03 mmol). Tato směs byla ohřátá

-19CZ 287969 B6 na laboratorní teplotu, míchána po dobu 3 hodin, vlita do vody (100 ml) a extrahována ethylacetátem (3 x 70 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu a zahuštěny na olej. Jmenovaná sloučenina byla izolována ve formě hydrochloridu: (1,34 g, 50 ); t.t. 234-235 °C.

(b) 6-Amino-l-(fenylmethyl)aminoindanhydrochlorid

K 6-nitro-l-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (1,34 g, 4,40 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfíltrována přes celit a zahuštěna a byl získán 6-amino-l-(fenylmethyl)aminoindanhydrochlorid, který byl podle TLC homogenní, a který byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(c) N-((l-(fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát

K 6-amino-l-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (1,21 g, 4,40 mmol) vDMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (1,38 g, 4,84 mmol). Tato směs byla zahřívána na teplotu 50 °C, míchána po dobu 16 hodin, vlita do vody s 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N((l-(fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát jako bílá pevná látka: (1,06 g, 46 %); t.t.: rozkl. >120 °C.

Příklad 9

N-((2-((3-Chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin (a) 2-((3-Chlorfenyl)karbonyl)amino-6-nitroindan

K. 2-amino-6-nitroindanhydrochloridu (1,5 g, 7,0 mmol) v methylenchloridu (50 ml) při teplotě 0°C byl přidán triethylamin (2,1 ml, 15,0 mmol) a potom 3-chlorbenzoylchlorid (1,0 ml, 7,5 mmol). Tato směs byla ihned vlita do vody a vrstvy byly odděleny. Vodná vrstva byla extrahována methylenchloridem (2 x 20 ml) a spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt, který byl podle TLC homogenní a který byl použit ihned v dalším reakčním kroku: Hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 317.

(b) 2-((3-Chlorfenyl)methyl)amino-6-nitroindan

K 2-((3-chlorfenyl)karbonyl)amino-6-nitroindanu (2,2 g, 7,0 mmol) v THF (75 ml) byl přidán po kapkách BH₃.THF (1,0 M, 35 ml, 35 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 12 hodin, zchlazena na teplotu 0 °C, byla přidána 4N HC1 (60 ml) a směs byla zahřívána ještě 1 hodinu pod zpětným chladičem. Získaný roztok byl odpařen na olejovitý produkt, byl zalkalizován 50% NaOH a extrahován methylenchloridem (3 x20ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olej. Působením IPA/HC1 byl získán 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-nitroindan: (2,1 g, 88 % ve dvou krocích); t.t. 234 až 237 °C.

(c) 2-((3-Chlorfenyl)methyl)amino-6-aminoindan

K. 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-nitroindanhydrochloridu (2,1 g, 6,13 mmol) v 85% AcOH/H₂O (40 ml) byl přidán kovový zinek (1,6 g, 24,5 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 5 minut, zfíltrována přes celit a zahuštěna na olej. Tento olej byl vlit do zalkalizované vody a extrahován chloroformem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem

-20CZ 287969 B6 hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olej. Působením IPA/HC1 byl získán 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-amínoindan: (1,5 g, 70 %); t.t. vyšší než 270 °C.

(d)N-((2-((3-Chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin

Směs 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-aminoindandihydrochloridu (1,5 g, 4,2 mmol), Smethyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (1,3 g, 4,6 mmol) a pyridinu (0,34 ml, 4,2 mmol) v DMF (10 ml) byla míchána po dobu 24 hodin. Potom byla tato směs vlita do vody, zalkalizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (12% methanol/methylenchlorid) a získal se bezbarvý olej. Působením IPA/HC1 byl získán N-((2-((3chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: 0,75 g, 40 %); t.t. 297 až 299 °C.

Příklad 10

Podle postupu uvedeného v příkladu 9 byly připraveny následující sloučeniny:

(a) N-((2-((2-Methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 183 °C (b) N-((2-((3-Methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl}-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 195 °C (c) N-((2-((4-Methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 182 °C (d) N-((2-(Ethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 236 až 238 °C (e) N-((2-(((4-fenyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 182 °C (f) N-((2-(((4-Hexyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 125 °C.

(g) N-((2-((3-Bromfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: t.t. 182 °C.

Příklad 11

N-((2-((3-Chlorfenyl)methy l)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-y l)-2-thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalen

Směs 7-nitro-3,4-dihydro-2(lH}-naftalenonu (1,50 g, 7,85 mmol), 3-chlorbenzylaminu (4,70 ml, 39,3 mmol), octové kyseliny (6,0 ml), molekulového síta 4Á (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) byla vložena do baňky a zchlazena na teplotu 0 °C. K této směsi byl po dobu 5 minut přidáván po částech natriumkyanoborohydrid (0,99 g, 15,7 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Potom byla zalkalizována 2N NaOH a extrahována etherem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatograficky na silikagelu (3% methanol/methylenchlorid), aby se získal bezbarvý olej. Působením IPA/HC1 na tento olej byl získán Ίnitro-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochlorid: (1,34 g, 50 %); hmot, spektr. (M+H)⁺ = 317.

(b) 7-Amino-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalen

K 7-nitro-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochloridu (1,34 g, 3,80 mmol) v 85% AcOH/H₂Ó (75 ml) byl přidán kovový zinek (2,48 g, 3,80 mmol). Směs byla míchána po dobu 5 minut, zfiltrována přes celit a odpařena na olej. Získaný olej byl vlit do zalkalizované vody a byl extrahován chloroformem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HC1 byl získán 7-amino-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l, 2,3,4-tetrahydronaftalen (1,4 g, 99 %); hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 288.

-21CZ 287969 B6 (c) N-((2-((3-Chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

Směs 7-amino-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalendihydrochloridu (1,32 g, 3,70 mmol), S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodidu (1,3 g, 4,6 mmol) a pyridinu (0,30 ml, 3,7 mmol) v DMF (15 ml) byla míchána po dobu 24 hodin. Potom byla tato směs vlita do vody, zalkalizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfíltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/šťavelová kyselina byl získán N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofen-karboximidamid-dioxalát: (0,71 g, 33 %); rozkl. nad 100 °C.

Příklad 12

N-((2-(fenylmethyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl-2-thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalen

K míchanému roztoku 7-nitro-2-((fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenu (1,5 g, 5,4 mmol) v DMF (30 ml) byl přidán uhličitan draselný (1,5 g, 10,8 mmol) a methyljodid (0,36 ml, 5,8 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 24 hodin, vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfíltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HC1 byl získán 7-nitro-2((fenylmethyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochlorid: (0,89 g, 50%); hmotn. spektr. (M+H)⁺= 297.

(b) 7-Amino-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-l ,2,3,4-tetrahydronaftalen

K 7-nitro-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochloridu (0,89 g, 2,7 mmol) v 85% AcOH/H₂O (75 ml) byl přidán kovový zinek. (3,5 g, 54,0 mmol). Směs byla míchána po dobu 5 minut, zfiltrována přes celit a odpařena na olejovitý produkt. Tento olejovitý produkt byl vlit do zalkalizované vody a extrahován chloroformem (3x20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfíltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HC1 byl získán 7-amino-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-l,2,3,4tetrahydronaftalen: (0,81 g, 88 %; hmotn. spektr. (M+H)⁺= 267.

(c) N-((2-(Fenylmethyl)methyl)amino}-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl-2-thiofenkarboximidamid

Směs 7-amino-2-((fenylmethyl)methy l)amino)-l ,2,3,4-tetrahydronaftalendihydrochloridu (0,81 g, 2,4 mmol), S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodidu (0,74 g, 2,6 mmol) a pyridinu (0,19 ml, 2,4 mmol) v DMF (15 ml) byla míchána po dobu 24 hodin. Potom byla tato směs vlita do vody, zalkalizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfíltrovány, zahuštěny a chromatografovány na silikagelu (15% MeOH/methylenchlorid). Zahuštěním frakcí se získala pevná látka, která po překrystalizování ze směsi ethylacetát/hexan poskytla N-((2-(fenylmethyl)methyl)amino-l ,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl-2-thiofenkarboximidamid-dihydrochlorid: (0,14 g, 16 %); t.t. 176 až 178 °C.

-22CZ 287969 B6

Příklad 13

N-((l-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-l-((fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalen

7-Nitro-l-tetralon (2,0 g, 10,5 mmol), benzylamin (1,2 ml, 10,5 mmol) a titanizopropoxid (3,9 ml, 13,1 mmol) byly smíseny a míchány po dobu 1 hodiny. Tato směs byla potom zředěna absolutním ethanolem (12 ml), byl přidán natriumkyanoborohydrid (0,44 g, 7,0 mmol) a byla míchána po dobu 20 hodin. Pevný podíl byl odfiltrován a promyt ethanolem. Ethanolický podíl byl zkoncentrován a zbývající olejovitý produkt byl použit ihned v další reakci: hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 283.

(b) l-(7-Nitro-( 1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 7-nitro-l-((fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaftalenu (2,96 g, 10,50 mmol) a diethylaminu (1,46 ml, 10,50 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (1,46 ml, 10,50 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs nalita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) a byl získán l-(7-nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid: (1,90 g, 48 %, dva kroky); hmotn. spektr. (M+H)⁺ = 379.

(c) 1 -(7-Amino-( 1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(feny lmethy l)trifluoracetamid

Kmíchanému roztoku l-(7-nitro-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (1,91 g, 5,05 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, přičemž byl získán l-(7-amino-(l,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a který byl použit ihned v dalším reakčním kroku.

(d) N-(( l-(Fenylmethyl)amino)-l ,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K roztoku l-(7-amino-(l,2,3,4-tetrahydronafiyl))-N-(fenylmethyI)trifluoracetamidu (1,76 g, 5,05 mmol) v izopropanolu (10 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (1,44 g, 5,05 mmol). Vzniklá směs byla míchána po dobu 14 hodin, potom byla zředěna methanolem (6 ml) a 2N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hodiny. Potom byla tato směs nalita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HBr byl získán N-((2-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamiddihydrobromid ve formě bílé pevné látky: (0,53 g, 20 %); t.t. 260 až 262 °C.

Příklad 14

N-(( 1 -(Fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) 6-Acetamido-(l-((fenyl)methyl)amino)indan

6-Acetamido-l-indanon (5,0 g, 27,6 mmol), benzylamin (3,1 ml, 27,9 mmol) a titanizopropoxid (10,2 ml, 34,5 mmol) byly smíchány a míchány po dobu 1 hodiny. Získaná směs byla zředěna absolutním ethanolem (30 ml), byl k ní přidán natriumkyanoborohydrid (1,2 g, 19,3 mmol) a byla

-23CZ 287969 B6 míchána po dobu 20 hodin. Pevný podíl byl odfiltrován a promyt ethanolem. Ethanolický podíl byl zkoncentrován a zbývající olej byl rozpuštěn v ethylacetátu a extrahován IN HC1 (3 x 50 ml). Vodná vrstva byla zneutralizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a odpařeny, přičemž byl získán olejovitý produkt, který byl použit bez čištění v dalším reakčním kroku.

(b) 6-Amino-( 1 -((fenyl)methyl)amino)indan

6-Acetamido-(l-((fenyl)methyl)amino)indan byl vařen pod zpětným chladičem se 4NHC1 (50 ml) po dobu 20 minut, potom byl zchlazen a extrahován ethylacetátem (3 x 50 ml). Vodná vrstva byla zneutralizována 2NNaOH a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Tento olej byl rozpuštěn v IP A a po reakci s IPA/HC1 poskytl dihydrochlorid: (2,0 g, 24 % při dvou krocích); t.t.: rozkl. při tepl. nad 250 °C.

(c) N-(( l-(Fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K 6-amino-(l-((fenyl)methyl)amino)indan-dihydrochloridu (2,0 g, 6,4 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (2,2 g, 7,7 mmol) a pyridin (0,57 ml,

7,1 mmol). Získaná směs byla míchána při teplotě 50 °C po dobu 20 hodin, potom byla nalita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatografovány na silikagelu (6% methanol/methylenchlorid). Získané extrakty byly zkoncentrovány na olejovitý produkt, který byl potom rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HC1 a byl přidán ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem: (1,1 g, 40 %); t.t.: rozkl. nad 180 °C.

Příklad 15

Následující sloučenina byla připravena podle metody uvedené v příkladu 14:

N-((l-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid: t.t.: rozkl. nad 200 °C.

Příklad 16

N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-furankarboximidamid (a) 2-((Fenyi)karbonyl)amino-7-nitrotetralin

Ke 2-amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 14,5 mmol) v THF (50 ml) a 10% roztoku uhličitanu draselného (100 ml) byl přidán benzoylchlorid (1,7 ml, 15,3 mmol). Po přidání celého množství byla reakční směs zředěna vodou na objem 250 ml. Vysrážené pevné podíly byly odděleny filtrací, promyty vodou a vysušeny ve vakuu: (4,2 g, 98 %), t.t. 194 až 198 °C.

(b) 2-((Fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinhydrochlorid

Ke 2-((fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralinu (4,2 g, 14,1 mmol) v bezvodém THF (100 ml) byl přidán boran-THF (49,3 ml, 1M THF, 49,3 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin, zchlazena na teplotu 0 °C a reakce byla zastavena přidáním 4N HC1 po kapkách. Tato směs byla potom opět zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny, zahuštěna ve vakuu a pevný podíl byl odfiltrován (promyt vodou) a vysušen ve vakuu: (3,5 g, 78 %), t.t. nad 300 °C.

-24CZ 287969 B6 (c) 2-((Fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochlorid

K míchanému roztoku 2-((fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinu (2,0 g, 6,3 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato reakční směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna na olejovitý produkt, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v dalším reakčním kroku.

(d) N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-furankarboximidamid

Ke 2-((fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochloridu (1,8 g, 6,3 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-fúranthiokarboximidhydrojodid (2,0 g, 7,5 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 2 hodin při teplotě 45 °C, pak byla vlita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfíltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Získaný olej byl rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HC1 a ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem: (2,2 g, 84 %), t.t.: rozkl. nad 195 °C.

Příprava chirálních meziproduktů pro příklady 17 a 18

Štěpení 2-amino-7-nitrotetralinu

2-Amino-7-nitrotetralin (30 g, 156 mmol) rozpuštěný v 200 ml acetonu byl přidán k dibenzoylD-vinné kyselině (58,7 g, 164 mmol) rovněž rozpuštěné ve 200 ml acetonu. Získaná hustá pasta byla zfiltrována a promyta acetonem. Tato pasta byla vařena pod zpětným chladičem se 3 1 směsi voda/ethanol/acetonitril (1:1:1) a potom byla za horka zfiltrována. Pevný podíl získaný filtrací byl překrystalizován z uvedené směsi rozpouštědel (3x): bylo získáno (5,25 g, 6 %) jednoho izomeru, jak bylo prokázáno chirální kapilární zónovou elektroforézou, t.t. 240 až 242 °C.

Podobně bylo možno použít dibenzoyl-L-vinnou kyselinou pro získání opačného enantiomerů s použitím téhož systému rozpouštědel, který byl popsán dříve: bylo získáno (5,3 g, 6 %) jednoho izomeru, jak bylo prokázáno chirální kapilární zónovou elektroforézou, t.t. 240 až 242 °C.

Příklad 17 (+)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) (+)-2-((Fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralin

Ke 2-amino-7-nitrotetralinu (1,8 g, 9,39 mmol, získanému přes dibenzoyl-D-vinnou kyselinu) v THF (50 ml) a 10% roztoku uhličitanu draselného (100 ml) byl přidán benzoylchlorid (1,2 ml,

10,1 mmol). Po přidání celého množství byla reakční směs zředěna vodou na objem 250 ml. Vysrážené pevné podíly byly odděleny filtrací, promyty vodou a vysušeny ve vakuu: (2,8 g, 100 %), t.t. 208 až 209 °C, [a]_D +21,9° (c 0,33 DMSO).

(b) (+)-2-((Fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinhydrochlorid

Ke (+)-2-((fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 9,4 mmol) v bezvodém THF (100 ml) byl přidán boran-THF (32,8 ml, IM THF, 32,8 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin, zchlazena na teplotu 0 °C a reakce byla zastavena přidáním 4N HC1 po kapkách. Tato směs byla potom opět zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny, odpařena ve vakuu a pevný podíl byl odfiltrován (promyt vodou) a vysušen ve vakuu: (2,8 g, 94 %), t.t. nad 300 °C, [a]_D +51,0° (c 0,33 DMSO).

-25CZ 287969 B6 (c) (+)-2-((Fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochlorid

K míchanému roztoku (+)-2-((fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 8,7 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato reakční směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfíltrována přes celit a zahuštěna na pevný sklovitý produkt, kteiý byl podle TLC homogenní; [a]o +73,3° (c 0,87 DMSO).

(d) (+)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K (+)-2-((fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochloridu (2,5 g, 8,7 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (3,0 g, 10,4 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 4 hodin při teplotě 45 °C, pak byla vlita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Získaný olej byl rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HC1 a ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem. Po jednom překrystalování ze směsi IPA/MeOH/Et₂O byla získána bílá pevná látka: (2,5 g, 66 %), t.t.: rozkl. nad 260 °C, [a]_D +44,5° (c 0,62 DMSO).

Příklad 18 (-)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) (-)-2-((Fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralin

Ke 2-amino-7-nitrotetralinu (1,8 g, 9,39 mmol, získanému přes dibenzoyl-L-vinnou kyselinu) v THF (50 ml) a 10% roztoku uhličitanu draselného (100 ml) byl přidán benzoylchlorid (1,2 ml,

10,1 mmol). Po přidání celého množství byla reakční směs zředěna vodou na objem 250 ml. Vysrážené pevné podíly byly odděleny filtrací, promyty vodou a vysušeny ve vakuu: (2,8 g, 100 %), t.t. 208 až 209 °C [a]_D -24,0° (c 0,87 DMSO).

(b) (-)-2-((Fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinhydrochlorid

Ke (-)-2-((fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 9,4 mmol) v bezvodém THF (100 ml) byl přidán boran-THF (32,8 ml, 1M THF, 32,8 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin, zchlazena na teplotu 0 °C a reakce byla zastavena přidáním 4N HCI po kapkách. Tato směs byla potom opět zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny, odpařena ve vakuu a pevný podíl byl odfiltrován (promyt vodou) a vysušen ve vakuu: (2,8 g, 94 %), t.t. nad 300 °C [a]_D -50,4⁰ (c 0,39 DMSO).

(c) (-)-2-((Fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochlorid

K míchanému roztoku (-)-2-((fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 8,7 mmol)v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato reakční směs byla hydrogenována při tlaku 344,5 kPa po dobu 1 hodiny, zfíltrována přes celit a zahuštěna na pevný sklovitý produkt, který byl podle TLC homogenní; [a]_D +74,6° (c 0,80 DMSO).

(d) (-)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K (-ý-2-((fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochloridu (2,5 g, 8,7 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (3,0 g, 10,4 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 4 hodin při teplotě 45 °C, pak byla vlita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3 x 100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Získaný olej byl rozpuštěn v methanolu, byl

-26CZ 287969 B6 přidán IPA/HC1 a ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem. Po jednom překrystalování ze směsi rozpouštědel IPA/MeOH/Et2O byla získána bílá pevná látka: (2,7 g, 71 %), t.t.: rozkl. nad 260 °C, [a]_D -44,5° (c 0,57 DMSO).

Testování účinnosti sloučenin podle vynálezu

Způsobu popsanému výše jako „screen A“ byly podrobeny reprezentativní sloučeniny podle tohoto vynálezu. Dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulce dále.

Sloučenina z příkladu	Inhibice nNOS (IC50)
1	60 nM
2	60 nM
19	50 nM

Přiklad 19

N-(2,3,4,5-Tetrahydro-lH-3-benzazepin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid (a) 2,3,4,5-Tetrahydro-lH-3-benzazepin-7-amin-monohydrochlorid

K roztoku 2,3,4,5-tetrahydro-7-nitro-lH-3-benzazepinhydrochloridu (1,68 g, 7,35 mmol) v ethanolu (100 ml) bylo přidáno 5% palladium na uhlí (0,2 g), roztok byl vložen do Paarova hydrogenačního aparátu a byl připuštěn vodík o tlaku 310,05 kPa. Po dosažení teoretické spotřeby vodíku (2 hod.) byl katalyzátor odfiltrován a promyt vodou (25 ml). Získaný filtrát byl odpařen. Potom byl přidán absolutní ethanol a reakční směs byla odpařena, aby se odpařila veškerá voda a vznikla pevná látka. Tato pevná látka byla rozpuštěna v horkém ethanolu (50 ml) a produkt byl vysrážen přídavkem etheru (75 ml). Pevný podíl byl oddělen a vysušen na vzduchu, přičemž byla získána téměř bílá pevná látka: (2,43 g, 94 %), t.t. 288 až 291 °C.

(b) N-(2,3,4,5-Tetrahydro-lH-3-benzazepin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid

Suspenze 2,3,4,5-tetrahydro-lH-3-benzazepin-7-amin-monohydrochloridu (0,60 g, 3,0 mmol) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (1,1 g, 3,8 mmol) v dimethylformamidu (2,0 ml) a izopropanolu (2,0 ml) byla míchána při laboratorní teplotě po dobu 20 hodin. Pevný podíl z této reakce byl oddělen a promyt izopropanolem (5 ml) a ethylacetátem (15 ml). Pevný podíl vysušený na vzduchu měl hmotnost 1,18 g a šlo o směsnou sůl. Tato pevná látka byla rozpuštěna ve vodě, byla zalkalizována a vytřepána do ethylacetátu. Získaný extrakt byl vysušen síranem hořečnatým a potom odpařen, přičemž byla získána volná báze ve formě žlutého pevného produktu. Tento produkt byl vyjmut do izopropanolu (30 ml) a k němu byl přidáván bromovodík v izopropanolu až do kyselé reakce roztoku. Produkt byl vysrážen přídavkem ethylacetátu (35 ml). Vysrážený produkt byl oddělen a vysušen, přičemž byl získán dihydrobromid produktu (0,70 g (54 %)), t.t. 281 až 283 °C.

Příklad 20

N-( 1,2,3,4-Tetrahydroizochinolin-7-y l)thiofen-2-karboximidamid (a) 1,2,3,4-Tetrahydroizochinolin-7-amin-monohydrochlorid

Tato látka byla připravena podle metody uvedené v příkladu 19, krok (a). Ze 7-nitro-l,2,3,4tetrahydroizochinolin-hydrochloridu (3,00 g, 14,0 mmol) a 5% palladia na uhlí (0,3 g) v ethanolu (150 ml) byl izolován pevný produkt narůžovělé barvy (2,43 g (94 %)), t.t. 232 až 234 °C.

-27CZ 287969 B6 (b)N-(l,2,3,4-Tetrahydroizochinoiin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid

Tato látka byla připravena podle metody uvedené v příkladu 19, krok (b). Z 1,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-amin-monohydrochloridu (0,46 g) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (0,85 g) v izopropanolu (2,0 ml) a dimethylformamidu (2,0 ml) byla po zpracování reakční směsi získána látka uvedená v nadpisu ve formě volné báze (0,60 g, (94 %)). Tato látka byla převedena na bis-oxalát v roztoku methanol/ethylacetát, přičemž byl získán pevný produkt bělavé barvy (0,59 g (54 %)), t.t. 199 až 200 °C.

Příklad 21

N-(2-benzyl-l,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid (a) 2-benzyl-7-nitro-l,2,3,4-tetrahydroizochinolin-monohydrochlorid

K roztoku 7-nitro-l,2,3,4-tetrahydroizochinolin-monohydrochloridu (2,50 g, 11,6 mmol) a uhličitanu draselného (2,0 g) v acetonitrilu (100 ml) byl přidán benzylbromid (2,22 g, 13,0 mmol) v acetonitrilu (10 ml). Tento roztok byl míchán přes noc a pevný podíl byl potom odfiltrován. Rozpouštědlo bylo oddestilováno ve vakuu a získaný pevný podíl byl extrahován směsí methylenchloridu a vody. Vysušená organická fáze (síran hořečnatý) byla odpařena a získaný olejovitý produkt byl vyjmut do ethanolu (50 ml). Tento roztok byl okyselen chlorovodíkovou kyselinou v ethanolu. Ke vzniklé sraženině bylo přidáno ještě 150 ml ethanolu a 50 ml etheru. Oddělený pevný podíl vysušený na vzduchu poskytl 2-benzyl-7-nitro-l,2,3,4-tetrahydro-izochinolin-monohydrochlorid ve formě bělavé pevné látky (2,78 g (79 %)), t.t. 256 až 258 °C (rozkl.).

(b) 2-benzyl-l ,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-aminhydrochlorid

Tato sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v příkladu 19, krok (a). Z 2-benzyl-7nitro-l,2,3,4-tetrahydroizochinolinhydrochloridu (2,00 g, 6,56 mmol) a 5% palladia na uhlí (0,2 g) v ethanolu (100 ml) byl izolován produkt ve formě nažloutlé pevné látky (1,05 g (78 %)), t.t. 257 až 259 °C (rozkl.).

(c) N-(2-benzyl-l,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid

Tato sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v příkladu 19, krok (b). Z 2-benzyll,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-aminmonohydrochloridu (0,50 g, 1,8 mmol) a S-methyl-2thiofenthiokarboximidhydrojodidu (0,67 g, 2,3 mmol) v izopropanolu (2,0 ml) a dimethylformamidu (2,0 ml) byla izolována látka uvedená v nadpisu ve formě žlutého pevného produktu. Tento produkt byl převeden na oxalát v roztoku izopropanolu, m/e = 348 (M+H)⁺.

Příklad 22

N-(l,2,3,4-Tetrahydroizochinolin-5-yl)thiofen-2-karboximidamid-dioxalát

Tato sloučenina byla připravena podle metody uvedené v příkladu 20, t.t. 75 °C (rozkl.).

-28CZ 287969 B6

Příklad 23

N-(l,2,3,4-Tetrahydroizochinolin-6-yl)thiofen-2-karboximidamid (a) 1,2,3,4-Tetrahydroizochinolin-6-amin-monohydrochlorid

Roztok izochinolin-6-aminu [Manské, R.H.F. a spol., J. Am. Chem. Soc., 72, 4997 (1950)] (4,40 g, 30,5 mmol) a oxidu platičitého (300 mg) v roztoku octové kyseliny (85 ml) a 2,5 M chlorovodíkové kyseliny (30 ml) byl vložen do Paarova hydrogenačního aparátu a tento aparát byl natlakován vodíkem na 310,05 kPa po dobu 16 hodin. Rozpouštědlo bylo oddestilováno ve vakuu a vzniklá sůl byla rozdělena do směsi vodného uhličitanu draselného a 20% izopropanolu v methylenchloridu. Vysušená organická fáze (síran hořečnatý) byla odpařena a vzniklý olejovitý produkt byl chromatografován na silikagelu, jako eluční činidlo byl použit 2% methanol v chloroformu. Byl získán produkt ve formě olejovité pevné látky (3,08 g (93 %)). Tento produkt (3,08 g, 20,8 mmol) byl vyjmut do 200 ml ethanolu a byl přidán 1 ekvivalent roztoku 0,1000 M chlorovodíkové kyseliny. Po odpaření rozpouštědla byl získán monohydrochlorid ve formě pevné látky, MS 149 (M+H).

(b) N-(l ,2,3,4-Tetrahydroizochinolin-6-yl)thiofen-2-karboximidamid

Tato sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v příkladu 19, krok (b). Z 1,2,3,4tetrahydroizochinolin-6-amin-monohydrochloridu (0,90 g, 4,9 mmol) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (1,80 g, 6,2 mmol) v izopropanolu (2,0 ml) a dimethylformamidu (2,0 ml) byla po zpracování reakční směsi a po chromatografii na silikagelu získána látka uvedená v nadpisu ve formě volné báze (0,74 g (57 %)), t.t. 170 až 175 °C.

Příklad 24

N-(Izochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid (a) 7-Nitroizochinolin

Roztok 7-nitro-3,4-dihydroizochinolinu (3,00 g, 17,0 mmol) a 5% palladia na uhlí (3,0 g) v dekalinu (75 ml) byl zahříván pod zpětným chladičem po dobu 3 hodin. Po zchlazení byl roztok zfíltrován a katalyzátor byl promyt chloroformem (200 ml). Po oddestilování rozpouštědla ve vakuu byl získán 7-nitroizochinolin ve formě žlutohnědé pevné látky. MS 175 (M+H).

(b) Izochinolin-7-amin

7-Nitroizochinolin (1,62 g, 9,25 mmol) v ethanolu (150 ml) byl hydrogenován vPaarově hydrogenačním aparátu s katalyzátorem, kterým bylo 5% palladium na uhlí (0,2 g) po dobu 3 hodin při tlaku 344,5 kPa. Reakční směs byla potom zfiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno za sníženého tlaku. Překrystalizováním pevné látky v ethanolu (3 ml) byl získán izochinolin-7amin (0,98 g) jako žlutohnědý pevný produkt. MS 145 (M+H), NMR (CDC1₃) 9,02 (s, 1H), 8,29 (d, 1H), 7,63 (d, 1H), 7,47 (d, 1H), 7,13 (dd, H), 7,03 (d, 1H), 4,00 (široký, 2H).

(c) N-(Izochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid

Roztok izochinolin-7-aminu (0,96 g, 6,7 mmol) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidu (2,42 g, 8,36 mmol) v izopropanolu (4 ml) a DMF (4 ml) byl míchán po dobu 18 hodin. Tento roztok byl potom vlit do zředěného hydroxidu sodného a byl extrahován methylenchloridem. Získaný extrakt byl vysušen síranem hořečnatým a po odpaření rozpouštědla byl získán olejovitý produkt, který stáním ztuhl. Látka byla čištěna chromatografií na koloně naplněné silikagelem (5% metha

-29CZ 287969 B6 nol v chloroformu nasycený plynným amoniakem) a bylo získáno 1,31 g pevné látky. Tato látka byla překrystalizována z ethylacetátu (25 ml) a bylo získáno 1,05 g látky uvedené v nadpisu ve formě bělavého produktu. T.t. 177,5 až 178,5 °C.

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Amidinový derivát obecného vzorce I

   15 kde

   D představuje pětičlenný heterocyklický aromatický kruh obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané z O, N nebo S, popřípadě substituovaný na atomu uhlíku halogenem, trifluormethylovou skupinou, alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinou nebo kyanoskupinou, a který je připojen 20 ke zbývající části sloučeniny obecného vzorce I přes atom uhlíku;

   A představuje N(X) nebo CH((-CH₂)_m-NXY);

   U představuje NH, O nebo CH₂;

   V představuje (CH₂)_a;

   W představuje (CH₂)_b;

   30 a a b nezávisle na sobě představují celá čísla od 0 do 3, za předpokladu, že součet a + b je v rozmezí 1 až 3;

   X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nebo

   -NXY představuje piperidinyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroizochinolyl;

   Q představuje bifenyl nebo fenyl popřípadě substituovaný alespoň jednou skupinou vybranou ze souboru zahrnujícího alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, 40 perfluoralkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, halogen, nitroskupinu nebo kyanoskupinu;

   m představuje celé číslo 0 až 5;

   n představuje celé číslo 0 až 6;

   nebo řetěz U-V-A-W může být nenasycený, nebo řetěz U-V-A-W může být představován řetězcem -NH-CH₂-CH₂-O- substituovaným na atomu uhlíku skupinou -(CH₂)_m-NXY, přičemž m, X a Y mají význam uvedený výše,

   -30CZ 287969 B6 a jeho farmaceuticky přijatelné soli a enantiomery.
2. 2. Amidinový derivát obecného vzorce I podle nároku 1, obecného vzorce IA kde

   T představuje nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec se 3 až 5 atomy uhlíku substituovaný skupinou vzorce -(CH₂)_m-NXY·, -O(CH₂)₂-NH- substituovaný skupinou vzorce -(CH₂)_m-NXY; nebo -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)_b-;

   X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nebo

   -NXY představuje piperidyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroizochinolyl;

   Q představuje fenyl popřípadě substituovaný alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, trifluormethylem, halogenem, nitroskupinou nebo kyanoskupinou; a

   U, m, n, a, b a D mají význam uvedený výše, za předpokladu, že jestliže T představuje -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)b- a X představuje -(CH₂)_nQ, představuje n celé číslo mezi 0 a 5, a jeho farmaceuticky přijatelné soli a enantiomery.
3. 3. Amidinový derivát podle nároku 2, obecného vzorce I, kde T představuje nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec se 3 až 5 atomy uhlíku substituovaný skupinou vzorce -(CH₂)_raNXY; nebo -O(CH₂)₂-NH- substituovaný skupinou vzorce -(CH₂)_in-NXY; a X a Y nezávisle představují vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)nQ.
4. 4. Amidinový derivát podle nároku 2 nebo 3, obecného vzorce I, kde T představuje nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec se 3 až 5 atomy uhlíku substituovaný skupinou vzorce -(CH₂)_m-NXY.
5. 5. Amidinový derivát podle kteréhokoli nároku 1 až 4, obecného vzorce I, kde m představuje 0 nebo 1.
6. 6. Amidinový derivát podle nároku 2, obecného vzorce I, kde T představuje -U-(CH₂)_a-N(X)(CH₂)b- a X představuje vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ.
7. 7. Amidinový derivát podle nároku 2 nebo 6, obecného vzorce I, kde T představuje -U(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)_b- a U představuje CH₂.
8. 8. Amidinový derivát podle nároku 2, 6 nebo 7, obecného vzorce I, kde T představuje -U(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)_b- a součet a + b činí 1 nebo 2.

   -31CZ 287969 B6
9. 9. Amidinový derivát podle kteréhokoli z předcházejících nároků, obecného vzorce I, kde n představuje 0,1 nebo 2 a X a/nebo Y představuje -(CH₂)_nQ.
10. 10. Amidinový derivát podle kteréhokoli z předcházejících nároků, obecného vzorce I, kde X a/nebo Y představuje -(CH₂)_nQ a Q představuje fenyl popřípadě substituovaný alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku nebo halogenem.
11. 11. Amidinový derivát podle kteréhokoli z předcházejících nároků, obecného vzorce I, kde D představuje pětičlenný heterocyklický kruh obsahující jeden heteroatom vybraný z O, N nebo S, popřípadě substituovaný na atomu uhlíku halogenem.
12. 12. Amidinový derivát podle nároku 11, obecného vzorce I, kde D představuje thienyl, pyrrolyl nebo fuiyl.
13. 13. Amidinový derivát podle nároku 12, obecného vzorce I, kde D představuje 2-thienyl.
14. 14. Amidinový derivát podle nároku 1, kterým je

    N-((2-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

    N-((2-amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidannd;

    N-(( l-amino)-l ,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

    N-((2-amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-(methyl)(fenylmethyl)amino)indan-5-yl}-2-thiofenkarboximidamid;

    N-(( l-amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

    N-(( 1 -<fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

    N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-((2-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

    N-((2-((3-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

    N-((2-((4-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-(ethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidm;

    N-((2-(((4-fenyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-(((4-hexyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin;

    N-((2-((3-bromfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-(fenylmethyl)(methyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

    N-((l-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((l-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

    N-((l-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-(fenylmethyl)amino)-l,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-furankarboximidamid;

    N-(2,3,4,5-tetrahydro-lH-3-benzazepin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

    N-( 1,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

    N-(2-benzyl-l,2,3,4-tetrahydroizochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

    N-( 1,2,3,4-tetrahydroizochinolin-5-yl)thiofen-2-karboximidamid;

    N-( 1,2,3,4-tetrahydroizochinolin-6-yl)thiofen-2-karboximidamid; a

    -32CZ 287969 B6

    N-(izochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid;

    nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo enantiomeiy.
15. 15. Amidinový derivát podle kteréhokoli z předchozích nároků pro použití jako farmaceutický prostředek.
16. 16. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje amidinový derivát podle kteréhokoli z nároků 1 až 14 spolu s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.
17. 17. Použití amidinového derivátu podle kteréhokoli nároku 1 až 14 pro výrobu léčiva k léčbě nebo profylaxi chorob nebo stavů, k nimž přispívá syntéza nebo nadměrná syntéza NO-syntázy.
18. 18. Použití amidinového derivátu podle kteréhokoli nároku 1 až 14 pro výrobu léčiva k léčbě nebo profylaxi neurodegenerativních chorob, migrény nebo prevence a zvratu tolerance k opiátům a diazepinům nebo pro léčení drogové závislosti.
19. 19. Způsob přípravy amidinového derivátu obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím,že (a) sloučenina obecného vzorce II vv*^{1 2 (ii1>} kde

    U, V, A a W mají význam definovaný v nároku 1, se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III kde

    D má význam definovaný v nároku 1 a

    L je odstupující skupina;

    (b) sloučenina obecného vzorce IV kde

    U, V, A a W mají význam definovaný v nároku 1 a (IV),

    -33CZ 287969 B6

    HA je kyselina, se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce V

    D-=N (V), kde

    D má význam definovaný v nároku 1;

    (c) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje N(X) a X představuje alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nechá se reagovat odpovídající sloučenina obecného vzorce I, kde X představuje vodík, se sloučeninou obecného vzorce VI

    R⁹-L (VI), kde

    R⁹ představuje alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)nQ a

    L je odstupující skupina;

    (d) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a alespoň jeden ze symbolů X a Y představuje alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nechá se reagovat odpovídající sloučenina obecného vzorce I, kde jeden nebo oba symboly X a Y představují vodík, se sloučeninou obecného vzorce VI, který je uveden v části (c);

    (e) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce VII (VII), kde

    U, m, V, W, X, Y a D mají význam definovaný v nároku 1;

    (f) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a jak X, tak Y představují vodík, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce VIII (VIII), kde

    U, V, W, m a D mají význam definovaný v nároku 1;

    -34CZ 287969 B6 (g) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_mNXY), X představuje vodík a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce IX

    Y-N CH ( CH₂ )_m-j

    D (IX), kde

    U, m, V, W,Da Y mají význam definovaný v nároku 1;

    (h) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_mNXY), jeden ze symbolů X a Y představuje vodík a druhý představuje skupinu -(CH₂)_nQ, kde n představuje celé číslo od 1 do 6, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce X

    CONH(CHj) (X), kde

    Q, m, U, V, W, a D mají význam definovaný v nároku 1;

    (i) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-(CH₂)_n-NXY), jeden ze symbolů X a Y představuje vodík a druhý představuje skupinu -(CH₂)_nQ, kde n představuje celé číslo od 1 do 6, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce XI (XI), kde

    Q, m, U, V, W,aD mají význam definovaný v nároku 1; nebo (j) pro přípravu amidinového derivátu obecného vzorce I, kde A představuje CH(-NXY) a X představuje vodík, redukuje se odpovídající sloučenina obecného vzorce XII kde

    U, V, W, D a Y mají význam definovaný v nároku 1; (XII),

    -35CZ 287969 B6 a popřípadě se převede výsledný amidinový derivát obecného vzorce I nebo jeho jiné soli na jeho farmaceuticky přijatelnou sůl nebo naopak.