CZ108697A3 - Bicyklické amidinové deriváty použitelné k léčení - Google Patents

Description

Tento vynález se týká bicyklických amidinových derivátů, postupů jejich přípravy, sloučenin které je obsahují a jejich použití v terapii.

JPc>JO

U některých amidinových derivátů byla popsána jejich aplikace v terapii. Podle amerického patentu US Patent No. 3669974 (USV Pharmaceutical Corp.) a podle britského patentu UK Patent Application 2226562 (Boots) bylo popsáno použití N-fenylamidinových derivátů pro léčení diabetů. V International Patent Application WO 92/04054 (University of Oregon) je popsáno použití N'N-disubstituovaných amidinů při léčbě hypertenze, depresí a halucinogenních stavů. Používání některých amidinů a symetrických bisamidinů jako analgetik, při léčbě zánětů a při léčbě hypertenze je popsáno v belgickém patentu No.717740 a v UK patentu No. 1180629 (oba patenty od Delalande). V německé přihlášce vynálezu German Patent Application DE-OS-2321330 (Bayer) je popsáno použití amidinových derivátů jako herbicidů.

Je popsáno rovněž používání inhibitorů NO-syntázy (nitric oxide synthetase) při léčbě chorob, např. v International Patent Applications WO 94/12163 (Abbott), WO 93/13066 a WO 94/12165 (oba Wellcome) a v evropské přihlášce vynálezu European Patent Application 446699 (Merrell Dow), 547558 a 558468 (oba Washington University). Používání inhibitorů NO-syntázy (nitric oxide synthetase) v terapii je rovněž popsáno ve WO 95/00505, WO 95/09619, WO 09621 (všechny Wellcome), WO95/10266 (Otsuka), WO 95/11231 a WO 95/11014 (oba Searle), přičemž šest z těchto dokumentů bylo publikováno po nejdříve možném datu priority (earliest priority dáte) této přihlášky.

Žadatel již dříve popsal použití guanidinových derivátů a amidinových derivátů, které jsou inhibitory NO-syntázy při léčbě mimo jiné i neurodegenerativních chorob (WO 94/21621, WO 95/05363). Druhý z těchto patentů byl publikován po nejdříve možném datu priority této přihlášky.

My jsme nyní nalezli novou skupinu bicyklických amidinových derivátů, které mají využitelnou farmaceutickou aktivitu.

Podle prvního aspektu tohoto vynálezu jsme připravili sloučeninu formule I

D kde

D představuje pětičlenný heterocyklický aromatický kruh obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané z O, N nebo S, případně substituovaný na uhlíkovém atomu halogenem, trifluormethylovou skupinou, alkylem C1 až 6, nitro- nebo kyanoskupinou, a který je připojen ke zbývající části sloučeniny formule I přes uhlíkový atom;

A představuje N(X) nebo CH(-CH₂)_m-NXY);

U představuje NH, O nebo CH₂;

V představuje (CH₂)_a;

W představuje (CH₂)_b;

a a b nezávisle na sobě představují celá čísla od 0 do 3, za předpokladu, že a + b je v rozmezí 1 až 3;

X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl C1 až 6, nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nebo -NXY představuje piperidinyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroisochinolinyl;

• A

Q představuje bifenyl nebo fenyl případně substituovaný jednou nebo několika skupinami vybranými ze skupin alkyl C1 až 6, alkoxyl C1 až 6, perfluoralkyl C1 až 6, halogen, nitro- nebo kyano-;

m představuje celé číslo 0 až 5;

n představuje celé číslo 0 až 6;

nebo řetěz U-V-A-W je definován jako výše avšak stím, že může být nenasycený, nebo řetěz U-V-A-W může být představován řetězem -NH-CH₂-CH₂-Osubstituovaným na uhlíkovém atomu skupinou -(CH₂)m-NXY, přičemž m, X a Y jsou definovány způsobem uvedeným výše, a příslušné farmaceuticky přijatelné soli.

Preferovaná skupina látek formule I je definována formulí IA

NH /

D kde

T představuje C₃.₅ nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)_m-NXY; -O(CH₂)₂-NH- substituovaný -(CH₂)_m-NXY; nebo -U-(CH₂)_a -N(X)-(CH₂)_b-;

X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl C1 až 6, nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nebo -NXY představuje piperidinyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroisochinolinyl;

Q představuje fenyl případně substituovaný alkylem C1 až 6, alkoxylem C1 až 6, trifluormethylem, halogenem, nitro- nebo kyano-skupinou;

a U, m, n, a, b a D jsou definovány výšeuvedeným způsobem, avšak s tím, že jestliže T představuje -U-(CH₂)_a -N(X)-(CH₂)_b- a X představuje -(CH₂)_nQ, představuje n celé číslo mezi 0 a 5, a příslušné farmaceuticky přijatelné soli.

• ·

Preferujeme, aby D představovalo pětičlenný heterocyklický aromatický kruh obsahující jeden heteroatom zvolený z O, N nebo S, případně substituovaný na uhlíkovém atomu halogenem. Obzvláště preferujeme, aby D představovalo thienyl, furyl nebo pyrrolyl, zejména thienyl nebo furyl, obzvláště thienyl a nejspíše (most especially) 2-thienyl.

Preferujeme, aby T představovalo C3-5 nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)m-NXY, zejména C3-5 nasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)_m-NXY, zejména C3-4 nasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)_m-NXY.

Jestliže T představuje C3.5 nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)_m-NXY; nebo -O(CH₂)₂-NH- substituovaný -(CH₂)_m-NXY, preferujeme, aby X a Y nezávisle představovalo vodík, alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ. Obzvláště preferujeme, aby X a Y nezávisle představovalo vodík, methyl, ethyl nebo skupinu -(CH₂)_nQ a zejména, aby symbol bud X nebo Y představoval vodík a druhý symbol aby představoval vodík nebo skupinu -(CH₂)_nQ.

Preferujeme, aby m představovalo 0 nebo 1, zejména 0.

Jestliže T představuje -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)_b-, preferujeme, aby U představovalo CH₂.

Jestliže T představuje -U-(CH₂)_a -N(X)-(CH₂)_b-, preferujeme, aby a + b bylo 1 nebo 2.

Jestliže T představuje -U-(CH₂)_a-N(X)-(CH₂)_b-, preferujeme, aby X představovalo vodík, alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ.

Jestliže X a/anebo Y představuje -(CH₂)_nQ, preferujeme, aby n představovalo 0, 1 nebo 2, zejména 1.

Preferujeme, aby Q představovalo fenyl případně substituovaný alkylem C1 až 6 nebo halogenem, i když my obzvláště preferujeme, aby Q představovalo nesubstituovaný fenyl.

Podle tohoto vynálezu dále navrhujeme (provide) postup přípravy sloučenin formule I a jejich farmaceuticky přijatelných solí, který zahrnuje:

(a) přípravu sloučeniny formule I reakcí odpovídající sloučeniny formule II

V

I

A.

NH₂

II kde U, V, A a W odpovídají symbolům definovaným výše, se sloučeninou formule III

III kde D je definováno stejně jako výše a L je odcházející skupina;

(b) přípravu sloučeniny formule I reakcí odpovídající sloučeniny formule IV

A.

NH₂ HA

IV kde U,V,A a W jsou definovány stejně jako výše a HA je kyselina, se sloučeninou formule V

D- =N V kde D je definováno stejně jako výše;

• ·

(c) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje N(X) a X představuje alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ reakcí odpovídající sloučeniny formule I v níž X představuje vodík se sloučeninou formule VI

R⁹ - L VI kde R⁹ představuje alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ a L je odcházející skupina;

(d) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a alespoň jeden symbol X nebo Y představuje alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ, reakcí odpovídající sloučeniny formule I v níž jeden nebo oba symboly X a Y představují vodík se sloučeninou formule VI;

(e) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukcí odpovídající sloučeniny formule VII

XYNCO(CH₂)m-i-^{H C}

kde U,V, W, X, Y a D jsou definovány stejně jako výše;

(f) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a jak X tak i Y představují vodík, redukcí odpovídající sloučeniny formule Vlil

O₂N-(CH₂)_m-

NH

Vlil kde U,V, W, m a D jsou definovány stejně jako výše;

• · (g) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY), X představuje vodík a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukcí odpovídající sloučeniny formule IX

V

I

Y-N=CH(CH₂)_m-— ^{H C}'

IX kde U,V, W, D a Y jsou definovány stejně jako výše;

h) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY), symbol X nebo Y představuje vodík a druhý symbol představuje skupinu -(CH₂)_nQ v níž n představuje celé číslo od 1 do 6, redukcí odpovídající sloučeniny formule X

V

I

Q(CH₂)„_iCONH(CH₂)m— ^{H C}'

kde Q, m, U, V, W, a D jsou definovány stejně jako výše;

(i) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)m-NXY), symbol X nebo Y představuje vodík a druhý symbol představuje skupinu -(CH₂)_nQ v níž n představuje celé číslo od 1 do 6, redukcí odpovídající sloučeniny formule XI

Q(CH₂)_n.iCH=N-(CH₂)_Iň—

XI kde Q, m, U, V, W, a D jsou definovány stejně jako výše; nebo • ·

(j) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-NXY) a X představuje vodík, redukcí odpovídající sloučeniny formule XII

D kde U, V, W, D a Y jsou definovány stejně jako výše;

a v případě potřeby nebo nutnosti (where) převádění výsledné sloučeniny formule I nebo její jiné soli na farmaceuticky přijatelnou sůl nebo naopak .

U postupu (a) probíhá reakce za míchání směsi reaktantů ve vhodném rozpouštědle, např. v nižším alkanolu jako je např. ethanol, isopropanol nebo terciární butanol při teplotě mezi laboratorní teplotou a teplotou refluxu použitého rozpouštědla. Doba reakce závisí mimo jiné na rozpouštědle a na charakteru odcházející skupiny a může být až 48 hodin, ovšem typická doba je od 1 do 5 hodin. Odpovídající odcházející skupina L může představovat thioalkyl, sulfonyl, trifluormethylsulfonyl (trifluorocarbon sulphonyl), halogenid, alkyl- a arylalkoholy a tosylovou skupinu; jiné skupiny jsou uvedeny v publikaci „Advanced Organic Chemistry“, J.March (1985), třetí vydání, McGraw-Hill na str. 315; tyto skupiny jsou v tomto oboru velmi dobře známy.

U postupu (b) se reakce výhodně provádí vařením směsi dvou sloučenin pod zpětným chladičem po dobu několika hodin za přítomnosti vhodného rozpouštědla, přičemž reakční teplota je dostatečně vysoká ktomu, aby probíhala kondenzace rozpouštědla ve zpětném chladiči, avšak není tak vysoká, aby docházelo k rozkladu vzniklého amidinu. Reakční teplota se může pohybovat od laboratorní teploty až do cca 250°C, přednostně se však tato reakce provádí při teplotách mezi cca 100°C a 200°C. Zjistili jsme, že obzvláště dobrým rozpouštědlem je o-dichlorbenzen a že je výhodné přidávat 4-dimethyl-aminopyridin jako katalyzátor. Při ochlazování se vytvářejí dvě vrstvy, rozpouštědlo je možno dekantovat a reakční směs zpracovat po přídavku vodné báze.

V těch případech, kdy jsou reaktanty rozpustné v rozpouštědle, je možno toto rozpouštědlo za sníženého tlaku odpařit a reakční směs zpracovat po přídavku vody. Kyselina HA může být organická nebo anorganická kyselina, např. kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová, dusičná, fosforečná, octová, mléčná, jantarová, fumarová, jablečná, maleinová, vinná, citrónová, benzoová nebo methansulfonová.

U postupu (c) probíhá reakce za běžných podmínek, např. reakcí dvou příslušných sloučenin v inertním rozpouštědle v alkalickém prostředí (basic conditions) při laboratorní teplotě po dobu až 12 hodin. Často jsme zjistili, že před reakcí se sloučeninou formule VI bylo vhodné amin upravit působením NaH. Preferujeme, aby L představovalo halogenid, zejména bromid.

Postup (d) je možno provádět za podmínek analogických podmínkám které byly popsány u postupu (c).

U postupu (e) je možno redukci provádět působením diboranu v inertním rozpouštědle, např. THF. Alternativní, i když méně preferovaná činidla mohou zahrnovat lithiumaluminiumhydrid a činidla pro katalytickou hydrogenací, např. H₂ na Pd/C. Další podrobnosti o reakčních podmínkách které je možno používat při těchto reakcích je možno vyhledat v citované publikaci J.March: „Advanced Organic Chemistry“ na str. 1099 včetně zde uvedených literárních odkazů.

U postupu (f) může probíhat redukce za různých reakčních podmínek, např. za podmínek popsaných v publikaci J.March: „Advanced Organic ·· • · ·

Chemistry“ na str. 1103-1104. Tyto podmínky zahrnují katalytickou hydrogenaci, použití kovového Zn, Sn nebo Fe, AIH3-AICI3, sulfidů a dalších. My preferujeme provádění této reakce hydrogenaci při atmosférickém tlaku po dobu 3 až 6 hodin za přítomnosti paladium- uhlíkového katalyzátoru.

U postupu (g), (i) a (j) se může redukce provádět působením natriumborohydridu nebo natriumkyanoborohydridu za standardních podmínek.

U postupu (h) se může reakce provádět za podmínek analogických podmínkám popsaným výše u postupu (e).

Soli sloučenin formule I se mohou připravovat reakcí volné báze nebo soli, enantiomeru, tautomeru nebo chráněného derivátu příslušné sloučeniny s jedním nebo více ekvivalenty příslušné kyseliny. Tuto reakci je možno provádět v rozpouštědle nebo v prostředí, v němž je sůl nerozpustná, nebo v rozpouštědle, v němž je sůl rozpustná, jako je např. voda, dioxan, ethanol, tetrahydrofuran nebo diethylether, nebo ve směsi rozpouštědel, která mohou být odstraněna ve vakuu nebo lyofilizací. Tato reakce může probíhat jako výměnná reakce (metathetical) nebo může být prováděna na ionexové pryskyřici.

Sloučeniny formule II mohou být připravovány redukcí příslušné sloučeniny formule XIII

kde U,V, A a W jsou definovány stejně jako výše.

Redukci je možno provádět za analogických podmínek jako byly podmínky popsané výše pro postup (f).

·· • · ·

Λ»

I · · « • »· • · · · « • · <

• · · ·

Některé sloučeniny formule II jsou buď známy, nebo mohou být připraveny běžnými metodami známými jako takové. Jiné sloučeniny formule II mohou být připraveny ze známých sloučenin s jednoduššími substituenty podle analogických postupů popsaných výše pro postupy (c) až (j). Tak na příklad analogicky s postupem (j) uvedeným výše jsme zjistili, že je výhodné připravovat některé sloučeniny formule XIII v nichž A představuje CH(-NXY) a X představuje vodík redukcí příslušného iminu vzniklého reakcí sloučeniny formule NH2Y s nitrovaným bicyklickým ketonem.

Sloučeniny formule IV je možno připravovat analogickými postupy jako jsou postupy popisující přípravu sloučenin formule II. Sloučeniny formule IV je možno převádět na odpovídající sloučeniny formule II působením báze. Sloučeniny formule II je možno převádět na odpovídající sloučeniny formule IV působením protické kyseliny HA, např. jednou z kyselin uvedených výše.

Sloučeniny formule III jsou buď známy nebo je možno je připravit známými metodami. Tak např. sloučeniny formule III v nichž L představuje thioalkyl mohou být připraveny působením odpovídajícího thiamidu formule XIV

S

kde D je definováno stejně jako výše, s alkyljodidem.

Sloučeniny formule VII, Vlil, IX, X, XI a XII mohou být připravovány analogickými postupy jako jsou ty, které byly popsány při přípravě sloučenin formule I. Tyto sloučeniny mohou být snadno připraveny ze sloučenin s jednoduššími substituenty pomocí běžných metod, např. tvorbou amidu (VII, X) reakcí aminu s karboxylovou kyselinou nebo jejím aktivovaným derivátem nebo tvorbou iminu (IX, XI, XII) reakcí aminu s aldehydem.

• ·· ·· «· · · · · • «·· · * • · 9 9 9 · · · · ·

999 99 ·· · • *» · · · • · ·· • 9 · · · · • · · ··

Sloučeniny formule V, VI, XIII a XIV jsou buď známé nebo mohou být připraveny běžnými metodami jako takovými (per se).

Zasvěcenému odborníkovi je zřejmé, že by mohlo být žádoucí chránit aminovou nebo jinou reaktivní skupinu pomocí chránící skupiny popsané v publikaci „Protecting Groups in Organic Synthesis“, 2. vydání (1991), jejímiž autory jsou Greene a Wuts. Skupiny chránící aminoskupinu které je možno uvést zahrnují alkoxykarbonyl C2 až 7, např. t-butyloxykarbonyl, fenylalkoxy-karbonyl C8 až 13, např. benzyloxykarbonyl nebo zejména trifluoracetát. Odstranění chránící skupiny se zpravidla provádí působením vodné báze, kyseliny nebo vodíkem.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu a meziprodukty je možno izolovat z příslušných reakčních směsí běžnými pracovními postupy.

Termín „alkyl C1 až 6“ označuje alkylové skupiny s přímým, rozvětveným, nasyceným, nenasyceným, alifatickým nebo cyklickým řetězcem obsahujícím 1 až 6 uhlíkových atomů.

Sloučeniny formule I mohou existovat jako tautomery, enantiomery nebo diastereoisomery, přičemž všechny tyto formy jsou zahrnuty do rozsahu platnosti tohoto vynálezu. Tyto různé optické isomery mohou být izolovány separací racemické směsi těchto sloučenin s použitím běžných postupů, např. pomocí frakční krystalizace nebo pomocí HPLC. Alternativně je možno jednotlivé enantiomery připravovat reakcí příslušného opticky aktivního výchozího materiálu za takových reakčních podmínek, při nichž nedojde k racemizaci.

Meziprodukty mohou rovněž existovat jako enantiomery a mohou být používány jako čištěné enantiomery, diastereoisomery, racemáty nebo směsi.

Sloučeniny formule I vykazují využitelné farmakologické působení na zvířata. Tyto sloučeniny mají zejména výhodné inhibiční působení na NOsyntázu a předpokládá se, že budou vhodné i při léčbě nebo profylaxi lidských chorob za podmínek, při nichž syntéza nebo nadměrná syntéza oxidu dusičného (nitric oxide) tvoří podstatnou součást; jako jsou na příklad hypoxie, např. při srdeční zástavě nebo mrtvici (stroke), neurovegetativní poruchy včetně degenerace nervů a/anebo nekrózy nervů u poruch jako jsou hypoxie, hypoglykemie, epilepsie a u zevních poranění (jako jsou poranění míchy a hlavy), hyperbarické kyslíkové záchvaty a toxicita, demence, např. presenilní demence, Alzheimerova choroba a demence souvisící s AIDS, Sydenhamova choroba (S. chorea), Parkinsonova nemoc, Tourettův syndrom, Huntingtonova choroba, amyotropická laterální skleróza, Korsakoffova nemoc, imbecilita souvisící s poruchami mozkových cév, poruchy spánku, schizofrenie, deprese, autismus, poruchy ovlivněné ročním obdobím, poruchy vyvolané změnou časového pásma, deprese nebo jiné symptomy souvisící s premenstruačním syndromem (PMS), stavy úzkosti a septický šok. Je možno očekávat, že sloučeniny formule I budou vykazovat aktivitu i při prevenci a změně tolerance na opiáty a diazepiny, při léčbě drogových závislostí, budou způsobovat utišení bolestí a budou použitelné při léčbě migrény a jiných vaskulárních bolestí hlavy. Tyto sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou rovněž vykazovat výhodnou imunosupresivní aktivitu, mohou být použitelné při léčbě nebo profylaxi zánětů, neurogenních zánětů, přechodných potíží v letadlech včetně astma a syndromu respiračních potíží u dospělých (ARDS), při léčbě poruch gastrointestinální motility, rakoviny, při začátku porodních bolestí (induction of labour), pro snížení vylučování žaludečních kyselin a pro zvýšení kontraktivní síly kosterních svalů.

Sloučeniny formule I se jeví jako nejzajímavější při léčbě neurodegenerativních chorob, migrény nebo při prevenci a změně tolerance na opiáty a diazepiny nebo při léčbě drogových závislostí a zejména při léčbě neurodegenerativních chorob.

9

9 9 9 9

Podle dalšího aspektu tohoto vynálezu tedy navrhujeme sloučeninu formule I nebo její farmaceuticky přijatelné soli pro použití jako farmaceutický preparát (pharmaceutical).

Podle další charakteristiky tohoto vynálezu navrhujeme použití sloučeniny formule I nebo jejích farmaceuticky přijatelných solí při výrobě léků pro léčbu nebo profylaxi výšeuvedených chorob a stavů.

Rovněž je navrhován způsob léčby nebo profylaxe jedné z výšeuvedených chorob nebo stavů který zahrnuje podávání terapeuticky účinných dávek sloučeniny formule I nebo jejích farmaceuticky přijatelných solí osobám, které trpí těmito chorobami nebo stavy nebo jsou k nim náchylné.

Při výšeuvedených terapeutických indikacích se bude samozřejmě dávkování podávaných přípravků měnit podle použité sloučeniny, podle způsobu podávání a podle požadované léčby. Všeobecně se však uspokojivých výsledků dosáhne při podávání v humánní medicíně při denní dávce mezi 1 mg a 2000 mg (vztaženo na pevnou substanci).

Sloučeniny formule I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mohou být používány jako takové, nebo ve formě odpovídajících medicinálních preparátů pro perórální nebo parenterální podávání.

Podle tohoto vynálezu se navrhuje farmaceutická formulace zahrnující přednostně méně než 80 % a více preferovaně méně než 50 % sloučeniny formule I nebo jejích farmaceuticky přijatelných solí ve směsi s farmaceuticky přijatelným zřeďovacím prostředkem nebo nosičem.

Příklady těchto vhodných zřeďovacích prostředků a nosičů jsou zasvěceným odborníkům dobře známy.

Enzym NO-syntáza (nitric oxide synthetase) má řadu isomemích forem a vliv sloučenin formule I nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí na aktivitu NOsyntázy může být vyhodnocován (screen) podle postupu který navrhli Bredt a Snyder v časopisu Proč. Nat.Acad.Sci (1990) 87, 682-685 a Fórstermann a spol., Eur.J.Pharm. (1992) 225, 161-165. NO-syntáza převádí ³H-L-arginin na ³H-L-citrullin, který je možno separovat pomocí chromatografie na katexech a kvantifikovat scintilací.

Screen A (A) Screening aktivity neuronální NO-syntázy

Enzym byl izolován z hippokampu krysího mozku nebo z malého mozku. Malý mozek nebo hippokampus samců krys Sprague-Dawley (250-275 g) se vyjme po CO₂-anestezii a po odstranění hlavy. Supernatant z malého mozku nebo z hippokampu byl připraven homogenizací v pufru 50mM Tris-HCI s 1 mM EDTA (pH 7,2 při 25 °C) a centrifugací po dobu 15 minut při 20.000g. Reziduální L-arginin se ze supernatantu odstraňuje chromatografií na ionexu Dowex AG-50W-X8 v koloně v sodíkovém cyklu a dále v koloně ve vodíkovém cyklu a potom odstředěním při 1000 g po dobu 30 sekund.

Při tomto vyhodnocování bylo přidáno po 25 μΙ finálního supernatantu do 12 zkumavek obsahujících 25 μΙ roztoku L-argininu (o koncentraci 18 μΙ ¹H-Largininu, 96 nM ³H-L-argininu) a buď 25 μΙ testovacího pufru (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCI₂, pH 7,4) nebo 25 μΙ testované sloučeniny v tomto pufru při 22 °C. Do každé zkumavky bylo přidáno 75 μΙ kompletního testovacího pufru (assay b.) (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCI₂, 1 mM DTT, 100 μΜ NADPH, 10 μg/ml calmodulin, pH 7,4) pro iniciaci reakce a tato reakce byla zastavena po 10 minutách přídavkem 2 ml terminačního pufru (20 mM HEPES, 2 mM EDTA, pH 5,5).

Značený L-citrullin byl separován od značeného L-argininu chromatografii na koloně naplněné ionexem Dowex AG-50W-X8 s velikostí částic 200 až 400 mesh. 1 ml z každé ukončené reakce byl přidán do zvláštní 1 ml kolony a eluát byl spojen s eluátem ze dvou promytí po 1 ml destilované vody a se 16ml scintilačního „koktejlu“. L-citrullin byl potom kvantifikován scintilační metodou.

Při typickém pokusu s použitím supernatantu z malého mozku se bazální aktivita zvýšila o 20 000 dpm/ml vzorku nad hodnotu slepého pokusu s činidly, která byla 7 000 dpm/ml. Pro ověření postupu byl použit N-nitro-Larginin, který vykazoval 60 % inhibici NO-syntázy při koncentraci 1 μΜ.

Screen B (B) Screening aktivity makrofágní NO-syntázy

Enzym se připraví z kultivovaných myších makrofagických (murine macrophage) buněk linie J774A-1 (získaných z laboratoří Imperiál Cancer Research Fund). Buňky J774A-1 byly kultivovány v živném prostředí Dulbecco Modified Eagles Medium (DMEM) obohaceném 10 % zárodečného hovězího séra, 4 mM L-glutaminu a antibiotiky (100 jedn./ml penicilinG, 100 pg/ml streptomycin a 0,25 pg/ml amphotericin B). Buňky byly běžně kultivovány v baňkách o objemu 225 cm³ obsahujících 35 ml živného media při teplotě 37 °C a ve zvlhčené atmosféře obsahující 5 % CO₂.

NO-syntáza je produkována buňkami jako odezva na interferon-γ (INFy) a lipopolysacharid (LPS). Živné medium z kultivačních baněk (confluent culture flask) bylo odstraněno a nahrazeno 25 ml (do každé baňky) čerstvého media obsahujícího 1 pg/ml LPS a 10 jednotek/ml INFy. Po 17 až 20 hodinách kultivace byly buňky shromážděny tak, že jejich vrstva byla seškrábnuta z povrchu v baňce do kultivačního media. Buňky byly získány po odstředění (1000g po dobu 10 minut) a lyzát byl připraven přidáním odstředěných buněk do roztoku obsahujícího pufr 50 mM Tris-HCI (pH 7,5 při 20 °C), 10 % (obj.) glycerolu, 0,1% (obj.) přípravku Triton-X-100, 0,1 μΜ

dithiothreitolu a „koktejl“ proteázových inhibitorů obsahující leupeptin (2 pg/ml), inhibitor sojového trypsinu (10 pg/ml), aprotinin (5 pg/ml) a fenylmethylsulfonylfluorid (50 pg/ml).

Při tomto vyhodnocování bylo 25 μΙ „koktejlu“ substrátu (50 mM Tris-HCl (pH 7,5 při 20 °C), 400 μΜ NADPH, 20 μΜ flavinadenindinukleotid, 20 μΜ flavinmononukleotid, 4 μΜ tetrahydrobiopterin, 12 μΜ L-arginin a 0,025 pCi L-[³H]arginin) přidáno do prohlubní (well) na filtrační desku s 96 prohlubněmi (well filter plate) (velikost pórů 0,45 μΜ) obsahující 25 μΙ roztoku zkoušené sloučeniny v 50 mM Tris-HCl. Reakce byla spuštěna přídavkem 50 μΙ buněčného lyzátu (připraveného výšeuvedeným postupem) a po jednohodinové inkubaci při laboratorní teplotě byla reakce ukončena přídavkem 50 μΙ vodného roztoku 3 mM nitroargininu a 21 mM EDTA.

Značený L-citrullin byl separován od značeného L-argininu pomocí ionexu Dowex AG-50W. 150 μΙ 25% vodné suspenze ionexu Dowex 50W (Na⁺ forma) se přidá ke zkoušenému materiálu (assay) a potom se veškerý materiál (whole) zfiltruje na desky s 96 prohlubněmi. Odebere se 70 μΙ filtrátu a přidá se do prohlubní desek s 96 prohlubněmi které obsahují pevné scintilační činidlo. Po vysušení vzorků se obsah L-citrullinu stanoví kvantitativně scintilační metodou.

Při typickém pokusu byla zjištěna bazální aktivita 300 dpm na 70 μΙ vzorku a tato hodnota se u kontrolních pokusů s činidly (reagent Controls) zvýšila na 1900 dpm. Pro ověření postupu byl jako standard používán aminoguanidin, jehož hodnota IC50 (50 % inhibiční koncentrace) byla 10 μΜ.

Screen C (C) Screening aktivity endotheliální NO-syntázy

Tento enzym je možno izolovat z lidských buněk endothelu žíly pupeční šňůry (human umbilical vein endothelial cells) (HUVEC) postupem který publikovali Pollocka spol. (1991) Proč.Nat.Acad.Sci., 88, 10480-10484. Tyto buňky HUVEC byly získány od firmy Clonetics Corp (San Diego, CA, USA) a kultivovány až do vytvoření shluků (to confluency). Tyto buňky bylo možno udržet do 35 - 40 pasáží bez výrazného snížení výtěžku NO-syntázy. Když buňky vytvořily shluky, byly resuspendovány ve fosfátovém pufru Dulbecco s obsahem soli, odstřeďovány při 800 ot/min. po dobu 10 minut a peleta buněk (pellet) byla homogenizována v ledově chladném pufru o pH 4,2, který obsahoval 50 mM Tris-HCI, 1 mM EDTA, 10% glycerol, 1 mM fenylmethylsulfonylfluorid, 2 μΜ leupeptin. Potom bylo prováděno odstřeďování při 34000 ot/min po dobu 60 minut, získaná peleta byla solubilizována v homogenizačním pufru který obsahoval také 20 mM CHAPS. Po 30minutové inkubaci na ledu byla suspenze odstřeďována při 34000 ot/min po dobu 30minut. Získaný supernatant byl až do jeho použití uchováván při teplotě -80°C.

Při tomto vyhodnocování bylo přidáno po 25 μΙ finálního supernatantu do 12 zkumavek obsahujících 25 μΙ roztoku L-argininu (o koncentraci 12 μΜ ¹H-Largininu, 64 nM ³H-L-argininu) a bud 25 μΙ testovacího pufru (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCI₂, pH 7,4) nebo 25 μΙ testované sloučeniny v tomto pufru při 22 °C. Do každé zkumavky bylo přidáno 25 μΙ kompletního testovacího pufru (assay b.) (50 mM HEPES, 1 mM EDTA, 1,5 mM CaCb, 1 mM DTT, 100 μΜ NADPH, 10 μg/ml calmodulin, 12 μΜ tetrahydrobiopterin, pH 7,4) pro iniciaci reakce a tato reakce byla zastavena po 10 minutách přídavkem 2 ml terminačního pufru (20 mM HEPES, 2 mM EDTA, pH 5,5).

Značený L-citrullin byl separován od značeného L-argininu chromatografii na koloně naplněné ionexem Dowex AG-50W-X8 s velikostí částic 200 až 400 mesh. Potom byl 1 ml z každé ukončené reakce přidán do zvláštní 1 ml kolony a eluát byl spojen s eluátem ze dvou promytí po 1 ml destilované vody a se 16 ml scintilačního „koktejlu“. L-citrullin byl potom kvantifikován scintilační metodou.

Při typickém pokusu se bazální aktivita zvýšila o 5000 dpm/ml vzorku nad hodnotu slepého pokusu s činidly, který vykazoval aktivitu 1500 dpm/ml. Pro ověření postupu byl použit N-nitro-L-arginin, který vykazoval 70 - 90% inhibicí NO-syntázy při koncentraci 1 μΜ.

Tyto sloučeniny je možno rovněž testovat při ex-vivo pokusech pro hodnocení míry jejich pronikání do mozku.

Screen D

Ex-vivo pokusy pro stanovení aktivity neuronální NO-syntázy

Samcům krys Sprague-Dawley (250-275 g) bylo intravenózně podáno 10mg/kg testované sloučeniny rozpuštěné v 0,9%ním roztoku soli nebo při kontrolním pokusu samotný roztok soli. Po určené době (zpravidla 2 až 24 hodiny) po podání byla zvířata usmrcena, malý mozek byl vyjmut a supernatant byl připraven a hodncen na aktivitu nitrátsyntetázy podle postupu uvedeného ve Screen A.

Při dalším ověřovacím pokusu byl podíl supernatantu z malého mozku nanesen na kolonu naplněnou přípravkem 2'-5'-ADP Sepharosa (který váže NO-syntázu) a potom eluován NADPH. Získaný eluát byl testován na aktivitu NO-syntázy podle postupu uvedeného ve Screen A

Sloučeniny které pronikají krysím mozkem a inhibují neuronální NO-syntázu se projevují snížením aktivity NO-syntázy jak v připraveném supernatantu, tak i v eluátu z kolony naplněné přípravkem 2'-5'-ADP Sepharosa.

Při screeningu aktivity NO-syntázy byla aktivita jednotlivých sloučenin vyjadřována jako IC50 (koncentrace látky která způsobí při hodnocení 50%ní snížení aktivity). Hodnoty IC50 testovaných látek byly zpočátku stanovovány podle inhibiční aktivity 1, 10 a 100 μΜ roztoků těchto sloučenin. Sloučeniny které inhibovaly tento enzym minimálně o 50 % při koncentraci 10 μΜ byly zkoušeny znovu při odpovídajících koncentracích, které umožňovaly přesnější stanovení hodnoty IC50.

Při dříve uvedeném screeningu A (hodnocení aktivity vůči neuronální isoformě NO-syntázy) poskytla sloučenina z dále uvedeného Příkladu 1 hodnotu IC50 nižší než 10 μΜ, což ukazuje na možnou tetrapeutickou použitelnost. Ve screeningu B a C (hodnocení aktivity vůči makrofágní a endotheliální isoformě NO-syntázy) poskytla sloučenina z dále uvedeného Příkladu 1 hodnoty IC50 vyšší než desetinásobek hodnoty z dříve uvedeného screeningu A, což ukazuje na výhodnou selektivitu.

Sloučeniny z Příkladů 2-9, 10 (a) - (f), 11 - 13 a 19 - 24 byly rovněž testovány při screeningu A a rovněž poskytly hodnotu IC50 nižší než 10 μΜ. To znamená, že u těchto látek je rovněž možno očekávat využitelnou terapeutickou aktivitu.

Sloučeniny formule I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mají výhodu v tom, že jsou méně toxické, jsou účinnější, selektivnější, mají delší dobu působení, mají širší spektrum aktivity, jsou silnější, vyvolávají méně vedlejších účinků, snáze se absorbují nebo mají jiné vhodné farmaceutické vlastnosti ve srovnání s látkami dříve známými a používanými v terapeutických oblastech uvedených výše.

Sloučeniny formule I a jejich farmaceuticky přijatelné soli mohou mít výhodu i v tom, že mají selektivnější působení na neuronální isoformu NO-syntázy a proto lze očekávat, že budou mít výhodnou terapeutickou použitelnost se sníženými vedlejšími účinky na inhibici ostatních isoforem.

Tento vynález je ilustrován následujícími příklady:

Příklad 1

N-((2-(Fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 5-Nitro-2-indanon

Tato sloučenina byla připravena postupem který popsali Heusler a Schieffer Ser.,(1899) 32,33.

(b) 5-Nitro-2-(fenvlmethyl)aminoindan

Do baňky byly vloženy: 5-nitro-2-indanon (1,48 g, 8,36 mmol), benzylamin (4,40 ml, 41,8 mmol), octová kyselina (15,0 ml), molekulární síto 4 Á (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15ml) a tato směs byla zchlazena na teplotu 0 °C. Potom byl přidáván po dobu 5 minut po částech natriumkyanoborohydrid (1,05 g, 16,7 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Tato směs byla zalkalizována působením 2N NaOH a extrahována etherem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zkoncentrovány a chromatografovány na siíikagelu (3% methanol/methylenchlorid). Výtěžek 5nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanu : (1,18 g, 53%); hm.spektra: (M+H)⁺=269.

(c) 2-(5-Nitroindanvl)-N-(fenvlmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanu (1,18 g, 4,40 mmol) a triethylaminu (0,61 ml, 4,40 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidáván po kapkách trifluoracetanhydrid (0,63 ml, 4,40 mmol). Po jednominutovém míchání byla reakční směs vlita do vody a byla extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu siíikagelu • · ·· • · · (20% ethylacetát/hexan) a byl získán 2-(5-nitroindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid: (1,17 g, 73%); hmot spektr. (M+H)⁺ = 365 (d) 2-(5-Aminoindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(5-nitroindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (1,17 g, 3,21 mmol) vTHF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi= 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2-(5-aminoíndanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v reakčním kroku (f).

(e) S-methvl-2-thiofenthiokarboximid-hydroiodid

K roztoku 2-thiofenkarboxthioamidu (Maybridge Chemical) (11,1 g) v acetonu (60 ml) byl přidán jodmethan (13,4 g). Po 6 hodinách při tepolotě 22 °C byla vzniklá žlutá pevná látka oddělena filtrací, promyta acetonem (2 x 25 ml) a vysušena, takže bylo získáno 18,45 g S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu, b.t. 195 °C.

(f) N-((2-(fenylmethvl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát

K roztoku 2-(5-aminoindanyl)-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (1,0 g, 3,0mmol) v isopropanolu (6 ml)/DMF (0,5 ml) byl přidán S-methyl-2thiofenthiokarboximid-hydrojodid (0,85 g, 3,0 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2 N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hodiny. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (20% methanol/methylenchlorid), aby se získala sloučenina uvedená v názvu ve formě volné báze. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((2-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamiddioxalát jako bílá pevná látka: (0,47 g, 30%); b.t. 130-135°C.

• · · · • · · • · · • · · · · • · · ·· ·· • «4 ·· · • · · · · · · • ··· · · · • · «· · · · · ··· «· «· ··«

Příklad 2

N-((2-(Fenylmethvl)amino)-1.2.3,4-tetrahvdronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-3.4-dihydro-2(1 H)-naftalenon

Tato sloučenina byla připravena podle metody popsané v J.Med. Chem. (1989) 32, 2128.

(b) 7-Nitro-2-((fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahvdronaftalen

Do baňky byly vloženy 7-nitro-3,4-dihydro-2(1H)-naftalenon (1,50 g, 7,85mmol), benzylamin (4,30 ml, 39,3 mmol), octová kyselina (8,0 ml), molekulové síto 4 Á (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) a tato směs byla zchlazena na teplotu 0°C. Potom byl během 5 minut přidán po částech natriumkyanoborohydrid (0,99 g, 15,7 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Potom byla zalkalizována pomocí 2N NaOH a extrahována etherem (3 x 50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (3% methanol/methylenchlorid) za vzniku 7-nitro-2-((fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalenu (2,10 g, 95%); hmot. spektr. (M+H)⁺ = 283.

(c) 2-(7-Nitro-(1 ^.SA-tetrahydronaftyPj-N-ffenylmethyDtrifluoracetamid

K míchanému roztoku 7-nitro-2-((fenylmethyl)amino)-1,2,3,4tetrahydronaftalenu (2,10 g, 7,45 mmol) a triethylaminu (1,07 ml, 7,45 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (1,05ml, 7,45 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly potom promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) za vzniku 2-(7-nitro-(1,2,3,4tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu: (2,55 g, 90%); hmot. spektr. (M+H)⁺= 379.

·· • ·* · ·· • · · · · ·· · · · · • · ·· · · · · · ·♦ • · · · · · · · »· · · · ······ ···

4·· 99 99 999 99 99 (d) 2-(7-Amino-( 1,2,3,4-tetrahvdronaftvl))-N-(fenylmethvl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(7-nitro-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (2,55 g, 6,75 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10 %PD/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi= 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N(fenylmethyl)trifluor-acetamid, který byl podle TLC homogennmí a byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(e) N-((2-fenylmethvl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K roztoku 2-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (2,11 g, 6,07 mmol) v isopropanolu (10 ml) byl přidán S-methyl-2thiofenthiokarboximid-hydrojodid (1,72 g, 6,07 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hod. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny tak, že byla získána pevná látka, která po překrystalování (methylenchlorid/hexan) poskytla N((2-fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yf)-2-thiofenkarboximidamid jako bílou pevnou látku: (0,66 g, 30 %); b.t. 119-120 °C.

Příklad 3

N-((2-Amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-vl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 7-Nitro-2-amino-1,2,3.4-tetrahydronaftalenhvdrochlorid

Do baňky byly vloženy 7-nitro-1-tetralon (1,50 g, 7,85 mmol), octan amonný (6,05 ml, 78,5 mmol), octová kyselina (8,0 ml), molekulární síto 4 Á (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) a tato směs byla zchlazena na teplotu 0 °C. Po dobu 5 minut byl potom po částech přidáván natriumkyanoborohydrid (0,99 g, 15,7 mmol). Získaná směs byla potom míchána po dobu 1 hodiny,

zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Tato směs byla zalkalizována pomocí 2N NaOH a extrahována etherem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a po jejich zahuštění vznikl olejovitý produkt. Sloučenina byla izolována ve formě hydrochloridu: 7-nitro-2-amino-1,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochlorid: (1,00 g, 56%), b.t. >300°C.

(b) 2-(7-Nitro-(1,2,3,4-tetrahydronaftvl))-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 7-nitro-2-amino-1,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochloridu (1,00 g, 4,39 mmol) a triethylaminu (1,22 ml, 8,77 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (0,62 ml, 4,39 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20 ml). Spojené extrakty byly potom promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) za vzniku 2-(7-nitro-(1,2,3,4tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamidu: (0,78 g, 62%); hmot.spektr. (M+H)⁺= 289.

(c) 2-(7-Amino -(1,2,3,4-tetrahvdronaftyl))-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(7-nitro-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-Ntrifluoracetamidu (0,76 g, 2,21 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10 %Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi= 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-Ntrifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

• · · ·· · ·· • · · ···· · ···· ·· · · • · ··· · · · ·· • ·· ·· ·· ··· ♦· · · (d)_N-((2-Amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamiddihvdrobromid

K roztoku 2-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamidu (0,70 g, 2,71 mmol) v isopropanolu (10 ml) byl přidán S-methyl-2thiofenthiokarboximid-hydrojodid (0,77 g, 2,71 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hod. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylačetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatografovány oxidu (Z i č < 4c. (A— na křemenně (silica^- pozn. přchl. - vpředchozích příkladech bylo uvedeno použití silikagelu??)- (20% methanol/methylenchlorid), přičemž byl získán olejovitý produkt, který byl převeden na dihydrobromid: N-((2amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid: 0,37 g, 32%); rozkl. >210°c

Příklad 4

N-((1-Amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-vl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 7-Nitro-1-amino-1,2,3,4-tetrahydronaftalen

7-Nitro-1-amino-1,2,3,4-tetrahydronaftalen byl připraven stejně jako 7-Nitro2-amino-1,2,3,4-tetrahydronaftalen. Tato sloučenina byla izolována ve formě hydrochloridu: (0,30 g, 12%); b.t.>300°C.

(b) 1-(7-Nitro-(1,2,3,4-tetrahvdronaftvl))-N-trifluoracetamid

1-(7-Nitro-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid byl připraven stejně jako 2-(7-Nitro-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid : (0,35 g, 95%); hmot. spektr. (M+H)⁺ = 289.

(c) 1-(7-Amino -(1,2,3,4-tetrahydronaftvl))-N-trifluoracetamid

1-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid byl připraven stejně jako 2-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-trifluoracetamid a byl použit ihned v další reakci.

99 99 9 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 9 9 · · · ·

(d)_N-((1-Amino)-1_l2.3,4-tetrahvdronaft-7-vl)-2-thiofenkarboximidamiddioxalát

N-((1-amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát byl připraven stejně jako N-((2-amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamid-dihydrobromid až na to, že byl izolován jako sůl kyseliny šťavelové: (0,18 g, 33%); rozkl. >155°C.

Příklad 5

N-((2-Amino)-indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 5-Nitro-2-aminoindanhydrochlorid

Ke 2-aminoindanhydrochloridu (19,11 g, 0,112 mol) při teplotě 0 °C byla přidána kyselina sírová (60 ml) a potom dusičnan draselný (11,84 g, 0,117mol). Tato směs byla ponechána ohřát na laboratorní teplotu, po další 2 hodiny byla míchána a potom vlita na led/50 % NaOH (celkem 500 ml). Tato směs byla extrahována etherem (3x200 ml), spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt který byl převeden na hydrochlorid. Překrystalováním ze směsi isopropanol/methanol byl získán 5-nitro-2-aminoindanhydrochlorid: (14,58 g, 60 %); b.t. >300°C.

(b) 2-(5-Nitroindanyl)-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 5-nitro-2-aminoindanhydrochloridu (1,00 g, 5,89 mmol) a triethylaminu (0,82 ml, 5,89 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (0,83 ml, 5,89 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs vlita do vody a extrahována methylenchloridem (3 x 20ml). Spojené extrakty byly potom promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) za vzniku 2-(5-nitroindanyl)-N-trifluoracetamidu: (1,51 g, 93%); b.t. 153-154 °C.

(c) 2-(5-Aminoindanyl)-N-trifluoracetamid

K míchanému roztoku 2-(5-nitroindanyl)-N-trifluoracetamidu (0,58 g, 2,25 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10%Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi= 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, takže byl získán 2(5-Aminoindanyl)-N-trifluoracetamid, který byl podle TLC homogennmí a byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(d) N-((2-Amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát

K roztoku 2-(5-aminoindanyl)-N-trifluoracetamidu (0,52 g,2,25 mmol) v isopropanolu (6 ml) a DMF (0,5 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (0,64 g, 2,25 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zředěna methanolem (6 ml) a 2 N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50 °C po dobu 0,5 hodiny. Tato směs byla vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3 x 30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (20% methanol/methylenchlorid), aby se získala jmenovaná sloučenina jako volná báze. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((2amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát jako bílá pevná látka: (0,60 g, 50 %); b.t. rozkl. 70 °C.

Příklad 6

N-((2-)Methvl)(fenylmethvl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboximidamiddihydrobromid (a) 5-Nitro-2-(fenvlmethy0aminoindanhydrochlorid

K 5-nitro-2-aminoindanhydrochloridu (3,00 g, 14,00 mmol) v DMF (60 ml) byl přidán triethylamin (4,07 ml, 29,40 mmol) a potom benzylbromid (1,74 ml, 14,68 mmol). Tato směs byla při laboratorní teplotě míchána po dobu 1 hodiny, vlita do vody (200 ml) a extrahována ethylacetátem (3x50 ml).

• ·

Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem horečnatým, zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu a zahuštěny na sirup. Látka uvedená v podtitulku byla získána jako hydrochlorid: (2,29 g, 54%); b. t. rozkl. 266°C.

(b) 5-Nitro-2-(methvl)(fenvlmethvl)aminoindanhydrochlorid

K 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (2,29 g, 7,52 mmol) v DMF byl přidán uhličitan draselný (2,60 g, 18,80 mmol) a potom methyljodid (0,47 ml, 7,52 mmol). Tato směs byla ohřátá na laboratorní teplotu, míchána po dobu 16 hodin, vlita do vody (400 ml) a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu a zahuštěny na sirup. Látka uvedená v titulku byla získána jako hydrochlorid: (1,08 g, 45%); b.t. rozkl. 280 °C.

(c) 5-Amino-2-(methvl)(fenvlmethvl)aminoindandihydrochlorid

K 5-nitro-2-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (1,08 g, 3,39 mmol) v 85%ní kyselině octové ve vodě byl přidán práškovitý zinek. (3,0 g). Tato směs byla míchána po dobu 1 minuty, zfiltrována přes celit a zahuštěna. Získaný koncentrát byl zneutralizován 2N NaOH a extrahován ethylacetátem (3x50ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a odpařeny na sirup. K získanému olejovitému produktu byl přidán IPA/HCI, rekační směs byla zahuštěna a použita v následujícím reakčním kroku.

(d) N-((2-)Methyl)(fenvlmethvl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboximidamiddihydrobromid

K 5-amino-2-(methyl)(fenylmethyl)aminoindandihydrochloridu v DMF (10 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid 0,98 g, 3,45 mmol) a pyridin (0,27 ml, 3,29 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, vlita do vody s 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a • ·

chromatografovány na silikagelu (10% methanol/methylenchlorid), aby se získala jmenovaná sloučenina ve formě volné báze. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((2-)Methyl)(fenylmethyl)amino)indan-5yl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrobromid jako bílá pevná látka: (0,43g, 25%); b.t. 196-200 °C.

Příklad 7

N-((1-amino)indan-6-vl)-2-thiofenkarboximidamid-dihvdrochlorid (a) 6-Nitro-1 -aminoindanhydrochlorid

1-Aminoindan (10,0 g, 75,08 mmol) byl přidán ke koncentrované kyselině sírové (40 ml) při teplotě 0°C. Tato směs byla nechána ohřát na laboratorní teplotu, aby se napomohlo rozpuštění, a potom byla zchlazena na 0°C. Pak byl přidán po částech dusičnan draselný (7,60 g, 75,08 mmol) a směs byla míchána při laboratorní teplotě po dobu 1 hodiny, pak byla nalita na led s 50% NaOH. Získaný vodný roztok byl extrahován chloroformen (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, odbarveny aktivním uhlím, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HCI se získala jmenovaná sloučenina: (6,90 g, 43%); b.t. : rozkl. 280 °C.

(b) 6-Amino-1 -aminoindanhydrochlorid

K roztoku 6-nitro-1-aminoindanhydrochloridu (1,00 g, 4,66 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna a byl získán 6-amino-1aminoindanhydrochlorid, který byl podle TLC homogenní, a který byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(c) N-((1-amino)indan-6-vl)-2-thiofenkarboximidamid-dihydrochlorid

K 6-amino-1-aminoindanhydrochloridu (0,74 g, 4,01 mmol) v DMFA/IPA (4ml, 1:1) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximid-hydrojodid (1,26 g, • ·

« · ··

4,41 mmol). Tato směs byla zahřívána na teplotu 50 °C, míchána po dobu 16 hodin, vlita do vody s 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((1-amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamiddihydrochlorid jako bílá pevná látka: (0,79 g, 60%); b.t.: rozkl.>200°C.

Příklad 8

N-((1-(fenylmethvl)amino)indan-6-vl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát (a) 6-Nitro-1 -(frenvlmethyl)aminoindanhydrochlorid

K 6-nitro-1-aminoindanhydrochloridu (1,90 g, 8,85 mmol) v DMF (30 ml) byl přidán triethylamin (2,50 ml, 18,06 mmol) a potom benzylbromid (1,07 ml, 9,03 mmol). Tato směs byla ohřátá na laboratorní teplotu, míchána po dobu 3 hodin, vlita do vody (100 ml) a extrahována ethylacetátem (3x70 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu a zahuštěny na olej. Jmenovaná sloučenina byla izolována ve formě hydrochloridu: (1,34 g, 50%); b.t. 234235°C.

(b) 6-Amino -1-(fenvlmethyl)aminoindanhvdrochlorid

K 6-nitro-1-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (1,34 g, 4,40 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna a byl získán 6-amino-1 -(fenylmethyl)aminoindanhydrochlorid, který byl podle TLC homogenní, a který byl použit ihned v následujícím reakčním kroku.

(c) N-((1-(fenylmethvl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát

K 6-amino-1-(fenylmethyl)aminoindanhydrochloridu (1,21 g, 4,40 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (1,38 g, 4,84 mmol). Tato směs byla zahřívána na teplotu 50 °C, míchána po dobu 16 hodin, vlita do vody s 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x50 ml).

• ·

Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/šťavelové kyseliny byl získán N-((1-(fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid-dioxalát jako bílá pevná látka: (1,06 g, 46%); b.t.: rozkl.>120°C.

Příklad 9

N-((2-((3-Chlorfenvl)methyl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboxamidin (a) 2-((3-Chlorfenyl)karbonyl)amino-6-nitroindan

K 2-amino-6.nitroindanhydrochloridu (1,5 g, 7,0 mmol) v methylenchloridu (50 ml) při teplotě 0°C byl přidán triethylamin (2,1 ml, 15,0 mmol) a potom 3-chlorbenzoylchlorid (1,0 ml, 7,5 mmol). Tato směs byla ihned vlita do vody a vrstvy byly odděleny. Vodná vrstva byla extrahována methylenchloridem (2x20 ml) a spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt, který byl podle TLC homogenní a který byl použit ihned v dalším reakčním kroku: Hmot.spektr. (M+H)⁺ = 317.

(b) 2-((3-Chlorfenyl)methvl)amino-6-nitroindan

K 2-((3-chlorfenyl)karbonyl)amino-6-nitroindanu (2,2 g, 7,0 mmol) vTHF (75ml) byl přidán po kapkách BH₃.THF (1,0 M, 35 ml, 35 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 12 hodin, zchlazena na teplotu 0°C, byla přidána 4N HCI (60 ml) a směs byla zahřívána ještě 1 hodinu pod zpětných chladičem. Získaný roztok byl odpařen na olejovitý produkt, byl zalkalizován 50% NaOH a extrahován methylenchloridem (3x20ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olej. Působením IPA/HCI byl získán 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-nitroindan: (2,1 g, 88% ve dvou krocích); b.t. 234-237°C.

• ·

(c) 2-((3-ChlorfenvDmethvl)amino-6-aminoindan

K2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-nitroindanhydrochloridu (2,1 g, 6,13 mmol) v 85 % AcOH/H₂O (40 ml) byl přidán kovový zinek (1,6 g, 24,5 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 5 minut, zfiltrována přes celit a zahuštěna na olej. Tento olej byl vlit do zalkalizované vody a extrahován chloroformem (3x20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olej. Působením IPA/HCI byl získán 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-aminoindan: (1,5 g, 70 %); b.t. vyšší než 270°C.

(d) N-((2-((3-Chlorfenvl)methvl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboxamidin

Směs 2-((3-chlorfenyl)methyl)amino-6-aminoindandihydrochloridu (1,5 g, 4,2 mmol), S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (1,3 g, 4,6 mmol) a pyridinu (0,34 ml, 4,2 mmol) v DMF (10 ml) byla míchána po dobu 24 hodin. Potom byla tato směs vlita do vody, zalkalizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a chromatografovány na silikagelu (12% methanol/methylenchlorid) a získal se bezbarvý olej. Působením IPA/HCI byl získán N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin: 0,75 g, 40%); b.t. 297-299.

Příklad 10

Podle postupu uvedeného v Příkladu 9 byly připraveny následující sloučeniny:

(a) N-((2-((2-Methylfenyl)methvl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboxamidin:

b.t.183°C (b) N-((2-((3-Methylfenyl)methvl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin:

b.t.195°C (c) N-((2-((4-Methylfenvl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin:

b.t.182°C • · · · · · · · ·· · ·· ·· · ·· • ·· (d) N-((2-((Ethyl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboxamidin: b.t.236-238°C (e) N-((2-(((4-fenyl)fenyl)methvl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboxamidin:

b.t.182°C (f) N-((2-(((4-Hexyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboxannidin:

b.t.125°C.

(g) N-((2-((3-Bromfenvl)methvl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin:

b.t.182°C.

Příklad 11

N-((2-((3-Chlorfenvl)methvl)amino)-1,2.3.4-tetrahydronaft-7-vl-2thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-2-(((3-chlorfenyl)methvl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalen

Směs 7-nitro-3,4-dihydro-2(1H)-naftalenonu (1,50 g, 7,85 mmol), 3-chlorbenzylaminu (4,70 ml, 39,3 mmol), octové kyseliny (6,0 ml), molekulového síta 4 Á (20 ml), THF (15 ml) a MeOH (15 ml) byla vložena do baňky a zchlazena na teplotu 0°C. Ktéto směsi byl po dobu 5 minut přidáván po částech natriumkyanoborohydrid (0,99 g, 15,7 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 14 hodin, zfiltrována přes celit a zahuštěna na sirup. Potom byla zalkalizována 2N NaOH a extrahována etherem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatografovány na siíikagelu (3% methanol/methylenchlorid), aby se získal bezbarvý olej. Působením IPA/HCI na tento olej byl získán

7-nitro-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4tetrahydronaftalenhydrochlorid: (1,34 g, 50%); hmot.spektr. (M+H)⁺ = 317.

(b) 7-Amino -2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalen

K7-nitro-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochloridu (1,34 g, 3,80 mmol) v 85% AcOH/H₂O (75 ml) byl přidán kovový zinek (2,48 g, 38,0 mmol). Směs byla míchána po dobu 5 minut, zfiltrována přes celit a odpařena na olej. Získaný olej byl vlit do zalkalizované vody a

byl extrahován chloroformem (3x20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HCI byl získán 7-amino-2-(((3chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalen (1,4 g, 99%); hmot. spektr. (M+H)⁺ = 288.

(c) N-((2-((3-Chlorfenvl)methvl)amino)-1,2,3.4-tetrahydronaft-7-vl-2-thiofenkarboximidamid

Směs 7-amino-2-(((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalendihydrochloridu (1,32 g, 3,70 mmol), S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (1,3 g, 4,6 mmol) a pyridinu (0,30 ml, 3,7 mmol) v DMF (15 ml) byla míchána po dobu 24 hodin. Potom byla tato směs vlita do vody, zalkalizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/šťavelová kyselina byl získán N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl-2thiofen-karboximidamid-dioxalát: (0,71 g, 33%); rozkl. nad 100°C.

Příklad 12

N-((2-(fenvlmethvl)methvl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-vl--2--thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-2-((fenvlmethyl)methvl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalen K míchanému roztoku 7-nitro-2-((fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalenu (1,5 g, 5,4 mmol) v DMF (30 ml) byl přidán uhličitan draselný (1,5g, 10,8 mmol) a methyljodid (0,36 ml, 5,8 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 24 hodin, vlita do vody a extrahována ethylacetátem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HCI byl získán 7-nitro-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochlorid: (0,89 g, 50%); hmot.spektr. (M+H)⁺ = 297.

(b) 7-Amino-2-((fenvlmethvl)methvl)amino)-1.2,3.4-tetrahydronaftalen

K 7-nitro-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalenhydrochloridu (0,89 g, 2,7 mmol) v 85% AcOH/H₂O (75 ml) byl přidán kovový zinek. (3,5 g, 54,0 mmol). Směs byla míchána po dobu 5 minut, zfiltrována přes celit a odpařena na olejovitý produkt. Tento olejovitý produkt byl vlit do zalkalizované vody a extrahován chloroformem (3x20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HCI byl získán 7-amino-2((fenylmethyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalen: (0,81 g, 88 %; hmot.spektr. (M+H)⁺ = 267.

(c) N-((2-(Fenvlmethvl)methvl)amino)-1,2.3_l4-tetrahvdronaft-7-yl-2-thiofenkarboximidamid

Směs 7-amino-2-((fenylmethyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalendihydrochloridu (0,81 g, 2,4 mmol), S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (0,74 g, 2,6 mmol) a pyridinu (0,19 ml, 2,4 mmol) v DMF (15 ml) byla míchána po dobu 24 hodin. Potom byla tato směs vlita do vody, zalkalizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x50 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatografovány na silikagelu (15% MeOH/methylenchlorid). Zahuštěním frakcí se získala pevná látka která po překrystalizování ze směsi ethylacetát/hexan poskytla N-((2-(fenylmethyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl-2-thiofenkarboximidamid-dihydrochlorid: (0,14 g, 16%); b.t. 176-178°C.

• · • ·

Příklad 13

N-((1-(Fenvlmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-vl)-2-thiofenkarboximidamid (a) 7-Nitro-1-((fenylmethyl)amino)-1,2,3.4-tetrahydronaftalen

7-Nitro-1-tetralon (2,0 g, 10,5 mmol), benzylamin (1,2 ml, 10,5 mmol) a titanisopropoxid (3,9 ml, 13,1 mmol) byly smíseny a míchány po dobu 1 hodiny. Tato směs byla potom zředěna absolutním ethanolem (12 ml), byl přidán natriumkyanoborohydrid (0,44 g, 7,0 mmol) a byla míchána po dobu 20 hodin. Pevný podíl byl odfiltrován a promyt ethanolem. Ethanolický podíl byl zkoncentrován a zbývající olejovitý produkt byl použit ihned v další reakci: hmot.spektr. (M+H)⁺ = 283.

(b) 1 -(7-Nitro-( 1.2,3,4-tetrahvdronaftvl))-N-(fenvlmethvl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 7-nitro-1-((fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaftalenu (2,96 g, 10,50 mmol) a diethylaminu (1,46 ml, 10,50 mmol) v methylenchloridu (50 ml) byl přidán po kapkách trifluoracetanhydrid (1,46 ml, 10,50 mmol). Po jednominutovém míchání byla směs nalita do vody a extrahována methylenchloridem (3x20 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým a zfiltrovány přes krátkou vrstvu silikagelu (20% ethylacetát/hexan) a byl získán 1-(7-nitro-(1,2,3,4tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamid: (1,90 g, 48%, dva kroky); hmot.spektr. (M+H)⁺ = 379.

(c) 1-(7-Amino-(1,2.3.4-tetrahvdronaftvl))-N-(fenvlmethyl)trifluoracetamid

K míchanému roztoku 1-(7-nitro-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (1,91 g, 5,05 mmol) v THF/MeOH (100 ml, 1:1) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna, přičemž byl získán 1-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N(fenylmethyl)trifluoracetamid, který byl podle TLC homogenní a který byl použit ihned v dalším reakčním kroku.

·· · · (d)_N-((1-(Fenylmethyl)amino)-1.2,3,4-tetrahvdronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K roztoku 1-(7-amino-(1,2,3,4-tetrahydronaftyl))-N-(fenylmethyl)trifluoracetamidu (1,76 g, 5,05 mmol) v isopropanolu (10 ml) byl přidán S-methyl-2thiofenthiokarboximidhydrojodid (1,44 g, 5,05 mmol). Vzniklá směs byla míchána po dobu 14 hodin, potom byla zředěna methanolem (6 ml) a 2N NaOH (6 ml) a zahřívána na teplotu 50°C po dobu 0,5 hodiny. Potom byla tato směs nalita do vody a extrahována ethylacetátem (3x30 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Působením IPA/HBr byl získán N-((2(fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamiddihydrobromid ve formě bílé pevné látky: (0,53 g, 20%); b.t. 260-262°C.

Příklad 14

N-((1 -(Fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) 6-Acetamido-(1 -((fenyl)methyl)amino)indan

6-Acetamido-1-indanon (5,0 g, 27,6 mmol), benzylamin (3,1 ml, 27,9 mmol) a titanisopropoxid (10,2 ml, 34,5 mmol) byly smíchány a míchány po dobu 1 hodiny. Získaná směs byla zředěna absolutním ethanolem (30 ml), byl k ní přidán natriumkyanoborohydrid (1,2 g, 19,3 mmol) a byla míchána po dobu 20 hodin. Pevný podíl byl odfiltrován a promyt ethanolem. Ethanolický podíl byl zkoncentrován a zbývající olej byl rozpuštěn v ethylacetátu a extrahován 1N HCI (3x50 ml). Vodná vrstva byla zneutralizována 2N NaOH a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a odpařeny, přičemž byl získán olejovitý produkt, který byl použit bez čištění v dalším reakčním kroku.

(b) 6-Amino-(1 -((fenyl)methvl)amino)indan

6-Acetamido-(1-((fenyl)methyl)amino)indan byl vařen pod zpětným chladičem se 4N HCI (50 ml) po dobu 20 minut, potom byl zchlazen a extrahován ethylacetátem (3x50 ml). Vodná vrstva byla zneutralizována 2N NaOH a • · • · · ·<*·· ····

extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Tento olej byl rozpuštěn v I PA a po reakci s IPA/HCI poskytl dihydrochlorid: (2,0 g, 24% při dvou krocích); b.t.: rozkl. při tepl. nad 250°C.

(c) N-((1 -(Fenylmethyl)amino)indan-5-vl)-2-thiofenkarboximidamid K 6-amino-(1-((fenyl)methyl)amino)indan-dihydrochloridu (2,0 g, 6,4 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (2,2 g, 7,7 mmol) a pyridin (0,57 ml, 7,1 mmol). Získaná směs byla míchána při teplotě 50°C po dobu 20 hodin, potom byla nalita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány, zahuštěny a chromatografovány na silikagelu (6% methanol/methylenchlorid). Získané extrakty byly zkoncentrovány na olejovitý produkt který byl potom rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HCI a byl přidán ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem: (1,1 g, 40%); b.t.: rozkl. nad 180°C.

Příklad 15

Následující sloučenina byla připravena podle metody uvedené v Příkladu 14: N-((1-(Fenvlmethvl)amino)-1.2,3,4-tetrahvdronaft-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid: b.t.: rozkl. nad 200°C.

Příklad 16

N-((2-(Fenylmethvl)amino)-1,2.3.4-tetrahvdronaft-7-yl)-2furankarboximidamid (a) 2-((Fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralin

Ke 2-amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 14,5 mmol) v THF (50 ml) a 10% roztoku uhličitanu draselného (100 ml) byl přidán benzoylchlorid (1,7 ml, 15,3 mmol). Po přidání celého množství byla reakční směs zředěna vodou na objem 250 ml. Vysrážené pevné podíly byly odděleny filtrací, promyty vodou a vysušeny ve vakuu: (4,2 g, 98%), b.t. 194-198°C.

··

(b) 2-((Fenyl)methvl)amino-7-nitrotetralinhvdrochlorid

Ke 2-((fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralinu (4,2 g, 14,1 mmol) v bezvodém THF (100 ml) byl přidán boran-THF (49,3 ml, 1M THF, 49,3 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin, zchlazena na teplotu 0°C a reakce byla zastavena přidáním 4N HCI po kapkách. Tato směs byla potom opět zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny, zahuštěna ve vakuu a pevný podíl byl odfiltrován (promyt vodou) a vysušen ve vakuu: (3,5 g, 78%), b.t. nad 300°C.

fc) 2-((Fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhvdrochlorid

K míchanému roztoku 2-((fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinu (2,0 g, 6,3 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato reakční směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna na olejovitý produkt který byl podle TLC homogenní a byl použit ihned v dalším reakčním kroku.

(d)_N-((2-(Fenvlmethvl)amino)-1_l2,3,4-tetrahydronaft-7-vl)-2-furankarboximidamid

Ke 2-((fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochloridu (1,8 g, 6,3 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-furanthiokarboximidhydrojodid (2,0 g, 7,5 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 2 hodin při teplotě 45°C, pak byla vlita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Získaný olej byl rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HCI a ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem: (2,2 g, 84%), b.t.: rozkl. nad 195°C.

Příprava chirálních meziproduktů pro Příklady 17 a 18

Štěpení 2-amino-7-nitrotetralinu

2-Amino-7-nitrotetralin (30 g, 156 mmol) rozpuštěný v 200 ml acetonu byl přidán k dibenzoyl-D-vinné kyselině (58,7 g, 164 mmol) rovněž rozpuštěné ve 200 ml acetonu. Získaná hustá pasta byla zfiltrována a promyta

acetonem. Tato pasta byla vařena pod zpětným chladičem se 3 I směsi voda/ethanol/acetonitril (1:1:1) a potom byla za horka zfiltrována. Pevný podíl získaný filtrací byl překrystalizován z uvedené směsi rozpouštědel (3x): bylo získáno (5,25 g, 6%) jednoho isomeru, jak bylo prokázáno chirální kapilární zónovou elektroforézou, b.t. 240-242°C.

Podobně bylo možno použít dibenzoyl-L-vinnou kyselinu pro získání opačného enantiomeru s použitím téhož systému rozpouštědel který byl popsán dříve: bylo získáno (5,3 g, 6%) jednoho isomeru, jak bylo prokázáno chirální kapilární zónovou elektroforézou, b.t. 240-242°C.

Příklad 17 (+)-N-((2-(Fenylmethvl)amino)-1,2,3,4-tetrahvdronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) (+)-2-((Fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralin

Ke 2-amino-7-nitrotetralinu (1,8 g, 9,39 mmol, získanému přes dibenzoyl-Dvinnou kyselin) v THF (50 ml) a 10% roztoku uhličitanu draselného (100 ml) byl přidán benzoylchlorid (1,2 ml, 10,1 mmol). Po přidání celého množství byla reakční směs zředěna vodou na objem 250 ml. Vysrážené pevné podíly byly odděleny filtrací, promyty vodou a vysušeny ve vakuu·. (2,8 g, 100%), b.t. 208-209°C, [a]_D +21,9° (c0,33 DMSO).

(b) (+)-2-((Fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinhydrochlorid

Ke (+)-2-((fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 9,4 mmol) v bezvodém THF (100 ml) byl přidán boran-THF (32,8 ml, 1M THF, 32,8 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin, zchlazena na teplotu 0°C a reakce byla zastavena přidáním 4N HCI po kapkách. Tato směs byla potom opět zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny, odpařena ve vakuu a pevný podíl byl odfiltrován (promyt vodou) a vysušen ve vakuu. (2,8 g, 94%), b.t. nad 300°C, [a]_D +51,0° (c 0,33 DMSO).

« · • ·· ·· · · · (c) (+)-2-((Fenvl)methvl)amino-7-aminotetralinhydrochlorid

K míchanému roztoku (+)-2-((fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 8,7 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato reakční směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna na pevný sklovitý produkt který byl podle TLC homogenní; [ci]d +73,3° (c 0,87 DMSO).

(d) (+)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-vl)-2-thiofenkarboximidamid

K (+)-2-((fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochloridu (2,5 g, 8,7 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (3,0 g, 10,4 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 4 hodin při teplotě 45°C, pak byla vlita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Získaný olej byl rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HCI a ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem. Po jednom překrystalování ze směsi IPA/MeOH/Et₂O byla získána bílá pevná látka: (2,5 g, 66%), b.t.: rozkl. nad 260°C, [a]_D +44,5° (c 0,62 DMSO).

Příklad 18 (-)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-1.2.3.4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid (a) (-)-2-((Fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralin

Ke 2-amino-7-nitrotetralinu (1,8 g, 9,39 mmol, získanému přes dibenzoyl-Lvinnou kyselinu) v THF (50 ml) a 10% roztoku uhličitanu draselného (100 ml) byl přidán benzoylchlorid (1,2 ml, 10,1 mmol). Po přidání celého množství byla reakční směs zředěna vodou na objem 250 ml. Vysrážené pevné podíly byly odděleny filtrací, promyty vodou a vysušeny ve vakuu'. (2,8 g, 100%), b.t. 208-209°C, [a]_D-24,0° (c0,87 DMSO).

• ·· • · · • · · · • · · ·· · · · ·· • · • · · • · · • · · • · · *« (b) (-)-2-((FenvOmethyl)amino-7-nitrotetralinhydrochlorid

Ke (-)-2-((fenyl)karbonyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 9,4 mmol) v bezvodém THF (100 ml) byl přidán boran-THF (32,8 ml, 1M THF, 32,8 mmol). Tato směs byla zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin, zchlazena na teplotu 0°C a reakce byla zastavena přidáním 4N HCl po kapkách. Tato směs byla potom opět zahřívána pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny, odpařena ve vakuu a pevný podíl byl odfiltrován (promyt vodou) a vysušen ve vakuu: (2,8 g, 94%), b.t. nad 300°C, [o|d -50,4° (c 0,39 DMSO).

(c) (-)-2-((Fenvl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochlorid

K míchanému roztoku (-)-2-((fenyl)methyl)amino-7-nitrotetralinu (2,8 g, 8,7 mmol) v MeOH (100 ml) bylo přidáno katalytické množství 10% Pd/C. Tato reakční směs byla hydrogenována při tlaku 50 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 1 hodiny, zfiltrována přes celit a zahuštěna na pevný sklovitý produkt který byl podle TLC homogenní; [a]_D +74,6° (c 0,80 DMSO).

(d)_(-)-N-((2-(Fenylmethyl)amino)-1_l2,3_l4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid

K (-)-2-((fenyl)methyl)amino-7-aminotetralinhydrochloridu (2,5 g, 8,7 mmol) v DMF (20 ml) byl přidán S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodid (3,0 g, 10,4 mmol). Tato směs byla míchána po dobu 4 hodin při teplotě 45°C, pak byla vlita do zalkalizované vody a extrahována ethylacetátem (3x100 ml). Spojené extrakty byly promyty vodou, vysušeny síranem hořečnatým, zfiltrovány a zahuštěny na olejovitý produkt. Získaný olej byl rozpuštěn v methanolu, byl přidán IPA/HCI a ether. Pevné podíly byly odděleny filtrací a promyty etherem. Po jednom překrystalování ze směsi rozpouštědel IPA/MeOH/Et₂O byla získána bílá pevná látka: (2,7 g, 71%), b.t.: rozkl. nad 260°C, [a]_D -44,5° (c0,57 DMSO).

• ·· ·· * ·· ·· • · · · · · · » r · · • · · · ·· · · · · · ·· · · · · · · ·· · · · • · · ··· ··· « · · ·· * » «·· · 4 · ·

Příklad 19

N-(2.3,4,5-Tetrahydro-1H-3-benzazepin-7-vl)thiofen-2-karboximidamid (a) 2,3,4,5-Tetrahydro-1 H-3-benzazepin-7-amin-monohvdrochlorid

K roztoku 2,3,4,5-tetrahydro-7-nitro-1H-3-benzazepinhydrochloridu (1,68 g, 7,35 mmol) v ethanolu (100 ml) bylo přidáno 5% paladium na uhlíku (0,2 g), roztok byl vložen do Paarova hydrogenačního aparátu a byl připuštěn vodík o tlaku 45 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa). Po dosažení teoretické spotřeby vodíku (2 hod.) byl katalyzátior odfiltrován a promyt vodou (25 ml). Získaný filtrát byl odpařen. Potom byl přidán absolutní ethanol a reakční směs byla odpařena, aby se odpařila veškerá voda a vznikla pevná látka. Tato pevná látka byla rozpuštěna v horkém ethanolu (50 ml) a produkt byl vysrážen přídavkem etheru (75 ml). Pevný podíl byl oddělen a vysušen na vzduchu, přičemž byla získána téměř bílá pevná látka: (2,43 g, 94%), b.t. 288-291 °C.

(b) N-(2,3,4,5-Tetrahvdro-1H-3-benzazepin-7-vl)thiofen-2-karboximidamid

Suspenze 2,3,4,5-tetrahydro-1H-3-benzazepin-7-amin-monohydrochloridu (0,60 g, 3,0 mmol) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu 1,1 g, 3,8 mmol) v dimethylformamidu (2,0 ml) a isopropanolu (2,0 ml) byla míchána při laboratorní teplotě po dobu 20 hodin. Pevný podíl z této reakce byl oddělen a promyt isopropanolem (5 ml) a ethylacetátem (15 ml). Pevný podíl vysušený na vzduchu měl hmotnost 1,18 g a šlo o směsnou sůl. Tato pevná látka byla rozpuštěna ve vodě, byla zalkalizována a vytřepána do ethylacetátu. Získaný extrakt byl vysušen síranem hořečnatým a potom odpařen, přičemž byla získána volná báze ve formě žlutého pevného produktu. Tento produkt byl vyjmut do isopropanolu (30 ml) a k němu byl přidáván bromovodík v isopropanolu až do kyselé reakce roztoku. Produkt byl vysrážen přídavkem ethylacetátu (35 ml). Vysrážený produkt byl oddělen a vysušen, přičemž byl získán dihydrobromid produktu (0,70 g (54%)), b.t. 281-3°C.

• ·· · · ·· · » · • ··· · · • · · · · · • · · · · • ·· ·· ·· · · · · • · · ·· • · ··· · · • · · · ··· ·· ··

Příklad 20

N-(1,2,3,4-Tetrahydroisochinolin-7-vl)thiofen-2-karboximidamid (a) 1,2,3,4-Tetrahvdroisochinolin-7-amin-monohydrochlorid

Tato látka byla připravena podle metody uvedené v Příkladu 19, krok (a). Ze 7-nitro-1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-hydrochloridu (3,00 g, 14,0 mmol) a 5% paladia na uhlíku (0,3 g) v ethanolu (150 ml) byl izolován pevný produkt narůžovělé barvy (2,43 g(94%)), b.t. 232-4°C.

(b) N-(1,2,3,4-Tetrahvdroisochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid

Tato látka byla připravena podle metody uvedené v Příkladu 19, krok (b). Z

I, 2,3,4-tetrahydroisochinolin-7-amin-monohydrochloridu (0,46 g) a Smethyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (0,85 g) v isopropanolu (2,0 ml) a dimethylformamidu (2,0 ml) byla po zpracování reakční směsi získána látka uvedená v nadpisu ve formě volné báze (0,60 g (94%)). Tato látka byla převedena na bis-oxalát v roztoku methanol/ethylacetát, přičemž byl získán pevný produkt bělavé barvy (0,59 g(54%)), b.t. 199-200°C.

Příklad 21

N-(2-benzyl-1,2,3,4-tetrahvdroisochinolin-7-vl)thiofen-2-karboximidamid (a) 2-benzvl-7-nitro-1.2.3.4-tetrahydroisochinolin-monohvdrochlorid K roztoku 7-nitro-1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-monohydrochloridu (2,50 g,

II, 6 mmol) a uhličitanu draselného (2,0 g) v acetonitrilu (100 ml) byl přidán benzylbromid (2,22 g, 13,0 mmol) v acetonitrilu (10 ml). Tento roztok byl míchán přes noc a pevný podíl byl potom odfiltrován. Rozpouštědlo bylo oddestilováno ve vakuu a získaný pevný podíl byl extrahován směsí methylenchloridu a vody. Vysušená organická fáze (síran hořečnatý) byla odpařena a získaný olejovitý produkt byl vyjmut do ethanolu (50 ml). Tento roztok byl okyselen chlorovodíkovou kyselinou v ethanolu. Ke vzniklé sraženině bylo přidáno ještě 150 ml ethanolu a 50 ml etheru. Oddělený pevný podíl vysušený na vzduchu poskytl 2-benzyl-7-nitro-1,2,3,4tetrahydro-isochinolin-monohydrochlorid ve formě bělavé pevné látky (2,78g (79%)), b.t. 256-8°C (rozkl.).

(b) 2-benzyl-1,2,3.4-tetrahvdroisochinolin-7-aminhvdrochlorid

Tato sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v Příkladu 19, krok (a). Z 2-benzyl-7-nitro-1,2,3,4-tetrahydroisochinolinhydrochloridu (2,00g, 6,56 mmol) a 5% paladia na uhlíku (0,2 g) v ethanolu (100 ml) byl izolován produkt ve formě nažloutlé pevné látky (1,05 g(78%)), b.t. 257-9°C (rozkl.).

(c) N-(2-benzyl-1,2.3,4-tetrahydroisochinolin-7-vl)thiofen-2-karboximidamid

Tato sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v Příkladu 19, krok (b). Z 2-benzyl-1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-7-aminmonohydrochloridu (0,50 g, 1,8 mmol) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (0,67 g, 2,3 mmol) v isopropanolu (2,0 ml) a dimethylformamidu (2,0 ml) byla izolována látka uvedená v nadpisu ve formě žlutého pevného produktu. Tento produkt byl převeden na oxalát v roztoku isopropanolu, m/e = 348 (M+H)⁺.

Příklad 22

N-(1,2,3,4-Tetrahydroisochinolin-5-vl)thiofen-2-karboximidamid-dioxalát

Tato sloučenina byla připravena podle metody uvedené v Příkladu 20, b.t. 75°C (rozkl.).

Příklad 23

N-(1,2,3,4-Tetrahydroisochinolin-6-vl)thiofen-2-karboximidamid (a) 1 ,2.3,4T~etrahvdrOisochinolin-6-amin-monohvdrochlorid

Roztok isochinolin-6-aminu [Manské, R.H.F. a spol., J.Am.Chem.Soc.,72, 4997 (1950)] (4,40 g, 30,5 mmol) a oxidu platičitého (300 mg) v roztoku octové kyseliny (85 ml) a 2,5 M chlorovodíkové kyseliny (30 ml) byl vložen do Paarova hydrogenačního aparátu a tento aparát byl natlakován vodíkem

na 45 psi (1 psi = 0,689.10⁴ Pa) po dobu 16 hodin. Rozpouštědlo bylo oddestilováno ve vakuu a vzniklá sůl byla rozdělena do směsi vodného uhličitanu draselného a 20% isopropanolu v methylenchloridu. Vysušená organická fáze (síran horečnatý) byla odpařena a vzniklý olejovitý produkt byl chromatografován na silikagelu, jako eluční činidlo byl použit 2% methanol v chloroformu. Byl získán produkt ve formě olejovité pevné látky (3,08g (93%)). Tento produkt (3,08 g, 20,8 mmol) byl vyjmut do 200 ml ethanolu a byl přidán 1 ekvivalent roztoku 0,1000 M chlorovodíkové kyseliny. Po odpaření rozpouštědla byl získán monohydrochlorid ve formě pevné látky, MS 149 (M+H).

(b) N-(1.2,3,4-Tetrahvdroisochinolin-6-yl)thiofen-2-karboximidamid Tato sloučenina byla připravena podle postupu uvedeného v Příkladu 19, krok (b). Z 1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-6-amin-monohydrochloridu (0,90 g, 4,9 mmol) a S-methyl-2-thiofenthiokarboximidhydrojodidu (1,80 g, 6,2 mmol) v isopropanolu (2,0 ml) a dimethylformamidu (2,0 ml) byla po zpracování reakční směsi a po chromatografií na silikagelu získána látka uvedená v nadpisu ve formě volné báze (0,74 g(57%)), b.t. 170-5°C.

Příklad 24

N-(lsochinolin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid (a) 7-Nitroisochinolin

Roztok 7-nitro-3,4-dihydroisochinolinu (3,00 g, 17,0 mmol) a 5% paladia na uhlíku (3,0 g) v dekalinu (75 ml) byl zahříván pod zpětným chladičem po dobu 3 hodin. Po zchlazení byl roztok zfiltrován a kataklyzátor byl promyt chloroformem (200 ml). Po oddestilování rozpouštědla ve vakuu byl získán 7-nitroisochinolin ve formě žlutohnědé pevné látky. MS 175 (M+H).

(b) lsochinolin-7-amin

7-Nitroisochinolin (1,62 g, 9,25 mmol) v ethanolu (150 ml) byl hydrogenován v Paarově hydrogenačním aparátu s katalyzátorem, kterým bylo 5%

paladium na uhlíku (0,2 g) po dobu 3 hodin při tlaku 50 psi(1 psi = 0,689.10⁴ Pa). Reakční směs byla potom zfiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno za sníženého tlaku. Překrystalizováním pevné látky v ethanolu (3 ml) byl získán isochinolin-7-amin (0,98 g) jako žlutohnědý pevný produkt. MS 145 (M+H), NMR (CDCIa) 9,02 (s, 1H), 8,29 (d, 1H), 7,63 (d, 1H), 7,47 (d, 1H), 7,13 (dd, H), 7,03 (d, 1H), 4,00 (široký, 2H).

(c) N-(lsochinolin-7-vl)thiofen-2-karboximidamid

Roztok isochinolin-7-aminu (0,96 g, 6,7 mmol) a S-methyl-2thiofenthiokarboximidu (2,42 g, 8,36 mmol) v isopropanolu (4 ml) a DMF (4ml) byl míchán po dobu 18 hodin. Tento roztok byl potom vlit do zředěného hydroxidu sodného a byl extrahován methylenchloridem. Získaný extrakt byl vysušen síranem hořečnatým a po odpaření rozpouštědla byl získán olejovitý produkt, který stáním ztuhl. Látka byla čištěna chromatografií na koloně naplněné silikagelem (5% methanol v chloroformu nasycený plynným amoniakem) a bylo získáno 1,31 g pevné látky. Tato látka byla překrystalizována z ethylacetátu (25 ml) a bylo získáno 1,05 g látky uvedené v nadpisu ve formě bělavého produktu. B.t. 177,5-178,5°C.

Claims (21)

1. Sloučenina f?8W50te#

D kde

D představuje pětičlenný heterocyklický aromatický kruh obsahující 1 až 4 heteroatomy vybrané z O, N nebo S, případně substituovaný na uhlíkovém atomu halogenem, trifluormethylovou skupinou, alkylem C1 až 6, nitro- nebo kyanoskupinou, a který je připojen ke zbývající části sloučeniny ferffisle I přes uhlíkový atom;

A představuje N(X) nebo CH(-CH₂)_m-NXY);

U představuje NH, O nebo CH₂;

V představuje (CH₂)_a;

W představuje (CH₂)_b;

a a b nezávisle na sobě představují celá čísla od 0 do 3, za předpokladu, že a + b je v rozmezí 1 až 3;

X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl C1 až 6, nebo skupinu -(CH₂)_nQ, nebo -NXY představuje piperidinyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroisochinolinyl;

Q představuje bifenyl nebo fenyl případně substituovaný jednou nebo několika skupinami vybranými ze skupin alkyl C1 až 6, alkoxyl C1 až 6, perfluoralkyl C1 až 6, halogen, nitro- nebo kyano-;

m představuje celé číslo 0 až 5;

n představuje celé číslo 0 až 6;

nebo řetěz U-V-A-W je definován jako výše avšak s tím, že může být nenasycený, nebo řetěz U-V-A-W může být představován řetězcem -NH-CH2-CH2-Osubstituovaným na uhlíkovém atomu skupinou -(CH₂)_m-NXY, přičemž m, X a Y jsou definovány způsobem uvedeným výše, a příslušné farmaceuticky přijatelné soli a enantiomery těchto sloučenin.

(povee μ

2. Sloučenina formule I, podle -Nároku 1, která má strukturu definovanou femrcilí IA:

-NH

NH kde

T představuje C3-5 nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)_m-NXY; -O(CH₂)₂-NH- substituovaný -(CH₂)_m-NXY; nebo -U-(CH₂)a -N(X)-(CH₂)b-;

X a Y nezávisle na sobě představují vodík, alkyl C1 až 6, nebo skupinu -(CH₂)nQ, nebo -NXY představuje piperidinyl, pyrrolidinyl, morfolinyl nebo tetrahydroisochinolinyl;

Q představuje fenyl případně substituovaný alkylem C1 až 6, alkoxylem C1 až 6, trifluormethylem, halogenem, nitro- nebo kyano-skupinou; a U, m, n, a, b a D jsou definovány výšeuvedeným způsobem, avšak stím, že jestliže T představuje -U-(CH₂)_a -N(X)-(CH₂)_b- a X představuje -(CH₂)nQ, představuje n celé číslo mezi 0 a 5, a příslušné farmaceuticky přijatelné soli a enantiomery těchto látek.

3. Sloučenina formule I podle Nároku 2, kde T představuje C3-5 nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec substituovaný -(CH₂)_m-NXY; nebo -O(CH₂)2-NH- substituovaný -(CH₂)_m-NXY; a X a Y nezávisle představují vodík, alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ.

• ···· ···· ··· ·· · · · · · • ··· · · · · · · · ·

VTút/řxž. (-/

4. Sloučenina fermule I podle Nároku 2 nebo Nároku 3, kde T představuje C3.5 nasycený nebo nenasycený alkylenový řetězec substituovaný

-(CH₂)_m-NXY.

5. Sloučenina formule I podle kteréhokoli Nároku 1 až 4, kde m představuje 0 nebo 1.

6. Sloučenina fermtrfe I podle Nároku 2, kde T představuje -U-(CH₂)_a N(X)-(CH₂)_b- a X představuje vodík, alkyl C1 až 6, nebo skupinu -(CH₂)_nQ.

Ια Ιλ.

7. Sloučenina podle Nároku 2 nebo Nároku 6, kde T představuje -U(CH₂)_a -N(X)-(CH₂)_b- a U představuje CH₂.

Ιλ

8. Sloučenina podle Nároku 2, 6 nebo 7 kde T představuje -U-(CH₂)_a N(X)-(CH₂)_b- a a+b jsou 1 nebo 2.

9. Sloučenina podle kteréhokoli z předcházejícíh nároků kde n představuje 0, 1 nebo 2 a X a/anebo Y představuje -(CH₂)_nQ.

10. Sloučenina podle kteréhokoli z předcházejícíh nároků kde X a/^ínebo Y představuje -(CH₂)„Q a Q představuje fenyl případně substituovaný alkylem C1 až 6 nebo halogenem.

11. Sloučenina fěfmtrfe-l podle kteréhokoli z předcházejícíh nároků kde D představuje pětičlenný heterocyklický kruh obsahující jeden heteroatom vybraný z O, N nebo S, případně substituovaný na uhlíkovém atomu halogenem.

\JlO(s-C£^

12. Sloučenina formule I podle Nároku 11 kde D představuje thienyl, pyrrolyl nebo furyl.

13. Sloučenina formule I podle Nároku 12 kde D představuje 2-thienyl.

14. Sloučenina formule I která je:

N-((2-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((2-(fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamid;

N-((2-amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((1-amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((2-amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

N-((2-(methyl)(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((1-amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((1-(fenylmethyl)amino)indan-6-yl)-2-thiofenkarboximidamid; N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboxamidin; N-((2-((2-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2 thiofenkarboxamidin; N-((2-((3-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2- thiofenkarboxamidin; N-((2-((4-methylfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2- thiofenkarboxamidin; N-((2-(ethyl)amino)indan-5-yl)-2- thiofenkarboxamidin; N-((2-(((4-fenyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2- thiofenkarboxamidin; N-((2-(((4-hexyl)fenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2- thiofenkarboxamidin; N-((2-((3-bromfenyl)methyl)amino)indan-5-yl)-2- thiofenkarboxamidin; N-((2-((3-chlorfenyl)methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamid;

N-((2-(fenylmethyl)(methyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamid;

N-((1 -(fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2thiofenkarboximidamid;

N-((1-(fenylmethyl)amino)indan-5-yl)-2-thiofenkarboximidamid;

• · • ·

N-((1 -(fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-6-yl)-2thiofenkarboximidamid;

N-((2-(fenylmethyl)amino)-1,2,3,4-tetrahydronaft-7-yl)-2furankarboximidamid;

N-(2,3,4,5-tetrahydro-1H-3-benzazepin-7-yl)thiofen-2-karboximidamid; N-(1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-7-yl) thiofen-2-karboximidamid; N-(2-benzyl-1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-7-yl) thiofen-2-karboximidamid; N-(1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-5-yl) thiofen-2-karboximidamid;

N-(1,2,3,4-tetrahydroisochinolin-6-yl) thiofen-2-karboximidamid; N-(isochinolin-7-yl) thiofen-2-karboximidamid;

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo enantiomery.

15. Sloučenina podle kteréhokoli z předchozích nároků pro použití jako farmaceutický preparát.

16. Farmaceutická směs (compesition) obsahující sloučeninu uvedenou v kterémkoli Nároku 1 až 14 spolu s farmaceuticky přijatelnou zřeďovací látkou nebo nosičem.

17. Použití sloučeniny podle kteréhokoli Nároku 1 až 14 pro výrobu léků pro léčbu nebo pro profylaxi chorob nebo stavů k nimž přispívá syntéza nebo nadměrná syntéza NO-^vRtázy-faitric oxide synthetasg).

18. Použití sloučeniny podle kteréhokoli Nároku 1 až 14 pro výrobu léků pro léčbu nebo pro profylaxi neurodegenerativních chorob, migrény nebo prevence a změny (reversal> tolerance na opiáty a diazepiny nebo pro « léčení drogových závislostí.

19. Způsob léčby nebo profylaxe chorob nebo stavů k nimž přispívá syntéza nebo nadměrná syntéza NO-syntázy, který zahrnuje podávání terapeuticky účinného množství látky formule I uvedené v kterémkoli Nároku 1 až 14 osobám, které trpí nebojsou náchylné ktěmto stavům.

• ·

20. Způsob léčby nebo profylaxe neurodegenerativních onemocnění nebo migrény nebo prevence a změny tolerance na opiáty a diazepiny nebo pro léčení drogových závislostí, který zahrnuje podávání terapeuticky účinného množství látky formule I uvedené v kterémkoli Nároku 1 až 14 osobám, které trpí těmito chorobami nebo stavy

21. Postup přípravy sloučeniny formule I, jak je uvedeno v Nároku 1, který zahrnuje:

(a) přípravu sloučeniny formule I reakcí odpovídající sloučeniny formule II kde U, V, A a W odpovídají symbolům definovaným v Nároku 1, se sloučeninou formule III

NH

III

D L kde D je definováno stejně jako v píároku 1 a L je odcházející skupina;

(b) přípravu sloučeniny fermule I reakcí odpovídající sloučeniny formule IV

V

A.

nh₂ ha

IV kde U,V, A a W jsou definovány stejně jako v Nároku 1 a HA je kyselina, se sloučeninou formule V • · · • · · · kde D je definováno stejně jako v Nároku 1;

(c) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje N(X) a X představuje alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)„Q reakcí odpovídající sloučeniny formule I v níž X představuje vodík se sloučeninou formule VI

R⁹ - L VI kde R⁹ představuje alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ a L je odcházející skupina;

(d) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a alespoň jeden symbol X nebo Y představuje alkyl C1 až 6 nebo skupinu -(CH₂)_nQ, reakcí odpovídající sloučeniny forffiGÍeTI? v níž jeden nebo oba symboly X a Y představují vodík, se sloučeninou formule VI;

(e) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukcí odpovídající sloučeniny formáte VII

XYNCOCCH^i-^{H C}

ÝII kde U,V, W, X, Y a D jsou definovány stejně jako v Nároku 1;

• · (f) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY) a jak X tak i Y představují vodík, redukcí odpovídající sloučeniny formule Vlil

O₂N-(CH₂)_m-

NH

VIII kde U, V, W, m a D jsou definovány stejné jako v Nároku 1;

(g) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY), X představuje vodík a m představuje celé číslo od 1 do 5, redukcí i odpovídající sloučeniny formule IX

N'

I

IlC, <u.

X)

-NH

NH

IX kde U,V, W, D a Y jsou definovány stejně jako v Nároku 1;

h) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY), symbol X nebo Y představuje vodík a druhý symbol představuje skupinu -(CH₂)_nQ v níž n představuje celé číslo od 1 do 6, redukcí odpovídající sloučeniny formule X

Q(CH₂)n- i CONH(CH₂)m— kde Q, m, U, V, W, a D jsou definovány stejně jako v Nároku 1;

• 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

4444 4 4

4 4 4 4 4 4

444 44 44 4 (i) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-(CH₂)_m-NXY), symbol X nebo Y představuje vodík a druhý symbol představuje skupinu -(CH₂)_nQ v níž n představuje celé číslo od 1 do 6, redukcí odpovídající sloučeniny formule XI

QjCH.jn-iCHN-CCHAnr-“

NH

XI kde Q, m, U, V, W, a D jsou definovány stejně jako v Nároku 1; nebo (j) přípravu sloučeniny formule I v níž A představuje CH(-NXY) a X představuje vodík, redukcí odpovídající sloučeniny formule XII kde U, V, W, D a Y jsou definovány stejně jako v Nároku 1;

a v případě potřeby nebo nutnosti převádění výsledné sloučeniny formule I nebo její jiné soli na její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo naopak.