CZ286909B6

CZ286909B6 - Electrochemical process, particularly electroplating of surface layer

Info

Publication number: CZ286909B6
Application number: CZ19951447A
Authority: CZ
Inventors: Karl Muell
Original assignee: Romabau Holding Ag
Priority date: 1993-10-07
Filing date: 1994-10-01
Publication date: 2000-08-16
Also published as: SI9420006A; SK86195A3; EP0722515A1; BR9405631A; CA2172613A1; FI103674B; DE59405190D1; JPH09503550A; GR3026689T3; WO1995009938A1; SI9420006B; FI952774A0; SK281999B6; FI952774A; FI103674B1; CN1115583A; JP3293828B2; PL309286A1; PL177073B1; EP0722515B1

Description

Způsob elektrochemického, zejména galvanického, nanášení povrchové vrstvy

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu elektrochemického, zejména galvanického, nanášení povrchové vrstvy na konstrukční díl stroje pomocí stejnosměrného proudu, přičemž nejméně během počátečního impulzu elektrického napětí a/nebo elektrického proudu na ploše, která se má opatřit vrstvou, se dosáhne tvoření zárodků vylučovaného materiálu, a přičemž se následně prostřednictvím nejméně jednoho dalšího impulzu dosáhne růstu zárodků vylučovaného materiálu usazováním dalšího vylučovaného materiálu.

Dosavadní stav techniky

Takových povrchových struktur se více nebo méně dobře dosáhne chemickými leptacími procesy v návaznosti na vytvoření vrstvy nebo mechanickým opracováním, jako například broušením nebo pískováním. Na takto vytvořenou strukturu se potom nanese vrstva tvrdého chrómu. Tyto různé, pro výrobu nutné pracovní operace jsou nákladné a vyžadují komplikovanou výrobní techniku. Náklady jsou pro výrobu struktur v podstatě určovány mechanickými nebo chemickými operacemi opracování.

V oblasti vytváření struktur kovových vrstev se také používají nákladné a jen velmi těžko zvladatelné způsoby disperzního odlučování, při kterých se dosáhne specifické povrchové struktury organickými nebo anorganickými cizími látkami, které se například zapracují do vrstvy chrómu a/nebo blokují růst vrstvy chrómu během odlučovacího procesu, takže vznikají drsné povrchy. Cizí látky jsou rozptýleny, v elektrolytu.

Německý patentový spis DE 33 07 748 se týká způsobu elektrochemického vytváření vrstvy, u kterého se pro tvoření zárodku používá impulzový proud. Jestliže se použije vhodná proudová hustota, tvoří vznikající zárodky dendritickou, tj. stromečkovitou strukturu povrchů. Pod pojmem proudová hustota se rozumí střední proudová hustota na povrchu katody.

Úkolem vynálezu je vytvořit zlepšený způsob elektrochemického nanášení strukturálních kovových vrstev, které není třeba mechanicky nebo chemicky dále opracovávat, a kterým jsou vyrobitelné mnohé strukturální kovové vrstvy, jakož i zařízení k provádění tohoto způsobu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje způsob elektrochemického, zejména galvanického, nanášení povrchové vrstvy na konstrukční díl stroje pomocí stejnosměrného proudu, přičemž nejméně během počátečního impulzu elektrického napětí a/nebo elektrického proudu na ploše, která se má opatřit vrstvou, se dosáhne tvoření zárodků vylučovaného materiálu, a přičemž se následně prostřednictvím nejméně jednoho dalšího impulzu dosáhne růstu zárodků vylučovaného materiálu, a přičemž se následně prostřednictvím nejméně jednoho dalšího impulzu dosáhne růstu zárodků vylučovaného materiálu usazováním dalšího vylučovaného materiálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že během fáze tvoření zárodků se provádí zvýšení elektrického napětí a/nebo proudu ve více stupních, doba mezi zvýšeními je mezi 0,1 a 30 sekundami, přičemž změny proudové hustoty se provádějí ve stupních od 1 až 6 mA/cm².

Podle výhodného provedení se stupně zvyšují vždy s předem určitelnou změnou proudové hustoty o 1 až 6 mA/cm² na stupeň z počáteční hodnoty na strukturální proudovou hustotu, přičemž doba mezi dvěma zvýšeními proudové hustoty je přibližně 0,1 až 30 sekund a proud do

-1 CZ 286909 B6 lázně přivádí v tolika stupních, dokud není dosaženo strukturální vrstvy, sestávající z usazeniny z jednotlivých nebo navzájem na sobě uložených přibližně kuličkovitých nebo stromečkovitých tělísek na povrchu a potom se přivádí ve fázi růstu zárodků během předem určitelné plynulé pracovní doby technologický proud s proudovou hustotou v oblasti od 80 % do 120 % strukturální proudové hustoty.

Strukturální vrstva se přímo galvanicky nanáší na příslušný předmět. Za tím účelem musí tento předmět mít elektricky vodivý povrch, který je zpravidla obroušen, aby poskytoval hladkou základnu pro strukturální vrstvu. Před procesem pro nanesení vrstvy se předmět podle obvyklých galvanotechnických pravidel očistí a odmastí. Ponoří se jako katoda do galvanické lázně, ve které se nachází také anoda. Vzdálenost mezi anodou a katodou se nejčastěji zvolí v rozsahu mezi 1 a 40 cm. Jako elektrolyt se výhodně používají chromové elektrolyty, zejména chromosírové směsi, chromokyselinové směsi nebo slitinové elektrolyty.

Mezi anodu a katodu se přivede technologický proud a tekoucí proud způsobí nanášení materiálu na předmět, který se má opatřit vrstvou a který je použit jako katoda. Vynález navrhuje, připojit pro tvoření zárodků kladné impulzy. Proces tvoření struktury sestává z fáze tvoření zárodku a z fáze růstu zárodku. Nejdříve se ve fázi tvoření zárodku zvyšuje technologické napětí a technologický proud ve více stupních, se vždy předem určenou změnou proudové hustoty od 1 až do 6 mA/cm² pro jeden stupeň, z výchozí hodnoty na strukturální proudovou hustotu. Počáteční hodnota je 0 mA/cm², může však být také vyšší, jestliže fáze tvoření zárodků následuje přímo za předcházející galvanickou technologickou fází. Doba mezi dvěma zvýšeními proudové hustoty je přibližně 0,1 až 30 sekund. Nejčastěji se používají odstupy stupňů přibližně 7 sekund. Každým proudovým skokem se tvoří nové zárodky. V opaku k impulzovému proudu vrstvy se technologický proud zde nevrací po každém kladném skoku opět zpět na nulu, nýbrž každým proudovým skokem se dále zvýší. Tím se mohou odlučovat zejména kulatější a rovnoměrnější zárodky (tělíska) na objekt, než je možné se známým způsobem impulzovým proudem. Proudové stupně se lázni přivádějí v takovém počtu, až se dosáhne usazeniny na povrchu předmětu, sestávající z jednotlivých nebo navzájem na sobě uložených kuličkovitých nebo dendritických, tj. stromečkovitých tělísek.

Je výhodné, dosáhnout s fází tvoření zárodků tloušťky strukturální vrstvy od 4 pm do 10 pm. Ktomu je zapotřebí zpravidla 10 až 240 proudových stupňů. Zejména dobrých výsledků se dosáhne s 50 až 60 stupni.

Po skončení posledního proudového stupně dosažená proudová hustota je strukturální proudová hustota. S dosažením této strukturální proudové hustoty je fáze tvoření zárodků, která představuje vlastní tvoření struktury, v podstatě uzavřena. Uspořádání vznikající struktury je závislé na mnoha parametrech, především na proudové hustotě struktury, na počtu, velikosti a časových rozestupech proudových stupňů, na teplotě lázně a na použitých elektrolytech. Změna proudové hustoty na jeden stupeň, stejně jako doba mezi dvěma zvýšeními proudové hustoty, se může během fáze tvoření zárodků měnit. Podle charakteru proudové hustoty mohou se vytvořit rozdílné povrchové struktury, které jsou hlavně vyznačeny rozdílnými hloubkami drsnosti. Ideální parametry výrobního způsobu mohou se jednoduše stanovit empiricky. Zpravidla lze říci, že při vyšší teplotě lázně a vyšším obsahu kyseliny v elektrolytu se také použije větší strukturální proudová hustota.

Tato strukturální proudová hustota činí dvoj - až trojnásobek proudové hustoty používané při normálním vytváření vrstvy stejnosměrným proudem. Při vytváření vrstvy stejnosměrným proudem se pracuje s proudovými hustotami v oblasti 15 až 60 mA/cm². Hodnota proudové hustoty je přitom závislá na elektrolytu a na teplotě lázně. Při vytváření strukturální vrstvy jsou možné proudové hustoty v oblasti od 30 do 180 mA/cm².

-2CZ 286909 B6

Potom následuje růstová fáze zárodků. Přitom se během určitelné skokové pracovní doby přivede technologický proud s proudovou hustotou v oblasti od 80 % až do 120 % strukturální proudové hustoty. Během plynulé pracovní doby teče přibližně rovnoměrný proud, což vede k růstu struktuiy, vytvořené na předmětu. Podle trvání plynulé pracovní doby může se tato strukturální vrstva více nebo méně razantně projevit. Růst uskutečňuje se přitom na nejvyšších bodech strukturální vrstvy rychleji, nežli na hlubokých bodech mezi tělísky, nanesenými ve fázi tvoření zárodků. Tím stane nejdříve další zvýšení drsnosti během růstové fáze zárodků. Skoková pracovní doba se nachází v oblasti od 1 do 600 sekund, výhodně činí přibližně 30 sekund.

Po uplynutí plynulé pracovní doby se technologický proud sníží na konečnou hodnotu, často na nulu. Tento pokles technologického proudu na konečnou hodnotu se může provésti skokově, je však také možný pokles plynulý. Také zde se dosáhnou se stupňovitou změnou technologického proudu dobré výsledky. Proudové stupně leží přitom výhodně v oblasti od -1 až do -8 mA/cm²pro stupeň a doba mezi dvěma proudovými stupni se výhodně zvolí v rozsahu od 0,1 až do 1 sekundy.

V předchozím textu byly popsány tři výrobní kroky: plynulé zvýšení technologického proudu v rozsahu strukturální proudové hustoty během plynulé pracovní doby (růstové fáze zárodků) a následující zmenšení technologického proudu na konečnou hodnotu. Tyto výrobní kroky přestavují výrobní cyklus struktury. Mohou se cyklicky opakovat. To je zejména tehdy výhodné, jestliže je požadovaná silnější strukturizace povrchu. Přitom odpovídá vždy konečná hodnota předcházejícího cyklu počáteční hodnotě následujícího cyklu. Počet opakování je závislý od požadované povrchové struktury a tloušťky vrstvy. Dobré výsledky byly dosaženy s dvojnásobným až dvacetinásobným opakováním. Konečné hodnoty jednotlivých cyklů mohou být rozdílně vysoké.

Je výhodné, jestliže se předmět, na kterém se má vytvořit vrstva, ponoří již nějakou dobu před započetím výrobního procesu, do lázně, výhodně na jednu minutu. Tato čekací doba slouží především k vyrovnání teplot, to znamená, že materiál předmětu bude mít přibližně teplotu elektrolytu.

Dobrých výsledků se dosáhne, jestliže se před nanášením strukturální vrstvy za podmínek, obvyklých při normálním chromování, nanese stejnosměrným proudem základní vrstva. Toho se dosáhne tím, že na začátku vytváření vrstvy se přivede základní impulz (napěťový případně proudový impulz). Přitom se použije proudová hustota od 15 do 60 mA/cm², což odpovídá proudovým hodnotám obvyklých při normálním chromování. Tento základní impulz má trvání přibližně 600 sekund. Aby se vyloučila změna koncentrace v důsledku předcházejícího opracování stejnosměrným proudem ve fázi mezní vrstvy před tvořením struktury, je výhodné, jestliže se po základním impulzu a před začátkem vytváření struktury zařadí bezproudová mezidoba přibližně 60 sekund.

Tento způsob se upotřebí v mnoha oblastech techniky pro konstrukční díly se speciálními konstrukčními vlastnostmi. Je známo vytváření povrchových vrstev na konstrukčních dílech prostřednictvím galvanických procesů. Často jsou kladeny určité požadavky na povrchovou strukturu obrobku, který se má opatřit povrchovou vrstvou. Například určitá depa mazacích látek musí mít válcové kluzné plochy pro ukládání mazacích prostředků. Lékařské a optické přístroje musí mít povrchy s nízkým stupněm odrazu. Určité odrazové stupně jsou také požadovány pro funkční a dekorativní používání v nábytkářském průmyslu a v průmyslu zdravotnických armatur.

V grafickém průmyslu se potřebují tiskací stroje s vlhkým třecím válcem se speciálním drsným povrchem. V tvářecí technice se mohou používat nástroje pochromované se strukturou, aby obrobek dostal strukturizovaný povrch. Například povrch plechu dostane strukturizovaný povrch při válcování pochromovanými válci se strukturou.

-3CZ 286909 B6

Zařízení k provádění popsaného způsobu sestává z galvanické lázně, obsahující elektrolytický roztok s kovovou koncentrací. Jako elektrolyt jsou výhodné chromové elektrolyty, zejména chromosírové směsi, chromokyselinové směsi, nebo slitinové elektrolyty. Jeden z výhodných elektrolytů má koncentraci od 180 až do 300 gramů oxidu chromového CrO₃ na litr. K tomu se mohou přidat ještě cizí přísady, jako např. kyselina sírová H₂SO₄ kyselina fluorovodíková H₂F₂, kyselina fluorokřemičitá H₂SiF₆ a jejich směsi. Výhodný elektrolyt obsahuje 1 až 3,5 gramu kyseliny sírové H₂SO₄ na litr. Galvanická lázeň se zpravidla ohřívá, teplota elektrolytu činí výhodně 30 až 35 °C.

Do roztoku elektrolytické lázně jsou ponořeny anoda a katoda, přičemž předmět, který se má opatřit vrstvou tvoří katodu nebo alespoň část katody. Při použití chromového elektrolytu se výhodně používá platina nebo slitina olova a cínu (PbSn7) jako materiál anody. Anoda a katoda jsou spojeny se zařízením pro dodávání technologického proudu. Technologický proud je zvyšovatelný ve více stupních se vždy předem určitelnou změnou proudové hustoty od 1 až do 6 mA/cm² pro stupeň od počáteční hodnoty na strukturální proudovou hustotu. Časové odstupy mezi dvěma proudovými zvýšeními jsou nastavitelné mezi 0,1 a 30 sekundami. Po dosažení strukturální proudové hustoty je pro předem určitelnou plynulou pracovní dobu připojitelný technologický proud s proudovou hustotou v rozsahu od 80% do 120% strukturální proudové hustoty. Aby se dosáhlo rovnoměrného vytvoření vrstvy, může býti zařízení vybaveno rotačním pohonem pro plynulé otáčení objektu. Vzdálenost mezi anodou a předmětem, který se má opatřit vrstvou, se zvolí v rozsahu od 1 do 40 cm, výhodně 25 cm.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude v dalším textu blíže vysvětlen na příkladech provedení, znázorněných na výkresech.

Na obr. 1 je schématické znázornění zařízení ke galvanickému nanášení strukturálních vrstev.

Na obr. 2 je grafické znázornění časového průběhu proudové hustoty při vytváření strukturální vrstvy.

Na obr. 3 je fotografické znázornění v měřítku 200 : 1 povrchové struktury předmětu, opatřené povrchovou vrstvou vytvořenou výrobním způsobem popsaným k obr. 2.

Na obr. 4 je fotografické znázornění v měřítku 500 : 1 povrchové struktury ukázané v obr. 3.

Na obr. 5 je grafické znázornění časového průběhu proudové hustoty při výrobě strukturální vrstvy.

Na obr. 6 je znázorněno grafické znázornění časového průběhu proudové hustoty při výrobě strukturální vrstvy.

Na obr. 7 je grafické znázornění časového průběhu proudové hustoty při výrobě strukturální vrstvy.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 ukazuje schématické znázornění zařízení ke galvanickému nanášení strukturálních vrstev. Nádrž naplněná elektrolytickou kapalinou 1 tvoří galvanickou lázeň. Do galvanické lázně je ponořen předmět 2, který se má opatřit vrstvou a anoda 3. Předmět, který se má opatřit vrstvou, tvoří katodu 2. Anoda 3 a katoda 2 jsou spojeny se řízeným elektrickým zdrojem 4 energie.

-4CZ 286909 B6

U zdroje 4 energie může se jednat o proudový nebo napěťový zdroj. Protože, pokud se týká elektrických vlivů, příp. proudové hustoty na katodě, jsou tyto vlivy směrodatné pro tvoření vrstvy, lze výrobní proces proudovým zdrojem přesněji kontrolovat. Použití napěťového zdroje má naproti tomu tu výhodu, že jsou menší náklady na elektrické obvodové prostředky. Pokud se jiné parametry, jako např. teplota lázně a koncentrace elektrolytu podstatně nezmění, lze výrobní proces také dobře kontrolovat napěťovým zdrojem.

Elektrický zdroj 4 energie je řízen programovatelnou řídicí jednotkou 5. Řídicí jednotkou 5 lze předem zadat libovolné průběhy napětí příp. proudu, které jsou potom automaticky přiváděny prostřednictvím zdroje 4 energie na elektrody.

Obr. 2 ukazuje grafické znázornění časového průběhu technologické proudové hustoty při výrobě strukturální vrstvy. Vodorovná osa v obr. 2 je časová osa, na svislé ose y je znázorněna proudová hustota. Přitom se jedná o příklad provedení s možným průběhem výroby, který bude přesněji popsán v následujícím textu. Obr. 3 a 4 ukazují fotografické znázornění strukturální vrstvy, vyrobené tímto způsobem.

Jako galvanická lázeň se použije elektrolyt chromosírové směsi s 200 gramy oxidu chromového CrO₃ a 2 gramy kyseliny sírové H2SO4 na litr směsi. U obrobku, který se má opatřit povrchovou vrstvou se jedná o rotačně symetrický konstrukční díl, vlhký třecí válec pro tiskařský průmysl. Aby se vytvořila vhodná výchozí plocha pro strukturální pochromování, nejprve se válec, sestávající z oceli, jemně obrousí s hloubkou drsnosti Rz < pm. Na to se podle podmínek obvyklých v galvanotechnice nanese 30 pm tlustá vrstva niklu a nato se nanese 10 pm tlustá vrstva chrómu bez trhlinek. Takto připravený obrobek se otáčí v galvanické lázni pro strukturální pochromování, aby se dosáhla co nejrovnoměmější vrstva. Obrobek tvoří katodu, jako anoda se použije platinovaný titan nebo PbSn7. Vzdálenost elektrod anoda-katoda se nastaví na 25 cm.

Během první výrobní fáze 7 zůstává technologický proud odpojen. Tato fáze slouží aklimatizaci obrobku na galvanickou lázeň. Přitom převezme obrobek teplotu od elektrolytu. Po přibližně jedné minutě se zapojí stejnosměrný proud mezi anodu a katodu. Tento proud zůstává zapojen během fáze 8, která trvá asi 600 sekund. Přitom se nanese na obrobek stejnosměrným proudem základní vrstva chrómu. Použitá proudová hustota je také obvyklá při normálních chromování, totiž 20 mA/cm². Po nanesení základní vrstvy stejnosměrným proudem následuje druhá fáze 9 bez proudu.

Potom začne vlastní výroba struktury. Během fází 10 a 11 se zvýší proudová hustota ve stupních na strukturální proudovou hustotu 14. Charakteristická data stupňů (výška proudových stupňů a časové vzdálenosti mezi dvěma proudovými kroky) se přitom během nárůstu mění. Během první fáze 10 se proud v 16 stupních zvýší na 40 mA/cm². To odpovídá změně proudové hustoty z 2,5 mA/cm² pro stupeň. Doba 28 mezi dvěma proudovými stupni činí 5 sekund. Potom se proudová hustota zvýší během fáze 11 v 62 dalších krocích na strukturální proudovou hustotu 100 mA/cm², doba mezi dvěma proudovými stupni činí 6 sekund (proudová hustota, tj. její průběh, znázorněný grafem v obr. 2, není v měřítku, totéž platí pro grafy, znázorněné v obr. 3 a 6.

Poté, co se dosáhlo strukturální proudové hustoty, se tato proudová hustota udržuje během nájezdové pracovní doby 12. Přitom tekoucí stejnosměrný proud vede k růstu strukturální vrstvy vytvářené ve fázích 10 a 11. Doba trvání plynulé pracovní doby činí 60 sekund. Potom proudová hustota opět stupňovitě klesne ve 22 krocích na konečnou hodnotu 0 mA/cm². Doba mezi dvěma proudovými kroky je přitom 4 sekundy.

Z technických důvodů a důvodu praktického použití se v případě vlhkého třecího válce v návaznosti na strukturální chromovou vrstvu, zhotovenou způsobem podle vynálezu, nanese ještě 4 až

-5CZ 286909 B6 μπι tlustá vrstva chrómu s mikroskopickými trhlinkami. Toto se provádí stejnosměrným proudem za podmínek obvyklých v galvanotechnice a nebude to zde blíže vysvětlováno.

Obr. 3 a 4 ukazují mikroskopické snímky strukturální vrstvy chrómu, která byla vytvořena způsobem popsaným k obr. 2. Strukturální vrstva sestává převážně z přibližně kuliČkovitých, jednotlivých a částečně také navzájem nad sebou ležících tělísek. Ukázaná strukturální vrstva má povrchovou drsnost Rz = 8 pm při nosném podílu 25 %. Pojem „nosný podíl“ je podle DIN 4762 také definován jako „materiálový podíl“.

Obr. 5 ukazuje časový průběh proudové hustoty dalšího způsobu pro vytvoření strukturální vrstvy. Výrobní fáze 7, 8 a 9 byly již probrány u provedení k obr. 2. V na to následující fázi 15 se proudová hustota zvýší ve 110 stejných krocích na strukturální proudovou hustotu 100mA/cm². Doba mezi dvěma proudovými kroky činí 4 sekundy. V návaznosti na to se po krátkém bezproudovém momentu výrobní cyklus, sestávající z fází 15,16 a 17 opět opakuje.

Obr. 6 ukazuje časový průběh proudové hustoty dalšího způsobu. Po čekací fázi 7 k aklimatizaci obrobku na galvanickou lázeň následuje impulz 18 stejnosměrného proudu, který svým způsobem odpovídá impulzu 8 stejnosměrného proudu v obr. 2. V návaznosti na to následuje přímo fáze 19 tvoření zárodku, ve které se proudová hustota stupňovitě zvýší na strukturální proudovou hustotu 24. Proudová hustota se potom během plynulé pracovní doby 20 udržuje na strukturální proudové hustotě a na to, během fáze 21, plynule poklesne na konečnou hodnotu 26. Po krátké čekací době 28 následuje znovu fáze 23 tvoření zárodků se stupňovitým zvyšováním proudové hustoty až na novou strukturální proudovou hustotu 25. Přitom je počáteční proudová hodnota fáze 23 tvoření zárodků rovna konečné hodnotě 26, na kterou poklesne proudová hustota na konci předcházejícího výrobního cyklu struktury. Proudová hustota se potom během plynulé pracovní doby 27 udržuje na strukturální proudové hustotě 25 a v napojení na to skokově poklesne na novou konečnou hodnotu 0 mA/cm².

Obr. 7 ukazuje časový průběh proudové hustoty další varianty výrobního způsobu. Výrobní fáze 8 až 9 byly již vysvětleny k obr. 2. Výrobní proud se potom během fáze 29 stupňovitě zvýší na strukturální proudovou hustotu 30. Potom se během plynulé pracovní doby 32 přivede výrobní proud s hodnotou proudové hustoty 80 % strukturální proudové hodnoty 30. Mezi tím leží bezproudá klidová doba 31. Po uplynutí plynulé pracovní doby 32 se výrobní proud během fáze 33 sníží na konečnou hodnotu. Tato konečná hodnota slouží jako počáteční hodnota pro druhý výrobní cyklus struktuiy, počínající stupňovitým nárůstem proudu ve fázi 35. Po dosažení nové strukturální proudové hustoty 36 se během plynulé pracovní doby 38 přivede výrobní proud s hodnotou 120 % strukturální proudové hustoty 36. Mezi tím je opět bezproudá klidová doba 37.

Claims

1. Způsob elektrochemického, zejména galvanického, nanášení povrchové vrstvy na konstrukční díl stroje pomocí stejnosměrného proudu, přičemž nejméně během počátečního impulzu elektrického napětí a/nebo elektrického proudu se na ploše, která se má opatřit vrstvou, dosáhne tvoření zárodků vylučovaného materiálu, a přičemž se následně prostřednictvím nejméně jednoho dalšího impulzu dosáhne růstu zárodků vylučovaného materiálu usazováním dalšího vylučovaného materiálu, vyznačující se tím, že během fáze tvoření zárodků se provádí zvýšení elektrického napětí a/nebo proudu ve více stupních, doba mezi zvýšeními je mezi 0,1 a 30 sekundami, přičemž změny proudové hustoty se provádějí ve stupních od 1 až 6 mA/cm².

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se stupně zvyšují vždy s předem určitelnou změnou proudové hustoty o 1 až 6 mA/cm² na stupeň z počáteční hodnoty na strukturální proudovou hustotu (14, 24, 25), přičemž doba (28) mezi dvěma zvýšeními proudové hustoty je přibližně 0,1 až 30 sekund a proud do lázně přivádí v tolika stupních, dokud není dosaženo strukturální vrstvy, sestávající z usazeniny z jednotlivých nebo navzájem na sobě uložených přibližně kuličkovitých nebo stromečkovitých tělísek na povrchu a potom se přivádí ve fázi růstu zárodků během předem určené plynulé pracovní doby (12, 16) výrobní proud s proudovou hustotou v rozsahu od 80 % do 120 % strukturální proudové hustoty.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že doba trvání jednotlivých stupňů je přibližně 7 sekund.

4. Způsob podle některého z předcházejících nároků laž3, vyznačující se tím, že proudová hustota se zvyšuje v 10 až 240 stupních.

5. Způsob podle některého z předcházejících nároků laž4, vyznačující se tím, že strukturální proudová hustota (14,24,25) je v rozsahu od 30 mA/cm² do 180 mA/cm².

6. Způsob podle některého z předcházejících nároků laž5, vyznačující se tím, že plynulá pracovní doba (12, 16) činí 1 až 600 sekund, zejména přibližně 30 sekund.

7. Způsob podle některého z předcházejících nároků laž6, vyznačující se tím, že výrobní proud se po uplynutí plynulé pracovní doby sníží na konečnou hodnotu (26).

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že výrobní proud po uplynutí plynulé pracovní doby stupňovitě klesne vždy s předem určenou změnou od -1 do -8 mA/cm² na stupeň na konečnou hodnotu.

9. Způsob nanášení povrchové vrstvy na elektricky vodivý povrch předmětu, vyznačující se tím, že způsob podle jednoho z nároků 7 nebo 8 se cyklicky dvakrát až dvacetkrát opakuje, přičemž vždy konečná hodnota předcházejícího cyklu odpovídá počáteční hodnotě následujícího cyklu.

10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že konečné hodnoty (26) proudu mají různou velikost.

11. Způsob podle alespoň některého z předcházejících nároků lažlO, vyznačující se tím, že před vytvářením struktur se přivede impulz (8, 18) stejnosměrného proudu s proudovou hustotou od 15 do 60 mA/cm² pro vytvoření základní vrstvy.

5 12. Způsob podle alespoň některého z předcházejících nároků lažll, vyznačující se tím, že vrstva se nanáší na válcové povrchy pro zásobníky k uložení mazacích prostředků nebo na povrchy v optických, lékařských přístrojích k nastavení definovaných stupňů odrazu nebo pro funkční a dekorativní účely v nábytkářském a zdravotnickém průmyslu nebo pro vytváření povrchů s definovanou drsností ve výrobcích grafického průmyslu nebo pro vytváření 10 strukturizovaných povrchů u nástrojů.