CZ286327B6

CZ286327B6 - Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu jako inhibitory agregace krevních destiček

Info

Publication number: CZ286327B6
Application number: CZ19942166A
Authority: CZ
Inventors: Gerhard Zoller; Bernd Jablonka; Jochen Knolle; Melitta Just; Wolfgang König
Original assignee: Cassella Aktiengesellschaft
Priority date: 1992-03-07
Filing date: 1993-02-24
Publication date: 2000-03-15
Also published as: DE59308872D1; AU665617B2; ATE169634T1; WO1993018057A1; CA2130174C; CZ216694A3; EP0629211B1; KR950700321A; JP3495369B2; ES2121993T3; EP0629211A1; JPH07506567A; KR100278532B1; HU217430B; DK0629211T3; IL104960A0; CA2130174A1; HUT69716A; TW255888B; AU3498893A

Abstract

Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu obecného vzorce I, ve kterém mají substituenty význam uvedený v popise, způsobu jejich výroby, farmaceutického prostředku tyto látky obsahujícího a použití těchto látek jako inhibitorů agregace thrombocytů, metastázování karcinomových buněk, jakož i vazby osteoclastů na povrch kostí.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu, způsobu jejich výroby, jejich použití jako látek potlačujících agregaci krevních destiček a farmaceutického prostředku tyto látky obsahujícího.

Dosavadní stav techniky

VEP-A449 079, jakož i vDE-A-41 26 277.8 jsou popsány deriváty hydantoinu s účinkem potlačování agregace thrombocytů.

Podstata vynálezu

Další výzkumné práce ukázaly, že také sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou silnými inhibitory agregace krevních destiček.

Předmětem předloženého vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I

COOH

H

CH,

ve kterém znační skupinu -(CH2)_m-CO-, přičemž m značí celé číslo 1 až 4, nebo skupinu

R¹ značí skupinu -(CH₂)_n-NH-X, přičemž n značí celé číslo 1 až 6, dále skupinu -(CFbjp-CsHi-NH-X, skupinu -(CH₂)_P-C₆H₄-C(=NH)-NH₂ nebo skupinu

-(CH₂)_p-C₆H₄-CH₂-NH-X, přičemž p znační vždy číslo 1 nebo 2,

- 1 CZ 286327 B6 přičemž ale také může být namísto skupiny \ \

CH--R¹ skupina C=CH—CsHr-X¹ / / přičemž

X¹ značí skupinu -NHX, -CH₂NHX nebo skupinu -C(=NH)-NH2 a

X značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy nebo zbytek obecného vzorce II

R'-NH-C = N-R

I (ii), přičemž

R' a R nezávisle na sobě značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy,

R² značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy,

R³ značí vodíkový atom nebo fenylovou skupinu a

R⁴ značí vodíkový atom nebo skupinu -CO-NH-R⁵, přičemž

-NH-R⁵ značí zbytek a-aminokyseliny ze skupiny zahrnující Aad, Abu, Aca, Ach, Acp, Aib, Ala, Δ-Ala, Alg, All, Ama, Apm, Apr, Arg, Asn, Asp, Asu, Aze, Azi, Bph, Can, Cit, Cys, (Cys)₂, Cyta, Daad, Dab, Daad, Dap, Dapm, Ďasu, Djen, Dpa, Dtc, Fel, Gin, Glu, Gly, hAla, hArg, hCys, hGln, hGlu, His, hile, hLeu, hLys, hMet, hPhe, hPro, hSer, hThr, hTrp, hTyr, Hyl, Hyp, 3Hyp, Ile, Iva, Lant, Len, Leu, Lys, Δ-Lys, Met, Min, nArg, Mle, Nva, Oly, Om, Pan, Pec, Pen, Phe, Phg, Pie, Pro, Δ-Pro, Pse, Pya, Pyr, Pza, Sar, Sec, Sem, Ser, Thi, Thr, Thy, Thx, Tia, Tle, Tly, Trp, Trta, Tyr, Val, Tbg, Npg, Chg, Cha, Tia, kyselinu 2,2difenylaminooctovou, kyselinu 2-(p-tolyl)-2-fenylaminooctovou a kyselinu 2-(pchlorfenyl)aminooctovou nebo jejího omega-aminoalkylamidu, přičemž alkyl obsahuje 2 až 8 uhlíkových atomů, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

Alkylové zbytky mohou být přímé nebo rozvětvené. Jako výhodné alkylové zbytky je možno uvést methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, n-butylovou skupinu, isobutylovou skupinu, sek.-butylovou skupinu a terc.-butylovou skupinu.

α-Aminokyseliny, pokud jsou opticky aktivní, mohou se vyskytovat v D-formě nebo L-formě. Příklady jsou uvedené v publikaci Houben-Weyl, Methoden der organischen Chemie, Band XV/1 a 2, Stuttgart, 1974).

Fyziologicky přijatelné soli sloučenin podle předloženého vynálezu obecného vzorce I jsou obzvláště farmaceuticky použitelné nebo netoxické soli.

Takovéto soli se například tvoří ze sloučenin obecného vzorce I, které obsahují kyselé skupiny, jako je například karboxyskupina, s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, jako je

-2CZ 286327 B6 například sodík, draslík, hořčík a vápník, jakož i s fyziologicky přijatelnými organickými aminy, jako je například triethylamin a tris-(2-hydroxyethyl)-amin.

Sloučeniny obecného vzorce I, které obsahují basické skupiny, jako je například guanidinová skupina nebo aminoskupina, tvoří s anorganickými kyselinami, jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina sírová nebo kyselina fosforečná a s organickými karboxylovými nebo sulfonovými kyselinami, jako je například kyselina octová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina maleinová, kyselina fumarová, kyselina vinná a kyselina p-toluensulfonová, odpovídající soli.

Výhodné jsou sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I, ve kterém

R¹ značí skupinu -CH₂-C6H4-NH-C(=NH)-NH2, skupinu -CH2-C6H₄-C(=NH)-NH2 nebo skupinu -CH2-C6H4-CH2-NH2,

R² značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu a

R³ značí vodíkový atom.

Skupina -NHR⁵ značí obzvláště výhodně 4-aminobutylamid valinového, lysinového, fenylalaninového nebo fenylglycinového zbytku.

Obzvláště výhodný omega-aminoalkylamid se 2 až 8 uhlíkovými atomy v alkylu je 4aminobutylamid.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I se mohou vyrobit fřagmentovou kondenzací sloučeniny obecného vzorce ΠΙ ^(III)

H (III)

N—Y—OH se sloučeninou obecného vzorce IV

COOH

CH₂

H2N-C-R⁴ (IV), přičemž substituenty R¹ až R⁴ a Y mají výše uvedený význam.

Pro kondenzaci sloučenin obecného vzorce ΠΙ se sloučeninami obecného vzorce IV se výhodně používají o sobě známé metody chemie peptidů (viz například Houben-Weyl, Methoden der organischen Chemie, Band 15/1 a 15/2, Stuttgart, 1974).

K tomu je ale zpravidla zapotřebí, aby byly aminoskupiny, obsažené v substituentech R¹ a R⁴, chráněné reversibilními ochrannými skupinami. Totéž platí pro karboxylové skupiny sloučenin

-3CZ 286327 B6 obecného vzorce IV, které se výhodně používají ve formě benzylesteru nebo terc.-butylesteru. Ochrana aminoskupin je zbytečná, když se generované aminoskupiny vyskytují jako nitroskupiny nebo kyanoskupiny a teprve po kopulaci se tvoří hydrogenací.

Po kopulaci se přítomné ochranné skupiny pomocí vhodných způsobů odštěpí. Například je možno nitroskupiny (ochrana guanidinu), benzyloxykarbonylové skupiny a benzylester odhydrogenovat. Ochranné skupiny typu terc.-butylu se odštěpí v kyselém prostředí, zatímco 9fluorenylmethyl-oxykarbonylová skupina se odstraní pomocí sekundárních aminů.

Výchozí sloučeniny obecného vzorce ΙΠ je možno získat následujícím způsobem.

Reakcí aminokyselin, N-alkylaminokyselin nebo výhodně jejich methylesterů, ethylesterů, benzylesterů nebo terc.-butylesterů, například sloučeniny obecného vzorce V

R¹

I

R²-NH-CH-COOCH₃ (V) , s esterem kyseliny isothiokyanátoalkankarboxylové, například se sloučeninou obecného vzorce VI

S = C = N - (CH₂)_m - COOCH₃ (VI) , ve kterých mají R¹ a R² výše uvedený význam, se získají deriváty thiomočoviny, například sloučeniny obecného vzorce VII

S R² R³

II I I

CH₃OOC - (CH₂)_m- NH-C-N-CH- COOCH₃ (vn), které se cyklizují zahřátím s kyselinou za zmýdelnění esterových funkcí na sloučeniny obecného vzorce lila

H

I 0 rÍ-C-ϊ M—(CH,)_-COOH (lila) xM—< ² s

Během synthesy thiomočoviny se mohou guanidinové skupiny blokovat ochrannými skupinami, jako je například NO₂ nebo Mtr. Stejně tak se musí vyskytovat aminoskupiny v postranním řetězci ve chráněné formě (například jako Boc-deriváty nebo Z-deriváty) nebo ještě jako NOrfiinkce nebo kyanofunkce, které se později redukují na aminoskupiny, nebo v případě kyanoskupiny se tato může přeměnit na formamidinovou skupinu.

Sloučeniny obecného vzorce mb

-4CZ 286327 B6

Η i O R ¹—C-I 8 R ²~

(Illb) se mohou získat analogicky, když se namísto esterů kyseliny isothiokyanátoalkankarboxylové použijí isothiokyanáty esterů kyseliny aminobenzenové.

Sloučeniny obecného vzorce lile

(IIIc) se mohou získat reakcí thiohydantoinů obecného vzorce VIII

(VIII) s aldehydy obecného vzorce IX

podle Gránachera a Landolta, Helv. Chim. Acta 10 (1927) 808.

Guanylisace aminové funkce se může provádět pomocí následujících reagencií:

1. O-methylisothiomočovina (S. Weiss a H. Krommer, Chemiker Zeitung 98 /1974/ 617 — 618),

2. S-methylisothiomočovina (R. F. Bome, M. L. Forrester a I. W. Waters, J. Med. Chem. 20 /1977/771 -776),

3. Nitro-S-methylisothiomočovina (L. S. Hafner a R. E. Evans, J. Org. Chem. 24 /1959/ 1157,

4. Kyselina formamidinosulfonová (/K. Kim, Y. T. Lin a H. S. Mosher, Tetrah. Lett. 29 /1988/ 3183-3186),

5. 3,5-dimethyl-l-pyrazolyl-formamidinium-nitrát (F. L. Scott, D. G. 0'Donovan a J. Reilly, J. Amer. Chem. Soc. 75 /1953/ 4053 - 4054).

Formamidiny se mohou vyrobit z odpovídajících kyanosloučenin navázáním alkoholů (například methylalkoholu nebo ethylalkoholu) v kyselém bezvodém médiu (například v dioxanu, methylalkoholu nebo ethylalkoholu) a následujícím zpracováním s amoniakem v alkoholech (jako je například isopropylalkohol, methylalkohol nebo ethylalkohol) (viz G. Wagner, P.

-5CZ 286327 B6

Richter a Ch. Gerbe, Pharmazie 29 /1974/ 12 - 55). Další metodou pro výrobu formamidinů je navázání sirovodíku na kyanoskupinu, načež následuje methylace vzniklého thioamidu a potom reakce s amoniakem (patent DDR č. 235 866).

Výchozí peptidy obecného vzorce IV se zpravidla konstruují postupně na C-terminálním konci. Peptidové vazby se mohou provádět pomocí metod vazby, známých z chemie peptidů.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich fyziologicky použitelné soli se tedy mohou aplikovat jako léčivo buď samotné, ve vzájemných směsích nebo ve formě farmaceutických přípravků, dovolujících enterální nebo parenterální podávání a které jako aktivní součást obsahují účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo její soli, vedle jednoho nebo několika obvyklých farmaceuticky použitelných nosičů nebo přídavných látek. Přípravky obsahují obvykle asi 0,5 až 90 % hmotnostních terapeuticky účinné sloučeniny.

Léčiva se mohou aplikovat orálně, například ve formě pilulek, tablet, potažených tablet, dražé, tvrdých a měkkých želatinových kapslí, granulátů, roztoků, sirupů, emulzí, suspensí, nebo aerosolových směsí. Aplikace může ale také probíhat rektálně, například ve formě čípků, nebo parenterálně, například ve formě injekčních roztoků nebo mikrokapslí, nebo perkutánně, například ve formě mastí nebo tinktur, nebo také nasálně, například ve formě nasálních sprejů.

Farmaceutické preparáty se mohou vyrobit o sobě známými způsoby za použití farmaceuticky inertních anorganických nebo organických nosičů. Pro výrobu pilulek, tablet, dražé a tvrdých želatinových kapslí se může například použít laktosa, kukuřičný škrob nebo jeho deriváty, mastek, kyselina stearová a její soli a podobně. Jako nosiče pro měkké želatinové kapsle a čípky je možno uvést například tuky, vosky, polotuhé a kapalné polyoly, přírodní nebo ztužené oleje a podobně. Jako nosiče pro výrobu roztoků a sirupů jsou vhodné například voda, polyoly, roztoky sacharosy, invertního cukru, glukosy a podobně. Jako nosiče pro výrobu injekčních roztoků jsou vhodné například voda, alkoholy, glycerol, polyoly rostlinné oleje a podobně. Jako nosiče pro mikrokapsle nebo implantáty jsou vhodné například směsné polymery z kyseliny glykolové a kyseliny mléčné.

Farmaceutické preparáty mohou obsahovat vedle účinných látek a nosičů také ještě přísady, jako jsou například plnidla, bubřidla, pojivá, mazadla, smáčedla, stabilizační látky, emulgátory, konservační látky, sladidla, barviva, chuťové látky nebo aromatizační činidla, pufrovací substance, rozpouštědla nebo látky zprostředkující rozpouštění, uiychlovače rozpouštění, odpěňovadla, látky tvořící soli, látky tvořící gely, zahušťovadla, činidla regulující tečení, sorpční prostředky, činidla pro dosažení depotního efektu nebo činidla, obzvláště soli, pro změnění osmotického tlaku, potahové prostředky antioxidanty a podobně. Farmaceutické preparáty mohou obsahovat také dvě nebo více sloučenin obecného vzorce I nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a ještě jednu nebo několik jiných terapeuticky účinných látek.

Takovéto jiné terapeuticky účinné substance jsou například prostředky podporující prokrvení, jako je například dihydroergocristin, nicergolin, buphenin, kyselina nikotinová a její estery, pyridylkarbinol, bencyclan, cinnarizin, naftidrofuryl, raubasin a vincamin; positivně inotropní sloučeniny, jako je například digoxin, acetyldigoxin, metildigoxin a lanthano-glykosidy; koronární dilatátory, jako je například karbochromen; dipyridamol, nifedipin a perhexilin; antiaginosní sloučeniny, jako je například isosorbiddinitrát, isosorbidmononitrát, glycerolnitrát, molsidomin a verapamil; β-blokátory, jako je například propranolol, oxprenolol, atenolol, metaprolol a penbutolol. Kromě toho se dají uvedené sloučeniny kombinovat s jinými nootropně účinnými substancemi, jako je například piracetam, nebo s na centrální nervový systém aktivními substancemi, jako je například pirlindol, sulpirid a podobně.

-6CZ 286327 B6

Dávka se může pohybovat v širokém rozmezí a je třeba ji přizpůsobit vždy v každém jednotlivém případě individuálním okolnostem. Všeobecně bývá při orální aplikaci denní dávka asi 0,1 až 1 mg/kg, výhodně 0,3 až 0,5 mg/kg tělesné hmotnosti, dostatečná k dosažení požadovaných výsledků, při intravenosní aplikaci činí denní dávka všeobecně asi 0,01 až 0,3 mg/kg, výhodně 0,05 až 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti. Denní dávka se normálně, obzvláště při aplikaci větších množství, rozděluje na větší počet, například 2, 3 nebo 4 dílčí dávky. Popřípadě může být, vždy podle individuálních reakcí, potřebné, uvedené denní dávky změnit jak směrem vzhůru, tak také dolů. Farmaceutické preparáty obsahují normálně 0,2 až 50 mg, výhodně 0,5 až 10 mg účinné látky obecného vzorce I nebo některé z její farmaceuticky akceptovatelné soli pro jednu dávku.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I mají schopnost potlačovat adhesi buňka-buňka, která spočívá na interakci proteinů, obsahujících sekvenci Arg-Gly-Asp jako fibronectinu, fibrinogenu nebo Willebrandova faktoru s takzvanými integriny. Integriny jsou transmembránové glykoproteiny, receptory pro glykoproteiny buněčné matrice, obsahující ArgGly-Asp (E. Ruoslahti a M. D. Piersbacher, Science 238 /1987/ 491 -497; D. R. Phillips, I. F. Charo, L. V. Parise a L. A. Fitzgerald, Blood 71 /1988/ 831 - 843). Kromě toho potlačují vazbu dalších adhesivních proteinů, jako je vitronectin, kollagen a laminin na odpovídající receptory na povrchu různých typů buněk.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I potlačují agregaci thrombocytů a dále metastázování karcinomových buněk, jakož i vazbu osteoclastů na povrch kostí.

Deriváty thiohydantoinu obecného vzorce I nacházejí akutní použití při nebezpečí thrombosy a chronické při prevenci arteriosklerosy a thrombosy, například při profylaxi a terapii onemocnění arterielního krevního oběhu, jako je akutní infarkt myokardu, sekundární prevence infarktu myokardu, profylaxe reocclusie po lysí a dilataci (PTCA), instabilní angína pectoris, transitorické ischemické ataky, mrtvice, koronární bypass-operace a profylaxe reocclusie bypassu, plicní embolie, periferní arterielní obstrukční onemocnění, dissezierující aneurysma; při terapii venosních a mikrocirkulačních oběhových onemocnění, jako je hluboká žilní thrombosa, disseminované intravaskulámí sraženiny, pooperační a poporodní trauma, chirurgické nebo infekční šoky, septicemie, pro terapii při onemocněních s hyperreagibilními thrombocyty, thrombotická a thrombocytopenická purpura, preeklampsie, premenstruační syndrom, dialysa, nebo extrakorporální cirkulace. Další možné použití je během operací rakoviny a také profylaktické při rakovině. Dále se může potlačovat osteoporosa inhibicí vazby osteoclastů na povrch kostí.

Sloučeniny byly zkoušeny především na svůj inhibiční účinek při agregaci krevních destiček a na ulpívání fibrinogenu na krevních destičkách. Měření se provádí na filtrovaných lidských krevních destičkách, aktivovaných pomocí ADP nebo thrombinu.

Příklady provedení vynálezu

Produkty byly identifikovány pomocí hmotových spekter a/nebo NMR-spekter.

Příklad 1 [5-(S)-(3-guanidinopropyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl-L-fenylglycin la): Z-Arg-fMtrj-OCHj

-7CZ 286327 B6

K suspenzi 8,5 g (16 mmol) Z-Sarg-(Mtr)-OH ve 100 ml methylalkoholu se při teplotě 0°C přikape pomalu 1,5 ml (20 mmol) thionylchloridu. Reakční směs se nechá zahřát na teplotu místnosti a potom se dále míchá po dobu 15 hodin. Po zahuštění (10,2 g) se lyofilizuje a produkt se potom nechá přímo dále reagovat.

lb): H-Arg-(Mtr)-OCH3-hydrochlorid g (18,7 mmol) Z-Arg-(Mtr)-OCH3 se rozpustí ve 150 ml methylalkoholu. Po přídavku 1 g 10% palladia na uhlí se míchá při teplotě místnosti a přikapáváním methanolické kyseliny chlorovodíkové se nastaví hodnota pH na 4,5. Katalysátor se potom odfiltruje a filtrát se zahustí.

Výtěžek: 8 g.

c): N-[l-methoxykarbonyl-2(S)-(3-Mtr-guanidino-propyl)-ethyl],N'-methoxykarbonylmethyl-thiomočovina g (11,4 mmol) H-Arg-(Mtr)-OCH3-hydrochloridu se rozpustí ve 40 ml dimethylformamidu. Po přídavku 1,45 ml (11,4 mmol) N-ethylmorfolinu se pomalu přikape 1,5 g (11,4 mmol) methylesteru kyseliny isothiokyanátooctové. Reakční směs se potom míchá po dobu 15 hodin při teplotě místnosti, načež se zahustí, získaný zbytek se rozpustí v methylenchloridu a extrahuje se zředěným roztokem hydrogensíranu draselného. Po vysušení se organický roztok zahustí.

Výtěžek: 4,4 g (72 %).

Id): Kyselina [5-(S)-(3-guanidinopropyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-octová

4g (7,5 mol) N-[l-methoxykarbonyl-2(S)-(3-Mtr-guanidino-propyl)-ethyl],N'-methoxykarbonylmethyl-thiomočoviny se zahřívá ve 40 ml 6 N kyseliny chlorovodíkové po dobu 20 minut pod zpětným chladičem. Potom se reakční směs zahustí, smísí se se směsí vody a methylalkoholu, oddělí se od nerozpustného zbytku a roztok se zahustí. Substance se pro vyčištění chromatografuje na Sephadexu LH20 za použití homogenní směsi butylalkoholu, ledové kyseliny octové a vody.

Výtěžek: 1,9 g (92 %).

e): [5-(S)-(3-guanidinopropyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl(OtBu)-L-fenylglycin-OtBu

K roztoku 300 mg (1,1 mmol) kyseliny [5-(S)-(3-guanidinopropyl)-4-oxo-2thioxoimidazolidin-3-yl]-octové, 472 mg (1,1 mmol) H-Asp(OtBu)-fenylglycin-OtBuhydrochloridu a 148 mg (1,1 mmol) hydroxybenzotriazolu v 10 ml dimethylformamidu se při teplotě 0°C přidá 127 mg (1,1 mmol N-ethylmorfolinu a 250 mg (1,21 mmol) DCC. Reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 0 °C a potom po dobu 5 hodin při teplotě místnosti. Vysrážená močovina se odsaje, filtrát se zahustí a jako surovina se použije přímo pro další reakci.

f): [5-(S)-(3-guanidinopropyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl-Lfenylglycin

Nechá se stát 700 mg [5-(S)-(3-guanidinopropyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetylL-aspartyl(OtBu)-L-fenylglycin-OtBu s 5 ml 95% kyseliny trifluoroctové za občasného

-8CZ 286327 B6 promíchání po dobu 3 hodin při teplotě místnosti, načež se reakční směs zahustí. Získaný surový produkt se pro vyčištění chromatografuje na Sephadexu LH20 za použití homogenní směsi butylalkoholu, ledové kyseliny octové a vody.

Výtěžek: 222 mg

Teplota tání: 170 °C [a]_D ²⁵ = 11,8 ⁰ (c = 0,255; voda)

Hmotové spektrum: Μ + 1 pík při 522.

Příklad 2 [5-(S,R)-(4-formamidino-benzyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl-Lfenylglycin

2a): N-[2-(4-formamidino-fenyl)-l-methoxykarbonyl-ethyl],N'-methoxykarbonylmethylthiomočovina

K roztoku 2,93 g (10 mmol) dihydrochloridu methylesteru 4-formamidino-fenylalaninu a 1,3 g (10 mmol) methylesteru kyseliny isothiokyanátooctové ve 25 ml dimethylformamidu se nechá pomalu přikapávat 1,3 ml (10 mmol) N-ethylmorfolinu ve 3 ml dimethylformamidu. Aby reakce proběhla úplně, přidá se později ještě 0,35 ml methylesteru kyseliny isothiokyanátooctové. Reakční směs se nechá stát po dobu 48 hodin při teplotě 4 °C, načež se zahustí a pro vyčištění se chromatografuje na Sephadexu LH20 za použití homogenní směsi butylalkoholu, ledové kyseliny octové a vody.

Výtěžek: 2,7 g.

2b): Kyselina [5-(S,R)-(4-formamidino-benzyI)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-octové

2,5 g N-[2-(4-formamidino-fenyl)-l-methoxykarbonylethyl],N'-methoxykarbonylmethyl-thiomočoviny se zahřívá v 10 ml 6N kyseliny chlorovodíkové po dobu 30 minut pod zpětným chladičem. Potom se reakční směs zahustí a získaný zbytek se smísí s 50 ml vody. Hodnota pH se potom pomocí hydrogenuhličitanu sodného nastaví na 5 až 6 a směs se nechá stát přes noc při teplotě 4 °C. Druhý den se odsaje vytvořená sraženina, promyje se malým množstvím studené vody a za vysokého vakua se usuší.

Výtěžek: 1,79 g

Teplota tání: 280 až 283 °C (rozklad).

2c): Hydrochlorid di-terc.-butylesteru [5-(S,R)-(4-formamidino-benzyl)-4-oxo-2thioxoimidazolidin-3-yl)-acetyl-L-aspartyl-L-fenylglycinu

K suspenzi 650 mg (2 mmol) kyseliny [5-(S,R)-(4-formamidino-benzyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-octové, 830 mg hydrochloridu H-Asp(OtBu)-fenylglycÍnu-OtBu a 270 mg hydroxybenzotriazolu ve 4 ml dimethylformamidu se přidá při teplotě 4 °C 430 mg DCC. Reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny při teplotě 0 °C a potom po dobu 2 hodin při teplotě místnosti. Vypadlá močovina se odsaje, získaný filtrát se zahustí a surový produkt se chromatografuje na silikagelu za použití směsi methylenchloridu, methylalkoholu, ledové kyseliny octové a vody 90 : 10 : 1 : 1.

Výtěžek: 1,25 g.

-9CZ 286327 B6

2d): [5-(S,R)-(4-formamidino-benzyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-Laspartyl-L-fenylglycin

1,2 g Hydrochlorid di-terc.-butylesteru [5-(S,R)-(4-formamidino-benzyl)-4-oxo-2thioxoimidazolidin-3-yl)-acetyl-L-aspartyl-L-fenylglycinu se míchá s 15 ml 90% kyseliny trifluoroctové a 1,5 ml 1,2-dimerkaptoethylalkoholu po dobu jedné hodiny, načež se reakční směs zahustí. Získaný zbytek se rozdělí mezi diethylether a vodu. Vodná fáze se mrazově vysuší a pro vyčištění se dvakrát chromatografuje na Sephadexu LH20 za použití homogenní směsi butylalkoholu, ledové kyseliny octové a vody.

Výtěžek: 280 mg [a]o²⁶ = +15,7° (c = 1; 90% kyselina octová).

Analogicky, jako je popsáno ve výše uvedených příkladech, se mohou vyrobit následující sloučeniny:

Příklad 3

3-[5-(S)-(3-aminopropyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-benzoyl-L-aspartyl-L-fenylglycin

FAB-MS 542 (M+H)⁺.

Příklad 4 [5-(4-guanidino-benzyl)-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl-L-valin

FAB-MS 536 (M+H)⁺.

Příklad 5 [5-(4-formamidino-benzyliden)-4—oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl-Ltryptofan

FAB-MS 606 (M+H)⁺.

Příklad 6

3-[5-(S,R)-(4-formamidino-benzyl)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-propinyl-L-aspartylL-fenylalanin-(4-aminobutyl)-amid

FAB-MS 653 (M+H)⁺.

Příklad 7 [5—(4—aminomethylbenzyliden)-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl]-acetyl-L-aspartyl-L-lysin

FAB-MS 535 (M+H)⁺.

-10CZ 286327 B6

Příklad 8

3-(5-guanidinomethyl-4-oxo-2-thioxoimidazolidin-3-yl)-benzoyl-L-aspartyl-D-fenylglycin

FAB-MS 536 (M+H)⁺.

Příklad A

Emulse se 3 mg účinné látky pro 5 ml se může vyrobit podle následující receptury:

Účinná látka neutrální olej natriumkarboxymethylcelulosa polyoxyethylenstearát čistý glycerol aromatické látky voda (demineralizovaná nebo destilovaná)

0,06 g q.s. 0,6 g q.s. 0,6 až 2 g q.s. do 100 ml.

Příklad B

Tablety se mohou vyrobit podle následující receptury:

Účinná látka laktosa kukuřičný škrob rozpustný škrob stearát hořečnatý

2 mg 60 mg 30 mg 4 mg 4 mg 100 mg

Příklad C

Pro výrobu měkkých želatinových kapslí s 5 g účinné látky pro jednu kapslí je vhodné následující složení:

Účinná látka směs triglyceridů z kokosového oleje Obsah kapsle

5 mg 150 mg 155 mg

Příklad D

Pro výrobu dražé je vhodné následující složení:

Účinná látka kukuřičný škrob laktosa hydrogenfosforečnan vápenatý rozpustný škrob stearát hořečnatý koloidní kyselina křemičitá

3 mg 100 mg 55 mg 30 mg 3 mg 5 mg 4 mg 200 mg

-11CZ 286327 B6

Příklad E

Dražé, obsahující účinnou látku podle vynálezu a jinou terapeuticky účinnou látku:

účinná látka 6mg propanolol 40mg mléčný cukr 90mg kukuřičný škrob 90mg hydrogenofosforečnan vápenatý 34mg rozpustný škrob 3mg stearát hořečnatý 3mg koloidní kyselina křemičitá 4mg

270 mg

Příklad F

účinná látka 5mg pirlindol 5mg mléčný cukr 60mg kukuřičný škrob 90mg hydrogenfosforečnan vápenatý 30mg rozpustný škrob 3mg stearát hořečnatý 3mg koloidní kyselina křemičitá 4mg

200 mg

Příklad G

Kapsle, obsahující účinnou látku podle vynálezu a jinou terapeuticky účinnou látku:

účinná látka 5mg nicergolin 5mg kukuřičný škrob 185 mg_______

195 mg

Příklad H

Injekční roztok s 1 mg účinné látky pro ml je možno vyrobit podle následující receptury:

účinná látka 1,0mg polyethylenglykol 400 0,3mg chlorid sodný 2,7mg voda pro injekce do 1 ml

Farmakologická data

Zkouší se inhibice vazby fibrinogenu na jeho receptor (glykoprotein Ilb/IHa) na intaktních, gelově filtrovaných lidských thrombocytech vlivem sloučenin podle předloženého vynálezu. Udávána je hodnota Ki inhibice vazby ^l25I-fibrinogenu po stimulaci ADP (10 μΜ).

-12CZ 286327 B6

Literatura: J. S. Bennett a G. Vilaire, J. Clin. Invest. 64, (1979), 1393 - 1401,

E. Komecki a kol., J. Biol. Chem. 256 (1981) 5659 - 5701, G. A. Marguerie a kol., J. Biol. Chem. 254 (1979), 5357 - 5363, G. A. Merguerie a kol., J. Biol. Chem. 255 (1980), 154- 161.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad	Kj (μΜ), ADP-stimulováno
1	0,07
2	0,02

Jako funkční test se měří inhibice agregace gelově filtrovaných lidských thrombocytů po stimulaci pomocí ADP nebo thrombinem, působením sloučenin podle předloženého vynálezu. Udávána je hodnota IC₅₀ inhibice.

Literatura: G. A. Marguerie a kol., J. Biol. Chem. 254 (1979), 5375 - 5363.

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.

Příklad	IC₅₀(gM)
ADP-stimulováno	thrombin-stimulováno
1	0,5	0,1
2	0,55	0,2

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu obecného vzorce I

COOH | N—Y—N H—e—R ⁴

R < I _

S ve kterém

Y značí skupinu -(CH₂)_m-CO-, přičemž m značí celé číslo 1 až 4, nebo skupinu

-13CZ 286327 B6

R¹ značí skupinu -(CH₂)_n-NH-X, přičemž n značí celé číslo 1 až 6, dále skupinu -(CH₂)_p-C₆H₄-NH-X, skupinu -(CH₂)_p-C₆H₄-C(=NH}-NH₂ nebo skupinu ACH₂)_P-C6H₄-CH₂-NH-X, přičemž p značí vždy číslo 1 nebo 2, přičemž ale také může být namísto skupiny \ \

CH--R¹ skupina C=CH-C₆H₄-X^I / / přičemž

X¹ značí skupinu -NHX, -CH₂NHX nebo skupinu -C(=NH)-NH₂ a

R'-NH-C=N-R

I (Π), přičemž

R značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy,

R³ značí vodíkový atom nebo fenylovou skupinu a

R⁴ značí vodíkový atom nebo skupinu -CO-NH-R⁵, přičemž

-NH-R⁵ značí zbytek a-aminokyseliny ze skupiny zahrnující Aad, Abu, Aca, Ach, Acp, Aib, Ala, Δ-Ala, Alg, All, Ama, Apm, Apr, Arg, Asn, Asp, Asu, Aze, Azi, Bph, Can, Cit, Cys, (Cys)₂, Cyta, Daad, Dab, Dadd, Dap, Dapm, Ďasu, Djen, Dpa, Dtc, Fel, Gin, Glu, Gly, hAla, hArg, hCys, hGln, hGlu, His, hile, hLeu, hLys, hMet, hPhe, hPro, hSer, hThr, hTrp, hTyr, Hyl, Hyp, 3Hyp, Ile, Iva, Lant, Len, Leu, Lys, Δ-Lys, Met, Min, nArg, Mle, Nva, Oly, Om, Pan, Pec, Pen, Phe, Phg, Pie, Pro, Δ-Pro, Pse, Pya, Pyr, Pza, Sar, Sec, Sem, Ser, Thi, Thr, Thy, Thx, Tia, Tle, Tly, Trp, Trta, Tyr, Val, Tbg, Npg, Chg, Cha, Tia, kyselinu 2,2difenylaminooctovou, kyselinu 2-(p-tolyl)-2-fenylaminooctovou a kyselinu 2-(pchlorfenyl)aminooctovou nebo jejího omega-aminoalkylamidu, přičemž alkyl obsahuje 2 až 8 uhlíkových atomů, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

-14CZ 286327 B6

2. Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém

R¹ značí skupinu -CH₂-C₆H₄-NH-C(=NH)-NH2, skupinu -CH₂-<6H₄-C(=NH)--NH₂ nebo skupinu —CH₂—CgHj—CH₂—NH₂,

R² značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu a

R³ značí vodíkový atom.

3. Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu podle nároku 1 a/nebo 2, obecného vzorce I, ve kterém aminokyselinové zbytky -NH-R⁵ jsou zbytky valinu, fenylalaninu nebo fenylglycinu, nebo jejich omega-aminoalkylamidu, přičemž alkyl obsahuje 2 až 8 uhlíkových atomů.

4. Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu podle jednoho nebo více nároků 1 až 3, obecného vzorce I, ve kterém omega-aminoalkylamid se 2 až 8 uhlíkovými atomy v alkylu je 4aminobutylamid.

5. Způsob výroby derivátů 4-oxo-2-thioxoimidazolinu obecného vzorce I podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se provede fragmentová kondenzace sloučeniny obecného vzorce ΙΠ

H (III)

N—Y—OH se sloučeninou obecného vzorce IV

COOH

CH₂ h₂n-c-r⁴ (IV), přičemž substituenty R¹ až R⁴ a Y mají výše uvedený význam.

6. Deriváty 4-oxo-2-thioxoimidazolidinu obecného vzorce I podle nároků 1 až 4 jako inhibitory agregace trombocytů, metastázování buněk karcinomů, jakož i vazby osteoclastů na povrchu kostí.

7. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje jeden nebo několik derivátů obecného vzorce I podle nároků 1 až 4 nebo jejich fyziologicky přijatelné soli společně s farmaceuticky přijatelnými nosiči a přísadami.