CZ285021B6 - Způsob a systém pro spolehlivé doručování zpráv - Google Patents

Abstract

Hlavní terminál (102) vysílá zprávy (1300) do komunikačního přijímače (130) a komunikační přijímač (130) přijímá vyslané zprávy (1300) prvním komunikačním prostředím (122). Komunikační přijímač (130) uvádí zprávy, které se mu nepodařilo přijmout prvním komunikačním prostředím (122), do souladu s hlavním terminálem (102) druhým komunikačním prostředím (152). Proces uvádění do souladu mezi komunikačním přijímačem (130) a hlavním terminálem (102) využívá identifikátory zpráv (1308), přenášené se zprávami (1300), za účelem identifikace zpráv (1300) uváděných do souladu.ŕ

Description

Způsob pro spolehlivé doručování zpráv v komunikačním systému a komunikační systém k jeho provádění

Oblast techniky

Vynález se týká všeobecně systémů pro doručování zpráv, jako jsou například systémy pro elektronickou poštu a specielně způsobu a zařízení pro spolehlivé doručování zpráv k jedné nebo více vzdáleným jednotkám z centrálního komunikačního systému využívajícího vysílačového systému radiového vyhledávacího systému.

Dosavadní stav techniky

Komunikační systémy, jako jsou radiové vyhledávací systémy, obvykle přenášejí zprávy ze zařízení, kde zprávy vznikají, kjednomu nebo více cílovým zařízením. Tyto zprávy mohou obsahovat číselné a alfanumerické informace pro uživatele cílového zařízení. Cílové zařízení, například přijímač selektivního volání nebo přijímač radiového vyhledávacího systému, obvykle předkládá uživateli přijatou informaci tím, že ji zobrazí na displeji.

Současné radiové vyhledávací systémy nabízejí pro přenášené informace omezenou délku zprávy. Například alfanumerická zpráva mívá obvykle 80 znaků nebo méně. Tyto obvyklé délky zpráv zabezpečují poměrně spolehlivé doručování zpráv uživatelům komunikačního systému.

Na druhé straně zřetelným trendem na trhuje požadavek zákazníků na mnohem delší zprávy tak, aby se jejich délka zvětšila deset - až stokrát nebo více. Přenos takových zpráv kanálem rádiového vyhledávacího systému se může setkat s řadou překážek spolehlivého doručení těchto dlouhých zpráv, jako jsou různé druhy rušení, únik, šum a jiné jevy zhoršujícími bezchybový a spolehlivý přenos zpráv k cílovému zařízení.

Tato obtížnost spolehlivého přenosu delších zpráv je zvláště nepříjemná pro zákazníky, kteří jsou zvyklí přenášet dlouhé zprávy spolehlivějším komunikačním prostředím, jako je např. přímé drátové propojení nebo telefonní přípojka s možností volby. Toto je případ zvláště uživatelů systému elektronické pošty, kteří obyčejně považují vysílání relativně dlouhé zprávy s vysokým stupněm pravděpodobnosti, že zpráva bude přijata bezchybně. Typicky může zařízení, kde zprávy vznikají, jako například osobní počítač nebo pracovní stanice posílat dlouhé zprávy k jednomu nebo více adresátům, například jiným osobním počítačům nebo pracovním stanicím, přes rozhraní přímého drátového propojení, přes místní síť (LAN), nebo přes telefonní přípojku s možností volby, využívající veřejnou komutovanou telefonní síť (PSTN).

Z toho důvodu existuje potřeba zvýšit spolehlivost přenosu zpráv, včetně dlouhých zpráv, v komunikačním systému využívajícím rádiový vyhledávací systém pro doručování zpráv.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob pro spolehlivé doručování zpráv v komunikačním systému a zařízení k provádění tohoto způsobu podle předkládaného vynálezu.

Způsob pro spolehlivé doručování zpráv v komunikačním systému z terminálu do přijímače selektivního volání je založen na používaném postupu, kdy se terminálem ukládají zprávy určené k vysílání do přijímače selektivního volání, kde každá zpráva obsahuje adresovou informaci a datovou část zprávy, tyto zprávy se postupně vysílají prvním komunikačním prostředím za účelem příjmu přijímače selektivního volání a přijímač selektivního volání přijímá alespoň

-1 CZ 285021 B6 některé z těchto vysílaných zpráv. Podstatou nově předkládaného řešení je, že před uložením zprávy terminálem se do zprávy vloží identifikátor pořadí zprávy, který identifikuje pořadí vysílaných zpráv, které obsahují stejnou adresovou informaci. Zatímco jsou zprávy přijímány přijímačem selektivního volání sleduje se čas spojený s poslední přijatou zprávou, aby se určilo, kdy uplynul předem určený časový interval. Po uplynutí předem určeného časového intervalu se číslo identifikátoru pořadí zprávy poslední přijaté zprávy porovná s čísly identifikátorů pořadí zprávy dalších zpráv přijatých přijímačem selektivního volání za účelem určení toho, zda byla vysílaná zpráva ztracena. V odezvě na určení toho, že vysílaná zpráva byla ztracena se přijímačem selektivního volání přes druhé komunikační prostředí generuje žádost o uvedení zprávy do pořádku, přičemž druhé komunikační prostředí je různé od prvního komunikačního prostředí. Žádost o uvedení zprávy do pořádku identifikuje předem určenou adresu pro přijímač selektivního volání a identifikátory pořadí zpráv obsažené v přijatých zprávách. Identifikátory pořadí přijatých zpráv se porovnávají s identifikátory pořadí zprávy zpráv uložených v terminálu za účelem určení, zda některé zprávy, které byly postupně vysílány terminálem, nebyly přijaty přijímačem selektivního volání. Poté se vyhledá každá uložená zpráva, která byla určena jako nepřijatá přijímačem selektivního volání a druhým komunikačním prostředím se vyšle za účelem spolehlivého doručování zpráv do tohoto přijímače selektivního volání alespoň datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv určených jako zprávy, které nebyly přijaty přijímačem selektivního volání.

Poté co byla druhým komunikačním prostředím vyslána alespoň datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv určených jako nepřijaté, lze vyslat z přijímače selektivního volání druhým komunikačním kanálem k terminálu potvrzení, kde toto potvrzení pozitivně potvrzuje, že přijímačem selektivního volání byla přijata alespoň datová část zprávy každé z vybraných zpráv vyslaných druhým komunikačním prostředím. Každá ze zpráv uložených pro přenos terminálem, která byla potvrzena jako přijatá přijímačem selektivního volání, se terminálem vymaže.

Poté co byly druhým komunikačním prostředím vyslány zprávy určené jako zprávy, které nebyly přijaty, následuje s výhodou opakování série činností zahrnující ukládání zpráv terminálem pro vysílání do přijímače selektivního volání v terminálu, přenos zpráv určených jako zprávy, které nebyly přijaty, druhým komunikačním prostředím a ostatní mezikroky. Přijatá žádost o uvedené zprávy do pořádku generovaná přijímačem selektivního volání identifikuje zprávy přijaté tímto přijímačem selektivního volání od té doby, co byla přijata předchozí žádost o uvedení zprávy do pořádku, identifikující předem určenou adresu pro přijímač selektivního volání.

Zprávy vysílané prvním komunikačním prostředím jsou s výhodou vysílány k přijímači selektivního voláni postupně kanálem vysokofrekvenčního rádiového vyhledávání.

Žádost o uvedení zprávy do pořádku generovaná přes druhé komunikační prostředí může obsahovat žádost o uvedení zprávy do pořádku generovanou v jednom provedení přes rozhraní telefonní přípojky s možností volby za použití modemové komunikace. Datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílaná druhým komunikačním prostředím zahrnuje datovou část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílanou přes rozhraní telefonní přípojky s možností volby za použití modemové komunikace.

Žádost o uvedení zprávy do pořádku generovaná přes druhé komunikační prostředí obsahují žádost o uvedení zprávy do pořádku může být v jiném provedení generována přes vysokofrekvenční komunikační kanál a datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílaná druhým komunikačním prostředím zahrnuje datovou část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijatelné přijímačem selektivního volání, vysílanou přes vysokofrekvenční komunikační kanál.

-2 CZ 285021 B6

Každá ze zpráv vysílaných prvním komunikačním prostředím obsahuje s výhodou cyklický redundantní kód (CRC) pro detekci alespoň jedné chyby v datové části zprávy. Řídicí jednotka přijímače selektivního volání používá cyklický redundantní kód přijaté zprávy, která má adresovou informaci shodnou s předem určenou adresou, pro detekci chyby v datové části přijaté zprávy.

Podstatou komunikačního systému pro provádění způsobu podle předkládaného vynálezu je, že sestává z přijímače selektivního volání obsahujícího přijímač zpráv radiového vyhledávacího systému pro příjem zpráv přenášených prvním komunikačním prostředím, z paměti spojené s přijímačem zpráv rádiového vyhledávacího systému, z řídicí jednotky přijímače volání spojené s přijímačem zpráv rádiového vyhledávacího systému, z modemu přijímače volání spojeného s řídicí jednotkou přijímače volání pro vyslání žádosti o uvedení zprávy do pořádku do komunikačního systému druhým komunikačním prostředím a z hodin reálného času spojených s řídicí jednotkou přijímače volání.

Přijímač selektivního volání dále sestává z displeje spojeného s řídicí jednotkou přijímače volání pro vizuální indikaci uživateli a z uživatelského vstupního zařízení spojeného s řídicí jednotkou přijímače volání.

První komunikační prostředí je s výhodou komunikační kanál vysokofrekvenčního rádiového vyhledávacího systému a druhé komunikační prostředí je jedno ze souboru komunikačních prostředí zahrnujících rozhraní telefonní přípojky s možností volby používající modemovou komunikaci a vysokofrekvenční komunikační kanál.

Komunikační systém dále s výhodou sestává z hlavního terminálu obsahujícího paměť pro ukládání zpráv určených pro vysílání do alespoň jednoho přijímače selektivního volání, vysílačový systém rádiového vyhledávacího systému spojený s pamětí a modem rádiového vyhledávacího systému spojený s pamětí.

Rádiový vyhledávací systém s výhodou může obsahovat první paměť a vysílačový systém rádiového vyhledávacího systému spojený s touto první pamětí, kde druhé komunikační prostředí je rozhraní telefonní linky s možností volby a kde rádiový vyhledávací systém dále obsahuje řídicí jednotku systému rádiového vyhledávání spojenou s první pamětí a modem rádiového vyhledávacího systému spojený s řídicí jednotkou rádiového vyhledávacího systému.

Modem rádiového vyhledávacího systému může s výhodou obsahovat vysílač a modem přijímače selektivního volání může obsahovat přijímač.

Komunikační systém tedy vysílá zprávy do komunikačního přijímače a komunikační přijímač přijímá přenášené zprávy prvním komunikačním prostředím. Ty zprávy, které není schopen přijmout prvním komunikačním prostředím, to je ztracené zprávy a chybně přijaté zprávy, uvádí komunikační přijímač do souladu s komunikačním systémem přes druhé komunikační prostředí. Proces uvádění do souladu mezi komunikačním přijímačem a komunikačním systémem využívá identifikátory zpráv, které jsou přenášeny spolu se zprávami za účelem identifikace zpráv, uváděných do souladu.

Výhodou předkládaného řešení je, že umožňuje přenášet dlouhé a velmi dlouhé zprávy v komunikačním systému využívajícím rádiový vyhledávací systém s vysokou průchodností při zabezpečení spolehlivosti doručení zprávy mezi hlavním terminálem a jednou nebo více vzdálenými jednotkami.

-3 CZ 285021 B6

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je blokové schéma komunikačního systému podle předkládaného vynálezu.

Obr. 2 je blokové schéma zobrazující přenášenou zprávu podle předkládaného vynálezu.

Obr. 3 je diagram posloupnosti zprávy ilustrující první příklad přijímané zprávy, která je ukládána v paměti vzdálené jednotky komunikačního systému podle předkládaného vynálezu.

Obr. 4 je diagram posloupnosti zprávy ilustrující druhý příklad přijímané zprávy, která je ukládána v paměti vzdálené jednotky komunikačního systému podle předkládaného vynálezu.

Obr. 5 je blokové schéma zobrazující zprávy uložené v paměti hlavního terminálu komunikačního systému a zprávy uložené v paměti vzdálené jednotky před uvedením zpráv mezi hlavním terminálem a vzdálenou jednotkou do souladu podle předkládaného vynálezu.

Obr. 6 je vývojový diagram znázorňující pracovní posloupnost vzdálené jednotky podle předkládaného vynálezu.

Obr. 7 a 8 jsou diagramy posloupnosti zprávy ilustrující časovou stránku druhého příkladu z obr. 4 podle předkládaného vynálezu.

Obr. 9 a 10 jsou vývojové diagramy znázorňující pracovní posloupnosti pro hlavní terminál z obr. 1 podle předkládaného vynálezu.

Obr. 11 a 12 jsou vývojové diagramy znázorňující pracovní posloupnosti pro vzdálenou jednotku z obr. 1 podle předkládaného vynálezu.

Obr. 13 je blokové schéma zprávy znázorňující přenášenou zprávy podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu.

Obr. 14 je vývojový diagram znázorňující pracovní posloupnost pro hlavní terminál z obr. 1 podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu.

Obr. 15 a 16 jsou vývojové diagramy znázorňující pracovní posloupnost pro vzdálenou jednotku z obr. 1 podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 ukazuje komunikační systém 100 využívající vysílačový systém radiového vyhledávacího systému 120. 122, 124, 126 pro dodávání zpráv k alespoň jedné přenosné vzdálené jednotce 130, např. přenosnému přijímači 130 selektivního volání, podle předkládaného vynálezu - pro jednoznačnost interpretace je uváděno stejné vztahové číslo 130. Hlavní terminál 102 obsahuje vstupní sekce £10, 112 pro příjem vstupů z různých zařízení 104. 106. 108, včetně příjmu žádosti o přenos zprávy radiovým vyhledávacím systémem pro inicializaci přenosu zpráv radiovým vyhledávacím systémem, kde zprávy jsou přenášeny vysílačovým systémem rádiového vyhledávacího systému 120, 122, 124, 126 k alespoň jedné přenosné vzdálené jednotce 130. Hlavní terminál 102 má vstupní sekce 110, ke který je připojeno zařízení telefonní společnosti, jako např. veřejná komutovaná telefonní síť (PSTN) 107. Osobní počítače a ostatní výpočetní prostředky 104 mají přístup s možností volby a modemové komunikace. Ostatní zařízení umožňující volání, jako např. telefonní vstupní zařízení 106, mají přístup do vstupních sekcí 110 hlavního terminálu 102 přes PSTN.

-4 CZ 285021 B6

Typicky mohou tato vstupní zařízení 104, 106 dálkově iniciovat žádost o přenos zprávy rádiovým vyhledávacím systémem přes hlavní terminál 102 tím, že zavolají vstupní sekce 110 hlavního terminálu 102 přes telefonní přípojku s možností volby v PSTN 107.

Jiné vstupní sekce 112 hlavního terminálu 102 mohou přijímat vstupy, jako např. žádosti o přenos právy rádiovým vyhledávacím systémem z místních výpočetních zařízení 108, jako jsou místní osobní počítač nebo ovládací panel nebo jiné terminálové zařízení. Obyčejně je toto jedno nebo více vstupních zařízení 108 připojeno na vstupní sekce 112 hlavního terminálu 102 pomocí přímého drátového propojení, využívajícího standardní rozhraní RS-232 nebo RS-422.

Vstupní sekce 110, 112 přenášejí žádosti o přenos zprávy rádiovým vyhledávacím systémem do řídicí jednotky 114 komunikační sběrnicí 116. Řídicí jednotka 114 může obsahovat obvody řídicí jednotky a přidružené paměti tak, že přichází žádost o přenos zprávy rádiovým vyhledávacím systémem může být přijata a uložena v dostupné paměti pro následný přenos do jednoho nebo více přijímačů 130 selektivního volání. Dále je v řídicí jednotce 114 využívána energeticky nezávislá paměť 118, jako např. bateriově zálohovaná paměť typu Ram, jedna nebo více diskových, mechanik nebo jiné energeticky nezávislé paměťové médium pro dlouhodobější uložení zpráv určených pro jeden nebo více přijímačů 130 selektivního volání. Řídicí jednotka 114 obvykle posílá informační části zprávy a další přidružené informace do paměti 118 po sběrnici 116. Informační část zprávy, která může obsahovat číselnou, alfanumerickou nebo binární informaci a další přidružené informace uložené v paměti 118, mohou být využity řídicí jednotkou 114 pro spolehlivé doručení zprávy k cílové neboli vzdálené jednotce 130, jak bude dále podrobněji vysvětleno.

Řídicí jednotka 114 přivádí zprávy do kodéru rádiového vyhledávacího systému 120 přes sběrnici 116, za účelem zakódování zprávy pro přenos kanálem rádiového vyhledávacího systému. Kodér rádiového vyhledávacího systému 120 potom přivádí zakódované zprávy komunikační cestou 122 do jednoho nebo více vysílačových systémů rádiového vyhledávacího systému 124, 126, za účelem přenosu komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému. Komunikační cesta 122 bude v tomto příkladu označena jako cesta B, která vede zprávy z hlavního terminálu 102 do vysílačového systému rádiového vyhledávacího systému 124, 126 a komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému na příjem jedním nebo více přijímači 130 selektivního volání. Celková činnost komunikačního systému zahrnujícího rádiový vyhledávací systém typu ukázaného na obr. 1, je podrobněji popsána v patentu USA č. 5, 138, 311, vydaném 11.8. 1992, který má název „Komunikační systém s přizpůsobitelnými formáty zprávy“, který byl podán stejným přihlašovatelem jako tento vynález a je zde zahrnut pomocí odkazu.

Přijímač 130 selektivního volání s výhodou obsahuje přijímací obvody přijímače 13 rádiového vyhledávacího systému, které přes anténu 132 přijímají zprávy přenášené komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému. Činnost přijímacích obvodů přijímače 134 rádiového vyhledávacího systému obecného typu, ukázané na obr. 1, je dobře známa a je podrobněji popsána v patentu USA č. 4, 518, 961 vydaném 21. 5. 1985 s názvem „Univerzální zařízení rádiového vyhledávacího systému s šetřením energie“, který byl podán stejným přihlašovatelem jako tento vynález a je zde zahrnut pomocí odkazu.

Z přijímacích obvodů přijímače 134 rádiového vyhledávacího systému je přijímaná zpráva vedena do řídící jednotky 136 přes sběrnici 138. Řídicí jednotka 136 pracuje jako dekodér přijímaných zpráv, kde se zjišťuje shora adresové informace v přijímané zprávě s předem určeno zprávou v přijímači 130 selektivního volání. Tímto způsobem může řídicí jednotka 136 zjistit, zda je přijímaná zpráva určena pro konkrétní přijímač 130 selektivního volání. Dále je k přijímacím obvodům přijímače 134 rádiového vyhledávacího systému a k řídicí jednotce 136 připojena přes sběrnici 138 paměť 140 pro ukládání přijmutých zpráv. Uživateli jsou přístupné uživatelské vstupní prostředky 141, jako např. tlačítka nebo spínače ve vzdálené jednotce 130,

- 5 CZ 285021 B6 takže data z přijímané zprávy mohou být zobrazena na displeji, např. na displeji s tekutými krystaly (není zakreslen). Uživatel může potom číst zprávu, která je viditelná na displeji. Uživatelský vstup ve vzdálené jednotce 130 může rovněž způsobit, že vzdálená jednotka 130 bude provádět další funkce tak, jak je dobře známo uživatelům přijímačů selektivního volání a přenosných osobních výpočetních zařízení.

Hodiny reálného času 142 jsou rovněž připojeny přes sběrnici 138 k řídicí jednotce 136, čímž je zajištěna časová informace pro tuto řídicí jednotku 136. Vzdálená jednotka 130 je potom schopna poskytovat časové informace uživateli, jako část informace zobrazované na displeji (není zakresleno). Kromě toho může řídicí jednotka 136 využívat časovou informaci dodávanou hodinami reálného času 142 pro podrobnou informaci o čase, kdy jsou přijímány zprávy ve vzdálené jednotce 130 a k dalším užitečným činnostem, jak bude podrobněji popsáno dále.

Přijímač 130 selektivního volání dále zahrnuje vysílací a přijímací jednotku modemu 144 a přidružené obvody telefonního rozhraní nebo jiný vhodný komunikační přístroj, např. rádiový modem pro paketový přenos, který dovoluje uživateli přijímače 130 selektivního volání připojit tento přijímač 130 selektivního volání k telefonnímu rozhraní 150, což může být v přijímači 130 selektivního volání zajištěno zástrčkou RJ11 148 a příslušným propojením 146 a odpovídající nástěnnou svírkou 150 a příslušným propojením 152. Toto telefonní rozhraní 144, 146, 148, 150, 152 dovoluje řídicí jednotce 136 přijímače 130 selektivního volání dálkový přístup do hlavního terminálu 102 pomocí telefonní přípojky s možností volby a veřejné komutované telefonní sítě 107. Vysílací a přijímací jednotka modemu 111 v hlavním terminálu 102 je schopna komunikovat s modemem 144 v přijímači 130 selektivního volání. Tímto způsobem může přijímač 130 selektivního volání komunikovat s hlavním terminálem 102 a přijímat od něj zprávy oddělenou komunikační cestou, která je v tomto příkladu označena jako cesta A 152. Přijímač 130 selektivního volání tudíž může přijímat zprávy z hlavního terminálu 102 cestou A 152 a cestou B 122. Komunikační prostředí cesty A 152 a cesty B 122 může obsahovat libovolné komunikační cesty, jako např. přímé drátové propojení, telefonní linku nebo bezdrátovou komunikační cestu obsahující nejméně jeden rádiový komunikační kanál, kde cesta A 152 a cesta B 122 jsou s výhodou rozdílné.

Podle předkládaného uspořádání je cesta A 152 telefonní přípojka s možností volby používající modemovou komunikaci mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenou jednotkou 130. Cesta B 122 s výhodou zahrnuje komunikační kanál rádiového vyhledávacího systému pro přenos zpráv do přijímače 130 selektivního volání. V jiném uspořádání může být cesta A 152 jednosměrný nebo obousměrný vysokofrekvenční komunikační kanál mezi vzdálenou jednotkou 130 a hlavním terminálem 102 a cesta B 122 může být komunikační kanál rádiového vyhledávacího systému. Dále, v jiném uspořádání, mohou být cesta A 152 i B 122 jednosměrné nebo obousměrné vysokofrekvenční komunikační kanály. Výhoda doručování zpráv do vzdálené jednotky 130 komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému oproti doručování obousměrným vysokofrekvenčním komunikačním kanálem je ta, že obvykle může být přes komunikační kanál rádiového vyhledávacího systému dodáno více zpráv. To současně zvyšuje komerční vhodnost komunikačního systému. Nicméně použití obousměrných vysokofrekvenčních komunikačních kanálů pro obě cesty A 152 a B 122 může v některých systémech dobře vyhovovat.

Použitím rozhraní telefonní přípojky s možností volby pro cestu A 152 s využitím modemové komunikace mezi vzdálenou jednotkou 130 a hlavním terminálem 102 podle předkládaného uspořádání se dosáhne relativně vysoké spolehlivosti přenosu zpráv mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenou jednotkou 130. Tato spolehlivost se přibližuje spolehlivosti, na kterou jsou zvyklí uživatelé běžných výpočetních systémů. Je tudíž výhodné přenášet zprávy přes rozhraní 152 telefonní přípojky s možností volby, protože je to spolehlivější komunikační prostředí než přenos komunikačním kanálem 122 rádiového vyhledávacího systému. Na druhé straně má rozhraní 152 telefonní přípojky s možností volby následující nevýhody. Za prvé, telefonní přípojka s možností volby obvykle propojuje jedno zařízení kde vznikají zprávy a jedno přijímací

- 6 CZ 285021 B6 zařízení, což podstatně redukuje počet vzdálených jednotek, které se mohou zúčastnit činnosti jakéhokoli typu komunikačního systému. Za druhé, rozhraní 152 telefonní přípojky normálně vyžaduje připojení vzdálené jednotky 130 k rozhraní telefonní přípojky, které nemusí být vždy dostupné. Za třetí, vzdálená jednotka 130 není tak přenosná díky požadavku na propojení s telefonním rozhraním. V případě přenosu komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému je vzdálená jednotka 130 přenosná a může přijímat zprávy přenášené komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému i v případě, že ji uživatel nosí u sebe. Ačkoliv komunikace přes telefonní vedení je obvykle spolehlivější než komunikace kanálem rádiového vyhledávacího systému, může výrazně omezovat počet vzdálených jednotek 130, přihlášených k využívání komunikačního systému a je pro uživatele méně pohodlná, protože vyžaduje připojení jejich vzdálených jednotek 130 k rozhraní 152 telefonní přípojky, za účelem komunikace s hlavním terminálem 102. Předkládaný vynález proto využívá předávání zpráv oběma cestami A 152 a B 122 způsobem, který podstatně zvyšuje spolehlivost přenosu zpráv mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenými jednotkami 130 a současně dovoluje v komunikačním systému obsloužení velkého množství přenosných vzdálených jednotek 130, jak bude podrobněji popsáno dále.

Komunikační systém 100 podle předkládaného vynálezu umožňuje vysokou průchodnost zpráv mezi hlavním terminálem 102 a přenosnými vzdálenými jednotkami 130 přenosem zpráv cestou B 122, například vysokofrekvenčním kanálem rádiového vyhledávacího systému, pro normální sdělování nových zpráv mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenými jednotkami 130. Dále, pro vyšší kvalitu služby, může hlavní terminál 102 vysílat zprávy cestou B 122 vícekrát za účelem lepšího zabezpečení toho, že vzdálená jednotka 130 přijme alespoň jedno vysílání stejné zprávy. Hlavní terminál 102 může např. vysílat zprávu kanálem rádiového vy hledávacího systému 122 třikrát odděleně, kde každý následná přenos stejné zprávy je zpožděn o předem určený časový interval, např. 3 minuty, od předchozího vysílání. Tímto způsobem má vzdálená jednotka 130 vyšší pravděpodobnost příjmu zprávy přenášené kanálem 122 rádiového vyhledávacího systému.

Někdy se nicméně může stát, že zpráva není vzdálenou jednotkou 130 přijmuta. V takovém případě poskytuje komunikační systém 100 ve vzdálené jednotce 130 prostředek pro určení, že zpráva byla ztracena a dále pro uvedení do souladu s hlavním terminálem 102. za účelem příjmu alespoň informační části ztracené zprávy spolehlivějším komunikačním prostředím, jaké je zajišťováno cestou A 152. Požadovaná průchodnost cesty A 152 může však být o hodně nižší než průchodnost zpráv cesto B 122, protože počet ztracených zpráv bude o hodně nižší než počet nově přenášených zpráv v komunikačním systému 100. Z toho plyne, že hlavní část komunikačního přenosu, včetně přenosu nových zpráv, může být zabezpečena cestou B 122, například vysokofrekvenčním kanálem rádiového vyhledávacího systému. Uvedení do pořádku ztracených zpráv mezi vzdálenými jednotkami 130 a hlavním terminálem 102 může být provedeno spolehlivějším komunikačním prostředím poskytovaným cestou A 152, dokonce i když cesta A 152 je schopna zpracovat menší počet přenosů zpráv.

Kromě toho může uživatel přenosnou vzdálenou jednotku 130 nosit u sebe během příjmu nových zpráv kanále 122 rádiového vyhledávacího systému. Uživatelům vzdálených jednotek 130 způsobuje požadavek na připojení vzdálené jednotky 130 k rozhraní 152 telefonní přípojky za účelem uvedení do požadavku ztracených zpráv minimální nepohodlí, protože zprávy se obvykle ztratí relativně zřídka. Kromě toho, jak bylo zmíněno dříve, cesta A 152 může být realizována jako jednosměrný nebo obousměrný vysokofrekvenční komunikační kanál mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenými jednotkami 130. V tomto případě může být obnovení ztracených zpráv provedeno i v případě, že uživatel vzdálený přijímač 130 selektivního volání nosí u sebe. Tím je uživatelům způsobováno minimální nepohodlí.

Obr. 2 je blokové schéma zprávy zobrazující přenášené zprávy podle předkládaného vynálezu. Přenášená zpráva 200 typicky obsahuje identifikační a řídící informaci 202 a rovněž datovou část 204 zprávy. Datová část 204 zprávy je normálně informace, která je sdělována mezi místem

- 7 CZ 285021 B6 vzniku a cílovou vzdálenou jednotkou 130, jíž je určena. To znamená, že datová část 204 zprávy je zpráva sdělovaná uživateli přijímače 130 selektivního volání. Datová část 204 zprávy může obsahovat číselnou informaci, alfanumerickou informaci a binární data. Identifikační a řídicí informace 202obsažená ve zprávě 200 je normálně požadována pro doručení zprávy v komunikačním systému 100. Tato informace 202 zahrnuje adresovou informaci 206, která určuje jednu nebo více vzdálených jednotek 130 jako místo určení datové části 204 zprávy. Když tedy vzdálená jednotka 130 přijme zprávu 200, která byla vyslána z hlavního terminálu 102, může tato vzdálená jednotka 130 určit, jestli je tato konkrétní zpráva 200 určena pro příjem touto konkrétní vzdálenou jednotkou 130. Adresová informace 206 obsažená ve zprávě 200 je obyčejně vzdálenou jednotkou 130 dekódovaná a porovnána s předem určenou adresou ve vzdálené jednotce 130. Jestliže adresová informace 206 ve zprávě 200 souhlasí s předem určenou adresou ve vzdálené jednotce 130, potom je tato zpráva 200 určena pro tuto konkrétní vzdálenou jednotku 130. Vzdálená jednotka 130 potom může uložit přijmutou datovou část 204 zprávy do paměti 140 ve vzdálené jednotce 130 nebo případně do paměti počítače nebo výpočetního zařízení spojeného se vzdálenou jednotkou 130, pro pozdější zpracování. Uživatel vzdálené jednotky 130 si může následně datovou část 204 zprávy znovu prohlédnout, čímž je zpráva uživateli sdělena. Uživatel si obyčejně zprávu prohlíží na displeji vzdálené jednotky 130. To znamená např. že uživatel může číst zprávu na obrazovce displeje, který je běžně dostupný u přenosných osobních počítačů a přenosných přijímačů selektivního volání s displejem.

Zpráva 200 podle předkládaného vynálezu dále obsahuje další identifikační informace pro zvýšení spolehlivosti doručení zprávy z hlavního terminálu 102 do přenosných přijímačů 130 selektivního volání. Každá zpráva 200 může například obsahovat pořadové číslo 208 zprávy, které identifikuje relativní pořadí zprávy 200 v pořadí přenosu zpráv vysílaných z hlavního terminálu 102 do vzdálené jednotky 130, pro konkrétní adresovou informaci 206. To znamená, že každá zpráva, která obsahuje stejnou adresovou informaci 206, tj. je určena pro příjem stejnou nebo stejnými vzdálenými jednotkami 130, může být opatřena pořadovým číslem 208 zprávy, pomocí kterého tato jedna nebo více vzdálených jednotek 130 rozpoznávají, když je vyslána zpráva 200 přijmuta mimo pořadí nebo když není vyslána zpráva vzdálenou jednotkou 130 přijmuta vůbec.

Když je vyslána zpráva 200 přijmuta vzdálenou jednotkou 130 a adresová informace 206 ve zprávě 200 souhlasí s předem určenou adresou pro vzdálenou jednotku 130, potom když je zpráva 200 identifikována pořadovým číslem 208 zprávy jako přijmutá mimo pořadí, přičemž pořadí přenosu je stanoveno předchozími přijmutými zprávami, může vzdálená jednotka 130 určit, že z hlavního terminálu 102 byla vyslána jedna nebo několik zpráv, které nebyly touto vzdálenou jednotkou 130 přijmuty. Ty přenášené zprávy, které ležely mezi poslední zprávou přijmutou v pořadí přenosu a zprávou přijmutou mimo pořadí mohla vzdálená jednotka 130 ztratit. Všechny tyto mezilehlé zprávy ale nemusí být vždy ztraceny.

Komunikační systém 100, tak jak byl popsán výše, může např. přenášet zprávy komunikačním kanálem 122 rádiového vyhledávacího systému vícekrát, aby zabezpečit vyšší úroveň služeb pro cílové vzdálené jednotky 130. V tomto případě může být zpráva 200 přijmuta vzdálenou jednotkou 130 a pořadové číslo 208 zprávy může indikovat, že zpráva 200 je přijmuta mimo pořadí, kde pořadí přenosu je stanoveno předchozími zprávami, přijmutými touto vzdálenou jednotkou 130. Nicméně to může pouze indikovat, že jeden přenos zprávy byl vzdálenou jednotkou 130 ztracen, a že následný opakovaný přenos této zprávy může být vzdálenou jednotkou 130 přijmut, čímž se znovu stanoví pořadí přenosu přijímaných zpráv ve vzdálené jednotce 130.

Počet 210 opakování zprávy je s výhodou obsažen v každé přenášené zprávě 200. Tím je ve vzdálené jednotce 130 umožněna identifikace relativního umístění přijmuté zprávy 200 v pořadí opakování. Jestliže, například v závislosti na stupni služeb, jsou zprávy opakovaně vysílány třikrát za účelem doručení do přijímací vzdálené jednotky 130, kde opakovaně vysílané zprávy

- 8 CZ 285021 B6 mají stejnou adresu určení 206. potom přijmutá zpráva 200, obsahující počet 210 opakování zpráv rovný dvěma, umožní identifikovat přijímací vzdálené jednotce 130, že přijmutá zpráva 200 byla druhým vysíláním této zprávy z hlavního terminálu 102.

S přenášenou zprávou 200 mohou být přenášeny další informace, jako např. kód detekujíc a/nebo opravující chyby. V každé přenášené zprávě 200 může být např. zahrnut cyklický redundantní kód (CRC) 212, který pomůže identifikovat přijímací vzdálené jednotce 130, že přijmutá datová část 204 zprávy byla přijata chybně. To znamená, že datová část 204 zprávy byla přijata s chybami. V takovém případě, ačkoliv zpráva 200 byla vzdálenou jednotkou 130 přijata, nemůže být datová část 204 zprávy kompletně a správě sdělena uživateli vzdálené jednotky 130. Vzdálené jednotce 130 se tudíž nepodařilo přijmout zprávu 200 tak, jak je požadováno, aby informace zprávy mohla být sdělena uživateli vzdálené jednotky 130. Dvě možné podmínky tedy mohou identifikovat, že se vzdálené jednotce 130 nepodařilo přijmout vyslanou zprávu. Za prvé když vzdálená jednotka 130 přijme přenášenou zprávu mimo pořadí, je-li předem stanoveno pořadí přenosu. Za druhé když vzdálená jednotka 130 přijme přenášenou zprávu, která má chyby v datové části 204 zprávy. V přijímací vzdálené jednotce 130 může být použit cyklický redundantní kód 212 pro určení, zda přijímaná zpráva obsahuje chyby v datové části 204 zprávy. Přijímací vzdálená jednotka 130 má proto nejméně tyto dvě cesty správného určení, že vyslaná zpráva nebyla přijímací jednotkou 130 přijmutá.

Obr. 3 je diagram posloupnosti zprávy, znázorňující zprávy přijmuté vzdálenou jednotkou 130 a uložené v paměti 140 pro identifikaci pořadí přenosu, jak bylo stanoveno předchozími přijatými zprávami. Přenášená zpráva 200 např. obsahuje pořadové číslo 208 zprávy, identifikující ve vzdálené jednotce 130 přijmutou zprávu 200 jako první přijmutou zprávu v pořadí přenosu. Toto je vidět na obr. 3, kde blok 302 zprávy obsahuje číslo 1, čímž je zpráva identifikována jako první v pořadí přenosu. Tato zpráva 302 byla přijata vzdálenou jednotkou 130 a uložena v paměti 140. Následně byla vzdálenou jednotkou 130 přijata druhá zpráva 304 v pořadí přenosu a uložena v paměti 140. Jak je z obrázku vidět, vzdálená jednotka 130 může s každou zprávou ukládat do paměti 140 dodatečné informace, za účelem identifikace pořadí přenosu. Zprávy 302, 304 mohou být např. uloženy v paměti 140 v datové struktuře typu zřetězeného seznamu. Tímto způsobem může řídicí jednotka 136 sledovat pořadí přenosu, jak bylo identifikováno předchozími přijmutými zprávami 302, 304. Je-li přijmutá nová zpráva, jak je na obrázku u4kázáno zprávou 306 číslo tři, může řídicí jednotka 136 přivést zprávu 306 do paměti 140 a vřadit zprávu 306 do zřetězeného seznamu pro konkrétní adresu, s předchozími přijmutými zprávami 302, 304. Tato posloupnost je ukázána na zprávách 308, 310, 312 organizovaných ve zřetězeném seznamu.

Obr. 4 ilustruje druhý příklad přijmutých zpráv, uložených do paměti 140. Zřetězený seznam zpráv 402, 404, 406, 408 může vzdálené jednotce 130 indikovat, že přijmuté zprávy čtyři 406 a pět 408 byly přijmuty mimo pořadí, kdy přenosové pořadí bylo stanoveno předem. Jinými slovy, zpráva tří byla vzdálenou jednotkou 130 ztracena. Jestliže komunikační systém 100 opakovaně vysílá každou přenášenou zprávu komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému, potom mohou být vzdálenou jednotkou 130 přijmuty následné přenosy zprávy tři 410. Z toho plyne, že zřetězený seznam zpráv v paměti 140 může být nastaven tak, aby se znovu stanovilo pořadí přenosu, jak je naznačeno předchozími přijmutými zprávami 412, 414, 416, 418, 420. V tomto příkladu byly zprávy čtyři 404 a pět 408 přijmuty vzdálenou jednotkou 130 mezi časem, kdy byl první přenos zprávy tři vzdálenou jednotkou 130 ztracen a časem, kdy byl druhý přenos zprávy tři 410 vzdálenou jednotkou 130 přijmut. Jak bylo uvedeno dříve, opětovný přenos stejné zprávy se může uskutečnit každých několik minut, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že vzdálená jednotka 13é přijme nejméně jeden z přenosů. Následné přenosy již přijaté zprávy jsou samozřejmě ignorovány. Tímto způsobem může komunikační systém 100 zvýšit spolehlivost doručování zpráv z hlavního terminálu 102 k jedné nebo více vzdáleným jednotkám 130.

Dále, když komunikační systém 100 opětovně vysílá zprávy k jedné nebo více vzdáleným jednotkám 130, aby zabezpečil vyšší stupeň služeb, může vzdálená jednotka 130 po příjmu

- 9 CZ 285021 B6 poslední zprávy v přenosovém pořadí zavést předem určené časové zpoždění před určením, že nějaká následně přijmutá zpráva byla přijmuta mimo pořadí. To znamená, že vzdálená jednotka 130 může zavést předem určené časové zpoždění, aby zabránila chybné indikaci uživateli vzdálené jednotky 130, že zpráva byla vzdálenou jednotkou 130 ztracena, během časového 5 intervalu, ve kterém může být ztracená zpráva opětovně hlavním terminálem 102 vyslána a vzdálenou jednotkou 130 přijmuta.

Vzdálená jednotka 130 může např. zavést desetiminutové zpoždění po příjmu zprávy číslo dva 404 a jestliže zpráva číslo tři je během tohoto desetiminutového časového intervalu ztracena, 10 zatímco zprávy číslo čtyři a pět 406, 408 jsou během tohoto desetiminutového intervalu přijmuty, potom vzdálená jednotka 130 nevyrušuje uživatele indikací toho, že práva číslo tři byla ztracena. Je-li zpráva číslo tři 410 rovněž přijmuta během tohoto desetiminutového časového intervalu, potom může vzdálená jednotka 130 znovu stanovit pořadí přenosu, jak je naznačeno zřetězeným seznamem zpráv 412, 414, 416, 418, 420, které jsou uloženy v paměti 140. V jednom režimu 15 činnosti, po příjmu zprávy, u které je určeno, že je v pořadí přenosu stanoveném předchozími přijmutými zprávami, může tudíž vzdálená jednotka 130 zajistit časové okénko, tj. předem určený časový interval, ve kterém opakování ztracené zprávy může znovu stanovit pořadí přenosu tak, jak je uloženo v paměti 140 vzdálené jednotky 130. Kromě toho není uživatel obtěžován nepotřebnými výstrahami indikujícími, že zpráva nebyla vzdálenou jednotkou 130 20 přijmuta. Tento proces může být zajišťován vzdálenou jednotkou 130 automaticky, čímž je uživatel zbaven nutnosti sledovat pořadí přijímaných zpráv.

Obr. 5 je blokové schéma zobrazující posloupnost zpráv uložených v paměti 118 hlavního terminálu 102 tak, jak byly tyto zprávy vysílány z hlavního terminálu 102 ke vzdálené jednotce 25 130. Dále je zobrazena paměť 140 vzdálené jednotky 130, včetně zpráv přijmutých vzdálenou jednotkou 130. Zprávy mohou být uloženy v obou pamětech 118, 140 za účelem indikace pořadí přenosu pomocí pořadových čísel 208 zprávy a za účelem indikace pořadí opakování pomocí počtu 210 opakování zprávy. Hlavní terminál 102 a vzdálená jednotka 130 mohou tudíž individuálně sledovat pořadí přenosu zpráv. Jak je z obrázku vidět, z hlavního terminálu 102 30 byly vysílány zprávy tři, čtyři a pět, ale pouze zprávy čtyři a pět byly přijmuty vzdálenou jednotkou 130. První přenos zprávy tři byl vzdálenou jednotkou 130 ztracen, jak je vidět z pořadového čísla 502 zprávy a z počtu 504 opakování zprávy, uložených v paměti 118 hlavního terminálu 102. Paměť 140 vzdálené jednotky 130 ukazuje, že zprávy jedna, dva, čtyři a pět byly vzdálenou jednotkou 130 přijmuty, přičemž zprávy čtyři a pět byly přijmuty mimo pořadí, kde 35 přenosové pořadí bylo stanoveno předchozími přijmutými zprávami jedna a dva. Zpráva tři byla tudíž vzdálenou jednotkou 130 ztracena. Jedna cesta, kterou může být zpráva tři spolehlivě doručena do vzdálené jednotky 130, je pomocí opakování zpráv, jak bylo popsáno výše. Zpráva číslo tři může být tudíž vzdálenou jednotkou 130 přijmuta při jejím dalším vysílání do vzdálené jednotky 130. Druhá cesta, kterou může být zpráva číslo tří spolehlivě doručena do vzdálené 40 jednotky 130, je pomocí uvádění zpráv do souladu. To je naznačeno šipkou 506. V tomto případě komunikuje vzdálená jednotka 130 s hlavním terminálem 102 cestou A 152 za účelem doručení zprávy číslo tři do vzdálené jednotky 130. To znamená, že vzdálená jednotka 130 a hlavní terminál 102 uvádějí do pořádku vyslané zprávy a přijmuté zprávy 506, a pouze ty zprávy, které byly vzdálenou jednotkou 130 ztraceny, musí být přeneseny cestou A. Průchodnost zpráv cestou 45 A 152 může být proto udržována na minimu, což zmenšuje množství času stráveného komunikací mezi vzdálenou jednotkou 130 a hlavním terminálem 102 cestou A 152 a následně umožňuje více vzdáleným jednotkám 130 účinně komunikovat s hlavním terminálem 102 cestou A 152 a využívat dostupné zdroje hlavního terminálu 102. To je podstatná výhoda předkládaného vynálezu. Proces 506 uvádění zpráv do pořádku bude podrobněji popsán dále.

Obr. 6 je vývojový diagram ilustrující pracovní posloupnost vzdálené jednotky 130 podle předkládaného vynálezu. Komunikační systém 100 může volitelně vysílat zprávy vícekrát, aby se zvýšila pravděpodobnost, že nejméně jedno z vysílání bude přijmuto přenosnou jednotkou 130, jak bylo popsáno výše.

-10CZ 285021 B6

V tomto případě s výhodou zavádí přenosná jednotka 130 předem určené časové zpoždění od poslední přijaté zprávy před určením toho, že přijatá zpráva je mimo pořadí, kde přenosové pořadí bylo stanoveno dříve. Jeden přístup, který byl popsán výše, bylo zavedení předem určeného časového zpoždění po příjmu zprávy, která byla určena jako zpráva v pořadí, kde přenosové pořadí bylo stanoveno dříve. Desetiminutové okénko by mohlo být např. povoleno po příjmu poslední zprávy v přenosovém pořadí pro příjem dalších zpráv, které mohou nebo nemusí být v přenosovém pořadí. Po tomto desetiminutovém zpoždění by mohla vzdálená jednotka 130 určit, zda jakákoliv přijatá zpráva následující po poslední zprávě přijaté v přenosovém pořadí je mimo pořadí, a podle toho upozornit uživatele. Podle druhého výhodného přístupu, jak je zobrazeno na obr. 6, zavede vzdálená jednotka 130 předem určené časové zpoždění, např. desetiminutový časový interval po příjmu každé zprávy, dříve než určí, že přijmutá zpráva je mimo pořadí, kde přenosové pořadí je stanoveno předchozími přijmutými zprávami. To znamená před určením, že jedna nebo více zpráv mohly být ztraceny mezi poslední přijmutou zprávou a dříve stanoveným přenosovým pořadím.

Obr. 6 zvláště ilustruje pracovní posloupnost pro vzdálenou jednotku 130, která může být prováděna periodicky v systému, který je řízen událostmi. Pokaždé, když je přijmutá zpráva 602, 604. uloží vzdálená jednotka 130 tuto zprávu a nastartuje časovač 606, který odměří předem určený časový interval po příjmu zprávy. Každá přijmutá zpráva má přidružený časovač pro časování příslušného časového okénka po příjmu zprávy. Každý časovač může být reprezentován datovou strukturou v paměti 140. Jestliže libovolný časovač odměří časový interval 608, potom vzdálená jednotka 130 přezkoumá zřetězený seznam zpráv v paměti 140, aby určila, jestli chybí některé zprávy vzhledem k předem stanovenému pořadí přenosu 610. To znamená, že vzdálená jednotka 130 může např. procházet zřetězený seznam od začátku do místa, kde je zpráva, jejíž časovač odměřil časový interval, aby určila, zdali jsou v přenosovém pořadí nějaké chybějící zprávy. Dále může být každá chybějící zpráva opatřena příznakem 612 za účelem indikace stavu chybějící zprávy. Volitelně může v tomto čase vzdálená jednotka 130 varovat uživatele, aby byla ztracena předchozí přenášená zpráva. Uživatel může potom připojit vzdálenou jednotku 130 k telefonnímu rozhraní a využít komunikacemi s hlavním terminálem 102 cestou A 152 za účelem uvedení do pořádku a příjmu nejméně datové částí předchozí ztracené zprávy z hlavního terminálu 102.

Obr. 7 a 8 ilustrují preferované časové hledisko, jak bylo vysvětleno dříve, s použitím pořadí zprávy z druhého příkladu zobrazeného na obr. 4. Jak je vidět, přijímá vzdálená jednotka 130 zprávy 702, 704, 706, 710 a ukládá je ve zřetězeném seznamu v paměti 140, kde první dvě zprávy stanoví přenosové pořadí 703, 705. Následující dvě zprávy 706. 710 byly přijmuty mimo pořadí, kde přenosové pořadí 703, 705 bylo stanoveno předtím a mají nezávislé časovače 708, 712 pro každou ze zpráv, určující časové intervaly po příjmu každé příslušné zprávy za účelem zjištění, jestli byly nějaké chybějící zprávy mezi přenosovým pořadím 703. 705 a následně přijmutými zprávami 706, 710.

Obr. 8, zobrazuje zprávu tři 802 přijmutou vzdálenou jednotkou 130 a časovač pro zprávu čtyři 706, který odměřil předem určený časový interval. Následkem toho přenosové pořadí 702, 704, 706 zasahuje až ke zprávě čtyři 804. jak bylo stanoveno přijmutými zprávami jedna 703, dvě 705, tři 802 a čtyři 804. Časovač 712 páté zprávy pokračuje v odpočítávání svého předem určeného časového intervalu před určením, zda se vyskytla chybějící zpráva před příjmem zprávy pět 710. Když časovač 712 páté zprávy nakonec ukončí odpočítávání, bude přenosové pořadí obsahovat však pět přijmutých zpráv 702, 704, 802, 706, 710.

Obr. 9 a 10 jsou vývojové diagramy znázorňující pracovní posloupnosti pro hlavní terminál 102 podle předkládaného vynálezu. Hlavní terminál 102 přijímá žádosti o vyslání nových zpráv 902 do jedné nebo více vzdálených jednotek 130. Hlavní terminál 102 určí, je-li požadováno vysílání k množině vzdálených jednotek 130, to znamená, je-li zpráva určena pro skupinu 904 vzdálených jednotek 130. Jestliže ne, ověří 906 hlavní terminál 102, zda může být vzdálená jednotka 130

-11CZ 285021 B6 dosažena spolehlivější cestou A 152. To může být ten případ, kdy je vzdálená jednotka 130 spojena s hlavním terminálem 102 cestou A 152 a přijímá datovou část zprávy spolehlivějším komunikačním prostředím. Dalším aspektem spolehlivé komunikace cestou A 152 je, že vzdálená jednotka 130 může potvrdit správný příjem datové části zprávy z hlavního terminálu 102 a hlavní terminál 102 tudíž může volitelně znovu vyslat zprávu cestou A 152, když vzdálená jednotka 130 zprávu z hlavního terminálu 102 cestou A 152 nepřijme.

Není-li vzdálená jednotka 130 cestou A 152 dosažitelná 906, potom hlavní terminál 102 zvýší 908 hodnotu čítače zpráv na adresu zprávy, určené pro přenos cestou B 122 a potom cestou B 122 tuto zprávu vyšle 912. Zpráva zahrnuje identifikátor pořadí zprávy a cyklický redundantní kód pro detekci chyb ve vzdálené jednotce 130. Hlavní jednotka 102 potom určí 914, zda vzdálená jednotka 130 mohla potvrdit a potvrdila příjem vyslané zprávy. V případě, že je zpráva přenášena cestou B 122, například komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému, neočekává hlavní terminál 102 žádné potvrzení a ukládá 918 zprávu do paměti 118.

Když hlavní terminál 102 přijme žádost o vyslání zprávy do jedné vzdálené jednotky 902. 904. 906 a vzdálená jednotka 130 je současně spojena s hlavním terminálem 102 cestou A 152, potom hlavní terminál 102 zvýší 910 hodnotu čítače zpráv na adresu zprávy určené pro přenos cestou A 152 a vyšle 912 tuto zprávu včetně identifikátoru pořadí zprávy a CRC cestou A 152, čímž se využije spolehlivější komunikační prostředí. V tomto případě se očekává, že vzdálená jednotka 130 potvrdí 914 příjem vyslané zprávy a pokud tak učiní, hlavní terminál 102 může volitelně odstranit zprávu z paměti 118 nebo uložit informační část zprávy v souboru historických dat 916 pro budoucí odkazy.

Obr. 10 zobrazuje hlavní terminál 102 pracující v režimu uvádění do pořádku se vzdálenou jednotkou 130 cestou A 152 podle předkládaného vynálezu. Když hlavní terminál 102 detekuje 1002, že vzdálená jednotka 130 je spojena s hlavním terminálem 102 cestou A 152, a že vzdálená jednotka 130 požaduje operaci uvedení do pořádku, potom hlavní terminál 102 zkontroluje 1004 v paměti 118 zprávy vyslané do vzdálené jednotky 130 včetně adresové informace, souhlasící s předem určenou adresou vzdálené jednotky 130. Konkrétní adresa nebo adresy, pro které mají být zprávy uvedeny do pořádku se vzdálenou jednotkou 130 mohou být identifikovány v žádosti vzdálené jednotky 130.

Hlavní terminál 102 vyhledá 1006 v paměti 118 zprávy, které byly vyslány do vzdálené jednotky 130 a nebyly vzdálenou jednotkou 130 potvrzeny jako přijmuté. V žádosti o uvedení do pořádku vzdálená jednotka 130 také s výhodou identifikuje zprávy, které byly vzdálenou jednotkou 130 přijmuty od té doby, co vzdálená jednotka 130 naposledy žádala hlavní terminál 102 o uvedení do pořádku. Hlavní terminál 102 tudíž ověří 1010 každou ze zpráv identifikovaných například pořadovým číslem zprávy v žádosti o uvedení do pořádku, jako zprávy vyslané hlavním terminálem 102 a přijmuté vzdálenou jednotkou 130. Jestliže vyslaná zpráva byla skupinová zpráva 1012, potom hlavní terminál 102 označí příznakem zprávu v paměti 140 jako zprávu, která byla přijmuta jednou vzdálenou jednotkou 130, která je členem skupiny.

Následně pokračuje hlavní terminál 102 ve vyhledávání 1006 všech dalších zpráv v paměti 118, které byly vyslány do vzdálené jednotky 130. Jestliže identifikovaná zpráva nebyla členem skupiny 1012, potom po potvrzení ze vzdálené jednotky 130 může hlavní terminál 102 vymazat 1014 zprávu z paměti 118 nebo volitelně uložit zprávu do zvláštního souboru historických dat a potom pokračovat ve vyhledávání 1006 dalších zpráv v paměti 118. které byly vyslány do vzdálené jednotky 130. Jestliže žádost o uvedení do pořádku identifikuje vyslanou zprávu jako nepřijatou vzdálenou jednotkou 130. potom hlavní terminál 102 vyšle 1018 nejméně datovou část ztracené zprávy cestou A 152 do vzdálené jednotky 130 a dále hlavní terminál 102 čeká předem určený časový interval na potvrzení 1020 ze vzdálené jednotky 130. Po příjmu potvrzení 1020 určí hlavní terminál 102, zda byla vysílána zpráva určena pro skupinu 1012 vzdálených jednotek 130 a pokud tomu tak bylo, označí hlavní terminál 102 zprávu v paměti 118 příznakem

-12CZ 285021 B6

1016 jako zprávu, přijmutou individuální vzdálenou jednotkou 130 a pokračuje ve vyhledávání 1006 dalších zpráv v paměti 118.

Jestliže hlavní terminál 102 přijme negativní potvrzení 1022 nebo po předem určeném časovém intervalu po vyslání zprávy cestou A 152, ověří hlavní terminál 102 jestli to není potřetí 1022, co nebyla zpráva potvrzena vzdálenou jednotkou 130 a znovu vyšle zprávu 1018 až do doby třetího potvrzení 1020, 1022. Po třetím pokusu 1022 ukončí hlavní terminál 102 současnou komunikaci cestou A 152 a začne monitorovat 1002 žádost vzdálené jednotky 130 o uvedení do pořádku cestou A 152. Tímto způsobem může hlavní terminál 102 spolehlivě doručit zprávu do vzdálené jednotky 130 cestou A 152 pomocí opakovaného vysílaní informační části zprávy, dokud hlavní terminál 102 nepřijme pozitivní potvrzení ze vzdálené jednotky 130.

Jak bylo uvedeno výše, může cesta A 152 zahrnovat jednosměrný nebo obousměrný vysokofrekvenční komunikační kanál pro vysílání informační části zprávy do vzdálené jednotky 130 a přijímání pozitivního potvrzení o příjmu z této vzdálené jednotky 130. Tato potvrzovací operace mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenou jednotkou 130 je podrobněji popsána v patentu USA číslo 4,918,437, uděleném 17.4.1990, s názvem „Komunikační systém Simulcast s vysokou rychlostí přenosu dat“ a v patentu USA číslo 4,882,579, uděleném 21.11.1989, s názvem „Rádiový vyhledávací systém s multiplexním kódovým dělením zpětného potvrzení“ a dále v patentu USA číslo 4,875,038, uděleném, 17.10.1989, s názvem „Rádiový vyhledávací systém s multiplexním frekvenčním dělením zpětného potvrzení“, kde všechny tyto vynálezu byly uděleny témuž autorovi jako předkládaný vynález a jsou zde zahrnuty pomocí odkazu.

Obr. 11 a 12 jsou vývojové diagramy zobrazující pracovní posloupnosti vzdálené jednotky 130 podle předkládaného vynálezu. Obr. 11 ilustruje příklad rutiny příjmu zprávy a obr. 12 zobrazuje příklad rutiny zpracovávající uvedení do pořádku neboli aktualizační rutiny. Vzdálená jednotka 130 typicky monitoruje 1102, kde byla vyslána zpráva vzdálenou jednotkou 130 přijmuta a čeká 1116 na příjem zprávy. Je-li zpráva přijmuta 1102, ověří 1104 vzdálená jednotka 130, zda tato zpráva je nová zpráva a jestliže ne, pak vzdálená jednotka 130 označí zprávu v paměti 140 jako zprávu, která byla přijmuta opakovaně 1108. Vzdálená jednotka 130 potom může pokračovat v dalších činnostech, zatímco monitoruje 1102 příjem dalších zpráv.

Je-li přijmuta 1104 nová zpráva, uloží ji 1106 vzdálená jednotka 130 do paměti 140 a ověří 1110, že datová část zprávy neobsahuje žádné chyby. To se uskuteční pomocí CRC, který je přenášen se zprávou. Jestliže byla zpráva přijmuta bez chyb v datové části zprávy 1110, potom může vzdálená jednotka 130 označit zprávu v paměti 140 příznakem 1118 včetně pořadového čísla zprávy a dalších identifikujících informací. Jestliže byla zpráva přijmuta 1120 cestou B 122 a ne cestou A 152, pak pokračuje vzdálená jednotka 130 v čekání 1116 a monitorování 1112 příjmu zpráv. Na druhé straně, jestliže byla zpráva přijmuta 1120 cestou A 152, potom pošle vzdálená jednotka 130 potvrzení zprávy 1122 do hlavního terminálu 102 cestou A 152. Jestliže byla dále zpráva přijata jako část posloupnosti uvádění do pořádku 1124, potom pokračuje pracovní posloupnost vzdálené jednotky 130 v rutině uvádění do pořádku 1128. Jinak pokračuje vzdálená jednotka 130 v čekání 1116 a monitorování 1102 příjmu zpráv.

Jestliže byla zpráva přijmuta s chybami 1110 v datové části zprávy, potom vzdálená jednotka 130 určí, zda byla zpráva přijmuta 1112 cestou A 152. Jestliže ano, vyšle vzdálená jednotka 130 zprávu negativního potvrzení 1126 do hlavního terminálu 102, aby si vyžádala opětovný přenos zprávy. Následně se vzdálená jednotka 130 může vrátit do rutiny uvádění do souladu 1124, 1128 nebo může pokračovat v čekání 1116 a monitorování 1102 příjmu zpráv. Pokud byla naopak zpráva s chybami v datové části zprávy přijata 1112 cestou B 122 a ne cestou A 152, označí vzdálená jednotka 130 informační část zprávy v paměti 140 příznakem 1114 jako zprávu, kterou se nepodařilo přijmout správně. Následně pokračuje vzdálená jednotka 130 v čekání 1116 a monitorování 1102 příjmu zpráv. Tímto způsobem udržuje vzdálená jednotka 130 v paměti 140

-13CZ 285021 B6 přehled zpráv přijatých v pořadí přenosu, zpráv přijatých s chybami v datové části zprávy a zpráv, které nebyly vzdálenou jednotkou 130 přijaty.

Jakmile je, podle obr. 12, vzdálená jednotka 130 připojena 1201 a komunikuje s hlavním terminálem 102 cestou A 152, může tato vzdálená jednotka 130 iniciovat posloupnost 1202 uvedení do pořádku s hlavním terminálem 102. Toho může být mezi vzdálenou jednotkou 130 a hlavním terminálem 102 dosaženo automaticky nebo volitelně jako odezva na manuální vstup, např. jako odezva na uživatelský vstup na vzdálené jednotce 130 pomocí tlačítek nebo spínačů 141. Jestliže vzdálená jednotka 130 přijme žádost z hlavního terminálu 102 o ukončení 1204 posloupnosti uvádění do pořádku v době, kdy je v rutině 1202 obsluhující uvádění do pořádku, může vzdálená jednotka 130 tuto rutinu opustit a začít provádět 1206 jiné funkce. Pokud je vzdálená jednotka 130 v rutině uváděna do pořádku, čeká na příjem 1208 přenosu cestou A 152 z hlavního terminálu 102. Jestliže přijmutá informační část zprávy 1208 není vzdálenou jednotkou 130 přijmutá správně, může tato vzdálená jednotka 130 žádat opětovné uvedení do pořádku 1210, 1202. Požaduje-li vzdálená jednotka 130 uvedení do pořádku potřetí 1210, upozorní 1212 uživatele, že komunikace s hlavním terminálem 102 je chybná.

V tomto příkladu, jako část odezvy na žádost vzdálené jednotky 130 o uvedení do pořádku, může hlavní terminál 102 označit identifikátory pořadí zprávy, že hlavní terminál 102 je připraven vysílat do vzdálené jednotky 130. Zjistí-li 1214 vzdálená jednotka 130, že zpráva, tak jak je identifikována pořadovým číslem zprávy, udaným sdělením z hlavního terminálu 102, byla vzdálenou jednotkou 130 již dříve přijmutá, potom může vzdálená jednotka 130 okamžitě vyslat potvrzení 1216 do hlavního terminálu 102 a tím mu dát na vědomí, že datová část zprávy nemusí být vysílána. Vzdálená jednotka 130 může dále určit 1280, jestli byla datová část zprávy předtím vymazána zpaměti 140 jako v případě, že si uživatel přečetl zprávu z displeje. V tomto případě může vzdálená jednotka 130 také vymazat 1220 zprávu, pořadové číslo zprávy a další přidružené informace z paměti 140 a potom pokračovat žádostí 1202 o uvedení do pořádku.

Jestliže vzdálená jednotka 130 určí 1214, že zpráva nebyla přijata nebo, že datová část zprávy obsahuje chyby, může vzdálená jednotka 130 potvrdit 1222 hlavnímu terminálu 102, že se vzdálené jednotce 130 nepodařilo přijmout tuto konkrétní zprávu. V tomto případě čeká 1224 vzdálená jednotka 130 po předem určený časový interval na to, že hlavní terminál 102 vyšle cestou A 152 nejméně datovou část zprávy odpovídající ztracené zprávě. Jestliže není vzdálenou jednotkou 130 přijmutá během předem určeného časového intervalu, potom tato vzdálená jednotka 130 vyšle záporné potvrzení 1226 hlavnímu terminálu 102 a tím si vyžádá opakovaný přenos. Jakmile vzdálená jednotka 130 přijme 1224 během předem určeného časového intervalu alespoň datovou část zprávy, může přejít na provádění rutiny příjmu zprávy 1130, jak je ukázáno na obr. 11 a jak bylo popsáno výše. Vzdálená jednotka 130 pracuje tímto způsobem, aby přijala nejméně datové části zpráv ze zpráv, které byly předtím ztraceny a které byly identifikovány pomocí žádosti o uvedení do pořádku.

Komunikační systém 100 popsaný výše může takto poskytovat výhody vysoké průchodnosti a spolehlivého doručování zpráv mezi hlavním terminálem 102 a jednou nebo více vzdálenými jednotkami 130. Použitím prvního komunikačního prostředí, jako je komunikační kanál rádiového vyhledávacího systému pro vysokou průchodnost dodávání zpráv a použitím druhého komunikačního prostředí, jako je spolehlivější rozhraní telefonní přípojky s možností volby mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenou jednotkou 130, může komunikační systém 100 efektivně obsloužit velké množství uživatelů, čímž se tento komunikační systém 100 stává obchodně realizovatelný. Současně se spolehlivost dodávání zpráv přibližuje spolehlivosti přímého drátového propojení nebo připojení na telefonní přípojku s možností volby. Uživatelé se dále mohou volně pohybovat, aniž by byli vázáni na konkrétní místo, jako je tomu při použití běžného komunikačního systému s drátovým propojením nebo telefonní přípojkou s možností volby. To je významná výhoda předkládaného vynálezu.

-14CZ 285021 B6

Komunikační systém 100 může dále používat další komunikační techniky pro zvýšení spolehlivosti doručování zpráv z hlavního terminálu 102 dojedná nebo více vzdálených jednotek 130. Např. může být použito kódování odolné únikům pro kódování zpráv přenášených kanálem rádiového vyhledávacího systému. Tato technika může významně snížit pravděpodobnost toho, že během příjmu vzdálenou jednotkou 130 bude zpráva narušena nebo ztracena díky únikům. Komunikační systém poskytující kódování zpráv odolné únikům, jak bylo zmíněno výše, je podrobněji popsán v patentu USA číslo 4,914,649 uděleném 3.4. 1990, o názvu „Systém pro přenos zpráv s více frekvencemi“, který byl udělen stejnému přihlašovateli jako předkládaný vynález a zde je zahrnut pomocí odkazu.

Další technika pro zlepšení spolehlivosti doručování zpráv kanálem rádiového vyhledávacího systému zahrnuje kompresi zpráv. Snížením celkového času, který potřebuje zpráva pro přenos kanálem rádiového vyhledávacího systému, se snižuje pravděpodobnost, že bude zpráva narušena šumem, rušením, únikem nebo dalšími překážkami komunikace. Existují komerčně dostupné algoritmy komprese zpráv, které mohou být použity v hlavním terminálu 102 a ve vzdálených jednotkách 130.

V alternativním uspořádání předkládaného vynálezu může komunikační systém 100 doručovat zprávy z hlavního terminálu 102 k množině vzdálených jednotek 130 bez použití pořadového čísla zprávy 208 ve zprávě 200. Následkem toho může hlavní terminál 102 zjednodušit datovou strukturu uloženou v paměti 118 pro každou adresu množiny vzdálených jednotek 130 v komunikačním systému ΓΟΟ. Každá adresa může mít definovanou oblast v paměti 118 pro ukládání zpráv, které byly vyslány na tuto adresu v komunikačním systému 100. Zprávy nemusí být v paměti 118 organizovány tak, aby představovaly pořadí přenosu pro konkrétní adresu tak, jak je tomu ve struktuře zřetězeného seznamu. Hlavní terminál 102 samozřejmě může volitelně udržovat organizaci zpráv, například zřetězený seznam reprezentující přenosové pořadí. Není to ale požadováno, takže v paměti 118 může být udržována jednodušší struktura dat.

Pořadové číslo 208 zprávy není tedy s výhodou zahrnuto do zprávy 200, která je vysílána do jedné nebo více vzdálených jednotek 130. Tím se zmenšují dodatečné přenosové nároky pro zprávy přenášené komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému 122 a tudíž se zvětšuje celková průchodnost kanálu.

Kromě toho může vzdálená jednotka 130 ukládat do své paměti 140 jednodušší datovou strukturu tím, že pořadí přenosu není reprezentováno datovou strukturou typu zřetězený seznam. To dovoluje jednodušší činnost vzdálené jednotky 130, protože informace o pořadí přenosu nemusí být nezbytně ve vzdálené jednotce 130 udržovány. Pokud je to požadováno, může samozřejmě vzdálená jednotka 130 udržovat v paměti datovou strukturu reprezentující pořadí přenosu, jako když jsou ve zprávách vysílaných do vzdálené jednotky 130 zahrnuta pořadová čísla zpráv.

Proces uvádění zpráv do pořádku mezi vzdálenými jednotkami 130 a hlavním terminálem 102 cestou A 152 může být také zjednodušen tím, že pořadová čísla zpráv nejsou zahrnována do komunikace cestou A 152 za účelem uvedení zpráv do souladu, jak bude podrobněji vysvětleno dále. To může rovněž zvýšit celkovou průchodnost doručování zpráv cestou A 152. V tomto alternativním uspořádání předkládaného vynálezu, které je podrobněji vysvětleno dále, může tedy komunikační systém 100 doručovat zprávy z hlavního terminálu 102 do jedné nebo více vzdálených jednotek 130 bez zahrnutí pořadových čísel 208 zpráv. Tím je umožněna jednodušší organizace zpráv v paměti 118 hlavního terminálu 102 a paměti 140 vzdálené jednotky 130. stejně jako snížení doplňkových informací přenášených pro každou zprávu, což může zvýšit celkovou průchodnost komunikačního kanálu (jak cestou A 152 tak cestou B 122).

Obr. 13 je blokový diagram zprávy zobrazující vysílanou zprávu 1300 podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu. Hlavní terminál 102 vysílá zprávu 1300 do jedné nebo více

-15CZ 285021 B6 vzdálených jednotek 130 typicky komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému, cesta B 122. Vysílaná zpráva 1300 obyčejně obsahuje identifikační a řídicí informace 1302, a rovněž datovou část 1304 zprávy. Datová část 1304 zprávy je normálně ta informace, která je sdělována mezi místem vzniku a cílovou vzdálenou jednotkou 130. To znamená, že datová část 1304 zprávy je informace, která je sdělována uživateli přijímače 130 selektivního volání. Datová část 1304 zprávy může zahrnovat číselnou informaci, alfanumerickou informaci nebo binární data. Binární data jsou s výhodou na úrovni slova slučitelná s počítačovými systémy, jako jsou osmibitová binární data pro osobní počítače.

Doplňková informace 1302 obsažená ve zprávě 1300 je normálně požadována pro doručení zprávy 1300 v komunikačním systému 100. Taková doplňková informace 1302 normálně zahrnuje adresovou informace 1306, která identifikuje jednu nebo více vzdálených jednotek 130 jako místo určení příslušné datové části 1304 zprávy. Když vzdálená jednotky 130 přijme zprávu 1300, která byla vyslána z hlavního terminálu 102, může tato vzdálená jednotka 130 určit, zda konkrétní zpráva 1300 byla určena pro příjem touto konkrétní vzdálenou jednotkou 130 tím, že porovná adresovou informaci 1306 příslušnou zprávě 1300 s předem určenou adresou vzdálené jednotky 130. Shoda mezi adresovou informací 1306 a předem určenou adresou indikuje, že tato konkrétní vzdálená jednotka 130 je místem určení přijmuté zprávy 1300.

Identifikátor 1308 zprávy poskytuje prostředek pro identifikaci zprávy vyslané s adresou informací 1306, za účelem příjmu jedním nebo více vzdálenými komunikačními přijímači 130. Identifikátor 1308 zprávy může obsahovat libovolný identifikační kód, může např. zahrnovat libovolnou kombinaci číselných nebo nečíselných symbolů, což může odlišit zprávu od ostatních zpráv majících stejnou adresovou informaci 1306. Tento identifikátor 1308 zprávy je užitečný tam, jde jsou v komunikačním systému 100 posílány vícenásobné zprávy, které mají stejnou adresovou informaci. To dovoluje hlavnímu terminálu 102 a vzdáleným jednotkám 130 identifikovat vícenásobné zprávy pomocí identifikátorů zprávy, které jsou v nich obsaženy.

Kód typu CRC 1308 detekující chyby ve zprávě 1300 poskytuje s výhodou vzdálené jednotce 130 prostředek pro určení, zda byla přijatá datová část 1304 zprávy přijata chybně, jak bylo popsáno dříve, a CRC 1308 může rovněž poskytnout prostředek identifikace přijaté zprávy 1300 pro konkrétní adresovou informaci 1306, protože normálně se CRC 1308 mění s obsahem datové části 1304 zprávy. V hlavním terminálu 102 a v přijímacích vzdálených jednotkách 130 může být zpráva 1300 uložena společně s CRC 1308 pro konkrétní adresu 1306, což může identifikovat vysílané a přijímané zprávy během procesu uváděné do pořádku, jak bude podrobněji popsáno dále. V doplňkové části zprávy 1302 mohou být obsaženy další identifikační a řídící informace 1310, jako jsou počet opakování zprávy nebo dokonce pořadová čísla zpráv.

Když hlavní terminál 102 posílá zprávu 1300 komunikačním kanálem rádiového vyhledávacího systému, cesta B 122, uschovává kopii zprávy 1300 včetně CRC 1308 v paměti 1118. Hlavní terminál 102 udržuje databázi v paměti 118 za účelem sledování zpráv, posílaných na každou adresu v komunikačním systému 100. Databázový soubor v paměti 118 může např. sdružovat všechny zprávy poslané na adresu (přiřazenou jedné nebo více vzdáleným jednotkám 130) od té doby, co hlavní terminál 102 naposledy uváděl do souladu zprávy s jednou nebo více vzdálenými jednotkami 130, které mají tuto adresu.

Když vzdálená jednotka 130 přijme zprávu 1300, uloží alespoň datovou část 1304 zprávy a CRC 1308 zprávy 1300 do paměti 140. Vzdálená jednotka 130 sleduje přijmuté zprávy pro každou adresu, např. použitím databáze v paměti 140. CRC 1308 přijmuté zprávy 1300 může být ve vzdálené jednotce 130 použit pro ověření toho, zda datová část 1304 zprávy byla přijata chybně. Když vzdálená jednotka 130 zjistí, že datová část 1304 zprávy byla přijata chybně, může volitelně upozornit uživatele na chybový stav. To znamená např. že když datová část 1304 zprávy je přijímací vzdálenou jednotkou 130 určena jako narušená, potom může tato vzdálená jednotka 130 automaticky upozornit uživatele pomocí zprávy na kontrolním displeji. Uživatel

-16CZ 285021 B6 může pak připojit vzdálenou jednotku 130 k telefonnímu rozhraní a využít komunikaci s hlavním terminálem 102 cestou A 152 pro žádost o uvedení vyslaných zpráv do souladu. Během procesu uvádění do souladu může vzdálená jednotka 130 přijmout z hlavního terminálu 102 nejméně datovou část zprávy z předchozí ztracené zprávy, jak je znázorněno dále.

Obr. 14 a 15 jsou vývojové diagramy zobrazující pracovní posloupnosti pro komunikační systém 100 podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu. Obr. 14 zobrazuje posloupnost uvádění do souladu pro hlavní terminál 102 podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu. Obr. 15 zobrazuje posloupnost uvádění do souladu pro vzdálenou jednotku 130 podle alternativního uspořádání předkládaného vynálezu. Obě pracovní posloupnosti ukázané na obr. 14 a 15 mohou pracovat v procesu uvádění do souladu mezi vzdálenou jednotkou 130 a hlavním terminálem 102, které jsou spojeny spolehlivějším komunikačním prostředím cesty A 152, jako např. přes telefonní přípojku s možností volby v PSTN. Vzdálená jednotka 130 může komunikovat cestou A 152 s hlavním terminálem 102, aby iniciovala žádost o uvedení do pořádku a přijala nejméně datové části 1304 zprávy zpráv 1300, které byly předtím vzdálenou jednotkou 130 ztraceny.

Z obr. 14 je vidět, že pokud není hlavním terminálem 102 přijímána 1402, 1404 žádná žádost o uvedení do pořádku, může hlavní terminál 102 čekat 1406 na žádost o uvedení do pořádku a provádět podle potřeby další systémové funkce. Když hlavní terminál 102 přijme 1404 žádost o uvedení do pořádku ze vzdálené jednotky 130, která současně komunikuje s hlavním terminálem 102 cestou A 152, zkontroluje 1408 hlavní terminál 102 zda v databázi v paměti 118 přiřazené adrese, odpovídající vzdálené jednotce 130, jsou jakékoliv dříve vyslané zprávy. V žádosti o uvedení do pořádku je typicky identifikována adresa. Během operace uvádění do souladu může např. hlavní terminál 102 ověřit 1410, 1414 zprávy uložené v databázi jednu po druhé (zprávy jsou identifikovány jejich CRC) s tím, že vzdálená jednotka 130 rozhodne, zda existují nějaké dříve vyslané zprávy obsahující konkrétní adresu z databáze v paměti 118 a zda tyto zprávy nebyly potvrzeny jako přijmuté vzdálenou jednotkou 130.

Jakmile hlavní terminál 102 zjistí 1408, že v databázi v paměti 118 jsou uloženy předchozí vyslané zprávy, vyhledá 1410 hlavní terminál 102 v paměti 118 ty zprávy, které byly vyslány do vzdálené jednotky 130 a nebyly touto vzdálenou jednotkou 130 potvrzeny jako přijmuté. Vzdálená jednotka 130 s výhodou identifikuje v žádosti o uvedení do pořádku nejméně jednu adresu odpovídající vzdálené jednotce 130 a hlavní terminál 102 může potom vyhledat 1410 všechny zprávy, které byly vyslány na tuto adresu a které jsou uloženy v databázi v paměti 118. Jestliže v databází nejsou 1410 žádné zprávy, které zůstaly nepotvrzeny vzdálenou jednotkou 130, může hlavní terminál 102 vyslat 1412 zprávu „konec aktualizace do vzdálené jednotky 130 cestou A 152. Tím se pro tuto adresu signalizuje konec posloupnosti uvedení do pořádku. Jestliže na druhé straně existují 1410 zprávy, které nebyly potvrzeny vzdálenou jednotkou 130, může potom hlavní terminál 102 identifikovat každou z těchto zpráv pro vzdálenou jednotku 130 vysláním konkrétního CRC zprávy cestou A 152 do vzdálené jednotky 130 a potom ověřit 1414 odezvu ze vzdálené jednotky 130, udávající příjmový stav zprávy, odpovídající konkrétnímu CRC pro tuto adresu.

Jestliže vzdálená jednotka 130 odpoví 1414, potvrzením toho, že zpráva odpovídající konkrétnímu CRC je označena jako „dobrá“, hlavní terminál ví, že zpráva byla vzdálenou jednotkou 130 kompletně a správně přijata a může potom vymazat 1416 zprávu z databáze v paměti 118. Následně může hlavní terminál 102 zpracovávat další zprávu v databázi. Hlavní terminál 102 může vyslat do vzdálené jednotky 130 cestou A 152 CRC další zpracovávané zprávy aby ověřil 1414, zda tato zpráva byla vzdálenou jednotkou 130 přijata.

Jestliže vzdálená jednotka 130 potvrdí 1414, že CRC zprávy je označen jako „špatný“, např. indikuje, že předchozí vyslaná zpráva byla vzdálenou jednotkou 130 ztracena, potom může hlavní terminál 102 poslat 1418 nejméně datovou část zprávy 1304 do vzdálené jednotky 130

-17CZ 285021 B6 cestou A 152. Hlavní terminál 102 potom čeká 1420 na potvrzení ze vzdálené jednotky 130. Jestliže hlavní terminál 102 přijme negativní potvrzení ze vzdálené jednotky 130, např. řídící zprávu NACK, potom hlavní terminál 102 vyšle zprávu 1418 nejméně datovou část zprávy 1304. Jestliže ale hlavní terminál 102 již opakoval vyslání do vzdálené jednotky 130 tolikrát, kolikrát je předem určeno, např. potřetí 1422, může potom ukončit proces uvádění do souladu. Hlavní terminál 102 může tudíž opakovaně vysílat nejméně datovou část zprávy 1304 do vzdálené jednotky 130 spolehlivější cestou A 152 např. nejvíce třikrát. Po třetím pokusu 1422 může hlavní terminál 102 přerušit komunikaci se vzdálenou jednotkou 130 a uvolnit rozhraní pro spojení 1404 s dalšími vzdálenými jednotkami 130.

Jestliže je zpráva vzdálenou jednotkou 130 potvrzena 1420, může hlavní terminál 102 vymazat 1416 zprávu z databáze v paměti 118 a přejít na zpracování 1410 libovolných dalších zpráv v databázi, které nebyly potvrzeny vzdálenou jednotkou 130. Tento proces výměny potvrzení mezi hlavním terminálem 102 a vzdálenou jednotkou 130 může pokračovat, dokud nejsou zpracovány všechny zprávy v databázi. Tímto způsobem může hlavní terminál 102 doručit nejméně datovou část zprávy 1304 zprávy 1300 do vzdálené jednotky 130 spolehlivějším prostředím cesty A 152. Jestliže tudíž vzdálená jednotka 130 předtím nepřijala zprávu 1300 cestou B 122, může následně vzdálená jednotka 130 uvést zprávy do souladu s hlavním terminálem 102 cestou A 152 a spolehlivě přijmout nejméně datovou část zprávy 1304 předtím ztracené zprávy 1300. Jestliže byly zpracovány všechny zprávy, může hlavní terminál 102 vyslat 1412 zprávu „konec aktualizace“ cestou A 152 do vzdálené jednotky 130 a tím ukončit proces uvádění do souladu.

Z obr. 15 je vidět, že když je vzdálená jednotka 130 připojena 1502, 1504 a komunikuje s hlavním terminálem 102 cestou A 152, může tato vzdálená jednotka 130 iniciovat posloupnost uvádění do souladu 1506 vysláním žádosti o uvedení do pořádku do hlavního terminálu 102. To se může mezi vzdálenou jednotkou 130 a hlavním terminálem 102 uskutečnit automaticky nebo volitelně jako odezva na manuální vstup, např. odezva na uživatelský vstup na vzdálené jednotce 130, např. pomocí tlačítek nebo spínačů 141. Pokud v průběhu posloupnosti uvádění do souladu přijme vzdálená jednotka 130 žádost z hlavního terminálu 102 o ukončení 1508 posloupnosti uvádění do souladu, může vzdálená jednotka 130 skončit 1510 a přejít na provádění dalších funkcí podle potřeby. Když vzdálená jednotka 130 iniciuje 1506 posloupnost uvádění do pořádku, může též nastavit časovač a předem určenou hodnotu za účelem stanovení maximálního časového intervalu, po který může hlavní terminál 102 odpovědět na žádost o uvedení do souladu. Pokud po dobu čekání na odezvu odměří časovač 1512 stanovený interval, určí vzdálená jednotka 130, jestli to byl např. třetí pokud 1514 a pokud ne, opakovaně vyšle 1506 žádost o uvedení do pořádku cestou A 152 a znovu nastaví časovač. Po předem určeném počtu pokusů, např. po třech pokusech 1514, může vzdálená jednotka 130 opustit posloupnost uvádění do souladu a upozornit 1516 uživatele o chybovém stavu a čekat na vstup. Jestliže během čekání na odezvu z hlavního terminálu 102 přijme 1518 vzdálená jednotka 130 CRC z hlavního terminálu 102, může přejít na zpracování 1522 přijatého CRC. Jinak vzdálená jednotka 130 pokračuje v čekání 1520 na odezvu z hlavního terminálu 102.

Jakmile vzdálená jednotka 130 přijme 1518 CRC z hlavního terminálu 102, ověří 1522, že CRC je v paměti 140 a je označen „dobrý“. To znamená, že když je CRC uložen v paměti 140 a označen „dobrý“, potom datová část zprávy 1304 příslušná tomuto CRC pro tuto adresu byla vzdálenou jednotkou 130 kompletně a správně přijata. V tomto případě může vzdálená jednotka 130 vyslat 1524 potvrzení do hlavního terminálu 102, že CRC odpovídající zprávě byl označen „dobrý“.

Jestliže byla zpráva již vymazána 1526 z paměti 140, jako například když uživatel již zprávu četl a vzal na vědomí, potom může vzdálená jednotka 130 z paměti 140 vymazat 1528 také CRC. Pokud naopak zpráva nebyla vymazána 1526, zůstává CRC uložen v paměti 140. Následně může

-18CZ 285021 B6 vzdálená jednotka 130 iniciovat 1506 jinou žádost o uvedení do pořádku s hlavním terminálem 102 pro jinou adresu.

Jestliže CRC zprávy není v paměti 140 a není označen „dobrý“ 1522, potom vzdálená jednotka 130 vyšle 1530 potvrzení do hlavního terminálu 102, které indikuje, že CRC této zprávy je „špatný“. To znamená, že potvrzení „špatný“ indikuje, že zpráva byla předtím vzdálenou jednotkou 130 ztracena. V tomto případě vzdálená jednotka 130 sleduje 1532 cestu A 152 po předem určenou dobu, aby přijmuta alespoň datovou část zprávy 1304 zprávy 1300, odpovídající CRC 1308.

Jestliže během předem určeného časového intervalu není přijata 1532 alespoň datová část zprávy 1304. může vzdálená jednotka 130 vyslat 1534 zprávu NACK do hlavního terminálu 102. Zpráva NACK naznačí hlavnímu terminálu 102, že má znovu vyslat nejméně datovou část zprávy 1304 zprávy 1300.

Jestliže vzdálená jednotka 130 přijme 1532 nejméně datovou část 1304 zprávy zprávy 1300, uloží 1536 nejméně přijmutou datovou část 1304 zprávy zprávy 1300 do paměti 140. Následně může vzdálená jednotka 130 porovnat 1538 CRC vypočítaný z přijmuté datové části 1304 zprávy s přijmutou hodnotou CRC a tím určit, zda byly v přijmuté datové části 1304 zprávy nějaké chyby. Jestliže byla datová část 1304 zprávy přijata chybně 1538, např. vypočítaný CRC nesouhlasí s přijmutou hodnotou CRC, pošle 1544 vzdálená jednotka 130 zprávu NACK hlavnímu terminálu 102 a potom znovu nastaví časovač a čeká po předem určený časový interval na příjem 1332 alespoň datové části 1304 zprávy. Volitelně může vzdálená jednotka 130 opakovat tento proces 1532, 1536, 1538, 1544 s předem určeným počtem pokusů např. třikrát. Po této době se může vzdálená jednotka 130 odpojit a ukončit komunikaci s hlavním terminálem 102.

Jestliže vypočítaný CRC odpovídá 1538 přijmuté hodnotě CRC, což značí, že datová část 1304 zprávy byla vzdálenou jednotkou 130 kompletně a správně přijata, uloží 1540 vzdálená jednotka 130 CRC do paměti 140 a označí ho jako „dobrý“. Dále pošle 1542 vzdálená jednotka 130 potvrzení do hlavního terminálu 102, že datová část 1304 zprávy byla vzdálenou jednotkou 130 kompletně a správně přijata.

Vzdálená jednotka 130 potom znovu nastaví 1542 časovač na časový interval pro příjem odezvy s CRC z hlavního terminálu 102 a potom přejde na monitorování 1508, 1515, 1518 odezvy z hlavního terminálu 102 a čekání 1520. Tímto způsobem si vzdálená jednotka 130 a hlavní terminál 102 vyměňují žádosti o uvedení do pořádku a potvrzení, za účelem doručení alespoň datové části zprávy 1304 zpráv 1300 do vzdálené jednotky 130, kde tyto zprávy byly předtím vzdálenou jednotkou 130 ztraceny. Komunikace cestou A 152 může spolehlivě doručit alespoň datovou část 1304 zprávy předtím ztracených zpráv 1300 z hlavního terminálu 102 do vzdálené jednotky 130.

Alternativní uspořádání komunikačního systému 100 popsaného výše může tudíž poskytnout výhody vysoké průchodnosti a spolehlivého doručení zpráv mezi hlavním terminálem a jednou nebo více vzdálenými jednotkami 130.

Průmyslová využitelnost

Způsob pro spolehlivé doručování zpráv v komunikačním systém a komunikační systém kjeho realizaci podle předkládaného vynálezu jsou využitelné zejména tam, jde je požadováno spolehlivé doručení zpráv, zejména pak relativně dlouhých zpráv, a to s vyloučením vlivů, zhoršujících bezchybový a spolehlivý přenos těchto zpráv k cílovému zařízení.

Claims (13)

1. Způsob pro spolehlivé doručování zpráv v komunikačním systému z terminálu (102) do přijímače (130) selektivního volání, kde se terminálem (102) ukládají zprávy určené k vysílání do přijímače (130) selektivního volání, kde každá zpráva obsahuje adresovou informaci a datovou část zprávy, tyto zprávy se postupně vysílají prvním komunikačním prostředím za účelem příjmu přijímačem (130) selektivního volání a přijímač (130) selektivního volání přijímá alespoň některé z těchto vysílaných zpráv, vyznačující se tím, že před uložením zprávy terminálem se do zprávy vloží identifikátor pořadí zprávy, který identifikuje pořadí vysílaných zpráv, které obsahují stejnou adresovou informaci, zatímco jsou zprávy přijímány přijímačem selektivního volání sleduje se čas spojený s poslední přijatou zprávou, aby se určilo, kdy plynul předem určený časový interval, po uplynutí předem určeného časového intervalu se číslo identifikátoru pořadí zprávy poslední přijaté zprávy porovná s čísly identifikátorů pořadí zprávy dalších zpráv přijatých přijímačem selektivního volání za účelem určení toho, zda byla vysílaná zpráva ztracena v odezvě na určení toho, že vysílaná zpráva byla ztracena se přijímačem selektivního volání přes druhé komunikační prostředí generuje žádost o uvedení zprávy do pořádku, přičemž druhé komunikační prostředí je různé od prvního komunikačního prostředí, žádost o uvedení zprávy do pořádku identifikuje předem určenou adresu pro přijímač selektivního volání a identifikátory pořadí zpráv obsažené v přijatých zprávách, identifikátory pořadí přijatých zpráv se porovnají s identifikátory pořadí zpráv uložených v terminálu za účelem určení, zda nějaké zprávy, které byly postupně vysílány terminálem, nebyly přijaty přijímačem selektivního volání, načež se vyhledá každá uložená zpráva, která byla určena jako nepřijatá přijímačem selektivního volání a druhým komunikačním prostředím se vyšle za účelem spolehlivého doručování zpráv do tohoto přijímače selektivního volání alespoň datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv určených jako zprávy, které nebyly přijaty přijímačem selektivního volání.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že poté co byla druhým komunikačním prostředím vyslána alespoň datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv určených jako nepřijaté, je vysláno z přijímače selektivního volání druhým komunikačním kanálem k terminálu potvrzení, kde toto potvrzení pozitivně potvrzuje, že přijímačem selektivního volání byla přijata alespoň datová část zprávy každé z vybraných zpráv vyslaných druhým komunikačním prostředím a každá ze zpráv uložených pro přenos terminálem, která byla potvrzena jako přijatá přijímačem selektivního volání, se terminálem vymaže.

3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že poté co byly druhým komunikačním prostředím vyslány zprávy určené jako zprávy, které nebyly přijaty, následuje opakování série činností zahrnující ukládání zpráv terminálem pro vysílání do přijímače selektivního volání v terminálu, přenos zpráv určených jako zprávy, které nebyly přijaty, druhým komunikačním prostředím a ostatní mezikroky, přičemž přijatá žádost o uvedení zprávy do pořádku generovaná přijímačem selektivního volání identifikuje zprávy přijaté tímto přijímačem selektivního volání od té doby, co byla přijata předchozí žádost o uvedení zprávy do pořádku, identifikující předem určenou adresu pro přijímač selektivního volání.

4. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž3, vyznačující se tím, že zprávy vysílané prvním komunikačním prostředím jsou vysílány k přijímači selektivního volání postupně kanálem vysokofrekvenčního rádiového vyhledávání.

5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že žádost o uvedení zprávy do pořádku generovaná přes druhé komunikační prostředí obsahuje žádost o uvedení

-20CZ 285021 B6 zprávy do pořádku generovanou přes rozhraní telefonní přípojky s možností volby za použití modemové komunikace a datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílaná druhým komunikačním prostředím zahrnuje datovou část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílanou přes rozhraní telefonní přípojky s možností volby za použití modemové komunikace.

6. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačující se tím, že žádost o uvedení zprávy do pořádku generovaná přes druhé komunikační prostředí obsahuje žádost o uvedení zprávy do pořádku generovanou přes vysokofrekvenční komunikační kanál a datová část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílaná druhým komunikačním prostředím zahrnuje datovou část zprávy každé z vyhledaných zpráv, určených jako nepřijaté přijímačem selektivního volání, vysílanou přes vysokofrekvenční komunikační kanál.

7. Způsob podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že každá ze zpráv vysílaných prvním komunikačním prostředím obsahuje cyklický redundantní kód (CRC) pro detekci alespoň jedné chyby v datové části (204) zprávy, a kde řídicí jednotka (136) přijímače selektivního volání používá cyklický redundantní kód přijaté zprávy, která má adresovou informaci (206) shodnou s předem určenou adresou, pro detekci chyby v datové části (204) přijaté zprávy.

8. Komunikační systém pro provádění způsobu podle nároků 1 až Ί pro spolehlivé doručování zpráv z komunikačního systému do přij ímače selektivního volání, vyznačující se tím, že sestává z přijímače selektivního volání obsahujícího přijímač (134) zpráv rádiového vyhledávacího systému pro příjem zpráv přenášených prvním komunikačním prostředím, zpaměti (140) spojené spřijímačem (134) zpráv rádiového vyhledávacího systému, zřídící jednotky (136) přijímače selektivního volání spojené s přijímačem (134) zpráv rádiového vyhledávacího systému, z modemu (144) přijímače volání spojeného s řídicí jednotkou (136) přijímače selektivního volání pro vyslání žádosti o uvedení zprávy do pořádku do komunikačního systému druhým komunikačním prostředím a z hodin (142) reálného času spojených s řídicí jednotkou (136) přijímače selektivního volání.

9. Komunikační systém podle nároku 8, vyznačující se tím, že přijímač selektivního volání dále sestává z displeje spojeného s řídicí jednotkou (136) přijímače selektivního volání pro vizuální indikaci uživateli a z uživatelského vstupního zařízení (141) spojeného s řídicí jednotkou (136) selektivního přijímače volání.

10. Komunikační systém podle nároků 8 nebo 9, vyznačující se tím, že první komunikační prostředí je komunikační kanál vysokofrekvenčního rádiového vyhledávacího systému a druhé komunikační prostředí je jedno ze souboru komunikačních prostředí zahrnujících rozhraní telefonní přípojky s možností volby používající modemovou komunikaci a vysokofrekvenční komunikační kanál.

11. Komunikační systém podle nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že sestává z hlavního terminálu (102) obsahující paměť (118) pro ukládání zpráv určených pro vysílání do alespoň jednoho přijímače selektivního volání, vysílačový systém (124, 126) rádiového vyhledávacího systému spojený s pamětí (118) a modem (111) rádiového vyhledávacího systému spojený s pamětí (118).

12. Komunikační systém podle nároků 8ažl0, vyznačující se tím, že rádiový vyhledávací systém obsahuje první paměť (118) a vysílačový systém (124, 126) rádiového vyhledávacího systému spojený s touto první pamětí (118), kde druhé komunikační prostředí je rozhraní telefonní linky (146, 148, 150 a 152) s možností volby a kde rádiový vyhledávací systém dále obsahuje řídicí jednotku (114) systému rádiového vyhledávání spojenou s první

-21CZ 285021 B6 pamětí (118) a modem (111) rádiového vyhledávacího systému spojený s řídicí jednotkou (114) rádiového vyhledávacího systému.

13. Komunikační systém podle nároku 12, vyznačující se tím, že modem (111)

5 rádiového vyhledávacího systému obsahuje vysílač a modem (144) přijímače selektivního volání obsahuje přijímač.