CZ284893B6

CZ284893B6 - Vodný čistící prostředek

Info

Publication number: CZ284893B6
Application number: CZ95969A
Authority: CZ
Inventors: Andrea Bruno Frusi; Alan John Fry; David Philip Jones
Original assignee: Unilever N. V.
Priority date: 1992-10-16
Filing date: 1993-10-09
Publication date: 1999-03-17
Also published as: EP0670883A1; SK280816B6; NO951434D0; JP2716264B2; HUT71732A; EP0670883B2; HU9501088D0; CA2146349C; AU5111693A; PL308460A1; CA2146349A1; NO951434L; WO1994009108A1; PL174150B1; DE69307737T2; DE69307737D1; SK48595A3; BR9307248A; AU685758B2; CZ96995A3

Abstract

Čistící prostředky pro domácnosti by měly tvořit relativně stabilní pěnu při aplikaci na povrch a rychle odpěňovat,jestliže jsou z povrchu omývány.Předložený vynález poskytuje čistící prostředek,obsahující: /a/ povrchově aktivní systém, obsahující aniontovou povrchově aktivní látku jinou než je sůl alkalického kovu s mastnou kyselinou,/b/ C10-C18 monokarboxylovou mastnou kyselinu, /c/ semipolární rozpouštědlo, /d/ polykarboxylovou kyselinu a /e/ bázi,kde uvedený prostředek má ph menší než 6.Předpokládá se,že C10-18 mastné kyseliny mají vliv na zlepšení pěny,který zlepšuje "přilnutí/pěny k šikmým nebo vertikálním povrchům.Jestliže se prostředky ředí během oplachování,tvoří mastná kyselina a rozpouštědlo protipěnivý systém,který odpěňuje prostředek.ŕ

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká zlepšených univerzálních čisticích prostředků pro použití v domácnostech.

Dosavadní stav techniky

Univerzální čisticí prostředky pro použití v domácnostech jsou obchodně dostupné jak v práškované, tak v kapalné formě.

Práškované čisticí prostředky obsahují převážně builder nebo pufrovací soli, jako jsou fosfáty, uhličitany, silikáty atd. Takové prostředky dobře odstraňují anorganické nečistoty, ale mohou mít nedostatečnou schopnost čistit organické nečistoty, jako jsou vápenaté a/nebo hořečnaté soli mastných kyselin a mastné/tukové nečistoty, které se typicky vyskytují v domácnosti. Takové prostředky obecně tvoří roztoky, pufrované na alkalické pH builderem. Obecně se předpokládá, že alkalické pH zlepšuje detergenci volných mastných kyselin konverzí mastných kyselin na odpovídající mýdlo.

Kapalné čisticí prostředky obecně obsahují organické rozpouštědlo a mají tu velkou výhodu, že mohou být aplikovány na tvrdé povrchy v čisté nebo koncentrované formě tak, že je relativně vysoká hladina povrchově aktivního materiálu a organického rozpouštědla přímo doručena na nečistotu. Tyto kapalné prostředky jsou zvláště výhodné při čištění tvrdých povrchů, jako jsou podlahy a stěny a kuchyňské nebo koupelnové povrchy, jakož jsou i vhodné při čištění měkkých zařízení domu, jako jsou čalounění, koberce, závěsy atd. Opět jsou tyto prostředky obecně pufrovány na alkalické, i když jsou známy i neutrální přípravky a na trhu byly dostupné i kyselé prostředky jako speciální prostředky pro čištění koupelen.

Oba výše uvedené typy přípravků mohou obsahovat organické kyseliny, jako je kyselina citrónová, adipová nebo glutarová.

Typicky povrchově aktivní látky, použité v komerčních univerzálních prostředcích, obsahují jeden nebo oba lineární alkylbenzensulfonáty /ABS/ a sekundární alkansulfonáty /SAS/.

Zabudování určitých povrchově aktivních látek do takových přípravků rozpouštědlo/voda nepředstavuje žádné obtíže, jestliže jsou tyto povrchově aktivní látky přítomny v relativně nízkých koncentracích. Evropský patent č. 0344847 /PandG/ například popisuje přípravky, obsahující butoxy-propanolová rozpouštědla v kombinaci s až 5 % hmotn. natrium-lineámího C8-C18 -alkylbenzensulfonátu.

Směsi lineárních alkylbenzensulfonátů s alkoholethoxyláty a popřípadě malými množstvími mastných mýdel obsahují systém povrchově aktivní látky, použitý v mnoha úspěšných kapalných alkalických komerčních produktech, majících vnitřní pH produktu 8 až 11.

Navíc k odstranění mastné/tukové nečistoty je žádoucí, aby čisticí prostředky pro domácnosti měly schopnost odstraňovat vápencové usazeniny. Vápencová usazeniny většinou tvoří uhličitany vápníku a hořčíku, které jsou přítomny jako odpovídající hydrogenuhličitany v různých hladinách v přírodní vodě a tvoří uhličitany krystalizací při siproporcionaci. Je dobře známo, že uhličitany jsou rozpustné v kyselých roztocích. Avšak z výše uvedených důvodů se předpokládá, že kyselé přípravky jsou méně účinné než přípravky alkalické.

- 1 CZ 284893 B6

Dalším značným technickým problémem, spojeným s takovými prostředky je, že používané povrchově aktivní látky jsou málo biodegradabilní a v důsledku toho méně výhodné pro životní prostředí než jiné systémy povrchově aktivních látek.

Konkrétně je primární alkoholsulfát /dále označovaný jako PAS/ pro životní prostředí přijatelnější aniontová povrchově aktivní látka díky jeho snadné biodegradabilitě ve srovnání s lineárními alkylbenzensulfonáty a sekundárními alkansulfonáty a díky skutečnosti, že může být získán z přírodních materiálů, jako je kokosový olej a jiné přírodní oleje, jako zdroj zbytků mastných kyselin.

Primární alkoholsulfát obsahuje směs materiálů obecného vzorce

RO-SO₂X kde R je C₈ až C_i8 primární alkylová skupina a X je solubilizující kationt. Výhodné kationty zahrnují sodík, hořčík, draslík, amonium, TEA a jejich směsi.

Použití solí PAS v kombinaci s jinými povrchově aktivními látkami je dobře známo z literatury.

EP 125711 /Clarke: 1984/ popisuje GPC, obsahující neiontovou, aniontovou /příklady jsou Mg-PAS/ a částečně esterifikovanou pryskyřici.

GB-2106887 /Bristol Myers: 1984/ popisuje GPS, které obsahují rozpouštědlo, aniontové látky, zahrnující soli alkalických kovů, amoniové a TEA-PAS soli a 0,005 až 3,0 % neiontové povrchově aktivní látky, zahrnující 75 až 100% neiontové látky nerozpustné ve vodě. Aniontovou povrchově aktivní nejpreferovanější látkou je sodná sůl laurylsulfátu /Na-C_]2PAS/.

GB 2144763 /PAG: 1983/ se týká čisticího prostředku ve formě mikroemulze, obsahující alespoň 5 % rozpouštědla a hořečnatou sůl. Preferované přípravky obsahují směsi neiontových povrchově aktivních látek, parafínsulfonátů, alkylsulfonátů /PAS/, ethoxylovaných fenolů a ethoxylovaných alkoholů.

EP 107946 /PandG/ se týká kapalných detergentních /pro mytí nádobí/ přípravků, obsahujících 6 až 18% Mg-PAS, spolu s ve vodě rozpustnými Ci3-Ci₈alkyl nebo alkensulfonáty a ve vodě rozpustných alkylethersulfátů.

Výše uvedené povrchově aktivní látky, ABS, SAS a PAS jsou velmi účinné pěnící povrchově aktivní látky. Zatímco tvorba pěny je vyžadována u mnoha osobních produktů pro mytí, jako jsou šampony a kostková mýdla, je často přítomnost pěny nežádoucí u praní textilií a čištění povrchů, protože je obtížné pěnu odstranit po čisticí operaci. Z tohoto důvodu byly do přípravků zahrnuty protipěnivé látky. Vápenatá mýdla, tj. vápenaté soli mastných kyselin, jsou dobře známá jako protipěnivá složka v přípravcích pro praní textilií a v přípravcích pro čištění tvrdých povrchů.

Použití kombinace uhlovodíků a na vápník citlivých mýdel mastné kyseliny jako protipěnících systémů pro práškové systémy bylo popsáno v GB 1099562 /Unilever: 1964/. V této citaci jsou popsány práškované detergentní přípravky, které obsahují aniontové sulfátové nebo sulfonátové detergenty, alkalické polyfosfonáty a protipěnivé přísady - směsi uhlovodíků a mastné kyseliny, mající od 12 do 31 atomů uhlíku. Uhlovodík je široce definován, jako zahrnující alkany s přímým nebo rozvětveným řetězcem /kapalné parafinické oleje v 1 : 2 směsi s vysokotajícími parafinickými vosky, majícími teplotu varu nad 90 °C/, alkeny, alkylované benzeny, kondenzované aromáty, jako je naftalen a antracen a jejich alkylové deriváty, a alicyklické uhlovodíky, zahrnující terpeny a podobné sloučeniny. Preferované uhlovodíky zahrnují materiály, mající

-2CZ 284893 B6 teplotu varu nad 90 °C, jako jsou výše uvedené směsi parafinických olejů a vosků, dodecylbenzen a terpentýnový olej.

Použití kombinace rozpouštědel, mýdel a vybraných terpenových rozpouštědel jako protipěnivých systémů pro kapalné čisticí prostředky tvrdých povrchů je dále popsáno v EP 0080749 /PandG: 1982/. V těchto přípravcích narozdíl od, například, přípravků pro čištění koberců je výhodné, že produkt může byt použit bez stupně přidání oddělené protipěnivé složky.

Podrobněji popisuje EP 0080749 použití mono- /dvě izoprenové jednotky/ nebo seskvi- /tři izoprenové jednotky/ terpenů v kombinaci jak se specifickým rozpouštědlem /2-/2-butoxyethoxy/ethanolem, dostupným na trhu jako BUTYL CARBITOL /RTM/, a 0,05 až 2 % hmotn. jednoho nebo více mýdel alkalických kovů, amoniových nebo alkanol-aminových C13-C74 mastných kyselin, jako protipěnivého systému. V této citaci se uvádí, že tyto tři složky interagují tak, že mají protipěnivou aktivitu.

Preferované terpeny, jako jsou uváděny v této citaci, jsou mono- a bicyklické terpeny „uhlovodíkové třídy“ terpenů, jako jsou terpineny, terpinoleny, limoneny, pineny a tzv. „pomerančové terpeny“, získané z kůry pomerančů. Méně jsou preferovány jiné terpeny, zahrnující terpenové alkoholy, aldehydy a ketony.

Terpeny a příbuzné sloučeniny mají obecně tu nevýhodu, že jsou relativně nákladným surovým materiálem a jsou to sloučeniny s nepříjemným zápachem a obecně poskytují produktům vůni podobnou borovici nebo citronu. Žádoucí je, aby báze těchto přípravků pro čisticí přípravky vykazovala málo vůně nebo byla prostá vůně. Navíc mohou terpeny obsahovat stopy takzvaných „pižmových xylenů“ a jsou obavy z fyziologické přijatelnosti těchto materiálů.

Produkty, zamýšlené pro použití jako čisticí prostředky pro koupelny, by měly tvořit stabilní přilnavou pěnu v počátečních stupních čištění. Tato pěna poskytuje viditelnou indikaci částí povrchů, na které byl čistič aplikován. Důležitější je, že pěna přilne k povrchu a brání roztečení, čímž se minimalizuje množství produktu, obsahujícího povrchově aktivní látku, které je vyžadováno, a v důsledku toho se minimalizují jak náklady, tak uvolnění povrchově aktivních látek do životního prostředí. Nicméně je žádoucí, jak pro usnadnění použití, tak pro potřebu vody, aby přípravky byly oplachovatelné za použití co nejmenšího množství vody a malé námahy.

Jak vyplývá z výše uvedených poznatků, měl by ideální prostředek pro čištění v domácnostech mít formu relativně stabilní pěny při aplikaci na povrch a měl by rychle odpěňovat, jestliže se z povrchu omývá. Takové prostředky by neměly obsahovat složky, nepřijatelné pro životní prostředí nebo fyzilogicky nepřijatelné, a neměly by vyžadovat přídavek speciálních protipěnicích složek k oplachovací vodě. I když v literatuře a na trhu jsou popisovány speciální čisticí přípravky, splňující odděleně mnoho z těchto požadavků, existuje zde potřeba čisticího prostředku pro obecné účely, který má výhodu kyselého čisticího prostředku pro vápenaté usazeniny, ale který je také účinný v širokém rozsahu nečistot.

Podstata vynálezu

Bylo nalezeno, že vybrané mastné kyseliny mají pěnu zvyšující účinek v určitých koncentrovaných prostředcích a pěnu potlačující účinek, jestliže se uvedené prostředky ředí mírně alkalickou vodou. Jestliže se tyto mastné kyseliny kombinují s polykarboxylovými kyselinami, rozpouštědly a povrchově aktivními látkami, při kyselém pH, výrazně jednoduché kombinace složek produkují prostředky, které vykazují vynikající čištění v širokém rozsahu nečistot a vykazují vynikající chování při oplachování.

-3 CZ 284893 B6

V souladu s tím se předložený vynález týká vodného čisticího prostředku, který obsahuje:

a) 2 až 10 % hmotnostních povrchově aktivního systému, obsahujícího alespoň jednu aniontovou povrchově aktivní látku, zvolenou ze skupiny sulfátů primárních a sekundárních alkoholů, sulfátů ethoxylovaných alkoholů, primárních a sekundárních sulfonátů alkanů, alkylaryl-sulfonátů a jejich směsí, jinou než je sůl alkalického kovu a mastné kyseliny,

b) 0,1 až 3 % hmotnostní Ci₀ až C_]g monokarboxylové mastné kyseliny,

c) 1 až 13 % hmotnostních semipolámího rozpouštědla s dielektrickou konstantou v rozmezí od 5 do 35,

d) 1 až 10 % hmotnostních polykarboxylových kyselin nebo jejich solí, a

e) bázi, zajišťující nastavení pH směsi na hodnotu menší než pK_a monokarboxylové mastné kyseliny a zároveň menší než 6.

Jak je uvedeno výše, s překvapením bylo nyní zjištěno, že C10-C22 mastné kyseliny mají účinek, podporující pěnění v přípravcích podle předloženého vynálezu. Toto je vyjádřeno jako zlepšení „přilnutí“ pěny k šikmým nebo vertikálním povrchům. Prostředky podle předloženého vynálezu jsou tak zvláště vhodné pro použití jako prostředky pro čištění tvrdých povrchů.

Bez omezení vynálezu jakoukoliv teorií operace se očekává, že při pH, které je pod pK_amonokarboxylové mastné kyseliny, je pozorován účinek podpory pěny. Přesné pK_a mastné kyseliny je obtížné potvrdit v praxi, protože mastné kyseliny nejsou rozpustné ve vodě za těchto podmínek, třebaže přesné stanovení pK_a může být získáno titrací. Také se očekává, že pH prostředku by mělo být vyšší než nejnižší pK_a polykarboxylové kyseliny, takže polykarboxylová kyselina existuje v částečně ionizované formě.

Voda, dodávaná do domácnosti, obecně obsahuje určité množství rozpuštěného vápníku, získaného z minerálů, typicky v hladinách od 20 do 400 ppm /2-40 franc. stupňů, tj. 0,24,0.10^-3 mmol.l^-lCa⁺², Mg²’/. Vody, mající vyšší hladiny vápníku, jsou známy, ale jsou relativně vzácné.

Vody, dodávané do domácností, mají typicky slabě alkalické pH nad 7,5, typicky kolem 8 v zásadě díky rozpuštěnému hydrogenuhličitanu, který se přirozeně vyskytuje ve vodě. V málo výjimečných případech mohou být k dodávané vodě přidávány alkalizující složky, jako je oxid vápenatý, tak, že se neutralizují kyselé vody a tím se brání disoluci olova a dalších potenciálně toxických kovů z potrubí a zařízení.

Přídavkem určitého objemu vápníku obsahující alkalické domácí vody k prostředkům podle předloženého vynálezu se předpokládá, že alkalita vody dosáhne pH původního kyselého systému v bodě nad pK_a mastné kyseliny a způsobí ionizaci mastné kyseliny, zatímco se tvoří sraženina mastné kyseliny s vápníkem, přítomným ve vodě, čímž se vytváří vápenaté mýdlo. Tato sraženina má protipěnivý účinek ve známém způsobu a následkem toho se očekává, že bude napomáhat při oplachování produktu.

Rozpouštědla

Semipolární rozpouštědla jsou podstatné složky prostředků podle předloženého vynálezu. Jak bude uvedeno dále v příkladech, považuje se přítomnost rozpouštědla za potencující pěnivý účinek mastné kyseliny v kyselém roztoku a potencující protipěnivý účinek mastné kyseliny v alkalickém roztoku.

-4CZ 284893 B6

Preferovaná rozpouštědla mají dielektrickou konstantu od 5 do 35.

Výhodně je rozpouštědlo vybráno ze skupiny, zahrnující propylenglykol-mono-n-butylether, dipropylentlykol-mono-n-butylether, propylenglykol-mono-terc.butylether, dipropylenglykolmino-terc.butylether, diethylenglykolhexylether, ethylacetát, ethanol, izopropylalkohol, ethylenglykolmonobutylether, diethylenglykol-monobutylether a jejich směsi.

Preferovaná rozpouštědla jsou glykoletherová rozpouštědla a tato jsou výhodně vybrána ze skupiny, zahrnující propylenglykol-mono-n-butylether /dostupný jako „Dowanol PnB“ /RTM/ a di-ethylenglykol-monobutylether /dostupný jako „Butyl Digol“ /RTM/ nebo „Butyl Carbitol“ /RTM/. Tato rozpouštědla jsou zvláště preferována díky ceně, dostupnosti a bezpečnosti. Bylo zjištěno, že tato selekce rozpouštědel poskytuje zvýšenou čisticí účinnost, pokud jde o inkousty a barviva, a zlepšenou stabilitu produktu, jakož i potencuje protipěnivé chování prostředků při oplachování.

Výhodné rozmezí celkových poměrů povrchově aktivní látka: rozpouštědlo je v rozmezí 1 : 1 až 10 : 1, výhodně 2:1 až 5 : 1. Užší rozmezí poměru je výhodné z důvodů nákladů a stability produktu. Typické obsahy rozpouštědla jsou 1 až 30 % hmotn. přípravku, výhodně 2 až 20 % hmotn. přípravku, s cílem dosažení účinné koncentrace rozpouštědla při ředění koncentrátu.

Pufry

Pufry jsou podstatné složky prostředků podle předloženého vynálezu.

Předpokládá se, že přítomnost pufru je podstatná pro dosažení toho, že pH neředěného prostředku se udržuje v kyselé oblasti pH, pod pK_a mastné kyseliny. Nicméně pH nemusí být tak silně pufrováno, že je vyžadován nadměrný přídavek vody pro zvýšení pH nad pK_a mastné kyseliny.

Navíc, zatímco silně kyselé roztoky by měly být vyloučeny, protože poškozují čištěné povrchy, je určitá rezerva acidity vyžadována, aby pěna nebyla tak rychle destabilizována tvorbou nerozpustných vápenatých mýdel pro snížení účinku odstraňování vápenatých usazenin přípravky podle vynálezu.

Preferovaný pufrový systém obsahuje polykarboxylovou kyselinu a bázi, vybranou z hydroxidu amonného nebo hydroxidů alkalických kovů a/nebo organických aminů, které je možno také použít. Zvláště preferován je hydroxid amonný a předpokládá se, že zvyšuje odstraňování usazenin vápenatého mýdla, i když hydroxid sodný také poskytuje dobré výsledky. Výhodně takový systém bude pufrovat produkt na pH 2 až 6.

Je výhodné, že pufrovací systém je takový, že se pK_a mastné kyseliny dosáhne přídavkem více než deseti objemů vody k produktu. Alkalita a tvrdost přidávané vody bude mít určitý vliv na množství vody, vyžadované ke zvýšení pH nad pK_a.

Pro typické obsahy povrchově aktivní látky 4 až 6 % hmotn. produktu by měl pufrovací systém být zvolen tak, že pH stoupne nad pK_a mastné kyseliny, jestliže se přidá méně něž 1000 objemů vody.

Zvláště výhodné rozmezí pH produktu je pH 3,14 až 4,9, nejpreferovanější je pH kolem 4, protože určité smalty jsou citlivé na pH pod 3, a produkty, mající nízké pH, mohou vyvolat nadměrné oplachování pro neutralizaci prostředku vodou s nízkou alkalitou. Přítomnost polykarboxylových kyselin jako solí v prostředku spíše než v kyselé formě se pokládá za vedoucí k lepší pěně, takže je výhodné, aby pH prostředku bylo nad nejnižším pK_a přítomné poly

-5CZ 284893 B6 karboxylové kyseliny. Kyselina citrónová, preferovaná polykarboxylová kyselina, má pK_a 3,14, 4,77 a 6,39 a následkem toho jsou preferována pH nad 3,14.

Sekvestranty

Slabé sekvestranty ve formě organických polykarboxylových kyselin jsou podstatné složky prostředků podle předloženého vynálezu. Přítomnost těchto slabých sekvestrantů zlepšuje čisticí účinnost. Předpokládá se, že tyto sekvestrační složky slabě vážou vápenaté ionty, které jsou zahrnuty v připojení nečistoty k povrchu, a tím usnadňují odstranění takových nečistot.

Mohou být také přítomny silné sekvestranty. Avšak sekvestranty, jako je EDTA, jsou méně preferovány z hlediska životního prostředí, protože bylo potvrzeno, že takové špatně biodegradabilní sekvestranty mohou solubilizovat těžké kovy z usazenin na dnech řek. Navíc EDTA a jiné silné sekvestranty mají sklon ke komplexování vápníku, přítomného v domácí vodě, a bránit tvorbě odpěňujícího vápenatého mýdla, jak bylo uvedeno výše.

Výhodně je sekvestrant vybrán z kyseliny citrónové, adipové, jantarové, maleinové, glutarové a jejich směsí nebo jejich solí. Typické hladiny rozmezí sekvestrantů se pohybují mezi 1 až 10 % hmotn., výhodně 3 až 6 % hmotn. produktu.

Nejvýhodněji je sekvestrantem kyselina citrónová nebo její soli. Kyselina citrónová je slabý sekvestrant pro vápník, dostupný z obnovovatelných zdrojů a je rychle biodegradabilní.

Kyselina citrónová je zejména preferována jak jako sekvestrant, tak jako složka pufrovacího systému, ve výhodných hladinách, obsažených v produktu, činících 3 až 6 % hmotnosti produktu.

Mastné kyseliny

C10-C22 mastné kyseliny jsou podstatné složky prostředků podle předloženého vynálezu.

Očekává se, že mastné kyseliny s kratším řetězcem nebudou tvořit dostatečně rozpustná vápenatá mýdla, a mastné kyseliny s delším řetězcem by měly být dostatečně nerozpustné v prostředku, aby působily jako protipěnivá složka. Navíc tyto mastné kyseliny s průměrnou délkou řetězce jsou komerčně dostupné při přijatelných nákladech a jsou získány z obnovovatelných zdrojů.

Mastné kyseliny mohou být lineární nebo rozvětvené, nasycené nebo nenasycené, ale výhodné jsou lineární mastné kyseliny, získané z přírody.

C12-C16, výhodně C14, představují průměrnou délku řetězce lineární mastné kyseliny /odvoditelné od olejů laurové kyseliny, jako je kokosový olej a tuky palmových jader/, které jsou zvláště preferovány. Mýdla s delší délkou řetězce jsou méně rozpustná za nepřítomnosti nákladných hydrotropů nebo organických rozpouštědel.

Typické hladiny mastných kyselin se pohybují mezi 0,1 až 3 %, vztaženo na produkt, s rozmezím 0,5 až 1 % hmotn. jako zvláště výhodným.

Je důležité, že pH prostředku je pod pK_a použité mastné kyseliny. Obecně bude pK_a Cu-Cie mastné kyseliny co nejblíže 4,9, následkem toho bude pH prostředků pod touto hodnotou. V souladu s požadavkem, že pH je nad pK_a polykarboxylové kyseliny, bude pH prostředku obecně v rozmezí 3,14 až 4,9.

-6CZ 284893 B6

Povrchově aktivní látky /surfaktanty/

Alespoň jedna aniontová povrchově aktivní látka, jiná než mýdlo, je podstatnou složkou prostředků podle předloženého vynálezu.

Výhodně povrchově aktivní látka obsahuje jednu nebo více skupin, zahrnujících sulfáty přimámích a sekundárních alkoholů, alkoholalkoxysulfáty, primární a sekundární alkansulfonáty a alkylarylsulfonáty. Za nepřítomnosti aniontové povrchově aktivní látky v produktech podle předloženého vynálezu dochází k méně účinnému přilnutí.

Výhodně spadá poměr mastné kyseliny k aniontové povrchově aktivní látce do rozmezí 1 : 4 až 1 : 20, se zvláště preferovaným rozmezím okolo 1 : 5 až 1 : 10, vyjádřeno jako % hmotn. mastné kyseliny k % hmotn. aniontové povrchově aktivní látky v produktu. Takto se dosáhne dobré rovnováhy mezi pěněním a čisticí účinností.

Výhodně je aniontovou povrchově aktivní látkou primární alkoholsulfát /PAS/, pěnící, snadno biodegradabilní povrchově aktivní látka.

Preferovaný primární alkoholsulfát /PAS/ obsahuje směs materiálů obecného vzorce:

RO-SOjX kde R je Cg až C_]g primární alkylová skupina a X je solubilizující kationt. Vhodné kationty zahrnují sodíkový, hořečnatý, draselný, amonný a jejich směsi.

Bylo zjištěno, že prostředky, které obsahují hořečnatý PAS a organickou kyselinu částečně neutralizovanou bází, mají zlepšenou čisticí účinnost zejména s ohledem na vápenatá mýdla a vápenaté usazeniny, při udržení čisticí účinnosti proti mastným/tukovým nečistotám. Následkem toho zvláště preferovaná provedení předloženého vynálezu obsazují hořčík v molárním poměru 0,1 až 0,8 mol Mg na mol přítomného primárního alkoholsulfátu.

Je nutno uvést, že samotné použití hořčíku jako protiontu pro PAS může vést k obtížím za přítomnosti polykarboxylové kyseliny, je proto výhodné, aby molámí poměr protiontů pro PAS byl takový, že poměr Mg k ostatním protiontům nepřesáhne asi 5 : 1. Poměry MgPAS k NaPAS vyšší než 1 : 1, ale nižší než 2 : 1, jsou preferovány.

Zvláště jsou preferovány ty PAS molekuly, které mají hlavní podíl C10-C14 alkylových zbytků.

Jak bylo uvedeno výše, tyto povrchově aktivní látky mohou být získány tvorbou primárního alkoholsulfátu z mastných kyselin, získaných z obnovitelných zdrojů, jako je kokosový olej, i když mohou být také získány ze zdrojů syntetického alkoholu. Tyto povrchově aktivní látky vykazují velmi přijatelné biodegradační chování.

Vhodné další povrchově aktivní látky jsou vybrány z kationtových, neiontových, amfotemích a zwitteriontových povrchově aktivních látek, jakož i jejich směsí.

Přítomnost neiontových povrchově aktivních látek je zvláště výhodná. Preferované neiontové povrchově aktivní látky jsou alkoxylované alkoholy a preferované alkoxylované alkoholy jsou vybrány ze skupiny, zahrnující ethoxylované alkoholy obecného vzorce

RHOCH₂CH₂)_m-OH kde Ri je přímý nebo rozvětvený Cg-Cjg alkyl nebo hydroxyalkyl, a průměrný stupeň ethoxylace m je 1 až 14, výhodně 3 až 10 pro dobrou detergenci mastné špíny.

-7CZ 284893 B6

Výchozí materiály pro syntézu těchto ethoxylovaných alkoholů, minoritní složka povrchově aktivního systému, jsou dostupné jak z přírodních, tak syntetických zdrojů.

Nejvýhodnější povrchově aktivní systém obsahuje směs primárních alkoholsulfátů a alkoxylovaných alkoholů. Pro účely tohoto popisu alkoxylované alkoholy jsou ty, které zahrnují alkyl nebo hydroxyalkyl ethoxylované alkoholy.

Výhodně jsou primární alkoholsulfáty a alkoxylované alkoholy přítomny v poměru od 3 : 1 do 1:1a zvláště výhodný je poměr kolem 2:1.

Zvláště preferované přípravky obsahují 15 až 30% primárních alkoholsulfátů a 5 až 10% neiontových povrchově aktivních látek. Tato relativně vysoká hladina PAS a neiontových povrchově aktivních látek je žádoucí pro vytvoření koncentrovaných prostředků, které mohou být dopravovány mnohem efektivněji a vyžadují méně obalového materiálu.

Preferované hladiny povrchově aktivních látek činí 1 až 40 % hmotn. produktu, s hladinami 2 až 10% hmotn., které jsou preferovány pro použití v domácnostech jako nekoncentrované produkty. Hladiny povrchově aktivních látek 20 až 40 %, výhodněji 25 až 35 %, jsou preferovány pro koncentráty, ačkoliv mohou být při velmi vysokých hladinách povrchově aktivních látek vyžadovány další protipěnivé složky.

Složky přítomné v malém množství a další nepodstatné složky

Prostředky podle vynálezu mohou dále obsahovat další minoritní složky, vybrané ze skupiny, zahrnující parfémy, barvy a barviva, hygienické činidla, modifikátory viskozity a jejich směsi. V některých provedeních vynálezu je vhodné zahrnutí dalších činidel pro kontrolu pěny do prostředku.

Výhodně obsahují další činidla pro kontrolu pěny hydrofobní oleje. Výhodněji je hydrofobním olejem uhlovodíkový nebo silikonový olej s přímým nebo rozvětveným řetězcem, preferovanější hydrofobním olejem je parafín.

Nejvýhodněji je hydrofobním olejem parafín s 50% hmotn. ztrátou v teplotě varu v rozmezí 170 až 300 °C. Výraz 50% ztráta v teplotě varu znamená, že 50 % hmotnosti parafínu může být oddestilováno při teplotě v tomto rozsahu. Obecně hranice teplot varu parafínů, vhodných pro použití v prostředku podle předloženého vynálezu, leží mezi 171 až 250 °C. Bylo zjištěno, že izoparafíny, tj. parafíny s rozvětveným řetězcem, jsou zvláště účinné při srovnání s jinými hydrofobními oleji, jako je n-dekan a n-tetradekan.

Obsah solubilizovaného hydrofobního oleje v provedeních předloženého vynálezu je typicky v rozmezí 0,2 až 5 % hmotn. výhodně 1,0 až 2,0 % hmotn. Jestliže je přítomen hydrofobní olej, je preferovaný poměr mastné kyseliny k hydrofobnímu oleji v rozmezí 0,5 až 1 : 1 až 0,5, výhodně asi 1 : 1. Tyto poměry tvoří zvláště účinný protipěnivý systém.

Výhodně prostředky podle předloženého vynálezu jsou homogenní, výhodněji průsvitné a nejvýhodněji průhledné. Typické viskozity jsou 1 až 2000 mPas při střihové rychlosti 21 s'¹, měřeno při 25 °C.

Balení

Je výhodné, že prostředky podle předloženého vy nálezu jsou poskytovány v balení, upraveném pro výrobu spreje produktu, výhodně spreje pěny, i když není vyloučena možnost jiných dávkovačích a doručovacích systémů.

-8CZ 284893 B6

S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti obsahují výhodná provedení předloženého vynálezu kyselého vodného čisticího prostředku:

a) 2 až 40 % hmotn. povrchově aktivní látky, kde tato povrchově aktivní látka obsahuje primární alkoholsulfát a výhodně jednu nebo více neiontových povrchově aktivních látek, kde alespoň 50 % hmotn. povrchově aktivní látky, která je přítomna, je primární alkoholsulfát, jako základní povrchově aktivní látka,

b) 0,2 až 5 % hmotn. C₁₀-Ci6 nerozvětvené mastné kyseliny jako pěnu podporující látky za kyselých podmínek a protipěnivé látky za alkalických podmínek,

c) alespoň jedno rozpouštědlo, vybrané ze skupiny glykoletheru a alkoholových rozpouštědel s 1 až 5 uhlíky, v množství, kdy hmotnostní poměry povrchově aktivní látka : rozpouštědlo spadají do rozmezí 1 : 1 až 10 : 1,

d) 1 až 10% hmotn. ve vodě rozpustné organické kyseliny, vybrané z kyseliny citrónové, adipové, jantarové, glutarové, maleinové, jejich solí nebo jejich směsí, jako sekventrantů vápníku a hořčíku a pufrovací složky, a

e) dostatečné množství báze pro uvedení pH prostředku do rozmezí 3,14 až 4,9.

Pro lepší pochopení vynálezu bude tento dále ilustrován pomocí příkladů a odkazy na připojené obrázky.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 - představuje vliv složení na počet oplachů, vyžadovaných pro snížení objemu pěny vodami s různou tvrdostí.

Obr. 2 - představuje vliv pH na objem pěny s vodami o různé tvrdosti.

Příklady provedení vynálezu

Příklady 1 až 2

Prostředky byly připraveny podle tabulky 1 uvedené dále. Všechny složky byly smíseny při teplotě místnosti a naplněny do nádob, opatřených postři kovacím i hlavami. Neiontovou povrchově aktivní látkou byl DOBANOL 23-6,5 EO /RTM od SHELL/, PAS byl DACPON-27L /RTM od DAC/. Butyl Carbitol je ochranná známka Union Carbide. Mastnou kyselinou byl PRIFAC 7901 /RTM od Unichema/.

-9CZ 284893 B6

Tabulka 1 příklad 1 příklad 2

kyselina citrónová	4,00 %	4,00 %
pas	4,00 %	4,00 % /aniontový/
neiontová pov. akt. látka	2,00 %	2,00 %
butylkarbitol	2,00 %	2,00 % /rozpouštědlo/
parfém	0,50 %	0,50 %
hydroxid sodný	1,20%	1,20%
ochranné látky	0,015%	0,015%
mastná kyselina	-	0,5 %
voda	do 100%	do 100%

pH	4,3	4,3
přilnutí	2,7	3,6

Účinnost byla hodnocena nastříkáním produktů na nehorizontální povrch a oplachováním tvrdou vodou /typicky nad 2,6.10‘³ mmol.l'¹ Ca⁺² či Mg²⁺/. „Přilnutí“ bylo hodnoceno pomocí 20 zkušených techniků, instruovaných pro hodnocení přilnutí pěny v testu přilnutí ve stupnici 1 až 5, kde 1 představuje špatné přilnutí a 5 vynikající přilnutí.

Příklad 1 je komerčně dostupný produkt, zvolený jako srovnávací příklad; účinnost tohoto produktu byla dobrá.

Příklad 2 je příklad podle předloženého vynálezu, tento prostředek vykazuje více objemové a přilnavé pěny, která byla zejména účinná z hlediska adheze k nakloněným nebo vertikálním povrchům. Zatímco prostředek podle příkladu 1 vykazuje přijatelné přilnutí a může být omyt bez zvláštních potíží, bylo zjištěno, že prostředek podle příkladu 2 vykazuje zlepšené přilnutí a omytí je zvláště snadné.

Příklad 3 až 8

Obr. 1 představuje vliv složení na množství oplachů, potřebných ke snížení objemu pěny vodami o různé tvrdosti.

Měření byla provedena následovně: 5 mg produktu bylo zředěno na 50 ml vodou uvedené tvrdosti v kalibrované dělicí nálevce, uzavřené kohoutem. Nádobka byla ručně intenzivně protřepána přibližně deset sekund pro vytvoření pěny a počáteční objem pěny byl zaznamenán po vypuštění přebytku kapaliny kohoutem. Podíly 50 ml vody byly použity při každém oplachování, prováděném přidáním do nálevky, dalším třepacím cyklem a dalším měřítkem objemu pěny po odstranění kapaliny. Tento postup se opakuje, až již nezbývá žádná pěna. Byly použity výše uvedené prostředky v příkladu 1 a 2, s hladinou mastné kyseliny 0,5 % hmotn.

Z obrázku je zřejmé, že přídavek mastné kyseliny ke srovnávacímu příkladu vede ke snížení počtu oplachovacích cyklů, vyžadovaných ve všech případech, a že bylo zlepšení výraznější u tvrdých vod.

Obr. 2 představuje vliv pH na objem pěny s vodami o různých tvrdostech. Uvedené pH je pH kapaliny, získané během oplachovacích cyklů, popsaných výše. Je možno vidět, že jako postupuje oplachování, stoupá pH kapaliny. Dále je možno vidět, že u vody, obsahující výjimečně vysokou hladinu vápníku, je vliv mastné kyseliny velmi znatelný. U většiny běžných vod objem pěny rychle klesá a pH stoupá nad 6,5 z původního produktu při 10% ředění pH 4 až 5.

-10CZ 284893 B6

Z výše uvedených příkladů je možno vidět, že uvedené příklady přípravků vykazují jak zlepšené přilnutí pěny, tak zlepšené oplachování v porovnání s prostředkem podle známého stavu techniky.

Příklady 9 až 15

Tabulka 2 dále poskytuje hodnoty pro prostředky podle příkladu 2, ve kterých se měnila průměrná délka řetězce mastné kyseliny. Hodnoty pro prostředek z příkladu 1 bez mastné kyseliny jsou uvedeny pro srovnávací účely. Kumulativní objem pěny /„CFV“/ je měřen v krychlových centimetrech pro standardní počáteční objem a postup třepání, jak je uveden výše s odkazy na příklady 3 až 8. CFV představuje celkový objem pěny, získané v oplachovacím procesu, za použití vody o tvrdosti 2,6.10’³ mol.l’¹ Ca²⁺ či Mg²⁺. Počet oplachů, potřebných k odstranění pěny, byl stanoven, jak je uvedeno výše.

Tabulka 2

	mastná kyselina	CFV	oplachy
př. 9	př. 1.	4950	9,5
př. 10	c₈	3025	8,5
př. 11	Cio	2400	8,0
př. 12	Ci₂	2525	5,0
př. 13	C14	400	4,0
př. 14	C16	375	6,0
př. 15	c₂₂	975	6,0

Zvýše uvedených údajů je možno vidět, že mastné kyseliny, mající délku řetězce nad C_]2, výrazně snižují CFV. Je nutno uvést, že mastné kyseliny, mající délku řetězce nad C₂₂, byly v prostředku nerozpustné.

Příklady 16 až 19

Vliv typu sekvestrantu je demonstrován v tabulce 3 dále, ve které se měnil typ sekvestrantu za přítomnosti a nepřítomnosti mastné kyseliny /FA/. Kumulativní objem pěny /„CFV“/ je měřen v krychlových centimetrech pro standardní počáteční objem a protokol třepání je popsán výše v příkladech 3 až 8. CFV znamená celkový objem pěny, získané v oplachovacím procesu za použití vody o tvrdosti 2,6.10'³ mol.!¹ Ca²⁺ či Mg²⁺. Počet oplachů, vyžadovaných k odstranění pěny, byl stanoven, jak je popsáno výše.

Tabulka 3

	Fa	citrát	EDTA	CFV	oplachy
př. 16	- /př. 1/	4%	-	3800	8,5
př. 17	0,5 /př. 2/	4%	-	3375	5,5
př. 18	-	-	4%	3850	7,5
př. 19	0,5	-	4%	3400	5,5

- 11 CZ 284893 B6

Z výše uvedené tabulky 3 je zřejmé, že se lepší výsledky získají za přítomnosti mastné kyseliny a sekvestrantu.

Příklady 20 až 26

Vliv pH je demonstrován s odkazem na hodnoty, uvedené dále v tabulce 4. CFV a oplachovací měření byla provedena, jak je uvedeno výše, za použití vody o tvrdosti 1,2.10³ a 2,6.10'³ mol.1'¹

Ca²⁺ či Mg²⁺. Výsledky jsou obecně uvedeny pro 2,6.10'³ mol.l'¹ Ca²* či Mg²⁺, i když podobné výsledky byly získány i s měkčí vodou /příklady 25 a 26/. Příklady 20,22 a 23 jsou příklady srovnávací.

Tabulka 4

	Fa	PH	CFV	oplachy
př. 20	- /př. 1/	4,3	3800	6,5
př. 21	0,5 /př. 2/	4,3	3375	5,5
př. 22	-	10,5	3625	9,0
př. 23	0,5	10,5	1400	3,0
př. 24	0,5	c. 2,5	2325	5,0
př. 25	0,5	4,3	3400	6,0
př. 26	0,5	c. 2,5	5100	9,0

Výše uvedené výsledky ukazují, že v alkalických produktech je velmi výrazný vliv mastné kyseliny. Nicméně tyto alkalické prostředky neodstraňují účinně vápenaté usazeniny. Příklady 24 a 26 ukazují vliv vypuštění alkalické složky /NaOH/ pufry z prostředku. Prostředek z příkladu 24 ukazuje podobné chování prostředků podle vynálezu ve tvrdé vodě, ale je příliš kyselý pro použití na některých površích. Příklady 25 a 26 s měkkou vodou při l,2.10‘³ mol.l’¹ Ca²⁺ či Mg²’ ukazují, že provedení podle vynálezu /příklad 25/, vykazují přijatelné plachy, zatímco v nepřítomnosti alkalické pufrovací složky /příklady 26/je zřejmá špatná protipěnivá účinnost.

Je také třeba poznamenat, že pěny, vytvářené přípravky při pH kolem 2,5, mají malou přilnavost a mají špatnou čisticí účinnost.

Příklady 27 až 30

V příkladech 27 až 30, jak je uvedeno v tabulce 5, je představen synergický vzájemný vztah rozpouštědla a protipěnivé mastné kyseliny. Výsledky byly získány, jak je popsáno výše.

Tabulka 5

	Fa	rozpouštědlo	CFV	oplachy
př. 27	-/př. 1/	2%	3800	8,5
př. 28	0,5 /př. 2/	2%	3375	5,5
př. 29	-	-	2325	7,0
př. 30	0,5	-	2750	7,0

Z výše uvedených výsledků je možno vidět, že přítomnost rozpouštědla je podstatná proto, aby mastná kyselina vykazovala protipěnivý účinek při ředění. V nepřítomnosti rozpouštědla

-12CZ 284893 B6 /srovnávací příklady 29 a 30/ se získá špatná pěna s nízkou přilnavostí. Za přítomnosti rozpouštědla je pěna stabilizována, je-li mastná kyselina vynechána /srovnávací příklad 27/. Pouze za přítomnosti jak mastné kyseliny, tak rozpouštědla, byla získána zlepšení jak ve vysokém objemu pěny, tak rychlém oplachování /příklad 28/.

Příklady 31 až 36

V příkladech 31 až 36, jak je uvedeno v tabulce 6, je představen synergický účinek změn v povrchově aktivním systému na vlastnosti produktu. Výsledky byly získány, jak je popsáno výše, za použití vody o tvrdosti 2,6.10³ mol.l'¹ Ca²⁺ či Mg²⁺.

Tabulka 6

	Fa	aniontový	ne iontový	CFV	oplachy
př. 31	- /př. 1/	4%	2%	3800	8,5
př. 32	0,5 /př. 2/	4%	2%	3375	5,5
př. 33	-	-	2%	150	3,0
př. 34	0,5	-	2%	0	0,0
př. 35	-	4%	-	4700	7,0
př. 36	0,5	4%	-	3900	4,5

Srovnávací příklady 33 a 34 ukazují, že v nepřítomnosti aniontové povrchově aktivní látky se tvoří málo nebo žádná pěna, což umožňuje produktu rychle spadnout z povrchů, ke kterým přilnul během čisticích operací. Příklad 35 a 36 ukazují vliv vynechání popřípadě přítomné neiontové povrchově aktivní látky v provedeních podle vynálezu. Ze srovnávacího příkladu 35 je zřejmé, že neiontové povrchově aktivní látky mají určitou aktivitu potlačování pěny, ačkoliv se oplachový čas zvýší přítomností neiontových povrchově aktivních látek. Z těchto výsledků je zřejmé, že zatímco mastná kyselina a alespoň jedna další aniontová povrchově aktivní látka jsou podstatné složky, neiontová látka je složka popřípadě přítomná.

Příklad 37 až 39

V příkladech 37 až 39, uvedených dále /viz tabulka 7/, je srovnávána účinnost prostředků podle předloženého vynálezu s komerčními prostředky.

Tabulka 7

Příklad	37	38	39
magnézium PAS	18,5	-	-
PAS /sodná sůl/	-	3,5	-
SAS /sodná sůl/	-		4,0
neiontová látka	9,5		4,0
rozpouštědlo	8,0		-
mastná kyselina	0,7		-
izoparafín	0,75		-
amoniak	1,1	0,75	-
organická kyselina	6,0	6,0	6,2

-13 CZ 284893 B6

Tabulka 7 (pokračování)
Příklad	37	38	39
minoritní složky	stopy	stopy	stopy
voda	do 100%	do 100 %	do 100%
pH	4,0,	kyselý	kyselý
špína/kontaktní doba kuchyňská 15s	4	3	2
mastná špína 15 s	3	3	3
30 s	3	3	3
60 s	4	4	3
mýdlová usazenina 180 s	3	1	0
240 s	4	2	1

Tabulka 7 uvádí dva srovnávací příklady /příklady 38 a 39/ současných komerčně dostupných kyselých koupelnových čisticích prostředků. Tato složení byla získána analýzou těchto prostředků. V prostředku 39 jsou organické kyseliny, směs kyseliny jantarové, glutarové, adipové a benzoové, v celkovém množství 6,2% hmotn. V příkladech 37 a 38 byla použita kyselina citrónová. Je zřejmé, že prostředek z příkladu 38 se liší od předloženého vynálezu tím, že nepoužívá hořečnatou sůl PAS a není přítomna žádná mastná kyselina nebo rozpouštědlo.

Za účelem hodnocení prostředků z příkladů 37 až 39 byly připraveny zašpiněné dlaždice, kde špína tvoří syntetická mýdlová usazenina, mastná špína a kuchyňská špína. Každé zašpinění obsahuje viditelné stopy sazí jako vizualizační činidlo.

Mýdlová usazenina je tvořena v podstatě stearátem vápenatým, aplikovaným na emailovanou ocelovou dlaždici nastříkáním suspenze stearátu vápenatého v izopropylalkoholu. Dlaždice byly zapečeny při 180 °C po 30 minut po aplikaci špíny.

Mastná špína obsahuje směs mastných kyselin a parafínu, aplikovanou na keramickou dlaždici nastříkáním prostředku v petroletheru.

Kuchyňská špína obsahuje směs tuků, mastných kyselin, parafínu a hlinky, aplikovanou na keramickou dlaždici nastříkáním prostředku v petroletheru.

Pro hodnocení účinnosti prostředku bylo 0,5 ml prostředků z příkladů 37 až 39 aplikováno na každou ze zašpiněných dlaždic a ponecháno v kontaktu s dlaždicí po dobu uvedenou v tabulce 7 jako „kontaktní doba“. Dlaždice pak byly mechanicky očištěny čisticím hadříkem v jednom směru při konstantním tlaku. Zbytková špína se hodnotí vizuálně šestibodovou stupnicí 0 až 5, kde 0 znamená žádné odstranění špíny a 5 znamená úplné odstranění špíny, jak je indikováno odstraněním sazí.

Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že prostředky podle předloženého vynálezu jsou ekvivalentní známým prostředkům, pokud jde o odstranění špíny, ale jsou výrazně lepší, pokud se jedná o kuchyňskou špínu a zejména pro odstranění usazenin mýdla.

- 14CZ 284893 B6

Příklady 39 až 43

V příkladech 39 až 44, uvedených dále v tabulce 8, je ilustrován vliv změn v poměru Mg kNa jako protiiontu pro PAS surfaktant, při vysokých koncentracích. Všechny příklady jsou podobné prostředku z příkladu 37 s tím rozdíle, že poměr MG:Na PAS se měnil.

Tabulka 8

Příklad MgPAS:NaPAS

39	10,5:8,0	stabilní
40	11,0:7,5	stabilní
41	18,5:0,0	nestabilní
42	17,7:1,0	nestabilní
43	15,0:3,5	nestabilní

V příkladech 41 až 43 byl citrát hořečnatý shledán jako látka, srážející produkt při delším skladování, zatímco prostředky z příkladů 39 až 40 byly při skladování stabilní. Produkty podle příkladů 41 až 43 jsou jinak přijatelné.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Vodný čisticí prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje

a) 2 až 10 % hmotnostních povrchově aktivního systému, obsahujícího alespoň jednu aniontovou povrchově aktivní látku, zvolenou ze skupiny sulfátů primárních a sekundárních alkoholů, sulfátů ethoxylovaných alkoholů, primárních a sekundárních sulfonátů alkanů, alkylarylsulfonátů a jejich směsí, jinou než je sůl alkalického kovu a mastné kyseliny,

b) 0,1 až 3 % hmotnostní Cio až C|g monokarboxylové mastné kyseliny,

d) 1 až 10 % hmotnostních polykarboxylových kyselin nebo jejich solí, a

2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že semipolámí rozpouštědlo je vybráno ze skupiny, zahrnující propylenglykol-mono-n-butylether, dipropylenglykol-mono-n-butylether, propylenglykolmono-terc.butylether, dipropylenglykol-mono-terc.butylether, diethylenglykolhexylether, ethylacetát, ethanol, izopropylalkohol, ethylenglykolmonobutylether, diethylenglykolmonobutylether a jejich směsi.

- 15CZ 284893 B6

3. Prostředek podle nároku 2, v y z n a č u j í c í se tím, že semipolámím rozpouštědlem je glykoletherové rozpouštědlo.

4. Prostředek podle nároku 3, vyznačující se tím, že semipolámí rozpouštědlo je vybráno ze skupiny, zahrnující propylenglykol-mono-n-butylether a diethylenglykolmonobutylether.

5. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že celkový hmotnostní poměr povrchově aktivní látka : rozpouštědlo spadá do rozmezí 2 : 1 až 5 : 1.

6. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že polykarboxylová kyselina je vybrána ze skupiny, zahrnující kyselinu citrónovou, adipovou, jantarovou, maleinovou, glutarovou, jejich soli a směsi kyselin a jejich solí.

7. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že acidická rezerva prostředku je taková, že pH je větší než pK_a monokarboxylové kyseliny za přídavku více než deseti objemů vody, mající pH alespoň 7,5, najeden objem produktu.

8. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že acidická rezerva prostředku je taková, že pH se zvýší nad pK_a monokarboxylové kyseliny, jestliže se k jednomu objemu produktu přidá méně než 1000 objemů vody, mající pH alespoň 7,5.

9. Prostředek podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že má pH od 3,14 do 4,9.

10. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje neiontovou povrchově aktivní látku.

11. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje povrchově aktivní látku, vybranou z primárního alkoholsulfátu a alkylbenzensulfonátu spolu s alkoxylovaným alkoholem v hmotnostním poměru 3 : 1 až 1 : 1.

12. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr monokarboxylové kyseliny k aniontové povrchově aktivní látce spadá do rozmezí 1 : 4 až 1 : 20.

13. Kyselý vodný čisticí prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje

a) 2 až 40 % hmotnostních povrchově aktivní látky, kde uvedená povrchově aktivní látka zahrnuje primární alkoholsulfát a výhodně jednu nebo více neiontových povrchově aktivních látek, kde alespoň 50 % hmotnostních přítomné povrchově aktivní látky je primární alkoholsulfát,

b) 0,2 až 5 % hmotnostních Cio-Cu nerozvětvené mastné kyseliny,

c) alespoň jedno rozpouštědlo, vybrané ze skupiny, zahrnující glykolether a 1 až 5 uhlíkatá rozpouštědla, v takovém množství, že hmotnostní poměry povrchově aktivní látka : rozpouštědlo, spadaj í do rozsahu 1 : 1 až 10 : 1,

d) 1 až 10 % hmotnostních ve vodě rozpustné organické kyseliny, vybrané z kyseliny citrónové, adipové, jantarové, glutarové, maleinové, jejich solí nebo jejich směsi, a

e) množství báze, dostačující k uvedení pH prostředku do rozmezí 3,14 až 4,9.