Vynález se týká kotevního čepu s blokovacími prvky, uspořádanými na části jeho plášťové plochy, pro ukotvení v předvrtané díře stavebního dílu za pomoci spojovací hmoty a se závitem na svém zadním konci pro upevnění předmětu.

Dosavadní stav techniky

Kotevní čepy pro ukotvení prostřednictvím spojovací hmoty v převrtané díře stavebního dílu jsou obvykle vytvořené jako závitová tyč. která má na svém předním konci klínovou špičku a na zadním konci unášeč. Závitová tyč se do předvrtané díry, do které je spojovací hmota vpravená prostřednictvím skleněné ampule, zavádí vrtačkou. Klínovou špičkou se skleněná ampule rozbije a současně se rotačním pohybem kotevního čepu v předvrtané díře smísí spojovací hmota, která se skládá ze dvou složek. Pro docílení dostatečného promíchání složek v předvrtané díře je třeba delší otáčení kotevního čepu. Pro montáž vrtačkou jsou dále potřebná odpovídající opatření na kotevním čepu i vrtném nářadí, která umožňují přenos kroutícího momentu z vrtačky na kotevní čep.

Podstata vynálezu

Základ vynálezu tvoří úkol vytvořit kotevní čep pro montáž spojovací maltou, který je na základě dobrého promíchání spojovací hmoty jednoduše ukotvitelný zaražením při vysokých přídržných hodnotách a krátkých dobách vytvrzení.

Řešení tohoto úkolu se dosahuje kotevním čepem s blokovacími prvky, uspořádanými na části jeho plášťové plochy, pro ukotvení v předvrtané díře stavebního dílu za pomoci spojovací hmoty a se závitem na svém zadním konci pro upevnění předmětu. Podle vynálezu je na předním konci kotevního čepu uspořádána mísící hlava, opatřená špičkou, která na své plášťové ploše má prstencovité uspořádané a radiálně odstávající výstupky, které jsou vůči sobě uspořádané v odstupech obvodově i ve směru osy. Díky radiálně odstávajícím výstupkům, uspořádaným na plášťové ploše mísící hlavy prstencovité a v odstupech od sebe, vznikají mezi plášťovou plochou mísící hlavy a stěnou předvrtané díry související meziprostory, do kterých může při zavedení kotevního čepu spojovací hmota vstoupit. Při postupu se na předních čelních plochách výstupků hromadí spojovací hmota, takže obtékáním výstupků nastává dobré promíchání složek spojovací hmoty. Průměr kotevního čepu, měřený přes výstupky, odpovídá přibližně průměru předvrtané díry, takže se veškerá spojovací hmota včetně přídavných látek a střepin skleněné ampule protlačuje meziprostory mezi výstupky. Pro smíchání složek už tak není potřebný žádný otáčivý pohyb, takže se kotevní čep může usadit montáží údery kladiva.

Ještě lepší promíchání spojovací hmoty se může dosáhnout tím, že jsou výstupky ve směru osy vůči sobě přesazené tím způsoben, že vzadu uspořádaný výstupek vždy lícuje s mezerou, tvořenou oběma odpovídajícími předními výstupky. Odstupy mezi výstupky, uspořádanými vedle sebe a za sebou, se mění v závislosti jednak na viskozitě spojovací hmoty, a jednak na velikosti zrn přídavných látek. Při použití běžných spojovacích hmot je vhodné volit odstupy a výšku výstupků tak, že odpovídají asi šířce výstupků. Tak odpovídá průchodná plocha mezery mezi dvěma výstupky přibližně ploše průřezu výstupku, který je uspořádán vzadu a lícuje s mezerou.

Pro zmenšení odporu proti zavádění je dále výhodné vytvořit přední čelní plochu výstupku jako klínovou špičku.

- 1 CZ 284643 B6

Mísící hlava je s kotevním čepem spojená buď tahově pevně nebo ve směru tahu rozdělitelně. Tahově pevné spojení s kotevním čepem je vhodné především tehdy, když se ukotvení kotevního čepu předpokládá v tlakové zóně. Protože v tlakové zóně nenastává žádná tvorba trhlin a tím ani rozšíření předvrtané díry, nenastává také žádné axiální posouvání kotevního čepu. Díky tahově pevnému spojení mísící hlavy s kotevním čepem vytváří mísící hlava určité prodloužení kotevního čepu, které zlepšuje nosnost.

U kotevních čepů, vytvořených speciálně pro použití v tahové zóně, se doporučuje spojení mísící hlavy s kotevním čepem rozdělitelné ve směru tahu. Takového rozdělitelného spojení se může dosáhnout například čepovým, lepeným nebo vrubovým spojením. Tím se uvolňuje mísící hlava od kotevního čepu, aby se při rozšíření předvrtané díry, způsobeném tvorbou trhlin, umožnilo pro docílení rozpěmého efektu zpětné sklouznutí kotevního čepu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení, znázorněných na výkresech, na kterých představuje:

obr. 1. kotevní čep s našroubovanou mísící hlavou, obr. 2 mísící hlavu, spojenou s kotevním čepem čepovým spojem, a obr. 3 mísící hlavu, přilepenou na klínovitou čelní stranu kotevního čepu.

Příklady provedení vynálezu

Kotevní čep 1, znázorněný na obrázku 1, má po celé své délce vnější závit 2, který nabízí jednak jako blokovací prvky tahově bezpečné ukotvení ve vytvrzené spojovací hmotě 11, ajednak umožňuje svým koncem, který vyčnívá ze stavebního dílu, připevnění předmětu k tomuto stavebnímu dílu JO. Na předním konci kotevního čepu 1 je uspořádána mísící hlava 3, která je s ním pevně spojená závitovým čepem 4 v odpovídajícím závitovém vrtání 5 tohoto kotevního čepu 1. Pro lehčí proniknutí do předvrtané díry 9 a pro rozbití skleněné ampule má mísící hlava 3 na své čelní straně kuželovou špičku 6. Na plášťové ploše mísící hlavy 3 jsou uspořádané radiálně odstávající výstupky 7, které jsou vůči sobě uspořádané v odstupech obvodově i ve směru osy.

Ze zvětšeného znázornění podle obrázku 3 lze zjistit, že přední čelní plochy výstupků 7 tvoří klínovou špičku 8. Touto klínovou špičkou 8 se zmenšuje při zavádění kotevního čepu 1 do předvrtané díry 9 stavebního dílu 10 odpor proti zavádění. Pro zlepšení promíchání spojovací hmoty Uje výhodné uspořádat výstupky 7 ve směru osy přesazené vůči sobě tím způsobem, že výstupek 7, uspořádaný vzadu, lícuje vždy s mezerou 12, tvořenou oběma odpovídajícími, vzájemně sousedními předními výstupky 7. Navíc mohou výstupky 7 vykazovat zkosení 13, skloněné k zadnímu konci a ve směru osy.

U příkladu provedení kotevního čepu la, znázorněného na obrázku 2, je mísící hlava 3a spojená s kotevním čepem la rozdělitelně čepem 14, uspořádaným na přední čelní straně kotevního čepu la. Kuželový čep 17, obalený plastickým pláštěm 16, který má rýhy 15, může při rozšíření předvrtané díry 9, způsobeném tvorbou trhlin, po zakotvení sklouznout zpět, takže se kuželem 18 kuželového čepu 17 docílí rozpěmého efektu. Rozdělitelné spojení pomocí čepu 14 umožňuje nyní axiální posuv, potřebný pro způsobilost kotevního čepu la pro tahové zóny. Mísící hlava 3a

-2 CZ 284643 B6 zůstává díky výstupkům 7, uspořádaným na své plášťové ploše, nevratně svázaná se spojovací hmotou 11 v oblasti základu předvrtané díry 9.

Na obrázku 3 je znázorněný lepený spoj 19 mezi kotevním čepem lb a mísící hlavou 3b.

Takovýto lepený spoj 19 se použije tehdy, když se má pro montáž zarážením vybavit mísící hlavou 3b kotevní čep lb, který je běžně na trhu a je již klínovými plochami 20 opatřený. Tak se mohou pro montáž zarážením dodatečně upravit přilepením mísící hlavy 3b kotevní čepy lb, určené původně pro montáž šroubováním. Lepený spoj 19 je také použitelný pro kotevní čep la podle obrázku 2. V tomto případě je pevnost přilnutí lepeného spoje 19 nastavená tak, že se při io osovém posunutí kotevního čepu la lepený spoj 19 utrhne.