CZ284585B6 - Závěsná sestava - Google Patents

Abstract

Závěsná sestava (100) pro závěsné spojení víka (106) a pozdra (112), například víka klávesnice a pouzdra přenosného radiotelefonu. Na koncové části víka (106) je vytvořena trubka (130) s dutinou pro dva čepy (136, 148). Každý z nich má stejný vačkový povrch vytvořený na jeho okrajovém povrchu, a je vložen do trubky (130) a umístěn tak, že vačkové povrchy příslušných čepů (136, 148) leží mimo protilehlé strany trubky (130), takže čepy (136, 148) jsou otáčeny souhlasně s otáčením víka (106). Mezi čepy (136, 148) je v řadě uložena pružina (142), která na ně vyvíjí pružné síly. K pouzdru (112) jsou připevněny dva vačkové sledovače (154) takovým způsobem, že vačkové povrchy čepů (136, 148) jsou opřeny o vačkové sledovače (154). Víko (106) může být otáčeno mezi otevřenou polohou a uzavřenou polohou a síly vyvíjené na vačkové povrchy čepu (136, 148) opěrným záběrem s vačkovými sledovači (154) tlačí víko (106) do nebo z otevřené polohy nebo zavřené polohy během jeho otáčenŕ

Description

(57) Anotace:

Kloubová sestava obsahuje objímkový člen (124) pevně spojený s víkem (106), opatřený dutinou pro vsunutí čepů (136, 148) kloubové sestavy. Čepy (136, 148) kloubové sestavy, které jsou mechanicky spřaženy se stěnou dutiny objímkového členu (124) pro společné otáčení s víkem (106), jsou opatřeny každý na svém konci, axiálně vystupujícím směrem ven z konce objímkového členu (124), vačkovou plochou, která Je v záběru s odpovídajícím sledovačem (154) vačky, pevně uloženým v úložném vybrání (160) pouzdra (112), jímž je pouzdro opatřeno pro vložení čepu (136, 148). Vačková plocha má profil s prostorově orientovanými náběhy, přitlačovaný pružinovým prostředkem do záběru s odpovídajícím sledovačem (154) vačky, přičemž profil vačkové plochy má nejméně dvě prohlubně, oddělované vrcholovou částí, přecházející do prohlubní prostorově orientovanými náběhy, přičemž polohy prohlubní vačkové plochy na obou čepech (136, 148) si fázově odpovídají. Poloze příslušného sledovače (154) vačky v jedné z prohlubní odpovídá poloha otevření víka (106), a poloze příslušného sledovače (154) ve druhé z prohlubní odpovídá poloha uzavření víka (106). Do koncových poloh uzavření a otevření jsou čepy (136, 148) předepnuty pružinovým prostředkem (142) přes axiální záběr axiální průmětové profilové složky náběhů do sledovače (154) vačky.

Kloubová sestava pro kloubové připojení víka k pouzdru

Oblast techniky

Vynález se týká kloubové sestavy pro kloubové připojení víka k pouzdru pohybovatelně mezi polohou uzavření víka a polohou plného otevření víka, v níž je víko otočeno ven z pouzdra okolo osy kloubové sestavy, přičemž kloubová sestava obsahuje objímkový člen pevně spojený s víkem, opatřený dutinou pro vsunutí čepů kloubové sestavy.

Dosavadní stav techniky

Pokrok v oboru radioelektroniky umožnil zavedení a prodej stále vzrůstající škály zařízení pro radiovou komunikaci. Vývoj elektronických obvodů také umožňuje zvýšenou miniaturizaci elektronických obvodů obsažených v takových radiokomunikačních zařízeních, radiovou komunikaci. Taková radiokomunikační zařízení, obsahující stále menší elektronické obvody, tak mohou být používána stále výhodněji v čím dál tím větší oblasti použití.

Jedním z příkladů miniaturizace za účelem širokého použití je kombinovaný radiový vysílač a přijímač (transceiver), jako radiotelefon používaný v buňkovém komunikačním systému, pro radiovou komunikaci. Ve vývoji takových zařízení a obvodů trvá trend jejich další miniaturizace. Miniaturizací elektronických obvodů a zařízení s sebou nese odpovídající omezování fyzických rozměrů pouzder, ve kterých jsou takové elektronické obvody uloženy jakož i jiných s nimi sdružených mechanických konstrukcí.

Zpočátku bylo zmenšování pouzdra a odpovídajících mechanických ústrojí prováděno jednoduchým zmenšováním rozměrů již existujících konstrukcí. Pod určitou velikostí se však takové prosté zmenšování rozměrů již ukazuje nepraktickým. Pod určitou hranicí také nemohou být redukce rozměrů prováděny bez újmy na konstrukční pevnosti a celistvosti.

Například mnohé konstrukce radiotelefonu mají rozměry umožňující jejich držení v ruce uživatele a označují se obecně jako přenosné telefony. Takové konstrukce radiotelefonů typicky obsahují tlačítkový volič umístěný na jejich předním povrchu k umožnění iniciování telefonní komunikace stiskem požadovaného sledu tlačítek voliče (klávesnice). Konkrétní sled tlačítek, které mají být stisknuty, je určen telefonním číslem, které má být voláno. Tlačítkový volič také často obsahuje i jiná tlačítka používaná pro jiné účely, například tlačítka kláves pro zapínání nebo vypínání radiotelefonu.

Pro zamezení neúmyslného stisku některého tlačítka radiotelefonu mají některé přenosné radiotelefony víko, které může být umístěno tak, aby zakrylo tlačítkový volič (klávesnici), když se radiotelefon nepoužívá. U takových konstrukcí radiotelefonu je víko připojeno k pouzdru radiotelefonu kloubovou sestavou umožňující otáčení víka okolo kloubového závěsu do polohy zakrytí tlačítkového voliče víkem nebo do polohy odkrytí tlačítkového voliče k umožnění přístupu uživatele k tlačítkovému voliči (klávesnici). Je-li konstrukce radiotelefonu poměrně rozměrná, může být taková kloubová sestava snadno realizována.

Při pokračujícím úsilí o zmenšení fyzických rozměrů pouzdra a dalších navazujících mechanických ústrojí radiotelefonu vzniká potřeba vytvořit kloubovou sestavu minimálních fyzických rozměrů pro umožnění závěsného připojení víka klávesnice k pouzdru. Taková kloubová sestava minimálních fyzických rozměrů musí také mít jednoduchou konstrukci pro snadné sestavení. S výhodou by taková kloubová sestava měla být navržena tak, aby její sestavení mohlo být prováděno na montážní lince použitím robotů nebo jiných automatizovaných zařízení.

- 1 CZ 284585 B6

Úkolem vynálezu tudíž je vytvořit kloubovou sestavu minimálních fyzických rozměrů, která by mohla být snadno sestavena při výrobě automatických zařízením.

Podstata vynálezu

Vynález přináší kloubovou sestavu pro kloubové připojení víka k pouzdru pohybovatelně mezi polohou uzavření víka a polohou plného otevření víka, v níž je víko otočeno ven z pouzdra okolo osy kloubové sestavy, přičemž kloubová sestava obsahuje objímkový člen pevně spojený s víkem, opatřený dutinou pro vsunutí čepů kloubové sestavy, jejíž podstata spočívá vtom, že čepy kloubové sestavy, které jsou mechanicky spřaženy se stěnou dutiny objímkového členu pro společné otáčení s víkem, jsou opatřeny každý na svém konci, axiálně vystupujícím směrem ven z konce objímkového členu, vačkovou plochou, která je v záběru s odpovídajícím sledovačem vačky, pevně uloženým v úložném vybrání pouzdra, jímž je pouzdro opatřeno pro vložení čepu, přičemž vačková plocha má profil s prostorově orientovanými náběhy, přitlačovaný pružinovým prostředkem do záběru s odpovídajícím sledovačem vačky, přičemž profil vačkové plochy má nejméně dvě prohlubně, oddělované vrcholovou částí, přecházející do prohlubní prostorově orientovanými náběhy, přičemž polohy prohlubní vačkové plochy na obou čepech si fázově odpovídají, přičemž poloze příslušného sledovače vačky v jedné z prohlubní, odpovídá poloha otevření víka, a poloze příslušného sledovače ve druhé z prohlubní odpovídá poloha uzavření víka, přičemž do koncových poloh uzavření a otevření jsou čepy předepnuty pružinovým prostředkem přes axiální záběr axiální průmětové profilové složky náběhů do sledovače vačky.

Pružinový prostředek je s výhodou tvořen pružinou, vloženou mezi vnitřní konce čepů uvnitř dutiny objímkového členu víka.

Cepy jsou s výhodou mechanicky spřaženy s objímkovým členem podélnými pery, zasunutými do odpovídajících drážek vytvořených ve stěně dutiny.

Drážky jsou podle dalšího znaku vynálezu na jednom axiálním konci objímkového členu axiálně otevřené a na druhém axiálním konci objímkového členu jsou axiálně zaslepené.

S výhodou je středově v úložném vybrání pro uložení čepů v pouzdře, majícím kruhový tvar odpovídající tvaru vystupujících konců čepů, uložena vodicí osička, zapadající do středního kruhového vybrání v konci odpovídajícího čepu.

Podle dalšího znaku vynálezu jsou čepy v koncových polohách otočení přídavně aretovány částečným fázovým posunutím prohlubní vůči sobě, přičemž sledovač příslušné vačkové plochy je v záběru s odlišným náběhem příslušné stejnolehlé prohlubně. Tato obměna je v souladu se znakem, že si polohy prohlubní vačkové plochy na obou čepech fázově odpovídají, protože lehkým vzájemným fázových posunutím okrajů prohlubní dochází k účinnějšímu předpětí kloubové sestavy do krajní polohy, kdy je souosost na obou čepech zachována vedením čepů v úložných vybráních, takže tím naopak dochází k ještě pevnějšího držení sfázované polohy. Znak, že si polohy prohlubní vačkové plochy na obou čepech fázově odpovídají podle hlavního patentového nárokuje tedy třeba chápat včetně této možné obměny.

Objímkový člen je s výhodou trubicový prvek, vcelku vytvořený na víku.

Výše uvedené řešení umožňuje při zajištění požadovaných funkcí dosáhnout miniaturizaci kloubové sestavy sjednoduchou konstrukci pro snadné sestavení. Kloubová sestava podle vynálezu umožňuje, aby její sestavení bylo prováděno na montážní lince při použití robotů nebo jiných automatizovaných zařízení.

-2CZ 284585 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 perspektivní pohled na kloubovou sestavu pro kloubové připojení víka k pouzdru v rozloženém stavu jako součást vyjmutého víka mobilního telefonu, obr. 2 zvětšený detail odříznuté části boční stěny pouzdra z obr. 1, ukazující umístění sledovače vačky tvořícího součást kloubové sestavy podle vynálezu, obr. 3 zvětšené detaily kloubové sestavy podle vynálezu, ukazující její čepy, a to na obr. 3-1 první čep a na obr. 3-II druhý čep, obr. 4 grafické schéma křivek odpovídajících rozvinutému tvaru vačkových ploch, ukazující vztah mezi vačkovými plochami čepů kloubové sestavy podle prvního provedení vynálezu, obr. 5 grafické schéma křivek podobných obr. 4, avšak ukazující vztah mezi vačkovými plochami čepů kloubové sestavy podle alternativního provedení vynálezu, obr. 6 je detail objímkového členu kloubové sestavy podle vynálezu, obr. 7 je axiální řez objímkovým členem kloubové sestavy, vedený rovinou 7-7 z obr. 6, obr. 8 je řez podobný obr. 7, avšak znázorňující také uložení obou čepů a pružiny kloubové sestavy v dutině objímkového členu podle vynálezu a obr. 9 perspektivní pohled na mobilní radiotelefon, jehož víko je připojeno kloubovou sestavou podle obr. 1 až 8.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna v rozloženém stavu kloubová sestava 100 v přednostním provedení předloženého vynálezu. Kloubová sestava podle obr. 1 vytváří kloubové spojení mezi víkem 106 a pouzdrem 112. Může však být použita také k vytvoření kloubového spojení mezi řadou jiných předmětů a prvků.

Kloubová sestava 100 obsahuje trubkový objímkový člen 124, který vymezuje napříč probíhající dutinu 130 a který je vytvořen vcelku s víkem 106. Kloubová sestava 100 dále obsahuje první čep 136, pružinu 142, tvořící pružinový prostředek 42 ve smyslu definice předmětu vynálezu, druhý čep 148 a sledovač 154 vačky. Sledovač 154 vačky je připojen pevně k pouzdru 112. Ve znázorněném provedení kloubová sestava 100 dále obsahuje úložná vybrání 160 vytvořená v bočních stěnách pouzdra 112. Na obr. 1 je znázorněno pouze jedno úložné vybrání 160. Druhé úložné vybrání 160 není v obr. 1 viditelné, a je vytvořeno podobně jako úložné vybrání 160, ale ve druhé boční stěně pouzdra 112. Jak je patrné z obrázku, je v úložném vybrání 160 pevně uložen sledovač 154 vačky. Druhý sledovač vačky je obdobně pevně uložen v opěrné oblasti vymezované druhým úložným vybráním, které není na obrázku viditelné.

Dutina 130, vymezená bočními stěnami objímkového členu 124, má rozměry umožňující vložení čepů 136 a 148 a pružiny 142. Čepy 136 a 148 a pružina 142 mají celkové axiální rozměry vzhledem k axiální délce objímkového členu 124 takové, že koncové plochy čepů 136 a 148 přesahují přes navzájem opačné konce objímkového členu 124, když pružina 142 není stlačena, přičemž stlačení pružiny 142 umožňuje, že celková délka čepů 136 a 148 a pružiny 142 je menší než axiální délka objímkového členu 124.

Když jsou čepy 136 a 148 a pružina 142 vloženy do objímkového členu 124, čepy 136 a 148 spolu vymezují osu kloubového otáčení, kolem které může být víko 106 otáčeno buď do zavřené polohy, ve které čelní povrch víka 106 dosedá na čelní plochu pouzdra 112, nebo naopak do otevřené polohy, otočené směrem ven z pouzdra 112.

Na obr. 2 je ve větším měřítku znázorněno jedno úložné vybrání 160 vytvořené v boční stěně pouzdra 112. Úložná vybrání 160 jsou vytvořena v protilehlých bočních stěnách pouzdra 112 pro vytvoření podpěr pro části čepů 136 a 148, které vyčnívají přes opačné konce objímkového členu 124 z jeho dutiny 130. Jak bylo uvedeno výše, je na pouzdru 112 pevně vytvořen sledovač 154 vačky, pevně uložený v úložném vybrání 160. Souose s osou úložného vybrání 160 je uložena

-3CZ 284585 B6 vodicí osička 176, která zajišťuje další podporu pro sledovač 154 vačky. Když je čep 136 nebo 148 uložen v úložném vybrání 160, omezuje sledovač vačky jeho posuvný pohyb ve směru jeho podélné osy a úložné vybrání 160 zajišťuje jeho operu spolu s vodicí osičkou 176.

Na obr. 3-1 je znázorněn samotný první čep 136. Cep 136 je obecně válcové těleso prodloužené ve směru své osy. Ve výhodném provedení je čep 136 vytvořen z termoplastového materiálu, avšak mohou také být alternativně použity i jiné konstrukční materiály.

Průměr čepu 136 je zvolen tak, aby ho bylo možno vložit do dutiny 130 objímkového členu 124 znázorněné na obr. 1. V části délky čepu 136 jsou na něm vytvořena podélná pera 186 a 192. Pero 186 má čelní plochy 186-1, 186-11 a pero 192 má a čelní plochy 192-1 a 192-11, které tvoří opěrné plochy pro přenos síly, jejichž funkce bude vysvětlena níže. Pera 186 a 192 jsou s výhodou, avšak nikoliv nezbytně, vytvořena na diametrálně protilehlých stranách čepu 136.

Na okrajové ploše koncové části čepu 136 je vytvořena vačková plocha 198. Vačková plocha 198 obsahuje dvě prohlubně 198-1 a 198-11 oddělené vrcholovými částmi 198-III a 198-IV. V tělese čepu 136 je vytvořeno vrtání 202 tvořící opěrnou plochu pro vodicí osičku 176 a má rozměr umožňující zasunutí vodicí osičky 176 úložného vybrání 160, když je čep 136 vsazen do úložného vybrání 160.

Na obr. 3-II je ve větším měřítku znázorněn druhý čep 148. Cep 148 je v podstatě podobný čepu 136 a má tvar protáhlého válcového tělesa. Z výrobních důvodů mohou mít čepy 136 a 148 nestejné délky. Rovněž čep 148 je s výhodou vyroben z termoplastového materiálu, avšak alternativně mohou být použity i jiné konstrukční materiály. V části jeho délky jsou na čepu 148 vytvořena pera 286 a 292. Čelní plochy 286-1, 286-Π a 292-1, 292-11 znázorněné na obr. 3-II tvoří opěrné plochy pro přenos síly.

Na okrajové ploše koncové části čepu 148 je vytvořena vačková plocha 298. Vačková plocha 298 obsahuje dvě prohlubně 298-1 a 298-11 oddělené vrcholovými částmi 298-III a 298-IV. Vačková plocha 298 má podobný obrys jako vačková plocha 198 čepu 136 a je jeho zrcadlovým obrazem.

Ve smyslu definice předmětu vynálezu jsou tedy čepy 136, 148 kloubové sestavy, které jsou mechanicky spřaženy se stěnou dutiny 130 objímkového členu 124 pro společné otáčení s víkem 106, opatřené každý na svém konci, axiálně vystupujícím směrem ven z konce objímkového členu 124, vačkovou plochou 198, 298, která je v záběru s odpovídajícím sledovačem 154. Sledovač 154 vačky, je pevně uložený v úložném vybrání 160 pouzdra 112, jímž je pouzdro opatřeno pro vložení čepu 136, 148. Vačková plocha 198, 298 má profil s prostorově orientovanými náběhy al, a2, a3, a4 (obr. 4, 5), přitlačovaný pružinovým prostředkem do záběru s odpovídajícím sledovačem 154 vačky, přičemž profil vačkové plochy má nejméně dvě prohlubně 1981, 198II, oddělované vrcholovou částí 198III, 198IV, přecházející do prohlubní prostorově orientovanými náběhy al, a2, a3, a4. Polohy prohlubní 1981, 2981, 19811, 298II vačkové plochy 198, 298 na obou čepech 136, 148 si fázově odpovídají, přičemž poloze příslušného sledovače 154 vačky v jedné z prohlubní 1981, 2981 odpovídá poloha otevření víka 106. a poloze příslušného sledovače 154 ve druhé z prohlubní 19811, 298II odpovídá poloha uzavření víka 106. Do koncových poloh uzavření a otevření jsou čepy 136, 148 předepnuty pružinovým prostředkem 142 přes axiální záběr axiální průmětové profilové složky b náběhů al, a2, a3, a4 do sledovače 154 vačky.

Obr. 4 ukazuje grafické znázornění rozvinutých křivek vaček pro znázornění vztahu mezi vačkovými plochami vytvořenými na koncích čepů 136 a 148 podle prvního provedení vynálezu. Na vodorovné ose 380 i svislé ose 386 jsou vyneseny délkové rozměry a křivky 398 a 498 jsou průběhy vačkových ploch vytvořených na koncích čepů 136 a 148. Prohloubené části křivky 398 představují prohlubně 398-1 a 398-11 odpovídající prohlubním 198-1 a 198-11 čepu 136 z obr. 3-1.

-4CZ 284585 B6

Podobně dopovídají vrcholové části 398-III a 398-IV vrcholovým částem 198-III a 198-IV čepu 136. Prohloubené části křivky 498 podobně představují prohlubně 498-1 a 498-11 odpovídající prohlubním 298-1 a 298-11 čepu 148 z obr. 3-II. Vrcholové části 498-11 a 498-IV odpovídají vrcholovým částem 298-III a 298-IV čepu 148. Srovnání křivky 398 a křivky 498 ukazuje, že vačkové plochy 198 a 298, které křivky 398 a 498 znázorňují, jsou shodné.

V prvním výhodném provedení předloženého vynálezu jsou čepy 136 a 148 vloženy do dutiny 130 se stejnou fázovou orientací. To znamená, že čepy 136 a 148 jsou orientovány tak, že když jsou uloženy s dosednutím na odpovídající sledovač 154 vačky, opírají se podobné části vačkových ploch 198 a 298 o příslušný sledovač 154 vačky. Takové podobné orientace čepů 136 a 148 jsou reprezentovány umístěním sledovačů 154 vaček, označených v grafickém znázornění na obr. 4 ve formě kružnic jako sledovače 504 a 508, v podobných částech prohlubní 398-1 popřípadě 498-1.

Na obr. 5 jsou znázorněny rozvinuté křivky vaček podobné rozvinutým křivkám vaček z obr. 4, avšak znázorňujících vztah mezi vačkovými plochami vytvořenými na koncových površích čepů 136 a 148 alternativního provedení vynálezu. Na vodorovné ose 580 i na svislé ose 586 jsou vyneseny délkové rozměry a analogicky ke křivkám 398 a 498 z obr. 4 představují křivky 598 a 698 průběhy vačkových ploch vytvořených na koncích čepů 136 a 148. Prohlubně 598-1 a 598-11 křivky 598 odpovídají prohlubním 198-1 a 198-11 vačkové plochy čepu 136 z obr. 3. Vrcholové části vačkové plochy 198 jsou na křivce 598 představovány vrcholovými částmi 598-III a 598-IY.

Obdobně představují prohlubně 698-1 a 698-11 křivky 698 představují prohlubně vačkové plochy druhého čepu. Prohlubně 698-1 a 698-11 tak odpovídají prohlubním 298-1 a 298-11 vačkové plochy 298 čepu 148. Vrcholové části 698-III a 698-IV odpovídají vrcholovým částem 298-III a 298-IV vačkové plochy 298 čepu 148.

Obr. 5 znázorňuje na rozdíl od uspořádání čepů 136 a 148 z obr. 4 uspořádání, ve kterém nejsou čepy 136 a 148 navzájem zcela sfázovány. To znamená, že když čepy 136 a 148 jsou vloženy do dutiny 130 objímkového členu 124, jsou v takovém fázovém vztahu, že opěrný styk vačkových ploch 198 a 298 čepů 136 a 148 se sledovači vaček připevněnými k pouzdru 112 je takový, že se o odpovídající si části sledovačů vaček opírají rozdílné části vačkových ploch.

Sledovače vaček jsou na obr. 5 znázorněny kružnicemi jako sledovače 704 a 708. které jsou umístěny u nestejných oblastí křivek 598 a 698. Sledovač 708 vačkové plochy 598 je umístěn na náběhu al svažujícím se do prohlubně 698-11, zatímco sledovač 704 je uložen na konci dna prohlubně 598-1, kde dosedá na začátek náběhu a2 nebo je, což je výhodné, v záběru se samotným náběhem a2. Takový částečný fázový posun dovoluje přídavně aretovat čepy 134, 136 a působí, že jsou na odpovídající čepy a tím i na víko 806 vyvíjeny vzájemně opačné síly.

Obr. 6 znázorňuje pohled na objímkový člen 124 ve směru jeho osy. Objímkový člen 124 je vytvořen vcelku s víkem 106. Vnitřní boční stěny objímkového členu 124 vymezují dutinu 130 obecně válcového tvaru. Dutina 130 objímkového členu 124 ústí na opačných koncích objímkového členu 124 otvorem. Jeden z těchto otvorů je znázorněn na obr. 6. Na obr. 6 jsou dále patrné drážky 130-1 a 130-11 vytvořené podélně ve válcové stěně dutiny 130. Drážky 130-1 a 130-11 odpovídají v počtu i umístění perům 186 a 192 čepu 136 a také perům 286 a 292 čepu 148. Drážky 130-1 a 130-11 tedy umožňují zavedení a uložení čepů 136 a 148 do dutiny 130.

Po zasunutí čepů 136 a 148 do dutiny 130 zabraňuje zasunutí per 186 a 192 čepu 136 a per 286 a 292 čepu 148 do odpovídajících drážek otáčení čepů 136 a 148 vzhledem k objímkovému členu

124. Čepy 136 a 148 se tedy mohou otáčet pouze společně s objímkovým členem 124. Protože objímkový člen 124 je vytvořen vcelku s víkem 106, dochází k otáčení čepů 136 a 148 vložených do dutiny 130 pouze následkem odpovídajícího otáčení víka 106.

-5CZ 284585 B6

Točivé momenty vyvíjené na víko 106 ve směru nebo proti směru pohybu hodinových ručiček, vyznačeným na obr. 6 šipkou 720, pro otáčení víka 106, jsou přenášeny na čepy 136 a 148 plochami pro přenos síly, vytvořenými na podélně probíhajících čelních plochách per 186, 192, 286 a 292. Cepy 136 a 148 jsou takto uváděny do otáčení v souladu s odpovídajícím otáčením objímkového členu 124 a víka 106. Protože pera probíhají podélně podél podstatných částí délek čepů 36 a 48, jsou síly přenášené na pera 186, 192, 286 a 292 podél podstatných částí délek čepů 136 a 148 kloubové soustavy.

Obr. 7 znázorňuje axiální řez objímkovým členem 124, vedený rovinou 7-7 z obr. 6. Dutina 130 má tvar válce a je vytvořena v celé délce objímkového členu 124. V obr. 7 jsou také znázorněny drážky 130-1 a 130-11. Drážky 130-1 a 130-11 nejsou vytvořeny v celé délce dutiny 130. ale pouze v její části. Konce drážek 130-1 a 130-11 jsou vymezeny zarážkami 726 a 730 v úrovni boční stěny objímkového členu 124, které vymezují dutinu 130. Výsledkem tohoto opatření je, že čep 136 vložený do dutiny 130 ve směru 734 se může posouvat pouze do okamžiku, kdy plochy 186II a 192-11 pro přenos síly dosednou na zarážky obj ímkového členu 124. Vhodnou volbou délek drážek 130-1 a 130-11 může být umožněno posunutí, které způsobí, že vačková plocha 198 čepu 136 je uloženy na části vyčnívající z objímkového členu 124.

Když jsou plochy 186-11 a 192-11 čepu 148 vhodně usazeny do dosednutí proti zarážkám 726 a 730 boční stěny objímkového členu 124, takže vačková plocha čepu 148 vyčnívá z objímkového členu 124, může být do dutiny 130 vložena pružina 142 znázorněná v rozloženém uspořádání na obr. 1, načež se potom může druhý čep 136 vložit do dutiny 130.

Obr. 8 je axiální řez podobný obr. 7, avšak znázorňující uspořádání čepů 136 a 148 a pružiny 142 po vložení do dutiny 130 a v ní posunutých do odpovídající polohy. Když je pružina 142 v nestlačeném stavu, je celková délka čepů 136 a 148 a pružiny 142 větší než délka dutiny 130, takže vačkové povrchy 198 a 298 čepů 136 a 148 vyčnívají z konců objímkového členu 124. Při působení tlačných sil na pružinu 142 stlačováním čepů 136 a 148 ve směrech znázorněných šipkami 731 a 733 se však celková délka čepů 136 a 148 pružiny 142 zmenší na délku objímkového členu 124. Vyvíjení takových sil umožňuje uložení objímkového členu 124 do úložných vybrání 160, neboť po skončení působení posouvacích sil na čepy 136 a 148 dojde k zasunutí čepů 136 a 148 do příslušného úložného vybrání 160.

Cep 148, pružina 142 a čep 136 se umístí v dutině 130 objímkového členu 124 jejich zasouváním ve směru 734. Protože tyto prvky se umísťují v dutině 130 zasouváním v jednom směru, je možné provést sestavení takových prvků do objímkového členu 124 automatickým procesem.

Dutina 130 má obecně válcový tvar a když je objímkový člen 124 vyroben z termoplastového materiálu lisováním, jsou boční stěny vymezující dutinu 130 z výrobních důvodů mírně kuželovité. Příčný průřez dutiny 130 má tedy v různých místech nepatrně odlišné průměry.

Jak je zřejmé zejména z obr. 8, nemá vačková plocha 198, 298 jen profil v obvodovém směru, jak je vyznačeno graficky v podobě rozvinutých křivek 398, 498, 598, 698 na obr. 4 a 5, ale její náběhy al, a2, a3, a4 mají také axiální průmětovou profilovou složku b. Vačková plocha je tedy prostorová. Tím je umožněno, že předpětí pružiny 142, působící v axiálním směru a vedoucí sledovače vačky do záběru s prohlubněmi vačkových ploch 198, 298, může být převáděno z axiálního směru do obvodového směru. Naopak otáčení okolo osy kloubové sestavy, tedy v obvodovém směru příslušné vačkové plochy 198, 298, vyvolá tlačení na pružinu v důsledku záběru náběhů al, a2, a3, a4 do sledovače 154 vačky.

Obr. 9 znázorňuje perspektivní pohled na přenosný radiotelefon 800 podle vynálezu. Radiotelefon 800 má víko 806 pro krytí tlačítkového voliče (klávesnice), které je zavěšeno na pouzdru 812 kloubovou sestavou 100, která obsahuje prvky znázorněné v obr. 1 až 8. Víko 806 klávesnice je znázorněno v otevřené poloze a natáčení víka 806 ve směru šipky 814 způsobí

-6CZ 284585 B6 výkyvný pohyb víka 806 okolo kloubového závěsu do uzavřené polohy, ve které víko 806 zakrývá klávesnici 816. Když je víko 806 naopak v uzavřené poloze, točivý moment vyvíjený na víko 806 proti směru šipky 814 je uvede do otevřené polohy znázorněné v obr. 9.

V souvislosti s rozvinutou křivkou vačky z obr. 4 bude nyní popsána funkce vačkových ploch 198 a 298 vytvořených na koncích čepů 136 a 148 znázorněných křivkami 398 a 498 ve vztahu k provozu radiotelefonu 800.

Sledovače 504 a 508, reprezentující v grafickém znázornění na obr. 4 skutečné sledovače 154 vaček vytvořených na čepech 136. 148, ukazují vztah mezi čepy 136, 148 spojujícími víko 806 a pouzdro 812, když je víko 806 v otevřené poloze znázorněné na obr. 9. Sledovače 504, 508 jsou v otevřené poloze v prohlubni 398-1, 498-1. Působení točivého mementu na víko 806 ve směru šipky 814 pro vyvinutí výkyvného pohybu víka 806 způsobí odpovídající otáčení čepů 136 a 148, na kterých jsou vytvořeny vačkové plochy. Takové otáčení čepů 136 a 148 způsobí relativní pohyb sledovačů 504 a 508 a jejich záběr s náběhy a3 stoupajícími z prohlubní 398-1 a 498-1, po nichž sledovače 504, 508 vystoupí (v relativním smyslu vzájemného pohybu vačkové plochy a sledovače) k vrcholovým částem 398-III a 498-III proti síle předpětí pružiny 142, na níž se otáčení přenáší axiálními průmětovými profilovými složkami b (obr. 8) náběhů a3. Pokračující otáčení víka 806 způsobí přejezd (opět v relativním smyslu) sledovačů vačky na spádový náběh a2 vedoucí z vrcholových částí 398-III a 498-III do prohlubní 398-11 a 498-IL Pohyb po spádovém náběhu a2 je podporován vratnou silou před tím stlačené pružiny 142.

Z uvedeného je zřejmé, že aby sledovač opustil prohlubeň odpovídající otevřené nebo uzavřené poloze víka, musí vyjet (v relativním smyslu pohybu) po nábězích vačkové plochy. Vzhledem ke spolupůsobení náběhů vačkové plochy přes jejich axiální průmětovou profilovou složku b s pružinou 142 musí však být vyvíjení točivého mementu pro otočení víka 806 z otevřené polohy do uzavřené polohy nebo naopak dostatečně silné pro překonání odporových sil mezi sledovací vaček a vačkovými plochami příslušných čepů 136, 148, vyjíjených předpětím pružiny. Pružina 142, umístěná mezi čepy 136 a 148 v dutině 130, vyvíjí posouvací síly na čepy 136 a 148. I v nepřítomnosti točivých momentů vyvíjených na víko 806 tyto posouvací síly vyvolávají nucené natáčení čepů 136 a 148 a tedy i víka 806 buď do otevřené polohy nebo do uzavřené polohy, takže sledovače vačky dosednou proti prohlubním vačkové plochy příslušných čepů.

Stoupání a klesání sledovačů 504, 508. jak bylo při vysvětlování uvedeno, je třeba rozumět pouze v relativním slova smyslu pro vysvětlení funkce s odvoláním na grafické znázornění na obr. 4 a 5 nejjednodušším způsobem. Jak je patrné z výše uvedeného popisu konstrukce kloubové sestavy podle vynálezu, jsou ve skutečnosti sledovače vačky pevně uložené a víko s vačkami na jeho čepech se otáčí. Relativní pohyb dle obr. 4 a 5 je tedy ve skutečném uspořádání vačkových ploch a sledovačů třeba rozumět jako pohyb vačkových ploch 198, 298 s jejich vrcholovými částmi a prohlubněmi vůči stojícím sledovačům 154, což je také uvedeno označením stoupajících a klesajících pohybů jako relativních.

Vzdálenosti mezi prohlubněmi vačkových ploch vymezují úhlové natočení víka 806 vzhledem k pouzdru 812. Ploché částí ve vrcholových oblastech mezi náběhy a2, a3, znázorněné na obr. 4, 5, jsou pouze příklady vyjadřující, že předpětí jsou podstatná pouze v blízkosti otevřené a uzavřené polohy. Sklony obrysů vačkových ploch mezi vrcholovými částmi a prohlubněmi určují velikost síly nutné pro vyvíjení točivého momentu působícího otáčení víka 806. Strmé náběhy vačkových ploch vyžadují vyšší sílu pro otáčení víka 806 z jedné polohy do druhé.

Protože kloubová sestava podle vynálezu vyžaduje pouze jeden objímkový člen o rozměrech umožňujících uložení čepů, jsou rozměry kloubové sestavy minimální. Protože všechny součásti kloubové sestavy mohou být sestaveny v jedné lineární operaci, je dále taková kloubová sestava vhodná pro automatizovaný výrobní proces.

-7CZ 284585 B6

Vynález byl popsán na výhodných provedeních, přičemž je však zřejmé, že je možné provést řadu obměn, aniž by se vybočilo z rámce jeho myšlenky při dosažení stejné funkce.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kloubová sestava pro kloubové připojení víka (106) k pouzdru (112) pohybovatelně mezi polohou uzavření víka (106) a polohou plného otevření víka, v níž je víko otočeno ven z pouzdra okolo osy kloubové sestavy, přičemž kloubová sestava obsahuje objímkový člen (124) pevně spojený s víkem (106), opatřený dutinou (130) pro vsunutí čepů (136, 148) kloubové sestavy, vyznačená tím, že čepy (136, 148) kloubové sestavy, které jsou mechanicky spřaženy se stěnou dutiny (130) objímkového členu (124) pro společné otáčení s víkem (106), jsou opatřeny každý na svém konci, axiálně vystupujícím směrem ven z konce objímkového členu (124), vačkovou plochou (198, 298), která je v záběru s odpovídajícím sledovačem (154) vačky, pevně uloženým v úložném vybrání (160) pouzdra (112), jímž je pouzdro opatřeno pro vložení čepu (136, 148), přičemž vačková plocha (198, 298) má profil s prostorově orientovanými náběhy (al, a2, a3, a4), přitlačovaný pružinovým prostředkem (42) do záběru s odpovídajícím sledovačem (154) vačky, přičemž profil vačkové plochy má nejméně dvě prohlubně (1981, 198II), oddělované vrcholovou částí (198III, 198IV), přecházející do prohlubní prostorově orientovanými náběhy (al, a2, a3, a4), přičemž polohy prohlubní (1981, 2981, 198II, 298II) vačkové plochy (198, 298) na obou čepech (136, 148) si fázově odpovídají, přičemž poloze příslušného sledovače (154) vačky v jedné z prohlubní (1981, 2981) odpovídá poloha otevření víka (106), a poloze příslušného sledovače (154) ve druhé z prohlubní (198II, 298II) odpovídá poloha uzavření víka (106), přičemž do koncových poloh uzavření a otevření jsou čepy (136, 148) předepnuty pružinovým prostředkem (142) přes axiální záběr axiální průmětové profilové složky (b) náběhů (al, a2, a3, a4) do sledovače (154) vačky.
2. 2. Kloubová sestava podle nároku 1, vyznačená tím, že pružinový prostředek (42) je tvořen pružinou (142), vloženou mezi vnitřní konce čepů (136, 148) uvnitř dutiny (130) objímkového členu (124) víka (106).
3. 3. Kloubová sestava podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že čepy (136, 148) jsou mechanicky spřaženy s objímkovým členem (124) podélnými pery (186, 192, 286, 292), zasunutými do odpovídajících drážek (1301, 13011) vytvořených ve stěně dutiny (130).
4. 4. Kloubová sestava podle nároku 2 a 3, vyznačená tím, že drážky (1301, 13011) jsou na jednom axiálním konci objímkového členu (124) axiálně otevřené a na druhém axiálním konci objímkového členu jsou axiálně zaslepené.
5. 5. Kloubová sestava podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačená tím, že středově v úložném vybrání (160) pro uložení čepů (136, 148) v pouzdře (112), majícím kruhový tvar odpovídající tvaru vystupujících konců čepů (136, 148), je uložena vodicí osička (176), zapadající do středního kruhového vybrání v konci odpovídajícího čepu (136, 148).
6. 6. Kloubová sestava podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačená tím, že čepy (136, 148) jsou v koncových polohách otočení přídavně aretovány částečným fázovým posunutím prohlubní (598II, 698II) vůči sobě, přičemž sledovač (704, 708) příslušné vačkové plochy je v záběru s odlišným náběhem (al, a2) příslušné stejnolehlé prohlubně (598II, 698II).

   -8CZ 284585 B6
7. 7. Kloubová sestava podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačená tím, že objímkový člen (124) je trubicový prvek, vcelku vytvořený na víku (106).